{"id":14917,"date":"2009-03-28T18:30:00","date_gmt":"2009-03-28T17:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=14883"},"modified":"2009-03-28T18:30:00","modified_gmt":"2009-03-28T17:30:00","slug":"makes-three-6","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/03\/28\/makes-three-6\/","title":{"rendered":"Makes Three 6."},"content":{"rendered":"
<\/div>\n
autor: Majestrix<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Je podvod opravdu odpov\u011bd\u00ed? Pro Gustava ano. D\u011bti, tohle doma nezkou\u0161ejte.<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Bylo jen p\u00e1r v\u011bc\u00ed, kter\u00e9 Gustav odm\u00edtal. Jedna z nich byla, kdy\u017e se mu n\u011bkdo hrabal ve v\u011bcech. Kdy\u017e mu n\u011bkdo sahal na pali\u010dky, byla v\u011bc druh\u00e1. T\u0159et\u00ed byla, kdy\u017e ho vynech\u00e1val n\u011bkdo z kola venku. Zvl\u00e1\u0161tnost na jeho osobnosti byla tichost. Lidi si mysleli, \u017ee ho to nezaj\u00edm\u00e1, tak se nezat\u011b\u017euj\u00ed t\u00edm, aby mu n\u011bco \u0159\u00edkali. Ale on byl prav\u00fd opak. Nikdy se moc nezapojoval do vym\u00fd\u0161len\u00ed n\u011bjak\u00e9ho pl\u00e1nu, ale r\u00e1d byl potom zapojen.<\/p>\n<\/div>\n
A pr\u00e1v\u011b proto te\u010f otev\u00edral dve\u0159e do medi\u00e1ln\u00ed m\u00edstnosti s l\u00e1hv\u00ed vodky v jedn\u00e9 ruce a s dv\u011bma pan\u00e1ky v druh\u00e9. Pravda, bylo to trochu krut\u00fd a ne\u010destn\u00fd, ale on se prost\u011b cht\u011bl dozv\u011bd\u011bt co se tu d\u011bje za ka\u017edou cenu. „U\u017e jsi pustil ten film?“<\/div>\n
Georg zvednul pohled, a kdy\u017e uvid\u011bl, co Gustav dr\u017e\u00ed, u\u0161kl\u00edbl se. „Jasn\u011b. A tys donesl ob\u010derstven\u00ed. Super. Dal bych si n\u011bco k pit\u00ed.“<\/div>\n
„Vypad\u00e1 to, \u017ee se dvoj\u010data dneska usm\u00ed\u0159ila.“ \u0158ekl konverza\u010dn\u011b Gustav, od\u0161rouboval v\u00ed\u010dko a naplnil dv\u011b mal\u00e9 skleni\u010dky na stole p\u0159ed n\u00edm. „Na m\u00edr!“ za\u017eertoval.<\/div>\n
Georg se ani nepousm\u00e1l, oto\u010dil to do sebe a nic to s n\u00edm ani neud\u011blalo. Nic tu nebylo v po\u0159\u00e1dku. Bill to bude muset \u0159\u00edct Tomovi nebo n\u011bkomu, ale zat\u00edm to vypadalo, \u017ee to opravdu ignoruje. Pro\u010d se do toho jenom nam\u00e1\u010del? Kouknul se do kamar\u00e1dov\u00fdch o\u010d\u00ed a zamra\u010dil se. „Promi\u0148, co jsi \u0159\u00edkal?“<\/div>\n
„Abys zm\u00e1\u010dknul play, idiote.“ Georg se za\u010dervenal a zm\u00e1\u010dknul tla\u010d\u00edtko.<\/p>\n<\/div>\n
~*~<\/p>\n<\/div>\n
Nikdo nikdy nemohl pop\u0159\u00edt, \u017ee to Georg s vodkou um\u011bl. Dalo by se \u0159\u00edct, \u017ee na n\u00ed vyrostl a tak se nedal jednodu\u0161e op\u00edt. To byl probl\u00e9m, alespo\u0148 pro Gustava, kter\u00fd se bas\u00e1ka sna\u017eil op\u00edt. Ale Gustav v\u011bd\u011bl i n\u011bco jin\u00e9ho, Georg dnes ve\u010der prost\u011b st\u0159\u00edzliv\u00fd nebude, a\u0165 se d\u011bje co se d\u011bje.<\/p>\n<\/div>\n
O\u010di m\u011bl na obrazovce, sm\u00e1l se, kdy\u017e Will Smith a Martin Lawrence za\u010dali tancovat, p\u0159ed t\u00edm, ne\u017e zatkli lidi v obchod\u011b. S\u00e1hnul si do kapsy a vyt\u00e1hnul z n\u00ed malou lahvi\u010dku. Gustav se po\u0159\u00e1dn\u011b pod\u00edval, jestli je Georg st\u00e1le je\u0161t\u011b zabran\u00fd do filmu, ale bylo mu jasn\u00e9, \u017ee to bylo zbyte\u010dn\u00e9, kdy\u017e byl na obrazovce Martin Lawrence, byli na obrazovce i Georgovy o\u010di.<\/div>\n
\n
<\/div>\n
Gustav si Georgovu skleni\u010dku p\u0159it\u00e1hnul bl\u00ed\u017e a doufal, \u017ee jeho kamar\u00e1d u\u017e vypil vodky dost. Zvedl pohled, kdy\u017e se Georg za\u010dal n\u011b\u010demu hrozn\u011b sm\u00e1t. Ano, m\u011bl v sob\u011b u\u017e dost. M\u00edsto vodky mu tam nalil absint a p\u0159isunul mu ji, sob\u011b nalil vodku. „No tak, vole, napij se, ne?“ \u0161\u0165ouchnul do n\u011bj loktem a uk\u00e1zal na pit\u00ed.<\/div>\n
Georg se ani nepod\u00edval, vzal skleni\u010dku a hodil to do sebe. Gustav po\u010d\u00edtal do dvou a Georg vyvalil o\u010di. „Sakra, tak to je s\u00edla.<\/div>\n
„\u2026Jo\u2026Tak\u017ee, co si mysl\u00ed\u0161, \u017ee se d\u011bje mezi dvoj\u010datama?“ zeptal se Gustav non\u0161alantn\u011b, sledoval kamar\u00e1d\u016fv obli\u010dej v z\u00e1blesc\u00edch sv\u011btla. Georg ale zavrt\u011bl hlavou.<\/div>\n
„To ti nem\u016f\u017eu \u0159\u00edct.“<\/div>\n
„Oh.“ K\u00fdvl Gustav. „Tak, co se d\u011bje mezi dvoj\u010daty?“ Zeptal se po p\u00e1r dal\u0161\u00edch pan\u00e1c\u00edch absintu.<\/div>\n
Georg byl opil\u00fd, film skon\u010dil a on cht\u011bl mluvit. „Je to v\u00e1\u017en\u00fd!“ Gustav ch\u00e1pav\u011b p\u0159ik\u00fdvnul.<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm!“<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm, \u017ee v\u00ed\u0161! V\u017edycky v\u0161echno bere\u0161 hrozn\u011b v\u00e1\u017en\u011b. To se mi na tob\u011b l\u00edb\u00ed, Gustave, v\u00ed\u0161 co d\u011blat, a kdy to ud\u011blat a pak to prost\u011b\u2026“ Gustav se k n\u011bmu naklonil bl\u00ed\u017e, mra\u010dil se. „Ud\u011bl\u00e1\u0161!“ Na\u0161el Georg slovo, kter\u00e9 hledal, tv\u00e1\u0159il se triumf\u00e1ln\u011b.<\/div>\n
„D\u00edky, k\u00e1mo. Tak\u017ee, co je s nima?“<\/div>\n
