{"id":14692,"date":"2009-04-23T17:00:00","date_gmt":"2009-04-23T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=14658"},"modified":"2009-04-23T17:00:00","modified_gmt":"2009-04-23T16:00:00","slug":"nocni-mura-z-francie","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/04\/23\/nocni-mura-z-francie\/","title":{"rendered":"No\u010dn\u00ed m\u016fra z Francie"},"content":{"rendered":"
autor: \u00c1\u010fa<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
K seps\u00e1n\u00ed t\u00e9to pov\u00eddky m\u011b inspirovala hr\u016fza, kter\u00e1 nyn\u00ed obch\u00e1z\u00ed TH v podob\u011b zakuklen\u00fdch d\u00edvek, kter\u00e9 se ne\u0161t\u00edt\u00ed ni\u010deho. Nev\u00edm, jestli se v\u00e1m to bude l\u00edbit, ale varuji, \u017ee jsem to napsala ve chv\u00edli, kdy mnou cloumal vztek, tak\u017ee podle toho d\u011bj tro\u0161ku dopad\u00e1\u2026<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Bill u\u017e n\u011bjakou dobu zamy\u0161len\u011b hled\u011bl z okna, ignoruj\u00edc hlasit\u011b je\u010d\u00edc\u00ed skupinu zakuklen\u00fdch d\u00edvek. P\u0159em\u00fd\u0161lel. P\u0159esto\u017ee musel b\u00fdt dennodenn\u011b hl\u00eddan\u00fd sv\u00fdmi bodyguardy, tak jako jeho rodina a p\u0159\u00e1tel\u00e9, byl neskute\u010dn\u011b \u0161\u0165astn\u00fd. Teprve p\u0159ed n\u011bkolika m\u00e1lo dny dok\u00e1zal sebrat odvahu a \u0159\u00edct Tomovi do o\u010d\u00ed, co k n\u011bmu c\u00edt\u00ed. Tolik se b\u00e1l, \u017ee jej bratr zavrhne, \u017ee jej od sebe po\u017eene pry\u010d a z\u0159ekne se ho. Nic takov\u00e9ho se v\u0161ak nestalo, v Tomov\u00fdch o\u010d\u00edch se p\u0159i Billov\u011b vyzn\u00e1n\u00ed objevily radostn\u00e9 hv\u011bzdi\u010dky a po chv\u00edli z n\u011bj vypadlo, \u017ee s\u00e1m podobn\u00e9 city ke sv\u00e9mu dvoj\u010deti chov\u00e1 u\u017e del\u0161\u00ed dobu. Hned ten den \u0161li spolu, opatrn\u011b a potaj\u00ed, aby je nikdo nespat\u0159il, zejm\u00e9na ty zahalen\u00e9 no\u010dn\u00ed m\u016fry p\u0159ed domem, na ve\u010de\u0159i a pak n\u00e1sledovala ta nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed noc Billova \u017eivota. A i kdy\u017e to bylo to nejhez\u010d\u00ed, co kdy pro\u017eil, st\u00e1le je\u0161t\u011b po t\u011bch n\u011bkolika dnech nedok\u00e1zal v\u011b\u0159it tomu, \u017ee se na n\u011bj v l\u00e1sce kone\u010dn\u011b usm\u00e1lo \u0161t\u011bst\u00ed. Celou dobu ho napl\u0148ovala euforie, kterou mu v\u0161ak kazila jedna jedin\u00e1 v\u011bc.<\/p>\n<\/div>\n
