{"id":14941,"date":"2009-03-25T16:00:00","date_gmt":"2009-03-25T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=14907"},"modified":"2009-03-25T16:00:00","modified_gmt":"2009-03-25T15:00:00","slug":"chaos-v-dusi-ii-23","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/03\/25\/chaos-v-dusi-ii-23\/","title":{"rendered":"Chaos v du\u0161i II 23."},"content":{"rendered":"
autor: \u00c1\u010fa<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Tom<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Zara\u017een\u011b jsem se na Billa zad\u00edval. Co t\u00edm myslel? Jak Oto\u010d to a jedeme dom\u016f<\/em>? No to v \u017e\u00e1dn\u00fdm p\u0159\u00edpad\u011b! Ur\u010dit\u011b mu nedoch\u00e1z\u00ed, jak moc jsou kon\u011b d\u016fle\u017eit\u00ed pro zahojen\u00ed jeho psychiky. V\u011bnoval jim takovou dobu\u2026 a hlavn\u011b takovou \u010d\u00e1st sv\u00e9ho srdce, \u017ee to jeden ne\u0161\u0165astn\u00fd p\u00e1d kon\u010d\u00edc\u00ed smrt\u00ed nem\u016f\u017ee nav\u011bky poh\u0159b\u00edt! V\u00edm, \u017ee te\u010f na kon\u011b kv\u016fli Sillyho konci zanev\u0159el, ale nem\u016f\u017ee to b\u00fdt tak hlubok\u00fd, aby ho tihle \u010dty\u0159i nedok\u00e1zali op\u011bt postavit na nohy. Hlavn\u011b ta b\u0159ez\u00ed klisna\u2026<\/div>\n
„L\u00e1sko, co to pov\u00edd\u00e1\u0161?“ zeptal jsem se ho.<\/div>\n
„D\u011blej, co \u0159\u00edk\u00e1m,“ zasy\u010del. „Jedeme dom\u016f.“<\/div>\n
Tvrd\u011b jsem se na n\u011bj zad\u00edval.<\/div>\n
„Nejedeme,“ ozn\u00e1mil jsem mu ti\u0161e, ale pevn\u011b. „M\u00e1me to tady na cel\u00fd m\u011bs\u00edc. Jejich majitel vyu\u017eil dobu, kterou jsem mu \u0159ekl, \u017ee tu budeme, k tomu, aby odjel na dovolenou. Nem\u00e1 nikoho, kdo by se mu o ty kon\u011b postaral – „<\/div>\n
„Ale m\u011b to v\u016fbec nezaj\u00edm\u00e1!“ prskl Bill. „Chci dom\u016f! Hned!“<\/p>\n<\/div>\n
Pevn\u011b jsem stiskl volant, a\u017e mi zb\u011blely klouby a kl\u00ed\u010dky od auta jsem rad\u0161i vyt\u00e1hl ze zapalov\u00e1n\u00ed a schoval si je do kapsy. Pokud se ten trouba na\u0161tval, byl by schopn\u00fd se mi v afektu vmontovat na m\u00edsto \u0159idi\u010de. A sv\u00e9ho Cadillaca m\u00e1m a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 r\u00e1d na to, aby mi ho Bill zni\u010dil\u2026 Rozhodn\u011b jsem vystoupil z auta. K m\u00e9mu p\u0159ekvapen\u00ed Bill ud\u011blal to sam\u00e9. Ulevilo se mi, te\u010f, kdy\u017e ho ovanul sv\u011b\u017e\u00ed vzduch, ur\u010dit\u011b zjist\u00ed, \u017ee ta jeho zloba je zp\u016fsoben\u00e1 \u0161okem z toho \u0161\u00e1tku a bude dob\u0159e\u2026<\/div>\n
Nebylo. Kdy\u017e se Bill op\u011bt ke mn\u011b oto\u010dil, vypadal t\u00e9m\u011b\u0159 a\u017e nep\u0159\u00ed\u010detn\u011b.<\/div>\n
