{"id":14897,"date":"2009-03-31T16:00:00","date_gmt":"2009-03-31T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=14863"},"modified":"2009-03-31T16:00:00","modified_gmt":"2009-03-31T15:00:00","slug":"1000-meere-ii-1","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/03\/31\/1000-meere-ii-1\/","title":{"rendered":"1000 Meere II 1."},"content":{"rendered":"
autor: Bitter<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Bill s Tomem odjeli na t\u0159i t\u00fddny do Magdeburku. Bill se pomalu zotavuje a Tom zat\u00edm pl\u00e1nuje p\u0159ekvapen\u00ed k jejich narozenin\u00e1m. V\u017edy\u0165 u\u017e jim bude devaten\u00e1ct…<\/div>\n
P\u0159ijela i Lucy. Jedena z m\u00e1la osob, kter\u00e9 bezmezn\u011b v\u011b\u0159\u00ed, a \u0159ekli by j\u00ed cokoli. Ach ta d\u016fv\u011bra… tolik zr\u00e1dn\u00e1 v\u011bc…<\/p>\n<\/div>\n
Bill se neochotn\u011b probudil a oto\u010dil se za zvukem mobilu. Byla je\u0161t\u011b tma a po\u010das\u00ed odpov\u00eddalo za\u010d\u00ednaj\u00edc\u00edmu podzimu. Pr\u0161elo a do oken bu\u0161ily v\u011btve star\u00e9 t\u0159e\u0161n\u011b ze zahrady. Vzal do ruky mobil a oto\u010dil se na Toma, aby se ujistil, \u017ee ho nevzbudil. „Kterej kret\u00e9n m\u016f\u017ee ps\u00e1t v p\u016fl p\u00e1t\u00fd…“ Zaklel a zpr\u00e1vu otev\u0159el:<\/div>\n
-Ahoj Bille, v\u0161echno nejlep\u0161\u00ed k narozenin\u00e1m. Cht\u011bl bych se dneska odpoledne stavit a probrat p\u00e1r v\u011bc\u00ed a vysv\u011btlit ti jak to v\u0161echno bylo… jestli bys cht\u011bl… Napi\u0161. Je\u0161t\u011b jednou v\u0161echno nejlep\u0161\u00ed, Andreas. –<\/em><\/div>\n
Billovi se zato\u010dila hlava a m\u00e1lem mu mobil vypadl z ruky. Ohl\u00e9dl se na Toma, aby se ujistil, \u017ee opravdu sp\u00ed. Nev\u011bd\u011bl pro\u010d, ale n\u011bco mu \u0159\u00edkalo, \u017ee by se m\u011bl s Andreasem sej\u00edt. Nev\u011bd\u011bl pro\u010d… M\u011bl by ho nen\u00e1vid\u011bt… potom v\u0161em, on ho ale ch\u00e1pal… A nav\u00edc, co se zkaz\u00ed t\u00edm, \u017ee se s n\u00edm sejde, kdy\u017e to bude ve m\u011bst\u011b, mezi lidma, nem\u016f\u017ee se mu p\u0159ece nic st\u00e1t. Nav\u00edc m\u011bl v hlav\u011b po\u0159\u00e1d je\u0161t\u011b moc ot\u00e1zek, kter\u00e9 mu Tom necht\u011bl zodpov\u011bd\u011bt a byl si jist\u00fd, \u017ee Andreas mu to \u0159ekne.<\/div>\n
\n
Opatrn\u011b vylezl z postele a \u0161el do ob\u00fdv\u00e1ku. Nemohl by si s Andreasem ps\u00e1t, kdy\u017e by vedle le\u017eel Tom, kdyby se vzbudil… rad\u0161i ani nedom\u00fd\u0161lel, co by se stalo. Zpr\u00e1vu u\u017e m\u011bl skoro napsanou, pak si to rozmyslel a Andreasovo \u010d\u00edslo vyto\u010dil. V\u017edycky sp\u00ed\u0161 volal ne\u017e psal… Chv\u00edli se nic ned\u011blo. U\u017e to cht\u011bl polo\u017eit, kdy\u017e to Andreas vzal.<\/div>\n
