{"id":14749,"date":"2009-04-16T17:00:00","date_gmt":"2009-04-16T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=14715"},"modified":"2009-04-16T17:00:00","modified_gmt":"2009-04-16T16:00:00","slug":"chaos-v-dusi-ii-29","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/04\/16\/chaos-v-dusi-ii-29\/","title":{"rendered":"Chaos v du\u0161i II 29."},"content":{"rendered":"
autor: \u00c1\u010fa<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
Bill<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
Vzbudil jsem se n\u011bkdy v noci. N\u011bjak jsem nemohl znovu usnout, a\u0165 jsem se p\u0159evaloval na jak\u00fdkoliv bok. Kroutil jsem se na gau\u010di jako \u017e\u00ed\u017eala, hledaj\u00edc p\u0159\u00edjemnou polohou na usnut\u00ed, ale asi mi to zjevn\u011b bohu\u017eel nebylo dop\u0159\u00e1no. Oto\u010dil jsem se tedy z\u00e1dy k Tomovi a znud\u011bn\u011b se zahled\u011bl do m\u00edstnosti. Ohe\u0148 u\u017e d\u00e1vno doho\u0159el, zbyla z n\u011bj jenom hromada \u0159e\u0159av\u00fdch uhl\u00edk\u016f, kter\u00e9 se v no\u010dn\u00ed tm\u011b bl\u00fdskaly tajuplnou \u010derven\u00ed a \u010dern\u00ed, jako by byly \u017eiv\u00e9 a vydechovaly do vzduchu kolem sebe n\u011bjak\u00e9 nap\u00ednav\u00e9 tajemstv\u00ed. Do zav\u0159en\u00e9ho okna jemn\u011b bu\u0161il d\u00e9\u0161\u0165 zven\u010d\u00ed, jinak se domem rozl\u00e9halo naprost\u00e9 ticho. Cht\u011bl jsem vst\u00e1t a j\u00edt p\u0159ilo\u017eit, ale vzdal jsem to, proto\u017ee pod dekou bylo tak p\u0159\u00edjemn\u00e9 tepl\u00ed\u010dko, \u017ee se mi v\u016fbec, ale v\u016fbec necht\u011blo vylejzat. Jen jsem se tedy zachumlal je\u0161t\u011b v\u00edc do hu\u0148at\u00e9 deky, p\u0159i\u010dem\u017e mi nedoch\u00e1zel fakt, \u017ee jsem si ji skoro celou p\u0159isvojil a \u017ee Tom vedle m\u011b je te\u010f \u00fapln\u011b bez pokr\u00fdvky, jenom ve sv\u00e9m oble\u010den\u00ed. To jsem si uv\u011bdomil a\u017e ve chv\u00edli, kdy se ke mn\u011b zezadu n\u011bco p\u0159itulilo.<\/div>\n
<\/div>\n
„Bill\u00ed,“ ozvalo se tich\u00e9 zak\u0148our\u00e1n\u00ed. „Mn\u011b je ziminka\u2026“<\/div>\n
\u00dapln\u011b jsem nadsko\u010dil, jak jsem se lekl. M\u011bl jsem za to, \u017ee Tom sp\u00ed hlubok\u00fdm a ni\u010d\u00edm neru\u0161en\u00fdm sp\u00e1nkem, ale on se m\u00edsto toho ke mn\u011b l\u00edsal a d\u00fdchal mi na kr\u010dek.<\/div>\n
„Tommy?“ vyhrkl jsem a st\u00e1le jsem je\u0161t\u011b zrychlen\u011b d\u00fdchal. „Jak to, \u017ee nesp\u00ed\u0161?“<\/div>\n
„N\u011bjak nem\u016f\u017eu sp\u00e1t,“ p\u0159iznal se mi. No nejsme my \u010dirou n\u00e1hodou dvoj\u010data? Kdy\u017e jeden nem\u016f\u017ee sp\u00e1t, tak nem\u016f\u017ee sp\u00e1t ani druh\u00fd\u2026 „A taky mi zmizela deka.“<\/div>\n
„Je\u017ekovy o\u010di\u2026 promi\u0148!“<\/div>\n
\n
<\/div>\n
