{"id":14841,"date":"2009-04-06T16:00:00","date_gmt":"2009-04-06T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=14807"},"modified":"2009-04-06T16:00:00","modified_gmt":"2009-04-06T15:00:00","slug":"1000-meere-ii-4","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/04\/06\/1000-meere-ii-4\/","title":{"rendered":"1000 Meere II 4."},"content":{"rendered":"
autor: Bitter<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Soudce pokynul a v\u0161ichni si sedli. Otev\u0159ely se dve\u0159e nalevo od Toma a p\u0159ivedli Billa.<\/div>\n
Ten se kolem sebe zoufale rozhl\u00e9dl a sna\u017eil se ho naj\u00edt. Policista mu sundal pouta a on si sedl vedle Lucy.<\/div>\n
„Bude to dobr\u00fd…“ Bill jen k\u00fdvl. V Tomovi to v\u0159elo. Kdyby jen Bill v\u011bd\u011bl, jak\u00e1 je ve skute\u010dnosti…<\/div>\n
Soud trval asi p\u016fl hodiny a vypadalo to dost bled\u011b. Najednou se Lucy zvedla. Andreas zrovna vypov\u00eddal.<\/div>\n
„M\u00e1m je\u0161t\u011b jednu ot\u00e1zku.“ Sebev\u011bdom\u011b se zad\u00edvala na Billa a pak na Toma, ten uhnul pohledem.<\/div>\n
„Ve va\u0161em dom\u011b je instalovan\u00e1 kamera, je to tak?“<\/div>\n
„Ano.“<\/div>\n
„Pokud v\u00edm, z\u00e1znam se ztratil.“<\/div>\n
„Ano…“<\/div>\n
„Omyl… dnes r\u00e1no jsem na\u0161la v po\u0161t\u011b tohle…“ Do\u0161la ke stolku a z kufru vyndala kazetu. Andreas j\u00ed sjel nech\u00e1pav\u00fdm pohledem. Domluvili se p\u0159ece jinak…<\/p>\n<\/div>\n
Flashback<\/em><\/div>\n
„A ty si mysl\u00ed\u0161, \u017ee Bill bude p\u00e1r dn\u00ed ve v\u011bzen\u00ed a Tom ti sko\u010d\u00ed do n\u00e1ru\u010de?“<\/em><\/div>\n
„Jen\u017ee Bill tam bude dva roky.“<\/em><\/div>\n
„Jak to?“ Lucy vyndala z kabelky kazetu.<\/em><\/div>\n
„Tohle je kazeta z tv\u00fdho domu, no a pistoli ti Tom odkopnul tak \u0161ikovn\u011b, \u017ee ji policie nena\u0161la. A\u017e j\u00e1.“<\/em><\/div>\n
„Tomu nerozumim.“<\/em><\/div>\n
„Za\u017ealuje\u0161 Bill za pokus o vra\u017edu.“ Kdyby Andreas mohl, rozesm\u00e1l by se.<\/em><\/div>\n
„A jak to chce\u0161 proboha ud\u011blat?“<\/em><\/div>\n
„Kdy\u017e se ztrat\u00ed jedin\u00fd d\u016fkaz s t\u00edm, jak to bylo doopravdy, m\u016f\u017ee\u0161 \u0159\u00edct co chce\u0161, nav\u00edc pistole, co se na\u0161la, byla s Billov\u00fdmi otisky.“<\/em><\/div>\n
konec flashbacku<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Lucy zapnula video a kazetu pustila.<\/div>\n
\n
Po skon\u010den\u00ed z\u00e1znamu se m\u00edstnost\u00ed rozezn\u011bl \u0161um.<\/div>\n
„Ticho, nebo d\u00e1m vyklidit soudn\u00ed s\u00ed\u0148… Jedn\u00e1n\u00ed se odkl\u00e1d\u00e1 o \u010dtvrt hodiny…“ Billa znova odvedli, z\u016fstal s Lucy v jej\u00ed kancel\u00e1\u0159i.<\/div>\n
„Kde jsi vzala ten z\u00e1znam?“<\/div>\n