\n
„Tak tohle m\u011blo b\u00fdt to tvoje slavn\u00fd p\u0159ekvapen\u00ed?“<\/div>\n
„Jo,“ pod\u00edval jsem se na n\u011bj sk\u00e1lopevn\u00fdm pohledem. „V\u017edycky jsi kon\u011b tolik miloval – „<\/div>\n
„A ty asi nev\u00ed\u0161, pro\u010d jsem je p\u0159estal m\u00edt r\u00e1d, co?“ zaje\u010del tak hlasit\u011b, a\u017e kon\u011b nerv\u00f3zn\u011b p\u0159e\u0161l\u00e1pli. Klisna dokonce i vyhodila zadn\u00edma nohama. „Ty asi v\u016fbec nech\u00e1pe\u0161, jak\u00fd to je, kdy\u017e na tebe n\u011bkdo nastra\u017e\u00ed dr\u00e1t a ty spadne\u0161, co? Nev\u00ed\u0161! Nikdy jsi na koni nesed\u011bl d\u00fdl, jak p\u011bt minut! Neum\u00ed\u0161 si p\u0159edstavit, jak moc bol\u00ed, kdy\u017e spadne\u0161. Jak moc bol\u00ed, kdy\u017e k\u016f\u0148, kter\u00fdho miluje\u0161, zem\u0159e jen pro n\u011b\u010d\u00ed blbej vtip!“<\/div>\n
Ve tv\u00e1\u0159i byl cel\u00fd rud\u00fd a hlas mu p\u0159eskakoval, kdy\u017e pokra\u010doval.<\/div>\n
„Tome, v\u00ed\u0161, \u017ee od jeho smrti kon\u011b nesn\u00e1\u0161\u00edm. Pro\u010d jsi mi to ud\u011blal?“<\/div>\n
Popo\u0161el jsem k n\u011bmu. Vzt\u00e1hl jsem ruku, abych mu ji polo\u017eil na rameno, ale on ode m\u011b prudce ucouvl.<\/div>\n
„Proto\u017ee to tvoje nesn\u00e1\u0161en\u00ed c\u00edt\u00ed\u0161 jenom te\u010f,“ odpov\u011bd\u011bl jsem mu. „Ale v srdci kon\u011b miluje\u0161 po\u0159\u00e1d. A tou\u017e\u00ed\u0161 po tom, znovu jezdit. Jenom si to nechce\u0161 p\u0159iznat, proto\u017ee se boj\u00ed\u0161, \u017ee by se to mohlo opakovat.“<\/div>\n
O\u010di mu za\u010daly vlhnout, kdy\u017e se na m\u011b znovu pod\u00edval.<\/div>\n
„Ty namy\u0161len\u00fd sob\u010de,“ za\u0161eptal. „Co ty o tom m\u016f\u017ee\u0161 v\u011bd\u011bt?“<\/div>\n
Jeho slova m\u011b prudce zas\u00e1hla. Tak on mi \u0159\u00edk\u00e1 sob\u010de? Za to v\u0161echno, co pro n\u011bj d\u011bl\u00e1m? Za\u010d\u00edn\u00e1 m\u011b p\u00e1lit v o\u010d\u00edch. V\u017edy\u0165 to m\u011blo b\u00fdt pro jeho dobro\u2026 Pro n\u011bj\u2026<\/div>\n
„Nev\u011b\u0159il jsem, \u017ee mi chce\u0161 ubl\u00ed\u017eit,“ zaslechl jsem je\u0161t\u011b jeho hlas. „Ale evidentn\u011b ano.“<\/div>\n
S otev\u0159enou pusou jsem sledoval, jak miz\u00ed do hlubin lesa. Kam si jako mysl\u00ed, \u017ee jde? V\u017edy\u0165 to tady v\u016fbec nezn\u00e1! Vykro\u010dil jsem podv\u011bdom\u011b za n\u00edm, kdyby \u0161el s\u00e1m, ur\u010dit\u011b se ztrat\u00ed\u2026<\/div>\n
„A nedolejzej za mnou!“ \u0161t\u011bkl na m\u011b. „Nech m\u011b, pros\u00edm t\u011b, aspo\u0148 jednou v \u017eivot\u011b na pokoji!“<\/div>\n