Je\u0161t\u011b\u017ee byla takov\u00e1 tma, tlumen\u00e9 rud\u00e9 sv\u011btlo z uhl\u00edk\u016f krylo m\u00e9 \u010dervenaj\u00edc\u00ed se tv\u00e1\u0159e, zat\u00edmco jsem rychle napravoval sv\u016fj proh\u0159e\u0161ek. Bo\u017ee, j\u00e1 jsem takov\u00fd kus vola\u2026 On je tady takhle nastydl\u00fd a j\u00e1 mu egoisticky zabav\u00edm p\u0159ikr\u00fdvku\u2026 No nejsem j\u00e1 n\u00e1hodou Bill Kaulitz? Z\u0159ejm\u011b jo. Pe\u010dliv\u011b jsem zachumlal cel\u00e9ho br\u00e1\u0161ku a ne\u0159e\u0161il, \u017ee te\u010f na sob\u011b nic krom oble\u010den\u00ed nem\u00e1m, dojdu si pro jinou deku, aspo\u0148 p\u0159i t\u00e9 p\u0159\u00edle\u017eitosti p\u0159ilo\u017e\u00edm d\u0159\u00edv\u00ed. U\u017e u\u017e jsem se zvedal, kdy\u017e po mn\u011b ch\u0148apla bled\u00e1, ale siln\u00e1 ru\u010dka.<\/div>\n
<\/div>\n
„Kam fr\u010d\u00ed\u0161?“ zeptal se tro\u0161ku ustaran\u011b.<\/div>\n
„Nikam,“ ujistil jsem ho. „Jenom p\u0159ilo\u017eit a pro deku, proto\u017ee tu je docela chladno.“<\/div>\n
„Neee,“ zak\u0148oural. „Bu\u010f tu se mnou, l\u00e1sko\u2026 J\u00e1 m\u00e1m dost tepl\u00ed\u010dka pro oba!“<\/div>\n
„Ne, to nejde,“ zavrt\u011bl jsem hlavou. „Pak bych si na to tepl\u00ed\u010dko moc zvyknul a zase bych ti ho v noci sebral. V\u017edy\u0165 m\u011b zn\u00e1\u0161.“<\/div>\n
„No pr\u00e1v\u011b,“ zamrkal na m\u011b sv\u00fdmi kr\u00e1sn\u00fdmi \u0159asami. „Pr\u00e1v\u011b proto, \u017ee t\u011b zn\u00e1m, tak douf\u00e1m, \u017ee nikam nep\u016fjde\u0161 a rad\u0161i m\u011b nech\u00e1\u0161, abych se pod\u011blil o svoje tepl\u00ed\u010dko s tebou, ne\u017e abych ho m\u011bl s\u00e1m pro sebe a tys kv\u016fli tomu klepal kosu. No taaak,“ l\u00e1kal m\u011b, nadzved\u00e1vaj\u00edc p\u0159itom deku.Byl v tu chv\u00edli tak neuv\u011b\u0159iteln\u011b sladk\u00fd a roztomil\u00fd, \u00fapln\u011b k se\u017er\u00e1n\u00ed. Opatrn\u011b jsem se k n\u011bmu za\u010dal pl\u00ed\u017eit a c\u00edtil jsem, jak se m\u011b za\u010d\u00edn\u00e1 zmoc\u0148ovat v\u00e1\u0161e\u0148 a posedlost. Posedlost t\u00edm n\u00e1dhern\u00fdm stvo\u0159en\u00edm, kter\u00e9 m\u011b tak nal\u00e9hav\u011b vyb\u00edz\u00ed, abych \u0161el k n\u011bmu pod jeho deku. Nev\u00e1hal jsem a polo\u017eil se na n\u011bj, zat\u00edmco on p\u0159es n\u00e1s oba d\u00e1val p\u0159ikr\u00fdvku.<\/div>\n
„Tak,“ usm\u00e1l se spokojen\u011b. „Vid\u00ed\u0161, jak to jde. U\u017e je to s tou zimou lep\u0161\u00ed?“<\/div>\n
„Je,“ potvrdil jsem a hluboce jsem mu d\u00fdchl na krk. „A co ty, taky u\u017e ti nen\u00ed zima?“<\/div>\n
„Nene,“ zavrt\u011bl hlavou. „M\u00e1m p\u0159ece dv\u011b deky, \u017eejo? Jednu um\u011blou a druhou \u017eivou, tak\u017ee j\u00e1 si nem\u016f\u017eu na nic st\u011b\u017eovat.“<\/div>\n
<\/div>\n
