{"id":14807,"date":"2009-04-10T14:00:00","date_gmt":"2009-04-10T13:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=14773"},"modified":"2009-04-10T14:00:00","modified_gmt":"2009-04-10T13:00:00","slug":"zivelna-pohroma-ii-14","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/04\/10\/zivelna-pohroma-ii-14\/","title":{"rendered":"\u017diveln\u00e1 pohroma II 14."},"content":{"rendered":"<div>autor: <strong>B-kay<\/strong><\/p>\n<\/div>\n<div>&#8222;To nemysl\u00ed\u0161 v\u00e1\u017en\u011b,&#8220; ztichlou m\u00edstnost\u00ed se ozvalo nech\u00e1pav\u00e9 zabru\u010den\u00ed, poch\u00e1zej\u00edc\u00ed ze rt\u016f plavovlas\u00e9ho chlapce. &#8222;J-j\u00e1 bych nikdy nev\u011b\u0159il, \u017ee to dok\u00e1\u017ee\u0161,&#8220; promluvil malinko smutn\u011bji a unaven\u011b dopadnul k zemi vedle sv\u00e9ho kamar\u00e1da, kter\u00fd se topil v slz\u00e1ch.<\/div>\n<div>Andy snad je\u0161t\u011b nikdy nevid\u011bl Toma v takov\u00fdmhle stavu. Vlastn\u011b to bylo \u00fapln\u011b poprv\u00e9, co m\u011bl tu \u010dest spat\u0159it jeho slzy. &#8222;Ale kdy\u017e ti to m\u00e1 pomoct a v\u00ed\u0161, \u017ees ud\u011blal spr\u00e1vn\u011b, tak t\u011b budu ve tv\u00e9m rozhodnut\u00ed podporovat, to p\u0159eci v\u00ed\u0161,&#8220; pokusil se o nesm\u011bl\u00fd \u00fasm\u011bv, kter\u00fd v\u0161ak Tom v\u016fbec nevn\u00edmal. Zni\u010den\u011b hled\u011bl p\u0159ed sebe, a zaryt\u011b ml\u010del, zat\u00edmco jeho tv\u00e1\u0159e kropily nal\u00e9hav\u00e9 slzy. Nedok\u00e1zal se p\u0159esto p\u0159en\u00e9st. Bylo to daleko t\u011b\u017e\u0161\u00ed, ne\u017e si myslel.<\/div>\n<div>&#8222;Chyb\u00ed mi,&#8220; p\u00edpl a m\u011bkk\u00fdm pohledem projel Andyho pokoj.<\/div>\n<div>&#8222;J\u00e1 v\u00edm, br\u00e1cho, ale ty to zvl\u00e1dne\u0161, hmm? J\u00e1 to musel tak\u00e9 zvl\u00e1dnout,&#8220; popl\u00e1cal jej sm\u00ed\u0159liv\u011b po ramenou a odpil si dou\u0161ek ze sv\u00e9 limon\u00e1dy. Tomova sklenka v\u0161ak byla po\u0159\u00e1d pln\u00e1. Nedok\u00e1zal se p\u0159im\u011bt ani j\u00edst ani p\u00edt. A kdyby nemusel, ne\u017eil by. Stejn\u011b m\u011bl jeho \u017eivot smysl jenom do t\u00e9 doby, co byli s Billem spolu. S Billem, jako by z jeho \u017eivota ode\u0161la v\u0161echna radost a nad\u011bje. Je to jenom n\u011bkolik hodin, co to s Billem ofici\u00e1ln\u011b ukon\u010dil, ale \u017eivot se mu za\u010dal r\u00e1zem k\u00e1cet. Nedok\u00e1zal v dom\u011b z\u016fstat d\u00fdl a d\u00edvat se na Billovy slzy a usedav\u00fd pl\u00e1\u010d. I to mal\u00e9 miminko jist\u011b c\u00edtilo, \u017ee n\u011bco nen\u00ed v po\u0159\u00e1dku. Vlastn\u011b nebylo v po\u0159\u00e1dku v\u016fbec nic, a z\u0159ejm\u011b ani nebude\u2026<\/p>\n<\/div>\n<div>&#8222;A jak to vzal Bill?