{"id":14998,"date":"2009-03-17T18:00:00","date_gmt":"2009-03-17T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=14964"},"modified":"2009-03-17T18:00:00","modified_gmt":"2009-03-17T17:00:00","slug":"chaos-v-dusi-ii-19","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/03\/17\/chaos-v-dusi-ii-19\/","title":{"rendered":"Chaos v du\u0161i II 19."},"content":{"rendered":"
autor: \u00c1\u010fa<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Tom<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Po deseti dnech n\u00e1s kone\u010dn\u011b z nemocnice propustili dom\u016f. Teda\u2026 \u0159\u00edk\u00e1m n\u00e1s, ale mysl\u00edm t\u00edm hlavn\u011b Billa, j\u00e1 jsem mohl b\u00fdt doma u\u017e od za\u010d\u00e1tku. Ale cht\u011bl jsem b\u00fdt s br\u00e1\u0161kou ka\u017edou vte\u0159inu. Co bych taky asi tak doma d\u011blal, kdybych v\u011bd\u011bl, \u017ee Bill\u00ed je zav\u0159en\u00fd mezi \u010dty\u0159mi st\u011bnami a je tam s\u00e1m? Jenom bych se tr\u00e1pil, tak jako on.<\/div>\n
Ale tr\u00e1pen\u00ed to bylo i tady. Vypadalo to, \u017ee Davidovo hrub\u00e9 zach\u00e1zen\u00ed op\u011bt poznamenalo Billovu du\u0161i a nechalo v n\u00ed hlubok\u00e9 r\u00e1ny. V\u016fbec jsem se v n\u011bm nevyznal, v jednu chv\u00edli se p\u0159ede mnou choulil pod prost\u011bradlo jako \u010dert p\u0159ed k\u0159\u00ed\u017eem, na\u010de\u017e se zoufale rozbre\u010del a tulil se ke mn\u011b, jako by to m\u011blo b\u00fdt snad naposledy, kdy m\u011b vid\u00ed. A tyhle jeho zm\u011bny byly tak rychl\u00e9, \u017ee jsem je st\u011b\u017e\u00ed st\u00edhal vn\u00edmat. Ale dr\u00e1salo mi srdce, kdy\u017e byly ty chv\u00edle, kdy se m\u011b Bill b\u00e1l. Ta hr\u016fza v jeho o\u010d\u00edch, kdy\u017e si je zakr\u00fdval dlan\u011bmi\u2026<\/div>\n
A chv\u00edlemi upadal do pr\u00e1zdn\u00e9ho tranzu. To pak nevn\u00edmal nic z toho, co dol\u00e9halo k jeho u\u0161\u00edm, a\u0165 u\u017e jsem to byl j\u00e1 nebo doktor. Jeho o\u010di m\u011bly skeln\u00fd v\u00fdraz a ze rt\u016f mu ob\u010das unikl tich\u00fd sten. Dokonce ani nezaznamenal, \u017ee mu sest\u0159i\u010dka vzala krev, i kdy\u017e b\u011b\u017en\u011b p\u0159i tomhle procesu vyv\u00e1d\u011bl, jako by ho na no\u017ee brali. Jenom se nechal zvednout, ani\u017e by dal jakkoliv najevo, \u017ee mu \u0161krtidlo stla\u010duje vyz\u00e1blou pa\u017ei a \u017ee mu do pulzuj\u00edc\u00ed \u017e\u00edly vnik\u00e1 hrot jehly\u2026<\/div>\n
\n
Kdy\u017e u\u017e jsme m\u011bli sbaleno, p\u0159ijel pro n\u00e1s tax\u00edk. Bill se nechal odv\u00e9st, op\u011bt m\u011bl nevn\u00edmaj\u00edc\u00ed n\u00e1ladu hrani\u010d\u00edc\u00ed s depres\u00ed, ale na\u0161t\u011bst\u00ed nijak nevzdoroval. Pokorn\u011b m\u011b n\u00e1sledoval do auta, kde se na m\u016fj pokyn p\u0159ipoutal a celou cestu zamy\u0161len\u011b hled\u011bl z okna. Kdy\u017e jsme vystoupili, tak se chv\u00edli kolem sebe rozhl\u00ed\u017eel, jako by n\u00e1\u0161 d\u016fm vid\u011bl poprv\u00e9, nic ale ne\u0159ekl a ml\u010dky \u0161el dovnit\u0159. Musel jsem ho k tomu d\u016frazn\u011b pob\u00eddnout, ale \u0161el nakonec s\u00e1m, nepot\u0159eboval mou pomoc.<\/div>\n
D\u016fm byl po t\u011bch dlouh\u00fdch dnech, kdy jsme tu nebyli, pom\u011brn\u011b prochladl\u00fd. Bylo holt zn\u00e1t, \u017ee podzim si letos p\u0159isp\u00ed\u0161il, proto\u017ee i kdy\u017e byl teprve konec z\u00e1\u0159\u00ed, d\u00fdchla na n\u00e1s z chodeb zima. Rozhodl jsem se, \u017ee rad\u0161i zatop\u00edm. Sice jsme m\u011bli elektrick\u00fd topen\u00ed, ale i tak podle m\u00fdho n\u00e1zoru nic nedok\u00e1\u017ee nahradit vesele praskaj\u00edc\u00ed polena a teplo vych\u00e1zej\u00edc\u00ed z tan\u010d\u00edc\u00edch plamen\u016f. Usadil jsem Billa na gau\u010d a hodil mu kolem ramen hu\u0148atou deku, \u010d\u00edm\u017e jsem si vyslou\u017eil jeho vd\u011b\u010dn\u00fd \u00fasm\u011bv.<\/div>\n