Bylo bezvadn\u00e9, \u017ee se jim poda\u0159ilo prolomit hudebn\u00ed hr\u00e1z a \u017ee je p\u0159\u00edliv popularity katapultoval z\u00e1vratnou rychlost\u00ed a\u017e ke hv\u011bzd\u00e1m. M\u011bli v\u0161e, po \u010dem u\u017e odmala tou\u017eili. Jenom\u017ee v\u0161echno m\u00e1 sv\u00e9 negativn\u00ed str\u00e1nky a oni, a\u010d v minulosti prob\u011bhlo ji\u017e n\u011bkolik chmurn\u00fdch konfrontac\u00ed, teprve te\u010f mohli spat\u0159it, jak d\u011bsiv\u00e1 dok\u00e1\u017ee b\u00fdt temn\u00e1 str\u00e1nka sl\u00e1vy. Bill zcela jasn\u011b vid\u011bl ten okam\u017eik, kdy se p\u0159ed p\u011bti dny vr\u00e1tila jeho maminka z venku. P\u0159i ch\u016fzi lehce kulhala, musela se p\u0159itom op\u00edrat o Sakiho, kter\u00fd se tv\u00e1\u0159il absolutn\u011b zni\u010den\u011b a na sp\u00e1nku se j\u00ed r\u00fdsovala boule. I kdy\u017e tomu bylo ji\u017e p\u011bt dn\u00ed, st\u00e1le c\u00edtil tu hr\u016fzu, kterou v n\u011bm ten pohled vyvolal. Tohle u\u017e ty holky p\u0159ehnaly. Nen\u00e1vid\u011bl je. Tohle u\u017e nebyly norm\u00e1ln\u00ed fanynky, to byly posedl\u00e9 kreatury, kter\u00e9 jim neust\u00e1le vyhro\u017eovaly a sna\u017eily se ubli\u017eovat jak jim samotn\u00fdm, tak jejich rodin\u00e1m a p\u0159\u00e1tel\u016fm pod z\u00e1minkou, \u017ee jsou „mnohem v\u00edc, ne\u017e jenom oby\u010dejn\u00e9 fanynky“. Ochranka z toho u\u017e byla zni\u010den\u00e1, tak jako oni sami, a ani z\u00e1sahy policie nebyly k ni\u010demu.<\/div>\n
\n
Bill vztekle kopnul do dve\u0159\u00ed a v\u016fbec ho nezaj\u00edmalo, \u017ee si po\u0159\u00e1dn\u011b narazil prsty u nohou. K \u010demu je policie, kter\u00e1 poskytne dokonalou ochranu nejmocn\u011bj\u0161\u00edm sv\u011btov\u00fdm politik\u016fm, t\u0159eba ned\u00e1vno americk\u00e9mu prezidentovi, kdy\u017e je nedok\u00e1\u017ee zbavit sme\u010dky du\u0161evn\u011b nemocn\u00fdch holek?<\/p>\n<\/div>\n
Tenhle vztek se v n\u011bm v\u0161ak utlumil od okam\u017eiku, kdy se s Tomem poprv\u00e9 miloval. Kdy\u017e u\u017e c\u00edtil, \u017ee ho ty hysterky p\u0159ed domem psychicky ni\u010d\u00ed, ut\u00edkal ve sv\u00fdch vzpom\u00ednk\u00e1ch k t\u00e9 kr\u00e1sn\u00e9 noci. Dok\u00e1zal si ji vybavit tak \u017eiv\u011b, c\u00edtil ka\u017ed\u00fd Tom\u016fv dotyk, jeho hork\u00fd zrychlen\u00fd dech, vz\u00e1jemn\u00e9 t\u0159en\u00ed t\u011bl o sebe i v\u00e1\u0161niv\u00e9 polibky. Jenom\u017ee te\u010f byl Tom u\u017e dv\u011b hodiny pry\u010d. \u0158\u00edkal, \u017ee si jen mus\u00ed sjet n\u011bco vy\u0159\u00eddit, a i kdy\u017e se z domu vypl\u00ed\u017eil potaj\u00ed a zadem, na\u010de\u017e p\u0159eb\u011bhl do sv\u00e9 milovan\u00e9 Audinky a kolem d\u00edvek prosvi\u0161t\u011bl neuv\u011b\u0159itelnou rychlost\u00ed, Billovi neuniklo, jak p\u016flka zamaskovan\u00fdch postav rychle nasedla do sv\u00e9ho vozu a jala se jeho br\u00e1\u0161ku pron\u00e1sledovat. Ach, Tomi\u2026<\/p>\n<\/div>\n
Najednou klaply dve\u0159e a v nich se objevil Tom.<\/p>\n<\/div>\n
„Ach, Tomi!“ vyk\u0159ikl Bill nad\u0161en\u011b a prudce se mu vrhl kolem krku a vtiskl br\u00e1\u0161kovi l\u00e1skypln\u00fd polibek. „Kdes byl takovou dobu? J\u00e1 u\u017e jsem se o tebe tolik b\u00e1l – „<\/div>\n
