{"id":14962,"date":"2009-03-22T16:00:00","date_gmt":"2009-03-22T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=14928"},"modified":"2009-03-22T16:00:00","modified_gmt":"2009-03-22T15:00:00","slug":"kruh-1","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/03\/22\/kruh-1\/","title":{"rendered":"Kruh 1."},"content":{"rendered":"
autor: \u00c1\u010fa<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Zdrav\u00edm \ud83d\ude42 Moje dal\u0161\u00ed pov\u00eddka, jak u\u017e n\u00e1zev vypov\u00edd\u00e1, je op\u011bt inspirov\u00e1na filmem – tentokr\u00e1t d\u011bj vych\u00e1z\u00ed z Kruhu. Vybrala jsem si ho, proto\u017ee jsem na n\u011bj ned\u00e1vno koukala\u2026 A kdy\u017e jsem vid\u011bla, jak Samara vyl\u00e9z\u00e1 ze studn\u011b, tak jsem si ji, nev\u00edm pro\u010d, spojila s Billem \ud83d\ude42 Ale op\u011bt je to jenom hrub\u00e1 inspirace, d\u011bj m\u016f\u017ee m\u00edsty pom\u011brn\u011b zna\u010dn\u011b odb\u00edhat od filmov\u00e9 p\u0159edlohy. P\u0159\u00edjemnou z\u00e1bavu p\u0159i \u010dten\u00ed! \ud83d\ude42<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Jak to v\u0161echno za\u010dalo\u2026 1\/2<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
Velik\u00fd d\u016fm, kter\u00fd halila tma hlubok\u00e9 noci, se vyp\u00ednal ke hv\u011bzd\u00e1m v cel\u00e9 sv\u00e9 kr\u00e1se. Na prvn\u00ed pohled se jevil osam\u011bl\u00fd, kdo by jej ale obe\u0161el, vid\u011bl by, jak se v jednom pokoji sv\u00edt\u00ed. Nikdo takov\u00fd tu nebyl, snad jenom osam\u011bl\u00e1 ko\u010dka, toulaj\u00edc\u00ed se noc\u00ed, na okam\u017eik upnula k oknu sv\u00e9 z\u00e1\u0159iv\u011b zelen\u00e9 o\u010di, zam\u0148oukala a utekla lovit my\u0161i.<\/p>\n<\/div>\n
V pokoji byly dv\u011b d\u00edvky. Jedna le\u017eela na b\u0159i\u0161e na velik\u00e9 posteli, d\u00e1vaj\u00edc si sv\u011btl\u00e9 vlasy za ucho, p\u0159esn\u011b tak, jako to d\u011bl\u00e1val jej\u00ed otec, kde\u017eto \u010dernovl\u00e1ska se z\u00e1dy op\u00edrala o postel a znud\u011bn\u011b sledovala televizi. \u017d\u00e1dn\u00fd program je nedok\u00e1zal zabavit.<\/p>\n<\/div>\n
„Nesn\u00e1\u0161\u00edm televizi,“ zamumlala Katie a zastr\u010dila si sv\u011btl\u00fd pram\u00ednek za ucho. „T\u0159e\u0161t\u00ed mi z n\u00ed hlava.“<\/p>\n<\/div>\n
Chv\u00edli nesouhlasn\u011b hled\u011bla na obrazovku a hlasit\u011b vyjmenov\u00e1vala, \u010d\u00edm v\u0161\u00edm jsou z televize vyza\u0159ovan\u00e9 molekuly pro lidi nebezpe\u010dn\u00e9. Becca se ji chv\u00edli sna\u017eila poslouchat, pak j\u00ed ale rad\u0161i podala ovlada\u010d.<\/div>\n
\n
„N\u011bco najdi,“ pohl\u00e9dla na Katii. „Je mi fuk, co.“<\/p>\n<\/div>\n
Obrazovka zhasla, zat\u00edmco Katie na Beccu mrkla.<\/p>\n<\/div>\n
„V\u00ed\u0161, kolik takov\u00fdch nebezpe\u010dn\u00fdch vln ti ka\u017edou vte\u0159inu projede mozkem?“<\/p>\n<\/div>\n
Becca se na svou kamar\u00e1dku pod\u00edvala a pobaven\u011b se usm\u00e1la. Pak ale zv\u00e1\u017en\u011bla.<\/p>\n<\/div>\n