„Oh, bude\u0161 si myslet, \u017ee jsem bl\u00e1zen. Sakra, j\u00e1 si taky mysl\u00edm, \u017ee jsem se zbl\u00e1znil a to jsem byl u toho!“ Promnul si Goerg obli\u010dej a povzdychnul si, polo\u017eil si hlavu na st\u016fl a pod\u00edval se na buben\u00edka. „Vypad\u00e1\u0161 jako M&M.“<\/div>\n
Sakra. Absint v\u00e1m opravdu dok\u00e1\u017ee zamotat hlavu. Pot\u0159ebuje to z n\u011bj dostat te\u010f, a nebo se to u\u017e nikdy nedozv\u00ed. „S jakou p\u0159\u00edchut\u00ed?“ Zeptal se najednou, ani\u017e by cht\u011bl, musel toho vyp\u00edt v\u00edc ne\u017e si myslel.<\/div>\n
Georg pokr\u010dil rameny. „Nev\u00edm, v\u0161echny jsou \u010dokol\u00e1dov\u00e9.“<\/p>\n<\/div>\n
„Taky pravda. Tak co je s Tomem?“ zkusil to znovu. Georg se posadil a zavrt\u011bl hlavou.<\/div>\n
„Zat\u00edm nic.“<\/div>\n
„Co mysl\u00ed\u0161 t\u00edm zat\u00edm<\/em>?“<\/div>\n
„Bude cht\u00edt zab\u00edt toho, co to Billovi ud\u011blal\u2026“ Gustavovi se zastavilo srdce.<\/div>\n
„Co n\u011bkdo ud\u011blal Billovi, Georgu?“ zeptal se, sna\u017eil se udr\u017eet sv\u016fj hlas v klidu. Basista se na n\u011bj slep\u011b pod\u00edval.<\/div>\n
„Zbouchnul ho.“ Za\u0161eptal, alespo\u0148 si myslel, \u017ee to za\u0161eptal. Gustav se uchechtl. Bylo moc pozd\u011b, absint mu zavalil mozek. „Vid\u00ed\u0161, \u0159\u00edkal jsem ti, \u017ee mi nebude\u0161 v\u011b\u0159it. Sakra, j\u00e1<\/em> bych sob\u011b taky nev\u011b\u0159il, kdybych u toho nebyl.“<\/div>\n
„To jako ty jsi u toho byl?“ zeptal se Gustav a zamra\u010dil se. Georg nad\u0161en\u011b p\u0159ik\u00fdvnul a \u0161lehnul sebou na gau\u010dov\u00e9 op\u011bradlo.<\/div>\n
„Vzal jsem ho k doktorovi, proto\u017ee jak v\u00ed\u0161, u\u017e p\u00e1r m\u011bs\u00edc\u016f mu nen\u00ed dob\u0159e. Zjistilo se, \u017ee nen\u00ed nemocn\u00fd, ale t\u011bhotn\u00fd!“ Gustav se pod\u00edval na dve\u0159e, jestli jsou opravdu zav\u0159en\u00e9. Kdy\u017e dve\u0159e byly zav\u0159en\u00e9, nemohli jste sly\u0161et nic, co se d\u011blo za nimi, co\u017e bylo dobr\u00e9, proto\u017ee kluci se r\u00e1di koukali na filmy pozd\u011b do noci.<\/div>\n
„Tak\u017ee ty jsi ho vzal k doktorovi a ten \u0159ekl, \u017ee je Bill\u2026 t\u011bhotn\u00fd.“ Gustav byl natolik st\u0159\u00edzliv\u00fd, aby v\u011bd\u011bl, \u017ee Georg nel\u017ee. I kdy\u017e on nelhal nikdy, a\u0165 byl opil\u00fd nebo ne, v\u00fdraz v jeho obli\u010deji byl pon\u011bkud rozru\u0161en\u00fd. Prot\u00e1hnul si z\u00e1da a zamyslel se nad posledn\u00edmi m\u011bs\u00edci. Nev\u0161imnul si, \u017ee je Billovi \u0161patn\u011b tak dlouho, ale kdy\u017e se nad t\u00edm zamyslel, tak to byla pravda. Po\u0159\u00e1d si st\u011b\u017eoval na bolen\u00ed b\u0159icha, brzo se probouzel, zvracel a jedl hrozn\u00e1 j\u00eddla\u2026 Oh bo\u017ee. „Ale Bill je kluk!“ Vyhrknul Gustav hlasit\u011bji ne\u017e p\u0159edpokl\u00e1dal. Georg sebou trhnul a b\u00eddn\u011b p\u0159ik\u00fdvnul.<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm! Doktor \u0159\u00edkal n\u011bco o tom, \u017ee ho takhle zrasila ta n\u00e1plast. Nepamatuju si u\u017e jak\u2026“ povzdychnul si Georg. „A ten debil se to sna\u017e\u00ed ignorovat!“<\/p>\n<\/div>\n
Gustav si povzdychnul. Jo, tohle zn\u011blo jako Bill\u2026 Pod\u00edval se na Georga, kter\u00fd ti\u0161e chr\u00e1pal a proto\u010dil o\u010di. Nechal tam tu vodku, vzal absint a rychle ode\u0161el, cht\u011bl si lehnout do postele, to bylo jedin\u00e9 m\u00edsto, kde je\u0161t\u011b sv\u011bt d\u00e1val smysl, nemohl si ale pomoci a zad\u00edval se na postel, kter\u00e1 byla proti jeho. Billova. Z\u00e1v\u011bs byl zata\u017een\u00fd, ale jedna sm\u011b\u0161n\u011b delik\u00e1tn\u00ed ru\u010dka vykukovala ven. Zad\u00edval se na lak na p\u011bst\u011bn\u00fdch nehtech a zachv\u011bl se.<\/p>\n<\/div>\n
Bill byl t\u011bhotn\u00fd.<\/p>\n<\/div>\n
No do hajzlu, Bill byl t\u011bhotn\u00fd.<\/p>\n<\/div>\n
Kdyby si vybral v\u011b\u0159it tomu, \u017ee je to pravda. Kdo lhal? Gustav Georgovi v\u011b\u0159il, to byla obecn\u00e1 pravda, pravidlo a\u2026 normalita. Tohle nebylo norm\u00e1ln\u00ed. Promnul si o\u010di a vyndal si ze \u0161upl\u00ed\u010dku notebook, vlezl si s n\u00edm do postele a zapnul ho. Georg \u0159\u00edkal n\u011bco o n\u00e1plasti, kterou Bill nosil, aby p\u0159estal kou\u0159it, tak\u017ee to je logicky prvn\u00ed m\u00edsto, kde za\u010d\u00edt. Na\u0165ukal nep\u0159\u00edzniv\u00e9 \u00fa\u010dinky nikotinov\u00e9 n\u00e1plasti<\/em> a vyjelo mu spoustu v\u00fdsledk\u016f. Okay, musel se s t\u00edmhle vypo\u0159\u00e1dat.<\/p>\n<\/div>\n
Gustav se na moment zamyslel a pokr\u010dil rameny, zkusil mu\u017esk\u00e9 t\u011bhotenstv\u00ed a nikotinov\u00e1 n\u00e1plast<\/em>, zav\u0159el o\u010di a doufal, \u017ee to bude lep\u0161\u00ed. No, m\u011bl dojem, \u017ee se mu za tohle Google vysm\u011bje. Otev\u0159el o\u010di a klesla mu \u010delist. Jak to tak vypadalo, byl toho pln\u00fd internet\u2026 Jak o tom v\u011bd\u00ed?! Rozkliknul p\u00e1r odkaz\u016f a za\u010dala ho bolet hlava. P\u0159ed p\u00e1r m\u011bs\u00edci byly nalezeny nebezpe\u010dn\u00e9 chemik\u00e1lie\u2026 Boj za ponech\u00e1n\u00ed v\u00fdrobku v prodeji, jasn\u00e9 rozep\u0159e\u2026 Po\u017eadavky na Smith-Kline Beecham, farmaceutickou spole\u010dnost, se stup\u0148uj\u00ed, v\u00edce ne\u017e sto posti\u017een\u00fdch lid\u00ed. Stovka t\u011bhotn\u00fdch mu\u017e\u016f\u2026<\/p>\n<\/div>\n