Zasekl se. Z Toma toti\u017e za celou dobu nevypadlo jedno jedin\u00e9 slovo a tv\u00e1\u0159il se, jako by m\u011bl j\u00edt na \u0161ibenici. Nev\u0161\u00edmav\u011b p\u0159e\u0161el k posteli, kde se zhroutil do polozbo\u0159en\u00e9ho sedu a p\u0159itiskl si dlan\u011b k obli\u010deji. Bill si k n\u011bmu p\u0159isedl a objal ho kolem ramen.<\/div>\n
„Tomi?“ zeptal se v\u00e1hav\u011b. „Co se stalo?“<\/div>\n
Tom chv\u00edli ml\u010del. Teprve po n\u011bkolika dlouh\u00fdch minut\u00e1ch, v nich\u017e v Billovi nar\u016fstal strach, kone\u010dn\u011b promluvil.<\/div>\n
„J\u00e1\u2026 j\u00e1 jsem\u2026 J\u00e1 jsem necht\u011bl, Bill\u00ed, fakt jsem necht\u011bl!“<\/div>\n
„Co\u2026 co jsi necht\u011bl?“<\/div>\n
„J\u00e1\u2026“ zalapal po dechu Tom. „J\u00e1 jsem\u2026 jedn\u00fd z t\u011bch holek vrazil facku.“<\/div>\n
Bill zbledl.<\/div>\n
„Co\u017ee?“<\/div>\n
„Ona\u2026 ona m\u011b chv\u00edli nenechala na pokoji! Furt m\u011b \u0161m\u00edrovala, a nenechala m\u011b ani v klidu natankovat! Tak jsem\u2026 mi prost\u011b ruply nervy a hodil jsem po n\u00ed zbytek cigarety\u2026 a ona mi ho t\u00edpla o auto\u2026 tak jsem se neovl\u00e1dl. Vzpomn\u011bl jsem si na m\u00e1mu, na to, jak p\u0159es net vyhro\u017eujou Andymu\u2026 a jednu jsem j\u00ed fl\u00e1kl. Spadla a neh\u00fdbala se\u2026 a kdy\u017e se za\u010dala zvedat, tak\u2026 jsem ujel.“<\/div>\n
Ti\u0161e se rozvzlykal.<\/div>\n
„J\u00e1 jsem\u2026 tak neskute\u010dnej idiot! Jsem takovej srab! M\u011bl jsem\u2026 po\u010dkat, a\u017e p\u0159ijede policie, t\u0159eba bysme od nich u\u017e m\u011bli klid! Ale ne\u2026 j\u00e1 ujedu\u2026 a je\u0161t\u011b pot\u00e9, co fl\u00e1knu holku!“<\/div>\n
Bill tu hrom\u00e1dku ne\u0161t\u011bst\u00ed vedle n\u011bj objal je\u0161t\u011b pevn\u011bji.<\/div>\n
„No tak, Tomi, ty za to nem\u016f\u017ee\u0161! Vyprovokovala t\u011b k tomu!“<\/div>\n
„Ale holky se nebijou!“ zakv\u00edlel Tom a v tu chv\u00edli Bill skute\u010dn\u011b nev\u011bd\u011bl, co s n\u00edm, jak ho uti\u0161it nebo mu zvednout n\u00e1ladu.<\/div>\n
„Ale tahle si to zaslou\u017eila,“ zamumlal po chvilce. „Krom toho\u2026 v\u00ed\u0161, jak se to \u0159\u00edk\u00e1. Holku ani kv\u011btinou neuhod\u00ed\u0161\u2026 ale o kv\u011btin\u00e1\u010di se u\u017e nemluv\u00ed.“<\/div>\n
Zah\u0159\u00e1lo ho u srdce, kdy\u017e Tom v tu chv\u00edli vyprskl sm\u00edchy. Jenom\u017ee vesel\u00ed trvalo jenom na chvili\u010dku, pak se Tom op\u011bt svinul do bratrovy n\u00e1ru\u010de.<\/div>\n
„Nem\u011bl jsem to nechat zaj\u00edt tak daleko,“ \u0161pitl. „Z toho budou probl\u00e9my. Velk\u00fd probl\u00e9my.“<\/div>\n
