{"id":14879,"date":"2009-04-02T16:00:00","date_gmt":"2009-04-02T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=14845"},"modified":"2009-04-02T16:00:00","modified_gmt":"2009-04-02T15:00:00","slug":"chaos-v-dusi-ii-27","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/04\/02\/chaos-v-dusi-ii-27\/","title":{"rendered":"Chaos v du\u0161i II 27."},"content":{"rendered":"
autor: \u00c1\u010fa<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Bill<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Nev\u00edm, jak dlouho jsem bre\u010del na Tomov\u011b hrudi, zcela zlomen\u00fd a zni\u010den\u00fd. Bo\u017ee, pro\u010d? Za co? Pro\u010d se Tom neh\u00fdb\u00e1, pro\u010d nemluv\u00ed, pro\u010d mu sl\u00e1bne dech? Ud\u011blal bych cokoliv na sv\u011bt\u011b, abych mohl vr\u00e1tit \u010das. Abych mu mohl po p\u0159\u00edjezdu \u0159\u00edct, jak moc m\u011b pot\u011b\u0161il a \u017ee ho za tohle, co pro m\u011b ud\u011blal, miluju snad je\u0161t\u011b v\u00edce ne\u017e p\u0159edt\u00edm. Nedal bych mu sebemen\u0161\u00ed z\u00e1minku k tomu, aby mohl nad ukon\u010den\u00edm \u017eivota v\u016fbec jenom p\u0159em\u00fd\u0161let. To je toti\u017e ur\u010dit\u011b hlavn\u00ed vina cel\u00e9ho tohohle ne\u0161t\u011bst\u00ed. Byl ur\u010dit\u011b tak smutn\u00fd, \u017ee nekoukal, kam jede a ta v\u011btev ho zabila\u2026 Brou\u010dek m\u016fj, pro\u010d? Miluju t\u011b, Tommy, v\u011b\u0159 mi\u2026<\/em><\/p>\n<\/div>\n
„Bille?“<\/p>\n<\/div>\n
Rychle jsem otev\u0159el o\u010di, kdy\u017e jsem zaslechl ten slab\u00fd hl\u00e1sek, volaj\u00edc\u00ed m\u00e9 jm\u00e9no.<\/p>\n<\/div>\n
„Tommy?“<\/p>\n<\/div>\n
Jeho o\u010di jsou st\u00e1le zav\u0159en\u00e9 a v hlase mu zn\u00ed strach a beznad\u011bj. Chud\u00e1\u010dek m\u016fj malej\u2026 Mus\u00ed se tak moc b\u00e1t. Stisknu dlan\u011b kolem jeho tv\u00e1\u0159\u00ed a palci ho hlad\u00edm pod o\u010dima, zat\u00edmco douf\u00e1m, \u017ee mu m\u016fj kl\u00edn nep\u0159ipad\u00e1 p\u0159\u00edli\u0161 nepohodln\u00fd. Pohod\u00edm hlavou, abych alespo\u0148 trochu odstranil z o\u010d\u00ed de\u0161t\u011bm a slzami slepen\u00e9 vlasy, ale nezab\u00edr\u00e1 to. \u00dazkostliv\u011b hypnotizuju br\u00e1\u0161kovu tv\u00e1\u0159, a\u017e kone\u010dn\u011b spat\u0159\u00edm, jak se mu otev\u00edraj\u00ed o\u010di.<\/div>\n
„Tommy!“ padnu mu prudce kolem krku a zasyp\u00e1v\u00e1m rychl\u00fdmi nal\u00e9hav\u00fdmi polibky cel\u00fd jeho obli\u010dej. „L\u00e1sko\u2026 jsi \u017eiv\u00fd!“<\/div>\n
„Bi\u2026 Bill\u00ed,“ za\u0161eptal rozechv\u011bl\u00fdm hlasem a mn\u011b bylo jasn\u00e9, \u017ee mus\u00ed b\u00fdt promrzl\u00fd na kost. Cht\u011bl jsem ho n\u011b\u010d\u00edm zah\u0159\u00e1t, ale nem\u011bl jsem \u010d\u00edm, na sob\u011b jsem m\u011bl jenom zabl\u00e1cen\u00e9 tri\u010dko a d\u017e\u00edny, a oboj\u00ed bylo do posledn\u00ed nitky promo\u010den\u00e9. Za\u010dal jsem mu tedy rychle d\u00fdchat na obli\u010dej, abych ho zah\u0159\u00e1l aspo\u0148 dechem.<\/div>\n
\n
