{"id":14757,"date":"2009-04-15T17:00:00","date_gmt":"2009-04-15T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=14723"},"modified":"2009-04-15T17:00:00","modified_gmt":"2009-04-15T16:00:00","slug":"uz-vim-co-k-tobe-citim-22","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/04\/15\/uz-vim-co-k-tobe-citim-22\/","title":{"rendered":"U\u017e v\u00edm, co k tob\u011b c\u00edt\u00edm 22."},"content":{"rendered":"
autor: Pajule<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Zimn\u00ed slun\u00ed\u010dko si ospale sv\u00fdmi paprsky promnulo o\u010dka a ti\u0161e se rozhodlo probojovat mezi mraky. A tak ti\u0161e na\u0161lapovalo po obloze, a\u017e se mu kone\u010dn\u011b poda\u0159ilo prostr\u010dit p\u00e1r paprsk\u016f mezi mraky, kter\u00e9 ze sebe sypaly sn\u011bhob\u00edl\u00e9 vlo\u010dky. Venku to vypadalo, jako kdyby n\u011bkdo protrhl tis\u00edce p\u00e9\u0159ov\u00fdch pol\u0161t\u00e1\u0159\u016f a jejich obsah se moment\u00e1ln\u011b sypal na ji\u017e b\u00edle pokrytou zem. Jeden z paprsk\u016f se dostal i k domu, kde se pr\u00e1v\u011b v\u00e1leli dva sp\u00edc\u00ed \u010dlov\u00ed\u010dkov\u00e9 na koberci p\u0159ed vyhasl\u00fdm krbem. Byli jen ledabyle p\u0159ikryt\u00ed tenkou dekou a tich\u00fdm domem se nesly jejich pravideln\u00e9, t\u00e9m\u011b\u0159 stejn\u00e9, v\u00fddechy a n\u00e1dechy. N\u00e1hle se pod n\u00e1porem paprsk\u016f, kter\u00e9 se dostaly i p\u0159es zata\u017een\u00e9 \u017ealuzie, zat\u0159epotaly dlouh\u00e9 \u010dern\u00e9 \u0159asy pod n\u00e1porem slunce a po chv\u00edli vykoukla dv\u011b \u010dokol\u00e1dov\u00e1 o\u010dka. Bill se probudil a hned v\u011bd\u011bl, co ho dnes \u010dek\u00e1. Nev\u00ed, zda to dopadne dob\u0159e, ale mus\u00ed odej\u00edt. Mus\u00ed odej\u00edt bez rozlou\u010den\u00ed. A tak se tedy ten mlad\u0161\u00ed z dvoj\u010dat vydal do koupelny, kde se osprchoval a upravil se. N\u00e1sledn\u011b zam\u00ed\u0159il do sv\u00e9ho pokoje, kde ze \u0161atn\u00ed sk\u0159\u00edn\u011b vyt\u00e1hl \u010dist\u00e9 oble\u010den\u00ed. V n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch vte\u0159in\u00e1ch vyt\u00e1hl malou sportovn\u00ed ta\u0161ku, kam naskl\u00e1dal ty nejpot\u0159ebn\u011bj\u0161\u00ed v\u011bci, kter\u00e9 v n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch dvan\u00e1cti dnech bude pot\u0159ebovat. Necht\u011blo se mu tam, ale rad\u011bji zvol\u00ed \u017eivot ne\u017eli smrt. To k\u0159ehk\u00e9 stvo\u0159en\u00ed netr\u00e1pilo ani to, \u017ee bude muset podstoupit velmi n\u00e1ro\u010dnou operaci a n\u00e1sledn\u011b l\u00e9\u010dbu, ale tr\u00e1pilo ho to, \u017ee mus\u00ed odej\u00edt od n\u011bj. Od Toma.<\/div>\n
\n
\u2026\u2026\u2026\u2026\u2026.<\/p>\n<\/div>\n
