{"id":14723,"date":"2009-04-19T17:00:00","date_gmt":"2009-04-19T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=14689"},"modified":"2024-08-19T18:32:03","modified_gmt":"2024-08-19T16:32:03","slug":"casoprostor-iii-6","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/04\/19\/casoprostor-iii-6\/","title":{"rendered":"\u010casoprostor III 6."},"content":{"rendered":"<div style=\"text-align: justify;\"><strong>autor: Janule<\/strong><\/div>\n<div style=\"text-align: justify;\"><img loading=\"lazy\" decoding=\"async\" class=\"left aligncenter\" title=\"250\" src=\"http:\/\/twincestblog.cz\/wp-content\/uploads\/fcb59a6bca_43764161_o2.jpg\" alt=\"\" width=\"300\" height=\"418\" \/><\/div>\n<div style=\"text-align: justify;\">\n<p><strong>TOM<\/strong><\/p>\n<p>Na kraji Hamburku v\u00e1h\u00e1m, kam pojedeme prvn\u00ed, ale nakonec zv\u00edt\u011bz\u00ed nemocnice. Na policii se m\u016f\u017eeme zdr\u017eet klidn\u011b i p\u00e1r hodin a ne\u017e se dostaneme k\u00a0Filipovi, m\u016f\u017ee b\u00fdt pozd\u011b. Chci v\u011bd\u011bt, co s\u00a0n\u00edm je. Bill mi to odsouhlas\u00ed, tak\u017ee zahnu sm\u011brem k\u00a0nemocnici. Celou cestu jsme ml\u010deli. Bill si nasadil svoje br\u00fdle proti slunci, kter\u00fd m\u00e1 neust\u00e1le v\u00a0kastl\u00edku na p\u0159\u00edstrojov\u00fd desce, a u\u017e jsem mu nevid\u011bl ani do o\u010d\u00ed. Mo\u017en\u00e1 spal, mo\u017en\u00e1 p\u0159em\u00fd\u0161lel, nev\u00edm, rozhodn\u011b ml\u010dky. Nakonec jsem musel pustit r\u00e1dio, aby nebylo to stra\u0161n\u00fd ticho, nedalo se to vydr\u017eet. Venku u\u017e se d\u00e1vno rozedn\u011blo, je ned\u011bln\u00ed letn\u00ed r\u00e1no, slunce je\u0161t\u011b tak nep\u00e1l\u00ed, silnice je voln\u00e1, kdyby nebyla tahle \u0161\u00edlen\u00e1 situace, nejsp\u00ed\u0161 si tu j\u00edzdu u\u017e\u00edv\u00e1m, ale takhle to nejde\u2026 Ob\u010das mrknu na Billa, pohlad\u00edm ho po noze, nep\u0159\u00edtomn\u011b z\u00edr\u00e1 do blba a nic ne\u0159\u00edk\u00e1. Asi je z\u00a0toho po\u0159\u00e1d v\u00a0\u0161oku, p\u0159ece jenom, cel\u00e1 ta rekonstrukce bylo jeho d\u00edlo, jeho n\u00e1pad, tak\u017ee si dovedu p\u0159edstavit, jak si to te\u010f asi vy\u010d\u00edt\u00e1. Budu se muset postavit za n\u011bj, nem\u016f\u017eu ho v\u00a0tom nechat samotn\u00fdho, tohle by asi s\u00e1m neunesl. I kdy\u017e jsem byl od za\u010d\u00e1tku proti tomu, aby se ten d\u016fm opravoval, u\u017e to ode m\u011b nikdy neusly\u0161\u00ed. Mus\u00ed v\u011bd\u011bt, \u017ee jsem s\u00a0n\u00edm za v\u0161ech okolnost\u00ed, \u017ee ho budu br\u00e1nit a st\u00e1t za n\u00edm, i kdyby ho z\u00a0n\u011b\u010deho obvi\u0148ovali. Douf\u00e1m, \u017ee se to nestane\u2026<\/p>\n<p>\u201eKde le\u017e\u00ed Filip Ledgerns, pros\u00edm v\u00e1s, p\u0159ivezli ho v\u00a0noci,\u201c vyhrknu na recep\u010dn\u00ed.<\/p>\n<p>\u201eMoment, pros\u00edm,\u201c profesion\u00e1ln\u011b se usm\u011bje, mrkne do po\u010d\u00edta\u010de, chvilku n\u011bco hled\u00e1, a pak k\u00a0n\u00e1m zvedne pohled. P\u0159em\u011b\u0159\u00ed si n\u00e1s, nejsp\u00ed\u0161 jsme j\u00ed pov\u011bdom\u00ed, jako v\u011bt\u0161in\u011b lid\u00ed, ale ned\u00e1 to na sob\u011b zn\u00e1t. \u201ePrvn\u00ed patro, anesteziologicko resuscita\u010dn\u00ed odd\u011blen\u00ed, je v\u00a0p\u00e9\u010di doktora Petzolda, mus\u00edte zazvonit,\u201c vychrl\u00ed jednou v\u011btou.