„Ne\u2026 neboj se, Tommy,“ zacvakal jsem zubama. „Poj\u010f\u2026 vr\u00e1t\u00edme se do chalupy.“<\/div>\n
Slaboulince p\u0159ik\u00fdvl. Vsunul jsem pod n\u011bj svou ruku, abych mu pomohl se zvednout ze studen\u00e9 zem\u011b, jakmile se ale jen tro\u0161ku nadzvedl, zasku\u010del a k\u0159e\u010dovit\u011b zav\u0159el o\u010di.<\/div>\n
„Auuu\u2026 hlava,“ zast\u00e9nal polohlasem.<\/div>\n
V\u011bd\u011bl jsem, co to znamen\u00e1 a zb\u011bsile jsem zamrkal, kdy\u017e jsem se pod\u00edval na krv\u00e1cej\u00edc\u00ed bouli. Mus\u00ed ho to tolik bolet\u2026<\/div>\n
„Vydr\u017e, l\u00e1sko,“ povzbuzuju ho rozt\u0159esen\u00fdm hlasem, a\u010dkoliv se s\u00e1m ut\u00e1p\u00edm v beznad\u011bji. „Bude to dobr\u00fd!“<\/p>\n<\/div>\n
Sice m\u011b sly\u0161el, ale stejn\u011b se na ne\u0161\u0165astn\u00e9m v\u00fdrazu v jeho obli\u010deji nic nezm\u011bnilo. S velik\u00fdmi obt\u00ed\u017eemi se mi povedlo vyt\u00e1hnout ho na nohy. Sna\u017eil se mi pomoct, ale jeho de\u0161t\u011bm zt\u011b\u017ekl\u00e9 oble\u010den\u00ed ve spojen\u00ed s poran\u011bnou hlavou zp\u016fsobilo, \u017ee se stejn\u011b devades\u00e1ti procenty sv\u00e9 v\u00e1hy op\u00edral o m\u011b. O\u010di mu t\u011b\u017ekly a v\u00ed\u010dka se mu kl\u00ed\u017eila, p\u0159esto se sna\u017eil dr\u017eet se p\u0159i v\u011bdom\u00ed. Ta jeho slabost m\u011b tak d\u011bsila\u2026 Nikdy jsem Toma v takov\u00e9mhle stavu neza\u017eil, v\u017edycky to byl m\u016fj ochr\u00e1nce. To on byl z n\u00e1s dvou ten, co byl v\u017edycky siln\u00fd a state\u010dn\u00fd a konej\u0161il a chr\u00e1nil ostatn\u00ed kolem sebe, to znamen\u00e1 p\u0159edev\u0161\u00edm m\u011b. To on byl t\u00edm, kdo z\u016fstal nezlomen\u00fd a zachra\u0148oval celou situaci.<\/div>\n
Ale te\u010f to bylo naopak. M\u00e9 dvoj\u010de se st\u011b\u017e\u00ed dr\u017eelo na nohou a ke koni jsem ho musel nasm\u011brovat. Jenom\u017ee te\u010f se naskytl probl\u00e9m, a to hodn\u011b velik\u00fd. Jak br\u00e1\u0161ku dostanu nahoru, abych ho dom\u016f mohl odv\u00e9zt? Tommy se sice sna\u017eil, ale bez sedla na vysok\u00e9ho h\u0159ebce se t\u011b\u017eko nased\u00e1 i zku\u0161en\u00fdm jezdc\u016fm. Teprve a\u017e na des\u00e1t\u00fd pokus se Tomovi povedlo se zap\u0159\u00edt za kohoutek tak, \u017ee se mi povedlo ho nadzvednout natolik, aby s obt\u00ed\u017eemi p\u0159ehodil pravou nohu p\u0159es ko\u0148sk\u00fd h\u0159bet. Ale aspo\u0148, \u017ee se to nakonec povedlo. Tro\u0161ku jsem ho je\u0161t\u011b ze zem\u011b upravil, aby nespadl hned p\u0159i prvn\u00edm vykro\u010den\u00ed a za vod\u00edtko jsem b\u011blou\u0161e dovedl ke spadl\u00e9mu stromu, jeho\u017e kmen mi umo\u017enil pom\u011brn\u011b snadno vys\u00e1pat se za Toma. Srovnal jsem si v dlan\u00edch provaz, aby byl na obou stran\u00e1ch stejn\u011b dlouh\u00fd, a jemn\u011b vyb\u00eddl kon\u011b ke kroku\u2026<\/div>\n
Dr\u017e\u00edm Toma p\u0159itom kolem pasu a c\u00edt\u00edm, jak se sv\u00fdm rozechv\u011bl\u00fdm t\u011blem tiskne ke mn\u011b.<\/p>\n<\/div>\n
