{"id":14828,"date":"2009-04-07T18:00:00","date_gmt":"2009-04-07T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=14794"},"modified":"2009-04-07T18:00:00","modified_gmt":"2009-04-07T17:00:00","slug":"kdyz-krvacim-znamena-to-miluju-te-15","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/04\/07\/kdyz-krvacim-znamena-to-miluju-te-15\/","title":{"rendered":"Kdy\u017e krv\u00e1c\u00edm, znamen\u00e1 to miluju t\u011b 15."},"content":{"rendered":"
autor: Angel + Mitternacht<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Zdraw\u00edm, slun\u00ed\u010dka… Op\u011bt v\u00e1s nech\u00e1v\u00e1m dlouho \u010dekat, ale mysl\u00edm, \u017ee kdo si po\u010dk\u00e1, ten se do\u010dk\u00e1. A snad to \u010dek\u00e1n\u00ed st\u00e1lo za to. \ud83d\ude09 Moc v\u00e1m d\u011bkuju za to, \u017ee jste. Lep\u0161\u00ed \u010dten\u00e1\u0159e si autor m\u016f\u017ee jen t\u011b\u017eko p\u0159\u00e1t. :o) Nebudu v\u00e1m do toho u\u017e kecat… A snad v\u00e1s tohle je\u0161t\u011b bav\u00ed \u010d\u00edst. \ud83d\ude09 V\u011bnov\u00e1no v\u0161em \u00fa\u017easn\u00fdm, kr\u00e1sn\u00fdm du\u0161i\u010dk\u00e1m, t\u011bm, kter\u00e9 se m\u011b sna\u017e\u00ed dr\u017eet a jsou tu se mnou. Oni v\u00ed… M\u011bjte se kr\u00e1sn\u011b a twincest v du\u0161i :-* , Angel \u2665<\/em><\/p>\n<\/div>\n
********<\/div>\n
Pomalu otv\u00edr\u00e1m o\u010di. Abych se p\u0159iznal, boj\u00edm se toho pohledu. C\u00edt\u00edm jen n\u011b\u010d\u00ed dlan\u011b na sv\u00e9m t\u011ble, zimu a pak u\u017e nic v\u00edc. Ciz\u00ed, drsn\u00e1 k\u016f\u017ee se ot\u00edr\u00e1 o tu moj\u00ed. Jsem mimo, jako by m\u011b n\u011bkdo zfetoval. Nem\u016f\u017eu se hnout, c\u00edt\u00edm jen n\u011bkter\u00e9 v\u011bci. V\u0161echno okolo se ztr\u00e1c\u00ed v mlhav\u00e9m oparu a j\u00e1 nejsem schopn\u00fd rozeznat, co se kolem m\u011b d\u011bje, a\u0165 u\u017e je to cokoliv. V duchu vol\u00e1m Toma, ale v\u00edm, \u017ee ten m\u011b nesly\u0161\u00ed… Nem\u016f\u017ee…<\/div>\n
C\u00edt\u00edm jen pal\u010divou bolest, sna\u017e\u00edm se k\u0159i\u010det, ale nejde to. Nem\u00e1m s\u00edlu vzdorovat, vlastn\u011b to ani nejde. Jen ten tlak uvnit\u0159 m\u011b… M\u00e1m pocit, \u017ee m\u011b to snad roztrhne zevnit\u0159, dokud se kone\u010dn\u011b n\u011bco nestane. Ten dech na m\u00e9m krku, sev\u0159en\u00ed m\u00fdch z\u00e1p\u011bst\u00ed a ta t\u011b\u017ek\u00e1 v\u00e1ha, le\u017e\u00edc\u00ed p\u0159\u00edmo na m\u011b, zabra\u0148uj\u00edc\u00ed mi nadechnout se…<\/div>\n
Kdy\u017e u\u017e je po v\u0161em, usly\u0161\u00edm jen pr\u00e1sknut\u00ed dve\u0159mi. Zvuk, kter\u00fd skoro nevn\u00edm\u00e1m. Kone\u010dn\u011b m\u016f\u017eu otev\u0159\u00edt o\u010di. Je tma. Nikdy jsem se nijak moc neb\u00e1l tmy, nem\u011bl jsem pro\u010d… Te\u010f je to jinak. V\u017edycky v\u00edm, co tady za mnou p\u0159ijde v\u017edycky, spolu s tmou. V\u00edm, co p\u0159ijde spolu s n\u00edm… V\u00edm, co p\u0159ijde s dnem. Dal\u0161\u00ed den, kdy se mus\u00edm zodpov\u00eddat za sv\u016fj zoufal\u00fd \u010din z l\u00e1sky. Kdybych nebyl takov\u00fd pitomec, mohlo to b\u00fdt o hodn\u011b lep\u0161\u00ed. Popravd\u011b \u00fa\u017easn\u00fd – kdybych vedle sebe m\u011bl jeho. Toma.<\/div>\n
\n