„M\u011bla jsem ho v po\u0161t\u011b, hele, z\u016fsta\u0148 tady, j\u00e1 jdu te\u010f za soudcem a pak se domluv\u00edme co d\u00e1l jo, teoreticky by t\u011b m\u011bli pustit hned, ale nikdy nev\u00ed\u0161.“ Bill jen k\u00fdvl a sedl si do k\u0159esla. Kone\u010dn\u011b to skon\u010d\u00ed. Budou m\u00edt oba klid kone\u010dn\u011b…<\/p>\n<\/div>\n
Flashback<\/em><\/div>\n
„Tome, d\u00edvej se prosim t\u011b jinam.“<\/em><\/div>\n
„A pro\u010d?“<\/em><\/div>\n
„Nem\u016f\u017eu si d\u011blat linky, kdy\u017e se na m\u011b furt \u0161kleb\u00ed\u0161 do zrcadala.“<\/em><\/div>\n
„J\u00e1 se ne\u0161klebim…“<\/em><\/div>\n
„To je jedno, m\u011b to prost\u011b rozptyluje…“<\/em><\/div>\n
„Ale…“ Tom se zvednul z pra\u010dky a do\u0161el k Billovi, ot\u0159el se bradou o jeho rameno a d\u00edval se do zrcadla.<\/em><\/div>\n
„No tak, takhle to neud\u011bl\u00e1m u\u017e v\u016fbec.“<\/em><\/div>\n
„Ale zlato, neroz\u010diluj se… v\u017edy\u0165 m\u00e1me je\u0161t\u011b \u010dty\u0159i hodiny, ne\u017e p\u0159ijedou kluci.“ Bill odlo\u017eil tu\u017eku a nato\u010dil se tak, aby na Toma vid\u011bl.<\/em><\/div>\n
„T\u00edm chce\u0161 \u0159\u00edct co?“<\/em><\/div>\n
„No, \u017ee m\u00e1me dost \u010dasu.“<\/em><\/div>\n
„Ty mo\u017en\u00e1, ale j\u00e1 si musim je\u0161t\u011b ud\u011blat vlasy.“<\/em><\/div>\n
„Tak j\u00e1 ti je ud\u011bl\u00e1m.“<\/em><\/div>\n
„Ty mn\u011b ud\u011bl\u00e1\u0161 leccos, ale vlasy asi t\u011b\u017eko.“ Tom se jen u\u0161kl\u00edbl.<\/em><\/div>\n
„Stejn\u011b ti to nejv\u00edc slu\u0161\u00ed, kdy\u017e je m\u00e1\u0161 takhle.“ Odhrnul mu jeden pramen z obli\u010deje a dal mu ho za ucho. „Nech si to takhle… pros\u00edm.“<\/em><\/div>\n
„Tak dob\u0159e… a co budem d\u011blat te\u010f?“<\/em><\/div>\n
„Te\u010f?… Tohle.“ Tom se skr\u010dil, pevn\u011b objal Billova stehna a vyzvedl ho do vzduchu. „Te\u010f si t\u011b odnesu do pokoje, hodim na postel a budu t\u011b l\u00edbat \u00fapln\u011b v\u0161ude, dokud nebude\u0161 prosit, abych p\u0159estal.“<\/em><\/div>\n
„A pak?“<\/em><\/div>\n
„V\u00e1\u017en\u011b to chce\u0161 v\u011bd\u011bt?“<\/em><\/div>\n
„J\u00e1 chci v\u011bd\u011bt \u00fapln\u011b v\u0161echno.“<\/em><\/div>\n
„Probu\u010f se…“<\/em><\/div>\n
„C-co?“<\/em><\/div>\n
„Probu\u010f se…“<\/em><\/div>\n
„Tak Bille, sly\u0161\u00ed\u0161?“ Bill otev\u0159el o\u010di.<\/div>\n
„J\u00e9, j\u00e1 usnul… promi\u0148…“<\/div>\n
„To nic. Vst\u00e1vej, jde se.“<\/div>\n
„No a co \u0159\u00edkal soudce?“ Lucy jen pokr\u010dila rameny.<\/div>\n
„Nic, co bych sama nev\u011bd\u011bla, ale vypad\u00e1 to, \u017ee t\u011b pust\u00ed je\u0161t\u011b dneska.“<\/div>\n
„A co Tom?“<\/div>\n
„Co co Tom?“<\/div>\n
„No co \u0159\u00edkal?“<\/div>\n
„J\u00e1 s nim nemluvila…“<\/div>\n
„Aha.“<\/div>\n