„Ahoj…“<\/div>\n
„Ahoj… j\u00e1… cht\u011bl jsem ti \u0159\u00edct, \u017ee by bylo lep\u0161\u00ed, kdyby ses nestavoval…“<\/div>\n
„Ch\u00e1pu. Nechce\u0161 m\u011b vid\u011bt…“<\/div>\n
„Ne, to ne, ale nebyl by to dobr\u00fd n\u00e1pad… Tom…“<\/div>\n
„Jo, jasn\u011b, ch\u00e1pu, nemus\u00ed\u0161 mn\u011b to vysv\u011btlovat.“<\/div>\n
„V\u00ed\u0161 co, m\u016f\u017eem se sej\u00edt, kdy\u017e ti to nebude vadit…“<\/div>\n
„Ne, kde, kdy?“<\/div>\n
„T\u0159eba dneska odpoledne ve Sweetu. Co ty na to?“<\/div>\n
„Tak jo. Zatim, jo a sorry, \u017ee sem psal tak brzo.“<\/div>\n
„To neva. \u010cau.“<\/div>\n
Bill nechal mobil le\u017eet na stole a ospale se do\u0161oupal do pokoje. Potichu zalezl do postele. Najednou si na n\u011bj n\u011bkdo lehl a zacpal mu pusu.<\/div>\n
„Tak, br\u00e1\u0161ko, se\u0161 prova\u0159enej… kdes byl, \u017ee tys uj\u00eddal ty jednohubky, co ud\u011blala m\u00e1ma na tu oslavu. „Tom sundal dla\u0148 z Billov\u00fdch rt\u016f a \u010dekal na p\u0159izn\u00e1n\u00ed.<\/div>\n
„Ty se\u0161… v\u00ed\u0161, jak sem se lek?“<\/div>\n
„No vid\u00ed\u0161, nem\u00e1\u0161 \u010dist\u00fd sv\u011bdom\u00ed. „Tom z n\u011bj slezl a Bill se mu stulil po boku.<\/div>\n
„Pamatuje\u0161 na minul\u00fd narozeniny?“ Za\u0161eptal do ticha Tom. Bill se trochu za\u010dervenal a stiskl medailon.<\/div>\n
„Jo… byli jsme v Berl\u00edn\u011b… Hotel Grand, pokoj 58. „Tom se usm\u00e1l. Prstem obt\u00e1hl hv\u011bzdu na Billov\u011b b\u0159i\u0161e.<\/div>\n
„\u010ctvrt na dvan\u00e1ct v noci. „Dodal Tom a oba se rozesm\u00e1li.<\/div>\n
„No dneska ti bude muset sta\u010dit n\u00e1\u0161 pokoj, uzn\u00e1v\u00e1m, \u017ee to nen\u00ed takovej luxus, nav\u00edc, jestli kopne\u0161 do t\u011bchhle dve\u0159\u00ed, bude po nich.“<\/div>\n
„J\u00e1 do nich nekop.“<\/div>\n
„N\u00e9, tys je jemn\u011b posunul, vi\u010f…“<\/div>\n
„Nevim, kdo tam furt je\u010del. Kdy\u017e nezp\u00edv\u00e1\u0161, tak zas je\u010d\u00ed\u0161, a kdy\u017e neje\u010d\u00ed\u0161, zp\u00edv\u00e1\u0161, kdo to m\u00e1 furt poslouchat?“<\/div>\n
„Ty se\u0161 takovej…“<\/div>\n
„Co…“<\/div>\n
„Ukecanej, abys v\u011bd\u011bl.“<\/div>\n
„No tos mi to nandal. „Bill se jen u\u0161kl\u00edbl a sedl si na Toma.<\/div>\n
„Teprve nand\u00e1m.“<\/div>\n
„To chci vid\u011bt jak. „Za\u0161klebil se Tom sebev\u011bdom\u011b.<\/div>\n