Jen nepatrn\u011b pohnu pravou rukou, kterou se sna\u017e\u00edm zvednout k obli\u010deji. P\u00e1r pram\u00ednk\u016f vlas\u016f m\u011b \u0161imr\u00e1 na nose. Jako by jen pohnut\u00ed vlastn\u00ed kon\u010detinou znamenalo zvedat metr\u00e1k jednou rukou… Ale nakonec se mi to poda\u0159\u00ed. M\u00edrn\u011b pohnu i nohama a nakonec cel\u00fdm t\u011blem. Na v\u00edc se nezm\u016f\u017eu, jsem hrozn\u011b slab\u00fd. Nev\u00edm pro\u010d, nev\u00edm, \u010d\u00edm to je. Ani to vlastn\u011b v\u011bd\u011bt nechci. Nechci v\u011bd\u011bt, co se d\u011bje. Proto\u017ee u\u017e tak tu\u0161\u00edm, co to vlastn\u011b bylo…<\/div>\n
Op\u011bt ten p\u00e1liv\u00fd, nep\u0159\u00edjemn\u00fd pocit uvnit\u0159 m\u011b. Myslel jsem si to… Nebol\u00ed ani tak tohle, jako moje srdce. Jestli se zase n\u011bkdy dostanu k Tomovi, jako \u017ee je to to jedin\u00e9, co si doopravdy p\u0159eju v t\u011bchhle chv\u00edl\u00edch, tak… budu \u0161pinav\u00fd… Moje t\u011blo pro n\u011bj nebude dost dobr\u00fd, v\u00edm to. Snad… mi tohle odpust\u00ed. Je p\u0159ece m\u016fj, m\u016fj Tom. On mi odpust\u00ed v\u0161echno. A budeme spolu zase \u0161\u0165astn\u00ed… Hm, kdo by to \u0159ekl. Co v\u0161echno ten m\u016fj nevinn\u00fd v\u00fdraz d\u011bl\u00e1 s lidmi… A p\u0159itom kdyby v\u011bd\u011bli, co ve skute\u010dnosti jsem, hodn\u011b jich by natrvalo p\u0159i\u0161lo o iluze. O v\u0161echno, co si vysnili s dokonal\u00fdm, nevinn\u00fdm a \u010dist\u00fdm Billem Kaulitzem.<\/p>\n<\/div>\n
Po chv\u00edli jsem se kone\u010dn\u011b posadil na posteli. Prot\u00e1hl jsem se a pomalu sesunul z matrace. Je\u0161t\u011b se tro\u0161ku mot\u00e1m. Dojdu a\u017e k zam\u0159\u00ed\u017eovan\u00e9mu oknu v m\u00e9m pokoji. Op\u0159u se o parapet a d\u00edv\u00e1m se ven. Je po\u0159\u00e1d je\u0161t\u011b noc. Tohle nen\u00ed bl\u00e1zinec, tohle je snad v\u011bzen\u00ed. Tady prost\u011b nen\u00ed moje m\u00edsto. Jestli se n\u011bkomu cht\u011blo m\u011b zlomit, tak se mu to z\u0159ejm\u011b poda\u0159ilo. Julie si je jist\u00e1, \u017ee m\u011b zni\u010d\u00ed za to, co jsem j\u00ed ud\u011blal. Nepop\u00edr\u00e1m, \u017ee si to zaslou\u017e\u00edm, ale… Tohle je opravdu moc vysok\u00e1 cena za jedno zlomen\u00fd srdce. Jeden zlomenej Kaulitz.<\/div>\n
Op\u0159u si hlavu o chladn\u00e9 sklo. Lidi maj\u00ed pravdu. To v\u0161echno kolem m\u011b je opravdu jen pozl\u00e1tko. Co bych zrovna te\u010f dal za norm\u00e1ln\u00ed \u017eivot. \u017divot norm\u00e1ln\u00edho kluka v norm\u00e1ln\u00edm sv\u011bt\u011b s norm\u00e1ln\u00edmi probl\u00e9my. Moje probl\u00e9my jsou ale \u00fapln\u011b jin\u00fd. Po\u0159\u00e1d se ohl\u00ed\u017eet na to, co cht\u011bj\u00ed druz\u00ed a j\u00e1 nic. J\u00e1 se mus\u00edm pod\u0159izovat dikt\u00e1tu managementu, fans a producent\u016f. Sice si dok\u00e1\u017eu dupnout, ale nen\u00ed to tak, jak to b\u00fdvalo kdysi. Kdysi jsme byli samostatn\u011bj\u0161\u00ed, ale \u010d\u00edm \u00fasp\u011b\u0161n\u011bj\u0161\u00ed jsme, t\u00edm v\u00edc se mus\u00edme pod\u0159\u00eddit. Paradox. Nikdy jsem to nech\u00e1pal. Chci b\u00fdt jen norm\u00e1ln\u00ed kluk. Oby\u010dejn\u00fd \u010dlov\u011bk. I kdy\u017e… Tohle je nejsp\u00ed\u0161 osud. Tohle se m\u011blo st\u00e1t. Tohle m\u00e1m za to v\u0161echno, co jsem kdy v \u017eivot\u011b provedl. M\u016f\u017eu si za to s\u00e1m. Nejsem svatej, nejsem and\u011bl, je to a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 vid\u011bt.<\/div>\n