Gustav sebou \u0161vihnul dozadu a koukal na strop sv\u00e9 postele, omr\u00e1\u010den\u00fd. Sly\u0161el \u0161elest a kouknul, jak Bill vylezl z postele, jak se ospale rozhl\u00eddnul, m\u00e1vnul mu a ode\u0161el do koupelny. St\u00e1hnul se mu \u017ealudek, Bill chodil na z\u00e1chod posledn\u00ed dobou po\u0159\u00e1d. Pamatoval si, jak si d\u011blal legraci, \u017ee m\u00e1 Bill pr\u016fjem z toho, jak po\u0159\u00e1d j\u00ed gumov\u00e9 medv\u00eddky, v\u0161ichni se tomu sm\u00e1li. P\u0159edt\u00edm to bylo vtipn\u00e9.<\/p>\n<\/div>\n
Te\u010f u\u017e to vtipn\u00e9 nebylo.<\/p>\n<\/div>\n
Oto\u010dil se, bez ostychu sledoval Billa, jak z\u00edv\u00e1 a leze zp\u00e1tky do postele, znovu mu m\u00e1v\u00e1 a zatahuje z\u00e1v\u011bs. Po dlouh\u00e9 dob\u011b Gustav nev\u011bd\u011bl, co si po\u010d\u00edt.<\/p>\n<\/div>\n
A to ho p\u011bkn\u011b \u0161tvalo.<\/p>\n<\/div>\n
~*~<\/p>\n<\/div>\n
Bill s hr\u016fzou koukal do zrcadla. Tohle se nemohlo d\u00edt. Odm\u00edtal v\u011b\u0159it tomu, co se pr\u00e1v\u011b d\u011blo. Oto\u010dil se jinak a to sam\u00e9 ud\u011blal i jeho odraz, ta v\u011bc ne a ne zmizet. Nebylo to \u00fahlem pohledu, kter\u00fdm se koukal do zrcadla, proto\u017ee odraz se nem\u011bnil. Nebylo to oble\u010den\u00edm nebo zp\u016fsobem vy\u017eehlen\u00ed jeho tri\u010dka. Nebylo to dr\u017een\u00edm jeho t\u011bla nebo jeho p\u0159edstavivost\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
Dvakr\u00e1t zkontroloval z\u00e1mek na dve\u0159\u00edch a odhodlal se poslouchat hlas na druh\u00e9 stran\u011b telefonu. „Ale doktore\u2026 J\u00e1 jen\u2026 Chci \u0159\u00edct, to se mus\u00ed d\u00edt i tohle?“<\/div>\n
„Omlouv\u00e1m se, Bille, je mi to v\u00e1\u017en\u011b l\u00edto.“ Doktor Santoro zn\u011bl omluvn\u011b, i kdy\u017e to nebyla jeho vina. „Tohle je takov\u00e9 proklet\u00ed t\u011bhotenstv\u00ed. Kdybyste byl \u017eena-„<\/div>\n
„Tohle u\u017e jsme probrali, doktore. A jsem si v\u00edc ne\u017e jist\u00fd, \u017ee \u017eena nejsem<\/em>.“ Zasy\u010del Bill, sna\u017eil se nemluvit nahlas. „Jak dlouho to bude trvat?“<\/div>\n
„Dokud se d\u00edt\u011b nenarod\u00ed a n\u011bjak\u00fd \u010das po tom, pokud budete cht\u00edt\u2026 kojit.“ Bill se zad\u00edval na hrudn\u00edk, cht\u011blo se mu bre\u010det. N\u011bjak\u00fd \u010das poci\u0165oval, \u017ee jsou citliv\u011bj\u0161\u00ed na dotek a te\u010f\u2026 koukal na n\u011bco, co byla za\u010d\u00ednaj\u00edc\u00ed prsa. „Ale Bille, nejsme si jist\u00ed, jestli budou opravdu fungovat, jestli v\u00e1s m\u016f\u017eu ut\u011b\u0161it.“<\/div>\n
„Ne, m\u011b nelze uklidnit. Budu m\u00edt na hrudn\u00edku prsa a to jsem kluk.“ Odseknul, odvr\u00e1til se od zrcadla, nemohl se na to u\u017e koukat.<\/div>\n
„Znovu se moc omlouv\u00e1m, Bille. Bu\u010fte si jist\u00fd, \u017ee mi m\u016f\u017eete zavolat, kdy budete cht\u00edt a \u017ee se m\u011b m\u016f\u017eete zeptat na jakoukoliv ot\u00e1zku.“<\/div>\n
„D\u011bkuji v\u00e1m, doktore.“ T\u00edpnul telefon a povzdychnul si, pl\u00e1cnul se dlan\u00ed do \u010dela a zamru\u010del.<\/div>\n
„Bille, jsi v po\u0159\u00e1dku?“ Bill se oto\u010dil ke dve\u0159\u00edm a zavrt\u011bl hlavou.<\/div>\n
„Jo, hned jsem venku.“ Odpov\u011bd\u011bl.<\/div>\n
„Okay.“ \u010cekal, dokud nesly\u0161el, \u017ee Tom ode\u0161el ode dve\u0159\u00ed a sesunul se na zem. U\u017e z toho byl unaven\u00fd, polovinu \u010dasu se mu cht\u011blo bre\u010det a druhou polovinu se c\u00edtil jako otup\u011bl\u00fd. Bill se pod\u00edval na dve\u0159e, p\u0159\u00e1l si, aby Tom p\u0159i\u0161el dovnit\u0159, objal ho a ut\u011b\u0161oval, odnesl ho do postele a dr\u017eel ho, dokud by neusnul. Ale tohle s autobusem pln\u00fdm lid\u00ed nebylo mo\u017en\u00e9. Co si po\u010dne?<\/p>\n<\/div>\n
S povzdechem se postavil a oto\u010dil se zp\u00e1tky k zrcadlu, pak se zad\u00edval na roli\u010dku obinadla na sk\u0159\u00ed\u0148ce. Svl\u00edknul si tri\u010dko, obmotal si s n\u00edm hrudn\u00edk tak t\u011bsn\u011b, jak jen to \u0161lo, obmot\u00e1val, dokud jeho hrudn\u00edk nebyl zase \u00fapln\u011b ploch\u00fd. Nat\u00e1hnul si tri\u010dko zp\u00e1tky a oddychnul si, znovu se pod\u00edval do zrcadla na jeho te\u010f u\u017e rovn\u00fd hrudn\u00edk. Obinadlo ho \u0161t\u00edpalo a postupem \u010dasu to bude slo\u017eit\u011bj\u0161\u00ed schov\u00e1vat, obzvl\u00e1\u0161\u0165 kdy\u017e se v\u0161ichni p\u0159evl\u00edkaj\u00ed p\u0159ed sebou. Bill se rozhodl, \u017ee se bude chodit p\u0159evl\u00edkat na z\u00e1chody a do koupelny. V\u011bd\u011bl, \u017ee si o n\u011bm v\u0161ichni budou myslet, \u017ee je divn\u00fd, ale na tom mu opravdu nez\u00e1le\u017eelo.<\/p>\n<\/div>\n
Velkolep\u00fd projekt. Co komu sakra ud\u011blal? Bylo to kv\u016fli jeho vztahu s Tomem? Pravda, kdyby s Tomem neud\u011blali v jejich vztahu dal\u0161\u00ed krok, nebyl by te\u010f t\u011bhotn\u00fd. K \u017e\u00e1dn\u00e9mu jin\u00e9mu \u010dlov\u011bku tohle nec\u00edtil, k \u017e\u00e1dn\u00e9mu jin\u00e9mu mu\u017ei ani \u017een\u011b, tak\u017ee v rozhovorech byl opravdu up\u0159\u00edmn\u00fd, kdy\u017e \u0159\u00edkal, \u017ee nen\u00ed gay. Bylo tohle potrest\u00e1n\u00ed? M\u011bl by za\u010d\u00edt v\u011b\u0159it v Boha a napravit se?<\/p>\n<\/div>\n
