{"id":14672,"date":"2009-04-25T18:30:00","date_gmt":"2009-04-25T17:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=14638"},"modified":"2009-04-25T18:30:00","modified_gmt":"2009-04-25T17:30:00","slug":"makes-three-10","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/04\/25\/makes-three-10\/","title":{"rendered":"Makes Three 10."},"content":{"rendered":"
autor: Majestrix<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Je zmizen\u00ed v\u00e1\u017en\u011b odpov\u011bd\u00ed? To hned zjist\u00edme, ne?<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
„Tak je nem\u011bla nech\u00e1vat venku.“ Odvodil Tom a podal jeden Billovi. Musel souhlasit a p\u0159ijal modr\u00e9 cukrov\u00ed. Milovali muffiny a byli nad\u0161en\u00ed, \u017ee na\u0161li cel\u00fd plech, \u010dekaj\u00edc\u00ed jenom na n\u011b na kuchy\u0148sk\u00e9m stole, kdy\u017e se odpoledne vr\u00e1tili dom\u016f. Bill pomalu oloup\u00e1val pap\u00edr z mal\u00e9ho dort\u00ed\u010dku, nam\u00edsto, aby ho sundal najednou. „Mamka s Gordonem \u0159\u00edkali, \u017ee budou dneska ve\u010der pry\u010d. Musej\u00ed n\u011bco ud\u011blat v galerii.“<\/em><\/div>\n
„To je u\u017e dneska?“ zeptal se Bill, obr\u00e1til dezert na druhou stranu a pokra\u010doval ve sv\u00e9 pr\u00e1ci.<\/em><\/div>\n
„M\u00e1m dojem, \u017ee jo. \u010cove\u010de, to cvi\u010den\u00ed mi dneska dalo p\u011bkn\u011b zabrat.“ Vyt\u00e1hnul Tom od stolu \u017eidli a posadil se hned vedle pek\u00e1\u010de, odhodil pap\u00edr z jednoho z nich a nat\u00e1hnul se pro druh\u00fd. „V\u0161echny ty akordy zn\u011bj p\u011bkn\u011b divn\u011b.“<\/em><\/div>\n
„Zvl\u00e1dne\u0161 to.“ Odpov\u011bd\u011bl Bill nep\u0159\u00edtomn\u011b, kone\u010dn\u011b dostal tu cukrovou dobr\u016ftku ze sv\u00e9ho v\u011bzen\u00ed. Tom jen zavr\u010del, rychle odendal pap\u00edr a zakousnul se do toho. „Jak tohle m\u016f\u017ee\u0161 d\u011blat?“<\/em><\/div>\n
„D\u011blat co?“ zeptal se Tom s plnou pusou.<\/em><\/div>\n
„Prost\u011b\u2026 Jen do toho kousne\u0161.“<\/em><\/div>\n
„Je to muffin, ne raketa. Nemus\u00edm nad t\u00edm p\u0159em\u00fd\u0161let.“<\/em><\/div>\n
„M\u011bl by sis to zkusit vychutnat.“ Na\u0161pulil Bill rty, ol\u00edznul si z nich marmel\u00e1du.<\/em><\/div>\n
„M\u011bl bys toho nechat a u\u017e\u00edt si to. P\u0159em\u00fd\u0161l\u00ed\u0161 o hrozn\u00fdch kravin\u00e1ch\u2026“ Tom se na sv\u00e9ho bratra s podivem pod\u00edval a ne\u017e se Bill nad\u00e1l, m\u011bl muffin napl\u00e1cl\u00fd bratrovou rukou na rychle zav\u0159en\u00e9 puse, bor\u016fvkov\u00e1 marmel\u00e1da se mu rozm\u00e1zla po cel\u00e9 puse a tv\u00e1\u0159i.<\/em><\/div>\n
„Co to kurva d\u011bl\u00e1\u0161, Tome?“ zeptal se, \u00fazk\u00fdma o\u010dima koukal na sv\u00e9 dvoj\u010de, kter\u00e9 se sm\u00e1lo. „J\u00e1 se to chystal sn\u00edst!“<\/em><\/div>\n
