{"id":14929,"date":"2009-03-27T16:00:00","date_gmt":"2009-03-27T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=14895"},"modified":"2009-03-27T16:00:00","modified_gmt":"2009-03-27T15:00:00","slug":"chaos-v-dusi-ii-24","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/03\/27\/chaos-v-dusi-ii-24\/","title":{"rendered":"Chaos v du\u0161i II 24."},"content":{"rendered":"
autor: \u00c1\u010fa<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Tom<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
P\u0159es ze\u010f jsem sly\u0161el ka\u017ed\u00fd jeho vzlyk. Sed\u011bl jsem na vlastn\u00ed posteli a br\u00e1\u0161k\u016fv pl\u00e1\u010d mi dr\u00e1sal srdce. Copak si mysl\u00ed, \u017ee nev\u00edm, \u017ee od Sillyho konce nem\u00e1 kon\u011b r\u00e1d? Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee to v\u00edm! Jen\u017ee taky v\u00edm, jak moc on kon\u011b miloval a kolik sv\u00e9 l\u00e1sky jim v\u011bnoval. Ten cit byl p\u0159\u00edli\u0161 hlubok\u00fd na to, aby ho poh\u0159bil jeden smrt\u00edc\u00ed p\u00e1d. To prost\u011b v\u00edm. A on to v koutku du\u0161e v\u00ed taky, jenom si to odm\u00edt\u00e1 p\u0159iznat\u2026 Pohled mi padne na n\u00e1st\u011bnn\u00e9 hodiny. Je u\u017e skoro sedm, asi bych m\u011bl j\u00edt kon\u011b nakrmit. Ne\u017e jsme sem jeli, tak mi na t\u00e9 sch\u016fzce majitel podrobn\u011b vysv\u011btloval, co m\u00e1m sm\u00edchat s \u010d\u00edm, aby z toho vzniklo n\u011bco po\u017eivateln\u00fdho a d\u016frazn\u011b mi kladl na srdce, abych nezapom\u00ednal jeho mil\u00e1\u010dky p\u0159es noc zav\u0159\u00edt do stodoly, kde maj\u00ed sv\u016fj velik\u00fd spole\u010dn\u00fd prostor, kde sp\u00ed, ale p\u0159es den, a\u0165 je nech\u00e1v\u00e1m otev\u0159en\u00fd, aby si mohli chodit dovnit\u0159 i ven dle libosti, dokud bude je\u0161t\u011b jak\u017e tak\u017e hezky. Dobr\u00e1. Zvednu se a jdu na v\u011bc. Prvn\u00ed pokus o n\u00e1vrat Billa ke kon\u00edm za\u010d\u00edn\u00e1\u2026<\/div>\n
„Bill\u00ed?“ zaklepu na dve\u0159e jeho pokoje. „Jdu krmit kon\u011b, jde\u0161 se mnou?“<\/div>\n
Na okam\u017eik ztichl.<\/div>\n
„M\u016fj n\u00e1zor na v\u011bc zn\u00e1\u0161,“ utrousil pl\u00e1\u010dem zast\u0159en\u00fdm, ale ost\u0159e ledov\u00fdm hlasem. „J\u00e1 jsem se t\u011b neprosil o to, abys m\u011b sem vozil, to tys na tom tak moc trval. Tak se starej s\u00e1m.“<\/p>\n<\/div>\n
Hajzl\u00edk jeden\u2026 Tak ho to prej po\u0159\u00e1d je\u0161t\u011b nep\u0159e\u0161lo. Co d\u011blat… Holt to mus\u00edm zm\u00e1knout s\u00e1m. Ale stejn\u011b v\u011b\u0159\u00edm tomu, \u017ee nejd\u00fdl za p\u00e1r dn\u016f se ke mn\u011b Bill p\u0159ipoj\u00ed\u2026 Vlezu do stodoly a zhluboka se nadechnu. Vzduch pln\u00fd v\u016fn\u011b sena mi napl\u0148uje nosn\u00ed d\u00edrky a m\u00e9 o\u010di si mezit\u00edm zvykaj\u00ed na p\u0159\u00edtm\u00ed, kter\u00e9 tu panuje. Dobr\u00fd, tak tohle by bylo. Ale jak sakra ty potvory na\u017eenu zven\u010d\u00ed sem, copak jsem n\u011bjakej kovboj? Mo\u017en\u00e1 bude lep\u0161\u00ed, kdy\u017e ze v\u0161eho nejd\u0159\u00edv nam\u00edch\u00e1m tu jejich celozrnnou ve\u010de\u0159i, aby ty \u010dty\u0159noh\u00fd baletky z\u016fstaly ve form\u011b.<\/div>\n
