{"id":14720,"date":"2009-04-19T18:30:00","date_gmt":"2009-04-19T17:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=14686"},"modified":"2009-04-19T18:30:00","modified_gmt":"2009-04-19T17:30:00","slug":"dohazovac","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/04\/19\/dohazovac\/","title":{"rendered":"Dohazova\u010d"},"content":{"rendered":"
\n
autor: Deni<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Ahoj, lidi\u010dky \ud83d\ude42<\/em><\/div>\n
Tak jsem tu s dal\u0161\u00ed jednod\u00edlkou – nev\u00edm, co se mi to stalo! Ale te\u010f p\u0159ed maturitou – jak p\u0159\u00edhodn\u00fd \u010das – se mi n\u011bjak hrnou do hlavy n\u00e1pady a j\u00e1 to prost\u011b mus\u00edm v\u017edycky sepsat \ud83d\ude42<\/em><\/div>\n
Um a n\u00e1pad na tuhle pov\u00eddku jsem dostala, kdy\u017e jsem si p\u0159episovala maturitn\u00ed ot\u00e1zky. Napadlo m\u011b, \u017ee tohle tady snad je\u0161t\u011b nebylo, tak jsem si nad to sedla a dala to n\u011bjak dohromady. Douf\u00e1m, \u017ee to bude \u010dtiv\u00e9 a \u017ee se v\u00e1m to bude l\u00edbit \ud83d\ude42<\/em><\/div>\n
Pa, Deni<\/em><\/p>\n<\/div>\n
***<\/em><\/p>\n<\/div>\n
„Kec\u00e1\u0161!“ P\u016flka \u010dajovny se oto\u010dila k na\u0161emu mal\u00e9mu chuml\u00edku a j\u00e1 jen omluvn\u011b sklopil hlavu mezi ramena a hodil nevinn\u00fd \u00fasm\u011bv na kluky kolem. Dnes byl zase „n\u00e1\u0161“ den, kdy se v\u0161ichni sebereme a jdeme si sednout do m\u00edstn\u00ed \u010dajovny, kde panuje p\u0159\u00edjemn\u00e1 atmosf\u00e9ra a v\u0161ude to tak kr\u00e1sn\u011b von\u00ed po vodnic\u00edch r\u016fzn\u00fdch druh\u016f. Jak j\u00e1 miluji ten prvn\u00ed z\u00e1van, kdy\u017e se otev\u0159ou dve\u0159e a vejdu dovnit\u0159, dokonalost!<\/div>\n
„Andreasi, ne tak nahlas,“ zasm\u011bje se Bill a j\u00e1 se na n\u011bj na opl\u00e1tku za\u0161kleb\u00edm. Jsem tak r\u00e1d, \u017ee se on i Tom p\u0159idali dnes k na\u0161\u00ed part\u011b, u\u017e tak dlouho s n\u00e1mi nikde nebyli, chyb\u011bli mi. A abych byl up\u0159\u00edmn\u00fd, d\u00e1t si vodnici v jejich spole\u010dnosti, je tou nejlep\u0161\u00ed z\u00e1bavou, jakou zn\u00e1m. Billovi v\u017edy sta\u010d\u00ed p\u00e1r tah\u016f a to\u010d\u00ed se mu hlava a sm\u011bje se jako pomaten\u00fd ka\u017ed\u00e9 kravin\u011b. V\u00e1\u017en\u011b je s n\u00edm pak sranda. Je zvl\u00e1\u0161tn\u00ed, \u017ee zrovna na n\u011bj to m\u00e1 takov\u00fd vliv, kdy\u017e s jeho br\u00e1chou to naprosto nic ned\u011bl\u00e1.<\/div>\n
„Hele, panstvo, co d\u00e1t shoot?“ Hlavy v\u0161ech z\u00fa\u010dastn\u011bn\u00fdch se sto\u010dily k Tobimu, kter\u00fd se usm\u00edval jak svatou\u0161ek. Jasn\u011b, shoot, pro\u010d ne, \u017ee? V\u017edy\u0165 jsme tu sam\u00ed kluci, tak pro\u010d se neocuc\u00e1vat, v\u017edy\u0165 je to dobr\u00fd n\u00e1pad, nebo ne?<\/div>\n
„Si upad, vole, ne?“ Alex, jeho br\u00e1cha, si poklepe na \u010delo a odt\u00e1hne se od n\u011bj co nejd\u00e1l. J\u00e1 i dvoj\u010data se zasm\u011bjeme. \u017de to \u0159\u00edk\u00e1 zrovna Lex, v\u017edy\u0165 on s Tobim maj\u00ed dokonal\u00fd sourozeneck\u00fd vztah.<\/div>\n
„Ale nene. Ale ne\u0159\u00edkej, \u017ee to nebude prdel,“ sm\u011bje se Tobi a za\u010dne ho r\u00fdpat do \u017eeber. Netrv\u00e1 to dlouho a zvrtne se to mezi nimi v malou v\u00e1lku, kterou v\u0161ichni nad\u0161en\u011b sledujeme a povzbuzujeme sv\u00e9ho favorita. J\u00e1 osobn\u011b fand\u00edm Lexovi, m\u00e1m ho rad\u0161i, ale ne\u0159\u00edkejte mu to!<\/div>\n
„Hele?“<\/div>\n
„No?“<\/div>\n
„Ten shoot, co to je?“ J\u00e1 s Tomem vyprskneme sm\u00edchy, Alex s Tobim se je\u0161t\u011b st\u00e1le rvou, tak\u017ee Billovu ot\u00e1zku moc nevn\u00edmaj\u00ed.<\/div>\n
\n