Zase pomalu p\u0159ejdu ke svoj\u00ed posteli. Zuju si m\u011bkk\u00e9 pantofl\u00edky a je\u0161t\u011b na chv\u00edli zav\u0159u o\u010di. V\u00edm, \u017ee brzy budeme vst\u00e1vat, ale tak co. Nespal jsem snad celou noc. Nev\u00edm, jak dlouho jsem sed\u011bl na tom okn\u011b, ale je mi zima. Docela to profukovalo. Abych tady je\u0161t\u011b nastydnul… Je to hrozn\u011b sexy, b\u00fdt tady, ve cvok\u00e1rn\u011b a je\u0161t\u011b s nudl\u00ed u nosu a bolest\u00ed zad. V\u017edycky, kdy\u017e m\u011b n\u011bjak ofoukne, bol\u00ed m\u011b z\u00e1da. Nen\u00ed to \u017e\u00e1dn\u00e1 novinka. Jsem hodn\u011b h\u00e1klivej na zimu, proto se snad tolik navl\u00edk\u00e1m, kdy\u017e n\u011bkam jdeme…<\/p>\n<\/div>\n
U\u017e je r\u00e1no… Sna\u017e\u00ed se n\u00e1s vyt\u00e1hnout z postele. Je to opravdu hodn\u011b t\u011b\u017ek\u00fd, vyt\u00e1hnout z postele m\u011b. Pamatuju si, jak ze m\u011b v\u017edycky mamka strh\u00e1vala deku, kdy\u017e se mi necht\u011blo vst\u00e1vat do \u0161koly. Je\u0161t\u011b jsem pak takov\u00fdch deset minut le\u017eel, ne\u017e mi za\u010dala b\u00fdt zima a j\u00e1 se kone\u010dn\u011b vyhrabal z vyh\u0159\u00e1t\u00e9ho pel\u00ed\u0161ku. Provedu hygienu a jdu s ostatn\u00edmi na sn\u00eddani. Zase to sam\u00fd… Nem\u00e1m ale v\u016fbec nic proti rohl\u00edku s m\u00e1slem a medem a kr\u00e1sn\u011b tepl\u00fdmu \u010daji. Takhle bych to bral i doma. Nic extrovn\u00edho, ale jsem skromn\u00fd \u010dlov\u00ed\u010dek. Vysta\u010d\u00edm si i s t\u00edmhle.<\/div>\n
Sed\u00edm u stolu s\u00e1m, n\u011bco mi tu nehraje. Nen\u00ed tady Diana. Pot\u0159eboval jsem se n\u011bkomu sv\u011b\u0159it, vypov\u00eddat se a ona si tu klidn\u011b nen\u00ed. T\u0159eba je jen n\u011bkde na vy\u0161et\u0159en\u00ed nebo tak. Ale \u017ee by u\u017e od v\u010derej\u0161ka?! Mn\u011b to prost\u011b n\u011bjak nesed\u00ed. Nesed\u00ed mi tady hodn\u011b v\u011bc\u00ed, ale za\u010dal jsem se b\u00e1t je\u0161t\u011b v\u00edc. Myslel jsem si, \u017ee snad to v\u00edc ani nejde, ale ani j\u00e1 nejsem neomyln\u00fd, bohu\u017eel. U\u017e si n\u00e1s rozeb\u00edraj\u00ed sest\u0159i\u010dky, abychom v\u0161ichni mohli j\u00edt na na\u0161e terapie. Tentokr\u00e1t skupinov\u00e1… Myslel jsem si, \u017ee takhle to funguje jen u fe\u0165\u00e1k\u016f, ale asi se pletu. Pr\u00fd i lid\u00e9 s depresemi to takhle m\u016f\u017eou zvl\u00e1dat. Prost\u011b se vykecaj\u00ed a jsou v pohod\u011b. Nev\u00edm ale, jestli chci o n\u011b\u010dem takov\u00fdm, co se d\u011bje mn\u011b, v\u016fbec hlesnout… Co kdy\u017e tam bude… ON…<\/p>\n<\/div>\n
P\u0159ijdeme do velk\u00e9 m\u00edstnosti, kde jsou \u017eidle postaven\u00e9 v kruhu. Na ka\u017ed\u00e9 z nich je jm\u00e9no jednoho z n\u00e1s. J\u00e1 sed\u00edm mezi blon\u010fat\u00fdm klukem ost\u0159\u00edhan\u00fdm na je\u017eka a malou, drobnou hn\u011bdovl\u00e1skou. No dobr\u00fd. Ale tak co, ka\u017ed\u00fd jsme jin\u00fd… Mysl\u00edm, \u017ee na povrchn\u00ed v\u011bci budu m\u00edt \u010dasu dost, a\u017e odsud vypadnu. Jedin\u00e1 \u017eidle uprost\u0159ed je voln\u00e1. Na co asi bude…<\/div>\n
„Tak\u017ee, v\u00edtejte. J\u00e1 jsem Emma. Budu va\u0161e terapeutka, jak jist\u011b v\u00edte, Sasha n\u00e1s opustila, proto\u017ee je zrovna na mate\u0159sk\u00e9, budeme j\u00ed dr\u017eet pale\u010dky. Budeme se sna\u017eit mluvit o na\u0161ich probl\u00e9mech a naj\u00edt n\u011bjak\u00e9 \u0159e\u0161en\u00ed. Sedn\u011bte si. K\u00fdm tedy za\u010dneme… Vid\u00edm, \u017ee tady m\u00e1me n\u011bkoho nov\u00e9ho. M\u016f\u017ee\u0161 se pros\u00edm p\u0159edstavit? Jen abychom v\u011bd\u011bli, o koho vlastn\u011b jde.“<\/div>\n