No to je ale sy\u010d\u00e1k! Tak j\u00e1 jsem jeho \u017eiv\u00e1 deka, jo? Pevn\u011b jsem ho sev\u0159el rukama i kolenama, ale v tu chv\u00edli jsem prudce vydechl bolest\u00ed. Jakmile jsem se toti\u017e dotkl Toma sv\u00fdm rozkrokem, kter\u00fd jsem na n\u011bj pevn\u011b p\u0159itiskl, a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 bolestn\u011b jsem si vybavil, jak mi do on\u011bch m\u00edst nar\u00e1\u017eel zase a znovu tvrd\u00fd ko\u0148sk\u00fd kohoutek. A jak je vid\u011bt, asi to nep\u0159e\u0161lo. No co\u2026 T\u0159eba to Tom nepozn\u00e1 a mn\u011b se poda\u0159\u00ed ul\u00edbat ho ke sp\u00e1nku, i kdy\u017e jsem byl m\u00edrn\u011b zklaman\u00fd, proto\u017ee jsem zrovna dnes, te\u010f, v t\u00e9hle minut\u011b a vte\u0159in\u011b, m\u011bl chu\u0165 na n\u011bco v\u011bt\u0161\u00edho, ne\u017e je jenom pusinkov\u00e1n\u00ed a mazlen\u00ed se. Jenom\u017ee jak to vypad\u00e1, asi budu m\u00edt v tomhle sm\u011bru n\u011bjakou dobu pracovn\u00ed neschopenku.<\/div>\n
<\/div>\n
Aby nic nepoznal, alespo\u0148 te\u010f, p\u0159im\u011bl jsem Toma lehk\u00fdm tlakem ruky, aby sto\u010dil hlavu ke sv\u00e9mu rameni, \u010d\u00edm\u017e se mi odhalil jeho hebou\u010dk\u00fd kr\u010dek. Ta jemn\u00e1 k\u016f\u017ee m\u011b tolik p\u0159itahovala. Nezav\u00e1hal jsem ani vte\u0159inu a p\u0159is\u00e1l se k n\u00ed. \u017dmoulal jsem ji mezi rty, p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bl ji jazykem, sem tam jsem lehce skousl. P\u0159i doteku m\u00fdch zub\u016f Tom sebou lehce trhl, ale dr\u017eel d\u00e1l, na tv\u00e1\u0159i slastn\u00fd v\u00fdraz a v o\u010d\u00edch se i jemu rozsv\u011bcovaly \u010f\u00e1belsk\u00e9 jisk\u0159i\u010dky. Uc\u00edtil jsem dal\u0161\u00ed p\u0159\u00edliv bolesti, kdy\u017e m\u011b p\u0159\u00edmo do rozkroku zatla\u010dilo jeho vzru\u0161en\u00ed\u2026 Trhl jsem sebou a sykl nahlas, a toho u\u017e si v\u0161iml. P\u0159ekvapen\u011b se na m\u011b pod\u00edval.<\/div>\n
<\/div>\n
„Bill\u00ed? Co se d\u011bje?“<\/div>\n
„N – nic,“ procedil jsem skrz zuby a silou v\u016fle a l\u00e1sky k m\u00e9mu dvoj\u010d\u00e1tku jsem se na n\u011bj zase polo\u017eil. „To je dobr\u00fd. Opravdu,“ v\u011bnoval jsem mu lehce k\u0159e\u010dovit\u00fd \u00fasm\u011bv, kdy\u017e na m\u011b nech\u00e1pav\u011b koukal.<\/div>\n
<\/div>\n
Tom<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
N\u011bjak jsem nech\u00e1pal Billovy reakce. V\u017edy\u0165 se mu mazlen\u00ed v\u017edycky tak l\u00edbilo, tak pro\u010d najednou takhle zni\u010dehonic cuk\u00e1? V\u016fbec se mi tohle chov\u00e1n\u00ed nel\u00edbilo, hodn\u011b m\u011b t\u00edm m\u00e1tl, ale proto\u017ee se pak ke mn\u011b op\u011bt p\u0159ibl\u00ed\u017eil a pokra\u010doval v l\u00edb\u00e1n\u00ed m\u00e9ho krku, usoudil jsem, \u017ee v\u0161echno je zase v po\u0159\u00e1dku. Objal