{"id":14955,"date":"2009-03-23T16:00:00","date_gmt":"2009-03-23T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=14921"},"modified":"2009-03-23T16:00:00","modified_gmt":"2009-03-23T15:00:00","slug":"1000-meere-10","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/03\/23\/1000-meere-10\/","title":{"rendered":"1000 Meere 10."},"content":{"rendered":"
autor: Bitter<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Tom znova p\u0159ipravoval sn\u00eddani. Najednou se z lo\u017enice ozval k\u0159ik a za vte\u0159inku st\u00e1l ve dve\u0159\u00edch Bill.<\/div>\n
„J\u00e1 chci dom\u016f…“<\/div>\n
„Pro\u010d, co se stalo?“ Bill cht\u011bl odpov\u011bd\u011bt, m\u00edsto toho se zad\u00edval na medailon na Tomov\u011b krku. Pomalu k n\u011bmu do\u0161el a medailon si prohl\u00ed\u017eel. Na tv\u00e1\u0159i se mu za\u010daly kut\u00e1let slzy. Tom to po\u0159\u00e1d nech\u00e1pal. „Co se d\u011bje…“<\/div>\n
„To… je moje…“ Tom se pod\u00edval na medailon a pak zas na Billa. Sundal si ho a vtiskl mu ho do dlan\u011b. Bill ho rozt\u0159esen\u00fdmi prsty otev\u0159el. „Ne… to p\u0159ece…“ Upustil ho a utekl do lo\u017enice. Tom medailon zvedl a ut\u00edkal za n\u00edm.<\/div>\n
Bill kle\u010del na zemi a zmaten\u011b se d\u00edval kolem sebe. „A\u0165 to skon\u010d\u00ed… pros\u00edm…“ P\u0159ed o\u010dima se mu vyjevovaly r\u016fzn\u00e9 obrazy, v duchu sly\u0161el hlasy… Tom si k n\u011bmu p\u0159iklekl a nadzvedl mu tv\u00e1\u0159. Bill se mu zad\u00edval do o\u010d\u00ed. „J\u00e1… to p\u0159ece… Tome, jak se jmenuju… nel\u017ei mi…“ Tom jen sklopil pohled. Neum\u011bl si p\u0159edstavit, jak\u00fdm \u0161okem pr\u00e1v\u011b proch\u00e1z\u00ed.<\/div>\n
„Co chce\u0161 sly\u0161et… Bille…“ Znovu se mu zad\u00edval do o\u010d\u00ed. Bill se mu zhroutil do n\u00e1ru\u010de a za\u010dal hlasit\u011b bre\u010det. Tom ho pevn\u011b stiskl. „To bude dobr\u00fd… tady jsi doma, v bezpe\u010d\u00ed…“<\/div>\n
„J\u00e1 to nech\u00e1pu… jak to, \u017ee… Co se stalo…“ Tom mu neodpov\u011bd\u011bl, vzal ho do n\u00e1ru\u010de a odnesl na postel. Opatrn\u011b ho posadil a sedl si vedle.<\/div>\n
„Co si pamatuje\u0161 jako posledn\u00ed?“ Bill se na chvilku zamyslel.<\/div>\n
„Soud, vystoupili jsme z v\u00fdtahu a… d\u00e1l nev\u00edm…“<\/div>\n
\n
„Bille, opravdu to chce\u0161 sly\u0161et? Nechce\u0161 t\u0159eba chvilku po\u010dkat, a\u017e se ten \u0161ok uklidn\u00ed?“<\/div>\n
„Ne.“ \u0158ekl odhodlan\u011b. Byl p\u0159ipraven\u00fd na v\u0161echno. Pr\u00e1v\u011b si uv\u011bdomil, \u017ee nikdo jako Nicolas neexistuje a \u017ee on je ve skute\u010dnosti n\u011bkdo \u00fapln\u011b jin\u00fd a Tom je jeho bratr, z\u00e1rove\u0148 v\u0161ak jeho jedin\u00e1 l\u00e1ska… ne Andreas. Jedin\u00fd, co nedok\u00e1zal pochopit, byl fakt, jak se to v\u0161echno stalo. Posledn\u00ed, co si pamatoval, byl ten rozsudek, v\u00fdtah a pak jen nemocnici a Andyho.<\/div>\n