A\u010dkoliv se s\u00e1m t\u0159esu zimou jako ratl\u00edk, sna\u017e\u00edm se mu co nejv\u00edce d\u00fdchat za krk, aby m\u011bl alespo\u0148 tro\u0161ku tepl\u00ed\u010dka. Nev\u00edm, jestli to zab\u00edralo, ale b\u00e1l jsem se, \u017ee moc ne, a\u010dkoliv byly po p\u00e1r vte\u0159in\u00e1ch m\u00e9 klepaj\u00edc\u00ed se rty p\u0159itisknut\u00e9 k jeho jemn\u00e9 k\u016f\u017ei, kterou se tak \u00fazkostn\u011b sna\u017eily zah\u0159\u00e1t. Ani jsem nekoukal na cestu. Bo\u017ee, jestli Tom chyt\u00ed z tohohle z\u00e1pal plic\u2026<\/div>\n
Najednou jsem zaznamenal, jak k\u016f\u0148 znenad\u00e1n\u00ed posko\u010dil a popla\u0161en\u011b za\u0159ehtal, n\u00e1sledov\u00e1n Tomov\u00fdm vystra\u0161en\u00fdm vyp\u00edsknut\u00edm a je\u0161t\u011b v\u011bt\u0161\u00edm schoulen\u00edm se ke mn\u011b. Trhnu provazem. Co tomu zv\u00ed\u0159eti je? Pak to ale usly\u0161\u00edm taky. Bou\u0159e se vracela! No dopr\u010dic\u2026 Dom\u016f dojet nestihneme, na to jsme moc daleko. A b\u011blou\u0161 te\u010f za\u010dal poskakovat a dupat, evidentn\u011b bou\u0159ky v\u016fbec nem\u011bl r\u00e1d. Jen\u017ee co te\u010f s t\u00edm? Bez udidla, bez sedla a se zran\u011bn\u00fdm br\u00e1\u0161kou ho v tomhle po\u010das\u00ed zvl\u00e1dnu t\u011b\u017eko, v\u017edy\u0165 v\u00edm, jak komplikovan\u00e1 byla cesta sem\u2026<\/div>\n
„Chy\u0165 se h\u0159\u00edvy, Tommy!“ vyk\u0159iknu a sklouznu z mokr\u00e9ho h\u0159betu, kdy\u017e za\u010dne h\u0159ebec vyv\u00e1d\u011bt a to tak, \u017ee docela dost divoce.<\/div>\n
„Bill\u00ed!“ zakv\u00edl\u00ed. „Bill\u00ed, nenech\u00e1vej m\u011b tady! J\u00e1 spadnu!“<\/div>\n
„Nespadne\u0161!“ zvolal jsem zoufale. „D\u011blej, co \u0159\u00edk\u00e1m, a bude dob\u0159e! Mus\u00edm ho zpacifikovat a v\u00e9st, jinak n\u00e1s shod\u00ed oba dva!“<\/p>\n<\/div>\n
Vid\u011bl jsem, jak se Tomovy lehce namodral\u00e9 prsty k\u0159e\u010dovit\u011b zaryly do h\u0159\u00edvy. Bylo mi ho moc l\u00edto, ch\u00e1pu, jak se mus\u00ed c\u00edtit, ale p\u0159ece nem\u016f\u017eu dopustit, aby n\u00e1s ten vypla\u0161en\u00fd po\u0161uk shodil. Mus\u00edm b\u00fdt u jeho hlavy a klidnit ho, jinak to m\u016f\u017ee dopadnout je\u0161t\u011b velice zle. Jenom\u017ee ani moje p\u0159\u00edtomnost jaksi nedok\u00e1\u017ee utlumit h\u0159ebc\u016fv strach z blesk\u016f a hrom\u016f. Po\u0159\u00e1d divo\u010d\u00ed a Tom na jeho h\u0159bet\u011b je cel\u00fd zelen\u00fd strachy\u2026<\/div>\n
Sakra, pot\u0159eboval bych \u0161\u00e1tek, abych tomu t\u011b\u017eko zvladateln\u00e9mu zv\u00ed\u0159eti zav\u00e1zal o\u010di. U\u017e kdy\u017e jsme tr\u00e9novali na dostihy a bylo t\u0159eba jet na veterinu, tak kon\u011b, kte\u0159\u00ed se d\u011bsili vstupu do p\u0159\u00edv\u011bsu za autem a vzdorovali cel\u00e9 hodiny, byli poslu\u0161n\u00ed jako ber\u00e1nci pot\u00e9, co se jim zav\u00e1zaly o\u010di. Nad\u011bjn\u011b pohl\u00e9dnu na Toma. Jen\u017ee ten je bez \u0161\u00e1tku! Jak na potvoru dneska vyrazil jenom v \u010depici, kterou te\u010f