\u00a0<\/p>\n<p>\u201eD\u011bkuju,\u201c usm\u011bju se na ni, popadnu Billa za ruku a t\u00e1hnu ho za sebou ke schodi\u0161ti. Na v\u00fdtah \u010dekat nebudeme, to tam budem mezit\u00edm \u010dty\u0159ikr\u00e1t. Vysup\u00edme patro, oba jsme zad\u00fdchan\u00ed, kdy\u017e se v\u0161\u00ed silou op\u0159u do zvonku u dve\u0159\u00ed. Je na n\u011bm velk\u00fdmi p\u00edsmeny naps\u00e1no ARO. To bude ono. Chv\u00edli se nic ned\u011bje, kdy\u017e dve\u0159e zabzu\u010d\u00ed. Zatla\u010d\u00edm a opatrn\u011b nakouknu dovnit\u0159.<\/p>\n<p>\u201eCo si p\u0159ejete?\u201c vykoukne sestra ze dve\u0159\u00ed s\u00a0n\u00e1pisem Sesterna a popojde k\u00a0n\u00e1m.<\/p>\n<p>\u201eJsme\u2026 jdeme se zeptat na stav pacienta Filipa Ledgernse,\u201c vykokt\u00e1m tro\u0161ku rozpa\u010dit\u011b, sestra nevypad\u00e1 nijak vl\u00eddn\u011b. Mal\u00e1, rozlo\u017eit\u00e1, vypad\u00e1 p\u0159\u00edsn\u011b, kdy\u017e si n\u00e1s s\u00a0Billem p\u0159em\u011b\u0159uje.<\/p>\n<p>\u201eJste p\u0159\u00edbuzn\u00ed?\u201c vy\u0161t\u011bkne.<\/p>\n<p>\u201eNe\u2026 jsme jeho bl\u00edzc\u00ed p\u0159\u00e1tel\u00e9,\u201c odpov\u00edm popravd\u011b, stejn\u011b by na to p\u0159i\u0161la, kdybych lhal.<\/p>\n<p>\u201eNem\u016f\u017eu v\u00e1m sd\u011blovat \u017e\u00e1dn\u00e9 podrobnosti,\u201c odpov\u00ed \u00fase\u010dn\u011b, stejn\u011b jako ta, s\u00a0kterou jsem mluvil po telefonu, mo\u017en\u00e1 je to ta sam\u00e1. U\u017e se chyst\u00e1 zav\u0159\u00edt n\u00e1m p\u0159ed nosem, kdy\u017e se vedle m\u011b pla\u010dtiv\u011b ozve Bill.<\/p>\n<p>\u201ePros\u00edm v\u00e1s, sest\u0159i\u010dko\u2026 my jsme p\u0159ijeli a\u017e z\u00a0Berl\u00edna, bydlel v\u00a0m\u00e9m dom\u011b, kter\u00fd sho\u0159el, je to n\u00e1\u0161 kamar\u00e1d, r\u00e1di bychom v\u011bd\u011bli, jestli \u017eije,\u201c p\u0159i posledn\u00edch slovech Bill vzlykne a zase se rozbre\u010d\u00ed. Jeho nervy jsou nejsp\u00ed\u0161 na pochodu, m\u00e1 strach, co je s\u00a0Filipem, je to pochopiteln\u00fd. Obejmu ho konej\u0161iv\u011b, sestra nesestra, je mi ho l\u00edto, a sev\u0159u ho v\u00a0n\u00e1ru\u010d\u00ed. Doty\u010dn\u00e1 n\u00e1s pozoruje, je vid\u011bt, \u017ee se chvilku rozhoduje, a pak \u0159ekne: \u201eAno, \u017eije, z\u00a0nejhor\u0161\u00edho u\u017e je venku. Nad\u00fdchal se kou\u0159e a je zran\u011bn\u00fd, ale dokto\u0159i ho z\u00a0toho dostali,\u201c vysv\u011btluje potichu, jakoby spiklenecky, aby ji nikdo z\u00a0odd\u011blen\u00ed nesly\u0161el. \u201ePustit v\u00e1s k\u00a0n\u011bmu nem\u016f\u017eu, ale mysl\u00edm, \u017ee se nemus\u00edte b\u00e1t. Neum\u0159e, jen si tu p\u00e1r dn\u00ed pole\u017e\u00ed, a pak se vr\u00e1t\u00ed dom\u016f.\u201c Bill si po jej\u00edch slovech \u0161\u0165astn\u011b ut\u00edr\u00e1 ubre\u010den\u00fd o\u010di, usm\u00edv\u00e1 se po hodn\u011b dlouh\u00fd dob\u011b a je vid\u011bt, \u017ee se mu ulevilo.<\/p>\n<p>\u201eD\u011bkujeme mockr\u00e1t, sest\u0159i\u010dko, jste moc hodn\u00e1. Je\u0161t\u011b\u2026 jeho p\u0159\u00edtelkyn\u011b\u2026 Vallerie Berkfeldov\u00e1, je u v\u00e1s taky?\u201c zept\u00e1 se Bill.<\/p>\n<p>\u201eBohu\u017eel, to nem\u016f\u017eu slou\u017eit, ta u n\u00e1s nele\u017e\u00ed,\u201c odpov\u00ed sestra. \u201eTak nashledanou,\u201c rozlou\u010d\u00ed se s\u00a0n\u00e1mi, jemn\u011b n\u00e1s vystr\u010d\u00ed na chodbu a zav\u0159e dve\u0159e. Uff\u2026 opravdu jsem si oddychl. Vypad\u00e1 to dob\u0159e. Filip se z\u00a0toho dostane, Vallerie tu nele\u017e\u00ed, tak je snad v\u0161echno v\u00a0po\u0159\u00e1dku. Te\u010f holt mus\u00edme na tu policii.