Ani jsem nedokon\u010dil krok. Jeho slova byla jako jed, kter\u00fd se mi rychle rozb\u00edhal do cel\u00e9ho t\u011bla. Jenom jsem strnule z\u00edral, jak se v lesn\u00edm \u0161eru ztr\u00e1c\u00ed jeho jasn\u011b \u010derven\u00e9 tri\u010dko. Po tv\u00e1\u0159i mi st\u00e9kala jedna slza za druhou. Tohle p\u0159ece nemohl myslet v\u00e1\u017en\u011b! Nemohl! Co jsem ud\u011blal tak \u0161patn\u011b, \u017ee ho to tolik rozzlobilo? To, \u017ee jsem si dovolil bojovat za jeho \u0161t\u011bst\u00ed, nen\u00ed zas tak velik\u00fd zlo\u010din, nebo snad ano?<\/p>\n<\/div>\n
Ozvalo se tich\u00e9 zafrk\u00e1n\u00ed. Oto\u010dil jsem se a uslzen\u00fdma o\u010dima jsem se zad\u00edval na ohradu. T\u0159i kon\u011b se v klidu pop\u00e1sali opod\u00e1l, ale klisna z\u016fstala st\u00e1t u hrazen\u00ed. Ani se nehnula, jenom na m\u011b koukala. P\u0159ibl\u00ed\u017eil jsem se k n\u00ed a vid\u011bl jej\u00ed velik\u00e9 tmav\u011b hn\u011bd\u00e9 o\u010di. Byly pln\u00e9 soucitu. Chv\u00edli jsem bojoval s\u00e1m se sebou\u2026 a vlezl jsem do ohrady, co\u017e bych jindy u sv\u00e9 osoby pova\u017eoval za ztr\u00e1tu pudu sebez\u00e1chovy. Pomalu jsem do\u0161el a\u017e k n\u00ed a pohladil ji po h\u0159\u00edv\u011b.<\/div>\n
„Ty se m\u00e1\u0161,“ vzdychnul jsem ti\u0161e. „Nem\u00e1\u0161 \u017e\u00e1dn\u00e9 starosti. Jenom si u\u017e\u00edv\u00e1\u0161 hezk\u00fdch dn\u016f a t\u011b\u0161\u00ed\u0161 se na miminko\u2026 M\u00e1\u0161 tu t\u0159i kr\u00e1sn\u00e9 ochr\u00e1nce\u2026“<\/div>\n
Jemn\u011b zar\u017e\u00e1la, jako by mi rozum\u011bla.<\/div>\n
„\u0158ekni\u2026 co jsem ud\u011blal tak \u0161patn\u011b? Pro\u010d mi to jenom \u0159ekl?“<\/div>\n
Prudce jsem objal klisnu kolem krku, zabo\u0159il hlavu do jej\u00ed dlouh\u00e9 h\u0159\u00edvy a usedav\u011b se rozbre\u010del jako snad nikdy v \u017eivot\u011b. V\u00edm, \u017ee to Bill asi nemyslel a\u017e tak moc zle, jak mi to \u0159ekl. Ale jeho slova m\u011b zranila, jako nic jin\u00e9ho p\u0159edt\u00edm. Snad i p\u0159ihl\u00ed\u017een\u00ed tomu, jak ho David mu\u010d\u00ed, nebolelo tak moc, jako ten jeho tvrd\u00fd pohled a slova, kter\u00e1 se mi po\u0159\u00e1d dokola opakovala v hlav\u011b. Pro\u010d jsi mi to ud\u011blal? Ty namy\u0161len\u00fd sob\u010de\u2026 Nev\u011b\u0159il jsem, \u017ee mi chce\u0161 ubl\u00ed\u017eit, ale evidentn\u011b ano\u2026<\/em> Z t\u011bch slov \u010di\u0161ely v\u00fd\u010ditky a ubl\u00ed\u017eenost. Pro\u010d?<\/p>\n<\/div>\n
