{"id":14853,"date":"2009-04-05T14:30:00","date_gmt":"2009-04-05T13:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=14819"},"modified":"2009-04-05T14:30:00","modified_gmt":"2009-04-05T13:30:00","slug":"unfaithful-21","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/04\/05\/unfaithful-21\/","title":{"rendered":"Unfaithful 21."},"content":{"rendered":"
autor: Angel + Tajemn\u00e1 Nezn\u00e1m\u00e1
<\/strong><\/div>\n
Zdraw\u00edm, slun\u00ed\u010dka twincestn\u00ed… Nech\u00e1v\u00e1m v\u00e1s dlouho \u010dekat, j\u00e1 v\u00edm. Ale m\u00e1m toho rozepsan\u00fdho v\u00e1\u017en\u011b hodn\u011b a opravdu posledn\u00ed dobou v\u016fbec nest\u00edh\u00e1m, za co\u017e se nezlobte… \u00dachyln\u00e1 inspirace je ale st\u00e1le nevy\u010derpateln\u00e1 ;-), jen kdyby bylo v\u00edc \u010dasu a chuti rozepisovat to, kdy\u017e m\u00e1m \u010d\u00edm d\u00e1l nutkav\u011bj\u0161\u00ed pocit, \u017ee je to \u00fapln\u00e1 kravina… Ale j\u00e1 se polep\u0161\u00edm, ur\u010dit\u011b. \ud83d\ude09 P\u0159\u00edjemn\u00e9 po\u010dten\u00ed, zlat\u00ed\u010dka… A d\u011bkuju za komenty. :-* V\u00e1\u0161 A. :o)<\/em><\/div>\n
*******<\/em><\/div>\n
Bill<\/div>\n
Ach bo\u017ee, Tom je takovej pitomec! Tot\u00e1ln\u00ed pitomec, trubka a je\u0161t\u011b hodn\u011b dal\u0161\u00edho! C\u00edt\u00edm, \u017ee z roz\u010dilen\u00ed z\u0159ejm\u011b nebudu moct usnout, ale to je fuk. Tom je dole. Poslal jsem ho pry\u010d, nevydr\u017e\u00edm s n\u00edm tady! Jedn\u00e1 se mnou jako s mal\u00fdm, nesv\u00e9pr\u00e1vn\u00fdm d\u011bckem! Manipuluje mnou, v\u00edm to. Na druhou stranu mi sice hodn\u011b pomohl, ale… Nev\u00edm, jestli to vydr\u017e\u00edm s \u010dlov\u011bkem, kter\u00e9mu naprosto nem\u016f\u017eu v\u011b\u0159it. Nem\u016f\u017eu… Mysl\u00edm, \u017ee d\u016fv\u011bra a respekt nen\u00ed zrovna jeho silnou str\u00e1nkou.<\/div>\n
Sakra… A zrovna bych Toma pot\u0159eboval. Je mi samotn\u00e9mu smutno tady. \u017de j\u00e1 se nech\u00e1v\u00e1m tak snadno zblbnout. On kuje n\u011bco za m\u00fdmi z\u00e1dy a ne \u017ee ne, j\u00e1 to v\u00edm, jsem si t\u00edm naprosto neochv\u011bjn\u011b jistej! Kdybych ho tolik nemiloval a (p\u0159iznejme si to) nepot\u0159eboval ho, u\u017e d\u00e1vno bych mu tady s t\u00edm seknul. Mysl\u00edm, \u017ee je docela hodnej kluk, ne\u0159ekl jsem, \u017ee ne, ale… Nechci se c\u00edtit jako n\u011b\u010d\u00ed majetek, jako hra\u010dka v n\u011b\u010d\u00edch rukou.<\/div>\n
Tom nepostr\u00e1d\u00e1 cit, to jsem ne\u0159ekl. Jen si mysl\u00edm, \u017ee si pot\u0159ebuje n\u011bco dok\u00e1zat. Naprosto nech\u00e1pu, co mi t\u00edm v\u0161\u00edm chce \u0159\u00edct, co maj\u00ed ty tajnosti znamenat, ale p\u0159ijdu na to st\u016fj co st\u016fj. Nehodl\u00e1m \u010dekat, a\u017e milostiv\u011b otev\u0159e Tom\u00e1\u0161ek papulku, aby mi kone\u010dn\u011b \u0159ekl, o co v t\u00e9hle \u0161ar\u00e1d\u011b jde. Nehodl\u00e1m u\u017e d\u00e1l d\u011blat vola. Nehodl\u00e1m b\u00fdt Tomova hra\u010dka. Ni\u010d\u00ed hra\u010dka. Copak chci tak moc, kdy\u017e chci pravdu?!<\/div>\n
P\u0159ikryju se a pomalu us\u00edn\u00e1m. Ale n\u011bjak prost\u011b c\u00edt\u00edm, \u017ee my\u0161lenky, zu\u0159iv\u011b bzu\u010d\u00edc\u00ed v moj\u00ed hlav\u011b, mi to prost\u011b nedovol\u00ed…<\/div>\n
\n
<\/div>\n
Tom<\/div>\n
Jsem \u00fapln\u011b rozl\u00e1manej. P\u0159evaluju se, r\u016fzn\u011b krout\u00edm, sna\u017e\u00edm se zaujmout pozici a neda\u0159\u00ed se mi to. Tenhle gau\u010d jsme kdysi kupovali s Billem. Je o hodn\u011b v\u011bt\u0161\u00ed, ne\u017e ten n\u00e1\u0161 prvn\u00ed, vyb\u00edrali jsme ho spolu. Je kr\u00e1sn\u011b m\u011bkou\u010dkej a d\u00e1 se na n\u011bm dob\u0159e vyvalovat… Ano, na n\u011bm se \u010dlov\u011bk vyv\u00e1l\u00ed opravdu perfektn\u011b. Ale u\u017e se na n\u011bm v\u016fbec ned\u00e1 sp\u00e1t. Jsem vyto\u010denej jak… Necht\u011bjte v\u011bd\u011bt co. Pr\u00e1sknu sebou doprost\u0159ed pohovky a o\u010dima hypnotizuju strop nade mnou. Ohromn\u00e1 z\u00e1bava…<\/div>\n