n\u011bkde ztratil\u2026 Rychle si p\u0159es hlavu p\u0159et\u00e1hnu mokr\u00e9 tri\u010dko a nevn\u00edm\u00e1m okam\u017eit\u011b naskakuj\u00edc\u00ed hus\u00ed k\u016f\u017ei. Stejn\u011b byl ten kus l\u00e1tky cel\u00fd promo\u010den\u00fd, tak\u017ee zima mi takhle bude stejn\u00e1. Rychle jsem ho omotal kolem ko\u0148sk\u00e9 hlavy. Bo\u017ee, jak jsem jenom doufal, aby tenhle osv\u011bd\u010den\u00fd trik nezklamal! Chci jenom dostat svou l\u00e1sku bezpe\u010dn\u011b a ve zdrav\u00ed dom\u016f, nic v\u00edc!<\/div>\n
Rozbu\u0161\u00ed se mi srdce, kdy\u017e k\u016f\u0148 po kr\u00e1tk\u00e9m pohozen\u00ed hlavou opravdu z\u016fstane nehybn\u011b st\u00e1t, chv\u011bj\u00edce se p\u0159itom po cel\u00e9m t\u011ble. Dotknu se ho dlan\u011bmi a p\u0159ejedu kolem jeho nozder, muml\u00e1m p\u0159itom konej\u0161iv\u00e1 sl\u016fvka. Pot\u00e9 vykro\u010d\u00edm a jemn\u011b zatah\u00e1m za provaz. Jde se mnou, brou\u010dek\u2026 Kdy\u017e ale znovu zabur\u00e1c\u00ed hrom, p\u0159\u00edmo nad na\u0161imi hlavami, postav\u00ed se na zadn\u00ed tak moc, \u017ee m\u011b provaz siln\u011b \u0159\u00edzne do krve a Tom z jeho zad m\u00e1lem sklouzne.<\/div>\n
„TAK ALE!“ za\u0159vu na n\u011bj. „Dr\u017e se, Tome!“<\/div>\n
Rozeb\u011bhnu se proti koni a prudce p\u0159itom \u0161kubu provazem po cel\u00e9 jeho d\u00e9lce. Sleduju, jak h\u0159ebec polekan\u011b na moje nucen\u00ed couv\u00e1. Nut\u00edm ho, aby \u0161el pozp\u00e1tku je\u0161t\u011b n\u011bkolik zmaten\u00fdch krok\u016f, zat\u00edmco Tomovy klouby jsou siln\u011b b\u00edl\u00e9 od k\u0159e\u010dovit\u00e9ho sv\u00edr\u00e1n\u00ed h\u0159\u00edvy, ne\u017e zv\u00ed\u0159e kone\u010dn\u011b zastav\u00edm.<\/div>\n
„\u0160\u0161\u0161\u0161\u0161\u0161\u0161t,“ \u0161ept\u00e1m a pohlad\u00edm ho po hlav\u011b, aby se uklidnil. „Poj\u010f!“<\/div>\n
Vyraz\u00edm dop\u0159edu a b\u011blou\u0161 m\u011b n\u00e1sleduje. Znenad\u00e1n\u00ed prudce zastav\u00edm a pozdvihnu ruce s provazem. S pot\u011b\u0161en\u00edm zaznamen\u00e1v\u00e1m, \u017ee k\u016f\u0148 se okam\u017eit\u011b taky zastavil a preventivn\u011b o dva t\u0159i kroky couvl. Jeho n\u00e1hlou poslu\u0161nost tro\u0161ku rozru\u0161\u00ed zah\u0159m\u011bn\u00ed, ale pot\u00e9, co zasy\u010d\u00edm, m\u011b zv\u00ed\u0159e op\u011bt n\u00e1sleduje. Uf, povedlo se. Te\u010f u\u017e snad nebude d\u011blat probl\u00e9my. Registruju, jak se do m\u00e9 de\u0161t\u011bm zm\u00e1\u010den\u00e9 k\u016f\u017ee dala zima snad pronikav\u011bji, ne\u017e dosud, a proto se po cest\u011b se zamlask\u00e1n\u00edm rozeb\u011bhnu.<\/div>\n
„Dr\u017e se, l\u00e1sko!“ zavol\u00e1m na Toma. „U\u017e to bude ok, neboj, za chv\u00edli jsme doma.“<\/p>\n<\/div>\n