„Ty to nev\u00ed\u0161?“ Tom pozvedne obo\u010d\u00ed t\u00edm sv\u00fdm zp\u016fsobem, kter\u00fdm d\u00e1v\u00e1 najevo druh\u00e9 osob\u011b, \u017ee je tot\u00e1ln\u011b blb\u00e1. Bill se na n\u011bj jen za\u0161kleb\u00ed a k\u00fdvne hlavou, jako\u017ee nev\u00ed.<\/div>\n
„Chce\u0161 to uk\u00e1zat?“ Nab\u00eddnu se, ale Tom m\u011b zpra\u017e\u00ed tak zvl\u00e1\u0161tn\u00edm pohledem, \u017ee se kousek odsunu a rad\u0161i u\u017e ml\u010d\u00edm. Co mu je?<\/div>\n
„Uk\u00e1\u017eu ti to.“ Tom nat\u00e1hnul kou\u0159 a nahnul se trochu dop\u0159edu, ukazov\u00e1\u010dkem nazna\u010dil Billovi, \u017ee m\u00e1 j\u00edt bl\u00ed\u017e k n\u011bmu.<\/div>\n
„Otev\u0159i pusu,“ porad\u00edm mu je\u0161t\u011b t\u011bsn\u011b p\u0159ed t\u00edm, ne\u017e se Tom p\u0159itiskne s pootev\u0159en\u00fdmi rty k t\u011bm Billov\u00fdm. Potichu se sm\u011bju Billov\u011b p\u0159ekvapen\u00e9 reakci. Takhle vykulen\u00e9 o\u010di nem\u011bl u\u017e dlouho! Ale Tom je\u2026 divnej? M\u00e1 u toho zav\u0159en\u00e9 o\u010di a prodlu\u017euje to v\u00edc, ne\u017e je nutn\u00e9. On si to snad u\u017e\u00edv\u00e1! Pr\u00e1v\u011b mezi rty stisknul Bill\u016fv spodn\u00ed ret! J\u00e1 to vid\u011bl!<\/div>\n
„Tohle, br\u00e1\u0161ko,“ ol\u00edznul si rty a posadil se op\u011bt mezi pol\u0161t\u00e1\u0159ky, „tohle je shoot.“ Mrknul na n\u011bj a je\u0161t\u011b jednou si pot\u00e1hnul z vodnice, ne\u017e poslal \u0161lahoun d\u00e1l. Naprosto ochromen\u011b, neschopen slova \u010di pohybu, jsem na n\u011bj z\u00edral a sna\u017eil se pochopit, co to m\u011blo b\u00fdt.<\/div>\n
„Andy, jsi na \u0159ad\u011b.“ Bill se na m\u011b vesele usm\u00edval a m\u00e1val mi \u0161lahounem ve tvaru kob\u0159\u00ed hlavi\u010dky p\u0159ed obli\u010dejem. St\u00e1le je\u0161t\u011b v \u0161oku jsem si vlo\u017eil konec mezi rty a pot\u00e1hnul jsem. Tohle fakt nech\u00e1pu.<\/p>\n<\/div>\n
***<\/div>\n
„Tome?“ Po\u010dkal jsem, ne\u017e se na m\u011b oto\u010d\u00ed, zastavil jsem dva kroky za n\u00edm.<\/div>\n
„Co?“<\/div>\n
„M\u016f\u017eu s tebou mluvit? V\u00ed\u0161, o samot\u011b.“ K\u00fdvnu hlavou sm\u011brem ke kluk\u016fm, kte\u0159\u00ed jsou te\u010f u\u017e n\u011bkolik krok\u016f p\u0159ed n\u00e1mi. Venku u\u017e je tma a ulice osv\u011btluje pouze pouli\u010dn\u00ed osv\u011btlen\u00ed, panuje tu takov\u00e1 zvl\u00e1\u0161tn\u00ed atmosf\u00e9ra a n\u00e1lada. V\u0161ichni jsme je\u0161t\u011b rozl\u00edtan\u00ed z \u010dajovny, z\u00e1bava vesele pokra\u010duje d\u00e1l. Ale j\u00e1 z hlavy prost\u011b po\u0159\u00e1d nem\u016f\u017eu vyt\u011bsnit obr\u00e1zek Toma, jak dr\u017e\u00ed ret jeho bratra mezi t\u011bmi sv\u00fdmi.<\/div>\n
Jen pokr\u010dil rameny a sedl si na jedinou lavi\u010dku, kam nedopadalo sv\u011btlo ani jedn\u00e9 z lamp. Je\u0161t\u011b p\u00e1r vte\u0159in jsem se na n\u011bj d\u00edval, ne\u017e jsem se p\u0159idal k n\u011bmu. Nejist\u011b jsem si prohr\u00e1bl vlasy a podrbal se na krku.<\/div>\n
„Tak? O \u010dem jsi cht\u011bl mluvit?“<\/div>\n
„O tom, co se stalo v \u010dajovn\u011b.“ Na\u010d chodit kolem hork\u00e9 ka\u0161e, je to m\u016fj nejlep\u0161\u00ed k\u00e1mo\u0161 u\u017e n\u011bjak\u00fd ten p\u00e1tek, \u0159\u00edk\u00e1me si v\u0161echno.<\/div>\n
„Co konkr\u00e9tn\u011b mysl\u00ed\u0161?“ Zd\u00e1 se mi to, nebo jsem v jeho hlase zaslechl n\u00e1znak strachu? \u0160tve m\u011b, \u017ee je tu takov\u00e1 tma, cht\u011bl bych se mu pod\u00edvat do o\u010d\u00ed. Jeho o\u010di mi v\u017edycky \u0159ekly pravdu, a\u0165 u\u017e jeho rty \u0159\u00edkaly jak\u00e1koliv slova. Tom je typ \u010dlov\u011bka, kter\u00e9ho mus\u00edte dob\u0159e poznat, ale jakmile se v\u00e1m to povede, m\u016f\u017eete si v n\u011bm \u010d\u00edst jako v otev\u0159en\u00e9 knize. Bill je n\u011bco jin\u00e9ho. Je opravdu dobr\u00fd herec, a kdy\u017e se rozhodne, \u017ee te\u010f se bude sm\u00e1t, tak nikdo nem\u00e1 \u0161anci, dob\u0159e, nikdo krom\u011b Toma, nem\u00e1 \u0161anci poznat, \u017ee je s n\u00edm n\u011bco \u0161patn\u011b. Ani podle o\u010d\u00ed. Ale Tomovy o\u010di tohle neum\u00ed, jeho o\u010di v\u017edy prozrad\u00ed to, jak se pr\u00e1v\u011b c\u00edt\u00ed. Do h\u00e1je, \u017ee on si tuhle lavi\u010dku vybral schv\u00e1ln\u011b, prev\u00edt jeden!<\/div>\n