Sna\u017e\u00edm se zabrat, ale nejde to. Je toho spousta najednou, nest\u00edh\u00e1m to. Bill n\u011bco tu\u0161\u00ed a dozv\u00ed se to. Ale mus\u00edm mu to \u0159\u00edct j\u00e1, nikdo jinej. Anis s Davidem na m\u011b u\u0161ili boudu. Nev\u00edm, pro\u010d jim tolik jde o Billa, ale… Po\u010dkat, asi mi to do\u0161lo!<\/div>\n
Anis jde odjak\u017eiva po m\u00e9m br\u00e1\u0161kovi. Nejrad\u0161i by ho p\u0159ehnul p\u0159es st\u016fl a kl\u00e1til, jak je den dlouhej. David asi chce satisfakci, ale po\u0159\u00e1dn\u011b nev\u00edm za co. V\u00edm jen, \u017ee z toho oba m\u016f\u017eou n\u011bco m\u00edt a to j\u00e1 prost\u011b nedopust\u00edm. Nem\u016f\u017eu! Sakra, takhle se v\u00e1\u017en\u011b ned\u00e1 le\u017eet. Jdu do kuchyn\u011b, nal\u00edt si pit\u00ed. Pot\u0159ebuju to. Jsem vyprahlej jak Sahara…<\/p>\n<\/div>\n
Posad\u00edm se na barovou stoli\u010dku a cuc\u00e1m n\u011bjak\u00fd nealko sladk\u00fd pit\u00ed. P\u0159evaluju ho na jazyku, ne\u017e zase polknu. Hlavu si zap\u0159u pravou rukou, tou druhou m\u00edch\u00e1m n\u00e1poj. Br\u010dko jsem u\u017e \u00fapln\u011b okousal. Ty nervy na m\u011b jsou vid\u011bt. M\u00e1m pocit, jako by se na m\u011b n\u011bkdo d\u00edval. Jako by m\u011b snad n\u011bkdo m\u011bl pod drobnohledem a zkoumal m\u011b a Bill\u016fv \u017eivot. Napadaj\u00ed m\u011b jedin\u011b dv\u011b osoby, kter\u00fd toho jsou schopn\u00fd, ale d\u00e1l se t\u00edm nezab\u00fdv\u00e1m. U\u017e tak m\u00e1m dost nervy v kelu…<\/div>\n
Polo\u017e\u00edm si hlavu na bar, za\u010daly se mi siln\u011b kl\u00ed\u017eit o\u010di. Ale opravdu hodn\u011b siln\u011b. Za chv\u00edli je p\u0159eze v\u0161echno kone\u010dn\u011b zav\u0159u. Us\u00edn\u00e1m…<\/p>\n<\/div>\n
Bill<\/div>\n
N\u011bco m\u011b za\u0161imr\u00e1 na l\u00ed\u010dku. Nep\u0159est\u00e1v\u00e1 to. Odfouknu pram\u00ednek sv\u00fdch nov\u00fdch, um\u011bl\u00fdch, \u010derno\u010dern\u00fdch vlas\u016f z \u010dela a zamrk\u00e1m. Zap\u0159u se lokty a pod\u00edv\u00e1m se ven z okna. Je r\u00e1no. Slunce u\u017e jasn\u011b oza\u0159uje venkovn\u00ed krajinu a mn\u011b p\u0159etrhlo span\u00ed. Spalo se mi opravdu mizern\u011b. Sny byly \u00fapln\u011b nesmysln\u00e9, j\u00e1 jsem cel\u00fd poma\u010dkan\u00fd a nav\u00edc pot\u0159ebuju sprchu. Pot\u0159ebuju n\u011bco, co m\u011b vzpru\u017e\u00ed. A nav\u00edc i ten v\u010derej\u0161\u00ed pot, to taky nen\u00ed zrovna nejlep\u0161\u00ed v\u016fn\u011b, jakou m\u00e1m v arzen\u00e1lu…<\/div>\n
Mrsknu sebou o matraci a instinktivn\u011b hmat\u00e1m rukama vedle sebe. Tom tu nen\u00ed… Jasn\u011b, \u017ee ne. Taky jsem ho na celou noc poslal pry\u010d. Taky m\u011b to mohlo napadnout. Bude z\u0159ejm\u011b dole. Nem\u00e1m \u0161anci se tam dostat, n\u011bjak jsem se je\u0161t\u011b nesezn\u00e1mil se v\u0161\u00edm bezbari\u00e9rov\u00fdm za\u0159\u00edzen\u00edm v tomhle dom\u011b. A taky na to v\u016fbec nebyl \u010das. M\u016f\u017eete si to zkusit, kdybyste \u017eili s Tomem. Soust\u0159edit se taky na n\u011bco jin\u00e9ho ne\u017e na n\u011bj, je opravdu hodn\u011b n\u00e1ro\u010dn\u00fd. Neodolatelnej pitomec…<\/div>\n
Tom<\/div>\n
Tohle v\u00e1\u017en\u011b nen\u00ed mo\u017en\u00fd… J\u00e1 jsem tady usnul. Usnul jsem u baru… B\u011b\u017en\u011b jsem schopnej slet\u011bt i z postele a te\u010f na vratk\u00e9 stoli\u010dce, kter\u00e1 ka\u017edou chv\u00edli mohla slet\u011bt k zemi a j\u00e1 se mohl odporou\u010det spolu s n\u00ed, j\u00e1 tady chr\u00e1pu a nic se mi nestalo… Prudce zamrk\u00e1m, oslepilo m\u011b jasn\u00e9, denn\u00ed sv\u011btlo. U\u017e je r\u00e1no… Kone\u010dn\u011b… Tenhle den bude jedn\u00edm z nejn\u00e1ro\u010dn\u011bj\u0161\u00edch, ale sna\u017e\u00edm se na to nemyslet. Jsem zl\u00e1manej, skoro se nem\u016f\u017eu pohnout.<\/div>\n