„Tak se koukej. „Rukama zajel pod jeho triko a zavrt\u011bl se mu na kl\u00edn\u011b. Vyhrnul mu triko nad pup\u00edk a za\u010dal mu b\u0159icho zasyp\u00e1vat mot\u00fdl\u00edmi polibky.<\/div>\n
„Bille… zahr\u00e1v\u00e1\u0161 si s ohn\u011bm.“<\/div>\n
„To abych zavolal hasi\u010de. „\u0160pitl Bill a v o\u010d\u00edch se mu \u010f\u00e1belsky zajisk\u0159ilo. Strhl mu triko a jazykem sjel od jeho krku a\u017e k pup\u00edku, ten p\u00e1rkr\u00e1t obkrou\u017eil a za\u010dal se m\u00edrn\u011b pohupovat. Pak se znova vydal od pup\u00edku ke krku. Jemn\u011b Toma kousal a l\u00edbal v\u0161ude. Jazykem objel oba jeho u\u0161n\u00ed lal\u016f\u010dky a za jemn\u00e9ho kous\u00e1n\u00ed se vydal zase zp\u00e1tky k podb\u0159i\u0161ku a kone\u010dky prst\u016f mu bloudil na boc\u00edch. Na sv\u00fdm zade\u010dku, i p\u0159es Tom\u016fv v\u00fdraz, kter\u00fd m\u011bl \u0159\u00edkat, \u017ee to s n\u00edm absolutn\u011b nic ned\u011bl\u00e1, c\u00edtil, \u017ee to s n\u00edm n\u011bco d\u011bl\u00e1, a docela dost. Ve chv\u00edli, kdy se nadzdvihl a st\u00e1hnul mu boxerky, se u\u017e Tom neudr\u017eel a prudce vydechl.<\/div>\n
„Copak, Tom\u00ed… „Zeptal se ho svatou\u0161kovsky Bill a naklonil hlavu na stranu a d\u016frazn\u011b se mu na kl\u00edn\u011b zavrt\u011bl. „Tob\u011b asi vad\u00ed, \u017ee na tob\u011b sedim, vi\u010f?“ Sesedl z n\u011bj a lehnul si k n\u011bmu z\u00e1dy.<\/div>\n
„Dobrou, vzbu\u010f m\u011b, kdybys n\u011bco pot\u0159eboval. „Zachumlal se a\u017e po u\u0161i do pe\u0159iny.<\/div>\n
„To snad nemysl\u00ed\u0161 v\u00e1\u017en\u011b…“ Vydechl Tom zt\u011b\u017eka.<\/div>\n
„Co zas, Tome, nech to na odpoledne, mn\u011b se chce sp\u00e1t.“<\/div>\n
„No to na odpoledne nenech\u00e1m. „Sykl a prudce st\u00e1hnul Billa pod sebe.<\/div>\n
„Tak co, nandal jsem ti to?“ Tom neodpov\u011bd\u011bl. Bill natla\u010dil koleno na jeho rozkrok.<\/div>\n
Tom mu\u010dednicky vzdychl. „Nandal?“ Zeptal se Bill znova a doslova si vychutn\u00e1val Tom\u016fv pohled.<\/div>\n
„D\u011bl\u00e1 ti to dob\u0159e, takhle m\u011b tr\u00e1pit?“<\/div>\n
„Jo. Jen si vzpome\u0148 na sebe, cos ud\u011blal minule v t\u00fd zku\u0161ebn\u011b.“<\/div>\n
„Je\u0161t\u011b \u0159ekni, \u017ee se ti to nel\u00edbilo.“<\/div>\n
„L\u00edbilo, ale tohle taky.“ U\u0161kl\u00edbl se. „V\u0161ak ono p\u0159estane, uvid\u00ed\u0161. Po\u010dkej ve\u010der…“ U\u0161kl\u00edbl se na opl\u00e1tku Tom, z Billa slezl a vydal se sm\u011br koupelna, \u010d\u00edm\u017e Billa ut\u0159el na cel\u00fd \u010d\u00e1\u0159e…<\/p>\n<\/div>\n
