{"id":14787,"date":"2009-04-12T16:00:00","date_gmt":"2009-04-12T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=14753"},"modified":"2009-04-12T16:00:00","modified_gmt":"2009-04-12T15:00:00","slug":"laska-zvitezi","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/04\/12\/laska-zvitezi\/","title":{"rendered":"L\u00e1ska zv\u00edt\u011bz\u00ed"},"content":{"rendered":"
autor: \u00c1\u010fa<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Ahojky v\u0161ichni :), tak jsem tady s tou slibovanou jarn\u00ed pov\u00eddkou \ud83d\ude42 z\u00e1rove\u0148 bych se cht\u011bla omluvit v\u0161em, kdo \u010dtou Chaos i Kruh za do\u010dasn\u00e9 zdr\u017een\u00ed, ale bohu\u017eel se naskytla chyba v Matrixu. Tak\u017ee se t\u00edmhle je\u0161t\u011b jednou omlouv\u00e1m, ale nebojte, pokra\u010dov\u00e1n\u00ed bude, hned jak budou p\u0159\u00edzniv\u011bj\u0161\u00ed podm\u00ednky \ud83d\ude42 tak si zat\u00edm u\u017eijte tuhle pov\u00eddku, snad se v\u00e1m bude l\u00edbit \ud83d\ude42<\/em><\/p>\n<\/div>\n
H\u0159ejiv\u00e9 slune\u010dn\u00ed paprsky si prodraly cestu skrz rann\u00ed \u010derv\u00e1nky a slun\u00ed\u010dko vykouklo na sv\u011bt. Vys\u00edlalo sv\u00e9 dlouh\u00e9 zlat\u00e9 prsty, aby ze v\u0161ech kout\u016f vytla\u010dilo no\u010dn\u00ed tmu a chlad. Tepl\u00fd zlat\u00fd svit se dostal v\u0161ude, oz\u00e1\u0159il mlad\u00e9 l\u00edste\u010dky strom\u016f a ke\u0159\u00edk\u016f, zat\u0159pytil se na kapi\u010dk\u00e1ch rosy, kter\u00e9 zdobily mal\u00e9 pavu\u010dinky i st\u00e9bla sv\u011b\u017e\u00ed tr\u00e1vy a pr\u016fzra\u010dn\u00fd vzduch napl\u0148ovalo radostn\u00e9 cvrlik\u00e1n\u00ed pt\u00e1\u010dk\u016f, kte\u0159\u00ed d\u00e1vali najevo radost nad p\u0159\u00edchodem nov\u00e9ho dne.<\/p>\n<\/div>\n
A p\u0159ece se na\u0161el n\u011bkdo, kdo se z n\u00e1dhern\u00e9ho rann\u00edho jitra neradoval. Zlat\u00e1 barva ji\u017e p\u0159eb\u00edjela temn\u011b nachovou, kdy\u017e ji slun\u00ed\u010dko vyslalo, aby po\u0161imrala po tv\u00e1\u0159i sp\u00edc\u00edho \u010dernovlas\u00e9ho chlapce. Ve sp\u00e1nku vypadal jeho obli\u010dej klidn\u011b a uvoln\u011bn\u011b, ale ka\u017ed\u00fd by poznal, \u017ee p\u0159ed usnut\u00edm plakal. \u0158asy byly slepeny a na o\u010d\u00edch byla zn\u00e1t lehk\u00e1 opuchlost. P\u0159esto se v\u0161ak te\u010f lehce usm\u00edval, proto\u017ee pro\u017e\u00edval posledn\u00ed vte\u0159iny n\u00e1dhern\u00e9ho snu t\u011bsn\u011b p\u0159edt\u00edm, ne\u017e se mu pod z\u00e1\u0159\u00ed slun\u00ed\u010dka zachv\u011bla v\u00ed\u010dka a na sv\u011bt se pod\u00edvala dv\u011b kukadla barvy ml\u00e9\u010dn\u00e9 \u010dokol\u00e1dy. Bill se chvili\u010dku je\u0161t\u011b usm\u00edval, st\u00e1le je\u0161t\u011b pro\u017e\u00edval opojen\u00ed ze snu. Jak ale oto\u010dil hlavou, uv\u011bdomil si drsnou, krutou realitu a jasnou hn\u011b\u010f v jeho o\u010d\u00edch rozpil nov\u00fd p\u0159\u00edliv slz, kdy\u017e prsty za\u0161m\u00e1tral pod pol\u0161t\u00e1\u0159em. Vyt\u00e1hl zlat\u00fd r\u00e1me\u010dek a p\u0159i pohledu na fotografii, se mu rozechv\u011bly rty a pot\u00e9 i rozklepala brada.<\/div>\n
\n
Ano, na fotce bylo jeho dvoj\u010d\u00e1tko. Tom m\u011bl v\u00fdraz naprost\u00e9ho \u0161t\u011bst\u00ed a jeho o\u010di tak jasn\u011b sv\u00edtily. Bill se zahled\u011bl do br\u00e1\u0161kova obli\u010deje, tolik identick\u00e9ho s t\u00edm jeho, Tomovy rysy se mu ale rozmaz\u00e1valy, jak na leskl\u00e9 sklo, chr\u00e1n\u00edc\u00ed fotografii, dopadaly nov\u00e9 a nov\u00e9 slzy. Pro\u010d? Pro\u010d se to muselo st\u00e1t pr\u00e1v\u011b jemu? Pro\u010d zrovna on se musel zamilovat? V\u016fbec ne\u0159e\u0161il, \u017ee to bylo do kluka, v\u017edy\u0165 u\u017e n\u011bkolik let t\u00e1pal ve sv\u00e9 vlastn\u00ed orientac\u00ed a popravd\u011b \u0159e\u010deno, ani ho to moc nezaj\u00edmalo, l\u00e1sce se prost\u011b ned\u00e1 poru\u010dit a jestli se zamiluje do holky nebo do kluka, to ne\u0159e\u0161il. Ale aby to bylo do br\u00e1\u0161ky? S jak\u00fdmkoliv jin\u00fdm klukem by to \u0161lo, jen\u017ee tohle by byl incest, kter\u00fd