Prot\u00e1hnu se a doklop\u00fdt\u00e1m ke dve\u0159\u00edm. Vezmu za kliku, a a\u017e te\u010f si uv\u011bdom\u00edm, co jsem to vlastn\u011b cht\u011bl. Otev\u0159u je a hlasit\u011b vydechnu. Je\u0161t\u011b se zalepen\u00fdma o\u010dima jdu ke schod\u016fm a vystoup\u00e1m nahoru k lo\u017enici. P\u0159ede dve\u0159mi je\u0161t\u011b chv\u00edli v\u00e1h\u00e1m, ne\u017e se rozhodnu vej\u00edt. Nakouknu malou mezerou dovnit\u0159. Bill je schoulen\u00fd do klub\u00ed\u010dka a z\u00edr\u00e1 z okna. Je tak sladk\u00fd a k\u0159ehk\u00fd… A co mu to sakra d\u011bl\u00e1m j\u00e1…<\/div>\n
„Do… Dobr\u00e9 r\u00e1no, l\u00e1sko,“ za\u0161ept\u00e1m. Sednu si k n\u011bmu na postel. Prsty mu jemn\u011b zajedu do vlas\u016f, prob\u00edr\u00e1m se jimi. Bill se oto\u010d\u00ed a na chv\u00edli se mi zad\u00edv\u00e1 do o\u010d\u00ed. Ruku mi odstr\u010d\u00ed pry\u010d, d\u00e1l se d\u00edv\u00e1 ven. Nesn\u00e1\u0161\u00edm to ticho.<\/div>\n
„Nepot\u0159ebuje\u0161 n\u011bco, Billi?“ \u0159eknu skoro nesly\u0161n\u011b. Oto\u010d\u00ed se ke mn\u011b, pootev\u0159e rty, ale nic ne\u0159\u00edk\u00e1. Lehne si na z\u00e1da a d\u00edv\u00e1 se do stropu. Vid\u00edm v jeho o\u010d\u00edch v\u00fd\u010ditky. V\u00edm, v\u010dera jsem to hodn\u011b p\u0159ehnal a zaslou\u017e\u00edm si, aby se mnou zach\u00e1zel jako s kusem hadru. Ostatn\u011b se mu vlastn\u011b ani nediv\u00edm a schvaluju mu to. V\u00edm, ud\u011blal jsem kopanec… A jemu asi t\u011b\u017eko vysv\u011btl\u00edm, \u017ee jsem to tak nemyslel…<\/div>\n
„Omlouv\u00e1m se, p\u0159ehnal jsem to,“ op\u011bt prolom\u00edm ticho. Bill jen vzdychne. Op\u011bt nic. Jestli bude d\u00e1l ml\u010det, asi se zbl\u00e1zn\u00edm. Nem\u016f\u017eu si pomoct, j\u00e1 nesn\u00e1\u0161\u00edm, kdy\u017e nic ne\u0159\u00edk\u00e1. Je\u0161t\u011b k tomu v t\u00fdhle situaci se c\u00edt\u00edm \u010d\u00edm d\u00e1l h\u016f\u0159.<\/div>\n
„Mohl jsi mi to vysv\u011btlit. Nemusel ses roz\u010dilovat,“ hlesne. Probere m\u011b to z p\u0159em\u00fd\u0161len\u00ed. Vid\u00edm ale, \u017ee Bill chce je\u0161t\u011b pokra\u010dovat…<\/div>\n
„Tome, j\u00e1… Pro\u010d? Pro\u010d mi nic ne\u0159\u00edk\u00e1\u0161? Po\u0159\u00e1d se na m\u011b utrhuje\u0161, jedn\u00e1\u0161 se mnou jako s pitomcem… Bol\u00ed to, Tomi. J\u00e1 m\u00e1m pocit, \u017ee ti snad u\u017e nem\u016f\u017eu v\u011b\u0159it… “ \u0159ekne. Pok\u00fdv\u00e1m hlavou. M\u00e1 naprostou pravdu. Budu muset n\u011bkolik v\u011bc\u00ed zm\u011bnit. J\u00e1 v\u00edm, \u017ee Bill nen\u00ed blbej. V\u00edm, \u017ee n\u011bkter\u00e9 v\u011bci t\u00e9 jeho st\u0159apat\u00e9 hlavi\u010dce doch\u00e1zej\u00ed mnohem d\u0159\u00edv a mnohem l\u00e9pe, ne\u017e mn\u011b…<\/div>\n
„Billi, je toho hodn\u011b. \u010casem ti v\u0161echno \u0159eknu, jen nechci, abys v tom m\u011bl takov\u00fd zmatek… Mus\u00edm ti vlastn\u011b \u0159\u00edct, \u017ee dneska p\u0159ijdou n\u011bjak\u00fd lidi a budou s n\u00e1ma mluvit o tom, jak to bude s n\u00e1vratem kapely,“ vychrl\u00edm na jedno nadechnut\u00ed. Tak, a je to venku…<\/div>\n
„Tome… A \u017ee bys mi to t\u0159eba \u0159ekl d\u0159\u00edv?!“ \u0159ekne Bill roz\u010dilen\u011b. A sakra… Zase jsem to zdupal. Jestli j\u00e1 n\u00e1hodou nejsem Tom Kaulitz… To nejv\u011bt\u0161\u00ed hovado pod sluncem…<\/div>\n
„Necht\u011bl jsem t\u011b t\u00edm zat\u011b\u017eovat. Budou tady, a\u017e se vr\u00e1t\u00ed\u0161 z dne\u0161n\u00ed rehabilitace.“<\/div>\n