Oh shit. Doufal jsem, \u017ee tohle n\u011bjak p\u0159e\u017eiju, ale to, \u017ee m\u00e1m mluvit prvn\u00ed… Nikdy jsem nem\u011bl probl\u00e9m s t\u00edm mluvit s ciz\u00edmi lidmi. Ale takhle otev\u0159en\u011b a ne\u010dekan\u011b, rozhodn\u011b ne. Tohle je v\u00e1\u017en\u011b moc. Jen zara\u017een\u011b sed\u00edm a ml\u010d\u00edm. Vst\u00e1v\u00e1m ze \u017eidle a jdu k t\u00e9, kter\u00e1 stoj\u00ed ve st\u0159edu kruhu. V p\u016fli cesty se zastav\u00edm. J\u00e1 nem\u016f\u017eu…<\/div>\n
„Jestli chce\u0161 z\u016fstat na sv\u00e9m m\u00edst\u011b, m\u016f\u017ee\u0161. Pokud ti bude l\u00edp…“<\/div>\n
Jen se usm\u011bju a jdu zp\u00e1tky na svoje m\u00edsto. Sednu si, ruce slo\u017e\u00edm do kl\u00edna a prohl\u00ed\u017e\u00edm si nehty. Vlasy mi zakr\u00fdvaj\u00ed obli\u010dej jako z\u00e1voj. Jsem jako mal\u00fd d\u00edt\u011b. Jako bych snad m\u011bl pocit, \u017ee j\u00e1, kdy\u017e nevid\u00edm ostatn\u00ed, nevid\u00ed ani oni m\u011b.<\/div>\n
„Tak… Mluv. Nemus\u00ed\u0161 nic slo\u017eit\u011b vym\u00fd\u0161let, mluv tak, jak to c\u00edt\u00ed\u0161. Vyj\u00e1d\u0159i se, jen mluv. \u0158ekni svoje jm\u00e9no, pokud chce\u0161, tak i to, pro\u010d jsi tady. Pro\u010d se chce\u0161 zbavit n\u011bjak\u00e9ho t\u00ed\u017eiv\u00e9ho pocitu. My se budeme sna\u017eit ti n\u011bjak pomoct. Jsme uzav\u0159en\u00e1 skupina. Nemus\u00ed\u0161 se b\u00e1t, my ti neubl\u00ed\u017e\u00edme. Jsme tu od toho, abychom si vyslechli jeden druh\u00e9ho a pomohli si naj\u00edt v\u00fdchodisko.“<\/div>\n
Nen\u00e1vid\u00edm, kdy\u017e mluv\u00ed tak \u0161kroben\u011b. Nev\u00edm vlastn\u011b, pro\u010d tu v\u016fbec jsem. Terapie depres\u00ed… Sp\u00ed\u0161 bych pot\u0159eboval terapii beznad\u011bje. Nebo toho, \u017ee jinak dokonale ukecan\u00e1 osoba jako j\u00e1 nen\u00ed schopn\u00e1 ze sebe vydat hl\u00e1sky.<\/div>\n
„Tak\u017ee… J\u00e1 jsem… Jsem Bill… Je mi 19…“<\/div>\n
„Ahoj Bille. Tak tedy… Co t\u011b sem p\u0159iv\u00e1d\u00ed? Jak\u00fd je vlastn\u011b tv\u016fj probl\u00e9m?“<\/div>\n
„Poslali m\u011b sem dokto\u0159i. Mus\u00edm tu b\u00fdt.“<\/div>\n
Jen zakrout\u00ed hlavou. V\u00edm, \u0159\u00edk\u00e1m blbosti. Ale j\u00e1 si opravdu nedok\u00e1\u017eu pomoct. Je to pravda. Nevid\u00edm vlastn\u011b jedin\u00fd d\u016fvod, pro\u010d jsem tady. Kdy\u017e mi nikdo nepomohl u\u017e p\u0159edt\u00edm, tak tady mi nepom\u016f\u017eou ur\u010dit\u011b. Tady si mus\u00edm d\u00e1vat pozor na pusu. Jestli n\u011bco \u0159eknu mimo, v\u00edm, \u017ee se to m\u016f\u017ee dostat ven. Na to m\u011b u\u017e dostate\u010dn\u011b upozornila Julie. Bo\u017ee, jak j\u00e1 tu holku nen\u00e1vid\u00edm…<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm, ale pov\u00eddej. Pro\u010d t\u011b vlastn\u011b… Pro\u010d jsi na tomhle odd\u011blen\u00ed?“<\/div>\n
„Pod\u0159ezal jsem si \u017e\u00edly.“<\/div>\n
Napr\u00e1zdno polknu. Uvid\u00edm jen, jak k\u00fdvne. Ostatn\u00ed jsou \u00fapln\u011b potichu a poslouchaj\u00ed, co vlastn\u011b \u0159\u00edk\u00e1m.<\/div>\n
„Z jak\u00e9ho d\u016fvodu? Pokud se nedozv\u00edme p\u0159\u00ed\u010dinu, nem\u016f\u017eeme o probl\u00e9mu diskutovat. A nem\u016f\u017eeme ho ani \u0159e\u0161it. V\u00edm, \u017ee je t\u011b\u017ek\u00fd v\u011b\u0159it, kdy\u017e jsi tady vlastn\u011b poprv\u00e9 a jsi tady nov\u00fd. Ale opravdu ti nechceme ubl\u00ed\u017eit. Jen mluv. Ulev\u00ed se ti. V\u011b\u0159 mi. V\u011b\u0159 n\u00e1m…“<\/div>\n
„Jsem prost\u011b kret\u00e9n. Tot\u00e1ln\u00ed. \u0160lo vlastn\u011b o l\u00e1sku a j\u00e1 to zdupal. Jak jsem jen mohl… Nevid\u011bl jsem jin\u00fd v\u00fdchodisko, byla to blbost, lituju toho.“<\/div>\n