„Vypad\u00e1 to, jako bys s t\u00edm u\u017e za\u010dal!“ vyhrknul se sm\u00edchem Tom, sm\u00e1l se tak moc, \u017ee m\u00e1lem upustil sv\u016fj muffin.<\/em><\/div>\n
„Poj\u010f sem, Tome\u2026“ usm\u00e1l se Bill zlomysln\u011b, neobt\u011b\u017eoval se ut\u0159\u00edt si marmel\u00e1du pry\u010d z tv\u00e1\u0159e ani kousky t\u011bsta ze sv\u00e9 pusy. Tom se zarazil, podez\u0159\u00edvav\u011b se na n\u011bj pod\u00edval. Bill k n\u011bmu p\u0159e\u0161el, byl p\u0159ekvapen\u00fd, \u017ee Tom neut\u00edk\u00e1. „V\u0161echnu tu polevu ti te\u010f rozma\u017eu po obli\u010deji\u2026“ Myslel si, \u017ee nastane \u00faprk, nic takov\u00e9ho se ale nekonalo. „Pro\u010d neut\u00edk\u00e1\u0161?“<\/em><\/div>\n
Tom z\u00edral na jeho rty, nat\u00e1hnul se k n\u011bmu a ol\u00edzl mu z nich kousek marmel\u00e1dy. Bill vykulil o\u010di a zalapal po dechu. „Mo\u017en\u00e1 nechci.“ Za\u0161eptal, pod\u00edval se Billovi do o\u010d\u00ed. Bill napr\u00e1zdno otev\u0159el pusu a zase ji zav\u0159el, nemohl naj\u00edt nic smyslupln\u00e9ho, co by mohl \u0159\u00edct.<\/em><\/div>\n
„Co-“ Jeho slova byla p\u0159eru\u0161ena Tomov\u00fdmi \u00fasty, kter\u00e9 mezi nimi rozm\u00e1\u010dkly jednu celou bor\u016fvku. Kdy\u017e se odt\u00e1hli, Bill byl bez dechu, Tom se na n\u011bj d\u00edval takov\u00fdm pohledem, \u017ee nebyl schopn\u00fd sv\u00fdm pohledem uhnout.<\/em><\/div>\n
„U\u017e jsem to cht\u011bl ud\u011blat dlouho.“ Pokr\u010dil Tom rameny. M\u011bl u\u017e tak\u00e9 na obli\u010deji marmel\u00e1du, Bill p\u0159em\u00fd\u0161lel nad t\u00edm, jestli si ho te\u010f tak ozna\u010dkoval. „V\u00edm, \u017ee na to u\u017e taky dlouho mysl\u00ed\u0161.“<\/em><\/div>\n
„Nev\u00ed\u0161 o mn\u011b v\u0161echno.“ \u0158ekl Bill rychle, \u010dervenal se z toho, co Tom zrovna \u0159ekl.<\/em><\/div>\n
\n
„Ale ano, v\u00edm.“ Usm\u00e1l se Tom.<\/em><\/div>\n
„M\u011bl jsem dojem, \u017ee sis myslel, \u017ee jsem divnej.“<\/em><\/div>\n
„Bille, nic, co d\u011bl\u00e1\u0161 nebo \u0159\u00edk\u00e1\u0161, nen\u00ed tak moc divn\u00fd, abych t\u011b nemohl m\u00edt r\u00e1d, ano?“<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Probudil se, slzy mu po obli\u010deji tekly proudem, nebyl schopen vzpomenout si, kdy se mu naposledy takhle \u017eiv\u011b vracely vzpom\u00ednky. Bill zana\u0159\u00edkal a posadil se, promnul si rukama obli\u010dej, sna\u017eil se ut\u0159\u00edt si v\u0161echnu tu vlhkost z obli\u010deje. Pohled na bud\u00edk mu dal v\u011bd\u011bt, \u017ee je n\u011bco m\u00e1lo po p\u016flnoci, kru\u010delo mu v b\u0159i\u0161e. Pokojov\u00fd servis u\u017e hodinu neobsluhoval a v minibaru nebylo nic, co by se dalo j\u00edst. Nat\u00e1hnul se pro telefon, vyto\u010dil Sakiho a \u010dekal. „Ahoj, Bille. Co pro tebe m\u016f\u017eu ud\u011blat?“<\/div>\n