„To nebudu m\u00edt na nic n\u00e1ladu a budu otr\u00e1venej a unavenej. V\u00ed\u0161 to moc dob\u0159e, Tome. V\u00ed\u0161 moc dob\u0159e, \u017ee j\u00e1, pokud jsem unavenej, tak akor\u00e1t sp\u00edm, nebo \u010du\u010d\u00edm do blba. Za tu dobu, co se zn\u00e1me, to snad moc dob\u0159e v\u00ed\u0161.“<\/div>\n
„Bille, nechovej se jako malej.“<\/div>\n
„Kdo se tady chov\u00e1 jako malej?! Po\u0159\u00e1d mi p\u0159edkl\u00e1d\u00e1\u0161 v\u011bci jako hotov\u00fd. A ani se mnou o ni\u010dem nemluv\u00ed\u0161. To m\u011b m\u00e1\u0161 opravdu a\u017e za takov\u00fdho pitomce?!“<\/div>\n
„Bille, pros\u00edm t\u011b, neroz\u010diluj se.“<\/div>\n
„Okay. Stejn\u011b vid\u00edm, \u017ee tady je to zbyte\u010dn\u00fd.“<\/div>\n
Ticho. Sakra, jak j\u00e1 to nen\u00e1vid\u00edm. Uzn\u00e1v\u00e1m, jsem idiot. A d\u011bl\u00e1m ho ze sebe pro Billovo dobro, ale nev\u00edm, jak dlouho je\u0161t\u011b budu moct. Snad tak dlouho, dokud m\u011b Bill neza\u010dne m\u00edt pln\u00fd zuby. No, vypad\u00e1 to tak, \u017ee u\u017e se stalo…<\/p>\n<\/div>\n
Bill<\/div>\n
Klasika… Sn\u00eddan\u011b, oble\u010den\u00ed, sprcha. A n\u011bkolik hodin ml\u010den\u00ed. Tom m\u011b neuv\u011b\u0159iteln\u011b vyt\u00e1\u010d\u00ed. Neb\u00fdt moj\u00ed z\u00e1vislosti na n\u011bm, tak… U\u017e jsem to p\u0159ece \u0159\u00edkal. Snad u\u017e bych se d\u00e1vno sbalil a ode\u0161el… Ale nejde to. P\u0159ece jen… J\u00e1 po\u0159\u00e1d c\u00edt\u00edm, \u017ee mezi n\u00e1mi je n\u011bjak\u00fd pouto, kter\u00fd nesm\u00edm p\u0159etrhnout. Ehm, mysl\u00edm, \u017ee Tomovi se to mo\u017en\u00e1 nitku po nitce poda\u0159\u00ed. Proto\u017ee tam, kde nen\u00ed d\u016fv\u011bra, to absolutn\u011b nem\u016f\u017ee fungovat…<\/div>\n
Ta v\u010derej\u0161\u00ed a vlastn\u011b i dne\u0161n\u00ed h\u00e1dka… Je to a\u017e nemo\u017en\u00fd. J\u00e1 ho tak miluju a nav\u00edc je\u0161t\u011b… Mu nev\u011b\u0159\u00edm. Sakra, takov\u00fd dilema, nep\u0159eju nikomu. A nav\u00edc jsem mrz\u00e1k. A taky… Postav\u00ed m\u011b v\u017edycky p\u0159ed hotov\u00fd rozhodnut\u00ed a te\u010dka. Nesn\u00e1\u0161\u00edm to. J\u00e1 chci taky o n\u011b\u010dem rozhodovat! Jedn\u00e1 se tu i o m\u011b! J\u00e1 nem\u00e1m ochrnutej mozek, ale nohy, sakra! A\u017e se mi z toho chce bre\u010det… Jedin\u00fd, co nechci je, aby to Tom vid\u011bl… Nechci, aby na m\u011b v\u016fbec sahal…<\/p>\n<\/div>\n
Vid\u00edm, \u017ee ho to mrz\u00ed. Co u\u017e… J\u00e1 ze sebe debila d\u011blat nenech\u00e1m. M\u00e1m pocit, \u017ee jsem ze hry. Sna\u017e\u00ed se mi to usnadnit a akor\u00e1t mu d\u00e1v\u00e1m se\u017erat, \u017ee to \u010d\u00edm d\u00e1l v\u00edc pack\u00e1. V jednom kuse to sere. Je to takovej pitomec… Takovej nesnesitelnej trouba… Ale m\u016fj… Co s n\u00edm…<\/div>\n
Vypad\u00e1 to, \u017ee se m\u011b chce kone\u010dn\u011b na p\u00e1r hodin zbavit. Na jednu stranu mi p\u0159ijde blb\u00fd, jak se o m\u011b po\u0159\u00e1d mus\u00ed starat. A pak tady… Je to pro n\u011bj za trest. Jestli byl takhle nesnesitelnej u\u017e p\u0159edt\u00edm, ne\u017e se mi stala ta nehoda, tak to pot\u011b\u0161…<\/div>\n
Nakl\u00e1d\u00e1 m\u011b do auta. Jedeme na onu rehabilitaci. Nechce se mi tam. Sice n\u011bjak tu\u0161\u00edm, co m\u011b tam tak m\u016f\u017ee \u010dekat, ale doopravdy se mi tam nechce. Nev\u00edm pro\u010d, ale m\u00e1m \u0161\u00edlen\u00fd tu\u0161en\u00ed. Takov\u00fd nutk\u00e1n\u00ed, kter\u00fd je opravdu dost nep\u0159\u00edjemn\u00fd. Jak bych to jen \u0159ekl, prost\u011b v\u00edm, \u017ee kdy\u017e Tom nebude se mnou, bude n\u011bkde a s n\u011bk\u00fdm, a mn\u011b o tom zase nebude cht\u00edt nic \u0159\u00edct. M\u00e1m se tomu divit?! Ne… Bill Kaulitz se odedne\u0161ka nediv\u00ed v\u016fbec ni\u010demu…<\/p>\n<\/div>\n
Tom<\/div>\n