<\/p>\n<p><strong>BILL<\/strong><\/p>\n<p>Od chv\u00edle, kdy jsem se dozv\u011bd\u011bl tu \u0161\u00edlenou zpr\u00e1vu, \u017ee d\u011bd\u016fv d\u016fm sho\u0159el, nebyl jsem schopen myslet na nic jin\u00e9ho ne\u017e na to, \u017ee je to v\u0161echno moje vina. U\u017e zase\u2026 na cokoliv v\u00a0t\u00fdhle nov\u00fd realit\u011b s\u00e1hnu, jako by mi cht\u011blo \u0159\u00edct: <em>\u201eVid\u00ed\u0161? To je cena za to, \u017ee jsi oklamal sv\u016fj osud. Tohle je n\u00e1sledek tv\u00e9ho troufal\u00e9ho jedn\u00e1n\u00ed. Mysl\u00ed\u0161 si, \u017ee m\u016f\u017ee\u0161 sk\u00e1kat \u010dasem a m\u011bnit si budoucnost, jak se ti zl\u00edb\u00ed, ale to teda ne. V\u0161ichni kolem tebe plat\u00ed za tvou sobeckost a l\u00e1sku, kterou sis vynutil proti v\u016fli osudu.\u201c<\/em> Nem\u016f\u017eu se toho hlasu v\u00a0hlav\u011b zbavit, po\u0159\u00e1d dokola opakuje stejn\u00e1 slova, bu\u0161\u00ed mi ve sp\u00e1nc\u00edch, vy\u010d\u00edt\u00e1, k\u0159i\u010d\u00ed\u2026 a m\u00e1 pravdu. V\u0161echno je to moje vina. Je\u0161t\u011b\u017ee m\u00e1m Toma, kter\u00fd m\u011b obejme, kdy\u017e je mi nejh\u016f\u0159, postar\u00e1 se o to, abych d\u011blal to, co m\u00e1m. Neb\u00fdt jeho, nejsp\u00ed\u0161 je\u0161t\u011b te\u010f sed\u00edm doma na posteli a bre\u010d\u00edm. Za\u0159\u00eddil, aby p\u0159i\u0161la Sabine hl\u00eddat Dav\u00eddka, skoro s\u00e1m m\u011b obl\u00e9kl, posadil do auta a odvezl a\u017e sem\u2026 a te\u010f kdy\u017e stoj\u00edme p\u0159ed policejn\u00ed stanic\u00ed, je\u0161t\u011b aby m\u011b snad nalo\u017eil na z\u00e1da a odnesl dovnit\u0159. Nejrad\u0161i bych tam ne\u0161el. Boj\u00edm se toho, co mi \u0159eknou. Boj\u00edm se, \u017ee m\u011b obvin\u00ed z\u00a0n\u011b\u010deho, co jsem podle nich zavinil\u2026 m\u00e1m prost\u011b strach.<\/p>\n<p>\u201eTak poj\u010f,\u201c otev\u0159e Tom dve\u0159e na m\u00e9 stran\u011b a pod\u00e1 mi ruku. Vd\u011b\u010dn\u011b se ho chytnu a vystoup\u00edm. Sev\u0159u jeho dla\u0148 a v\u0161\u00ed silou se ho dr\u017e\u00edm celou cestu, dokud nenajdeme dve\u0159e kancel\u00e1\u0159e, kam n\u00e1s poslal policajt v\u00a0recepci. Je mi jedno, co si kdo mysl\u00ed\u2026 pot\u0159ebuju Toma c\u00edtit, dr\u017eet se ho jako z\u00e1chrann\u00e9ho lana.<\/p>\n<p>Tak\u2026 jsme tady. Za t\u011bmihle dve\u0159mi s\u00a0\u010d\u00edslem 128 \u010dek\u00e1 m\u016fj rozsudek. Tady se rozhodne, jak moc jsem vinen. Tom zaklepe a zevnit\u0159 se ozve tlumen\u00e9: \u201eD\u00e1le.\u201c Dod\u00e1m si odvahy a vezmu za kliku. \u201ePoj\u010fte d\u00e1l,\u201c sly\u0161\u00edm u\u017e hlasit\u011bji, kdy\u017e pootev\u0159u dve\u0159e a v\u00e1hav\u011b je otev\u00edr\u00e1m. \u201eJste pan Kaulitz, \u017ee?\u201c zept\u00e1 se mlad\u00fd mu\u017e zhruba v\u00a0na\u0161em v\u011bku, kter\u00fd se zvedne od stolu a jde n\u00e1m naproti. Tom pust\u00ed mou ruku a do m\u00edstnosti vejde t\u011bsn\u011b za mnou.<\/p>\n<p>\u201eAno, jsem Bill Kaulitz,\u201c sund\u00e1m si tmav\u00e9 br\u00fdle a pod\u00e1m mu ruku, \u201etohle je m\u016fj bratr Tom,\u201c p\u0159edstav\u00edm n\u00e1s rovnou oba, aby v\u00a0tom nem\u011bl zmatek.