jsem ho a p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bl dlan\u011bmi p\u0159es cel\u00e1 jeho z\u00e1da. Pod m\u00fdmi doteky se ke mn\u011b p\u0159ivinul snad je\u0161t\u011b v\u00edc, jestli to teda je\u0161t\u011b \u0161lo, a jeho l\u00edb\u00e1n\u00ed a hlazen\u00ed se je\u0161t\u011b zintenzivnilo. Kdy\u017e jsem ale ud\u011blal sv\u00e9 obl\u00edben\u00e9 gesto, kter\u00fdm jsem ho v\u017edycky vydr\u00e1\u017edil na nejvy\u0161\u0161\u00ed mo\u017enou m\u00edru, to znamen\u00e1, \u017ee jsem ho siln\u00fdm pohybem pohladil mezi nohama p\u0159es l\u00e1tku tepl\u00e1k\u016f po cel\u00e9 jeho d\u00e9lce, vyjekl a schoulil se do klub\u00ed\u010dka. To u\u017e jsem nevydr\u017eel. N\u011bco tady nehraje a j\u00e1 mus\u00edm p\u0159ij\u00edt na to, co.<\/div>\n
<\/div>\n
„Bill\u00ed,“ op\u0159el jsem se o lokty a p\u0159\u00edsn\u011b se na n\u011bj pod\u00edval. „Co ti dneska je? A nic p\u0159ede mnou nemaskuj, v\u00ed\u0161, \u017ee j\u00e1 to v\u017edycky pozn\u00e1m!“<\/div>\n
Rezignovan\u011b se na m\u011b pod\u00edval a i p\u0159es \u0161ero, kter\u00e9 tu vl\u00e1dlo, jsem poznal, \u017ee se hodn\u011b styd\u00ed.<\/div>\n
„J\u00e1\u2026 j\u00e1 dneska nem\u016f\u017eu,“ ku\u0148kl.<\/div>\n
Nech\u00e1pav\u011b jsem zamrkal.<\/div>\n
„Jak to?“<\/div>\n
„Proto\u017ee\u2026“ zarazil se. „Proto\u017ee jak jsem za tebou jel na tom koni, tak\u2026 jsem jel jaksi bez sedla\u2026 cvalem\u2026 a ten h\u0159ebec m\u00e1 velice vystouplou p\u00e1te\u0159 a kost\u011bn\u00fd kohoutek, jestli ch\u00e1pe\u0161, jak to mysl\u00edm\u2026“<\/div>\n
Ouuu! P\u0159i t\u00fd p\u0159edstav\u011b jsem na chvilku pevn\u011b stiskl o\u010di. Jauuu\u2026 Ten si teda musel u\u017e\u00edt, chud\u00e1k\u2026 Ale na druhou stranu, te\u010f u\u017e mi je jasn\u00fd, pro\u010d se choval tak zdr\u017eenliv\u011b, i p\u0159es tu dychtivost, kter\u00e1 mu s\u00e1lala z pohledu. Vzt\u00e1hl jsem k n\u011bmu ruku a pohladil ho po tv\u00e1\u0159i.<\/div>\n
„Ale to sta\u010dilo \u0159\u00edct,“ mrkl jsem na n\u011bj. „To sis jako myslel, \u017ee se na tebe budu zlobit nebo co?“<\/div>\n
„No ne,“ zavrt\u011bl hlavou. „Ale necht\u011bl jsem, abys byl ze m\u011b n\u011bjak zklaman\u00fd, a\u017e na to p\u0159ijde\u2026“<\/div>\n
Proto\u010dil jsem o\u010di v sloup.<\/div>\n
„Ty se\u0161 ale koleno!“ zakv\u00edlel jsem. „Jak si m\u016f\u017ee\u0161 takov\u00fdhle v\u011bci v\u016fbec myslet? Poj\u010f ke mn\u011b, ty trumpeto moje,“ p\u0159it\u00e1hl jsem si ho zp\u00e1tky do sv\u00fdho objet\u00ed.<\/div>\n
<\/div>\n