„O tom shootu s Billem.“ Skoro jsem mohl sly\u0161et, jak polkl. Tohle u\u017e je opravdu divn\u00e9.<\/div>\n
„Mmm, jo?“ Sledoval jsem, jak si v kl\u00edn\u011b spojil ruce, hr\u00e1l si s prsty. Tohle d\u011bl\u00e1 jen tehdy, je-li nerv\u00f3zn\u00ed. A dost! J\u00e1 chci hned te\u010f zn\u00e1t odpov\u011b\u010f, d\u016fvod, p\u0159\u00ed\u010dinu!<\/div>\n
„Co to m\u011blo znamenat? A neodpov\u00eddej ‚Co mysl\u00ed\u0161‘, proto\u017ee moc dob\u0159e oba v\u00edme, co mysl\u00edm!“<\/div>\n
Povzdechl si a dlan\u00ed si zam\u00ed\u0159il k obli\u010deji, jak ho zn\u00e1m, tak si mnul ko\u0159en nosu a sna\u017eil se rozhodnout, jestli \u0159ekne pravdu nebo ne. Kaulitzi, jestli bude\u0161 kecat, tak to z tebe t\u0159eba i vyml\u00e1t\u00edm, varuju t\u011b!<\/div>\n
„Dob\u0159e,“ vydechl Tom. U\u017e te\u010f je mi jasn\u00e9, \u017ee se to stejn\u011b pokus\u00ed n\u011bjak obej\u00edt. „Jak jsi \u0159ekl, oba v\u00edme, co m\u00e1\u0161 na mysli. Ale, pro\u010d to chce\u0161 v\u011bd\u011bt?“ J\u00e1 ho n\u011b\u010d\u00edm pra\u0161t\u00edm, fakt \u017ee jo!<\/div>\n
„Do h\u00e1je, Tome! V\u017edy\u0165 ty si m\u00e1lem l\u00edbal vlastn\u00edho br\u00e1chu! Co to m\u00e1 znamenat?!“ Nevydr\u017eel jsem to a trochu jsem vybouchnul. I v t\u00e9 tm\u011b jsem na sob\u011b c\u00edtil jeho pohled. Propaloval m\u011b j\u00edm skrz naskrz a oba jsme \u010dekali na jeho odpov\u011b\u010f. D\u00e1m mu chvilku \u010das a pak to z n\u011bj prost\u011b vyklepu.<\/div>\n
„Je to slo\u017eit\u00fd, Andy.“ Lokty se zap\u0159el o kolena a hlavu schoval n\u011bkam mezi ruce. Jo, slo\u017eit\u00fd, to je mi jasn\u00e9, ale asi to taky bude v\u00e1\u017en\u00fd.<\/div>\n
„No tak, br\u00e1cho, \u0159\u00edk\u00e1me si v\u0161echno, ne? Ven s t\u00edm.“ P\u0159isunul jsem se bl\u00ed\u017e k n\u011bmu a polo\u017eil mu ruku kolem ramen. Z\u0159eteln\u011b jsem c\u00edtil, jak se klepe.<\/div>\n
„Jo, to \u0159\u00edk\u00e1me,“ souhlasil po chv\u00edli a pomalu zvedl hlavu. „Andy? Sl\u00edb\u00ed\u0161 mi, \u017ee to pochop\u00ed\u0161? \u017de mi ne\u0159ekne\u0161, \u017ee je to \u0161patn\u00e9? Proto\u017ee j\u00e1 v\u00edm, \u017ee je, jen nechci ztratit p\u0159\u00edtele, v\u00ed\u0161?“<\/div>\n
„Slibuju. Ty v\u00ed\u0161, Tome, \u017ee nen\u00ed nic, d\u00edky \u010demu bys m\u011b mohl ztratit. V\u00ed\u0161 to, \u017ee jo?“ P\u0159ik\u00fdvl a jsem si jist\u00fd, \u017ee se pousm\u00e1l. Jak \u0159\u00edk\u00e1m, prost\u011b ho zn\u00e1m jako sv\u00fd boty.<\/div>\n
„Tak jo, \u0159eknu ti to cel\u00fd, ale nep\u0159eru\u0161uj m\u011b, pros\u00edm. U\u017e tak je \u0161\u00edlen\u00fd, \u017ee ti to \u0159eknu, nato\u017e abych je\u0161t\u011b odpov\u00eddal mezi t\u00edm na tv\u00e9 dopl\u0148uj\u00edc\u00ed dotazy.“ Proto\u010dil jsem o\u010di. On m\u011b asi taky zn\u00e1 hodn\u011b dob\u0159e, v\u00ed, \u017ee ke v\u0161emu m\u00e1m milion ot\u00e1zek a ne\u017e se \u010dlov\u011bk dohrabe k podstat\u011b v\u011bci, tak se okolo toho \u0159ekne zbyte\u010dn\u00fdch kec\u016f, a\u017e hr\u016fza.<\/div>\n
„Okey, tak spus\u0165.“<\/div>\n