\n
Otev\u0159u dv\u00ed\u0159ka vnit\u0159n\u00edho kumb\u00e1lu a zkoumav\u011b se rozhl\u00e9dnu. Jo, super, u\u017e vid\u00edm v\u0161echny ty pytle se zrn\u00edm a granulemi, ten man\u00edk tu m\u00e1 zatracen\u011b velkej po\u0159\u00e1dek. Asi bude trp\u011bt Billov\u00fdm syndromem enormn\u00ed pe\u010dlivosti, ale t\u00edm l\u00edp, aspo\u0148 mi to cel\u00fd usnadnil. Do velk\u00fdho k\u00fdblu nasypu po t\u0159etinov\u00fdch, a douf\u00e1m, \u017ee stejnom\u011brn\u00fdch d\u00edlech oves, je\u010dmen i p\u0161enici a m\u00edch\u00e1m to. Fuuuj, takovej mi\u0161ma\u0161\u2026 Jak to ty mrchy m\u016f\u017eou \u017er\u00e1t?<\/p>\n<\/div>\n
Usly\u0161\u00edm za sebou netrp\u011bliv\u00e9 za\u0159eht\u00e1n\u00ed. Aha, kouk\u00e1m, \u017ee probl\u00e9m s nahn\u00e1n\u00edm do stodoly je vy\u0159e\u0161enej, v\u0161ichni \u010dty\u0159i u\u017e podup\u00e1vaj\u00ed vevnit\u0159 a natahujou p\u0159es hrazen\u00ed krky co nejbl\u00ed\u017ee ke k\u00fdblu. Ale maj\u00ed sm\u016flu, brouci, je to moc daleko. Rychle odb\u011bhnu zav\u0159\u00edt vrata, aby nem\u011bli kudy se dostat ven. Tak. Tohle by bylo, u\u017e jen t\u011bm potvor\u00e1m to p\u0159es hrazen\u00ed nasypat a hodit jim n\u011bjak\u00fd seno, vodu tu v nap\u00e1je\u010dce maj\u00ed\u2026 Ka\u017ed\u00fdmu d\u00e1m necel\u00fd dv\u011b odm\u011brky a po kr\u00e1tk\u00e9 \u0161arv\u00e1tce se celou stodolou rozezn\u00ed spokojen\u00e9 chroup\u00e1n\u00ed. S vidlemi v ruce se zastav\u00edm na p\u016fl cesty mezi bal\u00edkem sena a zaposlouch\u00e1m se. Nezn\u00ed to tak \u0161patn\u011b, jak rytmicky chroupaj\u00ed ty svoje obiloviny a sem tam do toho p\u0159e\u0161l\u00e1pnou\u2026 A pohled na n\u011b je n\u00e1dhern\u00fd. Sakra\u2026 \u017de bych si na star\u00fd kolena kon\u011b obl\u00edbil? Ne, to bude ur\u010dit\u011b jenom chvilkov\u00fd poblouzn\u011bn\u00ed. Rad\u0161i jdu d\u00e1l k senu a zabo\u0159\u00edm do n\u011bj vidle\u2026<\/div>\n
Sakra. Nab\u00edr\u00e1 se to p\u011bkn\u011b blb\u011b. Seno by po\u0159\u00e1d padalo a nebo by se ho mezi zuby vidl\u00ed motalo a\u017e tak moc, \u017ee nejde odtrhnout od zbytku. Zamra\u010d\u00edm se. S touhle biologickou vychytanost\u00ed jsem fakt nepo\u010d\u00edtal. Zlostn\u011b zavr\u010d\u00edm a prudce trhnu vidlemi, a\u017e se mi nakonec kone\u010dn\u011b poda\u0159\u00ed nabrat odpov\u00eddaj\u00edc\u00ed mno\u017estv\u00ed t\u00fd such\u00fd tr\u00e1vy a s \u00falevou ji hod\u00edm p\u0159es hrazen\u00ed. Jen\u017ee tenhle proces m\u011b \u010dek\u00e1 je\u0161t\u011b tak p\u011btkr\u00e1t\u2026<\/p>\n<\/div>\n