Nev\u00edm, jak dlouho jsem obj\u00edmal trp\u011bliv\u011b stoj\u00edc\u00ed klisnu a jak dlouho jsem bre\u010del. Kdy\u017e jsem se od n\u00ed odt\u00e1hl, byla jej\u00ed \u010dern\u00e1 h\u0159\u00edva poseta slzami, kter\u00e9 se v odpoledn\u00edm slunci t\u0159pytily jako diamanty. Slunce u\u017e pomalou\u010dku nazna\u010dovalo, \u017ee za n\u011bjakou dobu klesne za obzor, aby uvolnilo m\u00edsto nadch\u00e1zej\u00edc\u00ed noci. Kde je Bill? Jak to, \u017ee se je\u0161t\u011b nevr\u00e1til? M\u00e1m o n\u011bj strach\u2026 jenom\u017ee jak sv\u00e9ho drah\u00e9ho brat\u0159\u00ed\u010dka zn\u00e1m, pokud ho n\u011bco na\u0161tve, nejde s n\u00edm hnout, mus\u00ed se nechat vyvztekat do t\u00e9 doby, ne\u017e s\u00e1m uzn\u00e1 za vhodn\u00e9 se se situac\u00ed n\u011bjak vypo\u0159\u00e1dat. Je to prost\u011b dubov\u00e1 palice a s t\u00edm nic nenad\u011bl\u00e1m, i kdybych se stav\u011bl na dredy. Asi te\u010f ud\u011bl\u00e1m nejl\u00edp, kdy\u017e p\u016fjdu vybalit. Bill si pak po n\u00e1vratu aspo\u0148 uv\u011bdom\u00ed, \u017ee tady opravdu z\u016fst\u00e1v\u00e1me a t\u00edm v\u00edc se s t\u00edm bude muset sm\u00ed\u0159it. Jak u\u017e to ud\u011bl\u00e1, to je jeho probl\u00e9m. P\u0159elezu ohradu zp\u00e1tky ven, otev\u0159u kufr auta a odevzdan\u011b za\u010dnu tahat ta\u0161ky do domu\u2026<\/div>\n
Je to tu opravdu n\u00e1dhera. V\u0161echno je tu velik\u00e9, ale ne p\u0159esp\u0159\u00edli\u0161. Ide\u00e1ln\u00ed prostor, ve kter\u00e9m v\u0161ak \u010dlov\u011bk nem\u00e1 pocit ztracenosti a osam\u011bn\u00ed. Chv\u00edli v\u00e1h\u00e1m, jestli m\u00e1m Billovy v\u011bci vybalit spolu se sv\u00fdmi do lo\u017enice, nebo jestli si m\u00e1me vz\u00edt ka\u017ed\u00fd sv\u016fj pokoj. V\u00e1h\u00e1m docela dlouhou dobu, nicm\u00e9n\u011b rad\u0161i se rozhodnu pro to, abysme m\u011bli ka\u017ed\u00fd sv\u016fj pokoj, alespo\u0148 te\u010f do za\u010d\u00e1tku. D\u00e1 se to p\u0159est\u011bhovat v\u017edycky\u2026 a nav\u00edc m\u00e1m tu\u0161en\u00ed. Neblah\u00e9 tu\u0161en\u00ed, \u017ee Bill bude cht\u00edt b\u00fdt zeza\u010d\u00e1tku s\u00e1m, ne\u017e si zvykne na tohle „p\u0159ekvapen\u00ed“ v cel\u00e9 jeho kr\u00e1se.<\/p>\n<\/div>\n
Bill<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Ut\u00edk\u00e1m do lesa a pro slzy skoro ani nevid\u00edm na cestu. Nevn\u00edm\u00e1m v\u011btve, kter\u00e9 m\u011b \u0161lehaj\u00ed do tv\u00e1\u0159\u00ed, ani ostru\u017einy, kter\u00e9 se mi omot\u00e1vaj\u00ed kolem kotn\u00edk\u016f a sna\u017e\u00ed se m\u011b strhnout na zem. B\u011b\u017e\u00edm tak dlouho, dokud m\u011b neza\u010dne bolestiv\u011b p\u00edchat ve sr\u016fstaj\u00edc\u00edch \u017eebrech. Teprve pak se op\u0159u z\u00e1dy o velik\u00fd strom a vyd\u00fdch\u00e1v\u00e1m se z toho \u0161\u00edlen\u00e9ho b\u011bhu. To, \u017ee c\u00edt\u00edm nep\u0159\u00edjemn\u00fd tlak v m\u00edst\u011b sp\u00e1leniny, ok\u00e1zale ignoruju, mnohem v\u00edc m\u011b bol\u00ed srdce. Jak mi to Tom mohl ud\u011blat? Jak jenom mohl? V\u017edy\u0165 v\u00ed