<\/p>\n<p>\u201eNadporu\u010d\u00edk Berger. Posa\u010fte se, pros\u00edm,\u201c uk\u00e1\u017ee na dv\u011b \u017eidle proti sv\u00e9mu stolu. Sedneme si, zat\u00edmco on st\u00e1le stoj\u00ed a z\u00edr\u00e1 na n\u00e1s. \u201eSice jsme cht\u011bli mluvit pouze s v\u00e1mi, pane Kaulitzi,\u201c d\u00edv\u00e1 se na m\u011b, \u201eale pokud zde chcete m\u00edt sv\u00e9ho bratra, nebude to vadit,\u201c uzav\u0159e z\u0159ejm\u011b svoje vlastn\u00ed dilema, jestli m\u00e1 Toma nechat v\u00a0kancel\u00e1\u0159i, nebo ho vyhodit. Nejrad\u0161i bych zase chytil Tomovu ruku, dod\u00e1vala mi pocit bezpe\u010d\u00ed, pocit, \u017ee nejsem s\u00e1m, ale prost\u011b to nejde\u2026 na ve\u0159ejnosti ne. Vzdychnu a sleduju, jak si nadporu\u010d\u00edk sed\u00e1 za st\u016fl.<\/p>\n<p>\u201eTak\u017ee\u2026 ob\u010dansk\u00e9 pr\u016fkazy, pros\u00edm,\u201c za\u010dne form\u00e1ln\u011b. Oba sou\u010dasn\u011b zalov\u00edme v\u00a0kaps\u00e1ch a pod\u00e1me mu p\u0159es st\u016fl na\u0161e doklady. Chv\u00edli opisuje \u00fadaje do po\u010d\u00edta\u010de, pak se usm\u011bje a ob\u010danky n\u00e1m vr\u00e1t\u00ed. \u201eDobr\u00e1, tak\u017ee se m\u016f\u017eeme v\u011bnovat tomu, pro\u010d jsme tady,\u201c za\u010dne zvolna. \u201eVy,\u201c uk\u00e1\u017ee na m\u011b bradou, \u201ejste majitelem nemovitosti \u010d\u00edslo popisn\u00e9 31, v\u00a0katastru obce Linau. Koupil jste ji v\u00a0srpnu 2014 jako poz\u016fstalost po panu Michaelu Schultzovi. Souhlas\u00ed?\u201c zvedne o\u010di od pap\u00edru, ze\u00a0kter\u00e9ho \u010dte.<\/p>\n<p>\u201eAno,\u201c k\u00fdvnu, v\u0161echno je to pravda, jsou dokonale informovan\u00ed.<\/p>\n<p>\u201eKdy jste ten d\u016fm za\u010dal rekonstruovat?\u201c zept\u00e1 se a \u010dek\u00e1 s\u00a0prsty p\u0159ipraven\u00fdmi na kl\u00e1vesnici po\u010d\u00edta\u010de, aby mohl zapisovat do protokolu.<\/p>\n<p>\u201eLetos na konci \u010dervna,\u201c odpov\u00edm a jeho prsty se rozb\u011bhnou rychlost\u00ed blesku. Celou dobu, co odpov\u00edd\u00e1m na jeho ot\u00e1zky ohledn\u011b rekonstrukce, firmy, kter\u00e1 ji prov\u00e1d\u011bla, projektu, zabezpe\u010den\u00ed, poji\u0161t\u011bn\u00ed a v\u0161ech technick\u00fdch n\u00e1le\u017eitost\u00ed, mi hlavou b\u011b\u017e\u00ed my\u0161lenky na Vallerii. Douf\u00e1m, pevn\u011b v\u011b\u0159\u00edm, \u017ee je v\u00a0po\u0159\u00e1dku, ale m\u00e1m strach se na ni zeptat. Kone\u010dn\u011b se nadporu\u010d\u00edk odml\u010d\u00ed, zvedne pohled ke mn\u011b a k\u00a0Tomovi. Otev\u0159u pusu, u\u017e u\u017e se chci zeptat, kdy\u017e s\u00e1m za\u010dne. Sleduju jeho v\u00fdraz, ale je \u010dist\u011b profesion\u00e1ln\u00ed, ostatn\u011b jako po celou dobu.<\/p>\n<p>\u201eBohu\u017eel v\u00e1m mus\u00edm sd\u011blit, \u017ee z\u00a0domu nezbylo v\u016fbec nic. Po\u017e\u00e1\u0159i\u0161t\u011b mus\u00ed nejd\u0159\u00edv vychladnout, aby mohl znalec zjistit p\u0159\u00ed\u010dinu po\u017e\u00e1ru, ale u\u017e te\u010f je jist\u00e9, \u017ee d\u016fm bude neobyvateln\u00fd. Do\u0161lo toti\u017e k\u00a0v\u00fdbuchu, kter\u00fd zdemoloval nejen d\u016fm, ale i v\u0161echno, co se v\u00a0n\u011bm nach\u00e1zelo, na\u0161t\u011bst\u00ed a\u017e pot\u00e9, co pan\u2026\u201c pod\u00edv\u00e1 se do pap\u00edr\u016f, \u201eLedgerns vyt\u00e1hl z\u00a0ho\u0159\u00edc\u00edho domu svou p\u0159\u00edtelkyni. Podrobnosti se dozv\u00edme a\u017e od soudn\u00edho znalce, ale mysl\u00edm, \u017ee na to, co z\u00a0domu zbylo, to nebude m\u00edt moc vliv. Pan Ledgerns byl odvezen se zran\u011bn\u00edm z\u00e1chrannou slu\u017ebou do nemocnice U Milosrdn\u00fdch, jeho