Najednou usly\u0161\u00edm tich\u00e9 uchechtnut\u00ed. Oto\u010d\u00edm se ke dve\u0159\u00edm\u2026 a tam stoj\u00ed Bill. Op\u00edr\u00e1 se o rameno, ruce m\u00e1 zalo\u017een\u00e9 na prsou a pobaven\u011b m\u011b sleduje.<\/div>\n
„Tak jak to jde, br\u00e1\u0161ko?“ zeptal se m\u011b. „Teda, kouk\u00e1m, \u017ee je\u0161t\u011b v\u0161ichni \u010dty\u0159i \u017eijou\u2026 To je na tebe obdivuhodn\u00e9!“<\/div>\n
Nasupen\u011b jsem stiskl vidle. Jeho hlas byl tak j\u00edzliv\u00fd a ironick\u00fd! Norm\u00e1ln\u011b by m\u011b to nena\u0161tvalo, ale takhle to teda fakt \u0159\u00edkat nemusel. Pod\u00edval jsem se mu do o\u010d\u00ed.<\/div>\n
„No n\u011bkdo se p\u0159ece mus\u00ed postarat o to, aby ti chud\u00e1ci neum\u0159eli hladem. A kdy\u017e ty to odm\u00edt\u00e1\u0161\u2026“<\/div>\n
„Jo ah\u00e1,“ nadzdvihl prav\u00e9 obo\u010d\u00ed skoro a\u017e k vlas\u016fm. „Tak tob\u011b nesta\u010d\u00ed, \u017ee tu psychicky trp\u00edm jako pes\u2026 Ty bys m\u011b je\u0161t\u011b \u00fakoloval! Jenom\u017ee to m\u00e1\u0161 sm\u016flu, brat\u0159\u00ed\u010dku. J\u00e1 tady otro\u010dit nebudu. Ten m\u011bs\u00edc si tu u\u017eiju doh\u00e1n\u011bn\u00edm sp\u00e1nku a n\u011bjak to tu rozdejch\u00e1m\u2026 ale k t\u011bm zv\u00ed\u0159at\u016fm m\u011b nedostane\u0161 ani p\u00e1rem vol\u016f!“<\/div>\n
„Aha,“ k\u00fdvl jsem naoko ch\u00e1pav\u011b hlavou. „A copak v tom p\u0159\u00edpad\u011b d\u011bl\u00e1\u0161 ve st\u00e1ji? \u017de bys \u0161el jenom na zdravotn\u00ed proch\u00e1zku? Bille, no tak! P\u0159ede mnou to maskovat nemus\u00ed\u0161\u2026 j\u00e1 v\u00edm, \u017ee uvnit\u0159 kon\u011b po\u0159\u00e1d je\u0161t\u011b miluje\u0161, jenom ti to tvoje zatracen\u00fd ego nedovol\u00ed si to p\u0159iznat – „<\/div>\n
„Hele, nech toho, jo?“ sko\u010dil mi do \u0159e\u010di. „Pokud se nem\u00fdl\u00edm, maj\u00ed toho sena dostat mnohem v\u00edc, tak\u017ee bu\u010f tak laskav a m\u00edsto \u0159e\u0161en\u00ed m\u00e9ho ega jim rad\u0161i ho\u010f je\u0161t\u011b minim\u00e1ln\u011b \u0161est vidl\u00ed! Pro tu kobylu mo\u017en\u00e1 sedm, oni to p\u0159es noc se\u017eerou.“<\/div>\n
Naberu druhou v\u00e1rku, tentokr\u00e1t napoprv\u00fd. P\u0159ece se nenech\u00e1m p\u0159ed Panem Dokonal\u00fdm zahanbit!<\/div>\n
„Hele, nech si ty kecy,“ sykl jsem na n\u011bj. „Nejsem tak blbej, jak si mysl\u00ed\u0161. Bu\u010f mi poj\u010f pomoct, nebo vypadni, nebo tu bu\u010f, ale dr\u017e tu svou mucinku, jasn\u00fd?“<\/div>\n
„Tsss,“ procedil skrz zuby.<\/p>\n<\/div>\n