&#8220; Andyho dlan\u011b jemn\u011b pohladily Pohromu po chlupat\u00e9 hlavi\u010dce a jeho pohled se op\u011bt vryl do bolesti, ukryt\u00e9 hluboko v Tomov\u00fdch o\u010d\u00edch.<\/div>\n<hr \/>\n<div>&#8222;Jak? Celou noc bre\u010del, nedok\u00e1zal jsem se na n\u011bj d\u00edvat. Ustlal jsem si v ob\u00fdv\u00e1ku, ale stejn\u011b jsem ani oka nezamhou\u0159il. Ne\u0161lo to,&#8220; vzlykl a otr\u00e1ven\u011b hodil po mal\u00e9m pejskovi m\u00ed\u010d, kter\u00fd si to v\u0161ak vylo\u017eil \u0161patn\u011b a pochopil to jako n\u00e1vrh na hru. &#8222;Pohromo, ne,&#8220; sna\u017eil se ji od sebe odsunout, ale p\u0159i pohledu do t\u011bch sladk\u00fdch hn\u011bd\u00fdch o\u010d\u00ed se mu zarazil dech. P\u0159esn\u011b takhle se na n\u011bj Bill d\u00edval, kdy\u017e n\u011bco provedl, nebo se n\u011b\u010deho b\u00e1l. P\u0159esn\u011b t\u00edmhle pohledem si jej z\u00edskal. Za v\u0161echno m\u016f\u017eou jeho n\u00e1dhern\u00e9 o\u010di!<\/p>\n<\/div>\n<div>&#8222;Tome, kdybys cht\u011bl, tak se m\u016f\u017ee\u0161 na p\u00e1r dn\u00ed nast\u011bhovat sem. Nebo taky Bill. Mo\u017en\u00e1 by v\u00e1m pomohlo, kdybyste byli chv\u00edli odd\u011blen\u011b. Mn\u011b taky pom\u00e1h\u00e1, kdy\u017e jej nevid\u00edm,&#8220; \u0161eptl a sna\u017eil se p\u016fsobit vyrovnan\u011b a vlastn\u011b kompletn\u011b sm\u00ed\u0159en se situac\u00ed, ale Tom p\u0159esn\u011b v\u011bd\u011bl, \u017ee je na dn\u011b. Mo\u017en\u00e1 by to pomohlo, ale my\u0161lenka na to, \u017ee by m\u011bl nadobro opustit Billa, jej p\u0159\u00edmo d\u011bsila. A nesm\u011bl b\u00fdt tak\u00e9 sobeck\u00fd, maj\u00ed p\u0159eci u sebe Olivera a Bill by to s\u00e1m nezvl\u00e1dl. &#8222;D\u011bkuju, ale to nejde. M\u00e1me to mimino a&#8230; nechci, aby tam z\u016fstal s\u00e1m. C\u00edt\u00edm, \u017ee stra\u0161n\u011b trp\u00ed a kdybych od n\u011bj ode\u0161el, nebo on ode m\u011b, bylo by to je\u0161t\u011b hor\u0161\u00ed,&#8220; kone\u010dn\u011b vzal do dlan\u00ed skleni\u010dku, na kterou se v\u0161ak jenom pr\u00e1zdn\u00fdm pohledem zad\u00edval a pak ji znovu polo\u017eil zp\u00e1tky. &#8222;My jsme vlastn\u011b je\u0161t\u011b nikdy nec\u00edtili pot\u0159ebu opustit toho druh\u00e9ho. S t\u00edmhle jsem ale nepo\u010d\u00edtal,&#8220; povzdechl si a nedok\u00e1zal v\u00edce odol\u00e1vat pejskov\u00fdm o\u010d\u00edm.