„Kdy\u017e jsme vy\u0161li p\u0159ed budovu… n\u011bkdo t\u011b post\u0159elil…“ Tomovi se po tv\u00e1\u0159i skut\u00e1lela slza. Bill si s\u00e1hl na m\u00edsto na hrudi… „V nemocnici mi \u0159ekli, \u017ee jsi um\u0159el… a pak jsem potkal Andrease… \u0159ekl, \u017ee celej ten p\u016flrok jsi byl u n\u011bj…“<\/div>\n
„Ale jak to, \u017ee jsem si nevzpom\u00ednal…“<\/div>\n
„Andreas ti d\u00e1val n\u011bjak\u00fd pr\u00e1\u0161ky…“<\/div>\n
„J\u00e1 myslel, \u017ee jsem m\u011bl nehodu a \u017ee…“ Bill si teprve te\u010f n\u011bco uv\u011bdomil. „J\u00e1… j\u00e1 s n\u00edm…“ Ud\u011blalo se mu \u0161patn\u011b, kdy\u017e si uv\u011bdomil, \u017ee Andreasovi celou tu dobu v\u011b\u0159il a on ho jen vyu\u017e\u00edval, dokonce s n\u00edm i spal.<\/div>\n
„Tome, promi\u0148… Odpus\u0165… Pros\u00edm…“<\/div>\n
„Za co?“<\/div>\n
„J\u00e1…“ Najednou prudce vyb\u011bhl s dlan\u00ed p\u0159itisklou na rtech…<\/p>\n<\/div>\n
Asi po p\u016fl hodin\u011b u\u017e le\u017eel na posteli a hr\u00e1l si s medailonem.<\/div>\n
Tom loktem otev\u0159el dve\u0159e. Polo\u017eil podnos p\u0159ed Billa na postel. Bill se usm\u00e1l.<\/div>\n
„D\u011bkuju.“<\/div>\n
„U\u017e je ti l\u00edp?“<\/div>\n
„Jo, u\u017e jo.“ Najednou se narovnal a t\u00e1c odlo\u017eil na stolek. „Tome… j\u00e1… pochopil bych, kdybys… no\u2026“<\/div>\n
„Co? „<\/div>\n
„No kdybys… m\u011b necht\u011bl…“<\/div>\n
„Jak to mysl\u00ed\u0161?“<\/div>\n
„P\u0159ece… Andreas… j\u00e1… podvedl jsem t\u011b…“ Tom se na n\u011bj m\u011bkce usm\u00e1l.<\/div>\n
„Ale mil\u00e1\u010dku…“ Oslovil ho ti\u0161e. Sedl si t\u011bsn\u011b k n\u011bmu, vzal mu medailon a pov\u011bsil mu ho kolem krku, a pol\u00edbil na \u010delo. „Ty za to nem\u016f\u017ee\u0161…“<\/div>\n
„Ale…“ Zahled\u011bl se do jeho nevinn\u00fdch o\u010d\u00ed pln\u00fdch o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00ed.<\/div>\n
„Miluju t\u011b.“<\/div>\n
„Tome…“ Vydechl Bill nad\u0161en\u011b a vrhl se mu do n\u00e1ru\u010d\u00ed. Pevn\u011b se k n\u011bmu p\u0159itulil. Zabo\u0159il hlavu do jeho mikiny a om\u00e1men\u011b vdechoval jeho v\u016fni. Jak na ni mohl zapomenout?<\/div>\n
„J\u00e1 tebe taky.“<\/div>\n
„Tak vid\u00ed\u0161, jak t\u011b jen mohlo napadnout n\u011bco takov\u00fdho?“ Bill jen pokr\u010dil rameny. Tom mu jezdil rukou po z\u00e1dech, Bill ho nesm\u011ble pol\u00edbil na krku.<\/div>\n
„Tome, v\u00e1\u017en\u011b…“<\/div>\n
„J\u00e1 n\u011bco \u0159ek. Klidn\u011b ti to na m\u00edst\u011b dok\u00e1\u017eu.“<\/div>\n
Jemn\u011b ho povalil do pe\u0159in a lehl si na n\u011bj. Pol\u00edbil ho. „Miluju t\u011b a chci, abys v\u011bd\u011bl, \u017ee pro tebe ud\u011bl\u00e1m cokoli.“ Bill se usm\u00e1l. Tuhle v\u011btu znal moc dob\u0159e. Tom cht\u011bl pokra\u010dovat, ale Bill ho zadr\u017eel.<\/div>\n