moc dob\u0159e, \u017ee od Sillyho smrti kon\u011b nen\u00e1vid\u00edm! Ano, je to proto, jak \u0159ekl. Je to proto, \u017ee se boj\u00edm, \u017ee by se mohlo st\u00e1t n\u011bco podobn\u00e9ho, jako byl Sillyho p\u00e1d, i do budoucnosti, a proto se sna\u017e\u00edm kon\u00edm se co nejv\u00edce vyh\u00fdbat. Je pravda, \u017ee jsem je miloval, a to tak, \u017ee opravdu z cel\u00e9ho srdce. Jen\u017ee pr\u00e1v\u011b proto m\u011b ten ne\u0161\u0165astn\u00fd p\u00e1d tak moc zranil\u2026 a proto se chci od kon\u00ed distancovat. Jenom prost\u011b chci m\u00edt jistotu, \u017ee se do \u017e\u00e1dn\u00e9ho toho \u010dty\u0159noh\u00e9ho krasavce op\u011bt nezamiluju tak, abych se o n\u011bj staral jak o vlastn\u00ed d\u00edt\u011b a on mi pak um\u0159el, to je prost\u011b cel\u00fd\u2026 A Tom to moc dob\u0159e v\u00ed! A p\u0159esto m\u011b sem p\u0159ivedl\u2026 a nav\u00edc m\u011b cestou nutil m\u00edt zav\u00e1zan\u00e9 o\u010di, jako by nev\u011bd\u011bl, co se mi p\u0159itom vybav\u00ed. Bo\u017ee, pro\u010d?<\/p>\n<\/div>\n
Pomalou\u010dku, ale jist\u011b c\u00edt\u00edm, jak mi po neuv\u011b\u0159iteln\u011b dlouh\u00e9 dob\u011b slzy zasychaj\u00ed. Zachv\u011bju se chladem, u\u017e bude ur\u010dit\u011b hodn\u011b pozdn\u00ed odpoledne a podzim se bl\u00ed\u017e\u00ed\u2026 a j\u00e1 tu jsem jenom v tri\u010dku s kr\u00e1tk\u00fdm ruk\u00e1vem. Asi bude nejlep\u0161\u00ed se vydat zp\u00e1tky do toho proklet\u00e9ho domu a oh\u0159\u00e1t se tam. T\u0159eba to nakonec nebude tak \u0161patn\u00e1 dovolen\u00e1, ale j\u00e1 prost\u011b nechci p\u0159ij\u00edt s ko\u0148mi do \u017e\u00e1dn\u00e9ho, by\u0165 sebemen\u0161\u00edho kontaktu. Jo, kdyby ten d\u016fm st\u00e1l s\u00e1m, bez st\u00e1je, tak bych si to tu u\u017e\u00edval, to je pravda. Ale takhle tu budu psychicky trp\u011bt, a\u017e budu kon\u011b ka\u017ed\u00fd den vid\u011bt i sly\u0161et\u2026 Ale j\u00e1 se nenech\u00e1m. Tom si to cel\u00e9 za\u0159izoval, tak a\u0165 se star\u00e1. V\u011bd\u011bl, \u017ee kon\u011b od onoho dostihu nesn\u00e1\u0161\u00edm\u2026 V\u011bd\u011bl, \u017ee u\u017e s nimi nikdy nechci p\u0159ij\u00edt do styku\u2026 Ale stejn\u011b m\u011b sem vzal. Jenom\u017ee to se p\u00e1n p\u0159epo\u010d\u00edtal, j\u00e1 mu je\u0161t\u011b uk\u00e1\u017eu, co to znamen\u00e1, kdy\u017e Bill Kaulitz \u0159ekne Ne!