Vid\u011bl jsem, jak poslu\u0161n\u011b stiskl kolena je\u0161t\u011b v\u00edce ke koni, kdy\u017e se zv\u00ed\u0159e na m\u016fj povel poslu\u0161n\u011b rozklusalo. Dusali jsme takhle po cest\u011b, ani nev\u00edm, jak dlouho a jak to, \u017ee jsem v\u016fbec takovou dobu b\u011bh vydr\u017eel. Nikdy jsem nebyl \u017e\u00e1dn\u00fd dobr\u00fd sportovec nebo b\u011bhaj\u00edc\u00ed vytrvalec. Snad m\u011b k tomu p\u0159inutila nehor\u00e1zn\u00e1 zima, proto\u017ee b\u00fdt od\u011bn\u00fd jenom v mokr\u00fdch d\u017e\u00edn\u00e1ch, kdy\u017e je za\u010d\u00e1tek \u0159\u00edjna, je \u0161\u00edlenost. Snad to byl strach o Toma. Snad obavy, aby se odezn\u00edvaj\u00edc\u00ed bou\u0159ka op\u011bt nesto\u010dila a nevr\u00e1tila se\u2026 Po chv\u00edli m\u011b za\u010dalo prudce bodat mezi \u017eebry v m\u00edstech, kter\u00e1 u\u017e byla lehce srostl\u00e1, ale j\u00e1 jsem nezpomalil. V\u011bd\u011bl jsem, \u017ee te\u010f je d\u016fle\u017eit\u00e1 ka\u017ed\u00e1 vte\u0159ina, proto\u017ee \u010d\u00edm d\u00fdl budeme s Tomem v tomhle mokr\u00e9m a studen\u00e9m po\u010das\u00ed, t\u00edm v\u011bt\u0161\u00ed riziko nastydnut\u00ed n\u00e1m hroz\u00ed. Beztak m\u00e1m dojem, \u017ee j\u00e1 se mu asi nevyhnu, proto\u017ee jsem zimou u\u017e skoro ani nevid\u011bl p\u0159ed sebe, a\u010dkoliv m\u011b poklus tro\u0161ku zah\u0159\u00e1l. Jen\u017ee nedostatek kysl\u00edku se u\u017e dost zb\u011bsile hl\u00e1sil o pozornost. U\u017e nem\u016f\u017eu d\u00e1l\u2026 Ale mus\u00edm\u2026<\/p>\n<\/div>\n
Ve chv\u00edli, kdy jsme kone\u010dn\u011b vyb\u011bhli z lesa, se mi zamotaly nohy do sebe a j\u00e1 se jak \u0161irok\u00fd, tak dlouh\u00fd nat\u00e1hl do ledov\u00e9 mokr\u00e9 tr\u00e1vy. Vn\u00edmal jsem, jak h\u0159ebec na posledn\u00ed chv\u00edli uhnul stranou, aby m\u011b nepo\u0161lapal, za co\u017e jsem mu byl neskonale vd\u011b\u010dn\u00fd. St\u00e1le pevn\u011b sv\u00edraj\u00edc jeho konec, vyt\u00e1hl jsem se za vod\u00edtko op\u011bt na nohy a \u00fazkostliv\u011b se pod\u00edval na Toma. Sice se na h\u0159bet\u011b dr\u017eel, ale zd\u00e1lo se, \u017ee co nevid\u011bt omdl\u00ed, jeho o\u010di byly otev\u0159en\u00e9 jen na malink\u00e9 skulinky a sinalost mu z tv\u00e1\u0159\u00ed nezmizela. S vyp\u011bt\u00edm posledn\u00edch sil jsem vratk\u00fdm krokem dovedl kon\u011b ke dve\u0159\u00edm chalupy.<\/div>\n
„U\u017e jsme doma, Tommy,“ vydechl jsem a otev\u0159el dve\u0159e. „Poj\u010f.“<\/div>\n
Jemn\u00fdm zatah\u00e1n\u00edm za nohu jsem ho p\u0159im\u011bl, aby sklouzl z ko\u0148sk\u00e9ho h\u0159betu rovnou do m\u00e9 n\u00e1ru\u010de. Pon\u011bkud jsem pod n\u00edm zakol\u00edsal, ale rovnov\u00e1hu jsem ihned vybalancoval a vt\u00e1hl jsem Toma do dve\u0159\u00ed, kter\u00e9 jsem zav\u0159el. Dovlekl jsem ho do ob\u00fdv\u00e1ku, kde jsem ho usadil na gau\u010d.<\/div>\n
„Vydr\u017e, l\u00e1sko,“ pol\u00edbil jsem ho na poran\u011bn\u00e9 \u010delo a rozeb\u011bhl se ke krbu. Bo\u017ee, je\u0161t\u011b\u017ee ten majitel je tak proz\u00edrav\u00fd! D\u0159\u00edv\u00ed bylo \u00fahledn\u011b naskl\u00e1dan\u00e9 hned vedle krbu, tak\u017ee ho sta\u010dilo jenom p\u0159em\u00edstit a podp\u00e1lit. Poda\u0159ilo se mi to hned napoprv\u00e9. Nato jsem se rozeb\u011bhl do kuchyn\u011b, abych dal v rychlovarn\u00e9 konvici va\u0159it vodu na \u010daj. Bleskurychle jsem nachystal dva hrnky, kter\u00e9 jsem o n\u011bjakou chvilku pozd\u011bji zalil, a zat\u00edmco se \u010daj louhoval, vyrazil jsem do Tomova pokoje. Vzal jsem \u010dist\u00e9 such\u00e9 boxerky, pono\u017eky, tri\u010dko, tepl\u00e1ky a mikinu a vr\u00e1til se do ob\u00fdv\u00e1ku.<\/p>\n<\/div>\n