Tro\u0161ku se vzpouzel, pak ale m\u00fdm pusink\u00e1m zcela podlehl a na\u0161e role se vym\u011bnily. A\u010dkoliv mi nebylo dvakr\u00e1t nejl\u00edp, sto\u010dil jsem toho lotra pod sebe, kde jsem mu vj\u00ed\u017ed\u011bl rukama pod tri\u010dko a dop\u0159\u00e1val mu tak mu\u010div\u011b p\u0159\u00edjemnou mas\u00e1\u017e, kter\u00e1 se jenom stup\u0148ovala, kdy\u017e jsem dlan\u011bmi sjel a\u017e pod kalhoty na jeho vyhublou prdelku. P\u0159iv\u00edral o\u010di blahem a zrychlen\u011b d\u00fdchal, kdy\u017e jsem se ale lehce dotkl jeho p\u0159irozen\u00ed, otev\u0159el o\u010di a prosebn\u011b se na m\u011b pod\u00edval.<\/div>\n
<\/div>\n
„Neboj, brou\u010dku,“ ujistil jsem ho, \u017ee o jeho „\u00farazu“ v\u00edm. „Jen v klidu hajej, j\u00e1 u\u017e se o zbytek postar\u00e1m. Kdy\u017e u\u017e sis ho narazil kv\u016fli mn\u011b, tak se holt ze m\u011b mus\u00ed st\u00e1t pan doktor, co t\u011b zase uzdrav\u00ed.“<\/div>\n
<\/div>\n
Loupl po mn\u011b ned\u016fv\u011b\u0159iv\u00fdm pohledem, pak se ale pousm\u00e1l a v klidu nechal hlavu dopadnout na pol\u0161t\u00e1\u0159, a\u017e se jeho vlasy kolem n\u011bj rozprost\u0159ely jako \u010dern\u00fd z\u00e1voj. Lehce nadzvedl p\u00e1nev, abych z n\u011bj mohl st\u00e1hnout tepl\u00e1ky i s boxerkami, na\u010de\u017e se mi naskytl n\u00e1dhern\u00fd pohled do jeho bo\u017esk\u00e9ho kl\u00edna. No jo, asi m\u00e1 pravdu, chud\u00e1k malej, i kdy\u017e se tak sna\u017e\u00ed, p\u0159esto vypad\u00e1 docela ochable, jako by mu n\u011bco br\u00e1nilo. Mus\u00edm ho o\u0161et\u0159it, ned\u00e1 se nic d\u011blat.<\/div>\n
<\/div>\n
Opatrn\u011b, abych mu neubl\u00ed\u017eil, jsem mu tro\u0161ku rozt\u00e1hl nohy od sebe a jemn\u011b jsem mu za\u010dal krou\u017eit b\u0159\u00ed\u0161ky prst\u016f po t\u0159\u00edslech. Netrvalo dlouho a opravdu se kr\u00e1sn\u011b uvolnil. Usm\u00e1l jsem se a vidouc jeho zav\u0159en\u00e9 o\u010di a spokojen\u00fd v\u00fdraz, sklonil jsem se a zapojil do ope\u010dov\u00e1v\u00e1n\u00ed i svoje rty a jazyk. \u00dapln\u011b stejn\u011b, jako jsem mu prsty mnul t\u0159\u00edsla, jsem mu te\u010f jazykem a rt\u00edky mas\u00edroval cel\u00fd obvod a d\u00e9lku penisu a jeho okol\u00ed. Br\u00e1\u0161ka sebou ob\u010das \u0161kubnul, kdy\u017e jsem se dostal na posti\u017een\u00e1 m\u00edsta, ale to jsem pr\u00e1v\u011b cht\u011bl, p\u0159esn\u011b v t\u011bch m\u00edstech jsem se zdr\u017eoval d\u00e9le a mas\u00e1\u017e jsem zintenzivnil. Poznal jsem, \u017ee se za\u010d\u00edn\u00e1 chv\u011bt nedo\u010dkavost\u00ed a t\u011b\u017eko maskovanou touhou.<\/div>\n
<\/div>\n
„Tommy,“ vydechl ti\u0161e. „Tommy, pros\u00edm\u2026“<\/div>\n
<\/div>\n
Bezd\u011b\u010dn\u011b za\u010dal proti mn\u011b p\u0159ir\u00e1\u017eet, aby m\u011b donutil vz\u00edt jeho chloubu kone\u010dn\u011b hluboko do pusy, ale j\u00e1 jsem op\u0159el dlan\u011b o jeho boky a stla\u010dil ho zp\u00e1tky na gau\u010d.<\/div>\n
<\/div>\n