Bill si odfrknul a najednou se za\u010dal nehor\u00e1zn\u011b sm\u00e1t. Jo, no to ur\u010dit\u011b. Prot\u00e1hnul si z\u00e1da a podrbal se na lev\u00e9 stran\u011b sv\u00e9 hrudi, za\u010d\u00ednal pochybovat o tom, \u017ee obinadlo byl dobr\u00fd n\u00e1pad. No, musel se s t\u00edm vyrovnat, bylo to to jedin\u00e9, co mu nejsp\u00ed\u0161 zb\u00fdvalo. Bill se pod\u00edval na karti\u010dku, kter\u00e1 le\u017eela na sk\u0159\u00ed\u0148ce hned vedle jeho mobilu a dal si ji do kapsy. Bylo mu jasn\u00e9, \u017ee ta pitom\u00e1 v\u011bc musela b\u00fdt je\u0161t\u011b v jeho ta\u0161ce, nem\u011bl odvahu to vyhodit na hotelu. Vzal telefon, obinadlo a otev\u0159el o\u010di, zalapal po dechu. P\u0159ede dve\u0159mi st\u00e1l Gustav, podez\u0159\u00edvav\u011b se na n\u011bj koukal.<\/div>\n
„Co jsi d\u011blal?“ Zeptal se a pod\u00edval se na obinadlo v Billov\u011b ruce. Bill c\u00edtil, jak ho\u0159\u00ed v obli\u010deji, sna\u017eil se na n\u011bco p\u0159ij\u00edt.<\/div>\n
„Nic.“ \u0158ekl rychle. Oh ano, to bylo opravdu chytr\u00e9\u2026<\/div>\n
„Nic?“ zopakoval Gustav a nakr\u010dil obo\u010d\u00ed, nev\u011b\u0159il mu ani to jedin\u00e9 slovo.<\/div>\n
„Nic.“ Utvrdil ho Bill a ode\u0161el ke sv\u00e9 posteli. St\u00e1le c\u00edtil Gustav\u016fv pohled na sv\u00fdch z\u00e1dech, p\u0159em\u00fd\u0161lel, co to s t\u00edm buben\u00edkem asi je. Co ta zv\u011bdavost najednou? Kdy\u017e se tak zamyslel, vzpomenul si, \u017ee ho buben\u00edk nachytal p\u0159i jeho no\u010dn\u00edm v\u00fdletu do koupelny. Pro\u010d ho sledoval? Zd\u00e1lo se mu, \u017ee s n\u00edm n\u011bco je? Tahle my\u0161lenka zalila jeho mysl strachem a zoufalstv\u00edm. Odm\u00edtal se vr\u00e1tit a pod\u00edvat se do zrcadla, jestli se mu u\u017e za\u010d\u00edn\u00e1 r\u00fdsovat b\u0159icho, ale beztak nemohlo, proto\u017ee jeho tri\u010dko nebylo o nic p\u0159il\u00e9hav\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e norm\u00e1ln\u011b. Koukl se dol\u016f a zamra\u010dil se. A nebo bylo?<\/p>\n<\/div>\n
~*~<\/p>\n<\/div>\n
Naposledy se uklonili je\u010d\u00edc\u00edm fanynk\u00e1m a Tom jim v\u011bnoval \u0161irok\u00fd \u00fasm\u011bv. Nebylo nic lep\u0161\u00edho ne\u017e dobr\u00fd koncert, u\u017e\u00edval si z n\u011bho ka\u017edi\u010dkou vte\u0159inu. V backstage pomalu sk\u00e1kal, dokud se nedostal do zelen\u00e9 m\u00edstnosti. Gustav s Georgem na sebe kv\u016fli n\u011b\u010demu po\u0159\u00e1d vyj\u00ed\u017ed\u011bli, h\u00e1dali se posledn\u00edch p\u00e1r dn\u00ed v kuse. Bylo to zvl\u00e1\u0161tn\u00ed, proto\u017ee oni se h\u00e1dali jenom m\u00e1lokdy. A Bill? Bill se sna\u017eil odl\u00ed\u010dit si sv\u016fj make-up t\u0159esouc\u00edma se rukama. Vypadal zni\u010den\u011b, vys\u00edlen\u011b a ne\u0161\u0165astn\u011b. „Co se d\u011bje?“ zeptal se Tom a stoupnul si za sv\u00e9 marniv\u00e9 dvoj\u010de.<\/div>\n
„Nic, jsem jen unaven\u00fd.“ Odpov\u011bd\u011bl Bill, odpov\u011b\u010f z n\u011bj vyplula naprosto automaticky, ani nad n\u00ed nep\u0159em\u00fd\u0161lel.<\/div>\n
„To \u0159\u00edk\u00e1\u0161 po\u0159\u00e1d. Ned\u00e1v\u00e1 to smysl.“ \u0158ekl Gustav z druh\u00e9ho konce m\u00edstnosti, sna\u017eil se prot\u00e1hnout si l\u00fdtko. Georg se na n\u011bj pod\u00edval up\u0159en\u00fdm pohledem, zavrt\u011bl nepatrn\u011b hlavou. Bill se na n\u011bj pod\u00edval do zrcadla a zb\u011blal.<\/div>\n
„Co t\u00edm chce\u0161 \u0159\u00edct?“ zeptal se rozt\u0159esen\u011b a Georg si stoupnul; mra\u010dil se.<\/div>\n
„Nic. Nemysl\u00ed t\u00edm naprosto nic. Gustave, m\u016f\u017eu si s tebou na chvilku promluvit?“<\/div>\n
„Jasn\u011b, pro\u010d ne?“ \u0159ekl Gustav p\u0159eslazen\u011b, zvednul se a n\u00e1sledoval basistu pry\u010d z m\u00edstnosti. Tom jejich odchod zamra\u010den\u011b sledoval.<\/div>\n
„Co t\u00edm myslel?“ Zeptal se Billa, kter\u00fd pokr\u010dil rameny a namo\u010dil dal\u0161\u00ed vatov\u00e9 kole\u010dko do odli\u010dova\u010de.<\/div>\n
„Jak to m\u00e1m v\u011bd\u011bt?“ \u0159ekl, zadr\u017eoval z\u00edvnut\u00ed.<\/div>\n
„Dal\u0161\u00ed t\u0159i dny budeme v hotelu. Kone\u010dn\u011b si bude\u0161 moci odpo\u010dinout v po\u0159\u00e1dn\u00e9 posteli.“ \u0158ekl Tom, prsty proj\u00ed\u017ed\u011bl Billovy vlasy. Nem\u011bl je natu\u017een\u00e9 do sv\u00e9 lv\u00ed h\u0159\u00edvy, nikdy nemohl odolat hran\u00ed si s nimi. Bill se na n\u011bj do zrcadla usm\u00e1l. „V\u0161iml jsem si, \u017ee u\u017e nezvrac\u00ed\u0161.“<\/div>\n
Byla to pravda; zvracen\u00ed zmizelo. St\u00e1le se to sice vracelo, kdy\u017e c\u00edtil n\u011bco, co se mu prost\u011b nel\u00edbilo, to sam\u00e9, kdy\u017e mu n\u011bco nesedlo. A\u017e na tohle a jeho st\u00e1lou \u00fanavu, byl v po\u0159\u00e1dku. Lep\u0161\u00ed ne\u017e v po\u0159\u00e1dku. „Po\u0159\u00e1d m\u011b sleduje\u0161.“ Za\u017eertoval Bill, \u0161\u0165astn\u011b vydechl, kdy\u017e ho Tom za\u010dal mas\u00edrovat.<\/div>\n
„Nem\u016f\u017eu si pomoct, se\u0161 hrozn\u011b sexy.“ Za\u0161eptal mu Tom do ucha a Bill se ot\u0159\u00e1sl, usm\u00edval se. Oto\u010dil se a zvedl pohled, p\u0159\u00e1l si, aby mohl te\u010f sv\u00e9 dvoj\u010de pol\u00edbit. Jako by si \u010detli my\u0161lenky. „Na to bude spousta \u010dasu pozd\u011bji. Pokud nejsi unaven\u00fd.“ Bill se usm\u00e1l.<\/div>\n
„Uvid\u00edme.“ \u0158ekl Bill v\u00edc ne\u017e up\u0159\u00edmn\u011b. Tom p\u0159ik\u00fdvnul, nerozum\u011bl tomu co se d\u011blo, ale musel to akceptovat. Odm\u00edtal se s Billem d\u00e1l h\u00e1dat, zra\u0148ovalo ho to. „Zaj\u00edmalo by m\u011b, kam \u0161li.“ Pod\u00edval se Tom p\u0159es rameno, na chodb\u011b chodili lid\u00e9. Nemohli se dostat daleko.<\/p>\n<\/div>\n
~*~<\/p>\n<\/div>\n