„Sly\u0161ela jsi u\u017e o t\u00fd videokazet\u011b, kter\u00e1 zab\u00edj\u00ed lidi?“<\/p>\n<\/div>\n
Katie zv\u00e1\u017en\u011bla.<\/p>\n<\/div>\n
„Jak\u00e1 videokazeta?“<\/p>\n<\/div>\n
„Takov\u00e1 videokazeta, co si ji lidi p\u016fj\u010dujou,“ u\u0161kl\u00edbla se Becca. „Pust\u00ed\u0161 si ji\u2026 a pak se za\u010dnou d\u00edt v\u011bci! Je tam \u017eena, kter\u00e1 se vl\u00eddn\u011b sm\u011bje. Ale ona na tebe kouk\u00e1! A je tam toho spousta! Ale kdy\u017e to skon\u010d\u00ed, zazvon\u00ed telefon. N\u011bkdo v\u00ed, \u017ees tu kazetu vid\u011bla. Ozve se tam hlas a \u0159ekne, \u017ee za sedm dn\u00ed um\u0159e\u0161. No a za sedm dn\u00ed – „<\/p>\n<\/div>\n
„Becco, kdo ti to \u0159\u00edkal?“ vyhrkla polekan\u011b Katie, kter\u00e9 se b\u011bhem kamar\u00e1d\u010dina vypravov\u00e1n\u00ed roz\u0161\u00ed\u0159ily o\u010di strachy.<\/p>\n<\/div>\n
„Co je?“ nech\u00e1pala Becca.<\/p>\n<\/div>\n
„J\u00e1\u2026 j\u00e1 tu kazetu vid\u011bla,“ vydechla potichu Katie. „Kdy\u017e jsme byli minul\u00fd t\u00fdden na chalup\u011b s Joshem\u2026“<\/p>\n<\/div>\n
Becca vykulila o\u010di.<\/p>\n<\/div>\n
„Tys byla na chalup\u011b s Joshem?“ opakovala, na\u010de\u017e se j\u00ed do tv\u00e1\u0159e vehnala radost. „No bezva! To je – „<\/p>\n<\/div>\n
„Ne, Becco, poslouchej!“ p\u0159eru\u0161ila ji Katie. „Ne\u0161el tam v televizi sign\u00e1l, tak jsme si p\u016fj\u010dili kazetu s fotbalem. Jen\u017ee \u017e\u00e1dn\u00fd fotbal tam nebyl. Bylo tam\u2026“<\/p>\n<\/div>\n
Nedomluvila. O\u010di j\u00ed toti\u017e sklouzly na bud\u00edk, polo\u017een\u00fd na no\u010dn\u00edm stolku. Bylo t\u011bsn\u011b p\u0159ed des\u00e1tou hodinou ve\u010der. Katie zbledla a rozt\u0159\u00e1sla se. P\u0159esn\u011b p\u0159ed t\u00fddnem touhle dobou si tu kazetu pustili. Ur\u010dit\u011b to musela b\u00fdt ta, o n\u00ed\u017e Becca mluvila, popis d\u011bje by odpov\u00eddal, tak jako n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed telefon s nezn\u00e1m\u00fdm hlasem\u2026<\/p>\n<\/div>\n
„Chce\u0161 m\u011b jen vyd\u011bsit,“ usoudila Becca.<\/p>\n<\/div>\n
Za\u010dala se znovu sm\u00e1t, kdy\u017e n\u00e1hle zazvonil telefon! Ob\u011b d\u00edvky ztuhly jako soln\u00fd sloup. Katii se bolestiv\u011b rozbu\u0161ilo srdce, a dokonce i Beccu p\u0159e\u0161el sm\u00edch. Chv\u00edli jenom up\u0159en\u011b hled\u011bly sm\u011brem do chodby, z n\u00ed\u017e se telefon neust\u00e1le oz\u00fdval.<\/p>\n<\/div>\n
„Opravdu jste na n\u011bco koukali?“ hlesla Becca.<\/p>\n<\/div>\n
Katie jenom se strachem roz\u0161\u00ed\u0159en\u00fdma o\u010dima p\u0159ik\u00fdvla. Do jejich ticha, v n\u011bm\u017e st\u011b\u017e\u00ed d\u00fdchaly, st\u00e1le vyzv\u00e1n\u011bl telefon\u2026<\/p>\n<\/div>\n
„My jsme ale cvoci,“ vydechla Becca a rozhodn\u011b se vydala chodbou. Nat\u00e1hla ruku sm\u011brem k telefonn\u00edmu sluch\u00e1tku a zvedla jej\u2026<\/p>\n<\/div>\n