„Zlob\u00ed\u0161,“ zamrkal jsem na n\u011bj naoko k\u00e1rav\u011b. „Je\u0161t\u011b jsem neskon\u010dil s vy\u0161et\u0159ov\u00e1n\u00edm a z\u00e1kladn\u00ed diagn\u00f3zou, tak\u017ee m\u011b nezlob a bu\u010f hodnej pacient, nebo na tebe zavol\u00e1m sest\u0159i\u010dku s usp\u00e1vac\u00ed injekc\u00ed!“<\/div>\n
„Ne!“ zavrt\u011bl polekan\u011b hlavou. „Dob\u0159e, tak j\u00e1 u\u017e budu hodnej, ale ud\u011blej to\u2026 Pros\u00edm!“<\/div>\n
„Je\u0161t\u011b ne,“ zazubil jsem se na n\u011bj.<\/div>\n
<\/div>\n
Ignoruj\u00edc jeho vztekl\u00e9 protesty, pokra\u010doval jsem sv\u00fdmi \u00fasty d\u00e1l v prohl\u00eddce rozsahu jeho zran\u011bn\u00ed. Zanech\u00e1val jsem za sebou vlhkou cesti\u010dku, a\u017e jsem se kone\u010dn\u011b dopracoval k jeho citliv\u00e9mu otv\u016frku, kter\u00fd je mou nejmilovan\u011bj\u0161\u00ed \u010d\u00e1st\u00ed jeho t\u011bla. Chvilku jsem jenom k\u016f\u017ei kolem o\u017eu\u017el\u00e1val, na\u010de\u017e jsem se dotkl jeho vstupu sv\u00fdmi prsty.<\/div>\n
<\/div>\n
„Tady to taky bol\u00ed?“ zeptal jsem se r\u00e1doby odborn\u00fdm znaleck\u00fdm hlasem.<\/div>\n
„Ne, nebol\u00ed,“ zavrt\u011bl hlavou, ale poznal jsem, \u017ee kec\u00e1, jeho bolestn\u00e9 grimasy se toti\u017e neztratily ani v tom p\u0159\u00edtm\u00ed, kter\u00e9 tu panovalo. Vr\u00e1til jsem se tedy zp\u00e1tky k jeho penisu. P\u0159esn\u011b c\u00edt\u00edm, co by si te\u010f p\u0159\u00e1l ze v\u0161eho nejv\u00edc, ale pro dne\u0161ek m\u00e1 sm\u016flu, bob\u00e1nek. M\u00e1 nara\u017eenou prdelku, tak nebude nic. Nebudu mu p\u0159ece ubli\u017eovat. Recept na jeho zran\u011bn\u00ed mu \u0159eknu za chvili\u010dku, a k m\u00e9 vlastn\u00ed \u00falev\u011b bude sta\u010dit jeho dokonal\u00e1 pusinka. Taaak\u017ee\u2026<\/div>\n
„Tak pane Kaulitzi,“ zvedl jsem se na lokty a pod\u00edval se mu do o\u010d\u00ed. „Se svou nejmodern\u011bj\u0161\u00ed technologi\u00ed jsem zjistil, \u017ee v\u00e1\u0161 stav je velice z\u00e1va\u017en\u00fd – „<\/div>\n
<\/div>\n
Zoufale zavyl.<\/div>\n
„Tomeee! J\u00e1 na tyhle tvoje diagn\u00f3zy nejsem v\u016fbec zv\u011bdav\u00fd! V\u00ed\u0161 p\u0159ece s\u00e1m moc dob\u0159e, co mi te\u010f pom\u016f\u017ee nejv\u00edc!“<\/div>\n
„M\u00e1te pravdu, pane,“ zamrkal jsem na n\u011bj. „Ale m\u00e1te po\u0159\u00e1dn\u011b nara\u017eenej zadek, tak\u017ee dneska nic nebude.“<\/div>\n
Vyt\u0159e\u0161til na m\u011b o\u010di.<\/div>\n
„To\u2026 to jako nemysl\u00ed\u0161 v\u00e1\u017en\u011b, \u017ee ne?“ zeptal se m\u011b. „Tak jako\u2026 nejd\u0159\u00edv m\u011b tu zcela podle a z\u00e1ke\u0159n\u011b vzru\u0161uje\u0161 jako bl\u00e1zen, proto\u017ee v\u00ed\u0161, co se mnou tvoje doteky d\u011blaj\u00ed, a pak p\u0159ijde\u0161 s t\u00edmhle?“<\/div>\n
