{"id":14893,"date":"2009-03-31T18:30:00","date_gmt":"2009-03-31T17:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=14859"},"modified":"2009-03-31T18:30:00","modified_gmt":"2009-03-31T17:30:00","slug":"prozrazeni","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/03\/31\/prozrazeni\/","title":{"rendered":"Prozrazen\u00ed"},"content":{"rendered":"
autor: Slash Princess<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Ur\u010dit\u011b zn\u00e1te video, kde Bill p\u0159ed publikem p\u0159\u00edmo na podiu \u0159ekl, \u017ee Toma miluje. To video mi zde bylo \u00fa\u017easnou p\u0159edlohou a vznikla podle n\u011bj cel\u00e1 pov\u00eddka \ud83d\ude42<\/em><\/div>\n
Omlouv\u00e1m se v\u0161em, kter\u00e9 by to snad mohlo rozbre\u010det, i kdy\u017e je to siln\u011b nepravd\u011bpodobn\u00e9, nebo by t\u0159eba utr\u017eili psychickou \u00fajmu…<\/em><\/div>\n
V\u011bnov\u00e1no Syhrael za jej\u00ed p\u0159ekr\u00e1sn\u00e9 Myrtilles, kter\u00e9 m\u011b vr\u00e1tily zp\u00e1tky do norm\u00e1ln\u00ed \u017eivota \ud83d\ude42<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Tom sed\u011bl na\u0161tvan\u011b na posteli hotelov\u00e9ho pokoje. Poklep\u00e1val nohou, ve tv\u00e1\u0159i mu hr\u00e1lo n\u011bkolik grimas sou\u010dasn\u011b. Bill se zbl\u00e1znil, o tom nebylo pochyb. Kytarista pohledem neust\u00e1le klouzal k bud\u00edku. Minuty se vlekly tak nesnesiteln\u011b pomalu. P\u016fl jedn\u00e9. Z koupelny se oz\u00fdvaly tlumen\u00e9 zvuky, jak Bill neust\u00e1le zvedal a odkl\u00e1dal r\u016fzn\u00e9 v\u011bci. Tom byl \u010d\u00edm d\u00e1l nevrlej\u0161\u00ed. Jeho tv\u00e1\u0159e nab\u00edraly st\u00e1le v\u00edce nachov\u00e9 barvy. Byl tolik vyveden\u00fd z m\u00edry t\u00edm, co dnes Bill ud\u011blal. V\u017edy\u0165 byli oba tak stra\u0161n\u011b pr\u016fhledn\u00ed! Dla\u0148 nat\u00e1hnul k mikin\u011b p\u0159ehozen\u00e9 p\u0159es \u017eidli. Krabi\u010dka cigaret mu s nad\u0161en\u00edm sko\u010dila mezi prsty. Nau\u010den\u00fdm pohybem si cigaretu le\u017e\u00e9rn\u011b polo\u017eil mezi rty. Zapalova\u010d m\u011bl dnes dobrou n\u00e1ladu. Vy\u010derpan\u011b do plic nas\u00e1l kou\u0159, kter\u00fd ni\u010dil jeho t\u011blo a uklid\u0148oval smysly. Bill, maje na obli\u010deji napatlanou ple\u0165ovou masku, zv\u011bdav\u011b nakouknul do pokoje.<\/div>\n
„Tomi!“ vyp\u00edsknul k\u00e1rav\u011b. „N\u011bco’s mi sl\u00edbil, nemysl\u00ed\u0161?“<\/div>\n
Dred\u00e1\u010d se na n\u011bj za\u0161karedil: „Taky jsem myslel, \u017ee ohledn\u011b n\u00e1s bude\u0161 tro\u0161ku shov\u00edvav\u011bj\u0161\u00ed.“<\/div>\n
Jako odezva se z koupelny doneslo jen nesrozumiteln\u00e9 huhl\u00e1n\u00ed. Bill pustil p\u0159\u00edjemn\u011b teplou vodu a masku z obli\u010deje pomalu splachoval. Asi se trochu un\u00e1hlil. V \u017ealudku ho zastudil kam\u00ednek.<\/div>\n
