{"id":14708,"date":"2009-04-21T16:00:00","date_gmt":"2009-04-21T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=14674"},"modified":"2009-04-21T16:00:00","modified_gmt":"2009-04-21T15:00:00","slug":"muj-pohadkovy-princ-7","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/04\/21\/muj-pohadkovy-princ-7\/","title":{"rendered":"M\u016fj poh\u00e1dkov\u00fd princ 7."},"content":{"rendered":"
autor: Rachel<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Rty dredat\u00e9ho chlapce se zvlnily do \u0161irok\u00e9ho \u00fasm\u011bvu a Tom se podv\u011bdom\u011b pousm\u00e1l. O\u010di v\u0161ak nechal st\u00e1le zav\u0159en\u00e9, aby si mohl alespo\u0148 na p\u00e1r okam\u017eik\u016f je\u0161t\u011b u\u017e\u00edt toho n\u00e1dhern\u00e9ho snu. Slun\u00ed\u010dko jej v\u0161ak sv\u00fdmi paprsky \u0161imralo pod nos\u00edkem tak dlouho, dokud nespat\u0159ilo dv\u011b rozespal\u00e1 mandlov\u00e1 o\u010dka. Tom si dlouhat\u00e1nsky z\u00edvnul a hlavu polo\u017eil zp\u011bt na pol\u0161t\u00e1\u0159. V my\u0161lenk\u00e1ch se neust\u00e1le vracel k tomu n\u00e1dhern\u00e9mu snu, kter\u00fd se mu zd\u00e1l p\u0159ed chv\u00edl\u00ed. Je\u0161t\u011b nikdy se mu nic tak kr\u00e1sn\u00e9ho nezd\u00e1lo.<\/p>\n<\/div>\n
Tom up\u0159el pohled na slun\u00ed\u010dkem oz\u00e1\u0159en\u00e9 okno a zasnil se. Z\u0159eteln\u011b si vybavoval, jak spal tady na t\u00e9to posteli, zcela neru\u0161en\u011b a klidn\u011b. Najednou se v\u0161ak otev\u0159ely pootev\u0159en\u00e9 dve\u0159e a dovnit\u0159 ve\u0161la vysok\u00e1 postava. Vypadala jako and\u011bl. N\u00e1dhern\u00e9 \u010dern\u00e9 vlasy j\u00ed spl\u00fdvaly kousek pod ramena, rty se mile usm\u00edvaly a ty o\u010di – kde je jen Tom vid\u011bl? Byly \u010dokol\u00e1dov\u011b hn\u011bd\u00e9 a rozz\u00e1\u0159en\u00e9 jako ty nejjasn\u011bj\u0161\u00ed hv\u011bzdy na nebi. Os\u016fbka k n\u011bmu p\u0159istoupila, n\u011b\u017en\u011b prstem p\u0159ejela po jeho tv\u00e1\u0159i, ti\u0161e vyslovila zdrobn\u011blinku jeho jm\u00e9na a pomalu vy\u0161la ze dve\u0159\u00ed ven. Nic tu po n\u00ed nez\u016fstalo, jakoby se do zem\u011b propadla. Jen m\u00edrn\u011b pootev\u0159en\u00e9 dve\u0159e Tomovi napov\u011bd\u011bly, \u017ee to cel\u00e9 mo\u017en\u00e1 nebyl jen sen. Tom se na n\u011b t\u00e1zav\u011b pod\u00edval, nato v\u0161ak zavrt\u011bl hlavou. P\u0159ece je s\u00e1m nechal pootev\u0159en\u00e9 a nav\u00edc kdo by sem chodil? Usilovn\u011b se sna\u017eil vybavit si alespo\u0148 tv\u00e1\u0159 toho and\u011bla ze snu. Byl mu tolik pov\u011bdom\u00fd, a\u0165 v\u0161ak Tom p\u0159em\u00fd\u0161lel, jak mohl, na \u017e\u00e1dnou odpov\u011b\u010f nep\u0159i\u0161el.<\/div>\n
\n