se krut\u011b trest\u00e1 z\u00e1kony! A aby mu to alespo\u0148 n\u011bjak nazna\u010dil? To je vylou\u010deno! Jeho bratr by ho m\u011bl v tu chv\u00edli za zvrhl\u00e9ho zvr\u00e1cence a z\u0159ekl by se jej i jako sourozence. Billovi tedy nezb\u00fdvalo nic jin\u00e9ho, ne\u017e se p\u0159ed br\u00e1\u0161kou p\u0159etva\u0159ovat a t\u011b\u0161it se p\u0159itom na noc, kdy ho ze zlomen\u00e9ho srd\u00ed\u010dka alespo\u0148 na p\u00e1r hodin vyl\u00e9\u010d\u00ed konej\u0161iv\u00e1 n\u00e1ru\u010d sp\u00e1nku, ukol\u00e9b\u00e1vaj\u00edc\u00ed ho do \u0159\u00ed\u0161e sn\u016f. Do t\u00e9 \u0159\u00ed\u0161e, kde jedin\u011b byl \u0161\u0165astn\u00fd. Do \u0159\u00ed\u0161e, v n\u00ed\u017e mu Tom projevoval l\u00e1sku a n\u00e1klonnost. Do \u0159\u00ed\u0161e, kde byli oba \u0161\u0165astni a v bezpe\u010d\u00ed p\u0159ed n\u011bjak\u00fdmi \u0161\u00edlen\u00fdmi z\u00e1kony\u2026<\/p>\n<\/div>\n
Naposledy popot\u00e1hl a ot\u0159el si uplakan\u00e9 o\u010di. Obl\u00e9kl si bled\u011b modr\u00e9 d\u017e\u00edny a syt\u011b \u010dern\u00e9 tri\u010dko s motivy krvav\u011b rud\u00fdch hv\u011bzdi\u010dek, velice podobn\u00fdch t\u00e9, kterou m\u011bl na b\u0159\u00ed\u0161ku. Jak \u010dasto snil o tom, \u017ee ho po n\u00ed Tom jednou pohlad\u00ed, n\u011b\u017en\u011b a z \u010dist\u00e9 l\u00e1sky\u2026 V o\u010d\u00edch ho op\u011bt za\u0161t\u00edpalo, tentokr\u00e1t ale sv\u016fj pl\u00e1\u010d ovl\u00e1dl a udr\u017eel pod kontrolou. P\u0159e\u0161el do koupelny, kde si vy\u010distil zuby, umyl obli\u010dej studenou vodou a pro\u010desal si hladk\u00e9 havran\u00ed vlasy, na\u010de\u017e se na sv\u016fj odraz smutn\u011b pousm\u00e1l. Temn\u00e1 \u010der\u0148 jeho vlas\u016f a tri\u010dka je\u0161t\u011b v\u00edce podtrhovala jeho alabastrovou ple\u0165, p\u0159ipadal si jako o\u017eivl\u00e1 mrtvola. P\u0159esto si ale nemohl pomoci, tri\u010dka, mikiny \u010di svetry posledn\u00ed dobou v jin\u00e9 barv\u011b ne\u017e v \u010dern\u00e9 z\u00e1sadn\u011b nenosil. I kdy\u017e mu d\u00edky jeho v\u00fdrazn\u00e9mu pohubnut\u00ed a kruh\u016fm pod o\u010dima neslu\u0161ela tolik, jako d\u0159\u00edv, byla to prost\u011b jeho barva. D\u00e1vala najevo stav jeho mysli, zran\u011bn\u00ed jeho srdce a jeho pochmurnou n\u00e1ladu. Jak n\u00e1dhern\u00e1 to byla barva\u2026<\/p>\n<\/div>\n
Ode\u0161el do pokoje se nal\u00ed\u010dit. Ke stolu si p\u0159it\u00e1hl zrc\u00e1tko, vlasy pro tu chv\u00edli st\u00e1hl \u010delenkou, aby se mu nepletly do obli\u010deje a rozechv\u011bl\u00fdmi prsty si za\u010dal nan\u00e1\u0161et make up a pudr. O\u010di zapr\u00e1\u0161il uhlov\u011b \u010dern\u00fdmi st\u00edny, a kdy\u017e bylo po v\u0161em, divil se \u00fapln\u011b stejn\u011b, tak jako posledn\u00edch n\u011bkolik dn\u016f, \u017ee si rozt\u0159esenou rukou, vedouc\u00ed kajalovou tu\u017eku a zhu\u0161\u0165uj\u00edc\u00ed \u0159asenku, nevyp\u00edchl ani jedno oko. St\u00e1hl z vlas\u016f \u010delenku a prohr\u00e1bl je rukou, aby je m\u011bl v lehk\u00e9m rozcuchu, v\u00ed, \u017ee to tak Tom m\u00e1 r\u00e1d, v\u017edy ho siln\u011b iritovala v\u016fn\u011b laku na vlasy, tak pro\u010d ho t\u00edm zbyte\u010dn\u011b dr\u00e1\u017edit? I kdy\u017e Bill v\u011bd\u011bl, \u017ee Tom jeho city nikdy nebude op\u011btovat, stejn\u011b v jeho srdci poblik\u00e1val plam\u00ednek nad\u011bje. Ta v\u0161ak den po dni skom\u00edrala v\u00edc a v\u00edc\u2026<\/p>\n<\/div>\n
Potichu jako my\u0161ka se propl\u00ed\u017eil do kuchyn\u011b a za\u010dal chystat sn\u00eddani. Necht\u011bl Toma vzbudit, proto d\u011blal co mo\u017en\u00e1 nejmen\u0161\u00ed hluk. V\u011bd\u011bl, jak moc jeho dvoj\u010de miluje pala\u010dinky, proto nev\u00e1hal, vyt\u00e1hl p\u00e1nev a pot\u0159ebn\u00e9 suroviny a pustil se do d\u00edla. Skute\u010dn\u011b, o chv\u00edli pozd\u011bji se kuchyn\u00ed rozlinula lahodn\u00e1 v\u016fn\u011b, byla v\u0161ak tak siln\u00e1, \u017ee Bill musel na chv\u00edli otev\u0159\u00edt okno. Na p\u00e1r vte\u0159in pot\u011b\u0161en\u011b nastavil svou tv\u00e1\u0159 rann\u00edmu vzduchu, pak se