„D\u0159\u00edv ses taky sebepo\u0161kozoval? A jestli ano, pak pro\u010d?“<\/div>\n
„Proto\u017ee… Jo ano. D\u0159\u00edv taky, ale bylo to vlastn\u011b z toho sam\u00fdho d\u016fvodu.“<\/div>\n
„Ch\u00e1pu, tak\u017ee n\u011bjak\u00e9 d\u011bv\u010de t\u011b tr\u00e1pilo. Mo\u017en\u00e1 ty j\u00ed. Tohle je \u017eivot, Bille. L\u00e1ska. \u017divot, se kter\u00fdm se mus\u00edme um\u011bt poprat. V\u00edm, \u017ee je to t\u011b\u017ek\u00e9, taky ne\u0159\u00edk\u00e1m, \u017ee v\u0161echno \u00fapln\u011b zvl\u00e1d\u00e1m. Otv\u00edr\u00e1\u0161 se n\u00e1m, je to vlastn\u011b dob\u0159e. Jen se trochu v\u00edc uvolni. Odsud se nedostane v\u016fbec nic.“<\/div>\n
„Jo… D\u011bv\u010de… To taky. Vlastn\u011b… Jo, holky. Nikdy jsem to s nima neum\u011bl.“<\/div>\n
Nedok\u00e1\u017eu tomu uv\u011b\u0159it. Docela jsem se rozjel. Je docela k podivu, \u017ee m\u011b tady tak poslouchaj\u00ed. V\u016fbec netu\u0161\u00edm, zda oni v\u00ed, kdo vlastn\u011b jsem. Najednou mi to za\u010d\u00edn\u00e1 b\u00fdt \u0161um\u00e1k. Jakkoliv jsem se v l\u00e9\u010debn\u011b kdy b\u00e1l, tak tady se u\u017e v\u016fbec neboj\u00edm. M\u00e1m tady zvl\u00e1\u0161tn\u00ed pocit bezpe\u010d\u00ed. Bezpe\u010d\u00ed… Nejv\u011bt\u0161\u00ed je stejn\u011b, kdy\u017e se schoul\u00edm k Tomovi. V\u00edm, \u017ee takhle n\u00e1m rozhodn\u011b nic neubl\u00ed\u017e\u00ed, kdy\u017e budeme dva. Pln\u011b si to uv\u011bdomuju. A jsem s n\u00edm \u0161\u0165astn\u00fd…<\/div>\n
„Bille, pov\u011bz n\u00e1m o sv\u00fdch pocitech. M\u00e1\u0161 tady dostate\u010dn\u00fd prostor. Jen mluv, my t\u011b nebudeme ru\u0161it. \u0158\u00edkej, co c\u00edt\u00ed\u0161.“<\/div>\n
„J\u00e1… C\u00edt\u00edm…“<\/div>\n
Je to t\u011b\u017ek\u00fd \u0159\u00edct to. Nechci nic \u0159\u00edkat na plnou hubu, v\u00edm, jak to v\u017edycky dopadne. N\u011bco \u0159eknu a uv\u011bdom\u00edm si, jak\u00e1 je to blbost, a\u017e kdy\u017e si to o sob\u011b p\u0159e\u010dtu v novin\u00e1ch a na netu nebo se usly\u0161\u00edm v r\u00e1diu a televizi.<\/div>\n
„Je to ohromnej zmatek, lidi na v\u00e1s po\u0159\u00e1d tla\u010d\u00ed a vy c\u00edt\u00edte tu t\u00edse\u0148. Sna\u017e\u00edte se p\u0159ed ostatn\u00edmi vypadat co nejl\u00edp a nakonec to dopad\u00e1 tak, jak to dopad\u00e1. Je to hroznej pocit, kdy\u017e si mus\u00edte d\u00e1vat pozor na ka\u017ed\u00fd slov\u00ed\u010dko, gesto, na cokoliv. Kdy\u017e v\u00edte, jak v\u00e1s lidi milujou i nen\u00e1vid\u00ed. Nikdy jsem se nesna\u017eil vypadat p\u0159ed ostatn\u00edmi v tom \u00fapln\u011b nejlep\u0161\u00edm sv\u011btle, v\u017edycky jsem v\u011bd\u011bl, \u017ee v\u0161em lidem se zavd\u011b\u010dit ned\u00e1, proto\u017ee ka\u017ed\u00fdmu se prost\u011b l\u00edb\u00ed n\u011bco jin\u00fdho. Ale kdy\u017e ta nen\u00e1vist zajde moc daleko, potom u\u017e nen\u00ed na v\u00fdb\u011br. Mot\u00e1te se v tom a po\u0159\u00e1d jen p\u0159em\u00fd\u0161l\u00edte, co jste mohli ud\u011blat l\u00edp. N\u011bkdy je i ten pocit, \u017ee prost\u011b… Jste zbyte\u010dn\u00ed. \u017de jste loutka v ruk\u00e1ch spole\u010dnosti. \u017de se nem\u016f\u017eete voln\u011b nadechnout. M\u00e1te relativn\u011b v\u0161echno, \u017eijete docela v luxusu, ale nem\u016f\u017eete ud\u011blat nic, ani\u017e by v\u00e1m do toho lidi kecali a ni\u010dili v\u00e1m \u017eivot. Je toho hodn\u011b…<\/div>\n