„Neboj, ur\u010dit\u011b se na tebe u\u017e t\u011b\u0161\u00ed.“<\/p>\n<\/div>\n
Bill se oto\u010dil na Toma. -Bude to dobr\u00e9- \u0158\u00edkal jeho pohled.<\/div>\n
„Soud se ustanovil takto… Ob\u017ealovan\u00fd Bill Kaulitz je zpro\u0161t\u011bn viny a s okam\u017eitou platnost\u00ed propu\u0161t\u011bn.“ Bill se neudr\u017eel a radost\u00ed vyp\u00edskl. Okam\u017eit\u011b se vrhnul na Toma.<\/div>\n
„J\u00e1 se tak b\u00e1l…“<\/div>\n
„U\u017e je to dobr\u00fd… pojedeme dom\u016f a z\u00edtra odl\u00edt\u00e1me… u\u017e jsem v\u0161echno za\u0159\u00eddil…“<\/div>\n
„Ale jak… jak jsi…“<\/div>\n
„Lucy je p\u0159ece dobr\u00e1 pr\u00e1vni\u010dka, ne?“ Bill nemohl p\u0159eslechnout ironick\u00fd podt\u00f3n Tomova hlasu. Rad\u0161i to nechal b\u00fdt. M\u011bl radost, \u017ee to dob\u0159e dopadlo, ze v\u0161eho nejv\u00edc se t\u011b\u0161il dom\u016f a na dovolenou. M\u011bl za to, \u017ee tahle bude jedine\u010dn\u00e1 a v podstat\u011b v\u011bci se nem\u00fdlil. Nebude jen jedine\u010dn\u00e1, bude to hlavn\u011b posledn\u00ed \u0161\u0165astn\u00e1 v\u011bc, kter\u00e1 ho za tenhle rok potk\u00e1.<\/p>\n<\/div>\n
Bill se zad\u00edval na strome\u010dek, kter\u00fd pr\u00e1v\u011b dozdobil. Tom mezit\u00edm v\u011b\u0161el \u017e\u00e1rovky do oken.<\/div>\n
Musel se pochv\u00e1lit. Strome\u010dek byl lad\u011bn do st\u0159\u00edbrno modr\u00e9 barvy a on byl pat\u0159i\u010dn\u011b py\u0161n\u00fd na to, jak se mu to povedlo. Te\u010f u\u017e jen zkontrolovat Toma, jestli se na t\u011bch \u017e\u00e1rovk\u00e1ch neob\u011bsil a m\u016f\u017eou pomalu vyrazit do Magdeburku za rodi\u010di. Byli tak domluven\u00ed, dvac\u00e1t\u00e9ho druh\u00e9ho p\u0159ijedou a r\u00e1no dvac\u00e1t\u00e9ho \u010dtvrt\u00e9ho zas odjedou. M\u011bli to b\u00fdt prvn\u00ed V\u00e1noce, kter\u00e9 oslav\u00ed jen spolu. Ozval se zvonek, \u017ee by si Tom nevzal kl\u00ed\u010de?<\/div>\n
„Lucy, ahoj. Co tady d\u011bl\u00e1\u0161? Od soudu jsem t\u011b nevid\u011bl.“ Automaticky j\u00ed objal. Byl tak r\u00e1d, \u017ee j\u00ed zase vid\u00ed. Nem\u011bl d\u016fvod j\u00ed nen\u00e1vid\u011bt. Zat\u00edm.<\/div>\n
„Je tady Tom, mus\u00edm sn\u00edm mluvit.“<\/div>\n
„Jo je venku, v\u011b\u0161\u00ed \u017e\u00e1rovky. Dob\u011bhnu pro n\u011bj.“ Vyb\u011bhl p\u0159ed d\u016fm, jen v tri\u010dku.<\/div>\n
„Tome!“ Tom zrovna sl\u00e9zal ze, \u017eeb\u0159\u00edku. Lekl se a na p\u0159edposledn\u00ed p\u0159\u00ed\u010dce mu uklouzla noha a spadl. Jedin\u00e9, \u010deho se stihl chytit, byla pov\u011b\u0161en\u00e1 cesm\u00edna a Bill, kter\u00e9ho automaticky st\u00e1hnul na sebe.<\/div>\n
„Je\u017ei\u0161i, promi\u0148… nen\u00ed ti nic?“<\/div>\n
„Ne… a tob\u011b?“<\/div>\n