M\u011bl rad\u0161i dr\u017eet jazyk za zuby. Te\u010f na n\u011bj \u010dek\u00e1 na\u0161tvan\u00fd Tom, posedl\u00fd paranoiou, a jist\u00e1 v\u00fdm\u011bna n\u00e1zor\u016f. Pod\u00edval se do zrcadla na sv\u016fj odl\u00ed\u010den\u00fd obli\u010dej. M\u011bl nezdrav\u011b na\u017eloutl\u00fd n\u00e1dech, pod o\u010dima se mu z\u0159eteln\u011b r\u00fdsovaly temn\u00e9 kruhy. Pot\u0159ebuj\u00ed na chv\u00edli vypnout. Amerika je p\u0159iv\u00edtala s otev\u0159enou n\u00e1ru\u010d\u00ed. Pro\u010d u\u017e nejedou dom\u016f? Opatrn\u011b pootev\u0159el koupelnov\u00e9 dve\u0159e. Tom le\u017eel nata\u017een\u00fd na posteli a nez\u00fa\u010dastn\u011bn\u011b potahoval z cigarety.<\/div>\n
\n
„\u0158\u00edkal jsem ti, \u017ee si t\u00edm ni\u010d\u00ed\u0161 zdrav\u00ed,“ vyhrknul Bill. N\u011bkolika kroky p\u0159ekonal vzd\u00e1lenost, kter\u00e1 je d\u011blila, a na\u0161tvan\u011b vyrval cigaretu z Tomovy pusy. S\u00e1m si z n\u00ed jednou pot\u00e1hl a pot\u00e9 ji zadusil v popeln\u00edku. „Ty se mnou dneska nehodl\u00e1\u0161 mluvit?“ obr\u00e1til se k n\u011bmu znovu a trochu zv\u00fd\u0161il hlas.<\/div>\n
Star\u0161\u00ed z dvoj\u010dat se jen prot\u00e1hlo a p\u0159ekulilo na bok, p\u0159edst\u00edraje rezignovan\u00fd sp\u00e1nek. Bill si znechucen\u011b odfrkl. Nehodlal tr\u00e1vit vz\u00e1cn\u00fd \u010das ur\u010den\u00fd na span\u00ed p\u0159esv\u011bd\u010dov\u00e1n\u00edm Toma, \u017ee dne\u0161ek nic neznamenal. Cel\u00fd sv\u011bt si o nich p\u0159ece pov\u00eddal i p\u0159ed t\u00edm, ne\u017e si dal ruce v bok. Oto\u010dil se o 180 stup\u0148\u016f a hlasit\u011b za sebou pr\u00e1skl dve\u0159mi.<\/p>\n<\/div>\n
*F*E*A*R*<\/p>\n<\/div>\n
\u0158ev bud\u00edku. Slunce derouc\u00ed se zpoza okna. Tomova ruka instinktivn\u011b za\u0161m\u00e1trala vedle sebe. Pr\u00e1zdno. Zmaten\u011b se posadil. M\u017eoural do bodav\u00fdch paprsk\u016f. A pak mu svitlo. Bill\u016fv k\u0159ik a na\u0161tvan\u00e9 bouchnut\u00ed dve\u0159\u00ed. Paranoia.<\/div>\n
„Tome?“ ozvalo se z chodby hotelu po tich\u00e9m zaklep\u00e1n\u00ed. U srdce ho bodlo zklam\u00e1n\u00ed, kdy\u017e si uv\u011bdomil, \u017ee ten hlas nepat\u0159\u00ed jeho dvoj\u010deti. Napodruh\u00e9 bylo klep\u00e1n\u00ed mnohem nal\u00e9hav\u011bj\u0161\u00ed.<\/div>\n
„Moment,“ zabru\u010del Tom, zat\u00edmco se hrabal ven z postele. Usnul tak, jak si v\u010dera lehnul. D\u017e\u00edny ho v\u0161ude tla\u010dily, tri\u010dko m\u011bl nep\u0159irozen\u011b zmuchlan\u00e9. Vzal za kliku a p\u0159edst\u00edraje ospal\u00e9 z\u00edv\u00e1n\u00ed, pomalu otev\u0159el. Vykoukla na n\u011bj Georgova hlava a za n\u00ed i jeho t\u011blo.<\/div>\n
„Georgu?“ zamumlal p\u0159ekvapen\u011b. G\u00e9\u010dka jdou p\u0159ece v\u017edycky na sn\u00eddani spolu. S pravidelnou p\u0159esnost\u00ed se dvoj\u010dat\u016fm \u0161kodolib\u011b sm\u011bj\u00ed, kdy\u017e do\u0161kobrtaj\u00ed ze schod\u016f se zni\u010den\u00fdmi v\u00fdrazy. „D\u011bje se n\u011bco?“<\/div>\n