„Jde o to, \u017ee\u2026 Do h\u00e1je, Andy! J\u00e1 ani nev\u00edm, co to je! Prost\u011b z n\u011bj \u0161\u00edl\u00edm! Z ka\u017ed\u00e9ho jeho pohybu, \u00fasm\u011bvu nebo nepatrn\u00e9ho doteku! \u0160\u00edl\u00edm z jeho v\u016fn\u011b, jeho p\u0159\u00ed\u0161ern\u00fd sm\u00edch, a ty v\u00ed\u0161, \u017ee se ob\u010das sm\u011bje v\u00e1\u017en\u011b jako hyena, jeho sm\u00edch je pro m\u011b naprosto kouzeln\u00fd a jeho hlas tak dokonale dokonal\u00fd! On cel\u00fd je pro m\u011b dokonal\u00fd a j\u00e1 um\u00edral touhou zjistit, jak\u00e9 to je, l\u00edbat ho! A po\u0159\u00e1d to tou\u017e\u00edm v\u011bd\u011bt. Chci v\u011bd\u011bt, jak\u00e9 jsou jeho rty, jeho polibky. Jak von\u00ed jeho k\u016f\u017ee a jak jemn\u00e9 a n\u011b\u017en\u00e9 dok\u00e1\u017e\u00ed b\u00fdt jeho ruce! Chci v\u011bd\u011bt, jak\u00fd je to pocit, dr\u017eet jej ve sv\u00e9m n\u00e1ru\u010d\u00ed a v\u011bd\u011bt, \u017ee nepat\u0159\u00ed nikomu jin\u00e9mu, ne\u017e jen m\u011b! J\u00e1 nev\u00edm, co to je, Andy! Nev\u00edm to, ch\u00e1pe\u0161? Nikdy jsem tohle nec\u00edtil. Jakmile je n\u011bkde pobl\u00ed\u017e m\u011b, a \u017ee to je skoro po\u0159\u00e1d, tak c\u00edt\u00edm neskute\u010dnou slabost v kolenou, t\u0159esou se mi ruce, m\u00e1m ledov\u00e9 prsty a hlas se mi zadrh\u00e1v\u00e1 v hrdle. Andy, \u0159ekni mi, co to je? Pros\u00edm, \u0159ekni mi to, proto\u017ee j\u00e1 se boj\u00edm den ode dne v\u00edc, \u017ee je to l\u00e1ska. A j\u00e1 p\u0159eci nem\u016f\u017eu milovat sv\u00fdho br\u00e1chu. Nem\u016f\u017ee, \u017ee ne?“<\/div>\n
T\u0159e\u0161til jsem o\u010di do tmy p\u0159ed sebou a slova, kter\u00e1 vych\u00e1zela z Tomov\u00fdch rt\u016f d\u00e1l, jsem p\u0159estal vn\u00edmat. Linuly se z n\u011bj p\u0159\u00edmo vodop\u00e1dy slov a j\u00e1 stihl pochopit jen to, \u017ee se zamiloval do Billa.<\/div>\n
„Pro\u010d nem\u016f\u017eu? Co je na tom tak \u0161patn\u00e9ho? Je to logick\u00fd, nebo ne? Jsme dvoj\u010data, zn\u00e1me se navz\u00e1jem nejl\u00edp, jak n\u011bkdo m\u016f\u017ee druhou osobu zn\u00e1t. Jsme spolu od narozen\u00ed snad 24 hodin denn\u011b a prost\u011b\u2026 D\u00e1v\u00e1 to smysl, nebo ne? Nem\u00e1m nikoho jin\u00e9ho, koho bych mohl milovat v\u00edc, ne\u017e jeho. Tak pro\u010d ho nem\u016f\u017eu milovat, Andy? Andy?“<\/div>\n
Uc\u00edtil jsem jeho ruku na rameni. Se \u0161okem v o\u010d\u00edch, kter\u00fd on d\u00edky bohu nemohl vid\u011bt, jsem se na n\u011bj oto\u010dil a sna\u017eil jsem se popadnout ztracen\u00fd dech. C\u00edtil jsem se, jako by m\u011b n\u011bkdo polil ledovou vodou, jako by mi vrazil po\u0159\u00e1dnou p\u011bst\u00ed. Uzn\u00e1v\u00e1m, \u017ee m\u011b mo\u017en\u00e1 tohle mohlo napadnout, kdy\u017e jsem ho v t\u00e9 \u010dajce vid\u011bl, ale prost\u011b jsem to ne\u010dekal. Myslel jsem, \u017ee to je snad jen dal\u0161\u00ed jejich vt\u00edpek, dal\u0161\u00ed s\u00e1zka, kterou Tom prohr\u00e1l, nebo cokoliv jin\u00e9ho, ale tohle? L\u00e1ska? To by m\u011b opravdu nenapadlo.<\/div>\n
„Andy, \u0159ekni n\u011bco, pros\u00edm.“ Sly\u0161el jsem jak se mu chv\u011bje hlas. Rychle jsem zat\u0159epal hlavou a zhluboka se nadechl. Nem\u016f\u017eu se na n\u011bj te\u010f vyka\u0161lat. A\u0165 c\u00edt\u00ed cokoliv, a a\u0165 to c\u00edt\u00ed k bratrovi nebo k ciz\u00ed osob\u011b, nenech\u00e1m ho v tom samotn\u00e9ho. Je to Tom, m\u016fj Tom.<\/div>\n
„U\u017e na to nejsi s\u00e1m, br\u00e1cho.“<\/p>\n<\/div>\n
***<\/div>\n
Je to t\u00fdden a p\u00e1r dn\u00ed, co jsme byli s klukama v \u010dajovn\u011b, co jsme sed\u011bli s Tomem ve tm\u011b na lavi\u010dce a on se mi p\u0159iznal ke sv\u00e9mu nejv\u011bt\u0161\u00edmu tajemstv\u00ed. Dob\u0159e, uzn\u00e1v\u00e1m, \u017ee to bylo pod tlakem, proto\u017ee jinak by za mnou asi nep\u0159i\u0161el a ne\u0159ekl: „Hej, Andy, v\u00ed\u0161 co je nov\u00e9ho? Miluju sv\u00fdho br\u00e1chu.“ Ale jak \u0159\u00edk\u00e1m, u\u017e je to t\u00fdden a n\u011bco, a od t\u00e9 doby neuplynul den, kdy by se u m\u011b Tom nezastavil. Prob\u00edrali jsme spolu v\u0161echno, hloubku toho, co c\u00edt\u00ed, v\u0161echny jeho pocity a p\u0159\u00e1n\u00ed. Prost\u011b v\u0161echno. \u0160\u00edlel jsem z toho, byl tak zoufal\u00fd. Jednou se mi tu m\u00e1lem rozbre\u010del a to jsem opravdu nev\u011bd\u011bl, co d\u011blat. Nikdy jsem ho v takhle zubo\u017een\u00e9m stavu nevid\u011bl. Rozhodl jsem se, \u017ee pro n\u011bj n\u011bco ud\u011bl\u00e1m. Ale zat\u00edm jsem ztroskotal jen u toho, \u017ee jsem se rozhodl. N\u00e1pady a pl\u00e1ny zat\u00edm nep\u0159ich\u00e1zely.<\/div>\n