„Pot\u0159ebuju do obchodu, jestli by ti to nevadilo.“ Upravil si Bill kalhoty od sv\u00e9ho py\u017eama a zamra\u010dil se, kdy\u017e se z druh\u00e9 strany telefonu nic neozvalo.<\/div>\n
„A nem\u016f\u017ee\u0161 si to objednat od pokojov\u00e9ho servisu?“<\/div>\n
„Na noc maj\u00ed zav\u0159eno.“<\/div>\n
„M\u016f\u017ee\u0161 b\u00fdt za p\u011bt minut p\u0159ipraven\u00fd?“<\/div>\n
„Ano.“ Hovor byl ukon\u010den, Bill dal mobil od ucha a kr\u00e1tce se na n\u011bj pod\u00edval. Saki nikdy nezdravil, kdy\u017e ukon\u010doval hovor na telefonu. Zvednul se a prohrabal ta\u0161ky, aby na\u0161el n\u011bco, co by si mohl vz\u00edt na sebe, vyt\u00e1hnul jedny rifle. Nat\u00e1hnul si je, a kdy\u017e se je pokusil zapnout, setkal se s probl\u00e9mem. „To si ze m\u011b d\u011bl\u00e1te legraci\u2026“ Pod\u00edval se Bill na svoje b\u0159\u00ed\u0161ko nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b. Zat\u00e1hnul b\u0159icho a zapnul je, stejn\u011b mu ale byly pekeln\u011b t\u011bsn\u00e9.<\/p>\n<\/div>\n
Bylo to tak nepohodln\u00e9, \u017ee si je musel okam\u017eit\u011b rozepnout, oddychnul si, kdy\u017e byl zase voln\u00fd. Tak takhle by to opravdu ne\u0161lo; jak m\u016f\u017ee opustit sv\u016fj pokoj, kdy\u017e ani nedopne kalhoty? „S t\u00edmhle se te\u010f sakra nem\u016f\u017eu zab\u00fdvat.“ \u0158ekl do pr\u00e1zdn\u00e9ho pokoje a na\u0161tvan\u011b nakopnul jeden ze sv\u00fdch kufr\u016f. Ten mu to nevr\u00e1til, co\u017e Billa na\u0161tvalo je\u0161t\u011b v\u00edc. Za\u010dal se hrabat v dal\u0161\u00ed ta\u0161ce a byl vd\u011b\u010dn\u00fd za to, \u017ee na\u0161el jednu z Tomov\u00fdch zapomenut\u00fdch mikin, kterou u sebe m\u00e1 u\u017e kdov\u00edjak dlouho. Byla jednoduch\u00e1, \u010dern\u00e1 a velk\u00e1. Perfektn\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
Bill si ji nat\u00e1hnul a \u0161el se prohl\u00e9dnout do zrcadla. Byla mu a\u017e pod zadek, co\u017e dokonale schov\u00e1valo jeho b\u0159\u00ed\u0161ko a ten nep\u0159ijateln\u00fd fakt, \u017ee nem\u00e1 zapnut\u00e9 kalhoty. V t\u00e9 mikin\u011b se pomalinku utopil. Stihnul zrovna vz\u00edt ze stolu svou ta\u0161ku, kdy\u017e se ozvalo za\u0165uk\u00e1n\u00ed. Bill dve\u0159e otev\u0159el a usm\u00e1l se. „Ahoj, d\u011bkuju, \u017ee m\u011b tam vezme\u0161.“<\/div>\n
Saki k\u00fdvnul a pak se kone\u010dn\u011b na zp\u011bv\u00e1ka po\u0159\u00e1dn\u011b pod\u00edval. Byl pon\u011bkud pobledl\u00fd a vypadal, jako by bre\u010del. Zamra\u010dil se. „Je v\u0161echno v po\u0159\u00e1dku Bille?“<\/div>\n