Celou cestu tam ml\u010d\u00edme. Uv\u011bdomuju si, \u017ee mus\u00edm je\u0161t\u011b n\u011bco hodit do laborky, promluvit si s advok\u00e1tem, m\u00e1m toho a\u017e moc. Nane\u0161t\u011bst\u00ed. Pod\u00edv\u00e1m se na osobu, kter\u00e1 sed\u00ed vedle m\u011b. Dokonale vyfiknut\u00fd v drah\u00fdch had\u0159\u00edc\u00edch, s dlouh\u00fdmi \u0159asami, kter\u00e9 dokonale r\u00e1muj\u00ed jeho hlubok\u00e9 o\u010di. Zamy\u0161len\u00e9 o\u010di… O v\u00fdrazu jeho o\u010d\u00ed by se toho dalo ledacos \u0159\u00edct… Ale vy\u010d\u00edst z nich n\u011bco bylo v tuhle chv\u00edli je\u0161t\u011b t\u011b\u017e\u0161\u00ed, ne\u017e jsem si myslel…<\/div>\n
Nesm\u00edm se d\u00edvat na n\u011bj, mus\u00edm se d\u00edvat p\u0159ed sebe. Je to t\u011b\u017ek\u00fd. V\u00edm, d\u011bl\u00e1m si tohle s\u00e1m. M\u016f\u017eu za to v\u0161echno akor\u00e1t tak j\u00e1. D\u011bl\u00e1m v\u0161echno pro to, abych ho neztratil. A nakonec ho ztr\u00e1c\u00edm \u010d\u00edm d\u00e1l v\u00edc. Doch\u00e1z\u00ed mi najednou spousta v\u011bc\u00ed, kter\u00e9 jsem p\u0159edt\u00edm neprom\u00fd\u0161lel a nebral je v \u00favahu, nep\u0159em\u00fd\u0161lel jsem o nich jako o d\u016fle\u017eit\u00fdch. Ta moje blbost m\u011b klidn\u011b m\u016f\u017ee st\u00e1t vztah… A \u017eivot… Proto\u017ee Bill je m\u016fj \u017eivot.<\/div>\n
„Bille?“ pokou\u0161\u00edm se nav\u00e1zat \u0159e\u010d. Vid\u00edm jen, jak si hraje s prsty a nevn\u00edm\u00e1 m\u011b. Oto\u010d\u00ed se k ok\u00fdnku, nic ne\u0159\u00edk\u00e1. Nediv\u00edm se mu. V t\u00fdhle situaci bych se zachoval \u00fapln\u011b stejn\u011b. Je trvdohlavej jako mezek. Tohle m\u00e1 bohu\u017eel m\u016fj o deset minut mlad\u0161\u00ed brat\u0159\u00ed\u010dek po mn\u011b. Stejn\u011b, jako spoustu jin\u00fdch, ale pozitivn\u00edch v\u011bc\u00ed…<\/div>\n
„Tom\u00ed…“ za\u0161ept\u00e1. Zrovna stoj\u00edme, na semaforu je \u010derven\u00e1. Bill mi polo\u017e\u00ed svoj\u00ed ru\u010dku na koleno a zvedne ke mn\u011b svoje smutn\u00e9 o\u010di. Sakra pr\u00e1ce, co mu to jenom d\u011bl\u00e1m…<\/div>\n
„Billi, copak?“ odpov\u00edm. M\u00e1 takovou n\u011bhu v o\u010d\u00edch. Takovou si pamatuju jedin\u011b z dob, kdy zp\u00edval na p\u00f3diu na\u0161\u00ed p\u00edsni\u010dku. Do noci… Taky vid\u00edm spoustu otazn\u00edk\u016f. Bo\u017ee m\u016fj, Billi…<\/div>\n
„Tomi, bude\u0161 tam se mnou? Na t\u00e9 rehabilitaci? Pros\u00edm, Tom\u00ed,“ \u0159ekne tich\u00fdm, prosebn\u00fdm hl\u00e1skem. Jemn\u011b stiskne moj\u00ed ruku, voln\u011b polo\u017eenou na \u0159ad\u00edc\u00ed p\u00e1ce.<\/div>\n
„Billi, j\u00e1 nev\u00edm. Podle toho, jak se je\u0161t\u011b domluv\u00edm. J\u00e1 mus\u00edm n\u011bco vy\u0159\u00eddit, nezlob se,“ odpov\u00edm. Tak kr\u00e1sn\u011b pros\u00ed… Ale mus\u00edm n\u011bco ud\u011blat, prost\u011b to nejde. Tak moc r\u00e1d bych byl s n\u00edm a podpo\u0159il ho…<\/div>\n
„A co vy\u0159\u00eddit?“ zept\u00e1 se. Vyhled\u00e1 m\u016fj pohled a jeho \u010dokol\u00e1dov\u00e1 o\u010dka hledaj\u00ed v t\u011bch m\u00fdch, mimochodem toto\u017en\u00fdch o\u010d\u00edch, odpov\u011bdi.<\/div>\n
„Potom se to dozv\u00ed\u0161, zlat\u00ed\u010dko. Te\u010f se mus\u00ed\u0161 soust\u0159edit na n\u011bco jin\u00fdho. A\u017e se vr\u00e1t\u00ed\u0161, j\u00e1 ti to \u0159eknu. Uvid\u00edme kluky, lidi z managementu, n\u011bjak to v\u0161echno vy\u0159\u00edd\u00edme, abychom se mohli vr\u00e1tit co nejd\u0159\u00edv. Jen chci, aby bylo v\u0161echno perfektn\u00ed,“ odpov\u00edm klidn\u00fdm hlasem. Je vid\u011bt, \u017ee on se s t\u00edm asi jen tak nespokoj\u00ed. Dal\u0161\u00ed vlastnost, kterou m\u00e1 po mn\u011b. Je \u0161\u00edlenej nezmar.<\/div>\n
„Potom? Pro\u010d d\u011bl\u00e1\u0161 v\u011bci za m\u00fdmi z\u00e1dy?“ \u0159ekne roz\u010dilen\u011b. Zv\u00fd\u0161\u00ed hlas tak, \u017ee mi to m\u00e1lem roztrhne bub\u00ednky.<\/div>\n