ale vr\u00e1til ke spor\u00e1ku, aby se jeho d\u00edlo nep\u0159ip\u00e1lilo. S \u00falevou dod\u011blal posledn\u00ed pala\u010dinku, na\u010de\u017e vyt\u00e1hl tal\u00ed\u0159e, pe\u010dliv\u011b placi\u010dky promazal jahodovou marmel\u00e1dou, sroloval je do \u00fahledn\u00fdch trubi\u010dek a nazdobil je \u0161leha\u010dkou a st\u0159\u00edkanou rozeh\u0159\u00e1tou \u010dokol\u00e1dou. Tal\u00ed\u0159e pro sebe a pro Toma polo\u017eil na st\u016fl, p\u0159idal dv\u011b skleni\u010dky s hork\u00fdm kakaem a \u010dekal. V\u016fn\u011b byla tak siln\u00e1, \u017ee Toma musela ur\u010dit\u011b probudit. Ale co kdy\u017e ne? Bill tedy vstal a \u0161el ke kuchy\u0148sk\u00e9 lince, aby na\u0161el podnos, na kter\u00e9m br\u00e1\u0161kovi sn\u00eddani donese. Tolik se t\u011b\u0161il na jeho radostn\u00fd a p\u0159ekvapen\u00fd v\u00fdraz\u2026<\/p>\n<\/div>\n
Zasko\u010den\u011b sebou trhl, kdy\u017e bouchly domovn\u00ed dve\u0159e a ozval se od nich hluk. Jak to? Copak Tom nebyl p\u0159es noc doma? Bill se zmaten\u011b oto\u010dil, pr\u00e1v\u011b v\u010das, aby vid\u011bl, jak do kuchyn\u011b vr\u00e1vor\u00e1 Tom, pevn\u011b k sob\u011b tisknouce drobnou blond\u00fdnku. Oba m\u011bli ve tv\u00e1\u0159\u00edch vysm\u00e1t\u00fd v\u00fdraz, v o\u010d\u00edch jim pl\u00e1la \u0161\u00edlenost a neuv\u011b\u0159itelnou rychlost\u00ed kolem sebe \u0161\u00ed\u0159ili siln\u00fd alkoholov\u00fd a cigaretov\u00fd opar. Tom se p\u0159iopile rozhl\u00ed\u017eel po kuchyni, a\u017e se jeho o\u010di zastavily na tal\u00ed\u0159\u00edch s pala\u010dinkami.<\/p>\n<\/div>\n
„J\u00e9\u00e9\u00e9, Bille! Tys n\u00e1m ud\u011blal pala\u010dinky! Ty se\u0161 hodnej!“<\/div>\n
Vlekl chichotaj\u00edc\u00ed se d\u00edvku ke stolu, pak se ale zarazil. Tup\u011b se sna\u017eil na Billa zaost\u0159it, pak promluvil.<\/div>\n
„Vy se asi je\u0161t\u011b nezn\u00e1te, co? To zmalovan\u00fd hol\u010di\u010d\u00ed zjeven\u00ed je ve skute\u010dnosti kluk, dokonce m\u016fj br\u00e1cha a jmenuje se Bill,“ vysv\u011btloval blond\u00fdnce, kter\u00e1 se p\u0159i jeho slovech zahih\u0148ala, zat\u00edmco Billovi do o\u010d\u00ed vstoupily slzy. State\u010dn\u011b se dr\u017eel, aby je nevypustil p\u0159es okraje v\u00ed\u010dek, ale nev\u011bd\u011bl, jak dlouho to je\u0161t\u011b vydr\u017e\u00ed\u2026 „A tohle je Simone, moje holka, prost\u011b ta nejv\u011bt\u0161\u00ed d\u011bvka z mejch sn\u016f, kterou jsem v\u017edycky cht\u011bl, a te\u010f ji kone\u010dn\u011b m\u00e1m!“<\/p>\n<\/div>\n
Nato si d\u00edvku k sob\u011b pevn\u011b p\u0159it\u00e1hl, divoce se vpil do jej\u00edch \u00fast a prsty j\u00ed zaj\u00ed\u017ed\u011bl pod d\u017e\u00edny a \u0161m\u00e1tral po zadku, zat\u00edmco Bill to u\u017e nevydr\u017eel. Zoufale vyjekl a rychle sklopil hlavu, aby si ti dva nemohli v\u0161imnout slz, ron\u00edc\u00edch se mu z o\u010d\u00ed a rozmaz\u00e1vaj\u00edc\u00edch jeho pe\u010dliv\u011b, zejm\u00e9na kv\u016fli Tomovi nanesen\u00e9 l\u00ed\u010den\u00ed, na\u010de\u017e kolem nich prob\u011bhl a vyb\u011bhl ven. M\u00e1lem ho oslepila z\u00e1\u0159e h\u0159ejiv\u00e9ho slunce, on ji v\u0161ak nevn\u00edmal. Ut\u00edkal, co mu s\u00edly sta\u010dily, daleko za m\u011bsto, k m\u00edstu, o n\u011bm\u017e v\u011bd\u011bl jen on\u2026 a Tom.<\/p>\n<\/div>\n
V lese mezi stromy se ukr\u00fdvala nen\u00e1padn\u00e1, ale p\u0159esto pom\u011brn\u011b velik\u00e1 a hlavn\u011b velice n\u00e1dhern\u00e1 m\u00fdtinka. Kvetly tu nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00ed lu\u010dn\u00ed bylinky, prot\u00e9kal tudy zur\u010d\u00edc\u00ed pot\u016f\u010dek a Bill, kter\u00e9ho u\u017e dlouhou dobu p\u00edchalo z rychl\u00e9ho b\u011bhu mezi \u017eebry, kone\u010dn\u011b zvolnil krok, nehrozilo, \u017ee by jej tu mohl n\u011bkdo naj\u00edt. Kdo toti\u017e p\u0159esn\u011b neznal cestu, m\u00e1lokdy sem trefil. A pr\u00e1v\u011b sem je ob\u010das jako mal\u00e9 d\u011bti br\u00e1vala jejich maminka. V\u017edycky si tady dok\u00e1zali n\u00e1dhern\u011b vyhr\u00e1t. Mezi stromy se nesl jejich zvoniv\u00fd sm\u00edch, kdy\u017e