Tom st\u00e1le sed\u011bl na gau\u010di tak, jak jsem ho tam nechal. Zuby mu nehor\u00e1zn\u011b cvakaly, i kdy\u017e se m\u00edstnost\u00ed pomalou\u010dku pl\u00ed\u017eilo teplo z krbu. Pomohl jsem mu dostat se ze zm\u00e1\u010den\u00e9ho oble\u010den\u00ed, kter\u00e9 jsem pro tuto chv\u00edli nedbale pohodil na podlahu a vb\u011bhl jsem do koupelny pro ru\u010dn\u00edk. P\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bl jsem j\u00edm br\u00e1\u0161kovo zk\u0159ehl\u00e9 t\u011blo, z n\u011bho\u017e \u010di\u0161el ledov\u00fd chlad. Tom se ke mn\u011b p\u0159itulil.<\/div>\n
„Bi\u2026 Bill\u00ed,“ drkotal zuby. „Z\u00ed\u2026 z\u00edtra po\u2026 pojedeme do\u2026 dom\u016f. Milu\u2026 ju t\u2026 t\u011b a ne\u2026 nechci, abys\u2026 tu tr\u2026 trp\u011bl\u2026“<\/div>\n
„Ne, Tommy,“ zavrt\u011bl jsem hlavou a dr\u017eel ho v siln\u00e9m objet\u00ed, zat\u00edmco jsem mu ru\u010dn\u00edkem p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bl z\u00e1da, d\u00fdchaj\u00edc mu p\u0159itom do obli\u010deje. „Z\u016fstaneme tady. L\u00edb\u00ed se mi tu.“<\/div>\n
„A\u2026 ale\u2026“<\/div>\n
„P\u0161\u0161\u0161t,“ uml\u010del jsem ho lehk\u00fdm polibkem a navl\u00e9kl jsem ho do such\u00e9ho, teplou\u010dk\u00e9ho oble\u010den\u00ed. Set\u0159el jsem z jeho obli\u010deje vlhk\u00fdm had\u0159\u00edkem v\u0161echnu rozmazanou krev i bl\u00e1to, ti\u0161il jsem ho, kdy\u017e p\u0159i doteku na bouli bolestn\u011b sykl. Zachumlal jsem ho do deky, p\u0159ilo\u017eil do ohn\u011b n\u011bkolik velik\u00fdch polen a \u0161el pro \u010daje. Chv\u00edli mi teda trvalo, ne\u017e jsem na\u0161el cuk\u0159enku. Sakra, tady je takov\u00fdch kr\u00e1m\u016f,<\/em> vztekal jsem se v duchu, kdy\u017e se mi pod ruku p\u0159ipletla d\u011btsk\u00e1 lahvi\u010dka na ml\u00e9ko. Nakonec jsem v\u0161ak po\u017eadovanou n\u00e1dobu na\u0161el. Osladil jsem n\u00e1m \u010daje a odnesl oba kou\u0159\u00edc\u00ed hrn\u00ed\u010dky do ob\u00fdv\u00e1ku.<\/div>\n
„Na, napij se,“ vyb\u00eddl jsem Toma a p\u0159ilo\u017eil mu \u0161\u00e1lek ke rt\u016fm. Poslu\u0161n\u011b polkl. Nedal jsem mu pokoj, dokud nevypil alespo\u0148 polovinu, co\u017e m\u011blo v souladu s ohn\u011bm za n\u00e1sledek, \u017ee se br\u00e1\u0161ka kone\u010dn\u011b p\u0159estal klepat. M\u00edrn\u00fdm tlakem sv\u00fdch dlan\u00ed jsem ho donutil lehnout si.<\/div>\n
„Spinkej, l\u00e1sko,“ za\u0161eptal jsem, kdy\u017e jsem zaznamenal jeho kl\u00ed\u017e\u00edc\u00ed se o\u010di. „U\u017e je dob\u0159e, jsem tady s tebou. Spinkej\u2026“<\/p>\n<\/div>\n