„Pokud v\u00edm, Tome, my dva spolu chod\u00edme. A v\u00edm, \u017ee ty mi zdaleka ne\u0159\u00edk\u00e1\u0161 v\u011bci, kter\u00fd bys mi ozn\u00e1mit m\u011bl. D\u011bl\u00e1\u0161 v\u0161echno tak, abych j\u00e1 u\u017e p\u0159i\u0161el k hotov\u00fdmu. A v\u00ed\u0161 co?! J\u00e1 ti o tohle nestoj\u00edm. Mohl jsem to \u010dekat. \u010cekal jsem, \u017ee mi zase \u0159ekne\u0161 to svoje: „A\u017e potom, brou\u010dku“. Nech si ty svoje medov\u00fd kecy, m\u011b to u\u017e v\u00e1\u017en\u011b nebav\u00ed! Copak jsem nesv\u00e9pr\u00e1vnej, copak jsem d\u011bcko?! Vynech\u00e1v\u00e1\u0161 m\u011b z tolika v\u011bc\u00ed a tolik mi toho ne\u0159\u00edk\u00e1\u0161! J\u00e1 nem\u00e1m ochrnutej mozek, ale nohy. Nejsem blbej a vid\u00edm, \u017ee tady n\u011bco nehraje. P\u0159ijdu na to. A TEBE k tomu nepot\u0159ebuju! Pot\u0159ebuju podporu, nepot\u0159ebuju, abys se mnou jednal jak s ment\u00e1lem! Sna\u017e\u00edm se, aby to bylo dobr\u00fd. Sna\u017e\u00edm se, abychom my dva byli v pohod\u011b. Ale vid\u00edm, \u017ee m\u011b prost\u011b nebere\u0161. J\u00e1 kurva nejsem z porcel\u00e1nu, pochop to!“<\/div>\n
Tak… L\u00e9pe se snad vyj\u00e1d\u0159it nemohl. Nevn\u00edm\u00e1m ani hlasit\u00e9 a nal\u00e9hav\u00e9 trouben\u00ed aut, kter\u00fd stoj\u00ed za mnou. Za dobu Billova proslovu se musely barvy na semaforu zm\u011bnit snad tis\u00edckr\u00e1t. Nat\u0159el mi to. Op\u011bt takovej st\u011br. U\u017e je to zase star\u00fd, arogantn\u00ed Bill, kter\u00fdho zn\u00e1m. V\u0161ak ono ho to p\u0159ejde… Ale kdy… Sakra Tome, on m\u00e1 naprostou pravdu!<\/div>\n
Chyt\u00e1m nervy, \u010d\u00edm d\u00e1l v\u011bt\u0161\u00ed. Ale sna\u017e\u00edm se d\u00e1vat pozor na cestu, dokud kone\u010dn\u011b nedojeme do rehabilita\u010dn\u00edho centra. Takov\u00e1 roztomil\u00e1 klinika… Pozoruju Billa s na\u0161pulen\u00fdmi rty, o\u010dima sev\u0159en\u00fdma do \u00fazk\u00fdch \u0161t\u011brbinek a nejv\u00edc m\u011b d\u011bs\u00ed v\u00fdhru\u017en\u011b zalo\u017een\u00e9 ruce na hrudi. Vystoup\u00edm z auta a odemknu kufr. Vyt\u00e1hnu z n\u011bj voz\u00edk a postav\u00edm ho k Billov\u00fdm dv\u00ed\u0159k\u00e1m. Ty pomalu otev\u00edr\u00e1m…<\/p>\n<\/div>\n
Bill<\/div>\n
„Dovol\u00ed\u0161, j\u00e1 s\u00e1m!“ ohrad\u00edm se, kdy\u017e vid\u00edm, jak mi Tom rozep\u00edn\u00e1 p\u00e1s a sna\u017e\u00ed se m\u011b v n\u00e1ru\u010di dostat na kole\u010dkov\u00e9 k\u0159eslo, kter\u00e9 p\u0159ichystal. Nat\u00e1hnu se pro voz\u00edk, zajist\u00edm ho pojistkou, aby mi n\u00e1hodou neujel a pomalu se z auta souk\u00e1m na n\u011bj. Nakonec se mi to kupodivu poda\u0159\u00ed. Je\u0161t\u011b za sebou zabouchnu dve\u0159e od auta a v ruce stisknu svoj\u00ed ta\u0161ku, ve kter\u00e9 m\u00e1m nachystan\u00e9 oble\u010den\u00ed na dne\u0161n\u00ed cvi\u010den\u00ed.<\/div>\n
Tom je z toho o\u010dividn\u011b dost zara\u017eenej. Nechci, aby mi cokoliv \u0159\u00edkal. Mo\u017en\u00e1 si mysl\u00ed n\u011bco v tom smyslu, \u017ee do p\u00e1r dn\u00ed splasknu, ale ho\u0161\u00e1nek se krut\u011b plete\u2026 J\u00e1 mu tohle ba\u0161tit nechci a nebudu. S\u00e1m si to nadrobil, s\u00e1m si to vy\u017eere. Chce vz\u00edt m\u016fj voz\u00edk za dr\u017e\u00e1tka, ale j\u00e1 se jen oto\u010d\u00edm a pl\u00e1cnu ho p\u0159es ruce. M\u00e1m v ruk\u00e1ch dost s\u00edly, tenhle voz\u00edk je dob\u0159e vybaven\u00fd, dokonce m\u00e1 i takov\u00fd ten motorek, ale tohle je pr\u00fd lep\u0161\u00ed… U\u017e v nemocnici mi \u0159ekli, \u017ee budu pot\u0159ebovat hodn\u011b s\u00edly do rukou…<\/div>\n
