{"id":14985,"date":"2009-03-19T17:00:00","date_gmt":"2009-03-19T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=14951"},"modified":"2009-03-19T17:00:00","modified_gmt":"2009-03-19T16:00:00","slug":"devil-beside-you","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/03\/19\/devil-beside-you\/","title":{"rendered":"Devil beside you"},"content":{"rendered":"
autor: Bajik<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
Proch\u00e1zel se uli\u010dkami velk\u00fdch m\u011bst. Nevyh\u00fdbal se z\u00e1\u0159i pouli\u010dn\u00edch lamp, t\u011blo m\u011bl zahalen\u00e9 v dlouh\u00e9m \u010dern\u00e9m pl\u00e1\u0161ti. D\u00edvky, kter\u00e9 ho p\u0159es den obdivovaly, jejich\u017e bohem byl za slune\u010dn\u00edho sv\u011btla, se ho v noci b\u00e1ly. P\u016fsobil je\u0161t\u011b tajemn\u011bji ne\u017e kdy jindy. Nah\u00e1n\u011bl jim strach.<\/div>\n
Lid\u00e9 od n\u011bj odvraceli tv\u00e1\u0159e, jejich o\u010di se zapichovaly do zem\u011b, jen aby se na n\u011bj nemusely pod\u00edvat. Vyvol\u00e1val v nich pocity strachu, p\u0159esto\u017ee nev\u011bd\u011bli pro\u010d. \u017de by instinkt?<\/div>\n
Tv\u00e1\u0159 jako panenka, k\u016f\u017ee jako porcel\u00e1n a samet. Skv\u011bl\u00e1 pr\u00e1ce chirurga? Samoz\u0159ejm\u011b \u017ee ne. Stal se t\u00edm, co obdivoval. Ani\u017e by cht\u011bl n\u011bjak v\u00edc\u2026<\/p>\n<\/div>\n
Ka\u017ed\u00fd den, noc co noc, a\u0165 byla zima a padal sn\u00edh, nebo v l\u00e9t\u011b byla bou\u0159e a blesky l\u00e9taly nebem jako \u0161\u00edpy, vyklouzl nepozorovan\u011b do ulic bez jak\u00e9hokoli doprovodu. V\u017edy\u0165 ani \u017e\u00e1dn\u00fd m\u00edt nemusel; ka\u017ed\u00fd se ho b\u00e1l, ka\u017ed\u00fd p\u0159ed n\u00edm ut\u00edkal, ka\u017ed\u00fd se od n\u011bj co nejrychleji vzdaloval. On v\u0161ak \u0161el s hlavou vzp\u0159\u00edmenou, vlasy tr\u010d\u00edc\u00edmi do v\u0161ech sv\u011btov\u00fdch stran a samolib\u011b se usm\u00edval. Kr\u00e1sn\u00fd jako v\u017edy. Neodolateln\u00fd. Byl v\u0161\u00edm, a vlastn\u011b ni\u010d\u00edm. Nikomu nepat\u0159il a nikdo nepat\u0159il jemu.<\/div>\n
Ale\u2026<\/div>\n
Vlastn\u011b tu byla jedna osoba, ke kter\u00e9 pat\u0159il, ani\u017e by to n\u011bjak za\u0159\u00eddil. Ne, pat\u0159il je slab\u00e9 slovo. N\u00e1le\u017eel mu. Bez n\u011bj nebyl nikdo, ani jeden, ani druh\u00fd. Tvo\u0159ili celek. Dv\u011b t\u011bla, dv\u011b odli\u0161n\u00e9 osobnosti, dva rozd\u00edln\u00e9 zp\u016fsoby \u017eivota. Mysleli si, \u017ee o sob\u011b v\u00ed v\u0161echno a vlastn\u011b o sob\u011b nev\u011bd\u011bli nic. Oba m\u011bli sv\u00e1 tajemstv\u00ed, jedno v\u011bt\u0161\u00ed ne\u017e druh\u00e9.<\/div>\n
\n
Jeden byl naprosto norm\u00e1ln\u00ed smrteln\u00edk se v\u0161emi city, emocemi, prostoduch\u00fdmi v\u00fdmluvami a smrt\u00ed na konci.<\/div>\n
Druh\u00fd opl\u00fdval malou d\u00e1vkou cit\u016f a toho v\u0161eho, i kdy\u017e se to na prvn\u00ed pohled nezd\u00e1lo. Vypadal jako \u00fapln\u011b norm\u00e1ln\u00ed kluk a choval se tak. D\u011blal ze sebe nevi\u0148\u00e1tko, svatou\u0161ka, zcela nezku\u0161en\u00e9ho and\u00edlka s kr\u00e1snou tv\u00e1\u0159i\u010dkou a \u010dist\u00fdm srdcem. Nikdo v\u0161ak nev\u00ed, \u017ee za tou v\u0161\u00ed ctnost\u00ed se skr\u00fdval \u010f\u00e1bl\u016fv slu\u017eebn\u00edk\u2026<\/p>\n<\/div>\n
***<\/div>\n
Tentokr\u00e1t v\u011bd\u011bl, kam j\u00edt. \u017d\u00e1dn\u00e1 dlouh\u00e1 no\u010dn\u00ed proch\u00e1zka p\u0159i m\u011bs\u00ed\u010dku. M\u011bs\u00edc byl za mrakem a schylovalo se k de\u0161ti. Na koncert\u011b st\u00e1la v prvn\u00ed \u0159ad\u011b a von\u011bla tak p\u0159ekr\u00e1sn\u011b. Musel ji m\u00edt. Cht\u011bl ji. Pot\u0159eboval ji. Sledoval ji u\u017e p\u011bkn\u00fdch p\u00e1r minut, byl j\u00ed v pat\u00e1ch t\u00e9m\u011b\u0159 p\u016fl hodiny. \u010cekal, kdy ud\u011bl\u00e1 chybu.<\/div>\n