<\/div>\n<div>&#8222;J\u00e1 tak\u00e9 ne. Sliboval mi hory doly. Ale byla hloupost za\u010d\u00ednat si s klukem Tome! Aspo\u0148 tedy s n\u00edm. Kluci se mi v\u017edy hnusili, ale on\u2026 on byl jinej. J\u00e1 to ale p\u0159ekousnu, jsem silnej, ale hlavn\u011b to nebylo moje dvoj\u010de,&#8220; nesm\u011ble vzhl\u00e9dl k Tomov\u011b tv\u00e1\u0159i, kter\u00e1 se u\u017e znovu topila v neutichaj\u00edc\u00edm pl\u00e1\u010di.<\/div>\n<div>&#8222;Co m\u00e1m d\u011blat?! Jsem snad ubohej, kdy\u017e m\u00e1m strach a stra\u0161n\u011b \u017e\u00e1rl\u00edm jenom p\u0159i pomy\u0161len\u00ed na to, \u017ee by slova toho idiota mohli b\u00fdt pravdou?&#8220; sykl skrze pevn\u011b semknut\u00e9 rty a to slovo &#8222;idiot&#8220; doslova zasy\u010del. Andy se na n\u011bj v\u0161ak smutn\u011b usm\u00e1l.<\/div>\n<div>&#8222;Tome, j\u00e1 u\u017e jsem Billovi odpustil a pomalu mu za\u010d\u00edn\u00e1m v\u011b\u0159it. Na tv\u00e9m m\u00edst\u011b bych se pokusil o tot\u00e9\u017e a pokusil se je\u0161t\u011b zachr\u00e1nit, co se d\u00e1. Dokud nen\u00ed pozd\u011b, hmm?&#8220; m\u00edrn\u011b do n\u011bj drcnul a n\u00e1sil\u00edm mu vecpal do dlan\u00ed skleni\u010dku, kterou musel Tom n\u00e1sil\u00edm vyp\u00edt, jinak by mu ji Andy nalil p\u0159\u00edmo do krku.<\/div>\n<div>&#8222;Jenom\u017ee podle m\u011b u\u017e je pozd\u011b&#8230; Ud\u011blal jsem chybu, ztratil jsem ho,&#8220; vydechl a sklesle se zad\u00edval na kufr stoj\u00edc\u00ed opod\u00e1l, kter\u00fd z\u0159ejm\u011b je\u0161t\u011b pat\u0159il Danielovi\u2026<\/p>\n<\/div>\n<div>Bill se \u0161el s mal\u00fdm proj\u00edt k \u0159ece, proto\u017ee si naivn\u011b myslel, \u017ee by mu zm\u011bna prost\u0159ed\u00ed snad mohla pomoct. Stejn\u011b se v\u0161ak zakotvil na nejbli\u017e\u0161\u00ed lavi\u010dce a tam se zoufal\u00fdm pohledem pozoroval \u010distou vodn\u00ed hladinu, kter\u00e1 odr\u00e1\u017eela nehezkou sple\u0165 hust\u00fdch mrak\u016f, kter\u00e9 nezna\u010dily nic hezk\u00e9ho. Sna\u017eil se neplakat, u\u017e jenom kv\u016fli Oliverovi, kter\u00fd se na n\u011bj sm\u00e1l a vesele po n\u011bm natahoval packy. Vypadal tak roztomile. Bill si na n\u011bj b\u011bhem t\u011bch n\u011bkolika dn\u016f po\u0159\u00e1dn\u011b zvykl a u\u017e prost\u011b neza\u010d\u00ednal r\u00e1na ni\u010d\u00edm jin\u00fdm, ne\u017e letm\u00fdm pohledem do mal\u00e9 post\u00fdlky. Byl vlastn\u011b jedinou spojkou, mezi n\u00edm a Tomem. Jinak by spolu nemluvili v\u016fbec. Bill necht\u011bl ani pomyslet na to, co p\u0159ijde, a\u017e to miminko odjede a oni z\u016fstanou doma s mamkou.. Nev\u011bd\u011bl, zdali se dok\u00e1\u017ee udr\u017eet a neplakat p\u0159ed n\u00ed, proto\u017ee bylo daleko jednodu\u0161\u0161\u00ed hr\u00e1t spokojen\u00fd v\u00fdraz u telefonu, ne\u017e ve skute\u010dnosti.