Nedostali se daleko. Byli v p\u0159\u00edst\u011bnku na ko\u0161\u0165ata, h\u00e1dali se nejti\u0161eji, jak to \u0161lo. „Nem\u016f\u017eu uv\u011b\u0159it tomu, \u017ee jsi n\u011bco takov\u00fdho mohl ud\u011blat!“ Syknul Georg, ost\u0159e koukal na sv\u00e9ho kamar\u00e1da. Gustav se na n\u011bj nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b pod\u00edval. „Nem\u016f\u017eu uv\u011b\u0159it<\/em>, \u017ee jsi m\u011b opil po tom, co jsem ti \u0159ekl, \u017ee ti to prost\u011b ne\u0159eknu!“<\/div>\n
„Pot\u0159eboval jsem v\u011bd\u011bt, co se tu d\u011bje. V\u011bd\u011bl jsem, \u017ee je to n\u011bco v\u00e1\u017en\u00e9ho, a taky jsem m\u011bl do prdele pravdu!“ oponoval Gustav.<\/div>\n
„To je mi jedno! Zneu\u017eil jsi m\u011b!“<\/div>\n
„To u\u017e tro\u0161ku p\u0159eh\u00e1n\u00ed\u0161. Mimochodem, ty jsi m\u011b u\u017e taky p\u00e1rkr\u00e1t takhle podvedl. Mysl\u00ed\u0161 si snad, \u017ee jsme si nev\u0161iml, \u017ee se m\u011b pt\u00e1\u0161 na v\u011bci, kdy\u017e u\u017e skoro sp\u00edm? V\u00ed\u0161, \u017ee ti v\u017edycky \u0159eknu ano, \u017ee jo?“ Georg se malinko zastyd\u011bl. „Hele, k\u00e1mo, omlouv\u00e1m se. Fakt se omlouv\u00e1m, jo?“<\/div>\n
„No jo.“<\/div>\n
„V\u00e1\u017en\u011b, Georgu, nechci abys na m\u011b byl na\u0161tvan\u00fd. Se\u0161 jedinej norm\u00e1ln\u00ed \u010dlov\u011bk ve skupin\u011b.“<\/div>\n
„Jsem toti\u017e jedinej, kdo nen\u00ed Kaulitz.“ Dokon\u010dil Georg vtip. „Hele, sl\u00edbil jsem to, Gustave. V\u00ed\u0161, \u017ee j\u00e1 slovo dodr\u017e\u00edm\u2026 kdy\u017e nejsem opil\u00fd.“ Dodal. Buben\u00edk p\u0159ik\u00fdvnul, koukal do blba.<\/div>\n
„V\u00ed\u0161, \u017ee to nedopadne dob\u0159e, jestli to nech\u00e1me na Billovi.“<\/div>\n
„Jak zn\u00e1m Billa, bude to ignorovat, dokud se to nenarod\u00ed.“ Zabru\u010del Georg a zavrt\u011bl hlavou. Sv\u011bt byl je\u0161t\u011b bl\u00e1zniv\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e kdy jindy a on na to nebyl p\u0159ipraven\u00fd. „Co budeme d\u011blat?“<\/div>\n
„N\u011bjak ho budeme muset dokopat k tomu, aby to n\u011bkomu musel \u0159\u00edct. Hlavn\u011b Tomovi. \u0158ekl ti, kdo je otec?“<\/div>\n
„Ne, odm\u00edtal mi to \u0159\u00edct.“ Pokr\u010dil Georg rameny. „Z\u00e1le\u017e\u00ed na tom?“<\/div>\n
„Tomovi na tom z\u00e1le\u017eet bude?“ odpov\u011bd\u011bl Gustav. „P\u00e1r dn\u00ed jsem se te\u010f koukal na net. Ve St\u00e1tech o tom v\u011bd\u00ed. Stalo se to hodn\u011b mu\u017e\u016fm.“<\/div>\n
„Pro\u010d o tom ale my v Evrop\u011b nev\u00edme?“<\/div>\n
„Nejsp\u00ed\u0161 proto, \u017ee ta n\u00e1plast tady nen\u00ed tak roz\u0161\u00ed\u0159en\u00e1. Jen ve \u0160v\u00fdcarsku a Alb\u00e1nii.“<\/div>\n
„Typick\u00fd.“<\/div>\n
„Nemaj\u00ed tak dobr\u00e9 kontrolory.“ Informoval ho Gustav. „Mohlo to proj\u00edt jejich testy rychleji ne\u017e u ostatn\u00edch zem\u00ed. A tak to rozes\u00edlali do jin\u00fdch zem\u00ed, do N\u011bmecka nap\u0159\u00edklad.“ Georg pokr\u010dil rameny. Necht\u011bl ani pomyslet, kdyby jeho zem\u011b byla pln\u00e1 t\u011bhotn\u00fdch mu\u017e\u016f. „Jo, tak\u017ee to nen\u00ed Billova vina.“<\/div>\n
„Nemysl\u00edm si, \u017ee on se o to takhle zaj\u00edmal.“<\/div>\n
„On nep\u0159em\u00fd\u0161l\u00ed toti\u017e nad ni\u010d\u00edm. D\u00edky Bohu, \u017ee je teprve na za\u010d\u00e1tku.“ Georg vyt\u0159e\u0161til o\u010di.<\/div>\n
„Co\u017ee? Ty to na n\u011bm pozn\u00e1\u0161?“ zeptal se zd\u011b\u0161en\u011b.<\/div>\n
„M\u00e1m \u010dty\u0159i tety, dv\u011b z nich jsou stejn\u011b huben\u00e9 jako Bill. Nau\u010dil jsem se u\u017e si t\u011bchhle v\u011bc\u00ed v\u0161\u00edmat, obzvl\u00e1\u0161t\u011b, kdy\u017e u\u017e v\u00edm, po jak\u00fdch p\u0159\u00edznac\u00edch se na n\u011bm d\u00edvat.“ \u010c\u00e1st Gustavova nitra si p\u0159\u00e1la, aby mohla vr\u00e1tit \u010das o t\u0159i dny zp\u00e1tky, tam, kdy je\u0161t\u011b nev\u011bd\u011bl, co se s Billem d\u011bje. Ale takov\u00e9hle p\u0159\u00e1n\u00ed bylo pro losery, kte\u0159\u00ed se nem\u016f\u017eou vyrovnat s realitou. On se s realitou vyrovn\u00e1 tak dlouho, dokud ho ta realita nezabije.<\/div>\n
„Mus\u00edme to \u0159\u00edct Tomovi.“<\/div>\n
„Bill n\u00e1s bude po zbytek \u017eivota nen\u00e1vid\u011bt, je mlad\u0161\u00ed ne\u017e my, tak\u017ee to bude trvat je\u0161t\u011b d\u00fdl. V\u00ed\u0161, jak r\u00e1d to potom t\u011bm lidem d\u00e1v\u00e1 se\u017erat, bude n\u00e1s tr\u00e1pit, dokud se z toho nezbl\u00e1zn\u00edme.“ Zavrt\u011bl Georg hlavou. „Mimochodem, Tom m\u011b bude cht\u00edt zab\u00edt taky.“<\/div>\n
„O to se u\u017e postar\u00e1m. J\u00e1 se neboj\u00edm \u017e\u00e1dn\u00e9ho Kaulitze.“ Za\u017eertoval, dostalo se mu t\u0159esouc\u00edho se sm\u00edchu od jeho kamar\u00e1da.<\/div>\n
„Rad\u0161i ty ne\u017e j\u00e1. J\u00e1 u\u017e jsem se ob\u011btoval jednou, kdy\u017e jsem Billa vzal k doktorovi. Bude na\u0161tvanej, \u017ee to v\u00ed\u0161 te\u010f u\u017e i ty.“<\/div>\n
„Bill m\u00e1 v\u011bt\u0161\u00ed probl\u00e9m ne\u017e to, \u017ee jsem to zjistil j\u00e1. Jak dlouho si sakra mysl\u00ed, \u017ee m\u016f\u017ee schov\u00e1vat t\u011bhotenstv\u00ed?“<\/p>\n<\/div>\n
~*~<\/p>\n<\/div>\n