„Co? Jasn\u011b.“ P\u0159ik\u00fdvnul Bill, nandal si slune\u010dn\u00ed br\u00fdle, i kdy\u017e byla noc. Saki se znovu zamra\u010dil a zav\u0159el dve\u0159e hotelov\u00e9ho pokoje, n\u00e1sledoval sv\u00e9ho sv\u011b\u0159ence k v\u00fdtah\u016fm.<\/p>\n<\/div>\n
~*~<\/p>\n<\/div>\n
Tom koukal ven na Oslo nevidom\u00fdma o\u010dima. Nemohl usnout; poka\u017ed\u00e9 kdy\u017e zav\u0159el o\u010di, m\u011bl dojem, \u017ee pad\u00e1 z mrakodrapu. Po tom, co ode\u0161el od Billa, se pokusil osprchovat a m\u011bl panick\u00fd z\u00e1chvat. Op\u0159el se hlavou o ze\u010f a omdlel, probudil se a\u017e za p\u00e1r vte\u0159in, cel\u00fd zm\u00e1\u010den\u00fd vodou. Jen tam le\u017eel, sna\u017eil se dostat dohromady, ale kdy\u017e se le\u017emo vyhrabal ze sprchy, uv\u011bdomil si, \u017ee to takhle d\u00e1l nejde.<\/p>\n<\/div>\n
Sp\u00e1nek nebyl na seznamu mo\u017enost\u00ed; mozek mu poskakoval sem a tam a luxus jako sp\u00e1nek mu nedop\u0159\u00e1val. Kou\u0159il u\u017e \u010dtvrtou cigaretu b\u011bhem p\u016fl hodiny, u\u017e ani nikotin mu nervy neuklid\u0148oval. Tom ji na\u0161tvan\u011b t\u00edpnul do popeln\u00edku, nemohl se dop\u00e1trat toho, pro\u010d mu nic nedok\u00e1\u017ee pomoci.<\/p>\n<\/div>\n
Mo\u017en\u00e1 se takhle \u010dlov\u011bk c\u00edt\u00ed, kdy\u017e se zbl\u00e1zn\u00ed. Sv\u00edraly ho zdi a nebyl tu nikdo, s k\u00fdm by si mohl promluvit. Gustav ani Georg nev\u011bd\u00ed, \u017ee to d\u00edt\u011b je jeho, kdyby se pokusil jim to n\u011bjak vysv\u011btlit, mysleli by si, \u017ee jen zveli\u010duje. \u0158\u00edct jim to nebylo mo\u017en\u00e9 a po\u017e\u00e1dat sv\u00e9 kamar\u00e1dy, aby ml\u010deli i o tomhle, bylo naprosto mimo jeho mo\u017enosti.<\/p>\n<\/div>\n
Tom se postavil, nat\u00e1hl si na sebe n\u011bjak\u00e9 oble\u010den\u00ed a nazul si boty. Musel pry\u010d a to hned. Nandal si \u010depici, vzal si sv\u016fj kl\u00ed\u010d od pokoje a pomalu vy\u0161el z pr\u00e1zdn\u00e9ho pokoje. Nev\u011bd\u011bl, od \u010deho ut\u00edk\u00e1, ale v\u011bd\u011bl, \u017ee mus\u00ed pry\u010d.<\/p>\n<\/div>\n
~*~<\/p>\n<\/div>\n
„Z\u016fstane\u0161 vevnit\u0159, ano?“ zeptal se Bill z\u00e1\u0159iv\u011b, sna\u017eil se chovat tak, jak mu poradil Georg. Saki se na n\u011bj apaticky pod\u00edval, z\u016fstal zticha. „Super. M\u016f\u017eu j\u00edt dovnit\u0159 s\u00e1m. Nebude mi to trvat dlouho.“ K\u00fdvnul Bill a vylezl z auta, nespokojen\u011b zamru\u010del, kdy\u017e vid\u011bl, \u017ee ho bodyguard sleduje. Fajn. Sna\u017eil se ho ignorovat, sebral ko\u0161\u00edk a rozhl\u00eddnul se.<\/div>\n
Uspo\u0159\u00e1d\u00e1n\u00ed bylo pon\u011bkud zvl\u00e1\u0161tn\u00ed, ale Bill si na to celkem rychle zvykl, hlavn\u00ed pro n\u011bj bylo naj\u00edt uli\u010dku se sladkostmi. Bonb\u00f3ny se \u0159ekly stejn\u011b v jak\u00e9mkoliv jazyce. Hodil si do ko\u0161\u00edku p\u00e1r kybl\u00ed\u010dk\u016f s gumov\u00fdmi \u010dervy, pak pohledem zachytil bal\u00ed\u010dek s mini Twixkama. Dal si je tam taky.<\/div>\n