Bill si zapnul \u010dernou mikinu, na hlavu nasadil k\u0161iltovku a chystal se odej\u00edt. U dve\u0159\u00ed ho zastavil Tom. „Ne, \u017ee tam bude\u0161 p\u016fl dne. Mus\u00edme p\u0159ipravit tu oslavu a j\u00e1 se s aparaturama s\u00e1m tahat nebudu.“<\/div>\n
„\u00c1le… d\u011bl\u00e1\u0161, jak kdybys je neunes.“ Tom se jen usm\u00e1l. Pol\u00edbil Billa na \u010delo a rozlou\u010dil se s n\u00edm. Popravd\u011b mu to, \u017ee Bill ode\u0161el, vyhovovalo. Okam\u017eit\u011b vb\u011bhl do jejich pokoje a vyt\u00e1hl zpod postele velkou krabici. Vylovil spousty aromatick\u00fdch sv\u00ed\u010dek a za\u010dal je aran\u017eovat po pokoji, kdy\u017e byl hotov se sv\u00ed\u010dkama, postavil ke ka\u017ed\u00e9mu rohu postele dlouh\u00fd stojan s masivn\u00edmi \u010dern\u00fdmi sv\u00ed\u010dkami. Postel celou p\u0159evl\u00e9kl do rud\u00e9ho hedv\u00e1bn\u00e9ho povle\u010den\u00ed. Zabralo mu to skoro celou dobu, co byl Bill pry\u010d.<\/p>\n<\/div>\n
Bill ve\u0161el do \u00fatuln\u00e9 kav\u00e1rni\u010dky a rozhl\u00e9dl se. Andreas sed\u011bl v rohu. P\u0159isedl si k n\u011bmu. Nastalo t\u00ed\u017eiv\u00e9 ticho. Andreas p\u0159ed n\u011bj polo\u017eil krabi\u010dku.<\/div>\n
„K narozenin\u00e1m.“ Okomentoval. Krabi\u010dka zakr\u00fdvala masivn\u00ed n\u00e1ramek z chirurgick\u00e9 oceli. Bill pod\u011bkoval a Andreas za\u010dal mluvit…<\/p>\n<\/div>\n
„Tome, u\u017e jsem doma!“ Vyb\u011bhl schody a u\u017e se chystal vz\u00edt za kliku jejich pokoje, kdy\u017e z n\u011bj vylet\u011bl Tom, dve\u0159e p\u0159ibouchl a st\u00e1l p\u0159ed nimi jako p\u0159ikovanej. Bill ho cht\u011bl posunout, ale Tom z\u016fstal nehnut\u011b st\u00e1t. „J\u00e1 bych cht\u011bl dovnit\u0159.“<\/div>\n
„To nepude.“<\/div>\n
„Tome, pro\u010d by to ne\u0161lo…“<\/div>\n
„Prost\u011b to nejde.“ Dupnul si Tom a pokoj zamknul.<\/div>\n
„Ale…“<\/div>\n
„\u017d\u00e1dn\u00fd ale, te\u010f mi poj\u010f pomoct s t\u011bma aparaturama.“ Vzal ho za ruku a v\u0161iml si n\u00e1ramku. „Kdes ho vzal?“<\/div>\n
„To… od n\u011bjak\u00fd fanynky.“ Vykoktal ze sebe a modlil se, aby se Tom u\u017e na nic neptal. Jemu toti\u017e nalhal, \u017ee mu jde je\u0161t\u011b koupit n\u011bjakou drobnost. No ona to vlastn\u011b \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b pravda byla. V chodb\u011b byla ta\u0161ka s nov\u00fdm \u010dern\u00fdm trikem…<\/p>\n<\/div>\n
Oslava pomalu kon\u010dila, hosti odch\u00e1zeli a Tom rychle odb\u011bhl do jejich pokoje. Zb\u00fdvalo doladit p\u00e1r detail\u016f. Vyt\u00e1hl krabici plnou okv\u011btn\u00edch pl\u00e1tk\u016f r\u016f\u017e\u00ed a rozh\u00e1zel je v\u0161ude po pokoji v\u010detn\u011b postele. Zap\u00e1lil v\u0161echny sv\u00ed\u010dky a zhasnul. Do kapsy str\u010dil \u010dern\u00fd \u0161\u00e1tek.<\/div>\n