<\/p>\n<\/div>\n<div>Z p\u0159em\u00fd\u0161len\u00ed jej vytrhlo a\u017e jemn\u00e9 zatah\u00e1n\u00ed za vlasy a n\u00e1sledn\u011b Oliver\u016fv sladk\u00fd pohled. Bill se na n\u011bj pokusil usm\u00e1t a starostliv\u011b napravil modrou \u010depi\u010dku, kter\u00e1 mu zakr\u00fdvala jemn\u00e9 vl\u00e1sky. Opatrn\u011b jej vyndal z ko\u010d\u00e1rku a polo\u017eil si jej na kl\u00edn. Zamy\u0161len\u011b pohl\u00e9dl k vodn\u00ed hladin\u011b a jemn\u011b nas\u00e1l v\u016fni miminka. Jeho o\u010di se v\u0161ak vz\u00e1p\u011bt\u00ed zalily slzami, kter\u00e9 sice nesn\u00e1\u0161el, p\u00e1lily jej cel\u00e9 o\u010di, ale nedok\u00e1zal s nima bojovat. Tak moc by cht\u011bl m\u00edt miminko. Kr\u00e1sn\u00e9 mal\u00e9 mim\u010do, kter\u00e9 by bylo jenom jeho a Tomovo. Ale pochyboval, \u017ee by s n\u00edm Tom je\u0161t\u011b dok\u00e1zal sd\u00edlet jeden pokoj a ne to je\u0161t\u011b p\u00e9\u010di o jejich d\u00edt\u011b. Tahle p\u0159edstava byla pouh\u00fdm snem, kter\u00fd se z\u0159ejm\u011b realitou nestane\u2026 Oliver v jeho n\u00e1ru\u010d\u00ed p\u0159ekvapen\u011b zav\u00fdskl, kdy\u017e mu na nos\u00edku p\u0159ist\u00e1la prvn\u00ed kapka de\u0161t\u011b. Bill se rad\u011bji uznale rozhodl vr\u00e1tit se zp\u00e1tky, proto\u017ee obloha z\u00edsk\u00e1vala sp\u00ed\u0161e \u010dern\u00fd odst\u00edn. Jenom\u017ee de\u0161ti stejn\u011b neunikl, a proto kdy\u017e kone\u010dn\u011b stanul p\u0159ed jejich domem, nebyla na n\u011b such\u00e1 jedin\u00e1 nitka. Mal\u00fd Oliver byl po\u0159\u00e1dn\u011b zababu\u0161en do tepl\u00e9 deky, kterou kolem n\u011bj Bill omotal, tud\u00ed\u017e nem\u011bl \u017e\u00e1dnou \u0161anci n\u011bjak v\u00e1\u017en\u011b promoknout. Se slzami v o\u010d\u00edch rychle vyb\u011bhl nahoru pro \u010dist\u00e9 Oliverovo oble\u010den\u00ed, nev\u0161\u00edmaje si detail\u016f, \u017ee on s\u00e1m byl tot\u00e1ln\u011b promo\u010den\u00fd, t\u0159\u00e1sl se zimou a mokr\u00e9 oble\u010den\u00ed jej dokonce nep\u0159\u00edjemn\u011b studilo a zp\u016fsobovalo mu hus\u00ed k\u016f\u017ei.<\/div>\n<div>&#8222;T\u00e1k tady m\u00e1\u0161,&#8220; pokusil se o mil\u00fd \u00fasm\u011bv, kdy\u017e p\u0159evle\u010den\u00e9mu Oliverovi skl\u00e1dal n\u011bkolik hra\u010dek do ohr\u00e1dky, aby jej alespo\u0148 na chvilku zabavil, zat\u00edmco se p\u016fjde p\u0159evl\u00edknout. Sta\u010dil v\u0161ak vyj\u00edt jenom n\u011bkolik schod\u016f, a u\u017e se dve\u0159e podruh\u00e9 otev\u0159ely, te\u010f v nich v\u0161ak st\u00e1l Tom, kter\u00fd p\u016fsobil dojmem zmokl\u00e9ho \u0161t\u011bn\u011bte a nevypadal o moc l\u00edp, ne\u017e Bill samotn\u00fd. Tv\u00e1\u0159e mokr\u00e9 jak de\u0161t\u011bm, tak slzami, o\u010di opuchl\u00e9 a tv\u00e1\u0159 beze zn\u00e1mky radosti.