Jak Bill pokra\u010doval v cest\u011b, rozd\u011blal jeden bal\u00ed\u010dek s gum\u00eddkama a \u0161\u0165astn\u011b za\u010dal \u017ev\u00fdkat, jeho \u017ealudek se okam\u017eit\u011b uklidnil a jeho n\u00e1lada tak\u00e9. Do ko\u0161\u00edku p\u0159idal i p\u00e1r pudink\u016f a pytl\u00ed\u010dek instantn\u00edho kafe. Nem\u011bl to r\u00e1d, ale jeho t\u011blo by bez toho asi um\u0159elo na nedostatek kofeinu. Tom si mu mohl za to nad\u00e1vat jak cht\u011bl.<\/div>\n
„U\u017e m\u00e1\u0161 v\u0161echno?“ zabrblal Saki a Bill nadsko\u010dil. \u00dapln\u011b zapomn\u011bl, \u017ee tam je s n\u00edm; to proto, \u017ee byl tak zabran\u00fd do jeho labu\u017enick\u00e9 \u010dinnosti. Pod\u00edval se do ko\u0161\u00edku a zamyslel se.<\/div>\n
„Pot\u0159ebuju raj\u010data, potom m\u016f\u017eeme j\u00edt.“<\/p>\n<\/div>\n
~*~<\/p>\n<\/div>\n
Gustav zaz\u00edval, oklepal se zimou, proto\u017ee mu po z\u00e1dech p\u0159e\u0161el mr\u00e1z. Dnes m\u011bli den volna a v\u0161ichni se dohodli, \u017ee budou spole\u010dn\u011b relaxovat. V\u0161ichni to pot\u0159ebovali a Gustav se u\u017e moc t\u011b\u0161il, a\u017e v\u0161em nakope zadky ve videohr\u00e1ch. Te\u010f u\u017e Toma nenech\u00e1 v\u0161echny p\u0159emluvit, aby hr\u00e1li Guitar Hero. Znovu za\u0165ukal na dve\u0159e a zamra\u010dil se. U\u017e bylo po poledni a kytarista by m\u011bl b\u00fdt vzh\u016fru, jeliko\u017e v noci nikde nebyli. „No tak, Tome…“ za\u0165ukal znovu, tentokr\u00e1t hlasit\u011bji. \u017d\u00e1dn\u00e1 odpov\u011b\u010f.<\/div>\n
„Nemysl\u00edm si, \u017ee tam bude.“ Gustav se oto\u010dil a spat\u0159il Georga. „U\u017e jsme to taky zkou\u0161el, proto\u017ee jsme \u0161li na sn\u00eddani. Nebere telefon a neotv\u00edr\u00e1 dve\u0159e. Byl jsem tu p\u0159ed hodinou a p\u016fl.“<\/div>\n
„A byl jsi u Billa?“ zeptal se Gustav, vyrazil sm\u011brem ke zp\u011bv\u00e1kovu pokoji. Georg zavrt\u011bl hlavou a n\u00e1sledoval ho.<\/div>\n
„S\u00e1m v\u00ed\u0161, jak nerad na\u0161\u00ed madam bud\u00edm p\u0159ed t\u0159et\u00ed odpoledn\u00ed. Ukousal by mi hlavu, obzvl\u00e1\u0161t\u011b<\/em> te\u010f.“ Za\u017eertoval, \u010d\u00edm\u017e si od druh\u00e9ho z chlapc\u016f vyslou\u017eil sm\u00edch. Buben\u00edk zavrt\u011bl hlavou a za\u0165ukal nejomluvn\u011bji, jak um\u011bl.<\/div>\n
„Bille.“ Za\u0165ukal znovu a zvedl pohled, kdy\u017e se dve\u0159e okam\u017eit\u011b otev\u0159ely. Bill na n\u011b oba ospale koukal, do\u0161iroka z\u00edval.<\/div>\n