J\u00e1 jsem se zamiloval a c\u00edtil jsem, \u017ee je to kone\u010dn\u011b to prav\u00fd. M\u011bl jsem vedle sebe lidi, kter\u00fd m\u011b opravdu m\u011bli moc r\u00e1di a j\u00e1 je. Neuv\u011b\u0159iteln\u00fd \u0161t\u011bst\u00ed pro m\u011b, ale ono se to v\u0161echno zvrtlo… Ud\u011blal jsem n\u011bco, \u010deho jsem litoval. Nev\u00edm, jestli jsem cht\u011bl n\u011bjak ut\u00e9ct pocitu, \u017ee je to moje vina. Asi jsem cht\u011bl ut\u00e9ct zodpov\u011bdnosti, j\u00e1 po\u0159\u00e1dn\u011b ani nev\u00edm. Jen v\u00edm, \u017ee jsem toho mohl ud\u011blat hodn\u011b a hodn\u011b v\u011bc\u00ed mohlo b\u00fdt v po\u0159\u00e1dku. Mohl jsem b\u00fdt s \u010dlov\u011bkem, kter\u00e9ho miluju. A j\u00e1 to pod\u011blal. Ani jsem mu vlastn\u011b ne\u0159ekl, co se stalo, jen jsem cht\u011bl, aby to mezi n\u00e1mi bylo v po\u0159\u00e1dku. Necht\u011bl jsem nikomu ubl\u00ed\u017eit, ale ud\u011blal jsem to. S\u00e1m u\u017e ani nev\u00edm pro\u010d, jen jsem cht\u011bl, aby se mnou byli lidi spokojen\u00fd, abych v jejich o\u010d\u00edch vypadal l\u00edp. V\u00edm, \u017ee je zbyte\u010dn\u00fd se o to sna\u017eit. N\u011bjak je mi u\u017e jedno, co budou \u0159\u00edkat ostatn\u00ed. M\u00e1m v sob\u011b tu \u00fazkost, nejde to jen tak smazat. Je to a\u017e moc silnej pocit. U\u017e nedok\u00e1\u017eu potla\u010dit tu bolest, prost\u011b mus\u00ed ven…“<\/p>\n<\/div>\n
V\u0161ichni ml\u010d\u00ed a d\u00edvaj\u00ed se na m\u011b. Tak, kone\u010dn\u011b jsem to ze sebe dostal. Ch\u00e1pu, taky bych nev\u011bd\u011bl, co na tohle \u0159\u00edct. Kluk vedle m\u011b si m\u011b zv\u011bdav\u011b prohl\u00ed\u017e\u00ed. V\u0161ichni pozoruj\u00ed jen m\u011b. P\u0159edstavuju si ty fotografy a davy fanou\u0161k\u016f, kter\u00fd \u010dekaj\u00ed jen na to, co \u0159eknu, co ud\u011bl\u00e1m, co se vlastn\u011b stane. Kdo by z toho nem\u011bl nervy… B\u00fdt slavnej nen\u00ed vlastn\u011b takov\u00e1 v\u00fdhra. Lidi v\u00e1s \u010dasem zatla\u010d\u00ed do kouta a je jen na v\u00e1s, jak se s t\u00edm vyrovn\u00e1te.<\/div>\n
„Bille… Chce\u0161 t\u00edm tedy \u0159\u00edct, \u017ee… C\u00edt\u00ed\u0161 n\u00e1tlak, kter\u00fd mus\u00ed ven? \u017de chyby, kter\u00e9 d\u011bl\u00e1\u0161, vid\u00ed\u0161 n\u011bkolikan\u00e1sobn\u011b v\u011bt\u0161\u00ed? \u017de lidi mnohem v\u00edce vn\u00edmaj\u00ed, kdy\u017e ud\u011bl\u00e1\u0161 n\u011bjakou chybu ty, ne\u017e kdy\u017e j\u00ed ud\u011bl\u00e1 kdokoliv jin\u00fd?“<\/div>\n
„Jo, c\u00edt\u00edm n\u00e1tlak. J\u00e1 si m\u016f\u017eu za hodn\u011b chyb s\u00e1m. Lidi mi to dost \u010dasto d\u00e1vaj\u00ed se\u017erat. Dalo by se \u0159\u00edct, \u017ee a\u0165 ud\u011bl\u00e1m cokoliv, tak… Lidi o tom v\u00ed a rozeb\u00edraj\u00ed to. Po\u0159\u00e1d mi \u0159\u00edkaj\u00ed, co je spr\u00e1vn\u00fd a co ne. Ale taky jsem mluvil o n\u011b\u010dem jin\u00fdm. Jako bych m\u011bl pocit, \u017ee… Lidem ty \u017eivoty schv\u00e1ln\u011b p\u0159evrac\u00edm. Ubl\u00ed\u017eil jsem \u010dlov\u011bku, kter\u00e9ho nadev\u0161echno miluju. A stejn\u011b… Vid\u00edte… J\u00e1 sv\u016fj trest p\u0159ij\u00edm\u00e1m, i kdy\u017e je to vysok\u00e1 cena…“<\/div>\n
„Pro\u010d si mysl\u00ed\u0161, \u017ee lid\u00e9 tvoje chyby vn\u00edmaj\u00ed jinak, ne\u017e u ostatn\u00edch?“<\/div>\n
„U zn\u00e1m\u00fdch lid\u00ed je to dost \u010dast\u00fd. Kdy\u017e si p\u0159e\u010dtete titulku, na kter\u00fd je naps\u00e1no, jak jste n\u011bkomu vylili v\u00edno do v\u00fdst\u0159ihu, jak jste si hrabali do rozkroku p\u0159i koncertu nebo jste sahali na sv\u00e9ho bratra, n\u011bjak v\u00e1m prost\u011b do sm\u00edchu nen\u00ed. J\u00e1 se jen sna\u017eil b\u00fdt dokonalej a ubl\u00ed\u017eil n\u011bkolika lidem. A mnohon\u00e1sobn\u011b se mi to vr\u00e1t\u00ed.“<\/div>\n