Ti\u0161e jsem se p\u0159eto\u010dil na druh\u00fd bok a za\u0161m\u00e1tral rukou vedle sebe. Nen\u00ed tu. Kde m\u016f\u017ee b\u00fdt? V\u017edy\u0165 je teprve deset hodin r\u00e1no. Nen\u00ed pro n\u011bj obvykl\u00e9, \u017ee by vst\u00e1val tak brzy, a p\u0159edev\u0161\u00edm d\u0159\u00edve ne\u017e j\u00e1.<\/div>\n
„Bille?“ \u0161pitnu a rozespale se postav\u00edm. Ze zem\u011b seberu trenky, kter\u00e9 si na sebe obl\u00e9knu. Vyd\u00e1m se nejprve do koupelny. Tam nen\u00ed. A zmizely i n\u011bjak\u00e9 jeho v\u011bci. Tak po\u010dkat, tady n\u011bco nehraje!<\/div>\n
„Bille?!“ k\u0159iknu. Op\u011bt nic. Panicky se rozb\u011bhnu do jeho pokoje. Nen\u00ed tu a p\u00e1r jeho v\u011bc\u00ed zmizelo i s n\u00edm.<\/div>\n
„Kruci, Billy, kde jsi?!“ k\u0159iknu je\u0161t\u011b jednou a s hlasit\u00fdm t\u0159\u00edsknut\u00edm dve\u0159\u00ed vpadnu do m\u00e9ho pokoje. Stoj\u00ed tu s na\u0161\u00ed spole\u010dnou fotkou v ruce a d\u00edv\u00e1 se z okna. Vedle jeho nohou le\u017e\u00ed ta\u0161ka.<\/div>\n
„Brou\u010dku, d\u011bje se n\u011bco?“ nejist\u011b se opt\u00e1m a u\u017e ti\u0161e ty dve\u0159e zase zav\u0159u.<\/div>\n
„M-mus\u00edm j\u00edt\u2026“ vzlykne, fotku polo\u017e\u00ed zp\u011bt na no\u010dn\u00ed stolek vedle m\u00e9 postele a do rukou vezme k prasknut\u00ed narvanou ta\u0161ku.<\/div>\n
„Kam?“ zastav\u00edm ho, ale v\u016fbec nereaguje a sna\u017e\u00ed se vyprostit z m\u00e9ho sev\u0159en\u00ed. Po n\u011bjak\u00e9 chv\u00edli to vzd\u00e1 a s je\u0161t\u011b hlasit\u011bj\u0161\u00edmi vzlyky se sesune k zemi spole\u010dn\u011b s ta\u0161kou.<\/div>\n
„M-mus\u2026“ \u0161pit\u00e1 po\u0159\u00e1d dokola a zm\u00edt\u00e1 se pod vzlyky. Co se pokazilo? V\u017edy\u0165\u2026 ta noc\u2026 bo\u017ee\u2026 ud\u011blal jsem n\u011bco \u0161patn\u011b? Co se stalo? D\u00e1 mi tady n\u011bkdo odpov\u011b\u010f?!<\/div>\n
„Bille, Bille, klid. Hey, uklidni se a \u0159ekni mi, co se d\u011bje!“ za\u010dnu s n\u00edm t\u0159\u00e1st a on se mi sv\u00fdma uslzen\u00fdma o\u010dima pod\u00edv\u00e1 do t\u011bch m\u00fdch. Nesnesu pohled na to, jak se tr\u00e1p\u00ed.<\/div>\n
„Mus\u00edm tam j\u00edt, jinak zem\u0159u.“ \u0158ekne u\u017e m\u00edrn\u011b v klidu a odhodlan\u011b se n\u00e1hle postav\u00ed, a\u017e m\u011b sraz\u00ed na zem.<\/div>\n
„Co-co\u017ee? Kam?“ nech\u00e1pav\u011b se na n\u011bj pod\u00edv\u00e1m a nad\u00e1le \u010dek\u00e1m, co z n\u011bj vypadne.<\/div>\n
„Do nemocnice.“ Proboha, co se tu d\u011bje? Je to jen sen, kter\u00fd je naprosto pomaten\u00fd nebo realita? Mysl\u00edm, \u017ee po tom, co jsem uc\u00edtil bolest na m\u00e9m z\u00e1p\u011bst\u00ed, je to realita.<\/div>\n
„A\u2026 co\u2026 co se d\u011bje, Billy? Pov\u00ed\u0161 mi to?“ mus\u00edm na n\u011bj jinak, aby mi to \u0159ekl. Takhle to z n\u011bj nedostanu ani n\u00e1hodou.<\/div>\n