<\/em>. S ni\u010d\u00edm kolem kon\u00ed mu pom\u00e1hat nebudu. Stihl jsem zaznamenat, \u017ee zadn\u00ed vrata stodoly zv\u00ed\u0159ata maj\u00ed po\u0159\u00e1d otev\u0159en\u00e1, tak\u017ee si m\u016f\u017eou chodit dovnit\u0159 i ven, jak se jim zachce. Venku byla automaticky dopl\u0148ovan\u00e1 nap\u00e1je\u010dka, tak\u017ee tohle bylo v cajku. No, aspo\u0148 je jist\u00fd, \u017ee neum\u0159ou hlady, budou se moct chodit sami p\u00e1st. Pochybuju toti\u017e, \u017ee Tom v\u00ed, jak spr\u00e1vn\u011b sm\u00edchat drcen\u00fd oves, je\u010dmen a p\u0161enici tak, aby z toho vznikla ta spr\u00e1vn\u00e1 sm\u011bs. \u017de v\u00ed, jak vidlemi nabrat seno, aby jim ho mohl hodit do v\u00fdb\u011bhu. \u017de sm\u011bs m\u00e1 d\u00e1vat jenom r\u00e1no a ve\u010der, zat\u00edmco v poledne ji m\u00e1 nahradit granulemi. A ta p\u0159edstava, \u017ee by si zkr\u00e1til dlouhou chv\u00edli je\u017ed\u011bn\u00edm\u2026 Ta je tak absurdn\u00ed, a\u017e je to komick\u00e9. On je ohledn\u011b je\u017ed\u011bn\u00ed absolutn\u00ed za\u010d\u00e1te\u010dn\u00edk. Pokud nepo\u010d\u00edt\u00e1m Maledivy, to byla jeho snad jedin\u00e1 samostatn\u00e1 j\u00edzda, ale po t\u011bch letech si sedl na kon\u011b jen p\u00e1rkr\u00e1t, a to na Sillyho, a pouze za podm\u00ednky, \u017ee ho budu vodit, aby se pod n\u00edm nespla\u0161il. U\u017e v duchu vid\u00edm, jak m\u016fj ct\u011bn\u00fd bratr sedl\u00e1 kon\u011b. Jak dr\u017e\u00ed v ruce uzdu a nev\u00ed, kter\u00fd \u0159emen m\u00e1 v\u00e9st kudy kolem ko\u0148sk\u00e9 hlavy. Jak sed\u00e1 s\u00e1m od sebe na nezn\u00e1m\u00e9 zv\u00ed\u0159e, a je\u0161t\u011b k tomu dostihov\u00e9ho plnokrevn\u00edka\u2026<\/p>\n<\/div>\n
Ta p\u0159edstava mi vehnala do tv\u00e1\u0159e \u0161kodolib\u00fd \u00fasm\u011bv. Skoro jsem ani nepost\u0159ehl, \u017ee u\u017e jsem vylezl z lesa ven a \u017ee stoj\u00edm u auta. Je pr\u00e1zdn\u00e9, Tom u\u017e evidentn\u011b vybalil. Jdu do domu, stejn\u011b ale neodol\u00e1m a i p\u0159es svou skrytou z\u00e1\u0161\u0165 vrhnu na pasouc\u00ed se \u010dtve\u0159ici obdivn\u00fd, v\u0161e podrobn\u011b mapuj\u00edc\u00ed pohled. Uhlov\u011b \u010dern\u00e1 klisna, \u010dekaj\u00edc\u00ed h\u0159\u00edb\u011b, dva vala\u0161i, jeden hn\u011bd\u00e1k, druh\u00fd ryz\u00e1k, a sn\u011bhob\u00edl\u00fd h\u0159ebec. V\u0161ichni \u010dty\u0159i se v\u011bnovali zelen\u00e9 tr\u00e1v\u011b, ani\u017e by si m\u011b jakkoliv v\u0161\u00edmali. M\u011bli v\u00fdborn\u011b stav\u011bn\u00e1 t\u011bla, zdrav\u00e1 srst se jim n\u00e1dhern\u011b leskla. I kdy\u017e jsem tady nikde nevid\u011bl \u017e\u00e1dnou tr\u00e9ninkovou dr\u00e1hu, bylo o\u010dividn\u00e9, \u017ee jsou v\u0161ichni ve v\u00fdborn\u00e9 form\u011b, a\u010dkoliv kobyla m\u011bla kv\u016fli h\u0159\u00edb\u011bti velice pln\u00e9 tvary. Pro ka\u017ed\u00e9ho ko\u0148\u00e1ka by to byl r\u00e1j\u2026 Ale pro m\u011b je to peklo. J\u00e1 nechci b\u00fdt u kon\u00ed. Chci jet dom\u016f\u2026<\/p>\n<\/div>\n