p\u0159\u00edtelkyn\u011b sle\u010dna Berkfeldov\u00e1 na \u00farazovou kliniku v\u00a0Hamburku. Bohu\u017eel, jej\u00ed stav ozna\u010dili z\u00e1chran\u00e1\u0159i za velice v\u00e1\u017en\u00fd, do\u0161lo u n\u00ed k\u00a0intoxikaci l\u00e1tkami vznikaj\u00edc\u00edmi p\u0159i ho\u0159en\u00ed,\u201c domluv\u00ed a \u010dek\u00e1 na ot\u00e1zky. M\u00e1m pocit, \u017ee jsem n\u011bm\u00fd. Do o\u010d\u00ed se mi vr\u00e1tily slzy, v\u00a0krku m\u00e1m knedl\u00edk a podv\u011bdom\u011b hled\u00e1m Tomovu ruku. Kdy\u017e ji sev\u0159u, neubr\u00e1n\u00edm se vzlyknut\u00ed. Tohle ne\u2026 Vallerie ne\u2026 pro\u010d mus\u00ed v\u0161ichni kolem m\u011b trp\u011bt, abych j\u00e1 mohl b\u00fdt chv\u00edli \u0161\u0165astn\u00fd? Pro\u010d\u2026<\/p>\n<p>\u201eJak se to stalo?\u201c za\u0161ept\u00e1 Tom a konej\u0161iv\u011b stiskne mou ruku.<\/p>\n<p>\u201eJak u\u017e jsem \u0159\u00edkal, zat\u00edm nen\u00ed jasn\u00e9, pro\u010d za\u010dalo ho\u0159et, co v\u00a0dom\u011b vybuchlo, tak\u017ee to v\u00e1m te\u010f nepov\u00edm, to je p\u0159edm\u011btem vy\u0161et\u0159ov\u00e1n\u00ed,\u201c odpov\u00edd\u00e1 trp\u011bliv\u011b nadporu\u010d\u00edk. \u201ePo\u017e\u00e1r nahl\u00e1sil ve dv\u011b hodiny dvacet r\u00e1no pan Ledgerns. Pokud v\u00edm, byl mimo d\u016fm, vracel se z\u00a0n\u00e1v\u0161t\u011bvy sv\u00fdch rodi\u010d\u016f a po\u017e\u00e1r vid\u011bl, kdy\u017e k\u00a0domu p\u0159ij\u00ed\u017ed\u011bl. Je sm\u016fla, \u017ee d\u016fm je prakticky na samot\u011b, tak\u017ee si toho nemohl nikdo jin\u00fd v\u0161imnout d\u0159\u00edv. D\u011bln\u00edci, kte\u0159\u00ed pracovali na rekonstrukci, odjeli na v\u00edkend dom\u016f, tud\u00ed\u017e v\u00a0dom\u011b byla jen p\u0159\u00edtelkyn\u011b pana Ledgernse, a ta spala. M\u011bla \u0161t\u011bst\u00ed, \u017ee nebyla p\u0159\u00edmo v\u00a0rekonstruovan\u00e9m dom\u011b, kter\u00fd za\u010dal ho\u0159et jako prvn\u00ed, pan Ledgerns ji stihl je\u0161t\u011b vyn\u00e9st z\u00a0p\u0159\u00edstavby domu, ale bohu\u017eel, s\u00e1m se p\u0159itom zranil a nad\u00fdchal kou\u0159e. V\u0161echno bude samoz\u0159ejm\u011b je\u0161t\u011b p\u0159edm\u011btem vy\u0161et\u0159ov\u00e1n\u00ed, ur\u010dit\u011b v\u00e1s znovu p\u0159edvol\u00e1me, tohle berte jako p\u0159edb\u011b\u017en\u00fd v\u00fdslech. Pokud budou vznesena n\u011bjak\u00e1 obvin\u011bn\u00ed, dozv\u00edte se je samoz\u0159ejm\u011b p\u00edsemn\u011b,\u201c uzav\u0159e svou \u0159e\u010d a vstane ze \u017eidle. Vlastn\u011b n\u00e1m tak d\u00e1v\u00e1 najevo, \u017ee v\u00fdslech je ukon\u010den.<\/p>\n<p>\u201eD\u011bkuju v\u00e1m, \u017ee jste p\u0159ijeli tak rychle, vy\u0161et\u0159ov\u00e1n\u00ed se t\u00edm zjednodu\u0161\u00ed a urychl\u00ed. Na shledanou,\u201c rozlou\u010d\u00ed se s\u00a0n\u00e1mi u dve\u0159\u00ed.<\/p>\n<p>\u201eNa shledanou a d\u011bkujeme,\u201c pod\u00e1 mu ruku Tom. \u201eM\u016f\u017eete n\u00e1m je\u0161t\u011b \u0159\u00edct adresu \u00farazov\u00e9 kliniky, na kterou odvezli sle\u010dnu Berkfeldovou?\u201c zept\u00e1 se, a kdy\u017e dostane adresu na pap\u00edrku, zav\u0159ou se za n\u00e1mi dve\u0159e. Ml\u010dky stoj\u00edme v\u00a0tmav\u00e9 chodb\u011b a d\u00edv\u00e1me se na sebe. Vid\u00edm Toma rozmazan\u011b skrz slzy, ale vd\u011b\u010dn\u011b p\u0159ijmu jeho nab\u00edzenou n\u00e1ru\u010d a nech\u00e1m se obejmout. \u201eBilli,\u201c \u0161ept\u00e1 mi do vlas\u016f, \u201eto bude dobr\u00fd, uvid\u00ed\u0161. Vall se z\u00a0toho dostane a v\u0161echno bude zase tak, jako to bylo. Zaplat\u00edme j\u00ed ty nejlep\u0161\u00ed doktory, ud\u011bl\u00e1me v\u0161echno pro to, aby se uzdravila, neboj se\u2026 zase bude dob\u0159e,\u201c chl\u00e1chol\u00ed m\u011b Tom a j\u00e1 bych mu tak stra\u0161n\u011b r\u00e1d v\u011b\u0159il.