„Co dopr\u010dic chcete?“ zeptal se a op\u0159el se o futro. Gustav vyvalil o\u010di a z\u00edral. Bill si zapomn\u011bl zapnout svou r\u00f3bu a Gustav m\u011bl dokonal\u00fd v\u00fdhled na k\u0159ivku na hrudn\u00edku, kter\u00e1 a\u017e moc p\u0159ipom\u00ednala prso, a kdy\u017e se pod\u00edval na vybouleninu na jeho b\u0159i\u0161e, kone\u010dn\u011b si pln\u011b uv\u011bdomil, \u017ee je Bill t\u011bhotn\u00fd. Bill se kouknul t\u00edm sam\u00fdm sm\u011brem co Gustav, a okam\u017eit\u011b si \u017eupan zapnul, bylo mu trapn\u011b. „P\u0159i\u0161li jste na m\u011b z\u00edrat nebo n\u011bco chcete?“<\/div>\n
Georg Gustava tvrd\u011b \u0161\u0165ouchl do \u017eeber a usm\u00e1l se. „Hled\u00e1me Toma, nen\u00ed tu?“<\/div>\n
Bill zaz\u00edval a zavrt\u011bl hlavou, mrzut\u011b se zasm\u00e1l. „Ne, to teda opravdu nen\u00ed.“ Vypadal, jako by ho to mrzelo, ale jeho v\u00fdraz se hned zm\u011bnil na lhostejnost.<\/div>\n
„Nen\u00ed ve sv\u00e9m pokoji.“ \u0158ekl kone\u010dn\u011b Gustav, kdy\u017e se mu poda\u0159ilo restartovat mozek.<\/div>\n
„A volali jste mu?“<\/div>\n
„Jasn\u011b, \u017ee jsme mu volali. Nezved\u00e1 to.“ \u0158ekl bas\u00e1k, kter\u00fd m\u011bl divn\u00fd pocit.<\/p>\n<\/div>\n
Bill znovu pokr\u010dil rameny a pozval je dovnit\u0159, p\u0159elezl postel a za\u010dal se hrabat v hromad\u011b n\u011b\u010deho, aby na\u0161el sv\u016fj mobil.<\/div>\n
Jeho no\u010dn\u00ed stolek byl pln\u00fd otev\u0159en\u00fdch pudink\u016f a nakousan\u00e9ho raj\u010dete. „Uh\u2026 Bille? Co jsi to jedl?“ zeptal se Gustav se znechucen\u00fdm v\u00fdrazem v obli\u010deji.<\/div>\n
„Nic.“ Odpov\u011bd\u011bl rychle Bill, zvedl deku a zat\u0159\u00e1sl s n\u00ed.<\/div>\n
„Ty vole, tohle vypad\u00e1 jako raj\u010data a\u2026“ Georg zvedl zma\u010dkan\u00fd kel\u00edmek a p\u0159e\u010detl si n\u00e1zev. „Jahodov\u00fd pudink?“<\/div>\n
„No a?“ zamumlal Bill, zvedl mobil, kter\u00fd spadl z postele.<\/div>\n
„To je-„<\/div>\n
„Nikdo t\u011b to nenut\u00ed j\u00edst.“ Vyjel na n\u011bj nedo\u010dkav\u011b, byl roz\u010d\u00edlen\u00fd ze Samyho Deluxe, kter\u00fd mu vy\u0159v\u00e1val do ucha. Jindy mu to nevadilo, ale te\u010f mu to lezlo na nervy. I kdy\u017e te\u010f mu lezlo na nervy v\u0161echno, proto\u017ee ho n\u011bkdo probudil. \u017d\u00e1dn\u00e1 odpov\u011b\u010f. „Nebere to.“ Sebral z no\u010dn\u00edho stolku kartu a podal ji Georgovi. „Jd\u011bte se pod\u00edvat k n\u011bmu do pokoje. J\u00e1 jdu sp\u00e1t.“<\/div>\n
„Bille-“ zkusil to Gustav, ale zp\u011bv\u00e1k ho uml\u010del rukou.<\/div>\n
„Pot\u0159ebuju sp\u00e1t. Vypadn\u011bte z m\u00fdho pokoje.“ Georg proto\u010dil o\u010di a m\u00e1vnul na buben\u00edka, aby \u0161el s n\u00edm, oba dva zvedli obo\u010d\u00ed nad t\u00edm, jakou silou za nimi Bill t\u0159\u00edskl dve\u0159mi.<\/p>\n<\/div>\n
„Wow.“<\/div>\n