Byl to Georg, Katiin otec. Ptal se, jestli jsou ob\u011b dv\u011b v po\u0159\u00e1dku, \u0159\u00edkal, \u017ee se z pr\u00e1ce vr\u00e1t\u00ed a\u017e kolem p\u016flnoci. Z legrace nezapom\u00ednal na ot\u00e1zku, kterou pokl\u00e1dal v\u017edy, kdy\u017e byla Katie sama doma a pozvala k sob\u011b kamar\u00e1dku, a to, jestli n\u00e1hodou nepodp\u00e1lily bar\u00e1k. Katie se b\u011bhem hovoru op\u011bt uklid\u0148ovala, otc\u016fv bezstarostn\u00fd hlas j\u00ed dod\u00e1val tolik pot\u0159ebnou podporu a \u00fat\u011bchu. Postupn\u011b ukon\u010dila hovor a nalila si z lednice sklenici pomeran\u010dov\u00e9ho d\u017eusu\u2026<\/p>\n<\/div>\n
Najednou zjistila, \u017ee v ob\u00fdv\u00e1ku b\u011b\u017e\u00ed televize. Ale nebyl v n\u00ed n\u011bjak\u00fd program. Sly\u0161ela \u0161ust\u011bn\u00ed zrnit\u00e9 \u010dernob\u00edl\u00e9 obrazovky. Chv\u00edli na ni nejist\u011b koukala, na\u010de\u017e ji d\u00e1lkov\u00fdm ovl\u00e1d\u00e1n\u00edm vypnula. V tu chv\u00edli ale strnula – televize se pustila znovu!!!<\/p>\n<\/div>\n
„Becco, p\u0159esta\u0148!“ vyhrkla a op\u011bt televizi d\u00e1lk\u00e1\u010dem vypnula. Jenom\u017ee televize se op\u011bt zapnula\u2026<\/p>\n<\/div>\n
„Becco, u\u017e dost!“<\/p>\n<\/div>\n
V Katiin\u011b hlase byla zn\u00e1t panika. Rychle se vrhla ke zdi a vytrhla televizn\u00ed \u0161\u0148\u016fru ze z\u00e1suvky, na\u010de\u017e vyb\u011bhla z ob\u00fdv\u00e1ku pod schody, vedouc\u00ed do jej\u00edho pokoje. Nevid\u011bla, jak se televizn\u00ed obrazovka na okam\u017eik rozz\u00e1\u0159ila, t\u011bsn\u011b p\u0159edt\u00edm, ne\u017e zhasla\u2026 Opatrn\u011b na\u0161l\u00e1pla na prvn\u00ed schod.<\/p>\n<\/div>\n
„Becco?“ zvolala tich\u00fdm, nejist\u00fdm hlasem.<\/p>\n<\/div>\n
Postoupila o p\u00e1r schod\u016f v\u00fd\u0161. Kamar\u00e1dka se j\u00ed neoz\u00fdvala. Jako by Katie byla v cel\u00e9m velik\u00e9m dom\u011b sama, jen se sv\u00fdm strachem. Vystoupala schody a pomalou\u010dku, krok za krokem, se bl\u00ed\u017eila ke sv\u00e9mu pokoji. Dve\u0159e byly zav\u0159en\u00e9 a Katie ani nevn\u00edmala, \u017ee zpod nich vyt\u00e9k\u00e1 kalu\u017e vody, do n\u00ed\u017e pr\u00e1v\u011b \u0161l\u00e1pla. Zhluboka se nadechla a stiskla kliku\u2026<\/p>\n<\/div>\n
* * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * *<\/p>\n<\/div>\n
„Bo\u017ee!“<\/p>\n<\/div>\n
Tom se znaven\u011b rozvalil na gau\u010di. Pr\u00e1v\u011b se vr\u00e1til z pr\u00e1ce a byl utahan\u00fd jako k\u016f\u0148. A jak moc ho bolela hlava! V tom jeho pracovn\u00edm prost\u0159ed\u00ed byl takov\u00fd neuv\u011b\u0159iteln\u00fd krav\u00e1l, \u017ee to bylo kolikr\u00e1t na p\u0159ed\u00e1vkov\u00e1n\u00ed se Ibalginem. Po\u0159\u00e1d tam vyzv\u00e1n\u011bly telefony, lidi na sebe hul\u00e1kali jeden p\u0159es druh\u00e9ho. No jo, co taky \u010dekat, kdy\u017e \u010dlov\u011bk pracuje jako report\u00e9r? Vyd\u011blan\u00e9 pen\u00edze byly skute\u010dn\u011b t\u011b\u017ece zaslou\u017een\u00e9, a co do v\u00fd\u0161e v\u00fdplaty si Tom opravdu nemohl d\u011blat nad\u011bje na tichou kancel\u00e1\u0159, kde by se mohl v klidu soust\u0159edit. Musel to prost\u011b zvl\u00e1dnout v tom shonu, ale i tak si ob\u010das br\u00e1val pr\u00e1ci dom\u016f, aby ji mohl ud\u011blat p\u0159esn\u011b podle sv\u00fdch p\u0159edstav a o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00ed \u0161\u00e9fa\u2026<\/p>\n<\/div>\n