<\/p>\n<\/div>\n<div>Jejich pohledy se r\u00e1zem protly a v\u016fbec si neuv\u011bdomili, \u017ee na sebe hled\u00ed u\u017e hezkou chvilku. Tom p\u0159\u00edmo hltal pohledem Billovo t\u0159esouc\u00ed se t\u011blo, kter\u00e9 p\u016fsobilo je\u0161t\u011b \u0161t\u00edhlej\u0161\u00edm dojmem, d\u00edky mokr\u00e9mu oble\u010den\u00ed, kter\u00e9 jeho dokonalou \u0161t\u00edhlost je\u0161t\u011b zd\u016fraznilo&#8230; Tak moc jej miloval. Bill na tom nebyl o moc l\u00edp. Se zatajen\u00fdm dechem sledoval Tom\u016fv divoce pulzuj\u00edc\u00ed hrudn\u00edk a nedok\u00e1zal v\u011b\u0159it faktu, \u017ee se jej u\u017e nikdy nebude moci dot\u00fdkat, l\u00edbat jej, milovat se s n\u00edm&#8230;<\/div>\n<div>Cht\u011bl se k Tomovi rozb\u011bhnout a pol\u00edbit jej, av\u0161ak Tom zazdil jeho nad\u011bji a malinkou zn\u00e1mkou radosti jedin\u00fdm pohledem.<\/div>\n<div>&#8222;Asi by bylo lep\u0161\u00ed, kdybych na n\u011bjak\u00fd \u010das, a\u017e se mamka vr\u00e1t\u00ed, ode\u0161el\u2026&#8220;<\/p>\n<\/div>\n<div>autor: <strong>B-kay<\/strong><\/div>\n<div>betaread: <strong>Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>autor: B-kay &#8222;To nemysl\u00ed\u0161 v\u00e1\u017en\u011b,&#8220; ztichlou m\u00edstnost\u00ed se ozvalo nech\u00e1pav\u00e9 zabru\u010den\u00ed, poch\u00e1zej\u00edc\u00ed ze rt\u016f plavovlas\u00e9ho chlapce. &#8222;J-j\u00e1 bych nikdy nev\u011b\u0159il, \u017ee to dok\u00e1\u017ee\u0161,&#8220; promluvil malinko smutn\u011bji a unaven\u011b dopadnul k zemi vedle sv\u00e9ho kamar\u00e1da, kter\u00fd se topil v slz\u00e1ch. Andy snad je\u0161t\u011b<\/p>\n<p class=\"link-more\"><a class=\"myButt \" href=\"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/04\/10\/zivelna-pohroma-ii-14\/\">Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[214],"tags":[],"class_list":["post-14807","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-zivelna-pohroma-ii"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/14807","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=14807"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/14807\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=14807"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=14807"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=14807"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}