skota\u010dili jako mal\u00e1 lv\u00ed\u010d\u00e1tka. Stav\u011bli tu dome\u010dky pro lesn\u00ed sk\u0159\u00edtky v dob\u00e1ch, kdy je\u0161t\u011b oba v\u011b\u0159ili poh\u00e1dk\u00e1m a tomu, \u017ee dobro vyhraje nad zlem. A Bill v\u017edycky velice r\u00e1d pozoroval maminku, jak vije v\u011bne\u010dek z kopretin, dokonce to sv\u00e9ho mlad\u0161\u00edho synka i nau\u010dila. V\u017edycky mu pak nasadila v\u011bne\u010dek na hlavu a sm\u00e1la se tomu, \u017ee Bill vypad\u00e1 jako princezna. Nato on za\u010dal tan\u010dit a dov\u00e1d\u011bt a hr\u00e1l si na to, \u017ee je kouzeln\u00e1 v\u00edla, co um\u00ed lidem plnit p\u0159\u00e1n\u00ed. A p\u0159i odchodu dom\u016f t\u00e9m\u011b\u0159 poka\u017ed\u00e9 pou\u0161t\u011bli s Tomem v\u011bne\u010dek po vod\u011b pot\u016f\u010dku a p\u0159em\u00edtali, kam asi dopluje\u2026<\/p>\n<\/div>\n
Ano. Tady str\u00e1vili tolik n\u00e1dhern\u00fdch chvil. Bill pomal\u00fdm krokem do\u0161el a\u017e k pa\u0159ezu, na n\u011bm\u017e sed\u00e1vala jejich maminka, aby na n\u011b m\u011bla lep\u0161\u00ed v\u00fdhled a p\u0159em\u00edtal, co v\u0161echno se od t\u00e9 doby zm\u011bnilo. Bylo toho hodn\u011b, ale ze v\u0161eho nejv\u00edc se zm\u011bnil on s\u00e1m. Zamiloval se do br\u00e1\u0161ky\u2026 a v\u011bd\u011bl, \u017ee jeho l\u00e1ska nikdy nebude op\u011btovan\u00e1. A do toho v\u0161eho si te\u010f p\u0159ivedl dom\u016f holku. S nov\u00fdm p\u0159\u00edlivem slz Bill padl na b\u0159icho do sv\u011b\u017e\u00ed hebk\u00e9 tr\u00e1vy a bre\u010del jako nikdy v \u017eivot\u011b. Bre\u010del a\u017e do doby, ne\u017e sam\u00fdm vy\u010derp\u00e1n\u00edm usnul. O naru\u0161en\u00ed sp\u00e1nku se b\u00e1t nemusel, jeho drobn\u00e9 k\u0159ehk\u00e9 t\u011bl\u00ed\u010dko skr\u00fdvala velice vysok\u00e1 st\u00e9bla pln\u00e1 pestrobarevn\u00e9ho kv\u00edt\u00ed. Jedin\u00fd, kdo sp\u00edc\u00edho Billa vid\u011bl, byli mihotav\u00ed mot\u00fdlci, poletuj\u00edc\u00ed nad loukou, a piln\u00e9 v\u010delky, kter\u00e9 p\u0159el\u00e9t\u00e1valy z kv\u011btu na kv\u011bt, aby nasb\u00edraly lahodn\u00fd nektar\u2026<\/p>\n<\/div>\n
Kdy\u017e se vzbudil, slun\u00ed\u010dko st\u00e1lo velice vysoko na obloze, ale u\u017e se pomalou\u010dku nakl\u00e1n\u011blo nad koruny strom\u016f. P\u0159esto je\u0161t\u011b zb\u00fdvaly dobr\u00e9 t\u0159i hodiny jasn\u00e9ho sv\u011btla a tepla, ne\u017e se do kraje vpl\u00ed\u017e\u00ed podve\u010dern\u00ed chlad a mlha. Prot\u00e1hl se a plou\u017eil se k potoku, aby si umyl z tv\u00e1\u0159\u00ed rozmazanou \u0159asenku. Studen\u00e1 voda na jeho ztr\u00e1pen\u00fd obli\u010dej p\u016fsobila blahod\u00e1rn\u011b a on na chv\u00edli strnul, kdy\u017e vn\u00edmal konej\u0161iv\u00fd chlad na rozp\u00e1len\u00e9 k\u016f\u017ei, zur\u010den\u00ed a bubl\u00e1n\u00ed k\u0159i\u0161\u0165\u00e1lov\u011b \u010dir\u00e9 vody a vesel\u00e9 bzu\u010den\u00ed v\u010del, kter\u00e9 podtrhovalo radostn\u00e9 prozp\u011bvov\u00e1n\u00ed pt\u00e1\u010dk\u016f. Byl by to tak kouzeln\u00fd den, kdyby jej nekazilo to r\u00e1no v kuchyni, kter\u00e9 je\u0161t\u011b v\u00edce prohloubilo krv\u00e1cej\u00edc\u00ed r\u00e1nu v Billov\u011b srdci.<\/p>\n<\/div>\n
Chlapec si povzdychl, zastr\u010dil si p\u0159ek\u00e1\u017eej\u00edc\u00ed pramen vlas\u016f za ucho a usadil se na pa\u0159ezu, p\u0159esn\u011b tak, jako sed\u00e1vala jeho maminka. Chv\u00edli jen pr\u00e1zdn\u011b hled\u011bl do ztracena, ani\u017e by post\u0159ehl, \u017ee jeho prsty bezmy\u0161lenkovit\u011b sev\u0159ely pobl\u00ed\u017e rostouc\u00ed kopretinu a podv\u011bdom\u011b odtrh\u00e1valy jednotliv\u00e9 okv\u011btn\u00ed l\u00edste\u010dky. Bill koukal, jak se zvolna sn\u00e1\u0161ej\u00ed k zemi a jeho rty se nehlasn\u011b pohybovaly. Miluje ho Tom? Nemiluje? Miluje? Nemiluje? Rozechv\u011ble se d\u00edval na posledn\u00ed l\u00edste\u010dek, na kter\u00fd padlo, \u017ee ho Tom miluje. Billovi se na okam\u017eik sev\u0159elo srdce radost\u00ed, pak ale op\u011bt posmutn\u011bl. Ne, Tom jej nem\u016f\u017ee milovat. To by k n\u011bmu nebyl tak chladn\u00fd, v\u0161iml by si toho, co k n\u011bmu jeho mlad\u0161\u00ed dvoj\u010d\u00e1tko c\u00edt\u00ed. Nebyl by si r\u00e1no dom\u016f p\u0159ivedl tu blond\u00fdnu, se kterou te\u010f prov\u00e1d\u011bl b\u016fhv\u00edco. Nebyl by ho tak moc zranil sv\u00fdmi opileck\u00fdmi slovy.<\/p>\n<\/div>\n