Bill zoufale zavzdychal, bylo mu slabo, ale v tom nejhez\u010d\u00edm slova smyslu. Tohle mu chyb\u011blo, opravdu chyb\u011blo. Prohnul se v z\u00e1dech a nahlas zast\u00e9nal, sev\u0159el pevn\u011b pe\u0159inu do sv\u00fdch dlan\u00ed. Bylo to tak kr\u00e1sn\u00e9, zvedl pohled k Tomovi, kter\u00fd m\u011bl hlavu zaklon\u011bnou dozadu a o\u010di zav\u0159en\u00e9, mru\u010del, p\u0159ir\u00e1\u017eel dovnit\u0159 a zp\u00e1tky, p\u0159iv\u00e1d\u011bl Billa do naprost\u00e9ho \u0161\u00edlenstv\u00ed. „Oh bo\u017ee\u2026“ vym\u00e1\u010dknul ze sebe a zav\u0159el bla\u017eenost\u00ed o\u010di.<\/div>\n
„Bille\u2026“ zamru\u010del Tom, stiskl jeho boky a d\u00e1l si ho nar\u00e1\u017eel na sv\u00e9 ztopo\u0159en\u00e9 p\u0159irozen\u00ed, skous\u00e1val si ret, jen aby nek\u0159i\u010del slast\u00ed. Dostali se do sv\u00e9ho pokoje d\u0159\u00edv, ne\u017e Bill stihl usnout. Tom ho nechal o samot\u011b, aby se mohl vyspat a s\u00e1m ode\u0161el k sob\u011b, bez odpo\u010dinku a bez Billa, co\u017e ho frustrovalo.<\/p>\n<\/div>\n
A tak si lehnul s\u00e1m do postele. P\u0159edstavte si jeho p\u0159ekvapen\u00fd v\u00fdraz, kdy\u017e se okolo jedn\u00e9 hodiny rann\u00ed ozvalo za\u0165uk\u00e1n\u00ed na dve\u0159e a kdy\u017e otev\u0159el dve\u0159e, st\u00e1l tam Bill, usm\u00edval se \u00fasm\u011bvem, p\u0159i kter\u00e9m se Tomovi podlamovala kolena. Jen se koukal, jak jeho dvoj\u010de ve\u0161lo dovnit\u0159, zav\u0159elo dve\u0159e a n\u00e1sledn\u011b lapilo Tomovy rty do smysln\u00e9ho polibku.<\/p>\n<\/div>\n
Oble\u010den\u00ed, kter\u00e9 m\u011bli na sob\u011b, bylo rozh\u00e1zen\u00e9 v\u0161ude kolem, proto\u017ee se ho ze sebe sna\u017eili sundat nejrychleji, jak to \u0161lo. Ale l\u00edb\u00e1n\u00ed, t\u011blo na t\u011ble, to p\u0159ekon\u00e1valo v\u0161echny p\u0159ek\u00e1\u017eky na sv\u011bt\u011b. Bill byl v\u0161ude kolem n\u011bho a Tom se m\u00e1lem tou rozko\u0161\u00ed neudr\u017eel p\u0159i v\u011bdom\u00ed. P\u0159ist\u00e1li na posteli, Bill se k n\u011bmu nat\u00e1hnul, ol\u00edzl lal\u016f\u010dek Tomova ucha a za\u0161eptal vo\u0161ukej m\u011b<\/em> tak\u2026 tak zoufale, \u017ee se Tom m\u00e1lem rozt\u0159\u00ed\u0161til na milion kous\u00ed\u010dk\u016f.<\/p>\n<\/div>\n
A proto te\u010f le\u017e\u00ed Bill pod Tomem, vzdychaj\u00edc tak siln\u011b, \u017ee m\u00e1lem dech nepob\u00edr\u00e1, ma\u010dk\u00e1 v rukou prost\u011bradlo a m\u016f\u017ee si vyst\u00e9nat mozek z hlavy, v tom ud\u011blal ten pohyb, p\u00e1nv\u00ed ud\u011blal p\u016flkruh a Tom vyk\u0159ikl tak nahlas, \u017ee m\u011bl pocit, \u017ee cel\u00fd sv\u011bt zmizel do temnoty a on oslepl. Jeho stisk na Billov\u00fdch boc\u00edch zes\u00edlil, s p\u0159ich\u00e1zej\u00edc\u00edm orgasmem ztr\u00e1cel sv\u016fj obvykl\u00fd rytmus. Bill se malinko nadzvednul a zalapal mu do ucha, hore\u010dn\u011b vrn\u011bl. „Oh bo\u017ee, Tomi, pros\u00edm\u2026“ Tom zavzdychal a nakr\u010dil se, sna\u017eil se dr\u017eet zp\u00e1tky. Se snahou chytl Billovu chloubu, palcem promnul jeho vrchol, malinko mu shrnul p\u0159edko\u017eku a c\u00edtil, jak se pod n\u00edm Bill zat\u0159\u00e1sl a po ruce mu stekla pr\u016fhledn\u00e1 tekutina, kterou n\u00e1sledovala tekutina mnohem hust\u011bj\u0161\u00ed, po hrudn\u00edku mu st\u00e9kala a\u017e na b\u0159icho. Tom je\u0161t\u011b dvakr\u00e1t p\u0159irazil a s\u00e1m vyvrcholil, dopadl p\u0159\u00edmo na Billa, ztratil kontrolu nad svou rovnov\u00e1hou.<\/p>\n<\/div>\n
Bill zpod n\u011bj malinko vylezl, \u0161\u0165astn\u011b vydechl a za\u010dal mu pokl\u00e1dat mal\u00e9 polibky pod\u00e9l jeho \u010delisti a krku. „Oh bo\u017ee, tohle jsem pot\u0159eboval.“ Zahuhlal Tom a odvalil se z Billa dol\u016f. Bill se usm\u00e1l a najednou se zamra\u010dil. „Co se d\u011bje?“ zeptal se Tom.<\/div>\n
„Pot\u0159ebuju \u010d\u016frat!“ vykn\u00edknul Bill, svalil se z postele a rychle odeb\u011bhl do koupelny. Tom sledoval, jak jeho bratr vyb\u011bhl a za chvilku se vr\u00e1til, Tom se st\u00e1le usm\u00edval. „Co?“ Zeptal se Bill, \u010dervenal se, uv\u011bdomil si, \u017ee je nah\u00fd.<\/div>\n
„P\u0159ibral jsi, v\u00ed\u0161 o tom?“ zarazil se nad Tomovou pozn\u00e1mkou. Jeho dvoj\u010de vid\u011blo v\u00fdraz v jeho obli\u010deji a sedlo si, zat\u0159\u00e1slo hlavou. „Oh ne, nen\u00ed to \u0161patn\u00fd, v\u011b\u0159 mi.“<\/div>\n
„Nen\u00ed?“ zeptal se Bill nejist\u011b, p\u0159e\u0161el k posteli, Tom rozt\u00e1hnul ruce. Bill se \u0161\u0165astn\u011b usm\u00e1l, bratr si ho st\u00e1hnul do n\u00e1ru\u010de, mlad\u0161\u00ed z chlapc\u016f si polo\u017eil hlavu na bratr\u016fv biceps.<\/div>\n
„Ne-e. Slu\u0161\u00ed ti to.“ Pohladil Billa po tv\u00e1\u0159i, u\u017e\u00edval si, jak se o n\u011bj Bill uvoln\u011bn\u011b op\u00edr\u00e1. „V\u011b\u0159 mi, mohl bys klidn\u011b za\u010d\u00edt z\u00e1vodit v b\u00fd\u010d\u00edch z\u00e1pasech a j\u00e1 bych si asi nejsp\u00ed\u0161 myslel, \u017ee je to sexy.“ Za\u017eertoval a obdr\u017eel \u0161t\u00edpanec do nohy.<\/div>\n
„Tak\u017ee mi t\u00edm chce\u0161 \u0159\u00edct, \u017ee nem\u016f\u017eu v\u011b\u0159it tv\u00e9mu \u00fasudku?“ u\u0161kl\u00edbnul se Bill, o\u010di m\u011bl st\u00e1le zav\u0159en\u00e9. Tom ho sp\u011b\u0161n\u011b pol\u00edbil na sp\u00e1nek a za\u0161eptal mu do ucha.<\/div>\n
„Miluju t\u011b, tomu<\/em> v\u011b\u0159it m\u016f\u017ee\u0161.“ Znovu ho pol\u00edbil a k Billovu p\u0159ekvapen\u00ed se odt\u00e1hl pry\u010d.<\/div>\n
„Kam jde\u0161?“ na\u0161pulil rty.<\/div>\n
„K minibaru; m\u00e1m \u017e\u00edze\u0148. Chce\u0161 n\u011bco?“ zeptal se Tom a otev\u0159el bar, koukal, co tam je.<\/div>\n