Chv\u00edli m\u011b je\u0161t\u011b se zalo\u017een\u00fdma rukama pozoroval, na\u010de\u017e se sebral a ode\u0161el. Chv\u00edli jsem za jeho vzdaluj\u00edc\u00ed se postavou, kter\u00e1 se ani jednou neohl\u00e9dla, z\u00edral a na rtech mi pohr\u00e1val lehk\u00fd n\u00e1znak \u00fasm\u011bvu. Sice m\u011b neskute\u010dn\u011b zlobil ten jeho u\u0161t\u011bpa\u010dn\u00fd t\u00f3n a \u0161kodolib\u00fd pohled, ale u\u017e to dosp\u011blo k tomu, \u017ee se byl s\u00e1m od sebe pod\u00edvat za mnou do st\u00e1je. To, \u017ee cht\u011bl jenom pobaven\u011b sledovat, jak se lopot\u00edm, je jenom v\u00fdmluva, proto\u017ee Bill nikdy neuzn\u00e1 svou chybu\u2026 A z\u00edtra, a\u017e vstanu, tak ho ur\u010dit\u011b ukec\u00e1m na to, aby si se mnou dal vyj\u00ed\u017e\u010fku po okol\u00ed. Rad\u0161i tomu nechci moc v\u011b\u0159it, ale ti kon\u011b m\u011b l\u00e1kaj\u00ed \u010d\u00edm d\u00e1l v\u00edc a docela r\u00e1d bych si i zajezdil. Rozhl\u00e9dl jsem se. Sedla a uzdy tu m\u011bli v\u0161ichni, tak jako soupravy na \u010di\u0161t\u011bn\u00ed. Par\u00e1da. Tak\u017ee z\u00edtra se prov\u011btr\u00e1me\u2026<\/p>\n<\/div>\n
A na kom? P\u0159istoup\u00edm bl\u00ed\u017e k ohrad\u011b a zad\u00edv\u00e1m se na n\u011b. Tak klisna rozhodn\u011b nepad\u00e1 v \u00favahu. Sice se za mnou hned, jak m\u011b vid\u011bla, \u017ee se bl\u00ed\u017e\u00edm, p\u0159i\u0161la pomazlit, ale na n\u00ed ur\u010dit\u011b nebudu jezdit. \u010cek\u00e1 mal\u00fd\u2026 To je, jako bych t\u011bhotnou holku nutil, aby tahala t\u011b\u017ek\u00fd bedny\u2026 Ne. Tak\u017ee vylu\u010dovac\u00ed metodou zb\u00fdvaj\u00ed ti t\u0159i kluci\u2026 B\u011blou\u0161e asi zam\u00edtnu, sice se se mnou, tak jako ostatn\u00ed kon\u011b, p\u0159i\u0161el sezn\u00e1mit a o\u010duchat si m\u011b, ale p\u0159i\u0161el mi a\u017e moc stroh\u00fd a dominantn\u00ed, jen, co ke mn\u011b \u010duchnul, hodil u\u0161i dozadu. Sice mi nijak neubli\u017eoval, ale i kdy\u017e post\u00e1val stranou od ostatn\u00edch, v\u017edycky m\u011b up\u0159en\u011b, s nastra\u017een\u00fdma u\u0161ima sledoval, neunikl mu jedin\u00fd m\u016fj pohyb. Tak\u017ee zb\u00fdv\u00e1 hn\u011bd\u00e1k nebo ryz\u00e1k\u2026 A asi to vyhraje ten ryz\u00e1k, je mi n\u011bjak sympati\u010dt\u011bj\u0161\u00ed. Mo\u017en\u00e1 je to t\u00edm, \u017ee se pr\u00e1v\u011b ode m\u011b nechal podrbat, p\u0159i\u010dem\u017e mi spokojen\u011b zafun\u011bl do ucha, zat\u00edmco m\u00e9 prsty laskaly jeho krk\u2026 Nev\u00edm. Ale na tomhle brou\u010dkovi pojedu. Hotovo.<\/div>\n
„Tak j\u00e1 u\u017e p\u016fjdu,“ za\u0161eptal jsem. „Dobrou noc a nezlobte tu!“<\/p>\n<\/div>\n
A\u017e kdy\u017e jsem vy\u0161el ze stodoly, tak jsem si uv\u011bdomil, co ze m\u011b pr\u00e1v\u011b vypadlo. No po\u010dkat! J\u00e1, \u017ee jsem kecal s ko\u0148ma? Bo\u017ee\u2026 To na tom mus\u00edm b\u00fdt psychicky bu\u010f hodn\u011b bled\u011b\u2026 nebo hodn\u011b \u0161\u00edlen\u011b. V\u017edy\u0165 j\u00e1 se t\u011bm zmetk\u016f boj\u00edm, tak co m\u011blo znamenat to hlazen\u00ed a drb\u00e1n\u00ed a mluven\u00ed s nimi? M\u011bl jsem s\u00e1m ze sebe v hlav\u011b p\u011bknej maglajz. No ale co\u2026 Ka\u017ed\u00fdmu jednou za\u010dne \u0161plouchat na maj\u00e1k\u2026 Asi to na m\u011b p\u0159i\u0161lo taky. Ka\u017edop\u00e1dn\u011b na tu z\u00edt\u0159ej\u0161\u00ed vyj\u00ed\u017e\u010fku se u\u017e moc t\u011b\u0161\u00edm, a\u0165 u\u017e se drah\u00fd Bill r\u00e1\u010d\u00ed doprovodit m\u011b nebo budu muset jet s\u00e1m\u2026<\/div>\n