„P\u0159esn\u011b tak,“ p\u0159ik\u00fdvl jsem a \u0161kodolib\u011b, s hlavou lehce naklon\u011bnou na stranu, jsem o\u010dek\u00e1val jeho reakci. Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee si z n\u011bj utahuju, ale dneska mu ho fakt jenom vykou\u0159\u00edm, v\u00edc ne. Nahodil sklesl\u00fd v\u00fdraz a shl\u00e9dl sm\u011brem ke sv\u00e9mu kl\u00ednu.<\/div>\n
„Par\u00e1da,“ zamumlal. „A jako co s t\u00edmhle te\u010f asi budu d\u011blat, ty chytr\u00e1ku?“<\/div>\n
„No j\u00e1 bych o n\u011b\u010dem v\u011bd\u011bl,“ za\u0161eptal jsem. „Je\u0161t\u011b jsem v\u00e1m toti\u017e nestanovil recept na l\u00e9\u010dbu, pane Kaulitzi – „<\/div>\n
„J\u00e9\u017ei\u0161i, nech toho!“ zakv\u00edlel, ale marn\u011b.<\/div>\n
„M\u016fj doporu\u010dovan\u00fd zp\u016fsob l\u00e9\u010dby,“ zv\u00fd\u0161il jsem lehce hlas. „Je n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed.“<\/div>\n
<\/div>\n
Sklonil jsem se k jeho kl\u00ednu a d\u00fdchl jsem mu na samou \u0161pi\u010dku. Okam\u017eit\u011b prudce vzdychl a nadzvedl boky, aby mi byl je\u0161t\u011b bl\u00ed\u017e. Te\u010f u\u017e jsem ale nem\u011bl to srdce si s n\u00edm d\u00e9le hr\u00e1t, a\u010dkoliv bych se u toho kr\u00e1lovsky bavil. Pot\u0159eboval jsem nutn\u011b c\u00edtit jeho chu\u0165, tak jako jsem v\u011bd\u011bl, \u017ee on nal\u00e9hav\u011b pot\u0159ebuje moje \u00fasta. Nezav\u00e1hal jsem tedy a dychtiv\u011b, p\u0159esto v\u0161ak opatrn\u011b, aby ho to moc nebolelo, jsem za\u010dal se svou l\u00e9\u010dbou. Sna\u017eil jsem se, jak nejv\u00edc jsem um\u011bl, ten \u0161punt si to zaslou\u017eil. A skute\u010dn\u011b, netrvalo dlouho a u\u017e jsem c\u00edtil, jak mi jeho sperma st\u00e9k\u00e1 do \u017ealudku. No teda\u2026 ten na tom musel b\u00fdt opravdu v\u00e1\u017en\u011b, u\u017e dlouho se nestalo, aby se ud\u011blal v tak kr\u00e1tk\u00e9 dob\u011b. Je\u0161t\u011b chv\u00edli jsem si vychutn\u00e1val jeho chloubu a d\u016fkladn\u011b ji sv\u00fdm jaz\u00fd\u010dkem o\u010di\u0161\u0165oval, na\u010de\u017e jsem toho sv\u00e9ho pacienta obl\u00e9kl a vyhoupl se nad n\u011bj na v\u0161echny \u010dty\u0159i.<\/div>\n
<\/div>\n
„Hotovo, pane,“ zat\u0159epal jsem dredy. „\u00da\u010dinky by se m\u011bly zanedlouho dostavit. Je\u0161t\u011b se nikdy nestalo, aby byly negativn\u00ed, tak douf\u00e1m, \u017ee nebudete v\u00fdjimkou.“<\/div>\n
Usm\u00e1l se na m\u011b a otev\u0159el o\u010di.<\/div>\n
„Ale pane doktore,“ zamumlal. „J\u00e1 si mysl\u00edm, \u017ee vy byste tak\u00e9 pot\u0159eboval terapii! Proto\u017ee m\u00e1m dojem, \u017ee v\u00e1m kalhoty za\u010d\u00ednaj\u00ed b\u00fdt velice t\u011bsn\u00e9!“<\/div>\n
„Teda,“ p\u0159istoupil jsem na na\u0161i l\u00e9\u010ditelskou hru. „\u017de vy jste absolvent zdravotnick\u00e9 \u0161koly, ani\u017e byste mi cokoliv \u0159ekl? Ano, m\u00e1te pravdu, skute\u010dn\u011b bych ji pot\u0159eboval\u2026“<\/div>\n
<\/div>\n