„Tome j\u00e1… dej mi \u010das… pros\u00edm.“ Tom ho p\u0159evalil na bok a p\u0159itiskl k sob\u011b.<\/div>\n
„D\u00e1m ti t\u0159eba mo\u0159e \u010dasu\u2026“<\/p>\n<\/div>\n
Tom polo\u017eil ta\u0161ku p\u0159ed dve\u0159e a zazvonil. Domovn\u00ed dve\u0159e se prudce otev\u0159ely a vyb\u011bhla Simone. Ihned Toma objala.<\/div>\n
„Tome, kde jsi byl… M\u011bli jsme o tebe strach.“<\/div>\n
„Pro\u010d?“ Podivil se a zasm\u00e1l se, \u010d\u00edm\u017e vyvedl Simone z m\u00edry. V\u017edy\u0165 ho nevid\u011bla se zasm\u00e1t u\u017e p\u016fl roku.<\/div>\n
„Douf\u00e1m, \u017ee je k ob\u011bdu n\u011bco dobr\u00fdho. Bill se nestihl nasn\u00eddat a m\u00e1 hlad. To v\u00ed\u0161, ne\u017e se na\u0161minkuje, j\u00e1 u\u017e bych byl desetkr\u00e1t hotovej.“ Simone si ho starostliv\u011b prohl\u00ed\u017eela, u\u017e cht\u011bla nam\u00edtnout n\u011bco ve smyslu, \u017ee by m\u011bl j\u00edt k psychiatrovi, kdy\u017e se otev\u0159ely zadn\u00ed dve\u0159e a vystoupil Bill.<\/div>\n
„Mami!“ Okam\u017eit\u011b se k n\u00ed rozb\u011bhl.<\/div>\n
„Bi… Bille…“ Simone se chytla Tomovy mikiny a kdyby j\u00ed Tom nechytil, zhroutila by se k zemi.<\/div>\n
Tom j\u00ed opatrn\u011b profackoval. Nereagovala.<\/div>\n
„Bille pomoz mi, odneseme j\u00ed do domu.“ Bill k\u00fdvl a chytil matku z druh\u00e9 strany.<\/p>\n<\/div>\n
Tom vybaloval Billovy v\u011bci a d\u00e1val je na m\u00edsto, kde obvykle byly, Bill zat\u00edm sed\u011bl u matky a ot\u00edral j\u00ed \u010delo mokr\u00fdm kapesn\u00edkem.<\/div>\n
Simone zam\u017eourala a ve chv\u00edli, kdy zaost\u0159ila mlad\u0161\u00edho z jejich syn\u016f, m\u00e1lem zase omdlela.<\/div>\n
„Mami…“ Oslovil j\u00ed Bill ti\u0161e a odlo\u017eil kapesn\u00edk. Simone se s obt\u00ed\u017eemi posadila. Nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b z\u00edrala na chlapce p\u0159ed sebou. Boj\u00e1cn\u011b k n\u011bmu vzt\u00e1hla dlan\u011b a lehce, jako by se snad b\u00e1la, \u017ee se rozplyne, ho pohladila po tv\u00e1\u0159i. Bill se na n\u00ed sladce uculil. Simone ho k sob\u011b pevn\u011b p\u0159itiskla a m\u00e1lem mu vyrazila dech.<\/div>\n
„Billy… zlat\u00ed\u010dko… Ty \u017eije\u0161…“ \u0160veholila po\u0159\u00e1d dokola.<\/div>\n
„Mami… dlouho nebudu, jestli m\u011b nepust\u00ed\u0161… udus\u00ed\u0161 m\u011b…“ Bill j\u00ed od sebe jemn\u011b odstr\u010dil.<\/div>\n
„Ale jak to… “ Bill najednou zv\u00e1\u017en\u011bl. Nev\u011bd\u011bl, jak j\u00ed to m\u00e1 \u0159\u00edct, aby zase neomdlela, nav\u00edc, kdy\u017e v tom m\u011bl s\u00e1m zmatek.<\/div>\n
„J\u00e1 ti to pak \u0159eknu.“ Ozval se za nimi Tom, kter\u00fd cel\u00e9 to dojemn\u00e9 divad\u00fdlko sledoval. Bill se na n\u011bj vd\u011b\u010dn\u011b usm\u00e1l.<\/div>\n
O m\u011bs\u00edc pozd\u011bji<\/strong><\/div>\n