Skoro jsem ani nemohl dospat. Nap\u0159ed jsem v\u016fbec nemohl usnout\u2026 Pak se mi zd\u00e1la takov\u00e1 prapodivn\u00e1 sm\u011bska sn\u016f, kdy jsem nev\u011bd\u011bl, jestli sp\u00edm a jsou to \u017eiv\u00fd sny, nebo jestli bd\u00edm a jsou to jenom moje noc\u00ed zd\u016frazn\u011bn\u00e9 p\u0159edstavy\u2026 A n\u011bkdy nad r\u00e1nem jsem se probudil. Byl jsem dokonale vzh\u016fru a u\u017e jsem prost\u011b nemohl zabrat, ani kdybych cht\u011bl. Po\u010dkal jsem tedy, dokud nevy\u0161lo slunce a obl\u00e9kl jsem se. Ud\u011blal jsem si sn\u00eddani a za\u010dal se chystat na vyj\u00ed\u017e\u010fku. Jenom jsem p\u0159edt\u00edm, ne\u017e jsem ode\u0161el z domu, za\u0161el zkontrolovat Billa.<\/p>\n<\/div>\n
Le\u017eel na posteli, pe\u0159ina se mu v\u00e1lela n\u011bkde u pasu. O\u010di m\u011bl pevn\u011b zav\u0159en\u00e9, rty malinko pootev\u0159en\u00e9. D\u00fdchal zhluboka a pravideln\u011b a jeho dech \u010dep\u00fd\u0159il pram\u00ednek vlas\u016f, kter\u00fd mu spadal p\u0159es oko na nos a na n\u00e1dhern\u011b pln\u00e9 rt\u00edky. Ach jo, brou\u010dku\u2026 Pro\u010d jsi tak um\u00edn\u011bn\u00fd, kdy\u017e chce\u0161\u2026 V\u017edy\u0165 jsme tady jenom pro tvoje dobro, v\u011b\u0159 mi, \u017ee j\u00e1 osobn\u011b bych tis\u00edckr\u00e1t rad\u011bji let\u011bl k mo\u0159i\u2026 Ale j\u00e1 v\u011b\u0159\u00edm, \u017ee si cestu ke kon\u00edk\u016fm zase najde\u0161. A bude\u0161 s nimi op\u011bt \u0161\u0165astn\u00fd. Za\u010dne\u0161 znovu jezdit dostihy a bude\u0161 vyhr\u00e1vat jednu cenu za druhou\u2026<\/em><\/div>\n
Narovnal jsem mu pe\u0159inu a p\u0159it\u00e1hl jsem mu ji a\u017e ke krku. N\u011bco ze span\u00ed zamumlal. Zavrt\u011bl sebou, p\u0159eto\u010dil se na druh\u00fd bok a spal d\u00e1l. Rozhodl jsem se, \u017ee nap\u0159ed kon\u011b nakrm\u00edm a a\u017e budou p\u0159ipraven\u00ed, t\u011bsn\u011b p\u0159ed sedl\u00e1n\u00edm, tak ho dojdu vzbudit. Jen a\u0165 d\u0159\u00edm\u00e1, brou\u010dek\u2026 a\u0165 nabere s\u00edlu a energii. I kdyby si postavil hlavu a nejel se mnou, tak se mu tyhle dv\u011b v\u011bci z\u00edskan\u00e9 vydatn\u00fdm odpo\u010dinkem neztrat\u00ed\u2026<\/div>\n
Vypl\u00ed\u017eil jsem se z jeho pokoje a vy\u0161el jsem z domu. Zhluboka jsem nas\u00e1l rann\u00ed vzduch. Je\u0161t\u011b v n\u011bm byl c\u00edtit chlad noci, ale jinak v\u0161e nasv\u011bd\u010dovalo tomu, \u017ee bude hezk\u00fd den. Zvesela jsem ve\u0161el do stodoly. Zven\u010d\u00ed do n\u00ed vniklo sv\u011btlo a kon\u011b ke mn\u011b jako na povel nato\u010dili hlavu a tlumen\u011b za\u0159ehtali.<\/div>\n
„Nazd\u00e1\u00e1\u00e1r, mucinky moje,“ zvolal jsem a u\u017e m\u011b nijak net\u00ed\u017eilo, \u017ee jsem se asi p\u0159ipravil o zdrav\u00fd rozum.<\/div>\n