„J\u00e1\u2026 j\u00e1\u2026 b-bol\u00ed to, \u0159\u00edkat ti t-to,“ rozbre\u010d\u00ed se nanovo a stul\u00ed se do m\u00e9 n\u00e1ru\u010de. Mysl\u00edm, \u017ee tohle nebude \u017e\u00e1dn\u00e1 jeho slab\u00e1 chvilka, ale n\u011bco v\u00e1\u017en\u011bj\u0161\u00edho. Takhle by se toti\u017e nechoval.<\/div>\n
„P\u0159emoz se, pros\u00edm,“ \u0161pitnu a za\u010dnu ho v\u00edskat ve vlasech.<\/div>\n
„Na-na\u0161li mi\u2026 n\u2026“ rozbre\u010del se a znovu se sesunul k zemi.<\/div>\n
„Co, co ti na\u0161li? Pov\u00eddej\u2026“ pokynu mu rukou, aby se neb\u00e1l, a d\u00e1m mu letm\u00fd polibek na tv\u00e1\u0159.<\/div>\n
„Tomi\u2026 na\u0161li mi zhoubn\u00fd n\u00e1dor,“ \u0159ekne z posledn\u00edch sil, a te\u010f to jsem j\u00e1, kdo za\u010dne plakat. Ale dost, to j\u00e1 mus\u00edm b\u00fdt te\u010f ten siln\u00fd!<\/div>\n
\u2026\u2026\u2026\u2026\u2026.<\/p>\n<\/div>\n
Dva mlad\u00ed sed\u011bli v t\u011bsn\u00e9m objet\u00ed na koberci v pokoji mal\u00e9ho domu. Ani jeden nev\u011bd\u011bl, co bude d\u00e1l. Nev\u011bd\u011bl, jak to zvl\u00e1dne. Nev\u011bd\u011bl, co z\u00e1ke\u0159n\u00e1 rakovina zp\u016fsob\u00ed. Nev\u011bd\u011bl, zda budou dokto\u0159i vy\u017eadovat chemoterapii. Nev\u011bd\u011bl, jak n\u00e1ro\u010dn\u00e9 to bude. Ale oba dva v\u011bd\u011bli, \u017ee kdy\u017e budou dr\u017eet spolu, zvl\u00e1dnou to. Zvl\u00e1dnou to a v\u0161e spole\u010dn\u011b dok\u00e1\u017e\u00ed. Poraz\u00ed spole\u010dn\u011b v\u0161echny probl\u00e9my a k rakovin\u011b se postav\u00ed \u010delem.<\/div>\n
„Tak poj\u010f, pojedeme, medv\u00eddku,“ roznesl se tich\u00fd hlas star\u0161\u00edho z chlapc\u016f po ob\u00fdvac\u00edm pokoji. N\u00e1sledn\u011b ten dred\u00e1\u010d do jedn\u00e9 ruky vzal ta\u0161ky s kl\u00ed\u010dky od auta a v druh\u00e9 sv\u00edral dla\u0148 sv\u00e9ho medv\u00eddka, kter\u00fd u\u017e te\u010f v\u011bd\u011bl, \u017ee on bude s n\u00edm. Bude s n\u00edm po\u0159\u00e1d, dokud nep\u0159ekon\u00e1 tuto nevyzpytatelnou nemoc, kter\u00e1 se ukr\u00fdv\u00e1 pod jm\u00e9nem rakovina. A tak dvoj\u010data tedy ti\u0161e nastoupila do auta a vydala se sm\u011brem k nemocnici, kde se probl\u00e9mem rakoviny zab\u00fdvali. Zde v aut\u011b panovala zvl\u00e1\u0161tn\u00ed atmosf\u00e9ra. M\u00edsilo se zde mnoho pocit\u016f a pro chlapce byl probl\u00e9m se s nimi vypo\u0159\u00e1dat. Ve vzduchu poletovala l\u00e1ska, strach, obavy a je\u0161t\u011b dal\u0161\u00ed a dal\u0161\u00ed pocity. Av\u0161ak nejv\u011bt\u0161\u00ed nervozita u chlapc\u016f nastala v tu chv\u00edli, kdy\u017e Tomovo auto zaparkovalo u nemocnice p\u0159ed sektorem 8C.<\/p>\n<\/div>\n