Bill sed\u011bl na parapetu a d\u00edval se ven. U\u017e skoro m\u011bs\u00edc byl zp\u00e1tky a v\u0161echno se vracelo do star\u00fdch kolej\u00ed. Kapela ohl\u00e1sila comeback a medi\u00e1ln\u00ed koloto\u010d kolem n\u011bj a Toma se rozjel op\u011bt naplno. Za dva dny budou m\u00edt velkej koncert a te\u010f jsou v Berl\u00edn\u011b v jednom z nejluxusn\u011bj\u0161\u00edch hotel\u016f, v tom nejlep\u0161\u00edm pokoji a stejn\u011b mu po tv\u00e1\u0159\u00edch te\u010dou slzy. Je mu zima a p\u0159ipad\u00e1 si tady st\u00edsn\u011bn\u011b, jako by se st\u011bny p\u0159ibli\u017eovaly a cht\u011bly ho rozma\u010dkat, a p\u0159itom osoba, kter\u00e1 by to v\u0161echno zm\u011bnila, podobn\u011b jako on sed\u00ed na parapetu a ti\u0161e pl\u00e1\u010de do noci, nech\u00e1paj\u00edc toho druh\u00e9ho. A p\u0159itom Bill by tolik cht\u011bl, strach je siln\u011bj\u0161\u00ed, strach z toho, \u017ee by Toma zklamal. Po\u0159\u00e1d m\u00e1 p\u0159ed sebou Andrease a p\u0159ipad\u00e1 si stejn\u011b, jako kdy\u017e ho Andreas zneu\u017e\u00edval, ba je\u0161t\u011b h\u016f\u0159. B\u00e1l se, \u017ee by vedle Toma nevydr\u017eel. Nemohl by sl\u00fdchat ta sladk\u00e1 slova. On si je nezaslou\u017e\u00ed, zradil ho p\u0159ece. Podvedl ho, zapomn\u011bl na jejich l\u00e1sku…<\/div>\n
Slo\u017eil hlavu do dlan\u00ed a naplno se rozvzlykal.<\/div>\n
Tom, stejn\u011b jako Bill, sed\u011bl u okna a poslouchal ticho kolem n\u011bj. P\u0159em\u00fd\u0161lel nad t\u00edm, co ud\u011blal \u0161patn\u011b. Najednou se ozval zvuk t\u0159\u00ed\u0161t\u00edc\u00edho se skla a tlumen\u00fd v\u00fdk\u0159ik. \u0160lo to od Billa z pokoje. Rychle se zvedl a ut\u00edkal za n\u00edm. Vtrhl do pokoje a na\u0161el Billa le\u017e\u00edc\u00edho na zemi, t\u0159\u00e1sl se pod n\u00e1porem hlasit\u00fdch vzlyk\u016f a na zemi kolem n\u011bj bylo sklo od toho, jak ve vzteku hodil v\u00e1zu proti zdi.<\/div>\n
„Bille!“ Rychle k n\u011bmu p\u0159iklekl a st\u00e1hnul ho k sob\u011b do n\u00e1ru\u010d\u00ed. Bill se nebr\u00e1nil. Nem\u011bl u\u017e na nic s\u00edlu. Jen d\u00e1l hlasit\u011b vzlykal. „Bille… mil\u00e1\u010dku… l\u00e1sko…“<\/div>\n
„Ne\u0159\u00edkej mi tak…“<\/div>\n
„Pro\u010d ne?“<\/div>\n
„J\u00e1 si to nezaslou\u017e\u00edm…“<\/div>\n
„Zaslou\u017e\u00ed\u0161.“<\/div>\n
„Ne…“ Vzal Billa do n\u00e1ru\u010d\u00ed a odnesl do lo\u017enice, kde ho ulo\u017eil na postel. Bill ho ale odm\u00edtal pustit, a tak mu nezbylo nic jin\u00e9ho, n\u011b\u017e si lehnout vedle n\u011bj. “ Nepla\u010d…“ Tiskl ho k sob\u011b a s \u00falevou sledoval, jak se Bill uklid\u0148uje.<\/div>\n