Teprve kdy\u017e usnul, p\u0159evl\u00e9kl jsem se do tepl\u00fdch v\u011bc\u00ed i j\u00e1. To poletov\u00e1n\u00ed kolem br\u00e1\u0161ky m\u011b tro\u0161ku zah\u0159\u00e1lo, ale i tak jsem byl neskonale vd\u011b\u010dn\u00fd a \u0161\u0165astn\u00fd, kdy\u017e jsem c\u00edtil, jak m\u011b m\u00e9 oble\u010den\u00ed h\u0159eje, stejn\u011b jako \u010daj, kter\u00fd jsem usrk\u00e1val, hled\u00edc p\u0159itom do plamen\u016f. Bo\u017ee, tohle teda byla akce\u2026<\/div>\n
Vysko\u010dil jsem na nohy, kdy\u017e jsem si uv\u011bdomil, \u017ee jsem h\u0159ebce je\u0161t\u011b neodvedl do ohrady. Je\u017ekovy o\u010di, snad nikam neutekl! Vrhl jsem posledn\u00ed pohled na sp\u00edc\u00edho Toma a rozeb\u011bhl se svou chybu napravit. Ulevilo se mi, kdy\u017e jsem ho spat\u0159il st\u00e1t u ohrady, jak s nastra\u017een\u00fdma u\u0161ima to\u010d\u00ed tri\u010dkem omotanou hlavu sm\u011brem ke stodole. Uchopil jsem ho za vod\u00edtko a otev\u0159el vr\u00e1tka.<\/div>\n
„Hodn\u00fd,“ zamumlal jsem potichu a pohladil ho po krku. „Hodn\u00fd kon\u00ed\u010dek\u2026“<\/div>\n
Zav\u0159el jsem za n\u00e1mi dve\u0159e do stodoly, tak\u017ee hu\u010den\u00ed v\u011btru a de\u0161t\u011b bylo r\u00e1zem sly\u0161et o n\u011bco m\u00ed\u0148. Teprve te\u010f jsem koni sundal z o\u010d\u00ed tri\u010dko a odepnul mu od ohl\u00e1vky vod\u00edtko. Tro\u0161ku zmaten\u011b se porozhl\u00e9dl po stodole, na\u010de\u017e s radostn\u00fdm zar\u017e\u00e1n\u00edm zam\u00ed\u0159il k posledn\u00edmu zbyte\u010dku sena, co tam m\u011bli. Jej\u2026 ur\u010dit\u011b maj\u00ed hlad, brou\u010dkov\u00e9\u2026 Rychl\u00fdmi, automatick\u00fdmi pohyby jsem ryz\u00e1ka kone\u010dn\u011b zbavil zoufale nasazen\u00e9ho sedla a uzdy. S t\u00edmhle n\u00e1kladem v rukou jsem podlezl hrazen\u00ed, um\u00edstil v\u00fdstroj na sv\u00e9 m\u00edsto a zam\u00ed\u0159il jsem do kumb\u00e1lu. Do k\u00fdblu jsem nasypal po\u0159\u00e1dn\u00e9 mno\u017estv\u00ed granul\u00ed, a kdy\u017e jsem j\u00eddlo t\u011bm hladovc\u016fm rozd\u00e1val, klisn\u011b a b\u011blou\u0161ovi jsem p\u0159idal o odm\u011brku v\u00edc. Klisna to pot\u0159ebovala kv\u016fli budouc\u00edmu h\u0159\u00edb\u00e1tku a h\u0159ebec si to zaslou\u017eil, a\u010dkoliv ob\u010das p\u011bkn\u011b vyv\u00e1d\u011bl. Neb\u00fdt n\u011bj, tak Toma dovle\u010du na chalupu a\u017e n\u011bkdy v noci, a to promrzl\u00e9ho na kost tak, \u017ee by ani jemu, ani mn\u011b u\u017e nikdo pravd\u011bpodobn\u011b nepomohl.<\/p>\n<\/div>\n
P\u0159elezl jsem ohradu zp\u00e1tky, uklidil jsem k\u00fdbl a odm\u011brku a popadl vidle, abych nah\u00e1zel n\u011bjak\u00e9 seno. Na mno\u017estv\u00ed jsem ne\u0161et\u0159il, jen a\u0165 si daj\u00ed, brou\u010dkov\u00e9. Sena tu byla bohat\u00e1 z\u00e1soba, tak a\u0165 si ti lumpov\u00e9 po\u0161m\u00e1knou\u2026 Pot\u00e9 jsem se znovu vr\u00e1til dovnit\u0159. Uchopil jsem kus sena, smotal ho a nau\u010den\u00fdmi pohyby jsem jak b\u011blou\u0161e, tak ryz\u00e1ka vyt\u0159el do sucha. Odm\u011bnou mi bylo jejich radostn\u00e9 tlumen\u00e9 zar\u017e\u00e1n\u00ed a spokojen\u00e9 odfrknut\u00ed. Nad\u0161en\u011b jsem naslouchal, jak