„Nebudou,“ ujistil ho pevn\u00fdm hlasem Bill, a\u010dkoliv si nebyl zcela jist\u00fd, jestli te\u010f v\u011b\u0159\u00ed vlastn\u00edm slov\u016fm. Jen\u017ee jak jinak m\u00e1 ukonej\u0161it toho, kdo mu byl cel\u00fd \u017eivot v t\u011b\u017ek\u00fdch chv\u00edl\u00edch tou nejv\u011bt\u0161\u00ed oporou?<\/p>\n<\/div>\n
Vno\u0159il prsty do jeho kr\u00e1tk\u00fdch, na\u010derno obarven\u00fdch vlas\u016f a za\u010dal ho hladit, p\u0159esn\u011b tak, jak v\u011bd\u011bl, \u017ee to Tom m\u00e1 r\u00e1d. Pot\u011b\u0161en\u011b zaznamenal, \u017ee br\u00e1\u0161kovo t\u011blo se pomalou\u010dku p\u0159est\u00e1v\u00e1 chv\u011bt pod n\u00e1pory pl\u00e1\u010de. Jemn\u00fdm tlakem donutil Toma, aby si lehl na postel. S\u00e1m se na n\u011bj p\u0159ekulil a mazliv\u011b se t\u0159el o jeho t\u011blo, zasyp\u00e1val mu tv\u00e1\u0159 drobn\u00fdmi polibky a rt\u00edky laskal jeho \u00fatlou \u0161\u00edji. Rukama vj\u00ed\u017ed\u011bl pod jeho tri\u010dko a hladil tu sametov\u011b hebkou k\u016f\u017ei, p\u0159es kterou st\u00e1le je\u0161t\u011b ob\u010das p\u0159ejel t\u0159es strachu.<\/p>\n<\/div>\n
„No tak, Tomi,“ \u0161eptal mu Bill do ou\u0161ka. „Bude to dobr\u00fd. V\u011b\u0159\u00ed\u0161 mi?“<\/div>\n
„V\u011b\u0159\u00edm, l\u00e1sko,“ vydechl Tom a obmotal sv\u00e9 dlouh\u00e9 ruce kolem Billova krku. Prsty propl\u00e9tal s dlouh\u00fdmi \u010derno – b\u00edl\u00fdmi dredy a c\u00edtil, jak ho zaplavuje mocn\u00e1 vlna vzru\u0161en\u00ed. O to v\u00edce se vyd\u011bsil, kdy\u017e se Bill n\u00e1hle zvedl a vstal z postele.<\/div>\n
„Bill\u00ed, kam jde\u0161?“<\/div>\n
„Pssst!“ p\u0159ilo\u017eil Bill rychle ukazov\u00e1\u010dek na prst. „Tady bychom byli p\u0159\u00edli\u0161 podez\u0159el\u00ed. Poj\u010f, ztrat\u00edme se do studia!“<\/p>\n<\/div>\n
A\u010dkoliv se ten n\u00e1pad zpo\u010d\u00e1tku Tomovi nel\u00edbil, nechal se Billov\u00fdma kukadlama obm\u011bk\u010dit. Rychle na sebe nat\u00e1hli mikinu a seb\u011bhli po schodech dol\u016f. Sestupovali do sklepa, kde byl z\u00e1rove\u0148 zadn\u00ed vchod. Jeliko\u017e byla ji\u017e d\u00e1vno hlubok\u00e1 noc a \u010dern\u00e9 mikiny hr\u00e1ly v jejich prosp\u011bch, poda\u0159ilo se jim propl\u00ed\u017eit se zahradou, ani\u017e by si jich kter\u00e1koliv ze \u0161\u00edlen\u00fdch d\u00edvek v\u0161imla. Ka\u0161lali na auto, studio bylo odsud jenom kousek. Ruku v ruce b\u011b\u017eeli temnou ulic\u00ed a u studia op\u011bt pou\u017eili zadn\u00ed vchod, proto\u017ee vep\u0159edu tak\u00e9 post\u00e1valo n\u011bkolik zahalen\u00fdch postav. S \u00falevou za sebou zav\u0159eli a zamkli dve\u0159e. V tu chv\u00edli si Bill v\u00edt\u011bzoslavn\u011b zamnul ruce.<\/p>\n<\/div>\n
„Jo! Oblbli jsme je!“<\/div>\n