„Nev\u00ed\u0161, co je to s Billem? R\u00e1no byl u sn\u00eddan\u011b prvn\u00ed, nedal si ani jednu vafli a celou dobu jen z\u00edr\u00e1 p\u0159ed sebe a ml\u010d\u00ed!“ vychrlil ze sebe na jeden n\u00e1dech bas\u00e1k, neskr\u00fdvaje \u0161ok, kter\u00fd se rozlil restaurac\u00ed a t\u00e1hnul se po cel\u00e9m hotelu.<\/div>\n
„J\u00e1… ne- co by s n\u00edm m\u011blo b\u00fdt?“ hr\u00e1l Tom d\u00e1l p\u0159esv\u011bd\u010div\u011b svou roli. Georg\u016fv chaos se je\u0161t\u011b prohloubil. Cel\u00fd nesv\u016fj se s Tomem rozlou\u010dil a ode\u0161el pry\u010d. Dred\u00e1\u010d post\u00e1val d\u00e1l zmaten\u011b mezi z\u00e1rubn\u011bmi dve\u0159\u00ed a p\u0159eb\u00edral to, co mu pr\u00e1v\u011b Georg sd\u011blil. Pot\u0159ebuj\u00ed pauzu. V\u0161ichni. Nutn\u011b.<\/p>\n<\/div>\n
*F*E*A*R*<\/p>\n<\/div>\n
Sn\u00eddan\u011b prob\u00edhala ve v\u0161\u00ed tichosti. Gustav si rozmrzele \u010detl americk\u00e9 noviny, Bill, kter\u00fd nejevil zn\u00e1mky sv\u00e9 obvykl\u00e9 \u017eivosti, se tv\u00e1\u0159il zasmu\u0161ile, Tom se l\u00e1doval \u010derstv\u00fdmi pala\u010dinkami a Georg to v\u0161echno zmaten\u011b sledoval.<\/div>\n
P\u0159ed jeden\u00e1ctou se ve dve\u0159\u00edch objevil David spolu se Sakim, aby kluky odvedli do auta. Focen\u00ed byla ka\u017edodenn\u00ed z\u00e1le\u017eitost. Bill si brblal cosi o tom, \u017ee z nich dneska nikdo moc nad\u0161en\u00fd nebude, maxim\u00e1ln\u011b bulv\u00e1r.<\/div>\n
„Dobr\u00e9 r\u00e1no,“ sna\u017eil se Jost o p\u0159\u00edjemn\u00fd t\u00f3n, kter\u00fd mu nikdy moc dob\u0159e nevy\u0161el. Od stolu se mu dostalo jen zamru\u010den\u00ed. David je v\u0161echny sjel p\u00e1trav\u00fdm pohledem a p\u0159ehnan\u011b dlouho se zdr\u017eel u dvoj\u010dat. N\u011bco mu uniklo?<\/div>\n
„P\u016fjdeme?“ ot\u00e1zal se Saki ned\u016fv\u011b\u0159iv\u011b a zmaten\u011b zkoumal n\u00e1ladu panuj\u00edc\u00ed u stolu \u010d\u00edslo jedna. N\u011bco jim uniklo. V\u010derej\u0161ek? Nemo\u017en\u00e9…<\/div>\n
„P\u016fjdeme?“ zkusil to Saki znovu, av\u0161ak pevn\u011bj\u0161\u00edm hlasem. Zvedly se k n\u011bmu zmo\u017een\u00e9 tv\u00e1\u0159e chlapc\u016f a on se najednou c\u00edtil nesnesiteln\u011b nesv\u016fj. Ticho, obklopuj\u00edc\u00ed podivn\u00e9 r\u00e1no, se v\u0161em dost\u00e1valo pod k\u016f\u017ei. David je gestem vyb\u00eddnul a kluci se jako na povel zvedli.<\/div>\n
„Co se to s v\u00e1ma dneska d\u011bje?“ pokou\u0161el se David p\u0159\u00e1telsky nav\u00e1zat konverzaci, ale odezvy se mu nedostalo.<\/div>\n
Ticho za\u010d\u00ednalo b\u00fdt v\u00edce ne\u017e podivn\u00e9.<\/div>\n
N\u011bco jim doopravdy uniklo.<\/p>\n<\/div>\n
*F*E*A*R*<\/p>\n<\/div>\n
M\u00edstnost\u00ed se rozl\u00e9halo cvak\u00e1n\u00ed fotoapar\u00e1tu. Mlad\u00e1 \u017eena se i s nau\u010den\u00fdm \u00fasm\u011bvem dok\u00e1zala mra\u010dit. Pro\u010d byli v\u0161ichni tak mimo?