<\/p>\n<p><strong>TOM<\/strong><\/p>\n<p>Ut\u011b\u0161uju Billa, ale s\u00e1m nev\u011b\u0159\u00edm tomu, co \u0159\u00edk\u00e1m. Vallerie na tom bude nejsp\u00ed\u0161 o hodn\u011b h\u016f\u0159 ne\u017e Filip, budeme se muset p\u0159ipravit na v\u0161echno. Popadnu Billa za loket a dovedu ho do auta, mus\u00edme jet d\u00e1l. Te\u010f si nem\u016f\u017eu dovolit bre\u010det, je pot\u0159eba, abych fungoval a staral se o n\u011bj. Zav\u0159u dve\u0159e, zat\u00e1hnu ok\u00fdnka, aby na n\u00e1s nikdo nevid\u011bl, a p\u0159it\u00e1hnu si Billa k\u00a0sob\u011b. Chvilku ho hlad\u00edm, je mi ho stra\u0161n\u011b l\u00edto, pro\u017e\u00edv\u00e1 to tak, jako by to v\u0161echno zavinil on, ale te\u010f nem\u00e1 cenu mu to vymlouvat, v\u00edm, \u017ee by to necht\u011bl sly\u0161et. V\u017edycky m\u011bl tendenci ze v\u0161eho vinit sebe, vy\u010d\u00edtat si, \u017ee svou cestou v\u00a0\u010dase v\u0161echno zkazil, \u017ee za v\u0161echno ne\u0161t\u011bst\u00ed sv\u011bta m\u016f\u017ee on. Mo\u017en\u00e1 by se tohle nestalo, kdyby tu cestu \u010dasem nepodnikl, ale mo\u017en\u00e1 by se stalo je\u0161t\u011b n\u011bco hor\u0161\u00edho, kdo v\u00ed\u2026 Nikdo nev\u00ed, jak to v\u0161echno bylo, ale jedno je jist\u00e9\u2026 u\u017e to nikdy nem\u016f\u017eeme vr\u00e1tit zp\u00e1tky. Tu\u0161\u00edm toti\u017e, co zni\u010dilo d\u011bd\u016fv d\u016fm definitivn\u011b. Dv\u011b auta pln\u00e1 benz\u00ednu, kter\u00e1 byla pe\u010dliv\u011b ukryt\u00e1 p\u0159ed d\u011bln\u00edky v\u00a0hale za laborato\u0159\u00ed, byla z\u0159ejm\u011b p\u0159\u00ed\u010dinou v\u00fdbuchu, kter\u00fd zdemoloval d\u016fm. T\u00edm p\u00e1dem jsme p\u0159i\u0161li o jakoukoliv mo\u017enost vr\u00e1tit v\u011bci tam, kde byly p\u0159edt\u00edm. M\u011bl bych b\u00fdt asi r\u00e1d, \u017ee m\u00e1m Billa kone\u010dn\u011b definitivn\u011b tady, \u017ee u\u017e mi nikam neute\u010de, proto\u017ee nem\u00e1 jak, ale moc dob\u0159e si uv\u011bdomuju, \u017ee pr\u00e1v\u011b nastala doba, kdy bychom ta dv\u011b auta na cestov\u00e1n\u00ed \u010dasem pot\u0159ebovali ze v\u0161eho nejv\u00edc. U\u017e je ale z\u0159ejm\u011b pozd\u011b\u2026<\/p>\n<p>\u201eJ\u00e1\u2026 boj\u00edm se,\u201c za\u0161ept\u00e1 Bill, kdy\u017e stoj\u00edme p\u0159ed vchodem do \u00farazov\u00e9 kliniky.<\/p>\n<p>\u201eJ\u00e1 taky,\u201c povzbudiv\u011b se na n\u011bj usm\u011bju, ale d\u00e1 mi to pr\u00e1ci. M\u00e1m strachem sta\u017een\u00fd hrdlo, sotva mluv\u00edm. \u201ePoj\u010f,\u201c vezmu ho za loket a spole\u010dn\u011b vejdeme dovnit\u0159. Odd\u011blen\u00ed, kter\u00e9 n\u00e1m poradila vl\u00eddn\u00e1 pan\u00ed na p\u0159\u00edjmu, najdeme rychle. T\u011bsn\u011b p\u0159edt\u00edm, ne\u017e s\u00e1hnu na tla\u010d\u00edtko zvonku, se dve\u0159e otev\u0159ou. Proti n\u00e1m stoj\u00ed vysok\u00fd \u0161t\u00edhl\u00fd mu\u017e a prohl\u00ed\u017e\u00ed si n\u00e1s o\u010dima zarudl\u00fdma od pl\u00e1\u010de. Po chvilce se v\u00fdraz jeho tv\u00e1\u0159e zm\u011bn\u00ed z\u00a0ne\u0161\u0165astn\u00e9ho na vztekl\u00fd. Podv\u011bdom\u011b oba zacouv\u00e1me, kdy\u017e si uv\u011bdom\u00edme, \u017ee toho mu\u017ee zn\u00e1me. Dostal Nobelovu cenu za genetiku a jmenuje se Herman Berkfeld. Valleriin otec.