Po chvilce zmaten\u00e9ho poposed\u00e1v\u00e1n\u00ed na posteli up\u0159el pohled na slun\u00ed\u010dko, kter\u00e9 i navzdory pozdn\u00edm odpoledn\u00edm hodin\u00e1m nep\u0159est\u00e1valo \u017ehnout a p\u00e1lit. Tom nat\u0159epal pol\u0161t\u00e1\u0159 a r\u00e1zn\u011b vstal z postele, nesouhlasn\u011b vrt\u00edc hlavou. Byl to jen sen. Asi jsem dneska p\u0159ebral slun\u00ed\u010dka. B\u016fhv\u00ed, co se mi po cel\u00e9m dni, str\u00e1ven\u00e9m na slunci, mohlo zd\u00e1t.<\/p>\n<\/div>\n
V\u016fbec si nev\u0161iml p\u0159\u00edsn\u00e9ho pohledu, kter\u00fd k n\u011bmu slun\u00ed\u010dko vyslalo a zam\u00ed\u0159il ke dve\u0159\u00edm. Simone se m\u011bla do p\u016flhodiny vr\u00e1tit a tak\u00e9 cht\u011bl v\u011bd\u011bt, co d\u011bl\u00e1 Bill. V dom\u011b bylo a\u017e hrobov\u00e9 ticho a Tom si pomyslel, \u017ee Bill je nejsp\u00ed\u0161 venku na zahrad\u011b. U\u017e ze schod\u016f v\u0161ak uvid\u011bl, jak moc se m\u00fdl\u00ed. Bill sed\u011bl na zemi, op\u0159en\u00fd o gau\u010d a v ruce dr\u017eel sv\u00e9ho nov\u00e9ho mazl\u00ed\u010dka, kter\u00fd si te\u010f u\u017e\u00edval sp\u00e1nku v jeho tepl\u00fdch dlan\u00edch. Bill sed\u011bl t\u00e9m\u011b\u0159 bez hnut\u00ed a pozoroval tu sp\u00edc\u00ed chlupatou kuli\u010dku, kdy\u017e v\u0161ak usly\u0161el na schodech kroky, pomalu zvednul hlavinku. Tom k n\u011bmu p\u0159e\u0161el a s \u00fasm\u011bvem si k n\u011bmu p\u0159isednul. Bill se malinko odsunul, aby m\u011bl Tom dostatek m\u00edsta a p\u0159i pohledu do jeho o\u010d\u00ed se musel pousm\u00e1t.<\/p>\n<\/div>\n
„Vyspal ses?“ optal se \u0161eptem a p\u0159i pohledu na otlaky na Tomov\u011b tv\u00e1\u0159i, kter\u00e9 mu zp\u016fsobil m\u011bkk\u00fd pol\u0161t\u00e1\u0159, se jeho \u00fasm\u011bv roz\u0161\u00ed\u0159il je\u0161t\u011b v\u00edc. Tom p\u0159ik\u00fdvl.<\/p>\n<\/div>\n
„Vyspal. A co kr\u00e1l\u00ed\u010dek?“ sto\u010dil pohled na b\u00edl\u00e9 klub\u00ed\u010dko, choul\u00edc\u00ed se v Billov\u00fdch dlan\u00edch.<\/p>\n<\/div>\n
„Chvilku jsem si s n\u00edm hr\u00e1l a potom asi \u00fanavou usnul. Takhle spink\u00e1 u\u017e p\u016flhodiny,“ usm\u00e1l se na Toma, kter\u00fd se na to stvo\u0159en\u00ed p\u0159ed sebou nemohl vynad\u00edvat. Nemohl uv\u011b\u0159it tomu, \u017ee takov\u00ed mal\u00ed tvore\u010dkov\u00e9, jako jsou pr\u00e1v\u011b kr\u00e1l\u00ed\u010dci, dok\u00e1zali vykouzlit na Billov\u00fdch rtech ten n\u00e1dhern\u00fd \u00fasm\u011bv. Od chv\u00edle, co vy\u0161li ze zoo, z Billovy tv\u00e1\u0159e je\u0161t\u011b nezmizel. A Tom byl kr\u00e1l\u00ed\u010dk\u016fm neskonale vd\u011b\u010dn\u00fd. Kone\u010dn\u011b m\u011bl p\u0159ed sebou \u0161\u0165astn\u00e9ho Billa s t\u00edm nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00edm \u00fasm\u011bvem, jak\u00fd kdy vid\u011bl. Zad\u00edval se do rozz\u00e1\u0159en\u00fdch \u010dokol\u00e1dov\u00fdch o\u010d\u00ed, kter\u00e9 p\u0159ed t\u011bmi jeho v\u0161ak ihned pla\u0161e uhnuly.<\/p>\n<\/div>\n