„Andreasi?“ M\u00e1min hlas se rozlehl cel\u00fdm bytem. Ne\u017e jsem stihl v\u016fbec odpov\u011bd\u011bt, u\u017e st\u00e1la mezi dve\u0159mi m\u00e9ho pokoje a m\u00ed\u0159ila na m\u011b telefonem. „To je pro tebe, zlato.“ Jen tak, tak jsem tu malou st\u0159\u00edbrnou v\u011bc chytil a ani\u017e bych se pod\u00edval na \u010d\u00edslo volaj\u00edc\u00edho, hovor jsem p\u0159ijal.<\/div>\n
„Prosim?“<\/div>\n
„Ahoj, Andy. To jsem j\u00e1, Alex.“<\/em><\/div>\n
\n<\/div>\n
„\u010cau, Lexi. Co je?“<\/div>\n
„Hele, v\u00ed\u0161, jak jsme cht\u011bli j\u00edt z\u00edtra zase do \u010dajky?“<\/em> Ml\u010del jsem a Alex za chvilku pokra\u010doval, kdy\u017e se mu nedostalo \u017e\u00e1dn\u00e9 reakce na polo\u017eenou ot\u00e1zku. „V\u00ed\u0161, my s Tobi\u00e1\u0161em nem\u016f\u017eeme. M\u011bli jsme men\u0161\u00ed neshody v n\u00e1zorech a odnesla to mikrovlnka s vyvr\u00e1cen\u00fdma dv\u00ed\u0159kama. Tak\u017ee nikam nem\u016f\u017eeme.“<\/em><\/div>\n
Ach bo\u017ee, ty jejich v\u011b\u010dn\u00fd rva\u010dky. Div\u00edm se, \u017ee je to je\u0161t\u011b nep\u0159e\u0161lo. Po tom, co si rozml\u00e1tili ‚omylem‘ po\u010d\u00edta\u010d, by jeden \u0159ekl, \u017ee toho nechaj\u00ed, ale oni n\u00e9, oni se rad\u0161i jdou pr\u00e1t do jin\u00e9 \u010d\u00e1sti domu. Bo\u017ee m\u016fj, m\u00e1m j\u00e1 to ale p\u0159\u00e1tele.<\/div>\n
„Okey, Lexi, to je v pohod\u011b. Zkus\u00edm zavolat dvoj\u010dat\u016fm, t\u0159eba vyt\u00e1hnu n\u011bkam aspo\u0148 je. Nehodl\u00e1m z\u016fstat doma, m\u00e1ma by mi zase na krk hodila Katie.“ Proto\u010dil jsem o\u010di a sly\u0161el jsem, jak se Alex na druh\u00e9 stran\u011b telefonu \u0161kodolib\u011b zasm\u00e1l. Prev\u00edt jeden!<\/div>\n
„Dobr\u00e1 tedy, tak je pozdravuj a vynahrad\u00edme si to p\u0159\u00ed\u0161t\u00ed t\u00fdden, oka?“<\/em><\/div>\n
„Jo, jestli nerozbijete t\u0159eba televizi nebo nevyskl\u00edte dal\u0161\u00ed okno.“ Za\u0161klebil jsem se proti m\u00e9mu odrazu v zrcadle a najednou, jako blesk z \u010dist\u00e9ho nebe, jsem dostal n\u00e1pad.<\/div>\n
„Haha, zase vtipnej! Tak se m\u011bj, mus\u00edm u\u017e kon\u010dit, \u010dau.“<\/em><\/div>\n
Ne\u017e jsem mu stihl odpov\u011bd\u011bt, telefon byl hluch\u00fd. Ale to mi v\u016fbec nevad\u00ed. Hodl\u00e1m za\u010d\u00edt realizovat sv\u016fj pl\u00e1n, ne\u017e se mi zase vykou\u0159\u00ed z hlavy.<\/div>\n
„Mam\u00ed?“ Vyb\u011bhl jsem z pokoje, m\u00e1lem jsem se p\u0159erazil o Katie, kter\u00e1 si hr\u00e1la hned za m\u00fdmi dve\u0159mi, a let\u011bl za mamkou do kuchyn\u011b.<\/div>\n
„Co?“<\/div>\n
„Hele, nechce\u0161 j\u00edt z\u00edtra n\u011bkam\u2026 ven?“ Op\u0159el jsem se o kuchy\u0148skou linku a ukradl jsem m\u00e1m\u011b kole\u010dko okurky. Nevin\u011b jsem se usm\u00e1l, kdy\u017e m\u011b zpra\u017eila pohledem.<\/div>\n
„A kdo asi tak pohl\u00edd\u00e1 tvoj\u00ed sestru, co?“ Shrnula kole\u010dka okurek na hrom\u00e1dku a v\u0161echno to nasypala do m\u00edsy se sal\u00e1tem.<\/div>\n
„J\u00e1. Kernerovi zase doma zdevastovali p\u016flku n\u00e1bytku, tak\u017ee nikam nesm\u00ed.“ Zasm\u00e1l jsem se nad jej\u00edm pohor\u0161en\u00fdm v\u00fdrazem a rad\u011bji jsem nijak nekomentoval pozn\u00e1mku o tom, jak\u00e9 j\u00e1 to m\u00e1m vlastn\u011b p\u0159\u00e1tele.<\/div>\n