Bill se n\u00e1hle c\u00edtil stra\u0161liv\u011b osam\u011bl\u00fd, tak, jako je\u0161t\u011b nikdy v \u017eivot\u011b. Dne\u0161n\u00edm rann\u00edm v\u00fdstupem se cesta k jeho l\u00e1sce nav\u017edy uzav\u0159ela. Sice te\u010f u\u017e nebre\u010del, ale jeho pohled byl a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 skeln\u00fd, kdy\u017e vzpom\u00ednal a p\u0159em\u00fd\u0161lel. Co by te\u010f dal za to, aby se tady objevil n\u011bjak\u00fd kouzeln\u00fd poh\u00e1dkov\u00fd sk\u0159\u00edtek, kter\u00e9mu stav\u011bl s Tomem dome\u010dky a n\u011bjak by za\u0159\u00eddil, aby se jeho zlomen\u00e9 srd\u00ed\u010dko op\u011bt vyl\u00e9\u010dilo. K\u00e9\u017e by opravdu existovala ta kouzla, magick\u00e9 s\u00edly a elix\u00edry l\u00e1sky, kter\u00e9 znal z poh\u00e1dek! Smutn\u011b za\u010dal trhat dal\u0161\u00ed kopretiny a podv\u011bdom\u011b, p\u0159esn\u011b tak, jak jej to u\u010dila maminka, za\u010dal v\u00edt v\u011bne\u010dek. Byl p\u0159itom tak ne\u0161\u0165astn\u00fd. U\u017e nev\u011b\u0159il, \u017ee kdy pozn\u00e1 jinou tv\u00e1\u0159 l\u00e1sky, ne\u017e tu bolestnou. Ani nevn\u00edmal, \u017ee se mu p\u0159itom z \u00fast linou p\u00edsni\u010dky z poh\u00e1dek, kter\u00e9 m\u011bl tak r\u00e1d. P\u0159ebroukal si dokonce i Lv\u00edho kr\u00e1le, ale po\u0159\u00e1d se mu vracela kr\u00e1sn\u00e1 tkliv\u00e1 melodie, kterou dopl\u0148oval melancholick\u00fdmi sl\u016fvky, vidouc p\u0159itom v duchu mladou d\u00edvenku v b\u00edl\u00fdch \u0161atech, kter\u00e1, tak jako on, pletla v\u011bne\u010dek.<\/p>\n<\/div>\n
„St\u011b\u017euju si sv\u00e9mu st\u00ednu,<\/div>\n
Kdo mi pod\u00e1 kopretinu?<\/div>\n
Kdo mi srdce zah\u0159eje?<\/div>\n
Kdy\u017e m\u00e1m na n\u011bm z\u00e1v\u011bje\u2026<\/p>\n<\/div>\n
\u017denich doma nen\u00ed,<\/div>\n
Proto\u017ee se \u017een\u00ed.<\/div>\n
Nev\u011bsta mu m\u00e1v\u00e1,<\/div>\n
Jeliko\u017e se vd\u00e1v\u00e1\u2026<\/p>\n<\/div>\n
Dumky \u017ealky, a co j\u00e1?<\/div>\n
Dumky \u017ealky, a co j\u00e1?<\/div>\n
A co j\u00e1?“<\/p>\n<\/div>\n
Najednou umlknul. M\u011bl pocit, jako by ho n\u011bkdo pozoroval. Oto\u010dil se kolem sebe, ost\u0159\u00ed\u017e\u00edm pohledem prozkoumal v\u0161echna m\u00edsta, na kter\u00e1 jenom dohl\u00e9dl, ale nikoho nevid\u011bl. Op\u011bt sklopil o\u010di k v\u011bne\u010dku, kter\u00fd u\u017e dokon\u010doval, ale a\u010d nikoho nevid\u011bl, pocit, \u017ee n\u011bkdo v\u00ed o ka\u017ed\u00e9m jeho pohybu, byl \u010d\u00edm d\u00e1l t\u00edm siln\u011bj\u0161\u00ed. Dokonce i v\u010del\u00ed bzu\u010den\u00ed jako by umlklo, ani pt\u00e1\u010dky Bill nesly\u0161el. V u\u0161\u00edch mu zn\u011blo jenom zvoniv\u00e9 ticho a pocit toho, \u017ee na n\u011bj ka\u017edou chv\u00edli n\u011bco vyb\u011bhne \u010di za\u00fato\u010d\u00ed. Za\u010d\u00ednal se b\u00e1t. Sv\u00e1zal rychle v\u011bne\u010dek tak, aby jej m\u011bl v kulat\u00e9m tvaru a nejist\u011b se kolem sebe rozhl\u00ed\u017eel. M\u011bl strach, kter\u00fd vte\u0159inu od vte\u0159iny rostl. Prudce vyk\u0159ikl, kdy\u017e zaslechl \u0161ust\u011bn\u00ed, jak se tr\u00e1vou rychle prod\u00edraj\u00ed n\u011b\u010d\u00ed kroky. Bleskov\u011b se skr\u010dil za pa\u0159ez a zabo\u0159il tv\u00e1\u0159 do dlan\u00ed. Ti\u0161e vzlykl, kdy\u017e se jej dotkly n\u011b\u010d\u00ed ruce\u2026<\/p>\n<\/div>\n
„Bille, neboj se, to jsem jenom j\u00e1!“<\/div>\n
Bill p\u0159ekvapen\u011b spustil dlan\u011b z o\u010d\u00ed a poslepu hm\u00e1tnul na sv\u00e9 rameno, kde c\u00edtil ruku p\u0159\u00edchoz\u00edho. Rozt\u0159esen\u011b, ale pevn\u011b ji stiskl ve sv\u00e9. Je to v\u016fbec mo\u017en\u00e9, aby tady byl on<\/em>?<\/div>\n
„To\u2026 Tomi?“<\/p>\n<\/div>\n