<\/p>\n<p>\u201eV\u00e1s!\u201c nam\u00ed\u0159\u00ed ruku v\u00fdhr\u016f\u017en\u011b proti n\u00e1m, jako by n\u00e1s cht\u011bl ukazov\u00e1\u010dkem prop\u00edchnout. \u201eV\u00e1s budu \u017ealovat! Vy jste mi zabili dceru! To vy m\u016f\u017eete za to, \u017ee jsem p\u0159i\u0161el o jedin\u00e9 d\u00edt\u011b a vnou\u010de,\u201c k\u0159i\u010d\u00ed na n\u00e1s a my jen zkoprn\u011ble z\u00edr\u00e1me do jeho vztekl\u00e9ho obli\u010deje\u2026 Vallerie je mrtv\u00e1\u2026 panebo\u017ee. \u201eZaplat\u00edte za jejich smrt! Vy si mysl\u00edte, \u017ee kdy\u017e jste slavn\u00ed, nem\u016f\u017ee se v\u00e1m nic st\u00e1t, ale to se pletete! To se \u0161eredn\u011b pletete! Jak jste si mohli dovolit p\u0159ij\u00edt a\u017e sem?! Vypadn\u011bte odtud! Je mrtv\u00e1, rozum\u00edte? Moje hol\u010di\u010dka je mrtv\u00e1!\u201c k\u0159i\u010d\u00ed jako smysl\u016f zbaven\u00fd a Bill se mi strachy schov\u00e1 do n\u00e1ru\u010de. Obejmu ho, a s\u00a0vd\u011bkem pozoruju, jak Valleriina otce doktor a sestra odv\u00e1d\u011bj\u00ed zp\u00e1tky na odd\u011blen\u00ed, ze\u00a0kter\u00e9ho vy\u0161el. Vypadal, \u017ee se na n\u00e1s co nejd\u0159\u00edv vrhne a zabije n\u00e1s. Uklid\u0148uj\u00ed ho, posad\u00ed ho na lavi\u010dku a n\u011bco mu vysv\u011btluj\u00ed. Sleduju, jak mu p\u00edchaj\u00ed injekci, z\u0159ejm\u011b na uklidn\u011bn\u00ed\u2026<\/p>\n<p>\u201eOdejd\u011bte, pros\u00edm v\u00e1s,\u201c p\u0159ijde k\u00a0n\u00e1m sestra, kter\u00e1 se je\u0161t\u011b p\u0159ed chv\u00edl\u00ed starala o zhroucen\u00e9ho mu\u017ee. \u201ePan Berkfeld je na tom \u0161patn\u011b, jeho dcera p\u0159ed deseti minutami zem\u0159ela, pochopte jeho situaci. Bude lep\u0161\u00ed, kdy\u017e se s\u00a0n\u00edm u\u017e nesetk\u00e1te,\u201c vl\u00eddn\u011b n\u00e1m vysv\u011btluje a sna\u017e\u00ed se p\u0159iv\u0159\u00edt dve\u0159e tak, abychom nevid\u011bli dovnit\u0159.<\/p>\n<p>\u201eByla t\u011bhotn\u00e1?\u201c zept\u00e1 se potichu Bill. Sestra jen ml\u010dky p\u0159ik\u00fdvne. \u201eNem\u016f\u017eu v\u00e1m sd\u011blovat informace, nejste rodinn\u00ed p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edci,\u201c \u0159ekne stru\u010dn\u011b. \u201eTak b\u011b\u017ete, tady u\u017e stejn\u011b nejste nic platn\u00ed,\u201c uk\u00e1\u017ee n\u00e1m na dve\u0159e v\u00fdtahu, ze\u00a0kter\u00e9ho jsme p\u0159ed chv\u00edl\u00ed vystoupili.<\/p>\n<p>\u201eD\u011bkujeme,\u201c za\u0161ept\u00e1m je\u0161t\u011b, ne\u017e za n\u00ed zapadnou dve\u0159e odd\u011blen\u00ed. \u201ePoj\u010f, Billi,\u201c sna\u017e\u00edm se br\u00e1\u0161ku nasm\u011brovat k\u00a0v\u00fdtahu, boj\u00edm se, aby se mi cestou k\u00a0autu nezhroutil. Tohle je konec\u2026 te\u010f u\u017e ho nep\u0159esv\u011bd\u010d\u00edm, \u017ee za nic nem\u016f\u017ee\u2026 ne po t\u00e9hle trag\u00e9dii.<\/p>\n<p><strong>BILL<\/strong><\/p>\n<p>Jdu jako v\u00a0mr\u00e1kot\u00e1ch, v\u0161ude kolem m\u011b je mlha, nejsem schopen vn\u00edmat sv\u011bt kolem. Hu\u010d\u00ed mi v\u00a0u\u0161\u00edch, m\u00e1m pocit, \u017ee za chv\u00edli mus\u00edm omdl\u00edt, ale nem\u016f\u017eu to \u0159\u00edct Tomovi. U\u017e nem\u00e1m s\u00edlu\u2026<\/p>\n<p style=\"text-align: center;\"><strong>*-*-*<\/strong><\/p>\n<p>Proberu se v\u00a0ciz\u00edm pokoji, nad sebou vid\u00edm kapa\u010dku, z\u00a0n\u00ed\u017e vede hadi\u010dka p\u0159\u00edmo do m\u00e9 ruky. Co se stalo? Kde to jsem? Kde je Tom? Sna\u017e\u00edm se nadzvednout hlavu, abych se mohl rozhl\u00eddnout kolem sebe, ale najednou se Tomova tv\u00e1\u0159 objev\u00ed p\u0159\u00edmo p\u0159ede mnou.