Kdy\u017e jsem ve\u0161el dovnit\u0159, poznal jsem, \u017ee Tom chyst\u00e1 ve\u010de\u0159i. Zaregistroval jsem, \u017ee u\u017e stihl vybalit\u2026 a ka\u017ed\u00e9mu z n\u00e1s dal s\u00f3lo pokoj. V\u00fdborn\u011b, chytr\u00fd brat\u0159\u00ed\u010dek. V\u00ed, \u017ee se te\u010f budu hodn\u011b dlouho zlobit a \u017ee s n\u00edm nebudu jen tak mluvit, za to, co mi proti m\u00e9 v\u016fli ud\u011blal. Sna\u017e\u00ed se vy\u017eehlit si to \u00fasm\u011bvem, s n\u00edm\u017e p\u0159ede m\u011b pokl\u00e1d\u00e1 hrn\u00ed\u010dek s \u010dajem a pr\u00e1v\u011b dosma\u017een\u00e1 vaj\u00ed\u010dka s velik\u00fdm kraj\u00edcem chleba. Ale j\u00e1 se sotva zm\u016f\u017eu na d\u011bkovn\u00e9 zabru\u010den\u00ed. No jo, no\u2026 Myslel to dob\u0159e, ale zkr\u00e1tka nedomyslel, tohle mu jen tak neprojde a u\u017e v\u016fbec si to nevy\u017eehl\u00ed n\u011bjak\u00fdmi vaj\u00ed\u010dky, i kdy\u017e to chutnalo skv\u011ble. Ani\u017e by kter\u00fdkoliv z n\u00e1s pronesl jedin\u00e9 slovo, zvedl jsem se po sn\u011bden\u00ed j\u00eddla ze \u017eidle a ode\u0161el jsem do sv\u00e9ho pokoje. Byl \u00fatuln\u00fd a Tom mi v\u0161echny vybalen\u00e9 v\u011bci stihl naskl\u00e1dat p\u0159esn\u011b tak, jak je m\u00edv\u00e1m doma, pe\u010dliv\u011b a pedanticky, v\u0161echno p\u0159esn\u011b na sv\u00e9 m\u00edsto.<\/div>\n
Zatla\u010dila m\u011b slza dojet\u00ed, kter\u00e1 se drala na povrch spodn\u00edho v\u00ed\u010dka, aby ho p\u0159eklenula a elegantn\u011b skanula po m\u00e9 tv\u00e1\u0159i, aby se rozt\u0159\u00ed\u0161tila o zem. Ach jo, pro\u010d mi tohle jenom ud\u011blal? Je na m\u011b tak hodn\u00fd, d\u011bl\u00e1 to pro moje dobro\u2026 Jenom\u017ee j\u00e1 se nem\u016f\u017eu chovat jinak! I tady v dom\u011b c\u00edt\u00edm v\u016fni sena, sm\u00ed\u0161enou s v\u016fn\u00ed k\u016f\u017ee a ko\u0148sk\u00e9 srsti. Ten vzduch, kter\u00fd d\u00edky tomu la\u010dn\u011b vdechuji rychleji, ne\u017e jindy, mi a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 \u017eiv\u011b p\u0159ipom\u00edn\u00e1 Sillyho.<\/p>\n<\/div>\n
Op\u011bt sed\u00edm v jeho sedle a proh\u00e1n\u00edme se na zelen\u00e9 louce v den, kdy jsem ho od usm\u00edvaj\u00edc\u00edho se br\u00e1\u0161ky dostal ke sv\u00fdm t\u0159ic\u00e1t\u00fdm druh\u00fdm narozenin\u00e1m. Sed\u00edm na n\u011bm bez sedla, bez uzdy, jen tak, a Tom, sed\u00edc\u00ed za mnou a boj\u00e1cn\u011b m\u011b dr\u017e\u00edc\u00ed kolem pasu, m\u011b p\u0159emlouv\u00e1, abych jel dostih na n\u011bm. Tr\u00e9nujeme skoky i rychlost. Sed\u00edm v jeho sedle p\u0159ed zapln\u011bn\u00fdmi tribunami. V\u0161ichni n\u00e1s povzbuzuj\u00ed, ale j\u00e1 m\u00e1m divn\u00fd pocit, c\u00edt\u00edm se tak tup\u00fd, pr\u00e1zdn\u00fd a vystra\u0161en\u00fd. Moje t\u011blo prot\u00edn\u00e1 st\u0159\u00edb\u0159it\u00fd