D\u00edvka bloudila m\u011bstem; bylo jist\u00e9, \u017ee nebyla zdej\u0161\u00ed. Byla drobn\u00e1, tmav\u00e9 vlnit\u00e9 vlasy j\u00ed spadaly pod ramena a sp\u011bchala. V\u011bd\u011bla, \u017ee ji n\u011bkdo sleduje, av\u0161ak b\u00e1la se zastavit nebo se jenom ohl\u00e9dnout. Mo\u017en\u00e1 se j\u00ed jen zd\u00e1lo, \u017ee ji n\u011bkdo sleduje. Byla cel\u00fd den rozt\u011bkan\u00e1. Oto\u010dila se. Vid\u011bla jen osobu v \u010dern\u00e9m pl\u00e1\u0161ti. Rozklepala se a zrychlila v ch\u016fzi. Skoro ut\u00edkala. A zahnula do nespr\u00e1vn\u00e9 ulice. To v\u0161ak zjistila pot\u00e9, co za sebou usly\u0161ela kroky.<\/div>\n
Kone\u010dn\u011b, pomyslel si, a p\u0159idal do kroku. Zahnul tam, jako ta d\u00edvka. Byla \u00fapln\u011b v pasti, uli\u010dka byla toti\u017e slep\u00e1.<\/div>\n
„Ahoj,“ \u0159ekl p\u0159\u00e1telsky a p\u0159ibl\u00ed\u017eil se k d\u00edv\u010din\u011b, jej\u00ed\u017e tlukot srdce by sly\u0161el i prost\u00fd smrteln\u00edk na d\u00e1lku t\u0159\u00ed metr\u016f.<\/div>\n
D\u00edvka se oto\u010dila se strachem v o\u010d\u00edm. „Co ode m\u011b chcete?“<\/div>\n
Ti\u0161e se zasm\u00e1l. „Neboj se. Neubl\u00ed\u017e\u00edm ti,“ \u0159ekl a p\u0159istoupil k n\u00ed tak, aby poznala, kdo to je.<\/div>\n
Oddechla si. Jej se p\u0159ece b\u00e1t nemus\u00ed. „Polekal jsi m\u011b, Bille,“ \u0159ekla a usm\u00e1la se.<\/div>\n
„Opravdu? Tak to se omlouv\u00e1m,“ \u0159ekl naoko up\u0159\u00edmn\u011b a t\u011blem se mu rozlilo teplo. Miloval, kdy\u017e tu v\u011btu d\u011bv\u010data \u0159\u00edkala. Polekat. Vystra\u0161it. B\u00e1t se. Bo\u017esk\u00e1 melodie pro jeho u\u0161i.<\/div>\n
Bylo vid\u011bt, \u017ee se zna\u010dn\u011b uklidnila. Tlukot jej\u00edho srdce se vr\u00e1til do norm\u00e1lu.<\/div>\n
„Jak se jmenuje\u0161?“ zeptal se j\u00ed a nespustil z n\u00ed o\u010di. Nezaj\u00edmalo ho, jak se jmenuje, nepot\u0159eboval to v\u011bd\u011bt. Dal\u0161\u00ed den si na n\u011bj ani nevzpomene.<\/div>\n
D\u00edvka se zatetelila. Zeptal se m\u011b na jm\u00e9no, zeptal se m\u011b na jm\u00e9no<\/em>, skandoval radostn\u011b jej\u00ed mozek.<\/div>\n
„Angelina,“ odpov\u011bd\u011bla hbit\u011b.<\/div>\n
„Kr\u00e1sn\u00fd jm\u00e9no pro kr\u00e1snou holku,“ za\u0161eptal a lehce se dotknul jej\u00ed tv\u00e1\u0159e. „Byla jsi na koncert\u011b, \u017ee ano?“<\/div>\n
„Jo, byla. Nejlep\u0161\u00ed koncert, kter\u00fd jsem kdy od koho vid\u011bla.“<\/div>\n
„J\u00e1 osobn\u011b si mysl\u00edm, \u017ee dok\u00e1\u017eeme i lep\u0161\u00ed show, ale na tom te\u010f nez\u00e1le\u017e\u00ed. St\u00e1la jsi v prvn\u00ed \u0159ad\u011b a j\u00e1 se na tebe nemohl vynad\u00edvat,“ prozradil sladce a p\u0159istoupil k n\u00ed je\u0161t\u011b bl\u00ed\u017e.<\/div>\n
Angelina ud\u011blala p\u00e1r krok\u016f a narazila na ze\u010f. „P\u0159eh\u00e1n\u00ed\u0161\u2026“<\/div>\n
„Nep\u0159eh\u00e1n\u00edm, j\u00e1 nikdy nep\u0159eh\u00e1n\u00edm. Jsi opravdu kr\u00e1sn\u00e1, Angelino, a ur\u010dit\u011b taky chytr\u00e1. Pov\u011bz, jak se tak p\u011bkn\u00e1 holka m\u016f\u017ee proch\u00e1zet po tak velk\u00e9m m\u011bst\u011b samotn\u00e1? Copak se neboj\u00ed\u0161? M\u016f\u017ee tu b\u00fdt tolik zl\u00fdch lid\u00ed\u2026“<\/div>\n
„No, byla jsem tu s kamar\u00e1dkami, ale n\u011bkde jsem je ztratila. M\u011bly jsme jet dom\u016f\u2026 Asi m\u011b n\u011bkde hledaj\u00ed, m\u011bla bych j\u00edt\u2026“A sna\u017eila se odej\u00edt. Nepustil ji.<\/div>\n
„Po\u010dkej, pom\u016f\u017eu ti je naj\u00edt, kdy\u017e tu je\u0161t\u011b se mnou chvilku z\u016fstane\u0161. J\u00e1 v\u00edm, je to tu takov\u00fd\u2026 stra\u0161ideln\u00fd. Pozval bych t\u011b n\u011bkam, ale zapomn\u011bl jsem si v\u0161echno na pokoji,“ zalhal a smutn\u011b se j\u00ed pod\u00edval do o\u010d\u00ed. Tuhle hru hr\u00e1l snad milionkr\u00e1t a je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d se mu l\u00edbila, jako by to bylo poprv\u00e9. Jakoby teprve te\u010f ud\u00e1val pravidla, ne\u017e se za\u010dne hr\u00e1t.<\/div>\n