„Po\u010dkej, ty jsi tedy… \u0158\u00edkala jsem si, \u017ee jsem t\u011b u\u017e n\u011bkde vid\u011bla… No, zkus n\u00e1m \u0159\u00edct, jak to vlastn\u011b je. Co jsi vlastn\u011b ud\u011blal?“<\/div>\n
„Cht\u011bl jsem ut\u00e9ct p\u0159ed zodpov\u011bdnost\u00ed. U\u017e jsem to \u0159\u00edkal. Podvedl jsem \u010dlov\u011bka, kter\u00e9ho jsem nadev\u0161echno miloval a miluju po\u0159\u00e1d. Ud\u011blal jsem to snad z obavy, aby mi to nevy\u010d\u00edtal nebo aby si osoba, s kterou jsem ho podvedl, n\u011bco nevykl\u00e1dala \u0161patn\u011b. Abych nemusel u\u017e nic \u0159e\u0161it. Byla to \u0161\u00edlen\u00e1 beznad\u011bj, jakou c\u00edt\u00edm snad po\u0159\u00e1d. B\u00fdt pod drobnohledem ostatn\u00edch a \u010delit v\u0161em t\u011bm kec\u016fm, kter\u00fd kolem m\u011b jsou, je v\u00e1\u017en\u011b soda. Nakonec nev\u00edte, komu m\u00e1te v\u011b\u0159it. Jestli lidem, kter\u00fd m\u00e1te r\u00e1di, nebo n\u011bkomu \u00fapln\u011b ciz\u00edmu.“<\/div>\n
„Ch\u00e1pu, je tam ten n\u00e1tlak. Ale pokud bude\u0161 tyhle probl\u00e9my \u0159e\u0161it tak, jak jsi je \u0159e\u0161il doposud, moc t\u00edm nez\u00edsk\u00e1\u0161. Na m\u011b p\u016fsob\u00ed\u0161 jako velice siln\u00fd \u010dlov\u011bk. Ka\u017ed\u00fd m\u00e1me v \u017eivot\u011b pocit, \u017ee jsme slab\u00ed a \u017ee po\u0159\u00e1d jen n\u011bkomu ubli\u017eujeme nebo n\u011bkdo ubli\u017euje n\u00e1m. Je to bolestiv\u00fd, ale bohu\u017eel je to tak. Bille, d\u011bkuju ti. Pokud chce\u0161 je\u0161t\u011b n\u011bco \u0159\u00edct, jen mluv. My si t\u011b r\u00e1di vyslechneme. Tyhle terapie nejsou omezen\u00fd n\u011bjak\u00fdm \u010dasov\u00fdm \u00fasekem. Kdykoliv bude\u0161 n\u011bco cht\u00edt \u0159\u00edct a ulev\u00ed se ti, t\u00edm l\u00edp. Mo\u017en\u00e1 se pak je\u0161t\u011b zbav\u00ed\u0161 sebepo\u0161kozov\u00e1n\u00ed a bude\u0161 zase kr\u00e1sn\u00fd, \u0161\u0165astn\u00fd \u010dlov\u011bk. D\u011bkuju je\u0161t\u011b jednou. Chce k tomu n\u011bkdo n\u011bco \u0159\u00edct? Notak, m\u00e1me tady spole\u010dn\u011b rozeb\u00edrat na\u0161e probl\u00e9my. Jen pov\u00eddejte. Je to v\u0161echno, Bille? Nebo n\u00e1m chce\u0161 je\u0161t\u011b n\u011bco \u0159\u00edct?“<\/div>\n
„J\u00e1… U\u017e nic. Ur\u010dit\u011b. Mluvte.“<\/div>\n
„Okay, Bille. Tak tedy, d\u00e1me se do toho.“<\/div>\n
To, co \u0159\u00edkali ostatn\u00ed, jsem vlastn\u011b u\u017e v\u016fbec neposlouchal. Sed\u011bl jsem, d\u00e1l si prohl\u00ed\u017eel svoje ruce a n\u011bjak jsem nev\u011bd\u011bl, jestli jsem ud\u011blal dob\u0159e. Mo\u017en\u00e1 jo, mo\u017en\u00e1 ne. Jednozna\u010dn\u011b se mi ulevilo. Novin\u00e1\u0159i mi m\u016f\u017eou pol\u00edbit \u0161os. Nev\u00edm, jak je to tady s dodr\u017eov\u00e1n\u00edm l\u00e9ka\u0159sk\u00e9ho tajemstv\u00ed, ale snad poprv\u00e9 se tady v tomhle cvokhausu kone\u010dn\u011b c\u00edt\u00edm v bezpe\u010d\u00ed. Jako by o m\u011b opravdu n\u011bkdo st\u00e1l, cht\u011bl si m\u011b vyslechnout a s\u00e1hodlouze to nerozeb\u00edral, jestli Bill Kaulitz ud\u011blal dob\u0159e nebo ne, jak u toho bude vypadat a co vlastn\u011b bude d\u011blat. M\u011bl jsem pocit, \u017ee se snad poprv\u00e9 nebudu muset styd\u011bt bre\u010det p\u0159ed lidmi. Tihle m\u011b ch\u00e1pou…<\/div>\n