„Nemus\u00ed\u0161 tam se mnou chodit. Jen si b\u011b\u017e za\u0159izovat. V p\u011bt kon\u010d\u00edm. Ale klidn\u011b m\u011b tu m\u016f\u017ee\u0161 nechat. Jak je tvoje ct\u011bn\u00e1 libost. Pak u\u017e t\u011b nebudu obt\u011b\u017eovat. Nebude\u0161 si pak muset vym\u00fd\u0161let ty svoje pitom\u00fd v\u00fdmluvy, kter\u00fdm stejn\u011b nev\u011b\u0159\u00edm,“ \u0159eknu u dve\u0159\u00ed, ne\u017e se do nich po ramp\u011b dostanu. Vid\u00edm, \u017ee Tom m\u00e1 ze m\u011b nervy. V\u00edm, mo\u017en\u00e1 bych zaslou\u017eil p\u00e1r facek, ale ono se to u\u017e hrot\u00ed. Tot\u00e1ln\u011b m\u011b dop\u00e1lil. V\u00edc to snad u\u017e ani nejde. Ale n\u011bco ve mn\u011b mi \u0159\u00edk\u00e1, \u017ee t\u00e9hle domn\u011bnce bych zase tak moc fandit nem\u011bl…<\/div>\n
„Dobr\u00fd den, vy mus\u00edte b\u00fdt… Bill Kaulitz, \u017ee?“ sly\u0161\u00edm p\u0159\u00edv\u011btiv\u00fd \u017eensk\u00fd hlas ve dve\u0159\u00edch, kter\u00e9 stoj\u00ed hned naproti m\u011b. Mlad\u00e1 \u017eena u\u017e otv\u00edr\u00e1 doko\u0159\u00e1n velk\u00e9, b\u00edl\u00e9 dve\u0159e.<\/div>\n
„J\u00e1 jsem Ella. Budu va\u0161e asistentka, Bille. Chcete, aby tady byl v\u00e1\u0161 bratr s v\u00e1mi, ne\u017e skon\u010d\u00edme s dne\u0161n\u00edm cvi\u010den\u00edm?“ p\u0159edstav\u00ed se a kone\u010dn\u011b domluv\u00ed. M\u00e1 p\u0159\u00edjemn\u00fd hlas. Tohle cvi\u010den\u00ed se mi bude l\u00edbit. Je mlad\u00e1, hezk\u00e1, nav\u00edc docela mil\u00e1. Oto\u010d\u00edm se k Tomovi, chyst\u00e1 se n\u011bco \u0159\u00edct.<\/div>\n
„Ne, on tu nebude. Zaprv\u00e9 m\u00e1 hodn\u011b pr\u00e1ce a za druh\u00e9 m\u011b p\u0159\u00ed\u0161ern\u011b nasral,“ syknu. Oba dva ztichnou. A co bych na to m\u011bl asi \u0159\u00edct?! Je to pravda.<\/div>\n
Tom se zatv\u00e1\u0159\u00ed dost rozpa\u010dit\u011b. Pohled zabodne do podlahy. Tohle jsem mo\u017en\u00e1 nem\u011bl. Ale tak co. Jen a\u0165 si to vy\u017eere! Nebudu tady d\u00e1l za pitomce a uf\u0148ukanou chudinku. Je vid\u011bt, \u017ee jsem je oba p\u0159ivedl do rozpak\u016f.<\/div>\n
„Ka\u0161leme na to. Tak se do toho pust\u00edme, ne?! J\u00e1 jsem ready. Tak\u017ee… v p\u011bt, Tome,“ \u0159eknu u\u017e docela klidn\u00fdm hlasem. Ella mi pom\u016f\u017ee z voz\u00edku na lavi\u010dku, kter\u00e1 je naproti n\u00e1m. Pod\u00e1m j\u00ed ta\u0161ku s oble\u010den\u00edm, ve kter\u00e9m budu cvi\u010dit. S\u00e1m si sund\u00e1v\u00e1m n\u011bkter\u00e9 kousky, kter\u00e9 je\u0161t\u011b dok\u00e1\u017eu sundat s\u00e1m a pak si nech\u00e1m pomoct. Tom tam po\u0159\u00e1d stoj\u00ed a civ\u00ed na m\u011b jak na zjeven\u00ed. Mezit\u00edm jsem p\u0159evle\u010den\u00fd…<\/div>\n
„Tak… j\u00e1 p\u00e1d\u00edm, br\u00e1\u0161ko. M\u011bj se. V p\u011bt… jsem tady,“ za\u0161ept\u00e1 a sna\u017e\u00ed se mi vlepit pusu na tv\u00e1\u0159. M\u00edsto, na kter\u00e9 m\u011b pol\u00edbil, si se znechucen\u00fdm v\u00fdrazem ot\u0159u. Tom op\u011bt nasad\u00ed smutn\u00fd pohled a tentokr\u00e1t opravdu odkr\u00e1\u010d\u00ed tou svou houpavou ch\u016fz\u00ed n\u011bkam do pry\u010d. V\u0161ak on vychladne…<\/div>\n
M\u011b to tak stra\u0161n\u011b mrz\u00ed. Nechci se k n\u011bmu chovat takhle, shazovat ho… Ale j\u00e1 prost\u011b jen chci, aby se ke mn\u011b choval norm\u00e1ln\u011b. Aby m\u011b bral jako sob\u011b rovn\u00e9ho, tak, jak to v p\u00e1ru b\u00fdt m\u00e1. To, \u017ee nem\u016f\u017eu h\u00fdbat nohama, je opravdu jen detail a na na\u0161em vztahu by to opravdu nem\u011blo nic zm\u011bnit. Nav\u00edc m\u00e1m pocit, \u017ee si se mnou snad chce hr\u00e1t na Men in black.<\/div>\n
Pohr\u00e1v\u00e1 si s moj\u00ed pam\u011bt\u00ed… M\u00e1m pocit, jako by existovalo n\u011bkolik v\u011bc\u00ed, kter\u00e9 mi taj\u00ed. Ne proto, aby ubl\u00ed\u017eily mn\u011b, ale aby snad neubl\u00ed\u017eily jemu. Za\u010d\u00edn\u00e1m si vzpom\u00ednat na v\u011bci, na kter\u00e9 bych asi nem\u011bl. Ale \u010d\u00edm v\u00edc se m\u011b on sna\u017e\u00ed od vzpom\u00edn\u00e1n\u00ed odradit, t\u00edm v\u00edc c\u00edt\u00edm, \u017ee se mus\u00edm dozv\u011bd\u011bt pravdu. Za ka\u017edou cenu. I kdy\u017e n\u00e1s oba to m\u016f\u017ee hodn\u011b bolet…<\/p>\n<\/div>\n