„D\u00e1me si pauzu,“ pronesla nespokojen\u011b. V\u0161echny si m\u011b\u0159ila sv\u00fdm rentgenov\u00fdm zrakem. „Co to s nimi dneska je?“ obr\u00e1tila se cel\u00e1 nesv\u00e1 k Davidovi, kter\u00fd v\u0161echno podmra\u010den\u011b sledoval a byl z toho takt\u00e9\u017e cel\u00fd nesv\u016fj.<\/div>\n
„To kdybych v\u011bd\u011bl,“ brouknul, kdy\u017e se za kluky zabouchly dve\u0159e.<\/p>\n<\/div>\n
*F*E*A*R*<\/p>\n<\/div>\n
Bill na sebe ned\u016fv\u011b\u0159iv\u011b z\u00edral do zrcadla. V o\u010d\u00edch m\u011bl zvl\u00e1\u0161tn\u00ed neklid. Cht\u011bl si obli\u010dej osv\u011b\u017eit po\u0159\u00e1dn\u00fdm c\u00e1kancem vody. Byl by to i ud\u011blal, kdyby moc dob\u0159e nev\u011bd\u011bl, \u017ee by ho mask\u00e9rka zabila tam, kde by ho s mokrou tv\u00e1\u0159\u00ed potkala. A tak pohledem ulp\u011bl na chladn\u00e9m kovov\u00e9m kohoutku. M\u011bl nep\u0159\u00edjemn\u00fd pocit, \u017ee se n\u011bco d\u011blo.<\/div>\n
„Br\u00e1\u0161ko,“ \u0161pitnul Tom ti\u0161e. Bill leknut\u00edm nadsko\u010dil. „Klid.“<\/div>\n
\u010cernovlas\u00fd chlapec nad t\u00edm jen ohrnul nos. Cht\u011bl si promluvit v\u010dera, tak a\u0165 se podus\u00ed.<\/div>\n
„Br\u00e1\u0161ko,“ po\u0161eptal mu Tom t\u011bsn\u011b u ucha a chytil ho za boky, aby si ho k sob\u011b mohl p\u0159it\u00e1hnout. Billovi se t\u011blem rozlilo p\u0159\u00edjemn\u00e9 teplo. V\u0161echny starosti se rozplynuly u\u017e p\u0159i prvn\u00edm t\u011blesn\u00e9m kontaktu.<\/div>\n
„Zlob\u00edm se na tebe,“ post\u011b\u017eoval si Bill a poddal se Tomov\u00fdm dotyk\u016fm.<\/div>\n
„Tak u\u017e s t\u00edm p\u0159esta\u0148,“ zkusil to Tom znovu a do vlas\u016f sv\u00e9ho dvoj\u010dete vtiskl mot\u00fdl\u00ed polibek. Bill se mu rozpou\u0161t\u011bl pod rukama.<\/div>\n
„Zlob\u00edm se i na sebe. Necht\u011bl jsem na tebe k\u0159i\u010det. Na tom koncertu jsem m\u011bl taky ml\u010det,“ obvi\u0148oval chlapec s\u00e1m sebe a tisknul se k p\u0159\u00edjemn\u011b hork\u00e9mu t\u011blu bratra.<\/div>\n
„Nech to plavat, Bill\u00ed,“ usmi\u0159oval si Tom d\u00e1l u\u017e d\u00e1vno zpracovan\u00e9ho Billa a d\u00fdchnul mu na z\u00e1tylek. Bill zt\u011b\u017eka vydechl a op\u0159el si hlavu o Tomovo rameno, nab\u00edzeje mu tak sv\u016fj krk. Tom spokojen\u011b zamru\u010del a stisknul mezi zuby bratrovu sinalou poko\u017eku na krku. Mlad\u0161\u00ed z dvoj\u010dat vypjatou atmosf\u00e9rou zast\u00e9nalo a instinktivn\u011b se ot\u0159elo o bratrovo t\u011blo. Tom si k sob\u011b Billa pomalu oto\u010dil a okam\u017eit\u011b se vrhnul na jeho rty pot\u0159en\u00e9 ovocn\u00fdm leskem. Nedo\u010dkav\u011b se dob\u00fdval hluboko dovnit\u0159.<\/div>\n
„Zabije m\u011b,“ zachrapt\u011bl Bill mezi trhan\u00fdmi n\u00e1dechy a hltal nab\u00edzen\u00e1 \u00fasta.<\/div>\n
„Kdo?“ op\u00e1\u010dil Tom zv\u011bdav\u011b po p\u00e1r dlouh\u00fdch minut\u00e1ch, kdy byl pln\u011b zam\u011bstn\u00e1n p\u00e9\u010d\u00ed o Billa.<\/div>\n
„Nev\u00edm, jak se jmenuje, neposlouchal jsem ji. Ta, co m\u011b l\u00ed\u010dila,“ \u0161pital Bill spokojen\u011b u Tomova ucha. Dred\u00e1\u010d se pobaven\u011b za\u0161klebil a odt\u00e1hnul od sebe Billovu hlavu, aby si ho prohl\u00e9dl. Jeho tv\u00e1\u0159e byly z\u010dervenal\u00e9, zorni\u010dky roz\u0161\u00ed\u0159en\u00e9, \u010dern\u00e1 tu\u017eka na n\u011bkolika m\u00edstech rozmazan\u00e1, \u00fasta napuchl\u00e1 a lesk byl v\u0161ude, jen na rtech ne.<\/div>\n