Bill se zat\u00edm p\u0159ehraboval d\u00e1rky a t\u0159\u00eddil je. Na jednu kupu dal r\u016fzn\u00e1 cinkrl\u00e1tka v\u010detn\u011b dvou \u0159et\u011bz\u016f od Toma, na druhou kosmetiku a na t\u0159et\u00ed oble\u010den\u00ed. Nejv\u011bt\u0161\u00ed radost m\u011bl z tri\u010dka od Toma. Bylo to jeho nejobl\u00edben\u011bj\u0161\u00ed, ale ve velikosti co, nos\u00ed Bill. Svoje d\u00e1rky m\u011bl nakupi\u010dkovan\u00fd a vrhnul se na Tomovy. T\u0159\u00eddil je stejn\u011b jako svoje. S t\u00edm rozd\u00edlem, \u017ee Tomovy d\u00e1rky byly jin\u00fdho stylu-trika, k\u0161iltovky a n\u00e1tepn\u00ed\u010dky. S\u00e1m mu dal dv\u011b k\u0161iltovky a t\u0159i trika, ov\u0161em d\u00e1rek, kter\u00fd Toma nejv\u00edc pot\u011b\u0161il a za, kter\u00fd obdr\u017eel Bill opravdu uk\u00e1zkovou pusu, st\u00e1l op\u0159en\u00fd vedle krbu tak, aby na n\u011bj ka\u017edej vid\u011bl. Byla to \u010dern\u00e1 kytara, kterou m\u00edsto kovu zdobilo st\u0159\u00edbro…<\/div>\n
Vstal a m\u00e1lem narazil do Toma, kter\u00fd prudce vyb\u011bhl ze dve\u0159\u00ed a smykem se zastavil p\u0159\u00edmo p\u0159ed n\u00edm. Zazubil se na n\u011bj a objal ho.<\/div>\n
„P\u016fjdem sp\u00e1t?“<\/div>\n
„Hmmmm.“<\/div>\n
„Tak jo, ale oto\u010d se.“<\/div>\n
„Pro\u010d?“<\/div>\n
„Uvid\u00ed\u0161.“ Bill se oto\u010dil a Tom mu p\u0159ev\u00e1zal o\u010di.<\/div>\n
„Tome, jak te\u010f p\u016fjdu, kdy\u017e neuvidim na krok.“<\/div>\n
„Nepude\u0161.“ Odpov\u011bd\u011bl jednodu\u0161e Tom a uchopil Billa do n\u00e1ru\u010de. Bill p\u0159ekvapen\u011b vyjekl, ale l\u00edbilo se mu to. V\u011bd\u011bl, \u017ee Tom m\u00e1 p\u0159ichystan\u00fd n\u011bjak\u00fd p\u0159ekv\u00e1pko a d\u011bsn\u011b se t\u011b\u0161il.<\/div>\n
Tom ho odnesl do pokoje. Zamkl za nimi a postavil Billa doprost\u0159ed pokoje.<\/p>\n<\/div>\n
„Tak se pod\u00edvej.“ Za\u0161eptal a sundal mu \u0161\u00e1tek z o\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Tome…“ Vydechl Bill p\u0159ekvapen\u011b a rozhl\u00ed\u017eel se kolem. „To je n\u00e1dhera…“ Bill se rozhl\u00ed\u017eel po pokoji a m\u00e1lem se rozbre\u010del \u0161t\u011bst\u00edm. Nic kr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00edho v \u017eivot\u011b nevid\u011bl. V\u0161ude bylo plno sv\u00ed\u010dek, kter\u00e9 byly jedin\u00fdm zdrojem sv\u011btla, a pl\u00e1tk\u016f r\u016f\u017e\u00ed. Postel pod jejich n\u00e1nosem nebyla skoro vid\u011bt. Uprost\u0159ed postele pak st\u00e1la n\u00e1doba s vi\u0161\u0148ov\u00fdm lik\u00e9rem a dv\u011b skleni\u010dky… „Tome, to… to je n\u00e1dhera…“<\/div>\n