Angelina uhnula pohledem a skousla si ret. M\u00e1 to \u0159\u00edct nebo ne? Zv\u011bdavost nad reakc\u00ed jej\u00edho idola se stala v\u011bt\u0161\u00ed. „A co za to?“<\/div>\n
Bill se ti\u0161e zasm\u00e1l. V\u0161echny byly stejn\u00e9. „A co bys cht\u011bla?“ zeptal se s \u00fasm\u011bvem a ol\u00edzl si rty.<\/div>\n
„S\u00e1m to moc dob\u0159e v\u00ed\u0161.“<\/div>\n
„To ano, ale chci to sly\u0161et od tebe.“<\/div>\n
„Polib m\u011b,“ za\u0161eptala d\u00edvka a zprudka se mu pod\u00edvala do o\u010d\u00ed.<\/div>\n
Bill si lehce navlh\u010dil rty a polo\u017eil si ruku na d\u00edv\u010dino rameno. Lehce naklonil hlavu doprava a dotkl se jej\u00edch rt\u016f. L\u00edbal ji n\u011b\u017en\u011b, jednou rukou j\u00ed vjel do vlas\u016f, druhou m\u011bl polo\u017eenou na jej\u00edm boku a m\u00ed\u0159il s n\u00ed pod tri\u010dko. C\u00edtil, jak se j\u00ed podlamuj\u00ed kolena, jak moc ho chce. A byla je\u0161t\u011b om\u00e1men\u011bj\u0161\u00ed, kdy\u017e se jejich jazyky za\u010daly propl\u00e9tat. Nyn\u00ed u\u017e byla naprosto poddajn\u00e1\u2026<\/div>\n
Rty sklouzl na jej\u00ed lan\u00ed kr\u010dek a mot\u00fdl\u00edmi polibky ol\u00edbal celou levou stranu. Jej\u00ed tep byl maxim\u00e1ln\u011b zb\u011bsil\u00fd, bu\u0161il mu p\u0159\u00edmo do rt\u016f, kdy\u017e ji l\u00edbal na k\u016f\u017ei, pod n\u00ed\u017e se schov\u00e1vala kr\u010dn\u00ed tepna. Vyhledal m\u00edsto, kde se k\u016f\u017ee zd\u00e1la b\u00fdt nejten\u010d\u00ed, a vs\u00e1l ji mezi rty. Mohl to b\u00fdt p\u011bkn\u00fd cuc\u00e1\u010dek, kdyby Billovi \u0161lo jen o tohle.<\/div>\n
„\u00c1\u00e1\u00e1!“<\/div>\n
\u2026<\/p>\n<\/div>\n
Kdy\u017e se vr\u00e1til cel\u00fd promo\u010den\u00fd zp\u00e1tky do hotelov\u00e9ho pokoje, kter\u00fd tentokr\u00e1t musel sd\u00edlet se sv\u00fdm bratrem, \u010dekalo ho nemil\u00e9 p\u0159ekvapen\u00ed.<\/div>\n
„M\u016f\u017ee\u0161 mi prozradit, kde jsi celou noc byl?“ zeptalo se ho dvoj\u010de, sed\u00edc na posteli v tri\u010dku o velikosti d\u011btsk\u00e9 pe\u0159iny.<\/div>\n
Bill otr\u00e1ven\u011b zakoulel o\u010dima, ale zcela nad\u0161en\u011b mu odpov\u011bd\u011bl. „Venku, \u0161el jsem se proj\u00edt. Nev\u011b\u0159il bys, jak je Pa\u0159\u00ed\u017e v noci kr\u00e1sn\u00e1\u2026 Pro\u010d se pt\u00e1\u0161, Tome?“<\/div>\n
„Jen tak, jsem jen zv\u011bdavej.“<\/div>\n
„Copak, copak, m\u016fj mal\u00fd br\u00e1\u0161ko? Dneska ti nedala \u017e\u00e1dn\u00e1 bruneta nebo blond\u00fdna?“ r\u00fdpl si Bill, sund\u00e1vaj\u00edc ze sebe dlouh\u00fd kab\u00e1t.<\/div>\n
„Ne, nedala, proto\u017ee jsem na tebe \u010dekal. Pot\u0159eboval jsem s tebou mluvit. – Pov\u011bz, ty si hraje\u0161 na Matrix, nebo co?“ zeptal se, kdy\u017e vid\u011bl, jak si Bill ukl\u00edz\u00ed sv\u016fj pl\u00e1\u0161\u0165 do velk\u00e9ho kufru.<\/div>\n
„Matrix? Pro\u010d zrovna Matrix? Jen jsem byl venku a hl\u00e1sili d\u00e9\u0161\u0165, tak jsem si ho vzal, abych nepromoknul. Je na tom snad n\u011bco trestn\u00fdho?“ obr\u00e1til Bill, jemu\u017e z jeho dlouh\u00fdch \u010dern\u00fdch vlas\u016f kapala voda.<\/div>\n
„Promi\u0148, \u017ee jsem se jen zeptal. Od \u010deho m\u00e1\u0161 to tri\u010dko? To je\u2026 krev?“ vypustil Tom \u0161okovan\u011b z \u00fast, kdy\u017e se Bill p\u0159ibl\u00ed\u017eil ke sv\u011btlu.<\/div>\n
Bill sebou trhl. Za celej rok a p\u016fl se mu tohle je\u0161t\u011b nestalo. „Kde?“ za\u010dal panika\u0159it a prohl\u00ed\u017eel si tri\u010dko. U\u0161kl\u00edbl se, kdy\u017e na\u0161el malou \u010dervenou skvrnu. „Ty mysl\u00ed\u0161 tohle? Tome, to je ke\u010dup.“<\/div>\n
„Ke\u010dup?“ udivil se dredat\u00fd chlapec.<\/div>\n
„Jo, ke\u010dup. Dal jsem si hranolky a,“ uchechtl se, „uk\u00e1pnul mi ke\u010dup, no. Tob\u011b se to snad nikdy nestalo?“<\/div>\n
„Ale jo, stalo.“ Tomovi netrvalo dlouho, ne\u017e si dal do kupy jedna a jedna. „Ke\u010dup? Kde by asi tak mohli m\u00edt hranolky ve t\u0159i r\u00e1no\u2026“<\/div>\n