„Zabije t\u011b,“ zasm\u00e1l se Tom. Bill se oto\u010dil k zrcadlu a vz\u00e1p\u011bt\u00ed se za\u010dal sm\u00e1t taky. U\u017e dlouho se nec\u00edtil tak uvoln\u011bn jako pr\u00e1v\u011b te\u010f. Ani v\u011bdom\u00ed, \u017ee jej mask\u00e9rka nejsp\u00ed\u0161 p\u0159etrhne, ho net\u00ed\u017eilo. Cht\u011bl u\u017e se jen nav\u017edy schovat do Tomovy n\u00e1ru\u010de a do cel\u00e9ho sv\u011bta vyk\u0159i\u010det, \u017ee miluje sv\u00e9 dvoj\u010de.<\/p>\n<\/div>\n
*F*E*A*R*<\/p>\n<\/div>\n
Vysok\u00e1 postava proch\u00e1zela temnou chodbou. \u0160la najisto, v\u011bd\u011bla kam a v\u011bd\u011bla pro\u010d. Bill si nerv\u00f3zn\u011b prohr\u00e1bnul p\u0159ed p\u00e1r minutami umyt\u00e9 vlasy. Ta d\u011bvka sp\u00ed s n\u011bk\u00fdm jin\u00fdm. Zato\u010dil za roh, kde byl prostorn\u00fd v\u00fdklenek na kv\u011btiny. Obrovsk\u00fd kv\u011btin\u00e1\u010d se p\u0159evr\u00e1til, hl\u00edna se z n\u011bj vysypala a mohutn\u00e1 palma byla nep\u0159irozen\u011b ohnut\u00e1. Nad v\u00fdjevem rostliny se v\u00e1\u0161niv\u011b l\u00edbali dva mlad\u00ed lid\u00e9, nevn\u00edmaj\u00edc okoln\u00ed sv\u011bt. Bill, kter\u00fd post\u00e1val tak, aby byl skryt jejich o\u010d\u00edm, si ti\u0161e odka\u0161lal. Tomovy rty se n\u00e1hle odt\u00e1hly od \u00fast blond\u00fdnky. To odka\u0161l\u00e1n\u00ed mu bylo n\u00e1padn\u011b pov\u011bdom\u00e9.<\/em><\/div>\n
„Co to bylo?“ zeptala se nejist\u011b, rozhl\u00ed\u017eeje se kolem dokola. Tom j\u00ed neodpov\u011bd\u011bl. Opatrn\u011b p\u0159ekro\u010dil p\u0159evr\u00e1cenou palmu. Padla facka. Tom zavr\u00e1voral. V\u010das se zachytil z\u00e1v\u011bsu, kter\u00fd m\u011bl v\u00fdklenek zakr\u00fdvat. Tv\u00e1\u0159 ho p\u00e1lila. Zaslechnul tlumen\u00e9 f\u0148uknut\u00ed, a kdy\u017e zvednul zrak, uvid\u011bl i zni\u010den\u00fd v\u00fdraz sv\u00e9ho dvoj\u010dete.<\/em><\/div>\n
„Bill\u00ed, j\u00e1,“ cht\u011bl se Tom ospravedlnit, ale zastavila jej druh\u00e1 Billova dla\u0148, kter\u00e1 se bolestiv\u011b p\u0159itiskla i k druh\u00e9 tv\u00e1\u0159i. Blond\u00fdnka pochopila, \u017ee je na \u010dase zmizet.<\/em><\/div>\n
„Rad\u0161i ml\u010d, a\u0165 si to nezkaz\u00ed\u0161 je\u0161t\u011b v\u00edc,“ syknul Bill ubl\u00ed\u017een\u011b mezi trhan\u00fdmi vzlyky. Byl s t\u00edm sm\u00ed\u0159en\u00fd, ale skute\u010dnost byla mnohem hor\u0161\u00ed. Po p\u00e1r vte\u0159in\u00e1ch z\u00edr\u00e1n\u00ed do Tomov\u00fdch o\u010d\u00ed se oto\u010dil a cht\u011bl odej\u00edt. Zastavil ho v\u0161ak stisk Tomovy ruky.<\/em><\/div>\n
„Po\u010dkej, br\u00e1\u0161ko,“ zkou\u0161el to Tom je\u0161t\u011b spravit. P\u0159ece to nemohlo tak jednodu\u0161e skon\u010dit. Bill se znovu nat\u00e1hnul k dal\u0161\u00ed facce, ale jeho dvoj\u010de zachytilo i jeho druh\u00e9 z\u00e1p\u011bst\u00ed. Tom si jej vz\u00e1p\u011bt\u00ed p\u0159it\u00e1hnul pro hrub\u00fd polibek. Bill cht\u011bl k\u0159i\u010det a vymanit se z jeho sev\u0159en\u00ed, ale stisk byl p\u0159\u00edli\u0161 siln\u00fd. Tom se hladov\u011b dob\u00fdval mezi Billovy zuby. Le\u017e\u00e9rn\u011b ho p\u0159itisknul ke zdi, ruce podr\u017eel nad hlavou a volnou rukou se dob\u00fdval pod jeho tri\u010dko. Na tv\u00e1\u0159\u00edch ho za\u0161t\u00edpaly bratrovy slzy. Bill kopnul do rozkroku. Tom bolestiv\u011b za\u00fap\u011bl a st\u00e1hnul se zp\u00e1tky.<\/em><\/div>\n