„J\u00e1 spad do m\u011bk\u00fdho.“ Usm\u00e1l se Bill a pohladil Toma na tv\u00e1\u0159i. Ten si ho p\u0159it\u00e1hl za krk a pol\u00edbil.<\/div>\n
„Pro\u010d jsi tak k\u0159i\u010del?“<\/div>\n
„M\u00e1me n\u00e1v\u0161t\u011bvu a neuhodne\u0161 koho.“<\/div>\n
„No to fakt nevim.“<\/div>\n
„P\u0159ijela Lucy. Nen\u00ed to fajn? Dlouho jsme j\u00ed nevid\u011bli. Budu muset zavolat dom\u016f, \u017ee se zdr\u017e\u00edme.“ Vychrlil na n\u011bj Bill jedn\u00edm dechem a za\u010dal se zvedat. Ne, \u017ee by mu vadilo, \u017ee le\u017e\u00ed na Tomovi, ale m\u00ednus deset je m\u00ednus deset a k\u00f3r, kdy\u017e m\u00e1te triko… Tom se zvedl a vykro\u010dil za n\u00edm. Dobr\u00e1 n\u00e1lada byla tatam.<\/div>\n
„Ahoj, Tome… pot\u0159ebuju s tebou mluvit.“ Oto\u010dila se na Billa. „O samot\u011b.“ Bill se jen nech\u00e1pav\u011b zamra\u010dil a pak m\u00edstnost opustil.<\/div>\n
„Tak co chce\u0161?“ Zeptal se bez \u0161petky z\u00e1jmu Tom a posadil se na pohovku.<\/div>\n
„Jsem t\u011bhotn\u00e1.“<\/div>\n
„Hmmm a co j\u00e1 s tim, m\u00e1m ti pogratulovat?“<\/div>\n
„Zd\u00e1 se mi, \u017ee ti nedoch\u00e1z\u00ed podstata v\u011bci, je to tvoje.“<\/div>\n
„Co\u017ee?! Jak… jak moje? To si snad d\u011bl\u00e1\u0161 srandu?!“<\/p>\n<\/div>\n
Bill sed\u011bl u stolu, nem\u011bl ve zvyku poslouchat, ale, kdy\u017e usly\u0161el h\u00e1dku, neodolal, u\u017e u soudu si v\u0161iml, jak se Tom k Lucy choval a cht\u011bl v\u011bd\u011bt, co se mezi nima stalo, p\u0159ece nen\u00ed norm\u00e1ln\u00ed, aby se zni\u010dehonic za\u010dali h\u00e1dat skoro nejlep\u0161\u00ed p\u0159\u00e1tel\u00e9. Na dovolen\u00fd se ho Bill na Lucy ptal, ale Tom v\u017edycky \u0159ekl, \u017ee se nic nestalo.<\/div>\n
„A pro\u010d bych ti to m\u011bl v\u011b\u0159it, co? Kde m\u00e1m vz\u00edt jistotu, \u017ee to nen\u00ed n\u011bkoho jin\u00fdho s…“ Nedo\u0159ekl. Lucy mu dala facku.<\/div>\n
„Mysl\u00ed\u0161 si, \u017ee jsem n\u011bjak\u00e1 d\u011bvka nebo co? Prost\u011b se smi\u0159 s faktem, \u017ee bude\u0161 m\u00edt d\u00edt\u011b.“<\/div>\n
„J\u00e1 to nechci, klidn\u011b ti budu platit, v\u00edc ode m\u011b ne\u010dekej, a u\u017e v\u016fbec si nemysli, \u017ee by se to m\u011bl dozv\u011bd\u011bt Bill. \u0158ek jsem ti snad jasn\u011b, \u017ee u\u017e t\u011b v\u00edckr\u00e1t nechci vid\u011bt.“ Bill zmaten\u011b couvnul ode dve\u0159\u00ed. V\u00edc sly\u0161et nemusel, ostatn\u00ed si v hlav\u011b b\u011bhem p\u00e1r chvil pospojoval podle sv\u00fdho. Vzal z v\u011b\u0161\u00e1ku bundu a vyb\u011bhl z domu. Nastoupil do sv\u00e9ho mercedesu a odjel.<\/div>\n