„No, vlastn\u011b bych si pot\u0159ebovala zaj\u00edt ke kade\u0159nici a na manik\u00faru. A pak jsem sl\u00edbila Alici, \u017ee se za n\u00ed stav\u00edm a je\u0161t\u011b jsem se tam nedostala.“ Na chv\u00edli se zamyslela a j\u00e1 se v duchu modlil, aby m\u011b tu nechala a nez\u0159\u00eddila n\u011bco podobn\u00e9ho jako minule. To mi str\u010dila Katie a poslala n\u00e1s oba dva k babi\u010dce na druh\u00e9m konci m\u011bsta.<\/div>\n
„No dob\u0159e, ale nejd\u00fdl v 9 p\u016fjde sp\u00e1t, jasn\u00fd? V\u00ed\u0161, \u017ee kdy\u017e p\u0159et\u00e1hne svoj\u00ed ve\u010derku, tak nesp\u00ed pak celou noc.“ Zahrozila mi prstem zapatlan\u00fdm od olivov\u00e9ho oleje a j\u00e1 jen s \u00fasm\u011bvem p\u0159ik\u00fdvnul. Tohle mi prost\u011b vyjde, i kdyby necht\u011blo!<\/p>\n<\/div>\n
***<\/p>\n<\/div>\n
„\u010cau, kluci,“ usm\u00e1l jsem se na ty dva a uhnul jsem jim ze dve\u0159\u00ed, aby mohli proj\u00edt. Katie se mi hned propletla mezi nohama a za\u010dala se s\u00e1pat po Tomovi. V\u017edycky ho m\u011bla hrozn\u011b r\u00e1da. Poka\u017ed\u00e9 s n\u00ed d\u011blal neskute\u010dn\u00e9 kraviny.<\/div>\n
„\u010cau, prcku.“ Tom cvrnknul Kat do nosu a vyhoupl si j\u00ed do n\u00e1ru\u010de.<\/div>\n
„Nejsem prcek.“ Sv\u00fdm mal\u00fdm prstem ho dloubla do tv\u00e1\u0159e a hned se oto\u010dila k Billovi, aby si spolu pl\u00e1cli tak, jako j\u00ed to u\u010d\u00ed u\u017e odmali\u010dka. Je\u0161t\u011b te\u010f si pamatuji, jak m\u00e1ma vyv\u00e1d\u011bla, kdy\u017e k n\u00ed Kat ve t\u0159ech letech p\u0159i\u0161la s t\u00edm, \u017ee si chce pl\u00e1cnout.<\/div>\n
„Jd\u011bte do pokoje a nachystejte vodnici,“ nat\u00e1hnul jsem ruce ke Katie a vzal jsem si j\u00ed do n\u00e1ru\u010de j\u00e1. „J\u00e1 zat\u00edm dod\u011bl\u00e1m ve\u010de\u0159i pro sle\u010dnu a pust\u00edm j\u00ed n\u011bjakej film.“<\/div>\n
„Nechci se na nic koukat. J\u00e1 chci b\u00fdt s v\u00e1ma, Andy.“ V\u0161ichni t\u0159i jsme se zasm\u00e1li.<\/div>\n
„Na to zapome\u0148, prcku. My budeme s br\u00e1chou prob\u00edrat v\u00e1\u017en\u00fd, dosp\u011bl\u00e1ck\u00fd v\u011bci, v\u00ed\u0161?“ S Tomem se na sebe tak dokonale ksichtili, a\u017e mi bylo skoro l\u00edto jim to p\u0159eru\u0161it, ale musel jsem.<\/div>\n
„Hele, ale ne\u017e p\u016fjde\u0161 sp\u00e1t, tak n\u00e1m m\u016f\u017ee\u0161 p\u0159ij\u00edt d\u00e1t dobrou noc, co ty na to?“ Mrknul na n\u00ed je\u0161t\u011b Tom a u\u017e mizel s br\u00e1chou u m\u011b v pokoji. V\u011bd\u011bl, \u017ee mi to te\u010f zava\u0159il. Ne\u017e Kat nachyst\u00e1m ve\u010de\u0159i, tak nebudu poslouchat nic jin\u00e9ho, ne\u017e \u017ee nesm\u00edm zapomenout, \u017ee j\u00ed to Tommy dovolil. J\u00e1 ho fakt pra\u0161t\u00edm. Mu tady pl\u00e1nuju, jak dostat jeho br\u00e1chu, a on je\u0161t\u011b proti mn\u011b po\u0161tve vlastn\u00ed krev!<\/div>\n
*<\/div>\n
„Tak jsem tu,“ upozornil jsem je na sv\u016fj p\u0159\u00edchod. Trvalo mi to trochu d\u00fdl, ne\u017e jsem p\u016fvodn\u011b pl\u00e1noval, tak\u017ee te\u010f u\u017e byl pokoj zapln\u011bn\u00fd vo\u0148av\u00fdm d\u00fdmem. Ti dva s t\u00edm docela dost pohli, jak tak kouk\u00e1m. Bill u\u017e je zase po\u0159\u00e1dn\u011b nametenej, v\u00e1\u017en\u011b by m\u011b zaj\u00edmalo, jak je mo\u017en\u00e9, \u017ee to na n\u011bj m\u00e1 takov\u00fd vliv. Ale to budu zkoumat a\u017e \u010dasem, te\u010f se mi to sp\u00ed\u0161 hod\u00ed, hezky to zapad\u00e1 do m\u00e9ho pl\u00e1nu.<\/div>\n
„O co jsme p\u0159i\u0161li?“ Bill jakoby jen tak mimochodem pot\u00e1hl ze \u0161lahounu a usm\u00e1l se na m\u011b t\u00edm sv\u00fdm and\u00edlkovsk\u00fdm ksicht\u00edkem.<\/div>\n
„O h\u00e1zen\u00ed marmel\u00e1dy. Fakt kluci, je \u0161koda, \u017ee jste si to nechali uj\u00edt.“ Za doprovodu jejich sm\u00edchu jsem se posadil na zem mezi n\u011b a nemilosrdn\u011b jsem si od Billa p\u0159evzal \u0161lahoun.<\/div>\n