„M\u016f\u017eeme za\u010d\u00edt, Bille?“ probere m\u011b Ella z p\u0159em\u00fd\u0161len\u00ed. Jen pok\u00fdv\u00e1m. Posad\u00ed m\u011b u\u017e p\u0159evle\u010den\u00e9ho na voz\u00edk a sna\u017e\u00ed se m\u011b vysadit na speci\u00e1ln\u00ed leh\u00e1tko. C\u00edt\u00edm, jak se m\u011b dot\u00fdkaj\u00ed jej\u00ed ruce, jak se m\u011b sna\u017e\u00ed n\u011bjak rozeh\u0159\u00e1t. Zat\u00edm pr\u00fd spolupracuju dob\u0159e. Je tak mil\u00e1…<\/div>\n
Ale stejn\u011b po\u0159\u00e1d mus\u00edm myslet na tu d\u00edvku. Po\u0159\u00e1d je\u0161t\u011b mus\u00edm myslet na to v\u0161echno, od \u010deho se m\u011b moje dvoj\u010de sna\u017e\u00ed odl\u00e1kat. Aby ta jeho snaha udr\u017eet si m\u011b, nakonec nem\u011bla \u00fapln\u011b opa\u010dnej \u00fa\u010dinek…<\/p>\n<\/div>\n
Tom<\/div>\n
Bill m\u011b shodil. Sprost\u011b m\u011b shazuje! Ale i tak… Mus\u00edm \u0159\u00edct, \u017ee si tohle zaslou\u017e\u00edm. Mo\u017en\u00e1 si snad za to moje zatajov\u00e1n\u00ed a milosrdn\u00e9 l\u017ei tuhle a t\u00e1mhle zaslou\u017e\u00edm. A\u017e budeme zase slavn\u00ed, tak to bude v pohod\u011b. Nebudeme se muset o nic starat a pozvolna Billovi v\u0161echno vyklop\u00edm. Nem\u011bl jsem mu nikdy kecat, o to to bude je\u0161t\u011b hor\u0161\u00ed, ne\u017e jsem si myslel…<\/div>\n
Po\u0161lu ten filme\u010dek hezky na rozbor, schv\u00e1ln\u011b, co mi \u0159eknou. Zajdu je\u0161t\u011b k na\u0161emu advok\u00e1tovi. Pot\u0159ebuju toho tolik nutn\u011b za\u0159\u00eddit. Nejrad\u0161i bych byl s Billem a podpo\u0159il ho, ale vysloven\u011b mi p\u0159i\u0161lo blb\u00fd tam b\u00fdt, kdy\u017e m\u011b tak set\u0159el p\u0159ed tou \u017eenskou. Ch\u00e1pu, pro\u010d to d\u011bl\u00e1. Nakonec mi rupnou nervy a j\u00e1 mu \u0159eknu i to, co nev\u00edm…<\/div>\n
A popravd\u011b, toho se boj\u00edm ze v\u0161eho nejv\u00edc. Ale nem\u016f\u017eu na to myslet. Jedin\u00fd, na co mus\u00edm myslet, je on. Pak u\u017e nebudu schopnej mu d\u00e1l nutit \u017eivot, kter\u00fd ani po\u0159\u00e1dn\u011b nen\u00ed jeho. Nebudu mu m\u011bnit \u017eivot, nem\u00e1m na to pr\u00e1vo. Nem\u00e1 na to pr\u00e1vo nikdo, t\u00edm m\u00e9n\u011b j\u00e1. Postar\u00e1m se, aby mu nic nechyb\u011blo a potom… Se d\u011bj v\u016fle bo\u017e\u00ed. Za\u0159\u00edd\u00edm je\u0161t\u011b p\u00e1r v\u011bc\u00ed a pak snad celou z\u00e1le\u017eitost kone\u010dn\u011b budu moct sm\u00e9st pod st\u016fl…<\/p>\n<\/div>\n
autor: Angel + Tajemn\u00e1 Nezn\u00e1m\u00e1
<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Angel + Tajemn\u00e1 Nezn\u00e1m\u00e1 Zdraw\u00edm, slun\u00ed\u010dka twincestn\u00ed… Nech\u00e1v\u00e1m v\u00e1s dlouho \u010dekat, j\u00e1 v\u00edm. Ale m\u00e1m toho rozepsan\u00fdho v\u00e1\u017en\u011b hodn\u011b a opravdu posledn\u00ed dobou v\u016fbec nest\u00edh\u00e1m, za co\u017e se nezlobte… \u00dachyln\u00e1 inspirace je ale st\u00e1le nevy\u010derpateln\u00e1 ;-), jen kdyby bylo v\u00edc \u010dasu<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[188],"tags":[],"class_list":["post-14853","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-unfaithful"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/14853","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=14853"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/14853\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=14853"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=14853"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=14853"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}