Bill se d\u00edval z okna ven na rozkvetlou zahradu, av\u0161ak jeho my\u0161lenky byly docela jin\u00e9. C\u00edtil na sob\u011b Tom\u016fv pohled, kter\u00fd mu v\u0161ak v\u016fbec nebyl nep\u0159\u00edjemn\u00fd. Sta\u010dilo jen, aby m\u00edrn\u011b pooto\u010dil hlavu a spat\u0159il by odlesk dvou kovov\u00fdch kuli\u010dek ve spodn\u00edm nar\u016f\u017eov\u011bl\u00e9m rtu, kter\u00fd se spole\u010dn\u011b s t\u00edm druh\u00fdm zvlnil do mil\u00e9ho \u00fasm\u011bvu, kter\u00fd Bill tak dob\u0159e znal. V\u017edy\u0165 jej v\u00eddal den co den. Den co den se na n\u011bj Tom usm\u00edval, choval se k n\u011bmu mile a hezky a pr\u00e1v\u011b proto se Bill rozhodl pod\u011bkovat mu. Up\u0159el o\u010di na Tomovu tv\u00e1\u0159 a pomalu se nadechl.<\/p>\n<\/div>\n
„Tome, j\u00e1… cht\u011bl jsem ti pod\u011bkovat za dne\u0161ek a… a taky za v\u0161echno,“ p\u00edpl \u0161eptem, tentokr\u00e1t to v\u0161ak nebylo proto, \u017ee mu v n\u00e1ru\u010d\u00ed d\u0159\u00edmal b\u00edl\u00fd kr\u00e1l\u00ed\u010dek. Tom v\u0161ak okam\u017eit\u011b zavrt\u011bl hlavou, \u010d\u00edm\u017e ukon\u010dil dal\u0161\u00ed p\u0159\u00edval Billov\u00fdch d\u00edk\u016f.<\/p>\n<\/div>\n
„Nem\u00e1\u0161 mi za\u010d d\u011bkovat, Bille. Jsem r\u00e1d, \u017ee jsem ti ud\u011blal radost,“ opatrn\u011b vzt\u00e1hnul ruku a pohladil Billa po vlasech. Bill se m\u00edrn\u011b pousm\u00e1l a sklopil o\u010di ke kr\u00e1l\u00ed\u010dkovi, kter\u00fd po\u0159\u00e1d ti\u0161e posp\u00e1val v jeho dlan\u00edch. Najednou v\u0161ak usly\u0161el tichou prosbu.<\/p>\n<\/div>\n
„M\u016f\u017eu si ho pohladit?“ zeptal se Tom opatrn\u011b, sleduj\u00edc Billa, kter\u00fd souhlasn\u011b p\u0159ik\u00fdvl. Jemn\u011b polo\u017eil prsty na b\u00edlou srst a za\u010dal kr\u00e1l\u00ed\u010dka pomalounku hladit. Bill pomalu povyt\u00e1hl svou b\u00edlou ru\u010dku zpod kr\u00e1l\u00ed\u010dkova tepl\u00e9ho b\u0159\u00ed\u0161ka a po chvilince u\u017e se prsty obou chlapc\u016f prob\u00edraly tou hebkou srst\u00ed. Byla b\u00edl\u00e1 jako pe\u0159\u00ed\u010dko a lehk\u00e1 jako v\u00e1nek. Dokonce i kr\u00e1l\u00ed\u010dkovo t\u011bl\u00ed\u010dko, a\u010dkoli spal, bylo p\u0159\u00edjemn\u011b teplou\u010dk\u00e9. Tom se pousm\u00e1l kr\u00e1l\u00ed\u010dkovu oc\u00e1sku. Byla to sp\u00ed\u0161 mal\u00e1 chundelat\u00e1 bambulka, tak\u00e9 b\u00edl\u00e1 jako padl\u00fd sn\u00edh. Tom se usm\u00e1l a popam\u011bti se b\u0159\u00ed\u0161ky prst\u016f vr\u00e1til zp\u011bt na kr\u00e1l\u00ed\u010dkovo t\u011bl\u00ed\u010dko.<\/p>\n<\/div>\n
Jeho prsty v\u0161ak ustaly ve ve\u0161ker\u00e9m pohybu, kdy\u017e m\u00edsto jemn\u00e9 kr\u00e1l\u00ed\u010dkovy srsti uc\u00edtil n\u011bco jin\u00e9ho. N\u011bco mnohem mnohem jemn\u011bj\u0161\u00edho. Srd\u00ed\u010dko se mu prudce rozbu\u0161ilo, kdy\u017e sklopil pohled dol\u016f a uvid\u011bl svou ruku tolik bl\u00edzko t\u00e9 Billovy. Jejich prsty se t\u00e9m\u011b\u0159 neznateln\u011b dot\u00fdkaly, a p\u0159esto ten jeden jedin\u00fd dotek vyvolal spla\u0161en\u00e9 bu\u0161en\u00ed srd\u00ed\u010dek obou chlapc\u016f, jejich\u017e pohledy se up\u00edraly na kr\u00e1l\u00ed\u010dkovu srst.<\/p>\n<\/div>\n