„Tati, p\u016fjde\u0161 si se mnou kreslit omalov\u00e1nky?“<\/p>\n<\/div>\n
Tom znaven\u011b pohl\u00e9dl na sv\u00e9ho osmilet\u00e9ho syna, jeho\u017e po smrti matky odmala vychov\u00e1val s\u00e1m. Byl sice zni\u010den\u00fd, ale nemohl odolat Aidanovu up\u0159\u00edmn\u00e9mu d\u011btsk\u00e9mu pohledu.<\/p>\n<\/div>\n
„Tak dob\u0159e,“ svolil nakonec. „Ale p\u0159ines to sem, ano?“<\/p>\n<\/div>\n
„Jup\u00ed!“ zatleskal Aidan ru\u010dkama a rozeb\u011bhl se do pokoje pro omalov\u00e1nky. V tu chv\u00edli Tomovi zazvonil telefon.<\/p>\n<\/div>\n
„Dopr\u010dic!“ zaklel, kdy\u017e se po n\u011bm nat\u00e1hl. Pod\u00edval se na \u010d\u00edslo volaj\u00edc\u00edho. Georg. To se dalo \u010dekat. Jeho kamar\u00e1d m\u011bl odjak\u017eiva talent na to, aby ho ru\u0161il v t\u011bch nejnevhodn\u011bj\u0161\u00edch chv\u00edl\u00edch.<\/p>\n<\/div>\n
„Co je, Geo?“ zavr\u010del unaven\u011b do telefonu. „Jestli zase vol\u00e1\u0161 kv\u016fli n\u011bjak\u00e9 kravin\u011b, jako minule, tak ti dop\u0159edu \u0159\u00edk\u00e1m, \u017ee v\u00e1\u017en\u011b nem\u00e1m n\u00e1la – „<\/p>\n<\/div>\n
„Tome, promi\u0148,“ vzlykl do telefonu Georg. „Ale Katie\u2026 je mrtv\u00e1.“<\/p>\n<\/div>\n
„Co\u017ee?“ vydechl nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b Tom. Jeho \u00fanava byla tatam. „Jak\u2026 kdy\u2026“<\/p>\n<\/div>\n
„Pros\u00edm t\u011b, mohl bys p\u0159ijet?“ poprosil ho Georg.<\/p>\n<\/div>\n
„Jasn\u011b, hned jsem tam,“ odpov\u011bd\u011bl Tom. „Dr\u017e se, za deset minut tam jsme oba dva.“<\/p>\n<\/div>\n
Zm\u00e1\u010dkl tla\u010d\u00edtko pro ukon\u010den\u00ed hovoru a popadl kl\u00ed\u010dky od auta. Zrovna, kdy\u017e se zvedal z gau\u010de, vykoukla na n\u011bj z pokoj\u00ed\u010dku Aidanova hlavi\u010dka.<\/p>\n<\/div>\n
„Tati, kam jde\u0161?“<\/p>\n<\/div>\n
„Za tebou, brou\u010dku,“ odpov\u011bd\u011bl mu smutn\u011b Tom. „Poj\u010f, obl\u00e9kneme se a pojedeme za strejdou Georgem, ano?“<\/p>\n<\/div>\n
„J\u016f\u016f\u016f!“ zaradoval se Aidan. „A bude tam i Katie?“<\/p>\n<\/div>\n
Tom zamrkal, aby zahnal slzy. V\u011bd\u011bl, jak moc m\u011bl jeho syn Katii r\u00e1d.<\/p>\n<\/div>\n
„Brou\u010dku,“ \u0159ekl ti\u0161e, zat\u00edmco toho mal\u00e9ho \u0161punta obl\u00e9kal. „Katie um\u0159ela.“<\/p>\n<\/div>\n
O\u010dek\u00e1val, \u017ee se Aidan rozpl\u00e1\u010de nebo ho to n\u011bjak zaraz\u00ed. Rozhodn\u011b nepo\u010d\u00edtal s t\u00edm, \u017ee chlapec pok\u00fdv\u00e1 hlavou.<\/p>\n<\/div>\n
„Ona mi to \u0159ekla,“ zaku\u0148kal Aidan.<\/p>\n<\/div>\n
„Co\u017ee?“ vykulil o\u010di Tom. „Katie ti \u0159ekla, \u017ee um\u0159e?“<\/p>\n<\/div>\n
„\u0158ekla mi, \u017ee v\u00ed, \u017ee nem\u00e1 moc \u010dasu,“ odpov\u011bd\u011bl Aidan, zat\u00edmco si obl\u00e9kal bundi\u010dku. „Poj\u010f, tati.“<\/p>\n<\/div>\n