„Jsi v\u016fbec norm\u00e1ln\u00ed?“ zak\u0159i\u010del \u010dernovlas\u00fd chlapec p\u0159es celou chodbu. Od rt\u016f se mu t\u00e1hnul tenou\u010dk\u00fd pram\u00ednek krve. Tom se vzchopil a na\u0161tvan\u011b sv\u00e9mu bratrovi vrazil p\u011bst\u00ed do nosu.<\/em><\/p>\n<\/div>\n
*F*E*A*R*<\/p>\n<\/div>\n
Tup\u00e1 bolest. Bill vyk\u0159iknul. Tom cosi bru\u010del ze span\u00ed, ne\u017e se nech\u00e1pav\u011b posadil a nau\u010den\u011b vzal sv\u00e9ho bratra do n\u00e1ru\u010de. Zase m\u011bl \u0161patn\u00e9 sny. Do ucha mu \u0161eptal uklid\u0148uj\u00edc\u00ed slova. Bill se mu v n\u00e1ru\u010d\u00ed neovladateln\u011b t\u0159\u00e1sl, po l\u00edc\u00edch se mu koulely obrovsk\u00e9 slzy, hlasit\u011b popotahoval a ohmat\u00e1val si nos.<\/div>\n
„\u0160\u0161\u0161,“ pokou\u0161el se d\u00e1l Tom o klid sv\u00e9ho dvoj\u010dete. Jemn\u011b se rty ot\u0159el o jeho krk. Bill se odt\u00e1hnul.<\/div>\n
„Ne, pros\u00edm,“ vydechnul vy\u010derpan\u011b. V o\u010d\u00edch m\u011bl zase neuv\u011b\u0159iteln\u00fd zmatek. Tom se nenechal odstr\u010dit. Chlapec pot\u0159eboval obejmout.<\/div>\n
Ub\u011bhlo n\u011bkolik minut, kdy se Bill jen siln\u011b t\u0159\u00e1sl. V\u0161echno bylo tak stra\u0161liv\u011b skute\u010dn\u00e9. Tom ho hladil p\u0159es vlasy a po z\u00e1dech.<\/div>\n
„Co se stalo?“ zeptal se Tom \u0161eptem s neklidem v obli\u010deji. Bill se zaj\u00edkl. Kytarista ho stiskl siln\u011bji.<\/div>\n
„\u0160el jsem po chodb\u011b a najednou, najednou jsi tam byl ty s n\u011b-n\u011bjakou holkou,“ sna\u017eil se Bill vysv\u011btlit mu sv\u016fj sen, ale pl\u00e1\u010d a chaos v hlav\u011b mu v tom br\u00e1nil.<\/div>\n
„Co je na tom \u0161patn\u00e9ho?“ ot\u00e1zal se Tom ti\u0161e, ani\u017e by tu\u0161il tu podstatn\u011bj\u0161\u00ed \u010d\u00e1st no\u010dn\u00ed m\u016fry.<\/div>\n
„L\u00edbali jste se a j\u00e1 t\u011b… uhodil. Ty jsi m\u011b potom chytil za ruce a-a cht\u011bl’s m\u011b l\u00edbat taky,“ pokou\u0161el se Bill vypr\u00e1v\u011bt d\u00e1l. Byl \u010d\u00edm d\u00e1l rozru\u0161en\u011bj\u0161\u00ed. „Tla\u010dil’s m\u011b na ze\u010f a pak jsem t\u011b kopnul,“ Tom si to v\u0161echno p\u0159edstavoval, b\u011bhal mu z toho mr\u00e1z po z\u00e1dech.<\/div>\n
„Klid, br\u00e1\u0161ko, lehni si, \u0159ekne\u0161 mi to a\u017e r\u00e1no,“ uklid\u0148oval ho Tom a cht\u011bl ho polo\u017eit do pe\u0159in. Bill se ho ale dr\u017eel jako kl\u00ed\u0161t\u011b.<\/div>\n
„A tys m\u011b pak p\u011bst\u00ed pra\u0161til do nosu,“ \u0161pitnul Bill mezi vzlyky. Tom ho tisknul na svou hru\u010f a oddan\u011b ho l\u00edbal do rozcuchan\u00fdch vlas\u016f.<\/div>\n
„Nikdy t\u011b neuhod\u00edm,“ za\u0161eptal Billovi u ucha. Polo\u017eil se na postel a bratra st\u00e1hnul k sob\u011b. Chlapec se k n\u011bmu p\u0159itulil a pl\u00e1\u010d ti\u0161il do pol\u0161t\u00e1\u0159e. Dal\u0161\u00ed den m\u011bli koncert. Museli b\u00fdt odpo\u010dat\u00ed. \u017d\u00e1dn\u00e9 nervy, \u017e\u00e1dn\u00e1 \u00fanava. Tom mu v\u00edskal kone\u010dky vlas\u016f. Za chv\u00edli u\u017e sly\u0161el jen bratrovo pravideln\u00e9 oddechov\u00e1n\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