„L\u00edb\u00ed?“ Zeptal se Tom nesm\u011ble.<\/div>\n
„Jestli l\u00edb\u00ed? Je to dokonal\u00fd.“ Bill se vrhnul Tomovi kolem krku, ten ho zvedl do vzduchu a zato\u010dil se s n\u00edm. Billovi se v o\u010d\u00edch odr\u00e1\u017eely palam\u00ednky sv\u00ed\u010dek a jeho o\u010di z\u00e1\u0159ily takov\u00fdm \u0161t\u011bst\u00edm, \u017ee, kdy\u017e se mu do nich Tom zad\u00edval, p\u0159est\u00e1val d\u00fdchat. Tom ho hodil na postel a sedl si vedle n\u011bj. Vzal do dlan\u00ed p\u00e1r l\u00edstk\u016f r\u016f\u017e\u00ed a foukl je na Billa. Ten se na n\u011bj usm\u00e1l, st\u00e1hnul mu k\u0161iltovku i s \u010delenkou a zajel mu rukama do dred\u016f. Pomal\u00fdm namot\u00e1v\u00e1n\u00edm jednoho spleten\u00e9ho pramenu na prst si ho k sob\u011b p\u0159itahoval. Ve chv\u00edli, kdy vy\u0161el sv\u00fdmi rty Tomovy vst\u0159\u00edc, Tom ucukl.<\/div>\n
„Je\u0161t\u011b chvilku po\u010dkej.“ \u0160pitnul a za ramena ho vyt\u00e1hl do sedu. Dal mu do ruky skleni\u010dku a nalil do n\u00ed lik\u00e9r. Nalil i sob\u011b a p\u0159ipili si.<\/div>\n
„V\u0161echno nejlep\u0161\u00ed.“ Tom postavil p\u0159ed Billa malou krabi\u010dku. „Cht\u011bl jsem ti to d\u00e1t, a\u017e budem sami. Mo\u017en\u00e1 ti to bude p\u0159ipadat takov\u00fd divn\u00fd, ale j\u00e1… no otev\u0159i to a uvid\u00ed\u0161…“ Tom se za\u010dal nerv\u00f3zn\u011b o\u0161\u00edvat a sv\u011btlo sv\u00ed\u010dek podtrhovalo \u010derve\u0148, kter\u00e1 se mu vlila do tv\u00e1\u0159\u00ed. Ve chv\u00edli, kdy Bill krabi\u010dku otev\u0159el, se trochu skr\u010dil, jako by se b\u00e1l, \u017ee mu to Bill hod\u00ed na hlavu a vyndal zpod tri\u010dka slab\u00fd \u0159et\u00edzek, na kter\u00e9m visel prsten. \u00dapln\u011b stejn\u00fd, jako se vyj\u00edmal na \u010dern\u00e9m sametu v krabi\u010dce. Bill se mu zad\u00edval do o\u010d\u00ed, nevid\u011bl nic jin\u00e9ho ne\u017e l\u00e1sku. Nemluvili. K \u010demu taky, rozum\u011bli si i beze slov… Tom mu opatrn\u011b prsten nasadil.<\/div>\n
Bill se nahnul, aby Toma pol\u00edbil a Tom mezi t\u00edm p\u0159endal skleni\u010dky a fla\u0161ku na stolek.<\/p>\n<\/div>\n
Vzhledem k tomu, \u017ee musel poslepu \u0161m\u00e1trat za sebe, to ne\u0161lo zrovna nejl\u00edp… Bill Toma jemn\u011b povalil a lehl si na n\u011bj, v tu chv\u00edli ho Tom p\u0159eto\u010dil pod sebe. Prudce mu strhnul triko a zpod pol\u0161t\u00e1\u0159e vylovil \u0161\u00e1tek, rychle strhl Billovi ruce za hlavu. Obratn\u011b ho p\u0159iv\u00e1zal k posteli.<\/div>\n
„Tome, co…“<\/div>\n