„Ale to u\u017e tam je d\u00fdl. Je\u0161t\u011b od v\u010dera\u2026“sna\u017eil se to Bill zamluvit, ale u\u017e nem\u011bl takov\u00fd talent, jako jeho bratr. N\u011bco p\u0159i\u0161lo, n\u011bco ode\u0161lo. Bo\u017ee, jak si jen v tuhle chv\u00edli p\u0159\u00e1l, aby se nic takov\u00fdho nestalo!<\/div>\n
„Nikdy bych ne\u0159ekl, \u017ee jsi takov\u00fd prase\u2026 A kde v\u0161ude jsi byl na proch\u00e1zce?“ Tom mu nev\u011b\u0159il ani slovo.<\/div>\n
„Byl jsem navrchu na Eiffelovce, tr\u010del jsem tam asi hodinu a d\u00edval se na Pa\u0159\u00ed\u017e v noci. Pak jsem jen tak bloumal po m\u011bst\u011b. Je to naprosto kouzeln\u00fd m\u011bsto\u2026“<\/div>\n
„V\u00e1\u017en\u011b? V\u00ed\u0161, Saki t\u011b hledal prakticky v\u0161ude. Vylezl dokonce i navrch Eiffelovky, ale je zaj\u00edmav\u00fd, \u017ee t\u011b nena\u0161el.“<\/div>\n
„Tome. To jsem u\u017e mohl b\u00fdt jinde, kdy\u017e se tam vy\u0161kr\u00e1bal. Te\u010f u\u017e se, douf\u00e1m, m\u016f\u017eu j\u00edt vysprchovat, \u017ee jo.“<\/div>\n
„B\u011b\u017e si i ke v\u0161em \u010dert\u016fm, m\u011b to je fuk,“ zabrblal Tom a polo\u017eil hlavu do m\u011bkk\u00fdch pol\u0161t\u00e1\u0159\u016f. Celou noc se o n\u011bj strachuje a nakonec si jen vym\u00fd\u0161l\u00ed. Te\u010f u\u017e nech\u00e1pal nejen sebe, ale ani jej.<\/div>\n
D\u011blal, \u017ee sp\u00ed, p\u0159i\u010dem\u017e \u010dekal, a\u017e Bill vyleze z koupelny. Asi po dvaceti minut\u00e1ch se dve\u0159e kone\u010dn\u011b otev\u0159ely. Tom se zachumlal do pe\u0159in je\u0161t\u011b v\u00edc a pevn\u011b stisknul v\u00ed\u010dka.<\/p>\n<\/div>\n
Bill kolem n\u011bj p\u0159e\u0161el bez pov\u0161imnut\u00ed a tri\u010dko s rudou skvrnou, kterou se sna\u017eil ru\u010dn\u011b vyprat, polo\u017eil na tepl\u00e9 topen\u00ed. Sundal si ru\u010dn\u00edk, kter\u00fd m\u011bl pevn\u011b obmotan\u00fd kolem bok\u016f a obl\u00e9knul si boxerky a jeho obl\u00edben\u00e9 star\u00e9 vytahan\u00e9 tri\u010dko. Lehnul si do postele a civ\u011bl do tmy. V\u011bt\u0161inou po „dobr\u00e9 ve\u010de\u0159i“ usnul, ale tentokr\u00e1t to ne\u0161lo. Asi to bylo p\u0159\u00edtomnost\u00ed jeho star\u0161\u00edho dvoj\u010dete. Po\u0159\u00e1d na n\u011bj ot\u00e1\u010del hlavu, po\u0159\u00e1d se na n\u011bj d\u00edval.<\/div>\n
Nesm\u00ed mu nikdy \u0159\u00edct, co se s n\u00edm stalo. Co se s n\u00edm d\u011bje. \u017de je to, co je. Ale co kdy\u017e na to jednoho kr\u00e1sn\u00fdho dne p\u0159ijde? U\u017e mu to nebude moci tajit. Uvid\u00ed v n\u011bm akor\u00e1t zr\u016fdu, ne bratra. Vraha, ne dvoj\u010de.<\/div>\n
Vykutal se z pe\u0159in a ud\u011blal asi dva kroky k posteli, na kter\u00e9 spal Tom. Polo\u017eil si smutn\u011b hlavu na pol\u0161t\u00e1\u0159 a za\u0161eptal: „Bu\u010f r\u00e1d, \u017ee nev\u00ed\u0161, co se mnou je.“<\/div>\n
Pohladil ho po vlasech a m\u011bl chu\u0165 se k n\u011bmu p\u0159itulit. P\u0159esn\u011b tak, jako kdy\u017e byl mlad\u0161\u00ed a m\u011bl probl\u00e9my. Kdy\u017e plakal, byl to pr\u00e1v\u011b Tom, za kter\u00fdm ut\u00edkal nejd\u0159\u00edve. Nyn\u00ed mu to chyb\u011blo. Chyb\u011bl mu fyzick\u00fd kontakt jeho bratra. Na koncertech se v\u017edycky dot\u00fdkal Bill jej, ne Tom Billa.<\/div>\n
„Ale j\u00e1 bych to cht\u011bl v\u011bd\u011bt\u2026“ za\u0161eptal Tom zp\u00e1tky a otev\u0159el kukadla \u010dokol\u00e1dov\u00e9 barvy.<\/div>\n
Bill sebou trhnul. „Ty nesp\u00ed\u0161?“<\/div>\n
„Pravdu nebo le\u017e?“<\/div>\n
„Tak\u017ee jsi ani nespal, co?“<\/div>\n
„Jak m\u016f\u017eu usnout, kdy\u017e jsi v koupeln\u011b po\u0159\u00e1d nad\u00e1val a nav\u00edc d\u011blal p\u0159\u00ed\u0161ernej rambajs?“ vy\u010detl mu.<\/div>\n
„Tak promi\u0148, no. Asi\u2026 si p\u016fjdu lehnout a zapomenem na to, jo?“ st\u00e1hnul se Bill do \u00fastran\u00ed a vstal.<\/div>\n
„To teda ne, milej zlatej,“ \u0159ekl Tom a chytnul ho za ruku. „P\u011bkn\u011b si tu sedni a pov\u00eddej, co s tebou je.“<\/div>\n