„D\u00e1m si cokoliv, co si d\u00e1\u0161 ty.“ Bill si lehnul a z\u00edral na strop, z\u00edval. C\u00edtil, jak se vedle n\u011bj prohnula postel, oto\u010dil hlavu a uvid\u011bl hn\u011bdou lahev. Pivo. Tom mu s n\u00ed zat\u0159\u00e1sl p\u0159ed obli\u010dejem a Bill si ji zdr\u00e1hav\u011b vzal.<\/div>\n
„\u0158ekl jsi cokoliv, co si d\u00e1m j\u00e1.“ P\u0159ipomn\u011bl mu Tom a po\u0159\u00e1dn\u011b se napil. Bill se na n\u011bj v\u00e1hav\u011b pod\u00edval a p\u0159ik\u00fdvnul, taky se napil. P\u0159ipadal si hezky a tak se napil znovu. V\u0161echno bylo dobr\u00e9, v\u0161echno bylo okay. Jeho bratr ho sledoval. „Pro\u010d se chov\u00e1\u0161, jako bys to nem\u011bl p\u00edt?“<\/div>\n
Bill se na n\u011bj pod\u00edval a zvl\u00e1\u0161tn\u011b se zasm\u00e1l. „Nechov\u00e1m.“<\/p>\n<\/div>\n
~*~<\/div>\n
<\/div>\n
Gustav u\u017e to nezvl\u00e1dal. Billova neschopnost \u0159\u00edct to Tomovi, znerv\u00f3z\u0148ovala Georga a to nebylo f\u00e9r. Napsal tedy ob\u011bma z dvoj\u010dat smsku, \u017ee se sejdou u n\u011bj v pokoji a \u017ee budou hr\u00e1t videohry. Tom byl pro, ale Billovi se hr\u00e1t necht\u011blo, cht\u011bl sp\u00e1t.<\/p>\n<\/div>\n
Jasn\u011b \u017ee cht\u011bl.<\/p>\n<\/div>\n
Ale Gustav nep\u0159ij\u00edmal z\u00e1pornou odpov\u011b\u010f. Tom se zjevil jako prvn\u00ed, za chvilku se objevil i Bill, vypadal vy\u010derpan\u011b. „Nechci hr\u00e1t, Tomi\u2026“ za\u00fap\u011bl, kdy\u017e mu jeho dvoj\u010de podalo ovlada\u010d.<\/div>\n
„Je to z\u00e1bava, Bille. V\u017edy\u0165 po\u0159\u00e1d jenom sp\u00ed\u0161. Chceme se taky pobavit s tebou, tak si sedni.“ Poklepal si Tom na postel vedle sebe a Gustav se spokojen\u011b usm\u00e1l. Bill se kone\u010dn\u011b usadil a za\u010dal hr\u00e1t z\u00e1vodn\u00ed hru s nimi. Za dvacet minut se v\u0161ichni sm\u00e1li a vtipkovali.<\/p>\n<\/div>\n
\u010cas to zni\u010dit.<\/p>\n<\/div>\n
Gustav naschv\u00e1l naboural sv\u00e9 auto a Bill se rozz\u00e1\u0159il, proto\u017ee se kone\u010dn\u011b dostal do veden\u00ed. Tom se u\u0161kl\u00edbnul a sna\u017eil se sv\u00e9 dvoj\u010de dohnat, buben\u00edk zat\u00edm p\u0159em\u00fd\u0161lel. Nemohl to Tomovi \u0159\u00edct s\u00e1m, proto\u017ee by dostal p\u011bst\u00ed. Ne, musel mu to \u0159\u00edct Bill, a pot\u0159eboval k tomu b\u00fdt popostr\u010den. „Bille?“<\/div>\n
„Hmm?“ Zeptal se, nev\u011bdomky se nahnul do strany, kdy\u017e jeho auto zato\u010dilo. Gustav si stoupnul a p\u0159e\u0161el ke dve\u0159\u00edm. Musel si zajistil rychl\u00fd \u00fastup.<\/div>\n
„Necht\u011bl jsi Tomovi n\u011bco \u0159\u00edct?“ Bill se zamra\u010dil, omylem sjel prstem z ak\u010dn\u00edho tla\u010d\u00edtka a s obavami se na Gustava pod\u00edval.<\/div>\n
„O \u010dem to mluv\u00ed\u0161?“ zeptal se pomalu. Gustav se usm\u00e1l.<\/div>\n
„Mus\u00ed\u0161 Tomovi n\u011bco \u0159\u00edct, ne?“ pod\u00edval se na n\u011bj ost\u0159e, sledoval, jak mu z obli\u010deje zmizela barva.<\/div>\n
„Copak?“ oto\u010dil se Tom, t\u011bkal mezi nimi pohledem, polo\u017eil ovlada\u010d.<\/div>\n
„M\u00e1m dojem, \u017ee se Gustav spletl<\/em>.“<\/div>\n
„Ne, byl jsi u doktora; tak Tomovi snad \u0159ekne\u0161, co ti je, ne?“ \u0158ekl blon\u010f\u00e1k a rychle vyklidil prostor. Bill si zabru\u010del pod vousy, Tom si stoupnul, oto\u010dil se na Billa.<\/div>\n
„O \u010dem to mluv\u00ed? Kdy jsi byl u doktora?“ zeptal se se strachem. Bill se na n\u011bj pod\u00edval a povzdychnul si, dal si vlasy za u\u0161i.<\/div>\n
„J\u00e1\u2026 Kdy\u017e jsme byli v Lisabonu.“<\/div>\n
„Po\u010dkej\u2026 Kdy\u017e jsi jel s Georgem nakupovat?!“ Tom\u016fv hlas zes\u00edlil. „Pro\u010d jsi mi to ne\u0159ekl? Tolik bych se na tebe nezlobil! A pro\u010d jsi tam \u0161el s n\u00edm a ne se mnou?! Jsem tvoje dvoj\u010de!“ prskal Tom, p\u0159ech\u00e1zel tam a zp\u00e1tky p\u0159ed postel\u00ed.<\/div>\n
„Omlouv\u00e1m se; nev\u011bd\u011bl jsem, \u017ee tam p\u016fjdu. Georg mi \u0159ekl, \u017ee jedeme nakupovat a vzal m\u011b nam\u00edsto toho k doktorovi.“ Bill v rukou drtil ovlada\u010d, jako by mu snad m\u011bl dodat n\u011bjakou s\u00edlu.<\/div>\n
„Pro\u010d jsi mi to prost\u011b ne\u0159ekl?“<\/div>\n
„J\u00e1 nev\u00edm\u2026“ za\u0161eptal. Tom si p\u0159ed n\u011bj kleknul.<\/div>\n
„Co jsi mi ne\u0159ekl? Co doktor \u0159\u00edkal?“<\/div>\n
„\u0158\u00edkal, \u017ee moje unavenost je n\u00e1sledkem nedostatku \u017eeleza. Mus\u00edm j\u00edst n\u011bjak\u00e9 tabletky.“ Tom p\u0159ik\u00fdvnul a polo\u017eil si hlavu na Billovo koleno.<\/div>\n
„To je dob\u0159e. To bude dobr\u00e9. A j\u00ed\u0161 je?“ Bill zavrt\u011bl hlavou. „Ugh, Bille\u2026 Jak se m\u00e1\u0161 uzdravit, kdy\u017e ned\u011bl\u00e1\u0161 to, co ti doktor \u0159ekl?“ Bill pokr\u010dil rameny. „Tak to je ono? To proto Gustav zn\u011bl jako bys um\u00edral nebo n\u011bco?“<\/div>\n
„\u2026Nebo n\u011bco\u2026“ zamumlal Bill a odvr\u00e1til od bratra pohled, Tom se zamra\u010dil.<\/div>\n
„Co je\u0161t\u011b, Bille?“ zeptal se, vzadu na krku mu vst\u00e1valy chloupky. Tom v\u011bd\u011bl, \u017ee bylo n\u011bco \u0161patn\u011b a pot\u0159eboval v\u011bd\u011bt co a pot\u0159eboval to v\u011bd\u011bt rychle. „Bille!“<\/div>\n
„Tomi, chci j\u00edt k jin\u00e9mu doktorovi, chci dostat dal\u0161\u00ed v\u00fdsledek. Rad\u011bji ti to \u0159eknu a\u017e potom.“<\/div>\n