*F*E*A*R*<\/p>\n<\/div>\n
„Bille?“ brouknul Tom. Sed\u011bl na rozvrzan\u00e9 \u017eidli v koupeln\u011b a pozoroval sv\u00e9ho bratra, jak se l\u00ed\u010dil.<\/div>\n
„Hm?“ zahu\u010del Bill. Tu\u017ekou si obtahoval o\u010di.<\/div>\n
„Jsi kr\u00e1sn\u00fd,“ usm\u00e1l se Tom, maje na tv\u00e1\u0159i roztomil\u00fd \u0161kleb. Billovi se v obli\u010deji objevil rozz\u00e1\u0159en\u00fd \u00fasm\u011bv. U\u017e dlouho mu Tom ne\u0159ekl n\u011bco tak hezk\u00e9ho. \u010cernou tu\u017eku polo\u017eil na poli\u010dku a ve sv\u00e9 ta\u0161ti\u010dce se \u0161minkami za\u0161m\u00e1tral po \u0159asence. Koupelnou se rozhostilo ticho. „Za chv\u00edli mus\u00edme j\u00edt, br\u00e1\u0161ko,“ informoval Billa jako by nic. Chlapec dokon\u010dil tah, \u0159asenku za\u0161rouboval a se st\u00e1le rozz\u00e1\u0159en\u00fdm pohledem se oto\u010dil.<\/div>\n
„Jsem hotov\u00fd,“ mrknul na bratra Bill. Tom si ho st\u00e1hnul k sob\u011b na kl\u00edn. „No tak, Tomi, te\u010f jsem se namaloval,“ ot\u00e1\u010del tv\u00e1\u0159 na opa\u010dnou stranu. Tom mu palcem p\u0159ejel po l\u00edci a jemn\u011b ho k sob\u011b oto\u010dil. Byli si tak nebezpe\u010dn\u011b bl\u00edzko. Oba mohli sly\u0161et dech toho druh\u00e9ho. T\u00e9m\u011b\u0159 se dot\u00fdkali nosy. Tom prolomil bari\u00e9ru n\u011bkolika milimetr\u016f a spojil jejich rty v n\u011b\u017en\u00e9m polibku. Bill Toma zkusmo kousnul do rtu. Cht\u011bl v\u00edc, nikdy se nespokojil s m\u00e1lem. Byl jako zlod\u011bj. Nikdy nem\u011bl dost. Bratra si k sob\u011b nal\u00e9hav\u011b p\u0159it\u00e1hnul a ti\u0161e zavzdychal, kdy\u017e mu Tom vklouznul pod tri\u010dko.<\/div>\n
Z pokoje se ozvalo bouchnut\u00ed dve\u0159\u00ed. Dvoj\u010data byla moc mimo na to, aby to zaregistrovala.<\/div>\n
„Bille, Tome,“ oz\u00fdval se n\u011b\u010d\u00ed hlas z d\u00e1lky stovek kilometr\u016f. Otev\u00edran\u00e9 dve\u0159e. L\u00edbaj\u00edc\u00ed se dvoj\u010data. Gustav strnul v n\u011bm\u00e9m \u00fa\u017easu. P\u0159emohl nutk\u00e1n\u00ed rychle zmizet a v\u0161echno si nechat pro sebe. Hlasit\u011b si odka\u0161lal. Chlapci se od sebe odtrhli. P\u0159ekvapen\u011b se zad\u00edvali na buben\u00edka, jen\u017e v\u00e1hav\u011b post\u00e1val ve dve\u0159\u00edch. Kym\u00e1cel se do stran. Ob\u011bma se v o\u010d\u00edch objevil strach. V\u0161em t\u0159em se v o\u010d\u00edch r\u00fdsoval nefal\u0161ovan\u00fd strach.<\/div>\n
„M\u011bl jsem zaklepat… j\u00e1… jo, zaklepat,“ koktal Gustav, zat\u00edmco za\u010d\u00ednal \u00fasp\u011b\u0161n\u011b rudnout. Oba Kaulitzov\u00e9 t\u011bkali o\u010dima mezi sebou a nev\u00edtan\u00fdm n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edkem. Bill se vzpamatoval jako prvn\u00ed a rychle se zvednul z Tomova kl\u00edna.<\/div>\n
„Tohle, Gustave, tohle… je to jinak, ne\u017e to vypad\u00e1,“ \u0161pital Bill stejn\u011b zmaten\u011b jako p\u0159ed chv\u00edl\u00ed Gustav. Tom otev\u0159el pusu doko\u0159\u00e1n. Blon\u010f\u00e1k zakoulel o\u010dima a jako st\u0159ela vylet\u011bl z koupelny. Dvoj\u010data mohla sly\u0161et jen \u0161okovan\u00e9 pr\u00e1sknut\u00ed dve\u0159\u00ed.<\/div>\n