Nachystal jsem jim rann\u00ed zob\u00e1n\u00ed, a zat\u00edmco dlabali, nah\u00e1zel jsem jim seno. Ono to nakonec kolem kon\u00ed opravdu nebude tak slo\u017eit\u00fd, jak se to jev\u00ed\u2026 Vzal jsem do ruky kart\u00e1\u010d a h\u0159eblo a prolezl ohradou ke sn\u00eddaj\u00edc\u00edmu ryz\u00e1kovi.<\/div>\n
„Ahoooj, potvoro,“ zazubil jsem se na n\u011bj.<\/div>\n
Nebral m\u011b na v\u011bdom\u00ed, pokra\u010doval v j\u00eddle, ale kdy\u017e jsem za\u010dal h\u0159ebelcovat jeho srst, spokojen\u011b zafrkal. To jsem v\u011bd\u011bl od Billa, \u017ee p\u0159ed j\u00edzdou se mus\u00ed k\u016f\u0148 vy\u010distit. Pe\u010dliv\u011b jsem mnul a p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bl cel\u00e9 jeho t\u011blo v mas\u00e1\u017en\u00edch rytmech a m\u00e1m dojem, \u017ee se mu tahle p\u00e9\u010de nadm\u00edru zamlouvala. P\u0159estal jsem a\u017e ve chv\u00edli, kdy i ve stodoln\u00edm p\u0159\u00edtm\u00ed se rezat\u00e1 srst bly\u0161t\u011bla jako zlato. Odlo\u017eil jsem n\u00e1stroje a vylezl z ohrady. Fajn. Te\u010f jenom sb\u011bhnout za br\u00e1\u0161kou a ukecat ho k vyj\u00ed\u017e\u010fce podzimn\u00ed krajinou\u2026<\/p>\n<\/div>\n
V posteli nebyl. Na okam\u017eik jsem zap\u0159em\u00fd\u0161lel, kde se ten \u010dernovlas\u00fd kocourek m\u016f\u017ee potulovat, kdy\u017e jsem zaslechl z koupelny vodu. Ve\u0161el jsem tam, pr\u00e1v\u011b si \u010distil zuby. M\u00e1m dojem, \u017ee se m\u011b lekl, kdy\u017e jsem se za n\u011bj takhle vpl\u00ed\u017eil.<\/div>\n
„Ho hady hel\u00e1f?“ zamumlal s pusou plnou pasty a pozorn\u011b sledoval m\u016fj odraz v zrcadle.<\/div>\n
„Jdu se t\u011b zeptat, jestli se mnou jede\u0161 na vyj\u00ed\u017e\u010fku,“ oplatil jsem mu up\u0159en\u00fd zrcadlov\u00fd pohled.<\/div>\n
„Hejdu,“ zahu\u010del a nepatrn\u011b se zamra\u010dil. „Hy v\u00edf mof dobhe, he m\u011b na vyj\u00edfku hedoftane\u0161.“<\/div>\n
„Ho tak pvomi\u0148,“ za\u0161klebil jsem se na n\u011bj. „Hen jfem fe cht\u011bl feptat.“<\/div>\n
Oto\u010dil jsem se a je\u0161t\u011b jsem na n\u011bj stihl do zrcadla vypl\u00e1znout jazyk, ne\u017e jsem po\u0165ouchle utekl z koupelny. Dobr\u00fd, aspo\u0148, \u017ee u\u017e se mnou komunikuje. To u\u017e nebude dlouho trvat, ne\u017e se jeho chov\u00e1n\u00ed vr\u00e1t\u00ed k norm\u00e1ln\u00edm hodnot\u00e1m\u2026<\/p>\n<\/div>\n
Ve st\u00e1ji jsem vzal sedlo a pokusil se ho ryz\u00e1kovi nasadit. Ani se nijak nevzpouzel. Jenom se v\u017edycky oklepal, kdy\u017e jsem mu nasadil deku, tak\u017ee mu sklouzla z kohoutku dol\u016f. To mysl\u00edm nen\u00ed moc dob\u0159e, Bill v\u017edycky krafal n\u011bco o tom, \u017ee sedlo mus\u00ed za\u010d\u00ednat tam, kde kon\u010d\u00ed h\u0159\u00edva, tedy na kohoutku\u2026 Jenom\u017ee k\u016f\u0148 ji tam necht\u011bl. Tak t\u0159eba m\u00e1 ve skute\u010dnosti m\u00edsto o tro\u0161ku n\u00ed\u017e\u2026 Rozhodl jsem se