Za\u010d\u00edn\u00e1 m\u011b bolet za krkem. P\u0159ekvapiv\u011b. Sed\u00edme tu snad dv\u011b hodiny. Nakonec se dozv\u00edm, \u017ee z\u0159ejm\u011b bude konzultace i odpoledne. P\u016fvodn\u011b snad i tahle terapie m\u011bla b\u00fdt odpoledne. Tedy co tak v\u00edm… Jen jsem to zaslechl. Bol\u00ed m\u011b hlava. A pochopiteln\u011b i ta \u010d\u00e1st t\u011bla, kter\u00e1 je pravideln\u011b, noc co noc, zneu\u017e\u00edvan\u00e1. Je to v\u011bc, o kter\u00fd tady nechci mluvit a mluvit o n\u00ed nebudu. Nechci, aby se to dostalo ven, byl by to m\u016fj konec. Nechci u\u017e v\u00edc riskovat. U\u017e toho m\u00e1m za sebou dost a vytrestal jsem se s\u00e1m. M\u016f\u017eu za to akor\u00e1t j\u00e1. P\u0159\u00ed\u0161t\u011b se snad je\u0161t\u011b v\u00edc rozmluv\u00edm. D\u011bl\u00e1 mi dob\u0159e mluvit, kdy\u017e n\u011bkomu v\u011b\u0159\u00edm. Je\u0161t\u011b si mus\u00edm promluvit s Hanah a pak Dianou. Tu jsem tady kupodivu nevid\u011bl. M\u00e1m strach, aby se j\u00ed n\u011bco nestalo. Mo\u017en\u00e1 je to jen pocit, ale hlod\u00e1 to. A dost nep\u0159\u00edjemn\u011b…<\/div>\n
Pomalu n\u00e1s odv\u00e1d\u011bj\u00ed na ob\u011bd. Mus\u00edm \u0159\u00edct, \u017ee je mi opravdu divn\u011b, asi toho do sebe dneska moc nedostanu. Nem\u00e1m v\u016fbec hlad. Nav\u00edc ten tlak na sp\u00e1nc\u00edch. Mysl\u00edm, \u017ee tohle u\u017e opravdu dlouho nevydr\u017e\u00edm. Sed\u00edm nad j\u00eddlem, mas\u00edruju si sp\u00e1nky a n\u00edpu se v ob\u011bd\u011b. J\u00edm sousto po soustu, ale st\u011b\u017e\u00ed se udr\u017e\u00edm na \u017eidli a sed\u00edm rovn\u011b. Nech\u00e1m se odv\u00e9st na pokoj. U\u017e opravdu nem\u016f\u017eu. Zaklapnou za mnou dve\u0159e a j\u00e1 se sval\u00edm na postel.<\/div>\n
Nev\u00edm, co se to se mnou d\u011bje. Je mi najednou n\u011bjak slabo. Zatm\u00edv\u00e1 se mi p\u0159ed o\u010dima, nev\u00edm, \u010d\u00edm to je. V hlav\u011b mi bzu\u010d\u00ed \u010d\u00edm d\u00e1l v\u00edc, ale tohle nejsou jen pal\u010div\u00fd my\u0161lenky. Slabo mi bylo u\u017e na terapii, slabo je mi vlastn\u011b po\u0159\u00e1d. Asi p\u016fsob\u00ed to z dne\u0161n\u00ed noci. Chci j\u00edt k oknu a trochu se nad\u00fdchat \u010derstv\u00e9ho vzduchu, kter\u00fd proch\u00e1z\u00ed p\u0159es m\u00edrn\u011b pootev\u0159en\u00e9 okno. Op\u011bt se posad\u00edm na parapet a pohlad\u00edm hladkou, studenou okenn\u00ed tabuli. Pod\u00edv\u00e1m se ven. Tome… Co asi d\u011bl\u00e1\u0161… A co se asi d\u011bje tam venku. Za zdmi, kam j\u00e1 nem\u016f\u017eu…<\/p>\n<\/div>\n
autor: Angel + Mitternacht<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Angel + Mitternacht Zdraw\u00edm, slun\u00ed\u010dka… Op\u011bt v\u00e1s nech\u00e1v\u00e1m dlouho \u010dekat, ale mysl\u00edm, \u017ee kdo si po\u010dk\u00e1, ten se do\u010dk\u00e1. A snad to \u010dek\u00e1n\u00ed st\u00e1lo za to. \ud83d\ude09 Moc v\u00e1m d\u011bkuju za to, \u017ee jste. Lep\u0161\u00ed \u010dten\u00e1\u0159e si autor m\u016f\u017ee jen t\u011b\u017eko<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[187],"tags":[],"class_list":["post-14828","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-kdyz-krvacim-znamena-to-miluju-te"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/14828","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=14828"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/14828\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=14828"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=14828"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=14828"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}