<\/p>\n<p>\u201eTomi,\u201c \u00falevn\u011b vydechnu. \u201eKde to jsem? Co se stalo?\u201c chrapt\u00edm, m\u00e1m sucho v\u00a0puse.<\/p>\n<p>\u201eJsi v\u00a0nemocnici,\u201c mluv\u00ed potichu Tom. \u201eOmdlel jsi, ale u\u017e je to dobr\u00fd,\u201c vysv\u011btluje mi.<\/p>\n<p>\u201eOmdlel?\u201c div\u00edm se. Asi z\u00a0toho vedra, co-\u2026 vtom mi jako blesk z\u00a0\u010dist\u00e9ho nebe projedou hlavou vzpom\u00ednky na posledn\u00ed ud\u00e1losti. Panebo\u017ee\u2026 Vallerie je mrtv\u00e1. Zav\u0159u o\u010di, abych se nemusel d\u00edvat na Tomovu ustaranou tv\u00e1\u0159. Pro\u010d jsem rovnou neum\u0159el? Pro\u010d to mus\u00edm te\u010f v\u0161echno pro\u017e\u00edvat\u2026 chci um\u0159\u00edt\u2026<\/p>\n<p>\u201eV\u0161echno bude zase fajn,\u201c sly\u0161\u00edm \u0159\u00edkat Toma, c\u00edt\u00edm jeho ruku, jak m\u011b hlad\u00ed, sna\u017e\u00ed se m\u011b ut\u011b\u0161it. \u201eByla to ne\u0161\u0165astn\u00e1 n\u00e1hoda, nem\u016f\u017ee\u0161 za to, br\u00e1\u0161ko,\u201c \u0161ept\u00e1 mi Tom. \u201eNesm\u00ed\u0161 se tr\u00e1pit, nemohl jsi tomu zabr\u00e1nit,\u201c sna\u017e\u00ed se d\u00e1l, ale j\u00e1 jen zavrt\u00edm hlavou.<\/p>\n<p>\u201eNe. To nebyla n\u00e1hoda. To byl trest\u2026\u201c odm\u00edtnu jeho ut\u011b\u0161ov\u00e1n\u00ed. \u201eTrest za to v\u0161echno. Trest za to, \u017ee jsem cht\u011bl, abys m\u011b miloval. Za to, \u017ee jsem si dovolil zm\u011bnit budoucnost. Zaslou\u017e\u00edm si to. V\u0161echno si to zaslou\u017e\u00edm,\u201c rozbre\u010d\u00edm se a nejsem schopen to zastavit. Panebo\u017ee\u2026 chci um\u0159\u00edt\u2026\u00a0\u00a0<\/p>\n<\/div>\n<div style=\"text-align: justify;\"><strong>autor: Janule<\/strong><\/div>\n<div style=\"text-align: justify;\"><strong>betaread: \u00c1\u010fa<\/strong><\/div>\n\n\n<p><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>autor: Janule TOM Na kraji Hamburku v\u00e1h\u00e1m, kam pojedeme prvn\u00ed, ale nakonec zv\u00edt\u011bz\u00ed nemocnice. Na policii se m\u016f\u017eeme zdr\u017eet klidn\u011b i p\u00e1r hodin a ne\u017e se dostaneme k\u00a0Filipovi, m\u016f\u017ee b\u00fdt pozd\u011b. Chci v\u011bd\u011bt, co s\u00a0n\u00edm je. Bill mi to odsouhlas\u00ed, tak\u017ee zahnu<\/p>\n<p class=\"link-more\"><a class=\"myButt \" href=\"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/04\/19\/casoprostor-iii-6\/\">Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[221],"tags":[],"class_list":["post-14723","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-casoprostor-iii"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/14723","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=14723"}],"version-history":[{"count":3,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/14723\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":79439818,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/14723\/revisions\/79439818"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=14723"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=14723"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=14723"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}