to ne\u0159e\u0161it. Naposledy jsem mu deku vyzdvihl a\u017e na kohoutek, rychle jsem na ni dal sedlo, a i kdy\u017e to cel\u00fd sjelo pon\u011bkud dozadu, ut\u00e1hl jsem mu podb\u0159i\u0161n\u00edk, na\u010de\u017e n\u00e1sledovalo zkoumav\u00e9 zahled\u011bn\u00ed se na uzdu. No dopr\u010dic\u2026 kdo se m\u00e1 v t\u00fd zm\u011bti \u0159emen\u016f vyznat? Pozn\u00e1m udidlo\u2026 a um\u00edm od toho odd\u011blit ot\u011b\u017ee. No ale co d\u00e1l s t\u00edm? Hele, tenhle \u0159em\u00ednek vybad\u00e1 ozdobn\u011b\u2026 ten asi bude na \u010dele, tam to p\u0159ece m\u00edvaj\u00ed kon\u011b ozdoben\u00fd, nebo ne? Tak \u010di tak, po men\u0161\u00edch pot\u00ed\u017e\u00edch se mi to nasadit povedlo. Bingo! Ale \u017ee to byla zab\u00edra\u010dka, teda! Vyvedu ryz\u00e1ka ven z ohrady, a z\u00e1rove\u0148 otev\u0159u vrata stodoly, aby ostatn\u00ed t\u0159i kon\u011b mohli do v\u00fdb\u011bhu. Nased\u00e1m, a kdy\u017e se to povede, tak si jenom je\u0161t\u011b upravuju t\u0159meny, to je jedin\u00fd, co um\u00edm s naprostou jistotou, ob\u010das jsem v tomhle pom\u00e1hal Billovi, kdy\u017e u\u017e sed\u011bl a sp\u011bchal na tr\u00e9nink\u2026 Heleme se, nezavlnila se v jeho pokoji n\u00e1hodou z\u00e1clona? No co, jen a\u0165 kouk\u00e1, brou\u010dek, \u017ee si kolem kon\u00ed dok\u00e1\u017eu poradit i bez n\u011bj. Hod\u00edm po okn\u011b posledn\u00ed \u00fasm\u011bvn\u00fd pohled, pob\u00eddnu ryz\u00e1ka a u\u017e cv\u00e1l\u00e1me pry\u010d, na lesn\u00ed stezku\u2026<\/p>\n<\/div>\n
Bill<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Tom m\u011b docela p\u0159ekvapil. Kdy\u017e jsem si \u010distil zuby, tak se m\u011b zeptal, jestli s n\u00edm pojedu na vyj\u00ed\u017e\u010fku! \u010cekal snad, \u017ee odpov\u00edm ano? Pokud jo, je vedle, jak ta jedle. Ale abych se up\u0159\u00edmn\u011b p\u0159iznal, m\u011bl jsem za to, \u017ee po m\u00e9m zam\u00edtnut\u00ed to vzd\u00e1 i on. Jen\u017ee ne! On vyb\u011bhl rovnou do st\u00e1je! Rychle jsem vyplivl v\u0161echnu pastu, vypl\u00e1chl si pusu a rozeb\u011bhl se k oknu. Skr\u00fdval jsem se teda za z\u00e1clonou, ale i tak m\u00e1m dojem, \u017ee ten sy\u010d\u00e1k m\u011b stejn\u011b zahl\u00e9dl, kdy\u017e o chv\u00edli pozd\u011bji vyv\u00e1d\u011bl kr\u00e1sn\u011b vypucovan\u00e9ho ryz\u00e1ka\u2026<\/div>\n
Ach bo\u017ee! Jak ho to nasedlal?! V\u017edy\u0165 ten k\u016f\u0148 m\u00e1 sedlo b\u016fhv\u00edkde! A je\u0161t\u011b na n\u011bj nasedl, ani\u017e by mu to upravil\u2026 Bo\u017ee! Tohle, \u017ee je m\u016fj br\u00e1cha? V\u017edy\u0165 ode m\u011b nedobrovoln\u011b pochytil takov\u00fdch z\u00e1sad kolem kon\u00ed\u2026 To ho snad nemohl nasedlat takhle mizern\u011b! Aspo\u0148, \u017ee tu uzdu mu dob\u0159e nasadil\u2026 Ale stejn\u011b, je to sebevrah. Moc dob\u0159e jezdit neum\u00ed, a jet n\u011bkam s \u00fapln\u011b ciz\u00edm kon\u011bm, nav\u00edc s dostihov\u00fdm plnokrevn\u00edkem, to je leckdy tvrd\u00fd o\u0159\u00ed\u0161ek i pro profesion\u00e1ln\u00edho jezdce!<\/p>\n<\/div>\n