Zvedl se. Tedy sp\u00ed\u0161 jeho dvoj\u010de ho op\u011bt vyt\u00e1hlo na nohy. Bill mu s obavami pohl\u00e9dl do o\u010d\u00ed. M\u011bl strach, co mu bratr \u0159ekne nebo ud\u011bl\u00e1 te\u010f, kdy\u017e byl r\u00e1no tak zl\u00fd. Zasko\u010den\u011b v\u0161ak zaznamenal, \u017ee v hlubok\u00fdch o\u010d\u00edch, tolik podobn\u00fdch t\u011bm jeho, se Tomovi zrcadl\u00ed v\u00fd\u010ditky, smutek, nejistota\u2026 a je\u0161t\u011b n\u011bco, ale Bill nev\u011bd\u011bl, co. Vzduch pro\u0165al Tom\u016fv v\u00e1\u017en\u00fd hlas.<\/p>\n<\/div>\n
„Bille, j\u00e1\u2026 j\u00e1 se ti moc omlouv\u00e1m. Za to r\u00e1no. Za to, co jsem o tob\u011b \u0159ekl. A za to, jak jsem se k tob\u011b v posledn\u00ed dob\u011b choval.“<\/div>\n
Bill se na n\u011bj smutn\u011b pod\u00edval.<\/div>\n
„Jak ses ke mn\u011b choval?“<\/div>\n
„Zle a odta\u017eit\u011b,“ sklopil Tom zrak k zemi a opatrn\u011b, jakoby v\u00e1hav\u011b polo\u017eil ruce kolem Billova pasu a jemn\u011b si br\u00e1\u0161ku k sob\u011b p\u0159it\u00e1hl. „Nemysli si, \u017ee jsem si nev\u0161iml toho, co ke mn\u011b posledn\u00ed dobou c\u00edt\u00ed\u0161. Ale j\u00e1 jsem to necht\u011bl p\u0159ijmout, b\u00e1l jsem se, tak jsem se tomu vyh\u00fdbal, jak jenom to \u0161lo.“<\/div>\n
Bill sklesle sklonil hlavinku, Tom mu ji v\u0161ak nadzvedl.<\/div>\n
„Te\u010f u\u017e ale v\u00edm,“ pokra\u010doval, hypnotizuj\u00edc br\u00e1\u0161kova provinil\u00e1 kukadla. „\u017de jedinou princeznou m\u00e9ho \u017eivota, kter\u00e1 pot\u0159ebuje zachr\u00e1nit p\u0159ed l\u00edtou san\u00ed osudu, a kter\u00e1 jedin\u00e1 si zaslou\u017e\u00ed a pot\u0159ebuje mou l\u00e1sku\u2026 jsi pr\u00e1v\u011b ty. Miluju t\u011b, Bill\u00ed.“<\/p>\n<\/div>\n
Billovi se zamotala hlava a na okam\u017eik podlomila kolena, kdy\u017e mu Tom vzal v\u011bne\u010dek, utrhl kopretinu, kterou oba konce pletence kv\u011btin spoutal k sob\u011b a vlo\u017eil jej na br\u00e1\u0161kovu kr\u00e1snou hlavu, aby obep\u00ednal bled\u00e9 \u010delo a hladk\u00e9 \u010dern\u00e9 vlasy. P\u0159ipadal si jako ve snu, jako v jedn\u00e9 ze sv\u00fdch ka\u017edono\u010dn\u00edch toulek tou z\u00e1zra\u010dnou \u0159\u00ed\u0161\u00ed, kde je mo\u017en\u00e9 skute\u010dn\u011b v\u0161echno. A tenhle pocit se je\u0161t\u011b v\u00edce umocnil, kdy\u017e jej Tom n\u011b\u017en\u011b a dlouze pol\u00edbil\u2026 Kdy\u017e se jejich rty odd\u00e1lily a oba zalapali po dechu, Bill na chvili\u010dku op\u011bt zesmutn\u011bl.<\/p>\n<\/div>\n
„A co ta tvoje Simone?“ zeptal se potichu. B\u00e1l se sice, \u017ee tohle t\u00e9ma jeho sen nen\u00e1vratn\u011b rozbije, ale zeptat se musel. I kdy\u017e byl toti\u017e po n\u011bkolik kr\u00e1sn\u00fdch minut neskonale \u0161\u0165astn\u00fd, necht\u011bl, aby ho Tom vodil za nos.<\/div>\n
„Nic pro m\u011b neznamenala,“ zachmu\u0159il se Tom. „K ni\u010demu mezi n\u00e1mi nakonec nedo\u0161lo, proto\u017ee jak jsi utekl, tak se mi ud\u011blalo blb\u011b a poda\u0159ilo se mi ji nahodit zvratkama. Tak m\u011b tam nechala a znechucen\u011b ode\u0161la pry\u010d. J\u00e1 jsem se jenom odplazil na gau\u010d, kde jsem a\u017e do p\u0159edchv\u00edle chr\u00e1pal. Pak jsem se jenom vykoupal, p\u0159evl\u00edkl a \u0161el jsem sem za tebou, proto\u017ee mi kone\u010dn\u011b do\u0161lo, jakou jsem ud\u011blal chybu. Taky jsem vid\u011bl ve tv\u00e9m pokoji tu mou fotku, ta mi to v\u0161echno potvrdila.“<\/p>\n<\/div>\n
Chv\u00edli oba ml\u010deli, oba nejist\u011b hypnotizovali \u0161pi\u010dky sv\u00fdch bot. Tom o\u010dek\u00e1val od Billa smr\u0161\u0165 v\u00fd\u010ditek a nad\u00e1vek, mo\u017en\u00e1 i facku a slzy. Bill zase nemohl uv\u011b\u0159it tomu, co sly\u0161\u00ed, b\u00e1l se uv\u011b\u0159it tomu, \u017ee se jedn\u00e1 o opravdovou skute\u010dnost, nikoliv o sen. P\u0159istoupil tro\u0161ku bl\u00ed\u017e a v\u00e1hav\u011b pohladil Toma po tv\u00e1\u0159i.<\/div>\n
„Ale jak\u2026 jak jsi v\u011bd\u011bl, \u017ee budu tady?“<\/div>\n
Tom se pousm\u00e1l.<\/div>\n
„Proto\u017ee t\u011b zn\u00e1m. V\u00edm, jak moc m\u00e1\u0161 tohle m\u00edsto r\u00e1d u\u017e odmala.“<\/div>\n
„Ach, Tomi,“ vydechl Bill dojat\u011b.<\/p>\n<\/div>\n