„Poj\u010f, p\u016fjdeme dovnit\u0159, ano?“ \u0161pitl Tom a sv\u00e9 dvoj\u010de vzal s odhodl\u00e1n\u00edm za ruku a vykro\u010dil jako prvn\u00ed do t\u00e9 budovy nas\u00e1kl\u00e9 nemocni\u010dn\u00edm pachem. Chodil sem nerad, a kdyby v tuhle chv\u00edli mohl, okam\u017eit\u011b by ode\u0161el pry\u010d. Ale nem\u016f\u017ee, Bill ho pot\u0159ebuje moment\u00e1ln\u011b tolik, jako nikdo jin\u00fd.<\/p>\n<\/div>\n
„Dobr\u00fd den, p\u0159ejete si?“ pozdravila je mil\u00e1 sest\u0159i\u010dka, kdy\u017e ruku v ruce dorazili p\u0159ed recepci. Bill jen ml\u010dky vyt\u00e1hl z kapsy pap\u00edr, kter\u00fd mil\u00e9 pan\u00ed postar\u0161\u00edho v\u011bku otr\u00e1ven\u011b a sklesle podal. Ta se jen ne\u0161\u0165astn\u011b usm\u00e1la, pok\u00fdvala hlavou a chlapce vedla k prim\u00e1\u0159i zdej\u0161\u00edho odd\u011blen\u00ed. Pracovala tu jen kr\u00e1tce, byla to \u017eena s velik\u00fd srd\u00ed\u010dkem, a \u017eivotn\u00ed p\u0159\u00edb\u011bhy t\u011bchto lid\u00ed j\u00ed srdce trhaly na men\u0161\u00ed a men\u0161\u00ed kousky. Av\u0161ak ten zvl\u00e1\u0161tn\u00ed hoch s \u010dern\u00fdmi vlasy ji n\u011bkoho a\u017e n\u00e1padn\u011b p\u0159ipom\u00ednal. Marn\u011b vzpom\u00ednala, kde se s n\u00edm u\u017e bavila. Mezit\u00edm u\u017e stihly ty t\u0159i os\u016fbky doj\u00edt do prim\u00e1\u0159ovy pracovny, kde se v\u0161ichni domluvili na operaci, kter\u00e1 prob\u011bhne stejn\u00e9ho dne ve\u010der. A pot\u00e9 bude n\u00e1sledovat l\u00e9\u010dba. To znamen\u00e1, \u017ee pro dva \u010dlov\u00ed\u010dky na t\u00e9to planet\u011b budou p\u0159edstavovat n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed hodiny, dny, a mo\u017en\u00e1 i m\u011bs\u00edce jedno z nejt\u011b\u017e\u0161\u00edch obdob\u00ed v jejich devaten\u00e1ct let dlouh\u00e9m \u017eivot\u011b.<\/p>\n<\/div>\n
autor: Pajule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Pajule Zimn\u00ed slun\u00ed\u010dko si ospale sv\u00fdmi paprsky promnulo o\u010dka a ti\u0161e se rozhodlo probojovat mezi mraky. A tak ti\u0161e na\u0161lapovalo po obloze, a\u017e se mu kone\u010dn\u011b poda\u0159ilo prostr\u010dit p\u00e1r paprsk\u016f mezi mraky, kter\u00e9 ze sebe sypaly sn\u011bhob\u00edl\u00e9 vlo\u010dky. Venku to vypadalo,<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[172],"tags":[],"class_list":["post-14757","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-uz-vim-co-k-tobe-citim"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/14757","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=14757"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/14757\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=14757"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=14757"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=14757"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}