„PSSST! Ne tak nahlas, usly\u0161\u00ed n\u00e1s!“ strachoval se Tom. V\u011bd\u011bl, \u017ee te\u010f nikdo z nich nesm\u00ed rozsv\u00edtit, proto\u017ee i skrz zata\u017een\u00e9 \u017ealuzie by holky mohly spat\u0159it sv\u011btlo a bylo by zle, obzvl\u00e1\u0161\u0165, kdy\u017e jsou tady sami, bez ochranky. Byli by a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 snadnou ko\u0159ist\u00ed. Rad\u0161i vtiskl Billovi dychtiv\u00fd polibek, p\u0159i\u010dem\u017e poc\u00edtil, jak ho bratrovy ruce uchopily kolem pasu a sm\u011b\u0159uj\u00ed ho pozp\u00e1tku sm\u011brem ke gau\u010di. T\u011bsn\u011b p\u0159ed n\u00edm z n\u011bj strhly velik\u00e9 tri\u010dko a Bill s\u00e1m nez\u016fstal pozadu. Rychl\u00fdm pohybem ze sv\u00e9ho dvoj\u010dete st\u00e1hl d\u017e\u00edny a svi\u017en\u011b se vysoukal ze sv\u00fdch, na\u010de\u017e se nal\u00e9hav\u011b p\u0159itiskl na Toma a p\u0159im\u011bl ho, aby i p\u0159es jeho mu\u0161\u00ed v\u00e1hu Tom poslu\u0161n\u011b lehl na gau\u010d.<\/p>\n<\/div>\n
„Tome,“ vzdychal ti\u0161e, zat\u00edmco se o jeho k\u016f\u017ei t\u0159el \u010d\u00edm d\u00e1l divo\u010deji. „Tome\u2026 miluju t\u011b!“<\/div>\n
„J\u00e1 tebe taky,“ vydechl Tom. „Bill\u00ed, pros\u00edm\u2026 neprotahuj to\u2026“<\/p>\n<\/div>\n
Bill si odhodil dredy za ucho, aby mu nep\u0159ek\u00e1\u017eely, a sly\u0161\u00edce Tomovu prosbu, okam\u017eit\u011b j\u00ed vyhov\u011bl. Oba dva rychle zbavil boxerek a ihned p\u0159ijal v\u00fdzvu Tomov\u00fdch do\u0161iroka rozta\u017een\u00fdch nohou. Naposledy jej v\u00e1\u0161niv\u011b pol\u00edbil, na\u010de\u017e do n\u011bj opatrn\u011b vnikl. T\u011bsn\u011b p\u0159ed vstupem do jeho t\u011bla na vte\u0159inu trpce zalitoval, \u017ee s sebou nemaj\u00ed gel nebo jinou alternativu, Tom\u016fv nal\u00e9hav\u00fd v\u00fdraz ale jeho my\u0161lenky rozpt\u00fdlil. Bill sly\u0161el, jak v prvn\u00ed vte\u0159in\u011b sykl a vid\u011bl, jak se jeho tv\u00e1\u0159 st\u00e1hla do bolestiv\u00e9 grimasy. Cht\u011bl se vr\u00e1tit, to u\u017e ale Tom se za\u0165at\u00fdmi zuby prudce p\u0159irazil p\u00e1nv\u00ed proti n\u011bmu.<\/p>\n<\/div>\n
„Bille\u2026 pros\u00edm\u2026“<\/p>\n<\/div>\n
Nemusel dokon\u010dit svou my\u0161lenku, Bill se intuitivn\u011b za\u010dal pohybovat a Tom vz\u00e1p\u011bt\u00ed zast\u00e9nal rozko\u0161\u00ed. \u010cernovlas\u00fd chlapec postupn\u011b zrychloval a zrychloval. Byla to pro n\u011bj novinka, je\u0161t\u011b nikdy nic takov\u00e9ho ned\u011blal, kdy\u017e ale zaslechl Tom\u016fv hlasit\u00fd v\u00fdk\u0159ik a poc\u00edtil p\u0159\u00edjemn\u00e9 teplo na sv\u00e9m b\u0159i\u0161e, byla to pro n\u011bj zn\u00e1mka toho, \u017ee svou pr\u00e1ci d\u011bl\u00e1 velice dob\u0159e. Netrvalo dlouho a s\u00e1m poc\u00edtil, jak se jeho t\u011blo vzepjalo v bou\u0159liv\u00e9 ext\u00e1zi, p\u0159i\u010dem\u017e se z jeho hrdla ozvaly mocn\u00e9 decibely.<\/p>\n<\/div>\n
„Tomi,“ vydechl rozt\u0159esen\u011b, kdy\u017e se vy\u010derpan\u011b polo\u017eil na zprudka oddechuj\u00edc\u00edho bratra. „To bylo\u2026“<\/div>\n