Poprv\u00e9 od jejich setk\u00e1n\u00ed se usm\u00e1l, \u0161\u0165astn\u011b a up\u0159\u00edmn\u011b, a vrhl se Tomovi do n\u00e1ru\u010de. Zav\u0159el o\u010di, pevn\u011b si op\u0159el hlavu o jeho hru\u010f a dojat\u011b nas\u00e1val Tomovu lehkou v\u016fni. A najednou m\u011bl pocit, \u017ee sv\u011bt snad nikdy nemohl b\u00fdt hez\u010d\u00ed, ne\u017e je te\u010f. Bzu\u010den\u00ed v\u010del a zp\u00edv\u00e1n\u00ed pt\u00e1\u010dk\u016f tvo\u0159ilo t\u00e9m\u011b\u0159 nebesk\u00fd chor\u00e1l, borov\u00e1 v\u016fn\u011b se m\u00edsila s omamn\u00fdmi v\u00fdpary z pestrobarevn\u00fdch kv\u011bt\u016f a otupovala mu tak smysly. Slune\u010dn\u00ed paprsky ho h\u0159\u00e1ly v z\u00e1tylku\u2026 a po z\u00e1dech ho hladily Tomovy ruce. Co chv\u00edli ho br\u00e1\u0161ka lehce pol\u00edbil do vlas\u016f, neust\u00e1le p\u0159itom \u0161eptaj\u00edc, jak moc sv\u00e9 dvoj\u010de miluje. Omlouval se mu za v\u0161echny sv\u00e9 chyby, za svou nev\u0161\u00edmavost a uji\u0161\u0165oval ho, \u017ee od t\u00e9hle chv\u00edle je dva nikdo, nikdy a nic nerozd\u011bl\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
Teprve kdy\u017e se do kraje za\u010dala pl\u00ed\u017eit tma pot\u00e9, co slun\u00ed\u010dko vyslalo mezi stromy posledn\u00ed jasn\u011b rud\u00e9 paprsky, se ti dva ruku v ruce vydali plou\u017eiv\u00fdm krokem dom\u016f. Bill st\u00e1le nemohl v\u011b\u0159it tomu, \u017ee se jeho sen kone\u010dn\u011b vyplnil, a je\u0161t\u011b k tomu na „jejich“ louce. U\u017e ho netr\u00e1pila ot\u00e1zka, kdo mu pod\u00e1 kopretinu a kdo rozeh\u0159eje z\u00e1v\u011bje na jeho srdci. Na\u0161lapoval do m\u011bkou\u010dk\u00e9 tr\u00e1vy, kter\u00e1 posl\u00e9ze p\u0159ech\u00e1zela v nad\u00fdchan\u00fd mech, kdy\u017e opustili louku a proch\u00e1zeli mezi stromy. Naslouchal ob\u010dasn\u00e9mu prasknut\u00ed, kdy\u017e jejich kroky sem tam zlomily n\u011bjakou ten\u010d\u00ed v\u011btvi\u010dku. A Tomovi u\u017e hlavou nel\u00e9taly \u017e\u00e1dn\u00e9 kr\u00e1sn\u00e9 a velice dost vyvinut\u00e9 d\u00edvky, m\u011bl te\u010f sv\u00e9ho Billa, sv\u00e9 dvoj\u010d\u00e1tko, na kter\u00e9 \u017e\u00e1dn\u00e1 krasavice nem\u011bla. Byl tak po\u0161etil\u00fd, kdy\u017e kv\u016fli sv\u00e9mu strachu p\u0159ehl\u00ed\u017eel tu v\u0159elost v Billov\u00fdch temn\u00fdch o\u010d\u00edch, kter\u00e9 te\u010f z\u00e1\u0159ily \u0161t\u011bst\u00edm a st\u00e1le hrozily lavinou slz dojet\u00ed. V\u011bd\u011bl, \u017ee u\u017e kone\u010dn\u011b na\u0161el tu pravou a jedinou l\u00e1sku, kterou tolik hledal\u2026<\/p>\n<\/div>\n
„Hele!“ \u0161eptl ti\u0161e, kdy\u017e vy\u0161li z lesa, a uk\u00e1zal Billovi sm\u011br, kter\u00fdm se m\u00e1 zad\u00edvat.<\/p>\n<\/div>\n
\u010cernovlas\u00fd chlapec vydechl \u00fa\u017easem. Ne\u017e opustili les, setm\u011blo se a na nebi te\u010f z\u00e1\u0159ily tis\u00edce hv\u011bzd. A v tr\u00e1v\u011b oj\u00edn\u011bn\u00e9 rosou, kterou se te\u010f brouzdali sm\u011brem k m\u011bstu, jen kousek od nich post\u00e1valo st\u00e1do srnek. V\u0161echny jako na povel oto\u010dily kr\u00e1sn\u00e9 hlavy k dvoj\u010dat\u016fm pot\u00e9, co je zv\u011bt\u0159ily, a ve velik\u00fdch o\u010d\u00edch se jim odr\u00e1\u017eel t\u0159pyt m\u011bs\u00edce. Bill ani nedutal, jak ho tahle no\u010dn\u00ed n\u00e1dhera uchv\u00e1tila, ani nec\u00edtil, jak si jej Tom k sob\u011b p\u0159ivinul je\u0161t\u011b pevn\u011bji. Pak ale zahoukal s\u00fd\u010dek a srny ladn\u00fdmi skoky zmizely mezi stromy.<\/p>\n<\/div>\n
„To bylo kouzeln\u00e9!“ vydechl Bill.<\/div>\n
„To bylo,“ potvrdil Tom a vtiskl sv\u00e9 lu\u010dn\u00ed princezn\u011b na tv\u00e1\u0159 pusinku. Usm\u00e1l se, kdy\u017e vid\u011bl, \u017ee Bill m\u00e1 v\u011bne\u010dek tro\u0161ku nak\u0159ivo, ale moc se mu to l\u00edbilo. Utrhl st\u00e9blo tr\u00e1vy a po\u0161imral j\u00edm br\u00e1\u0161ku pod nosem.<\/div>\n
„Hep\u010d\u00edk!“<\/p>\n<\/div>\n