U\u017e otv\u00edr\u00e1m okno. Je to sice cvok a j\u00e1 jsem se za\u0159ekl, \u017ee m\u011b ke kon\u00edm nedostane. Ale tohle nesm\u00edm dopustit! V\u017edy\u0165 je jasn\u00fd, \u017ee k\u016f\u0148 si bude cht\u00edt hned otestovat, co v\u0161echno si k jezdci m\u016f\u017ee dovolit \u010di ne, to je prost\u011b jejich vrozen\u00e1 vlastnost. A a\u017e pozn\u00e1 Tom\u016fv amat\u00e9rismus, tak bude zle. K\u016f\u0148 mu za\u010dne divo\u010dit a m\u016f\u017ee to m\u00edt p\u011bkn\u011b v\u00e1\u017en\u00e9 n\u00e1sledky, od drobn\u00fdch zran\u011bn\u00ed kon\u011b po Tomovy v\u00e1\u017en\u00e9 zlomeniny\u2026<\/div>\n
Kli\u010dka povolila a j\u00e1 u\u017e otv\u00edr\u00e1m. Jenom\u017ee ne\u017e se stihnu z okna vyklonit, poklesne mi \u010delist. Tom se na m\u011b usm\u00e1l\u2026 a pob\u00eddl ryz\u00e1ka do cvalu!!! Magor! Chce se zab\u00edt???<\/div>\n
„TOMEEE!“ za\u0159vu, jak nejhlasit\u011bji dok\u00e1\u017eu. „TOME, VRA\u0164 SE!!! TOMEEEEEEEEE!!!“<\/div>\n
Bu\u010f m\u011b u\u017e nesly\u0161el, nebo m\u011b ignoroval. Ka\u017edop\u00e1dn\u011b m\u011b pohled na jeho miz\u00edc\u00ed postavu vyd\u011bsil. Ne, tohle nedopadne dob\u0159e. Co mu jenom hr\u00e1blo? Pokud se vr\u00e1t\u00ed a bude cel\u00fd, tak to bude osm\u00fd div sv\u011bta. Jenom\u017ee co j\u00e1 te\u010f m\u016f\u017eu ud\u011blat? Mobil si ten trouba samoz\u0159ejm\u011b nechal na stole\u2026 A ne\u017e osedl\u00e1m jin\u00e9ho z kon\u00ed, tak Tom bude n\u011bkde v d\u00e1lav\u00e1ch a j\u00e1 nebudu ani v\u011bd\u011bt, kde, v\u017edy\u0165 jsem na tomhle m\u00edst\u011b poprv\u00e9 v \u017eivot\u011b. Zt\u011b\u017eka jsem dosedl na postel a srdce mi sev\u0159el nep\u0159\u00edjemn\u00fd pocit. Tome, ty blboune\u2026<\/em><\/p>\n<\/div>\n
autor: \u00c1\u010fa<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: \u00c1\u010fa Tom P\u0159es ze\u010f jsem sly\u0161el ka\u017ed\u00fd jeho vzlyk. Sed\u011bl jsem na vlastn\u00ed posteli a br\u00e1\u0161k\u016fv pl\u00e1\u010d mi dr\u00e1sal srdce. Copak si mysl\u00ed, \u017ee nev\u00edm, \u017ee od Sillyho konce nem\u00e1 kon\u011b r\u00e1d? Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee to v\u00edm! Jen\u017ee taky v\u00edm, jak moc<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[203],"tags":[],"class_list":["post-14929","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-chaos-v-dusi-ii"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/14929","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=14929"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/14929\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=14929"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=14929"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=14929"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}