„P\u0161\u0161\u0161\u0161\u0161\u0161\u0161\u0161. R\u00e1no jsem ti p\u0159ece n\u011bco sl\u00edbil…“ Ze zem\u011b vylovil i druh\u00fd \u0161\u00e1tek a zav\u00e1zal mu o\u010di. Sundal si triko a Billovi kalhoty i s boxerkama. Nahnul se pod postel a vyt\u00e1hl \u0161leha\u010dku ve spreji. „Tak a te\u010f se t\u011b\u0161…“ \u010e\u00e1belsky se mu zalesklo v o\u010d\u00edch a \u0161leha\u010dku otev\u0159el. Na Billovu hru\u010f nakreslil obrovsk\u00fd n\u00e1pis ‚Miluji t\u011b‘ a pak pokryl jeho b\u0159icho srd\u00ed\u010dky a r\u016fzn\u00fdmi ornamenty. Bill sebou trochu cukal, proto\u017ee \u0161leha\u010dka na jeho hork\u00e9 k\u016f\u017ei dost studila, a to je\u0161t\u011b netu\u0161il, co v\u0161echno pro n\u011bj Tom nachystal. Tom si sundal kalhoty i boxerky, uvelebil se v Billov\u011b kl\u00edn\u011b, a zat\u00edmco se jemn\u011b pohupoval, za\u010dal \u0161leha\u010dku co nejpomaleji sl\u00edz\u00e1vat. Bill s rukama sv\u00e1zan\u00fdma se nezmohl na v\u00edc, ne\u017e sev\u0159\u00edt dlan\u011b v p\u011bst, zakl\u00e1n\u011bt hlavu dozadu a st\u00e9nat tak hlasit\u011b, jak jen mu to hlasivky dovolovaly.<\/div>\n
Tom se za\u010dal pohupovat o hodn\u011b d\u016frazn\u011bji a sl\u00edb\u00e1val z Billa posledn\u00ed zbytky \u0161leha\u010dky. Bill se proh\u00fdbal slast\u00ed, a kdyby mohl, matraci pod sebou by naprosto rozdr\u00e1sal. Tom op\u011bt vylovil \u0161leha\u010dku a nast\u0159\u00edkal ji na Billovy rty. Tom ji za\u010dal \u010distit \u00fapln\u011b stejn\u011b jako z jeho hrudn\u00edku a b\u0159icha, pak teprve Billa pol\u00edbil. Rukou zat\u00edm v Billov\u011b kl\u00edn\u011b prozkoum\u00e1val, jestli m\u011bla \u0161leha\u010dka spr\u00e1vn\u00fd \u00fa\u010dinek.<\/div>\n
„Tak co l\u00e1sko… kdo te\u010f komu nandal… co?“<\/div>\n
„L\u00e1sko…“<\/div>\n
„Ano?“<\/div>\n
„\u00c1\u00e1\u00e1\u00e1ch bo\u017ee…“<\/div>\n
„To nen\u00ed to, co chci sly\u0161et…“ Za\u0161eptal t\u011bsn\u011b u Billova ucha a ukazov\u00e1\u010dkem p\u0159ejel po cel\u00e9 d\u00e9lce Billova mu\u017estv\u00ed. „Notak… jen jedno sl\u016fvko…“ Jazykem sjel od Billovy brady a\u017e ke \u0161pi\u010dce jeho vzru\u0161en\u00ed.<\/div>\n
„Ty, l\u00e1sko!“ Vyk\u0159ikl Bill ve chv\u00edli, kdy uc\u00edtil, jak Tom jazykem jezdil po cel\u00e9 d\u00e9lce jeho penisu. Tom se jen v\u00edt\u011bzn\u011b usm\u00e1l a naklonil se nad n\u011bj.<\/div>\n