P\u0159itiskl rty na jeho \u010delo a pomalu se posouval n\u00ed\u017e. Jemn\u011b ho za\u010dal l\u00edbat na rty a nep\u0159est\u00e1val ho hladit na z\u00e1dech. „U\u017e je dob\u0159e… p\u0161\u0161\u0161\u0161t…“ Bill se nebr\u00e1nil, ani nijak slovn\u011b neprotestoval a nech\u00e1val se h\u00fd\u010dkat Tomov\u00fdmi polibky a doteky. Pot\u0159eboval je. Pot\u0159eboval v\u011bd\u011bt, jak moc se m\u00fdlil nad t\u00edm, \u017ee ho Tom nepot\u0159ebuje. Pot\u0159eboval ho a to moc, stejn\u011b jako on Toma.<\/div>\n
Po p\u00e1r polibc\u00edch za\u010dal spolupracovat a jeho smutek pomalu ustupoval rostouc\u00ed touze.<\/div>\n
P\u0159ekulil Toma na sebe a pomalu mu vyhrnoval triko. Ka\u017ed\u00fd milimetr, kter\u00fd odkryl, okam\u017eit\u011b pol\u00edbil. Sundal mu ho spole\u010dn\u011b s k\u0161iltovkou a \u010delenkou. Tom mu sundal ob\u011b trika najednou a za\u010dal pomalu rozep\u00ednat p\u0159ezku p\u00e1sku. Bill se trochu nadzdvihl, aby mu Tom mohl st\u00e1hnout ryfle. Tom si pouze rozepl p\u0159ezku a rozepl knofl\u00edk a zip. Jazykem sjel od Billova krku a\u017e k hv\u011bzd\u011b, kterou jako v\u017edy p\u00e1rkr\u00e1t obt\u00e1hl. Pot\u00e9 si rty razil cesti\u010dku zp\u011bt a\u017e k Billov\u00fdm rt\u016fm. Koleno natla\u010dil na Bill\u016fv rozkrok a za\u010dal ho jemn\u011b t\u0159\u00edt, zat\u00edmco ho l\u00edbal na krku a na hrudn\u00edku. Bill hlasit\u011b vzdychal a ob\u010das vyk\u0159ikl i Tomovo jm\u00e9no.<\/div>\n
„Tome… j\u00e1… \u00e1\u00e1\u00e1\u00e1\u00e1chhh… pros\u00edm… To-Tome…“ Tom mu st\u00e1hnul boxerky. Jazykem p\u0159ejel po cel\u00e9 d\u00e9lce jeho mu\u017estv\u00ed a zastavil se na \u0161pi\u010dce, kterou stiskl mezi rty a za\u010dal po n\u00ed kmitat jazykem. Zvedl pohled k Billovi. Ten h\u00e1zel hlavou z jedn\u00e9 strany na druhou, z \u00fast se mu draly slastn\u00e9 steny a ruce zat\u00ednal do matrace. Tom se jen spokojen\u011b usm\u00e1l a pomohl si rukou, kterou za\u010dal l\u00edn\u011b pohybovat, zat\u00edmco jazykem zpracov\u00e1val \u0161pi\u010dku jeho penisu jak nejl\u00edp um\u011bl. Bill mu s bl\u00ed\u017e\u00edc\u00edm se vrcholem n\u011bkolikr\u00e1t necht\u011bn\u011b p\u0159irazil do \u00fast, ne\u017e se kone\u010dn\u011b slo\u017eil do p\u0159ikr\u00fdvek. Tom se nad n\u011bj naklonil. Bill le\u017eel s m\u00edrn\u011b zaklon\u011bnou hlavou, zav\u0159en\u00fdma o\u010dima a sna\u017eil se uklidnit. Tom mu odhrnul prameny vlas\u016f z obli\u010deje a h\u0159betem ruky mu p\u0159ejel po tv\u00e1\u0159i. Bill otev\u0159el o\u010di a p\u00e1rkr\u00e1t zamrkal, spojil ruce na jeho t\u00fdlu a vyhoupnul se do sedu. Sedl si na Toma a p\u00e1rkr\u00e1t se zhoupl.<\/div>\n
„Nemus\u00ed\u0161, jestli…“<\/div>\n