„No to m\u00e1\u0161 docela sm\u016flu, hochu…“ Tom usly\u0161el pr\u00e1sknut\u00ed dve\u0159\u00ed a n\u00e1sledn\u00e9 startov\u00e1n\u00ed auta. Rychle vyb\u011bhl p\u0159ed d\u016fm. Vid\u011bl jen, jak Billovo auto miz\u00ed v zat\u00e1\u010dce. Sly\u0161el to… mysl\u00ed si, \u017ee… \u017ee jsem ho podved…<\/em> Blesklo mu hlavou. Okam\u017eit\u011b vb\u011bhl do domu pro kl\u00ed\u010dky a Lucy nev\u011bnoval v\u016fbec pozornost. Te\u010f mus\u00ed za Billem a vysv\u011btlit mu to…<\/p>\n<\/div>\n
Simone otev\u0159ela dve\u0159e a okam\u017eit\u011b objala sv\u00e9ho mlad\u0161\u00edho syna.<\/div>\n
„Bille, zlato, volal jsi p\u0159ece, \u017ee se zdr\u017e\u00edte… a kde je Tom?“<\/div>\n
„Mami… Tom nep\u0159ijede…“ \u0160pitnul ti\u0161e a propl\u00ed\u017eil se kolem n\u00ed do ob\u00fdv\u00e1ku. Sesunul se do k\u0159esla a po tv\u00e1\u0159i se mu za\u010daly kut\u00e1let slzy, kter\u00e9 zadr\u017eoval celou cestu.<\/div>\n
Pro\u010d? Pro\u010d mu to ud\u011blal…..<\/p>\n<\/div>\n
Tomovi zazvonil mobil. Ned\u00edval se, kdo vol\u00e1 a v nad\u011bji, \u017ee je to Bill, hovor p\u0159ijal.<\/div>\n
„Bille, j\u00e1 ti to v\u0161echno vysv\u011btl\u00edm… nen\u00ed to tak jak…“<\/div>\n
„M\u016f\u017ee\u0161 mi \u0159\u00edct, kde se\u0161.“ P\u0159eru\u0161ila ho najednou Lucy.<\/div>\n
„Te\u010f pr\u00e1v\u011b p\u00e1r set metr\u016f od domova.“<\/div>\n
„A co tam chce\u0161 d\u011blat?“<\/div>\n
„Jestli ti to nedo\u0161lo, tak Bill n\u00e1s sly\u0161el a mysl\u00ed si, \u017ee jsem ho podved.“<\/div>\n
„Tak ho nech si to myslet, proto\u017ee jinak neskon\u010d\u00ed nejl\u00edp.“<\/div>\n
„Co t\u00edm mysl\u00ed\u0161? Lucy, dej mi u\u017e kone\u010dn\u011b pokoj! Dostala jsi co si cht\u011bla, tak co je\u0161t\u011b chce\u0161…“ „Pokoj ti hochu opravdu ned\u00e1m. Chce\u0161, aby Bill \u017eil, nic mu ne\u0159ekne\u0161… Andreas nen\u00ed jedinej, kdo si r\u00e1d p\u0159ivyd\u011bl\u00e1 vra\u017edou…“<\/div>\n
„To snad nemysl\u00ed\u0161 v\u00e1\u017en\u011b?!“<\/div>\n
„Jo to myslim v\u00e1\u017en\u011b.“<\/p>\n<\/div>\n
U\u017e podruh\u00e9 za tuhle hodinu se u Kaulitz\u016f rozezvonil zvonek. Tentokr\u00e1t v\u0161ak Simone nev\u00edtala syna objet\u00edm.<\/div>\n
„Co se sakra stalo? Bill p\u0159ijel asi p\u0159ed \u010dtvrt hodinou a za celou tu dobu ze sebe nedostal ani slovo, jen sed\u00ed a bre\u010d\u00ed, m\u016f\u017ee\u0161 mi laskav\u011b \u0159\u00edct, co jsi mu ud\u011blal?!“<\/div>\n
„Tak\u017ee je tady?“<\/div>\n
„Jo, je…“ Tom se protla\u010dil kolem matky a vb\u011bhl do ob\u00fdv\u00e1ku. Bill se kr\u010dil v k\u0159esle a t\u00e9m\u011b\u0159 hystericky vzlykal. Sotva Toma zaregistroval, okam\u017eit\u011b p\u0159estal a narovnal se. Do ob\u00fdv\u00e1ku ve\u0161la i Simone.<\/div>\n
„Mami, mohla bys n\u00e1s nechat o samot\u011b?“ Simone jen sjela Toma nech\u00e1pav\u00fdm pohledem a pak ode\u0161la. Sotva se za n\u00ed zav\u0159ely dve\u0159e, p\u0159ist\u00e1la na Tomov\u011b tv\u00e1\u0159i facka.<\/div>\n