„Nem\u016f\u017eu ti to \u0159\u00edct, Tome. Nen\u00ed to nic, \u010d\u00edm bych se mohl chlubit,“ \u0159ekl Bill ne\u0161\u0165astn\u011bji ne\u017e kdy jindy a posadil se vedle n\u011bj. Tentokr\u00e1t to bylo asi poprv\u00e9, co se mu to nel\u00edbilo. Poprv\u00e9 co necht\u011bl, aby se ho n\u011bkdo b\u00e1l, aby necht\u011bl hr\u00e1t tu pitomou hru znova. P\u0159\u00e1l si se probudit a zakroutit hlavu nad t\u00edm, jak \u0161\u00edlenej to byl sen.<\/div>\n
„To, \u017ee jsi panic, v\u00edm dost dlouho, aby ses za to musel p\u0159ede mnou styd\u011bt. A nav\u00edc jsi m\u016fj br\u00e1cha, mn\u011b m\u016f\u017ee\u0161 \u0159\u00edct cokoli. A vlastn\u011b – taky bych ti m\u011bl asi n\u011bco \u0159\u00edct\u2026“<\/div>\n
Bill se na\u010du\u0159il; toho panice mu vmetl do tv\u00e1\u0159e schv\u00e1ln\u011b, t\u00edm si byl jist\u00fd, proto\u017ee Tom byl ob\u010das takhle z\u00e1ke\u0159n\u00fd.<\/div>\n
„Tak to \u0159ekni prvn\u011b ty,“ navrhnul Bill.<\/div>\n
„Ne, prvn\u011b ty, je to tro\u0161ku slo\u017eit\u011bj\u0161\u00ed.“<\/div>\n
„Ty!“<\/div>\n
„Ne, ty. S\u00e1m jsi s t\u00edm za\u010dal.“<\/div>\n
„Jen\u017ee to jsem netu\u0161il, \u017ee nebude\u0161 sp\u00e1t. A v\u00ed\u0161 co? \u0158eknem to najednou, co ty na to?“ vyslovil Bill sv\u016fj n\u00e1pad, jak to vy\u0159e\u0161it.<\/div>\n
„Ok.“<\/div>\n
Oba se zar\u00e1z zhluboka nadechli a \u0159ekli, co je tr\u00e1p\u00ed. Jejich kr\u00e1tk\u00e9 v\u011bty splynuly do m\u00edchanice slov ned\u00e1vaj\u00edc\u00ed smysl.<\/div>\n
„Miluju t\u011b.“ A „Jsem up\u00edr.“<\/div>\n
Ob\u011b v\u011bty rozd\u011blen\u011b d\u00e1valy v\u0161ak smysl p\u0159evelik\u00fd.<\/div>\n
Vyvalili na sebe o\u010di a udiven\u011b se zeptali jeden druh\u00e9ho: „Co\u017ee?!“<\/div>\n
Pak nastala trapn\u00e1 chv\u00edle ticha.<\/div>\n
„Tak\u017ee m\u016fj br\u00e1cha je krve\u017e\u00edznivej sadistickej up\u00edr\u2026 P\u011bkn\u00fd,“ pronesl Tom a zdevastovan\u011b z Billova p\u0159izn\u00e1n\u00ed se op\u0159el o ze\u010f, kter\u00e1 byla za postel\u00ed.<\/div>\n
„A m\u016fj br\u00e1cha m\u011b miluje,“ \u0159ekl Bill slab\u00fdm hl\u00e1skem a zabodl o\u010di do m\u00edsta v dalek\u00e9m kout\u011b pokoje.<\/p>\n<\/div>\n
Tom se zhluboka nadechnul a cht\u011bl n\u011bco \u0159\u00edct, jen\u017ee br\u00e1\u0161ka ho p\u0159edb\u011bhl. „Tome, je to zase n\u011bjak\u00e1 hra? N\u011bjak\u00e1 s\u00e1zka s klukama? Tohle u\u017e tady toti\u017e jednou bylo a ty v\u00ed\u0161, jak moc pro m\u011b l\u00e1ska a to v\u0161echno okolo znamen\u00e1,“ ta slova mu vyklouzla z \u00fast t\u00e9m\u011b\u0159 sama. V jeho hlase byl sly\u0161et smutek, ale vlastn\u011b byl i tro\u0161ku r\u00e1d, \u017ee tenhle n\u00e1zor z\u016fstal st\u00e1le stejn\u00fd.<\/div>\n
Tom se na n\u011bj pod\u00edval a v jeho o\u010d\u00edch se objevil ten hlubok\u00fd cit. „Nen\u00ed to \u017e\u00e1dn\u00e1 s\u00e1zka, Bill\u00ed. Tentokr\u00e1t je to pravda. To, co k tob\u011b c\u00edt\u00edm, nen\u00ed jen sourozeneck\u00e1 l\u00e1ska. Prost\u011b to p\u0159erostlo v norm\u00e1ln\u00ed l\u00e1sku, jako mezi holkou a klukem, v na\u0161em p\u0159\u00edpad\u011b asi mezi klukem a klukem.“ Lehce ho pohladil po tv\u00e1\u0159i a jeho dvoj\u010de pod t\u00edm dotekem ucuklo, jako by se k n\u011bmu p\u0159ibl\u00ed\u017eila krajta a chystala se ho u\u0161krtit.<\/div>\n
Bill ml\u010del. Nev\u011bd\u011bl, co mu na to \u0159\u00edct. Vlastn\u011b ani nev\u011bd\u011bl, co m\u00e1 d\u011blat. Ta \u010d\u00e1st Mezi klukem a klukem<\/em> ho znepokojila, znejistila. C\u00edtil k n\u011bmu to sam\u00e9? Dok\u00e1zal by mu ten cit oplatit tak, aby t\u00edm neubl\u00ed\u017eil ani sob\u011b, ani Tomovi, kdyby ho nedok\u00e1zal milovat? V\u0161echno se najednou za\u010dalo hroutit a Bill si v koutku du\u0161e p\u0159\u00e1l, aby jejich tajemstv\u00ed nebyla p\u0159ed t\u00edm druh\u00fdm vy\u0159\u010den\u00e1 nahlas. Cht\u011bl vr\u00e1tit \u010das a donutit Toma, aby na to zapomn\u011bl. Aby nic ne\u0159ekl ani Tom, ani on s\u00e1m.<\/div>\n