„Fantastick\u00fd!“ dokon\u010dil za n\u011bj Tom. Objal Billa kolem zad a spokojen\u011b nastavil svou tv\u00e1\u0159 jeho tuliv\u00fdm rt\u016fm. Miloval tyhle Billovy n\u011b\u017enosti\u2026<\/p>\n<\/div>\n
V tu chv\u00edli se ale ozval zvuk t\u0159\u00ed\u0161t\u011bn\u00e9ho skla. Oba sebou prudce trhli, ne\u017e se v\u0161ak sta\u010dili vzpamatovat, oslepil je rychle rozsv\u00edcen\u00fd lustr\u2026<\/div>\n
„M\u00e1me je!“ ozval se v\u00edt\u011bzoslavn\u011b pi\u0161tiv\u00fd d\u00edv\u010d\u00ed hlas. „Tady jsou!“<\/div>\n
Ne\u017e se kdokoliv z dvoj\u010dat stihl z nenad\u00e1l\u00e9ho \u0161oku vzpamatovat, c\u00edtil Bill, jak se jej zmocnilo n\u011bkolik p\u00e1r\u016f rukou, kter\u00e9 ho odtrh\u00e1valy od br\u00e1\u0161ky.<\/div>\n
„Tome!“ vyk\u0159ikl vyd\u011b\u0161en\u011b. „Tome!“<\/p>\n<\/div>\n
Vid\u011bl, jak se Tom rychle zved\u00e1, aby mu vyrazil na pomoc. Tak jako Billa, i jeho v\u0161ak uv\u011bznilo v \u017eelezn\u00e9m sev\u0159en\u00ed n\u011bkolik pa\u017e\u00ed. Bill sebou zm\u00edtal, ale holky m\u011bly a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 velkou, ne\u010dekanou s\u00edlu. Vid\u011bl, jak ty zr\u016fdy p\u0159itisk\u00e1vaj\u00ed Toma ke zdi.<\/p>\n<\/div>\n
„Tak vy jste si to tady rozd\u00e1vali, jo?“ zasy\u010del ciz\u00ed hlas. Zn\u011bl by tak kr\u00e1sn\u011b a jemn\u011b, kdyby nebyl pln\u00fd zloby a \u010dir\u00e9 nen\u00e1visti. „Tak my pro v\u00e1s hlasujeme ve v\u0161ech mo\u017en\u00fdch sout\u011b\u017e\u00edch, abyste z\u00edskali ocen\u011bn\u00ed, podporujeme v\u00e1s, jak to jde\u2026 a vy na odplatu protahujete c\u00e9d\u00e9\u010dko, jak se d\u00e1 a je\u0161t\u011b se spolu milujete?“<\/div>\n
Bill vyd\u011b\u0161en\u011b kn\u00edkl, kdy\u017e se v jeho zorn\u00e9m poli objevila zakuklen\u00e1 postava s d\u011bsiv\u011b zamra\u010den\u00fdm pohledem.<\/div>\n
„To ale bylo naposledy, to v\u00e1m garantuju,“ sykla holka. „N\u00e1\u0161 poh\u00e1r trp\u011blivosti u\u017e d\u00e1vno p\u0159etekl a te\u010f jste to korunovali. Na n\u011bj!“<\/div>\n
„POMOOOC!“ za\u0159val Bill, kdy\u017e s hr\u016fzou v o\u010d\u00edch vid\u011bl, jak se n\u011bkolik postav s nep\u0159\u00ed\u010detn\u00fdm v\u00fdrazem \u017eene p\u0159\u00edmo k n\u011bmu. „POMOC! TOMEEE!“<\/p>\n<\/div>\n
Tom se sna\u017eil vytrhnout se ze sv\u00e9ho zajet\u00ed, v tu chv\u00edli ale na sv\u00e9m hrdle poc\u00edtil ledov\u00e9 ost\u0159\u00ed no\u017ee, p\u0159i\u010dem\u017e se mu do ucha zasm\u00e1l tich\u00fd hl\u00e1sek.<\/div>\n
„Varuju t\u011b, zkus se hnout a nep\u0159e\u017eijete to ani jeden! Varovaly jsme v\u00e1s, \u017ee toho va\u0161eho hlem\u00fd\u017ed\u00edho tempa m\u00e1me a\u017e po krk! Tak te\u010f budete trp\u011bt, a to oba dva!“<\/p>\n<\/div>\n