„Jo. Jeho hormony jsou opravdu \u010d\u00edslo.“ Poznamenal Georg, kdy\u017e se vraceli k Tomovu pokoji.<\/div>\n
„Vid\u011bl jsi to?“ za\u0161eptal Gustav.<\/div>\n
„Jeho kozy?“<\/div>\n
„Jo.“ Ot\u0159\u00e1sl se. „Bylo to divn\u00fd.“<\/div>\n
„Vid\u011bl jsi v\u00fdraz v jeho obli\u010deji?“ zeptal se Georg, kdy\u017e otev\u0159el dve\u0159e do pokoje. Byla tam tma a neustlan\u00e1 postel, bylo jasn\u00e9, \u017ee tam Tom u\u017e del\u0161\u00ed dobu nen\u00ed. Gustav se rozhl\u00e9dl po pokoji a zavrt\u011bl hlavou.<\/div>\n
„Ne, nevid\u011bl.“<\/div>\n
„Bylo mu z tebe divn\u011b.“<\/div>\n
„Je to Bill s prsama. Zrovna te\u010f, na stupnici divnosti, je to na bodu p\u011bt.“ Georg se naposledy rozhl\u00eddnul po pokoji a zasm\u00e1l se.<\/div>\n
„M\u00e1m dojem, \u017ee m\u00e1\u0161-“ zaseknul se a uk\u00e1zal na no\u010dn\u00ed stolek.<\/div>\n
„A do prdele.“<\/p>\n<\/div>\n
~*~<\/p>\n<\/div>\n
Na jednu stranu byl Tom r\u00e1d, \u017ee nev\u00ed, kde je. Bylo mu z toho dob\u0159e uvoln\u011bn\u011b, sed\u011bl v n\u011bjak\u00e9m bezejmenn\u00e9m parku, hodiny ut\u00edkaly, slunce u\u017e bylo vysoko nad obzorem, sledoval lidi b\u011bhem jejich poledn\u00edch pauz. P\u0159em\u00fd\u0161lel nad jejich \u017eivoty, jestli si taky u\u017e\u00edvaj\u00ed svoje zam\u011bstn\u00e1n\u00ed tak jako on svoje. Jestli maj\u00ed rodiny, kter\u00e9 miluj\u00ed a kter\u00e9 miluj\u00ed je.<\/p>\n<\/div>\n
Zvedl se v\u00edtr a Tom si zapnul mikinu, p\u0159it\u00e1hl si ji bl\u00ed\u017e k t\u011blu. Tom d\u00e1l jen tak p\u0159em\u00fd\u0161lel a u\u017e\u00edval si ve sv\u00e9 soukrom\u00e9 bublin\u011b ticha. Uvnit\u0159 bubliny nebylo \u017e\u00e1dn\u00e9 Tokio Hotel, \u017e\u00e1dn\u00fd Jost, kter\u00fd na n\u011bj je\u010del kv\u016fli tomu, jak je nezodpov\u011bdn\u00fd. Nebyli tu o\u010di, kter\u00e9 st\u00e1le c\u00edtil na z\u00e1dech, jak ho sleduj\u00ed kamkoliv se hne, odsuzuj\u00ed ho za l\u00e1sku k vlastn\u00edmu bratrovi, za to, \u017ee s n\u00edm sp\u00ed a m\u00e1 ho jako milence. Nebyl tu ani \u017e\u00e1dn\u00fd Bill se zklaman\u00fdm v\u00fdrazem v obli\u010deji a rostouc\u00edm b\u0159ichem, sv\u011bdkem jejich neleg\u00e1ln\u00edch a trestn\u00fdch \u010dinnost\u00ed, kter\u00e9 spolu d\u011blaj\u00ed\u2026<\/p>\n<\/div>\n
Kdyby jen \u017eivot mohl b\u00fdt jako v t\u00e9hle bublin\u011b. Kdyby se jen jeho \u017eivot mohl vr\u00e1tit do norm\u00e1lu.<\/p>\n<\/div>\n
Mo\u017en\u00e1 by se pak nec\u00edtil, jako kdy\u017e se top\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
~*~<\/p>\n<\/div>\n