„Dal\u0161\u00ed v\u00fdsledek?!“ Tom vysko\u010dil na nohy, panika\u0159il. „Je to rakovina? Nem\u016f\u017ee\u0161 um\u0159\u00edt, Bille, proto\u017ee jestli um\u0159e\u0161 ty, um\u0159u taky!“ za\u010dal zase p\u0159e\u0161lapovat a Bill se postavil, sna\u017eil se mu zabr\u00e1nit v ch\u016fzi.<\/div>\n
„Ne, Tomi, neum\u00edr\u00e1m.“ Dredat\u00fd chlapec se zastavil a podez\u0159\u00edvav\u011b se na bratra pod\u00edval.<\/div>\n
„Se\u0161 si jist\u00fd?“<\/div>\n
Ne\u2026<\/em> „Jo. To mi doktor opravdu ne\u0159ekl.“<\/div>\n
„Tak co ti teda \u0159ekl?“<\/div>\n
„V\u00ed\u0161, jak jsem nosil tu nikotinovou n\u00e1plast, abych p\u0159estal kou\u0159it?“<\/div>\n
Tom p\u0159ik\u00fdvnul. „Jo…“ Vykulil o\u010di. „Oh! Je to tou zkurvenou n\u00e1plast\u00ed, \u017ee jo? To ta ti d\u011blala tu nemoc. V\u011bd\u011bl jsem, \u017ee na n\u00ed je n\u011bco o\u0161kliv\u00fdho, m\u011bls ji z toho pitom\u00fdho \u0160v\u00fdcarska<\/em>.“<\/div>\n
„Ta n\u00e1plast m\u011bla v sob\u011b n\u011bjak\u00e9 v\u011bci, kter\u00e9 nebyly na krabi\u010dce napsan\u00e9.“ Bill polkl, s\u00e1m sebe p\u0159emlouval k tomu, aby pokra\u010doval. Sklopil pohled, vid\u011bl, jak se mu t\u0159esou ruce. Tom na n\u011b taky koukal.<\/div>\n
„Ven s t\u00edm, Bille, d\u011bs\u00ed\u0161 m\u011b.“<\/p>\n<\/div>\n
„Jsem t\u011bhotn\u00fd, Tomi.“ \u017dblebtnul, nemohl to zadr\u017eet. Tom se na n\u011bj pod\u00edval a zasm\u00e1l se.<\/div>\n
„To je legra\u010dn\u00ed.“ Znovu se zasm\u00e1l, ale v\u0161iml si, \u017ee se Bill nep\u0159ipojil. „Bille\u2026 \u017eertuje\u0161. V\u00ed\u0161, \u017ee \u017eertuje\u0161. A\u0165 nos\u00ed\u0161 make-upu kolik chce\u0161, a\u0165 jsi kr\u00e1sn\u00fd,<\/em> jak si mysl\u00edm, \u017ee jsi, jsi st\u00e1le chlapec<\/em>.“<\/div>\n
Bill si povzdychnul a promnul si sp\u00e1nky, v\u0161echno, co se stalo v ordinaci, v\u0161echno, co se stalo mezi n\u00edm a Georgem, to v\u0161echno se te\u010f valilo ven. Nemohl se nadechnout; musel to ze sebe dostat d\u0159\u00edv, ne\u017e se zhrout\u00ed \u00fapln\u011b. Kdy\u017e se uklidnil, zvedl pohled a pod\u00edval se do Tomova kamenn\u00e9ho obli\u010deje. „Omlouv\u00e1m se, Tomi\u2026 J\u00e1\u2026“<\/div>\n
Tom se posadil na \u017eidli, \u0161okovan\u011b koukal do zem\u011b. Jeho br\u00e1\u0161ka, jeho dvoj\u010de\u2026 t\u011bhotn\u00fd. Jeho bratr<\/em> je t\u011bhotn\u00fd. T\u011bhotn\u00fd! Zalapal po dechu a za\u010dal zrychlen\u011b d\u00fdchat. Bill se k n\u011bmu p\u0159ibl\u00ed\u017eil a Tom vyvalil o\u010di, op\u0159el se o op\u011bradlo, nemohl tomu uv\u011b\u0159it. „Nev\u011b\u0159\u00edm ti.“<\/div>\n
„Taky jsem tomu nev\u011b\u0159il, ale nem\u016f\u017eu\u2026 Nem\u016f\u017eu u\u017e d\u00e1l p\u0159edst\u00edrat.“ Pod\u00edval se Bill na sv\u00e9ho bratra, b\u00e1l se. „\u0158ekni n\u011bco, Tome, pros\u00edm.“<\/div>\n
„Mus\u00edm odsud vypadnout. Tohle je \u0161\u00edlenstv\u00ed. Nem\u016f\u017ee\u0161 po mn\u011b cht\u00edt, abych tomu v\u011b\u0159il!“<\/div>\n
„Tome, co ti m\u00e1m je\u0161t\u011b \u0159\u00edct, abys mi v\u011b\u0159il? Pro\u010d si asi mysl\u00ed\u0161, \u017ee jsem p\u0159ibral!“ Prosil Bill, sna\u017eil se, aby Tom pochopil. Tom ale zavrt\u011bl hlavou.<\/div>\n
„Proto\u017ee posledn\u00ed dobou \u017eere\u0161 jako prase!“ \u0158ekl neomalen\u011b, Bill couvnul, jako by ho uhodil. Bez jak\u00e9hokoliv dal\u0161\u00edho slova vyb\u011bhl z pokoje, t\u0159\u00edskl za sebou dve\u0159mi. Tom nemohl d\u00fdchat; vyb\u011bhl na chodbu a rozhl\u00eddl se. Bill nebyl nikde k vid\u011bn\u00ed. Dob\u0159e.<\/p>\n<\/div>\n
Nemohl se se sv\u00fdm \u0161\u00edlen\u00fdm bratrem d\u00e1l vypo\u0159\u00e1dat. Bolela ho hlava a jeho \u017ealudek d\u011blal kotrmelce jako v\u017edycky, kdy\u017e mu n\u011bkdo \u0159ekl n\u011bjakou \u0161patnou zpr\u00e1vu. Tohle\u2026 jeho bratr v\u011b\u0159il tomu, \u017ee je t\u011bhotn\u00fd\u2026 Tom kr\u00e1\u010del chodbou opa\u010dn\u00fdm sm\u011brem, ne\u017e b\u011b\u017eel Bill a narazil do Gustava. „Tome!“ zamra\u010dil se buben\u00edk. „Promluvili jste si s Billem?“<\/div>\n
„Te\u010f kurva ne.“ Prsknul Tom, uk\u00e1zal sv\u00e9mu kamar\u00e1dovi z\u00e1da a vb\u011bhl do v\u00fdtahu.<\/p>\n<\/div>\n
Bylo mu jedno, jak byl hrub\u00fd, jedin\u00e9, co v\u011bd\u011bl, bylo, \u017ee se odsud mus\u00ed sakra dostat.<\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
Komenty pros\u00edm anglicky, d\u00edky :o)<\/strong><\/div>\n
autor: Majestrix<\/strong><\/div>\n
translate: Lil.Katie<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n
Original<\/a><\/div>\n
\n<\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Majestrix Je podvod opravdu odpov\u011bd\u00ed? Pro Gustava ano. D\u011bti, tohle doma nezkou\u0161ejte. Bylo jen p\u00e1r v\u011bc\u00ed, kter\u00e9 Gustav odm\u00edtal. Jedna z nich byla, kdy\u017e se mu n\u011bkdo hrabal ve v\u011bcech. Kdy\u017e mu n\u011bkdo sahal na pali\u010dky, byla v\u011bc druh\u00e1. T\u0159et\u00ed byla,<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[207],"tags":[],"class_list":["post-14917","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-makes-three"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/14917","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=14917"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/14917\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=14917"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=14917"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=14917"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}