vzduch, kdy\u017e se spolu se Sillym \u017eeneme jako prvn\u00ed, s luxusn\u00edm n\u00e1skokem, k \u017eiv\u00e9mu plotu. Prudk\u00e9 zaseknut\u00ed a kotrmelec m\u011b katapultuj\u00ed ze sedla. Dopad\u00e1m na zem. Bol\u00ed m\u011b cel\u00fd \u010dlov\u011bk, ale hor\u0161\u00ed je ko\u0148sk\u00fd n\u00e1\u0159ek, kter\u00fd sly\u0161\u00edm vedle sebe. Zved\u00e1m se a se strachem b\u011b\u017e\u00edm ke sv\u00e9mu h\u0159ebci. Spousta krve a jeho vyd\u011b\u0161en\u00e9 o\u010di\u2026 to je to posledn\u00ed, co vid\u00edm, ne\u017e ztr\u00e1c\u00edm pod tvrd\u00fdm \u00faderem v\u011bdom\u00ed\u2026<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Ne. I kdy\u017e jsem Tomovi vd\u011b\u010dn\u00fd za v\u0161echno, co pro m\u011b d\u011bl\u00e1, tak tady to nevydr\u017e\u00edm. Zbl\u00e1zn\u00edm se z toho, vzpom\u00ednky, jak kr\u00e1sn\u00e9, tak ty bolestn\u00e9, jsou a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 \u017eiv\u00e9 a pron\u00e1sleduj\u00ed m\u011b tu, a\u0165 se hnu kamkoliv. Ale z\u00e1rove\u0148 si uv\u011bdomuju, \u017ee nem\u016f\u017eu Toma donutit k tomu, abychom jeli dom\u016f. Ne, kdy\u017e si vzpomenu, jak byl p\u0159ed odjezdem i po vystoupen\u00ed z auta cel\u00fd rozz\u00e1\u0159en\u00fd. Ne, kdy\u017e ve vzpom\u00ednce vid\u00edm v jeho o\u010d\u00edch to nad\u0161en\u00ed z toho, jakou mi podle sv\u00e9ho m\u00edn\u011bn\u00ed ud\u011blal nezm\u011brnou radost. Prost\u011b to tu mus\u00edm n\u011bjak vydr\u017eet. Ale vzpom\u00ednky na milovan\u00e9ho h\u0159ebce a jeho tragick\u00fd konec m\u011b tu zni\u010d\u00ed. Padnu na \u010dist\u011b povle\u010denou postel a rozbre\u010d\u00edm se\u2026<\/p>\n<\/div>\n
autor: \u00c1\u010fa<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: \u00c1\u010fa Tom Zara\u017een\u011b jsem se na Billa zad\u00edval. Co t\u00edm myslel? Jak Oto\u010d to a jedeme dom\u016f? No to v \u017e\u00e1dn\u00fdm p\u0159\u00edpad\u011b! Ur\u010dit\u011b mu nedoch\u00e1z\u00ed, jak moc jsou kon\u011b d\u016fle\u017eit\u00ed pro zahojen\u00ed jeho psychiky. V\u011bnoval jim takovou dobu\u2026 a hlavn\u011b takovou<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[203],"tags":[],"class_list":["post-14941","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-chaos-v-dusi-ii"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/14941","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=14941"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/14941\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=14941"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=14941"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=14941"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}