„Co to bylo?“ vydechnul Tom. Z\u00edral na dve\u0159e jako by to byla obrovsk\u00e1 obluda, je\u017e se ho chyst\u00e1 zab\u00edt.<\/div>\n
„Gustav,“ op\u00e1\u010dil Bill.<\/div>\n
„Gustav,“ p\u0159itakal kytarista.<\/p>\n<\/div>\n
*F*E*A*R*<\/p>\n<\/div>\n
\u010cernovlas\u00fd chlapec le\u017eel vy\u010derpan\u011b na posteli. Hlavou mu proudily miliony my\u0161lenek. Posledn\u00ed t\u00fdden byl v\u00edce ne\u017e \u0161\u00edlen\u00fd. Jako by to nem\u011blo konce. Byl rozhodnut\u00fd.<\/div>\n
„Tomi, m\u016f\u017ee\u0161 j\u00edt sem?“ zavolal do \u00fazk\u00e9 uli\u010dky tourbusu pevn\u00fdm hlasem. Z kuchy\u0148ky se k jeho u\u0161\u00edm doneslo bouchnut\u00ed dv\u00ed\u0159ek mal\u00e9 kredence.<\/div>\n
„Jasn\u011b,“ k\u0159iknul Tom. Bill se posadil a nerv\u00f3zn\u011b houpal nohama. Vykoukla na n\u011bj Tomova usm\u011bvav\u00e1 hlava. „D\u011bje se n\u011bco?“<\/div>\n
„Pot\u0159ebuju s tebou mluvit,“ brouknul rozmrzele a znovu si lehnul. „Mohl bys zav\u0159\u00edt ty dve\u0159e, pros\u00edm?“<\/div>\n
„Jo,“ usm\u00edval se Tom d\u00e1l. Copak to nec\u00edtil? Bill si byl jist\u00fd, \u017ee je na tom stejn\u011b. Jen to prost\u011b ned\u00e1val najevo.<\/div>\n
„V\u00ed\u0161, Tome, j\u00e1…“ sna\u017eil se Bill n\u011bjak za\u010d\u00edt.<\/div>\n
„Hm?“<\/div>\n
„U\u017e d\u00e1l nem\u016f\u017eu, kon\u010d\u00edm,“ shrnul to Bill n\u011bkolika slovy.<\/div>\n
„Co-co\u017ee?“ vyhrknul Tom a up\u0159el na bratra t\u00e1zav\u00fd pohled.<\/div>\n
„Nikdy jsem si nemyslel, \u017ee to dopadne takhle,“ za\u0161eptal zni\u010den\u011b a oto\u010dil se na bok, aby na sv\u00e9 dvoj\u010de nevid\u011bl. Ten pohled by ho zni\u010dil. „Prost\u011b kon\u010d\u00edm. Dojedeme turn\u00e9 a kon\u010d\u00edm.“<\/div>\n
Mluvil rozt\u0159esen\u00fdm hlasem. Sna\u017eil se tlumit hlasit\u00e9 vzlyky, kter\u00e9 se draly na povrch. Obli\u010dej zabo\u0159il do dlan\u00ed. Uvoln\u011bn\u00ed, kter\u00e9 vy\u010dk\u00e1val, se mu nedost\u00e1valo. Pro\u010d Tom tak zatracen\u011b dlouho ml\u010del? Mohl sly\u0161et jen tich\u00e9 zabouchnut\u00ed miniaturn\u00edch dv\u00ed\u0159ek tourbusu. Zni\u010dil je. Zni\u010dil v\u0161echny. Zni\u010dil sebe.<\/div>\n
*F*E*A*R*<\/p>\n<\/div>\n
autor: Slash Princess<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Slash Princess Ur\u010dit\u011b zn\u00e1te video, kde Bill p\u0159ed publikem p\u0159\u00edmo na podiu \u0159ekl, \u017ee Toma miluje. To video mi zde bylo \u00fa\u017easnou p\u0159edlohou a vznikla podle n\u011bj cel\u00e1 pov\u00eddka \ud83d\ude42 Omlouv\u00e1m se v\u0161em, kter\u00e9 by to snad mohlo rozbre\u010det, i kdy\u017e<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[45],"tags":[],"class_list":["post-14893","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-ff-jednodilky"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/14893","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=14893"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/14893\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=14893"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=14893"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=14893"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}