Billa mezit\u00edm v\u00e1ha n\u011bkolika t\u011bl strhla na zem. Zoufale na\u0159\u00edkal, kdy\u017e c\u00edtil v obli\u010deji i na t\u011ble bolestiv\u00e9 \u0161kr\u00e1bance. Kv\u00edlel, kdy\u017e se mu do krku a ramenou zakusovaly ostr\u00e9 zuby, kter\u00e9 jeho k\u016f\u017ei trhaly bez jedin\u00e9ho citu. Chv\u011bl se hr\u016fzou a b\u00e1l se jako nikdy v \u017eivot\u011b. Pro\u010d jim to d\u011blaj\u00ed?<\/p>\n<\/div>\n
Na druh\u00e9 stran\u011b m\u00edstnosti ale Tom nevydr\u017eel s nervama. U\u017e nedok\u00e1zal p\u0159ihl\u00ed\u017eet tomu, jak ty bestie jeho br\u00e1\u0161ku tr\u00e1p\u00ed. Sebral v\u0161echny zb\u00fdvaj\u00edc\u00ed s\u00edly a vrazil je do jednoho jedin\u00e9ho osvobozuj\u00edc\u00edho pohybu\u2026 a uc\u00edtil pal\u010divou bolest, kdy\u017e se mu zezadu za\u0159\u00edzlo do krku n\u011bco ostr\u00e9ho. Ta bolest byla zmrazuj\u00edc\u00ed, nedok\u00e1zal se v tu chv\u00edli pohnout. Jenom c\u00edtil proud vlastn\u00ed krve, kter\u00e1 mu se spaluj\u00edc\u00ed horkost\u00ed tekla z r\u00e1ny, kam se za\u0159\u00edzl n\u016f\u017e. Ten ledov\u00fd kus oceli mu velice rychle ub\u00edral ve\u0161kerou s\u00edlu. Klesl na kolena, p\u0159i\u010dem\u017e chropt\u011bl \u010d\u00edm d\u00e1l v\u00edc.<\/p>\n<\/div>\n
„Bille,“ vydechl tich\u00fdm hlasem, ani\u017e by ho obkl\u00ed\u010den\u00fd, nap\u016fl bezv\u011bdom\u00fd bratr sly\u0161el. „Bille\u2026“<\/div>\n
„Hej!“ za\u0159vala jedna z holek. „Co jste mu to ud\u011blaly, ty vole? \u0158\u00edkala jsem NEZAB\u00cdJET! Pot\u00fdrat, ale NEZAB\u00cdJET!“<\/div>\n
Sledovala, jak Tom klesl na v\u0161echny \u010dty\u0159i, p\u0159i\u010dem\u017e se rud\u00e1 skvrna na jeho krku neust\u00e1le zv\u011bt\u0161ovala.<\/div>\n
„Doprdele\u2026 tohle u\u017e jsme p\u0159ehnaly\u2026 PAD\u00c1ME!“<\/p>\n<\/div>\n
Postavy kolem Billa se za\u010daly zvedat a hromadn\u011b opou\u0161t\u011bly m\u00edstnost, P\u0159esto se v\u0161ak postupn\u011b utich\u00e1vaj\u00edc\u00edm pokojem ozval posledn\u00ed mraziv\u00fd zvuk. Tich\u00e9, p\u0159esto v\u0161ak jednozna\u010dn\u00e9 k\u0159upnut\u00ed, kdy\u017e jedna z holek trhla Billov\u00fdm krkem, aby mu v\u011bnovala je\u0161t\u011b posledn\u00ed divok\u00fd polibek. Neuv\u011bdomovala si, \u017ee to k\u0159upnut\u00ed zlomilo jej\u00edmu obl\u00edbenci vaz a \u017ee ji\u017e l\u00edb\u00e1 t\u011blo bez \u017eivota. Pot\u00e9 i ona vstala, vrhla na Toma posledn\u00ed v\u00fdsm\u011b\u0161n\u00fd pohled a utekla za sv\u00fdmi dru\u017ekami\u2026<\/p>\n<\/div>\n
Tom se silou v\u016fle doplazil ke sv\u00e9mu bezvl\u00e1dn\u00e9mu br\u00e1\u0161kovi. Tekly mu slzy nejen vlastn\u00ed bolest\u00ed, ale i pohledem na jeho kr\u00e1sn\u00e9 mlad\u00e9 t\u011blo pln\u00e9 \u0161kr\u00e1banc\u016f a kousanc\u016f.<\/div>\n
„Bille,“ vzlykl. „Bill\u00ed\u2026“<\/div>\n