Tom se vesele rozesm\u00e1l, kdy\u017e op\u011btovn\u00fdm po\u0161imr\u00e1n\u00edm p\u0159im\u011bl Billa k je\u0161t\u011b jednomu k\u00fdchnut\u00ed, na\u010de\u017e se rozeb\u011bhl sm\u011brem k jejich domu, jakmile zaznamenal, \u017ee Bill se za n\u00edm rozpustile pustil a sna\u017eil se ho dohonit. Byl rychlej\u0161\u00ed, tak\u017ee nem\u011bl obavy, \u017ee by ho dvoj\u010d\u00e1tko dohonilo, naopak se st\u00edhal ot\u00e1\u010det a obdivovat, jak kr\u00e1sn\u011b se m\u011bs\u00ed\u010dn\u00ed svit bly\u0161t\u00ed v hebou\u010dk\u00fdch \u010dern\u00fdch vlasech, kter\u00e9 se za Billem vzn\u00e1\u0161ely jako z\u00e1voj.<\/p>\n<\/div>\n
Ve\u0161kerou tuhle no\u010dn\u00ed kr\u00e1su pokazilo to, \u017ee u\u017e vb\u011bhli mezi prvn\u00ed lampy, kter\u00e9 z\u00e1\u0159 m\u011bs\u00edce zcela utlumily, ale Tomovi to nevadilo. Zpomalil a nechal se od Billa obejmout. Spole\u010dn\u011b se vyd\u00fdch\u00e1vali a voln\u00fdm krokem pokra\u010dovali, a\u017e dokud nestanuli ve vstupn\u00ed chodb\u011b jejich domu.<\/p>\n<\/div>\n
„A stejn\u011b m\u00e1m pocit, \u017ee se mi tohle v\u0161echno jenom zd\u00e1lo,“ zamumlal Bill a nejist\u011b se na br\u00e1\u0161ku pod\u00edval.<\/div>\n
„Ne, nezd\u00e1lo,“ zavrt\u011bl hlavou Tom. „Jestli chce\u0161,“ spiklenecky zamrkal. „Tak t\u011b o tom m\u016f\u017eu p\u0159esv\u011bd\u010dit. Dok\u00e1\u017eu ti, \u017ee n\u00e1s dva nikdo, nikdy a nic nerozd\u011bl\u00ed a \u017ee t\u011b miluju a dal bych za tebe i \u017eivot.“<\/p>\n<\/div>\n
Na lehce nech\u00e1paj\u00edc\u00ed v\u00fdraz sv\u00e9ho dvoj\u010dete se usm\u00e1l a popadl Billa do n\u00e1ru\u010de. Stoupal s n\u00edm po schodech nahoru do pokoje a n\u011b\u017en\u011b jej polo\u017eil na svou velikou postel\u2026<\/p>\n<\/div>\n
Ta noc byla tou nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed v \u017eivot\u011b obou sourozenc\u016f. Tom se op\u011bt, a tentokr\u00e1t skute\u010dn\u011b definitivn\u011b ujistil, \u017ee ke \u0161t\u011bst\u00ed mu skute\u010dn\u011b sta\u010d\u00ed jeho mlad\u0161\u00ed br\u00e1\u0161ka. Pochopil, \u017ee jedin\u011b s n\u00edm m\u016f\u017ee pro\u017e\u00edt ten nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed \u017eivot, jak\u00fd si kdy mohl p\u0159\u00e1t. A Bill n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed r\u00e1no kone\u010dn\u011b pochopil, \u017ee mu l\u00e1ska ned\u011blala jenom klamn\u00e9 bludy a \u017ee skute\u010dn\u011b zv\u00edt\u011bzila nad mor\u00e1ln\u00edmi z\u00e1kony. Kdyby v\u011b\u0159il v\u0161em t\u011bm kr\u00e1sn\u00fdm poh\u00e1dk\u00e1m jen o tro\u0161ku v\u00edce, vid\u011bl by, jak nad n\u00edm a nad Tomem rozprost\u00edraj\u00ed sv\u00e1 sametov\u00e1 k\u0159\u00eddla dobr\u00e9 v\u00edly, kter\u00e9 hl\u00eddaly, aby \u0161t\u011bst\u00ed a l\u00e1sce bratr\u016f Kaulitzov\u00fdch a\u017e do smrti nic nest\u00e1lo v cest\u011b. Ale to on nev\u011bd\u011bl. Radoval se z ka\u017ed\u00e9 vte\u0159iny sv\u00e9ho \u017eivota a spole\u010dn\u011b s Tomem se vydal vst\u0159\u00edc cest\u011b, kterou zal\u00e9valy zlat\u00e9 slune\u010dn\u00ed paprsky, a kam se nikdy nemohl dostat ani jedin\u00fd mrak, kter\u00fd by mohl ohrozit jejich kr\u00e1snou, a\u017e do smrti spole\u010dnou budoucnost.<\/p>\n<\/div>\n
autor: \u00c1\u010fa<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: \u00c1\u010fa Ahojky v\u0161ichni :), tak jsem tady s tou slibovanou jarn\u00ed pov\u00eddkou \ud83d\ude42 z\u00e1rove\u0148 bych se cht\u011bla omluvit v\u0161em, kdo \u010dtou Chaos i Kruh za do\u010dasn\u00e9 zdr\u017een\u00ed, ale bohu\u017eel se naskytla chyba v Matrixu. Tak\u017ee se t\u00edmhle je\u0161t\u011b jednou omlouv\u00e1m, ale<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[45],"tags":[],"class_list":["post-14787","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-ff-jednodilky"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/14787","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=14787"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/14787\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=14787"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=14787"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=14787"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}