Netrvalo to dlouho a Billymu se cht\u011blo na z\u00e1chod, tak\u017ee jsme s Tomem z\u016fstali v pokoji sami. Op\u00edral se z\u00e1dy o mou postel a mezi rty cumlal kovov\u00fd konec \u0161lahounu. Sem tam upustil trochu kou\u0159e.<\/div>\n
„Tome?“<\/div>\n
„Hm?“<\/div>\n
„Chce\u0161 Billa? Kruci, d\u00e1vej bacha!“ Ml\u00e1til jsem ho do zad, chud\u00e1k se mi za\u010dal dusit, jak jej zasko\u010dila moje ot\u00e1zka.<\/div>\n
„Ty idiote.“ D\u00e1l ka\u0161lal, ale u\u017e se snad uklid\u0148oval. „Jak to mysl\u00ed\u0161?“<\/div>\n
„No, odpov\u011bz mi. Ano nebo ne?“<\/div>\n
„Jist\u011b, \u017ee ano.“ Hodil na m\u011b naprosto nech\u00e1pav\u00fd pohled.<\/div>\n
„Okey.“ Jen jsem se spokojen\u011b usm\u00e1l a ne\u017e stihl Tom zah\u00e1jit dal\u0161\u00ed v\u00fdslech, vr\u00e1til se Bill. Jakoby jen tak mimochodem jsem se pod\u00edval na hodiny. Bylo p\u016fl 9, to je akor\u00e1t.<\/div>\n
„P\u00e1nov\u00e9, na chv\u00edli m\u011b omluvte. Mus\u00edm d\u00e1t vykoupat Kat a d\u00e1t j\u00ed do postele.“ Pomalu jsem se postavil na nohy a v\u011bnoval jsem dlouh\u00fd pohled Tomovi.<\/div>\n
„Nechce\u0161, Tome, zase uk\u00e1zat Billovi shoot? Mysl\u00edm, \u017ee mu to minule nesta\u010dilo.“ V\u00fdznamn\u011b jsem se na n\u011bj d\u00edval tak dlouho, dokud se mu pozn\u00e1n\u00edm neroz\u0161\u00ed\u0159ily o\u010di.<\/div>\n
„Co? Ale, pro\u010d\u2026?“<\/div>\n
„To je dobrej n\u00e1pad.“ Zaradoval se Bill, ani\u017e by v\u011bd\u011bl, \u017ee si na sebe pr\u00e1v\u011b upletl opr\u00e1tku.<\/div>\n
„Ty chce\u0161?“ Tom na n\u011bj vyt\u0159e\u0161til o\u010di a Bill jen s \u00fasm\u011bvem p\u0159ik\u00fdvnul. Vid\u011bl jsem, jak Tom nasucho polknul. Douf\u00e1m, \u017ee po\u0159\u00e1dn\u011b vyu\u017eije situace. Ale pro jistotu, kdyby ho to netrklo, tak jsem se je\u0161t\u011b sklonil a do ucha mu \u0161eptl: „Koukej ho po\u0159\u00e1dn\u011b zul\u00edbat, jasn\u00fd?!“ a pleskl jsem ho po \u010dele. Ohnal se po mn\u011b, ale j\u00e1 se sm\u00edchem usko\u010dil a zmizel jsem z pokoje. M\u011bl jsem hroznou chu\u0165 se jen tak postavit za dve\u0159e a \u0161kv\u00edrkou mezi nimi sledovat, jak se bude situace d\u00e1l vyv\u00edjet, ale nane\u0161t\u011bst\u00ed se mi k noh\u00e1m p\u0159ipletla sestra. V\u011bd\u011bla, \u017ee je \u010das j\u00edt do vodi\u010dky. Povzdechl jsem si a s Katie pov\u011b\u0161enou kolem m\u00e9 prav\u00e9 nohy jsem se dokodrcal do koupelny.<\/div>\n
*<\/div>\n
„A\u017e bude\u0161 vykoupan\u00e1, tak na m\u011b houkni, jo? P\u0159ijdu pro tebe.“ Usm\u00e1l jsem se na ni a ode\u0161el jsem z koupelny, dve\u0159e jsem nechal pootev\u0159en\u00e9, abych j\u00ed sly\u0161el. Potichu jsem se p\u0159ikradl zp\u011bt k pokoji a \u0161kv\u00edrkou mezi dve\u0159mi jsem nakoukl dovnit\u0159. M\u00e1lem to se mnou seklo, kdy\u017e jsem vid\u011bl, jak jsou ti dva k sob\u011b naklon\u011bn\u00ed, rty zapu\u0161t\u011bn\u00e9 do sebe a vodnice vedle nich le\u017e\u00ed bez pov\u0161imnut\u00ed. Rozbu\u0161ilo se mi srdce, kdy\u017e jsem sledoval, jak Tom pomalu natahuje ruku a dlan\u00ed jemn\u011b klou\u017ee Billovi po tv\u00e1\u0159i, jak prsty propl\u00e9t\u00e1 do jeho vlas\u016f. C\u00edtil jsem slabost v kolenou, kdy\u017e se od sebe se zav\u0159en\u00fdma o\u010dima odt\u00e1hli, zap\u0159eli se \u010delem o \u010delo toho druh\u00e9ho a nepatrn\u011b se usm\u00edvali. Vypadali tak\u2026 dokonale!<\/div>\n
„And\u00fd\u00fd\u00fd\u00fd!“ Lehnut\u00edm jsem nadsko\u010dil, kdy\u017e ten pavi\u00e1n v koupeln\u011b za\u010dal je\u010det. A nebyl jsem s\u00e1m, ti dva sebou taky p\u011bkn\u011b cukli. Oto\u010dili se sm\u011brem ke dve\u0159\u00edm, ale to j\u00e1 u\u017e se opatrn\u011b rad\u0161i ztratil ke koupeln\u011b, ne\u017e za\u010dne znova v\u0159\u00edskat. Bylo by jim jasn\u00e9, \u017ee jsem je sledoval.<\/div>\n