„Tohle u\u017e jsem jednou sly\u0161el a stejn\u011b jsem to pak ud\u011blal.“ Usm\u00e1l se na n\u011bj nevin\u011b a z\u00e1rove\u0148 \u010f\u00e1belsky. Je\u0161t\u011b p\u00e1rkr\u00e1t se na n\u011bm zhoupnul a pak ho povalil. Za\u010dal ho jemn\u011b l\u00edbat na krku, na hrudi, b\u0159i\u0161e a hladil ho p\u0159itom na ruk\u00e1ch. Zuby jemn\u011b kousal a piersingem \u0161kr\u00e1bal Toma v\u0161ude, kde se mu zl\u00edbilo. Tom se za\u010dal proh\u00fdbat \u010d\u00edm d\u00e1l t\u00edm v\u00edc a Billa si natla\u010dil v\u00edc na kl\u00edn. Bill se ale zvedl a sundal mu ryfle i s boxerkama. Tom se zap\u0159el na loktech a Bill ho jemn\u011b dotla\u010dil k d\u0159ev\u011bn\u00e9mu op\u011bradlu postele. Tom se o n\u011b z\u00e1dy op\u0159el a Bill se ho chytil. Naposledy Toma pol\u00edbil a pak na n\u011bj dosedl. Tom prudce zaklonil hlavu, neuv\u011bdomil si, \u017ee se op\u00edr\u00e1 o d\u0159ev\u011bn\u00fd op\u011bradlo a trochu se pra\u0161til. Bolest okam\u017eit\u011b vyst\u0159\u00eddalo obrovsk\u00e9 vzru\u0161en\u00ed od toho, jak se Bill za\u010dal na jeho kl\u00edn\u011b nadzdvih\u00e1vat a zase dosed\u00e1vat. Nehty p\u0159itom zar\u00fdval do op\u011bradla a vytv\u00e1\u0159el na jeho laku viditeln\u00e9 r\u00fdhy. Naklonil se k n\u011bmu a ve stejn\u00e9m rytmu jako Tom pronikal do jeho t\u011bla, pronikal on jazykem do jeho rt\u016f. Tom sjel rukama do jeho kl\u00edna a sna\u017eil se je oba dov\u00e9st do k\u00fd\u017een\u00e9ho r\u00e1je spole\u010dn\u011b. Za p\u00e1r okam\u017eik\u016f se pokojem rozlehly dva posledn\u00ed hlasit\u00e9 steny.<\/p>\n<\/div>\n
Bill z Toma sesedl a lehnul si na n\u011bj. Tom ho objal a usm\u00e1l se na n\u011bj. Uhodl dob\u0159e, co Bill pot\u0159eboval, ne\u0161lo o sex, ale o to, d\u00e1t mu pocit, \u017ee ho miluje i p\u0159es to v\u0161echno, co se stalo. Pocit, \u017ee celou tu dobu d\u00fdchal jen pro n\u011bj a \u017ee ho pot\u0159ebuje k \u017eivotu v\u00edc jak vzduch.<\/div>\n
Bill pot\u0159eboval v\u011bd\u011bt, ke komu pat\u0159\u00ed. A pat\u0159\u00ed jen Tomovi a on u\u017e nedovol\u00ed, aby se ho dot\u00fdkal n\u011bkdo dal\u0161\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
autor: Bitter<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Bitter Tom znova p\u0159ipravoval sn\u00eddani. Najednou se z lo\u017enice ozval k\u0159ik a za vte\u0159inku st\u00e1l ve dve\u0159\u00edch Bill. „J\u00e1 chci dom\u016f…“ „Pro\u010d, co se stalo?“ Bill cht\u011bl odpov\u011bd\u011bt, m\u00edsto toho se zad\u00edval na medailon na Tomov\u011b krku. Pomalu k n\u011bmu do\u0161el<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[208],"tags":[],"class_list":["post-14955","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-1000-meere"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/14955","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=14955"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/14955\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=14955"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=14955"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=14955"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}