Kdy\u017e Tom vid\u011bl Bill\u016fv zasmu\u0161il\u00fd, zamy\u0161len\u00fd obli\u010dej, docela ho to vzalo. Copak si myslel, \u017ee se mu vrhne do n\u00e1ru\u010de se slovy: „Taky t\u011b miluju“? Zd\u00e1l se b\u00fdt s\u00e1m sob\u011b tak po\u0161etil\u00fd a naivn\u00ed. Tentokr\u00e1t byl on ten sn\u00edlek. „Asi jsi m\u011bl pravdu, kdy\u017e jsi \u0159\u00edkal, \u017ee si to m\u00e1me nechat pro sebe. Promi\u0148, \u017ee jsem to v\u016fbec vytahoval,“ \u0159ekl nakonec rezignovan\u011b a lehnul si z\u00e1dy k Billovi.<\/div>\n
Bill bolestn\u011b zav\u0159el o\u010di. Tohle necht\u011bl sly\u0161et. Nem\u011bl r\u00e1d, kdy\u017e tak Tom mluvil. Na chv\u00edli za\u010dal uva\u017eovat, jestli jsou vlastn\u011b up\u00ed\u0159i nesmrteln\u00ed nebo ne\u2026<\/div>\n
„Bille?“ ozvalo se tich\u00e9 osloven\u00ed.<\/div>\n
„Ano?“<\/div>\n
„M\u016f\u017eu je\u0161t\u011b n\u011bco ud\u011blat, ne\u017e ute\u010de\u0161 nebo m\u011b zabije\u0161?“<\/div>\n
Bill on\u011bm\u011bl. Pro\u010d by ho m\u011bl zab\u00edjet? Pro\u010d by m\u011bl ut\u00edkat? Nebylo snad leh\u010d\u00ed postavit se pravd\u011b do o\u010d\u00ed? „D\u011blej, co se ti zl\u00edb\u00ed\u2026“<\/div>\n
Tom se znovu posadil \u010delem ke sv\u00e9mu bratrovi. M\u00e1 to ud\u011blat nebo ne? Kdy\u017e to ud\u011bl\u00e1, nebude mu smrt tolik vadit. Kdy\u017e to neud\u011bl\u00e1, bude to nejv\u011bt\u0161\u00ed magor sv\u011bta. Cht\u011bl upadnout do v\u011b\u010dn\u00e9ho sp\u00e1nku s t\u00edm pomy\u0161len\u00edm, \u017ee u\u017e v\u0161echno, co si p\u0159\u00e1l, je spln\u011bno.<\/div>\n
Naklonil se k n\u011bmu a kr\u00e1tce ho pol\u00edbil na jeho lehce pootev\u0159en\u00e9 rty. „Te\u010f u\u017e m\u011b m\u016f\u017ee\u0161 klidn\u011b zab\u00edt. M\u00e1m v\u0161echno, co jsem cht\u011bl.“<\/div>\n
Bill ztratil dal \u0159e\u010di. V\u00e1\u017en\u011b ho pol\u00edbil? Ano. A v\u00e1\u017en\u011b mu p\u0159i tom v b\u0159\u00ed\u0161ku l\u00edtaly miliardy drobn\u00fdch mot\u00fdlk\u016f? Ano. Opravdu ho polilo horko a chlad z\u00e1rove\u0148? Zcela ne\u010dekan\u011b stejn\u00e1 odpov\u011b\u010f.<\/div>\n
Asi v tom l\u00edtal taky\u2026<\/div>\n
A\u017e po u\u0161i!<\/p>\n<\/div>\n
„Nedok\u00e1zal bych ti jednu vrazit, nato\u017e t\u011b zab\u00edt,“ \u0159ekl ti\u0161e Bill a pohl\u00e9dl mu zp\u0159\u00edma do o\u010d\u00ed. „Pro\u010d mysl\u00ed\u0161, \u017ee bych to m\u011bl ud\u011blat? Kv\u016fli tomu, co jsi mi \u0159ekl? V tom p\u0159\u00edpad\u011b bych u\u017e j\u00e1 podle spr\u00e1vn\u00fdho nem\u011bl b\u00fdt nejm\u00ed\u0148 deset minut mezi \u017eivejma, pokud bys m\u011b m\u011bl zab\u00edt za to, co jsem \u0159ekl zase j\u00e1\u2026 A nav\u00edc, j\u00e1 se na tebe nezlob\u00edm.“<\/div>\n
„Opravdu ne?“ rozsv\u00edtila se Tomova o\u010dka a na tv\u00e1\u0159i se mu rozlil \u00fasm\u011bv.<\/div>\n
„Opravdu ne,“ ubezpe\u010dil ho Bill a nahnul se k jeho rt\u016fm, aby je spojil v polibku, kter\u00fd nazna\u010doval za\u010d\u00e1tek n\u011b\u010deho nov\u00e9ho, neohran\u00e9ho, nebezpe\u010dn\u011b l\u00e1skypln\u00e9ho; \u017e\u00e1dn\u00fd konec.<\/div>\n
V\u0161echno bylo teprve na po\u010d\u00e1tku\u2026<\/p>\n<\/div>\n
„Kde ses nau\u010dil l\u00edbat?“ zeptal se Tom a rty ho p\u0159i tom p\u00e1lily, jakoby si na nich ud\u011blal t\u00e1bor\u00e1k. P\u0159esednul si bl\u00ed\u017e ke st\u011bn\u011b a op\u0159el se o ni.<\/div>\n
„V\u00fdrobn\u00ed tajemstv\u00ed,“ odv\u011btil mu Bill s \u00fasm\u011bvem na tv\u00e1\u0159i a sednul si mu na kl\u00edn. „Ale na zbytek pot\u0159ebuju dou\u010dov\u00e1n\u00ed,“ \u0161pitl mu do ucha slibnou nab\u00eddku, kterou nemusel opakovat dvakr\u00e1t, aby Tom pochopil.<\/div>\n