„P\u0159\u00edsah\u00e1m, \u017ee v\u00e1s oba zab-“ Bill se zaseknul, kdy\u017e uvid\u011bl v\u00fdraz v obli\u010dej\u00edch sv\u00fdch p\u0159\u00e1tel. „Co se stalo?“ Georg mu podal Tom\u016fv telefon, Bill se na n\u011bj nep\u0159\u00edtomn\u011b pod\u00edval. „Tom nikdy nikam bez mobilu nechod\u00ed.“ Za\u0161eptal. Bylo mu divn\u011b, kdy\u017e vid\u011bl telefon bez jeho majitele. Jeho dvoj\u010de ho nikdy nespustilo z dohledu.<\/div>\n
„My v\u00edme. Nebyl ve sv\u00e9m pokoji a Jost ho taky nevid\u011bl. Mus\u00edme jim \u0159\u00edct, \u017ee jsme Toma nemohli naj\u00edt.“ \u0158ekl Georg pomalu a op\u0159el se o futro.<\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1 se jen \u0161el proj\u00edt po m\u011bst\u011b.“ \u0158ekl Bill, sna\u017eil se uklidnit sv\u00e9 nervy a kotrmelce, kter\u00e9 d\u011blal jeho \u017ealudek.<\/div>\n
„Bez sv\u00e9ho telefonu, Bille? Bez toho, aby to \u0159ekl Sakimu<\/em>?“<\/div>\n
„Co \u0159\u00edkal? V\u00ed, kde Tom je?“<\/div>\n
„Je\u0161t\u011b jsme se ho neptali. Kdy\u017e to ud\u011bl\u00e1me, za\u010dne ho hledat. Saki mu \u0159\u00edkal u\u017e milionkr\u00e1t, aby nikdy nikam nechodil, ani\u017e by mu to ozn\u00e1mil. A te\u010f nem\u00e1 ani mobil\u2026“ zavrt\u011bl Gustav hlavou. „To nen\u00ed dobr\u00e9.“<\/div>\n
Bill od telefonu, kter\u00fd m\u011bl v ruce, nemohl odvr\u00e1tit pohled. Kdyby ho mohl Tomovi d\u00e1t, dal by mu ho. Co kdy\u017e se Tom dostal do pot\u00ed\u017e\u00ed nebo se ztratil? Tohle m\u011bsto p\u0159eci neznaj\u00ed a mohlo se mu st\u00e1t naprosto cokoliv. Povzdychnul si a sna\u017eil se b\u00fdt v klidu.<\/div>\n
„Nechte m\u011b se p\u0159evl\u00e9knout, p\u016fjdu s v\u00e1mi.“<\/p>\n<\/div>\n
Koment\u00e1\u0159e pros\u00edm anglicky :o) J.<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
autor: Majestrix<\/strong><\/div>\n
translate: Lil.Katie<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n
Original<\/a><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Majestrix Je zmizen\u00ed v\u00e1\u017en\u011b odpov\u011bd\u00ed? To hned zjist\u00edme, ne? „Tak je nem\u011bla nech\u00e1vat venku.“ Odvodil Tom a podal jeden Billovi. Musel souhlasit a p\u0159ijal modr\u00e9 cukrov\u00ed. Milovali muffiny a byli nad\u0161en\u00ed, \u017ee na\u0161li cel\u00fd plech, \u010dekaj\u00edc\u00ed jenom na n\u011b na kuchy\u0148sk\u00e9m<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[207],"tags":[],"class_list":["post-14672","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-makes-three"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/14672","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=14672"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/14672\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=14672"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=14672"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=14672"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}