„Ty hajzle!“<\/div>\n
„Bille, j\u00e1…“<\/div>\n
„Ml\u010d! Co si o sob\u011b mysl\u00ed\u0161?! J\u00e1 v\u00e1m v\u011b\u0159il, ob\u011bma a co za to?! Vy spolu \u010dek\u00e1te d\u00edt\u011b! Odhaduju, \u017ee poka\u017ed\u00fd, kdy\u017e jsi nebyl se mnou, byl jsi s n\u00ed! J\u00e1 kv\u016fli tob\u011b byl ve v\u011bzen\u00ed, neum\u00ed\u0161 si p\u0159edstavit, co to pro m\u011b bylo a jedin\u00fd, na co jsem myslel, bylo to, a\u017e budeme spolu a co za to?! Vypadni a v\u00edckr\u00e1t u\u017e mi necho\u010f na o\u010di!<\/div>\n
„Ale…“<\/div>\n
„Vypadni a tohle si vem sebou!“ Sundal si prsten z lev\u00e9ho ukazov\u00e1\u010dku a hodil ho Tomovi k noh\u00e1m. Ne\u010dekal na to, a\u017e se Tom vzchop\u00ed a utekl do sv\u00e9ho pokoje.<\/div>\n
Tom jen zvedl masvn\u00ed prsten ze zem\u011b, stejn\u00fd m\u011bl on pov\u011b\u0161en\u00fd na \u0159et\u00edzku kolem krku, a doprov\u00e1zen mat\u010din\u00fdm nech\u00e1pav\u00fdm pohledem a za zvuk\u016f t\u0159\u00ed\u0161t\u011bj\u00edc\u00edho se skla opustil d\u016fm…<\/div>\n
\u010cekal ho te\u010f jin\u00fd \u017eivot. Pln\u00fd nen\u00e1visti a p\u0159etv\u00e1\u0159ky, ale pokud cht\u011bl zachr\u00e1nit \u017eivot toho, koho tolik miloval, musel. Musel se pokorn\u011b sklonit a poslouchat p\u0159\u00edkazy.<\/div>\n
K \u010demu je ale zachr\u00e1n\u011bn\u00fd \u017eivot, kdy\u017e si ho stejn\u011b nem\u016f\u017ee u\u017e\u00edvat, proto\u017ee ka\u017ed\u00fd den str\u00e1v\u00ed v zoufalstv\u00ed a s v\u011bdom\u00edm toho, \u017ee jeho l\u00e1sku m\u00e1 n\u011bkdo jin\u00fd, ani\u017e by tu\u0161il, \u017ee v\u0161echno je \u00fapln\u011b jinak a, \u017ee ten, kter\u00e9ho ka\u017ed\u00fd den prokl\u00edn\u00e1, ve skute\u010dnosti nic neproved a je na tom stejn\u011b, ba mo\u017en\u00e1 i h\u016f\u0159 ne\u017e on…<\/p>\n<\/div>\n
autor: Bitter<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Bitter Soudce pokynul a v\u0161ichni si sedli. Otev\u0159ely se dve\u0159e nalevo od Toma a p\u0159ivedli Billa. Ten se kolem sebe zoufale rozhl\u00e9dl a sna\u017eil se ho naj\u00edt. Policista mu sundal pouta a on si sedl vedle Lucy. „Bude to dobr\u00fd…“ Bill<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[218],"tags":[],"class_list":["post-14841","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-1000-meere-ii"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/14841","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=14841"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/14841\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=14841"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=14841"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=14841"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}