To byla posledn\u00ed slova, kter\u00e1 stihla opustit jeho hrdlo p\u0159edt\u00edm, ne\u017e se jeho hlava bezmocn\u011b slo\u017eila na Billovu hru\u010f. C\u00edtil, \u017ee u\u017e mu zb\u00fdvaj\u00ed skute\u010dn\u011b jenom vte\u0159iny. Ka\u017edi\u010dk\u00fd pohyb ho st\u00e1l neskute\u010dnou n\u00e1mahu, p\u0159esto se mu v\u0161ak poda\u0159ilo dostat sv\u00e9 rty na ty Billovy, kdy\u017e se jej dotkl v posledn\u00edm letm\u00e9m polibku na rozlou\u010denou\u2026<\/p>\n<\/div>\n
N\u00e1sleduj\u00edc\u00ed den bylo vzh\u016fru nohama cel\u00e9 N\u011bmecko. Rozd\u011blilo se hned na n\u011bkolik \u010d\u00e1st\u00ed. Na tu, kter\u00e1 nen\u00e1vid\u011bla policii za to, \u017ee nedok\u00e1zala vra\u017ed\u011b bratr\u016f Kaulitzov\u00fdch zabr\u00e1nit. Na tu, kter\u00e1 dvoj\u010data odsuzovala za nemravnou povahu, proto\u017ee z polohy, v jak\u00e9 byla jejich t\u011bla nalezena, si v\u0161ichni vydedukovali cit, kter\u00fd mezi dvoj\u010daty panoval. Zamaskovan\u00e9 d\u00edvky nakonec byly chyceny a odsouzeny. Ten \u010din v\u0161ak nevr\u00e1til \u017eivot Billovi ani Tomovi, kter\u00e9 jejich d\u011btsk\u00fd sen st\u00e1t se hv\u011bzdou nakonec p\u0159ivedl a\u017e do z\u00e1huby. Jedno je v\u0161ak jist\u00e9. L\u00e1ska neopustila jejich du\u0161e ani ve smrti a o Billovi a Tomovi se vypr\u00e1v\u011blo je\u0161t\u011b dlouh\u00e1 l\u00e9ta po jejich smrti. Nestalo se, aby na jejich hrobech chyb\u011bla z\u00e1plava \u010derstv\u00fdch kv\u011btin. A oni dva netu\u0161ili, \u017ee se stali n\u011bmeckou legendou nejen hudebn\u00ed, ale i celon\u00e1rodn\u00ed. Nebo\u0165 na jejich nehynouc\u00ed l\u00e1sku, kter\u00e1, by\u0165 bohu\u017eel trvala jenom velice kr\u00e1tce, se nikdy, nikdy nezapomn\u011blo.<\/p>\n<\/div>\n
autor: \u00c1\u010fa<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: \u00c1\u010fa K seps\u00e1n\u00ed t\u00e9to pov\u00eddky m\u011b inspirovala hr\u016fza, kter\u00e1 nyn\u00ed obch\u00e1z\u00ed TH v podob\u011b zakuklen\u00fdch d\u00edvek, kter\u00e9 se ne\u0161t\u00edt\u00ed ni\u010deho. Nev\u00edm, jestli se v\u00e1m to bude l\u00edbit, ale varuji, \u017ee jsem to napsala ve chv\u00edli, kdy mnou cloumal vztek, tak\u017ee podle<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[45],"tags":[],"class_list":["post-14692","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-ff-jednodilky"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/14692","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=14692"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/14692\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=14692"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=14692"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=14692"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}