Tom ho toti\u017e pochopil moc dob\u0159e a rychle. Vlastn\u011b mu te\u010f nab\u00eddl v\u0161echno, co mohl Tom cht\u00edt, ani\u017e by si o n\u011bm Bill myslel b\u016fhv\u00edco. L\u00edbnul ho na krk, pod ou\u0161ko a teprve potom na rty. A jejich odezva byla pro Toma nejv\u011bt\u0161\u00edm darem, jak\u00fd kdy mohl dostat. Byla v\u0161\u00edm, co si mohl p\u0159\u00e1t, o \u010dem mohl sn\u00edt.<\/div>\n
Jak vlastn\u011b mohl Bill s\u00e1m nad sebou uva\u017eovat o tom, \u017ee se mu to nebude l\u00edbit? Tom v n\u011bm probudil n\u011bco, co cht\u011bl nechat na v\u011bky v\u011bk\u016f sp\u00e1t. Co zamknul a kl\u00ed\u010d odhodil pry\u010d, aby ho u\u017e nikdo nena\u0161el. Ale te\u010f? Ne, nic u\u017e nemohlo b\u00fdt stejn\u00e9, v\u0161echno se zm\u011bnilo. A Bill cht\u011bl nyn\u00ed v\u00edc, ne\u017e dosud m\u011bl.<\/p>\n<\/div>\n
Tom ho n\u011b\u017en\u011b l\u00edbal, prsty bloudil po jeho ploch\u00e9m jemn\u00e9m b\u0159\u00ed\u0161ku a u\u017e v tuhle chv\u00edli se c\u00edtil jako v\u00edt\u011bz. Klidn\u011b by ho dok\u00e1zal celou noc jenom laskat, ud\u011blal by cokoli, co by Bill jen cht\u011bl. Cokoli, po \u010dem by zatou\u017eil.<\/div>\n
Rychle a obratn\u011b mu sundal tri\u010dko, aby se nemusel ani na vte\u0159inu odpojit od jeho sametov\u00fdch rt\u016f. Aby se nenechal o\u0161idit o dotek studen\u00e9ho kovu, kter\u00fd zdobil Bill\u016fv jazyk, kter\u00fd se v t\u011bchto chv\u00edl\u00edch nach\u00e1zel v Tomov\u00fdch \u00fastech. Bill zaklonil hlavu, aby se mohl zhluboka nadechnout. N\u011bjak se mu nedost\u00e1valo kysl\u00edku, kter\u00fd st\u00e1le pot\u0159eboval k \u017eivotu. Jeho tep by byl zcela jist\u011b naprosto \u0161\u00edlen\u011b zrychlen\u00fd, kdyby v\u016fbec n\u011bjak\u00fd m\u011bl. Tom se rty p\u0159em\u00edstil na jeho krk, nemohl se naba\u017eit jeho sametov\u011b jemn\u00e9 k\u016f\u017ee. Opatrn\u011b ho zaklonil a rukou, polo\u017eenou na jeho z\u00e1dech, ho p\u0159idr\u017eoval, aby se rty mohl dostat i n\u00ed\u017e, ne\u017e byla \u00farove\u0148 jeho kl\u00ed\u010dn\u00ed kosti. L\u00edbal ho na jeho sv\u011btl\u00e9 hrudi, volnou rukou dr\u00e1\u017edil jeho bradavky. Bill mu zar\u00fdval nehty do zad, \u0161kr\u00e1bal jej, st\u00e9nal a nijak se neohl\u00ed\u017eel na hlasitost, kterou ze sebe ty steny vyd\u00e1val. Tom svou dla\u0148 nasm\u011broval je\u0161t\u011b n\u00ed\u017e; p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bl j\u00ed po Billov\u011b podb\u0159i\u0161ku a ten se pod t\u011bmi doteky chv\u011bl jako list ve v\u011btru. Kdy\u017e p\u0159ejel t\u011bsn\u011b nad lemem jeho tmav\u00fdch boxerek, vydechl Bill znovu jeho jm\u00e9no. „Tome\u2026“<\/div>\n
Bill se narovnal, prsty uchopil Tomovu bradi\u010dku a zvedl mu hlavu tak, aby se mu mohl pod\u00edvat zp\u0159\u00edma do o\u010d\u00ed. Ob\u011bma v o\u010d\u00edch tancovaly pekeln\u00e9 jisk\u0159i\u010dky. Bill se vpil do Tomov\u00fdch \u00fast a donutil ho se zase op\u0159\u00edt o studenou pokojovou ze\u010f. Roztrhnul mu to d\u011bsn\u00e9 tri\u010dko, co m\u011bl na sob\u011b, a vrhnul se na jeho lehce op\u00e1lenou hru\u010f. Z\u00e1sadn\u011b se vyh\u00fdbal krku a v\u0161em oblastem, kde je k\u016f\u017ee nejslab\u0161\u00ed a pod kterou te\u010de ta nejv\u00e1\u0161niv\u011bj\u0161\u00ed krev, jakou by kdy mohl ochutnat. Slezl z n\u011bj, aby mu mohl st\u00e1hnout posledn\u00ed kousek oble\u010den\u00ed, kter\u00fd na n\u011bm z\u016fstal. To sam\u00e9 ud\u011blal i sob\u011b, aby se u\u017e nemuseli ni\u010d\u00edm zdr\u017eovat, a znovu si na n\u011bj sednul<\/div>\n
Rozkrokem se ot\u00edral o bratr\u016fv, \u010d\u00edm\u017e ob\u011bma p\u016fsobil jen slast. Bill znovu zajel sv\u00fdm jazykem do Tomov\u00fdch \u00fast, nep\u0159est\u00e1vaje tla\u010dit kl\u00ednem na Tom\u016fv.<\/div>\n
Tom chytnul Bill\u016fv obli\u010dej do dlan\u00ed a lehce ho od sebe odt\u00e1hnul. Dlouze se mu pod\u00edval do o\u010d\u00ed.<\/div>\n
„V\u00e1\u017en\u011b to chce\u0161?“ zeptal se ho.<\/div>\n