„Co tak je\u010d\u00ed\u0161, co?“ Nat\u00e1hnul jsem k n\u00ed ruce a pomohl j\u00ed pomalu ven z vody. Zamotal jsem j\u00ed do osu\u0161ky a dost ne\u0161etrn\u011b ji za\u010dal ut\u00edrat. Je\u0161t\u011b st\u00e1le se mi klepaly ruce. Bo\u017ee, oni spolu vypadali tak bo\u017esky!<\/div>\n
„M\u016f\u017eu j\u00edt d\u00e1t dobrou noc Tomovi?“ Koulela na m\u011b t\u011bma sv\u00fdma velk\u00fdma, modr\u00fdma o\u010dima pln\u00fdma o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00ed. Usm\u00e1l jsem se a cvrnknul ji po nos\u00edku.<\/div>\n
„No jasn\u00fd, v\u017edy\u0165 ti to s\u00e1m dovolil.“ Postavil jsem ji na zem a rozt\u00e1hl jej\u00ed osu\u0161ku. Ona se zat\u00edm vy\u0159\u00edtila z koupelny. Do h\u00e1je! Douf\u00e1m, \u017ee tam nebudou d\u011blat nic, co by nem\u011bly vid\u011bt d\u011btsk\u00e9 o\u010di!<\/div>\n
„J\u00e1 chci taky pusuuu.“ Vyt\u0159e\u0161til jsem o\u010di p\u0159ed sebe a p\u0159idal do kroku, abych vid\u011bl, co se to tam, proboha, d\u011bje. Kdy\u017e jsem nakoukl do pokoje, ti dva sed\u011bli t\u011bsn\u011b u sebe a Kat si hov\u011bla Tomovi na kl\u00edn\u011b.<\/div>\n
„Taky chce\u0161 pusu, jo, prcku?“ Zasm\u00e1l se, vypadal tak \u0161\u0165astn\u00fd.<\/div>\n
„Jo,“ p\u0159ik\u00fdvla Kat a zalo\u017eila si ru\u010di\u010dky do pasu. Zasm\u00e1l jsem se a do\u0161el skoro a\u017e k nim.<\/div>\n
„No tak jo.“ Tom mrknul na Billa a nechal si vlepit po\u0159\u00e1dnou pusu. Pak se je\u0161t\u011b Katie nat\u00e1hla k Billovi a taky mu dala pusu.<\/div>\n
„Tak dobrou, prcku. A nech si \u0159\u00edct od br\u00e1\u0161ky n\u011bjakou poh\u00e1dku, jo?“ M\u00e1vl Tom na Kat, kdy\u017e u\u017e jsem j\u00ed za ruku n\u00e1sil\u00edm t\u00e1hnul z pokoje. Za\u0161klebil jsem se na n\u011bj a on mi \u0161kleb vr\u00e1til, a p\u0159esto mu na rtech z\u016fst\u00e1val hr\u00e1t \u00fasm\u011bv a v o\u010d\u00edch \u0161\u0165astn\u00e9 jisk\u0159i\u010dky. Dob\u0159e, mo\u017en\u00e1 budu je\u0161t\u011b hodn\u00fd br\u00e1\u0161ka a pov\u00edm Kat poh\u00e1dku, aby ti dva m\u011bli trochu v\u00edc \u010dasu pro sebe. Je\u0161t\u011b, ne\u017e jsem zav\u0159el dve\u0159e, usly\u0161el jsem to, co jsem cht\u011bl sly\u0161et ze v\u0161eho nejv\u00edc.<\/div>\n
„Miluju T\u011b, Billy.“<\/div>\n
S \u00fasm\u011bvem na rtech a slzami na kraj\u00ed\u010dku jsem dov\u0159el dve\u0159e. „Tak sypej, \u0161punte.“ Postr\u010dil jsem sest\u0159i\u010dku k jej\u00edmu pokoji a byl jsem \u0161\u0165astn\u00fd z\u00e1rove\u0148 s nimi. Jsou to moji nejlep\u0161\u00ed p\u0159\u00e1tel\u00e9 a s jistotou te\u010f v\u00edm, \u017ee jsou opravdu \u0161\u0165astn\u00ed. Co v\u00edc si p\u0159\u00e1t?<\/p>\n<\/div>\n
autor: Deni<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n<\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Deni Ahoj, lidi\u010dky \ud83d\ude42 Tak jsem tu s dal\u0161\u00ed jednod\u00edlkou – nev\u00edm, co se mi to stalo! Ale te\u010f p\u0159ed maturitou – jak p\u0159\u00edhodn\u00fd \u010das – se mi n\u011bjak hrnou do hlavy n\u00e1pady a j\u00e1 to prost\u011b mus\u00edm v\u017edycky sepsat \ud83d\ude42<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[45],"tags":[],"class_list":["post-14720","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-ff-jednodilky"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/14720","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=14720"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/14720\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=14720"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=14720"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=14720"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}