Tom si je up\u0159en\u011b prohl\u00ed\u017eel. Jeho dla\u0148 byla oproti t\u00e9 Billov\u011b o pozn\u00e1n\u00ed v\u011bt\u0161\u00ed a snad i trochu op\u00e1len\u011bj\u0161\u00ed, zat\u00edmco ta Billova byla jemn\u00e1, b\u00edl\u00e1 jako padl\u00fd sn\u00edh a u\u017e na pohled tak k\u0159ehk\u00e1, jako ru\u010dka porcel\u00e1nov\u00e9 panenky.<\/p>\n<\/div>\n
Bill m\u011bl v hlavince dokonal\u00fd zmatek. Srd\u00ed\u010dko mu bilo jako spla\u0161en\u00e9 a u b\u0159\u00ed\u0161ka c\u00edtil zvl\u00e1\u0161tn\u00ed pocit, kter\u00fd mu v\u0161ak u\u017e nebyl tak nezn\u00e1m\u00fd. C\u00edtil jej dneska r\u00e1no, kdy\u017e jej Tom dr\u017eel v n\u00e1ru\u010d\u00ed a c\u00edtil jej i te\u010f. V duchu se cel\u00fd chv\u011bl a b\u00e1l se pozdvihnout pohled k tomu Tomovu. Podv\u011bdom\u011b cuknul ru\u010dkou tro\u0161ku dozadu, \u010d\u00edm\u017e necht\u011bn\u011b zavadil o kr\u00e1l\u00ed\u010dkova ou\u0161ka. Zv\u00ed\u0159\u00e1tko okam\u017eit\u011b otev\u0159elo sv\u00e1 o\u010dka a zv\u011bdav\u011b nakr\u010dilo \u010dum\u00e1\u010dek, tul\u00edc se k Billov\u00fdm dlan\u00edm. Bill si jej pomalu vzal do n\u00e1ru\u010de a s hlavinkou neust\u00e1le sklopenou jej za\u010dal hladit, uh\u00fdbaj\u00edc tak p\u0159ed Tomov\u00fdm pohledem.<\/p>\n<\/div>\n
Vyru\u0161il je zvuk auta, kter\u00e9 zaparkovalo p\u0159ed domem a n\u00e1sledn\u00fd Simonin pozdrav.<\/p>\n<\/div>\n
„Ahoj, kluci! Tak kde jste, p\u0159ivezla jsem ve\u010de\u0159i,“ nab\u00eddla jim l\u00e1kav\u011b, zat\u00edmco z kufru vytahovala dv\u011b pln\u00e9 ta\u0161ky n\u00e1kupu a t\u0159i krabice pizzy. Oba chlapci k n\u00ed zam\u00ed\u0159ili s \u00fasm\u011bvy na tv\u00e1\u0159\u00edch. Simone se na Billa nemohla vynad\u00edvat. M\u00e1lem by jej nepoznala. Je\u0161t\u011b p\u0159ed p\u00e1r dny byl zamlkl\u00fd a smutn\u00fd, dnes se v\u0161ak na ni z\u00e1\u0159iv\u011b usm\u00edval.<\/p>\n<\/div>\n
„Tak co, Bille, l\u00edbilo se ti v zoo?“ vyzv\u00eddala, a kdy\u017e uvid\u011bla Bill\u016fv \u00fasm\u011bv, sta\u010dilo j\u00ed to jako odpov\u011b\u010f.<\/p>\n<\/div>\n
„L\u00edbilo a moc. Tom mi koupil kr\u00e1l\u00ed\u010dka,“ \u0161pitl tichounce, a zat\u00edmco si Simone pohr\u00e1vala s malou kuli\u010dkou, pod\u00edval se na Toma pohledem pln\u00fdm d\u00edk\u016f. Tom mu \u00fasm\u011bv oplatil. Po\u0159\u00e1d c\u00edtil ten lehk\u00fd dotek na sv\u00fdch prstech. I kdy\u017e to byla jen n\u00e1hoda, on se c\u00edtil neuv\u011b\u0159iteln\u011b \u0161\u0165astn\u00fd. Klidn\u011b by te\u010f \u0161t\u011bst\u00edm pod\u011blil cel\u00fd sv\u011bt, kdyby jej o to n\u011bkdo po\u017e\u00e1dal. Pomohl mamce s n\u00e1kupem do kuchyn\u011b a \u0161el na zahradu nachystat st\u016fl, aby mohli pove\u010de\u0159et venku.<\/p>\n<\/div>\n