jejich kopyta \u0161ust\u00ed, kdy\u017e p\u0159e\u0161lapovali v siln\u00e9 slam\u011bn\u00e9 podest\u00fdlce a vid\u011bl jsem, jak klisna pot\u00e9, co dojedla, ode\u0161la do rohu, kde sl\u00e1my bylo v\u00edc a spokojen\u011b na ni ulehla. Neodolal jsem. P\u0159istoupil jsem a\u017e k n\u00ed, klekl jsem si a za\u010dal ji hladit po kr\u00e1sn\u00e9 \u010dern\u00e9 hlav\u011b, zat\u00edmco ona mi spokojen\u011b vydechovala hork\u00fd vzduch do tv\u00e1\u0159e, tak jako jsem to d\u011blal p\u0159ed chv\u00edl\u00ed Tomovi\u2026<\/p>\n<\/div>\n
Tom. Sakra, do\u010dista bych na n\u011bj zapomn\u011bl! Zvedl jsem se na nohy, opr\u00e1\u0161il si kalhoty od sl\u00e1my a opustil jsem stodolu. Rychle jsem p\u0159eb\u011bhl de\u0161t\u011bm, kter\u00fd m\u011b na\u0161t\u011bst\u00ed nestihl moc zm\u00e1\u010det a vb\u011bhl jsem do ob\u00fdv\u00e1ku. Tom st\u00e1le spal. Byl sice po\u0159\u00e1d pobledl\u00fd, ale p\u0159esto se mu do tv\u00e1\u0159\u00ed vracel \u017eivot. Neodolal jsem a pot\u00e9, co jsem p\u0159ilo\u017eil do ohn\u011b po\u0159\u00e1dnou n\u00e1lo\u017e d\u0159\u00edv\u00ed, jsem se vsoukal k n\u011bmu pod deku a pevn\u011b ho objal. Ze span\u00ed se tro\u0161ku zavrt\u011bl a n\u011bco zamumlal.<\/div>\n
„Neboj,“ za\u0161eptal jsem. „U\u017e t\u011b ven takhle samotn\u00e9ho nikdy nepust\u00edm. Kdy\u017e u\u017e n\u011bkam pojedeme, tak jenom spolu\u2026 Miluju t\u011b.“<\/div>\n
Chv\u00edli jsem lehce t\u0159el sv\u00e9 rty o jeho, podv\u011bdom\u011b ve sp\u00e1nku pootev\u00edral pusu. M\u011bl jsem siln\u00e9 nutk\u00e1n\u00ed pokra\u010dovat, pak jsem si ale uv\u011bdomil, \u017ee by ho to mohlo vzbudit. Ne. Jen a\u0165 spink\u00e1. Po dne\u0161ku mus\u00ed b\u00fdt ur\u010dit\u011b vy\u010derpan\u00fd. Objal jsem ho je\u0161t\u011b siln\u011bji pot\u00e9, co se mi s tlumen\u00fdm za\u00fap\u011bn\u00edm schoulil do n\u00e1ru\u010de, a hlad\u00edc jeho z\u00e1da, pomalu jsem taky usnul.<\/p>\n<\/div>\n
autor: \u00c1\u010fa<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/p>\n

<\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: \u00c1\u010fa Bill Nev\u00edm, jak dlouho jsem bre\u010del na Tomov\u011b hrudi, zcela zlomen\u00fd a zni\u010den\u00fd. Bo\u017ee, pro\u010d? Za co? Pro\u010d se Tom neh\u00fdb\u00e1, pro\u010d nemluv\u00ed, pro\u010d mu sl\u00e1bne dech? Ud\u011blal bych cokoliv na sv\u011bt\u011b, abych mohl vr\u00e1tit \u010das. Abych mu mohl po<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[203],"tags":[],"class_list":["post-14879","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-chaos-v-dusi-ii"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/14879","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=14879"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/14879\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=14879"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=14879"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=14879"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}