„Spr\u00e1vn\u011b, a te\u010f se d\u00edvej…“ Strhnul \u0161\u00e1tek z Billov\u00fdch o\u010d\u00ed a znova si vzal \u0161leha\u010dku, kterou hust\u011b pokryl Bill\u016fv penis. Bill doslova k\u0159i\u010del blahem, kdy\u017e j\u00ed Tom za\u010dal pracn\u011b sl\u00edz\u00e1vat. Tom jezdil b\u0159\u00ed\u0161ky prst\u016f po Billov\u011b b\u0159i\u0161e, \u010d\u00edm\u017e ho nutil k\u0159i\u010det \u010d\u00edm d\u00e1l v\u00edc hlasit\u011bji a zakl\u00e1n\u011bt hlavu do strany s ka\u017ed\u00fdm \u010dist\u00edc\u00edm dotykem jeho jazyka. Byl na pokraji sv\u00fdch sil.<\/div>\n
„L\u00e1sko j\u00e1… ouuu… j\u00e1… j\u00e1 t\u011b chci… aaaach… v sob\u011b… pros\u00edm…“ Tom beze slova poslechl a vyzdvihl si Billovy nohy na ramena a bez okolk\u016f do n\u011bj pronikl a za\u010dal pomalu p\u0159ir\u00e1\u017eet. C\u00edtil, jak se Bill bl\u00ed\u017e\u00edc\u00edm se vrcholem za\u010dal chv\u011bt a p\u0159idal na tempu a za okam\u017eik uc\u00edtil na sv\u00e9m b\u0159i\u0161e horkou tekutinu. Projela j\u00edm vlna neskute\u010dn\u00e9 slasti a zastavil se hluboko v Billovi. Po\u010dkal, a\u017e se oba uklidnili a opatrn\u011b z Billa vy\u0161el. Naklonil se nad n\u011bho a sl\u00edbal z jeho obli\u010deje kapi\u010dky slan\u00e9ho potu. Bill jen vy\u010derpan\u011b le\u017eel a p\u0159iv\u00edral o\u010di.<\/div>\n
„Tome… to… to bylo… \u00fa\u017easn\u00fd… j\u00e1… miluju t\u011b…“ Vydal ze sebe zt\u011b\u017eka Bill. Tom ho pohladil na tv\u00e1\u0159i.<\/div>\n
„Taky t\u011b miluju… hrozn\u011b, hrozn\u011b moc,“ rozv\u00e1zal mu ruce. Lehnul si na z\u00e1da, Billa si polo\u017eil na sebe, rukou jezdil po linii Billov\u00fdch zad, druhou ho dr\u017eel t\u011bsn\u011b nad zade\u010dkem. Bill t\u00e9m\u011b\u0159 okam\u017eit\u011b v Tomov\u011b n\u00e1ru\u010d\u00ed usnul…<\/p>\n<\/div>\n
autor: Bitter<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Bitter Bill s Tomem odjeli na t\u0159i t\u00fddny do Magdeburku. Bill se pomalu zotavuje a Tom zat\u00edm pl\u00e1nuje p\u0159ekvapen\u00ed k jejich narozenin\u00e1m. V\u017edy\u0165 u\u017e jim bude devaten\u00e1ct… P\u0159ijela i Lucy. Jedena z m\u00e1la osob, kter\u00e9 bezmezn\u011b v\u011b\u0159\u00ed, a \u0159ekli by j\u00ed<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[218],"tags":[],"class_list":["post-14897","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-1000-meere-ii"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/14897","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=14897"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/14897\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=14897"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=14897"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=14897"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}