Slun\u00ed\u010dko u\u017e d\u00e1vno za\u0161lo za obzor, kdy\u017e Bill stoupal po schodech nahoru. Simone i Tom sice byli je\u0161t\u011b venku, ale on u\u017e byl unaven\u00fd a proto jim rad\u011bji pop\u0159\u00e1l dobrou noc. Venku u\u017e za\u010d\u00ednalo b\u00fdt chladno a nav\u00edc Bill byl po dne\u0161ku opravdu unaven\u00fd. No\u017eky jej bolely tak, jako u\u017e dlouho ne, cel\u00e9 t\u011blo nec\u00edtil, ale p\u0159esto byl \u0161\u0165astn\u00fd. Dnes dal p\u0159ednost rad\u011bji spr\u0161e p\u0159ed vanou, proto\u017ee by sta\u010dila chvilka a on by v n\u00ed ur\u010dit\u011b usnul. Pomalu si lehal do postele a v ruce dr\u017eel sv\u00e9ho ply\u0161ov\u00e9ho medv\u00eddka. Jeho ru\u010dka vklouzla pod pol\u0161t\u00e1\u0159 a po chvilince hled\u00e1n\u00ed kone\u010dn\u011b na\u0161la to, co hledala. Bill se pousm\u00e1l a p\u0159itisknul si medv\u00eddka bl\u00ed\u017e ke sv\u00e9mu k\u0159ehk\u00e9mu t\u011bl\u00ed\u010dku. S \u00fasm\u011bvem si prohl\u00ed\u017eel vysok\u00e9ho dredat\u00e9ho chlapce na fotce a prst\u00edkem jemn\u011b hladil jeho tv\u00e1\u0159. U\u017e dlouho neza\u017eil tak kr\u00e1sn\u00fd den, jako byl ten dne\u0161n\u00ed. A u\u017e dlouho neuc\u00edtil na sv\u00fdch prstech tak jemn\u00fd dotyk. Polo\u017eil svou hlavinku na pol\u0161t\u00e1\u0159 a mile se usm\u00e1l na chlapce na fotce.<\/p>\n<\/div>\n
„Dobrou noc, Tomi,“ \u0161pitl tichounce a zastr\u010dil fotku zp\u011bt pod pe\u0159inu. Pomalu zhasnul malou lampi\u010dku a s medv\u00eddkem v n\u00e1ru\u010di se pono\u0159il do \u0159\u00ed\u0161e sn\u016f.<\/p>\n<\/div>\n
autor: Rachel<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Rachel Rty dredat\u00e9ho chlapce se zvlnily do \u0161irok\u00e9ho \u00fasm\u011bvu a Tom se podv\u011bdom\u011b pousm\u00e1l. O\u010di v\u0161ak nechal st\u00e1le zav\u0159en\u00e9, aby si mohl alespo\u0148 na p\u00e1r okam\u017eik\u016f je\u0161t\u011b u\u017e\u00edt toho n\u00e1dhern\u00e9ho snu. Slun\u00ed\u010dko jej v\u0161ak sv\u00fdmi paprsky \u0161imralo pod nos\u00edkem tak dlouho,<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[219],"tags":[],"class_list":["post-14708","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-muj-pohadkovy-princ"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/14708","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=14708"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/14708\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=14708"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=14708"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=14708"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}