„Tak, jak nikdy p\u0159edt\u00edm,“ zn\u011bla odpov\u011b\u010f. Nebylo co \u0159e\u0161it\u2026<\/div>\n
Tom Billa chytnul za jeho \u00fatl\u00e9 boky.<\/div>\n
„Hlavn\u011b se uvolni, ano?“<\/div>\n
Bill k\u00fdvnul hlavou na souhlas a nep\u0159estal se d\u00edvat do jeho o\u010d\u00ed. V\u011b\u0159il mu.<\/p>\n<\/div>\n
Znovu ho za\u010dal l\u00edbat a pak opatrn\u011b do n\u011bj vniknul, jak nejjemn\u011bji dok\u00e1zal.<\/div>\n
Bill zasy\u010del jako plynov\u00fd spor\u00e1k. Bolelo to, ale jevilo se to jako pouh\u00fd po\u010d\u00e1te\u010dn\u00ed pocit. Nebylo to zdaleka tak hrozn\u00e9, jak si p\u0159ed t\u00edm myslel.<\/div>\n
Tom ho nep\u0159est\u00e1val l\u00edbat, jejich jazyky se nep\u0159estaly propl\u00e9tat, zat\u00edmco se v n\u011bm pomalu pohyboval. Zaj\u00ed\u017ed\u011bl hloub\u011bji a hloub\u011bji, dokud v n\u011bm nebyl nadoraz.<\/div>\n
Bill se odpojil od jeho rt\u016f a vydechl snad v\u0161echen vzduch, co m\u011bl v plic\u00edch. Pod\u00edval se Tomovi do o\u010d\u00ed a jako by je oba pra\u0161til elektrick\u00fd proud.<\/div>\n
Tom za\u010dal p\u0159ir\u00e1\u017eet v\u00edc a v\u00edc, jak se bl\u00ed\u017eilo on\u011bch p\u00e1r sekund. Bill p\u0159iv\u00edral v\u00ed\u010dka, zakl\u00e1n\u011bl hlavu, hlasit\u011b st\u00e9nal. Tom nebyl jedin\u00fd, kdo se nebezpe\u010dn\u011b rychle bl\u00ed\u017eil na vrchol.<\/div>\n
Jakmile dredat\u00fd chlapec c\u00edtil, \u017ee dos\u00e1hne nejvy\u0161\u0161\u00edho bodu vzru\u0161en\u00ed, chytnul Billovu hlavu do dlan\u00ed a p\u0159itiskl si jeho rty na sv\u00e9 v dlouh\u00e9m, v\u00e1\u0161niv\u00e9m polibku.<\/div>\n
Pohyby ustaly a Bill\u016fv zade\u010dek se zaplnil b\u00edlou tekutinou a o p\u00e1r vte\u0159in pozd\u011bji polila Tomovo b\u0159\u00ed\u0161ko stejn\u00e1 tekutina.<\/div>\n
Bill si op\u0159el hlavu o jeho rameno a zhluboka oddechoval, stejn\u011b tak jeho dvoj\u010de, kter\u00e9 prozat\u00edm z\u016fstalo v Billovi. Teprve po p\u00e1r minut\u00e1ch, kter\u00e9 oba vyu\u017eili na uklidn\u011bn\u00ed, z n\u011bj vy\u0161el.<\/div>\n
„Miluju t\u011b,“ za\u0161eptali z\u00e1rove\u0148 tomu druh\u00e9mu.<\/p>\n<\/div>\n
„Bill\u00ed,“ oslovil st\u00e1le rozt\u0159esen\u00fdm hlasem Tom sv\u00e9 dvoj\u010de a pod\u00edval se hluboko do jeho o\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Promi\u0148 za to b\u0159\u00ed\u0161ko\u2026“omluvil se Bill a sklopil pohled.<\/div>\n
„Pov\u011bz, jak\u00fd je pocit b\u00fdt up\u00edrem?“ zeptal se Tom, zcela ignoruj\u00edc jeho omluvu.<\/div>\n
Bill se mu pod\u00edval do o\u010d\u00ed a \u0161ibalsky se usm\u00e1l. „Chce\u0161?“<\/div>\n
„Chci b\u00fdt nav\u017edy s tebou a to za jakoukoli cenu, proto\u017ee t\u011b miluju, Bille Kaulitzi!“<\/div>\n
Bill se pousm\u00e1l a n\u011b\u017en\u011b jej pol\u00edbil. Sklonil se a p\u0159itiskl rty na krk\u2026<\/p>\n<\/div>\n
autor: Bajik<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Bajik Proch\u00e1zel se uli\u010dkami velk\u00fdch m\u011bst. Nevyh\u00fdbal se z\u00e1\u0159i pouli\u010dn\u00edch lamp, t\u011blo m\u011bl zahalen\u00e9 v dlouh\u00e9m \u010dern\u00e9m pl\u00e1\u0161ti. D\u00edvky, kter\u00e9 ho p\u0159es den obdivovaly, jejich\u017e bohem byl za slune\u010dn\u00edho sv\u011btla, se ho v noci b\u00e1ly. P\u016fsobil je\u0161t\u011b tajemn\u011bji ne\u017e kdy jindy.<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[45],"tags":[],"class_list":["post-14985","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-ff-jednodilky"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/14985","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=14985"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/14985\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=14985"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=14985"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=14985"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}