V\u00edc jsem \u0159\u00edkat nemusel. Ten \u010f\u00e1bl\u00edk se zni\u010dehonic vymr\u0161til a m\u016fj kl\u00edn vzal doslova \u00fatokem. Kalhoty mi st\u00e1hl, jak jenom to bylo nejnezbytn\u011bj\u0161\u00ed a vz\u00e1p\u011bt\u00ed jsem poc\u00edtil, jak miz\u00edm v hlubin\u00e1ch jeho bo\u017esk\u00fdch \u00fast. St\u011b\u017e\u00ed jsem se jenom v tom kleku stihl zap\u0159\u00edt rukama o gau\u010d, abych neupadl, a pak u\u017e jsem jenom \u010d\u00edm d\u00e1l rychleji vych\u00e1zel jeho kr\u010dku vst\u0159\u00edc. Kuli\u010dka jeho piercingu m\u011b doh\u00e1n\u011bla k \u0161\u00edlenstv\u00ed, v\u011bd\u011bl, jak s n\u00ed zach\u00e1zet, aby se z n\u011bj stal mistr mu\u010div\u00e9 rozko\u0161e. Bo\u017ee\u2026 u\u017e jenom chvili\u010dku\u2026 miluju sv\u00e9 dvoj\u010d\u00e1tko, je tak dokonal\u00e9\u2026<\/div>\n
<\/div>\n
M\u00e9 t\u011blo se vzepjalo v p\u0159\u00edlivu bou\u0159liv\u00e9ho uvoln\u011bn\u00ed a Bill se tro\u0161ku zakuckal, proto\u017ee moje nad\u00edlka byla skute\u010dn\u011b \u0161t\u011bdr\u00e1. Ud\u00fdchan\u011b jsem povolil zap\u0159en\u00ed rukou a pl\u00e1cl jsem sebou na gau\u010d vedle n\u011bj. Pr\u00e1v\u011b v\u010das, abych stihl nov\u00fd poryv ka\u0161le udusit v hebk\u00e9m polstrov\u00e1n\u00ed. Ka\u0161lal jsem docela dlouho a kdy\u017e jsem se vysmrkal, tak jsem si teprve uv\u011bdomil, \u017ee Bill p\u0159ese m\u011b p\u0159ehodil deku a te\u010f se tulil k m\u00e9 rychle se zvedaj\u00edc\u00ed a klesaj\u00edc\u00ed hrudi. S omluvn\u00fdm \u00fasm\u011bvem, poukazuj\u00edc tak na moje pravd\u011bpodobn\u00e9 nachlazen\u00ed, jsem mu poslal vzdu\u0161nou pusinku a tu\u0161il jsem, \u017ee te\u010f u\u017e n\u00e1m nespavost nehroz\u00ed. A skute\u010dn\u011b, po n\u011bkolika minut\u00e1ch jsme vytuhli, jako kdy\u017e n\u00e1s do vody hod\u00ed.<\/div>\n
<\/div>\n
autor: \u00c1\u010fa<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: \u00c1\u010fa Bill Vzbudil jsem se n\u011bkdy v noci. N\u011bjak jsem nemohl znovu usnout, a\u0165 jsem se p\u0159evaloval na jak\u00fdkoliv bok. Kroutil jsem se na gau\u010di jako \u017e\u00ed\u017eala, hledaj\u00edc p\u0159\u00edjemnou polohou na usnut\u00ed, ale asi mi to zjevn\u011b bohu\u017eel nebylo dop\u0159\u00e1no. Oto\u010dil<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[203],"tags":[],"class_list":["post-14749","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-chaos-v-dusi-ii"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/14749","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=14749"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/14749\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=14749"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=14749"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=14749"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}