V Georgov\u011b dom\u011b panovala ponur\u00e1 atmosf\u00e9ra, kterou Tom vyc\u00edtil, u\u017e kdy\u017e parkoval u p\u0159\u00edjezdov\u00e9 cesty. Nechal syna, a\u0165 vystoup\u00ed. Vid\u011bl, \u017ee m\u00ed\u0159\u00ed p\u0159\u00edmo do haly, kde byla vystavena zar\u00e1movan\u00e1 fotka Katie, na ni\u017e hled\u011bl tak, jako by jeho kamar\u00e1dka byla snad je\u0161t\u011b na\u017eivu. Nechal ho tam a vydal se domem sm\u011brem k ob\u00fdv\u00e1ku, kde na\u0161el uplakan\u00e9ho kamar\u00e1da.<\/p>\n<\/div>\n
„Ach, Geo,“ objal ho pevn\u011b. „Je mi to tak l\u00edto.“<\/p>\n<\/div>\n
Georg ani nehlesl. Nebylo zapot\u0159eb\u00ed slov, jenom se op\u00edral o Tomovo rameno a z o\u010d\u00ed mu tekly slzy. Promluvil a\u017e po zna\u010dn\u011b dlouh\u00e9 chv\u00edli.<\/p>\n<\/div>\n
„Ptal jsem se spousty l\u00e9ka\u0159\u016f, prohl\u00ed\u017eel jsem snad cel\u00fd internet,“ vzdychl ti\u0161e. „A nikde jsem nena\u0161el jedin\u00fd p\u0159\u00edpad, kdy by se \u0161estn\u00e1ctilet\u00e9 d\u00edvce zastavilo srdce jen tak, samo od sebe.“<\/p>\n<\/div>\n
Up\u0159el na Toma slzav\u00fd pohled, kter\u00e9mu bylo dob\u0159e rozum\u011bt.<\/p>\n<\/div>\n
„Ale j\u00e1 taky nev\u00edm, Geo,“ zavrt\u011bl hlavou Tom. „Netu\u0161\u00edm, co se mohlo st\u00e1t!“<\/p>\n<\/div>\n
„Jsi report\u00e9r, Tome,“ hlesl Georg. „Je to tvoje pr\u00e1ce. Vyzpov\u00edd\u00e1\u0161 lidi, klade\u0161 jim ot\u00e1zky. Pros\u00edm! J\u00e1\u2026 j\u00e1 vid\u011bl jej\u00ed tv\u00e1\u0159!“<\/p>\n<\/div>\n
Zbledl, kdy\u017e si vzpomn\u011bl na zcela zdeformovan\u00fd p\u0159\u00edzra\u010dn\u00fd obli\u010dej sv\u00e9 dcery pot\u00e9, co ji na\u0161el v pokoji, kde se op\u00edrala o ze\u010f, d\u00e1vno ji\u017e bez \u017eivota. Tom zhluboka vzdychl. V\u011bd\u011bl, \u017ee tohle bude velice komplikovan\u00e9. Ale ud\u011blal by cokoliv, aby sv\u00e9mu kamar\u00e1dovi alespo\u0148 tro\u0161ku ulevil\u2026<\/p>\n<\/div>\n
„Dob\u0159e,“ p\u0159ik\u00fdvl zt\u011b\u017eka hlavou, a\u017e se mu rozhoupaly dredy. „Zkus\u00edm o tom n\u011bco zjistit.“<\/p>\n<\/div>\n
autor: \u00c1\u010fa<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: \u00c1\u010fa Zdrav\u00edm \ud83d\ude42 Moje dal\u0161\u00ed pov\u00eddka, jak u\u017e n\u00e1zev vypov\u00edd\u00e1, je op\u011bt inspirov\u00e1na filmem – tentokr\u00e1t d\u011bj vych\u00e1z\u00ed z Kruhu. Vybrala jsem si ho, proto\u017ee jsem na n\u011bj ned\u00e1vno koukala\u2026 A kdy\u017e jsem vid\u011bla, jak Samara vyl\u00e9z\u00e1 ze studn\u011b, tak jsem<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[216],"tags":[],"class_list":["post-14962","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-kruh"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/14962","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=14962"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/14962\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=14962"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=14962"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=14962"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}