„D\u011bkuji,“ \u0161eptl\u2026 a nechal se ode m\u011b pohladit.<\/div>\n
„Nem\u00e1\u0161 za co, l\u00e1sko,“ usm\u00e1l jsem se na n\u011bj a lehoulince, t\u00e9m\u011b\u0159 neznateln\u011b jsem ho pol\u00edbil na \u010delo.<\/div>\n
Tro\u0161ku sebou trhl, ale jinak to ne\u0159e\u0161il, jenom m\u011b zv\u011bdav\u011b pozoroval, jak z d\u0159\u00edv\u00ed, p\u0159inesen\u00e9ho z k\u016flny, d\u011bl\u00e1m hranici. C\u00edtil jsem v z\u00e1dech jeho up\u0159en\u00fd pohled a rozhodl jsem se, \u017ee postav\u00edm tu nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed hranici na sv\u011bt\u011b. Soust\u0159ed\u011bn\u011b jsem rovnal a skl\u00e1dal v\u0161echna pol\u00ednka a u\u017e jsem je cht\u011bl podp\u00e1lit, kdy\u017e se to cel\u00fd sesulo na jednu nevzhlednou hromadu.<\/div>\n
„No super,“ poznamenal jsem kousav\u011b.<\/div>\n
Ale pak jsem zaslechl n\u011bco, co mou j\u00edzlivost zcela vypudilo. Bill se za\u010dal zvoniv\u011b sm\u00e1t! Oto\u010dil jsem se na n\u011bj a vid\u011bl jsem, jak mu z\u00e1\u0159\u00ed o\u010di\u010dka, div\u017ee mu z nich nete\u010dou slzi\u010dky. Pousm\u00e1l jsem se. Tak to moje ko\u0165\u00e1tko si chce hr\u00e1t a sm\u00e1t se ciz\u00edmu ne\u0161t\u011bst\u00ed? Tsss\u2026 Sehnul jsem se k t\u00fd hromad\u011b, \u017ee ji teda podp\u00e1l\u00edm tak, jak chce ona sama, to znamen\u00e1 bez ladu a skladu. Jenom\u017ee ve chv\u00edli, kdy jsem sirku p\u0159ilo\u017eil ke zmuchlan\u00fdm novin\u00e1m, jsem si kejchnul\u2026 a ta mrcha zhasla. Druh\u00e1 se mi zlomila v ruce a t\u0159et\u00ed jsem sice noviny podp\u00e1lil, ale p\u0159i snaze plamen rozfoukat jsem ho naopak uhasil\u2026<\/div>\n
„Seru na to,“ procedil jsem skrz zuby.<\/div>\n
U\u017e v\u00edm, jak to bude nejjednodu\u0161\u0161\u00ed. Tro\u0161ku toho vysm\u00e1t\u00fdho lump\u00edka osln\u00edm sv\u00fdm pyrotechnick\u00fdm um\u011bn\u00edm. Zam\u00ed\u0159il jsem do koupelny, kde jsem vzal lahev laku na vlasy. O tolik z n\u00ed neubude. Vr\u00e1til jsem se do ob\u00fdv\u00e1ku.<\/div>\n
„Te\u010f se dob\u0159e d\u00edvej, ty sm\u00ed\u0161ku jeden,“ nahodil jsem namachrovan\u00fd v\u00fdraz a py\u0161n\u011b zaznamenal, \u017ee sm\u011bj\u00edc\u00ed se Bill se na m\u011b opravdu zad\u00edval. „Te\u010f ti uk\u00e1\u017eu ten nejjednodu\u0161\u0161\u00ed zp\u016fsob rozd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed ohn\u011b \u00e1 la Tom Kaulitz!“<\/div>\n
Naklonil jsem se k popadan\u00fdmu d\u0159evu a nast\u0159\u00edkal ho lakem. Fuj! Na tenhle smrad jsem si za dobu pobytu v nemocnici \u00fapln\u011b odvykl. No ale co nad\u011bl\u00e1m, \u017eejo. Tro\u0161ku jsem od krbu odstoupil, jen tak, abych mohl nata\u017eenou rukou odhodit sirku mezi polena. \u0160krt\u00e1m a s r\u00e1doby vzne\u0161enou eleganc\u00ed tu ho\u0159\u00edc\u00ed \u0161pejli\u010dku odhazuju ode m\u011b pry\u010d\u2026 Buch.<\/div>\n
„JAUUUU!“ za\u0159vu jako \u0161\u00edlenec. „Doprdele\u2026“<\/div>\n
M\u016fj \u00fa\u010del se povedl, po men\u0161\u00edm v\u00fdbuchu se noviny kone\u010dn\u011b rozho\u0159ely, od nich chytly i ty vyschl\u00fd klacky a o p\u00e1r vte\u0159in pozd\u011bji tu u\u017e vesele hu\u010del ohe\u0148. Jenom\u017ee m\u00edstnost naplnilo i n\u011bco jin\u00e9ho – neuv\u011b\u0159iteln\u00fd smrad sp\u00e1len\u00fdch chloupk\u016f, kter\u00fd mi ten v\u00fdbuch o\u017eehl po cel\u00fd d\u00fdlce p\u0159edlokt\u00ed! Bill se absolutn\u011b k\u00e1cel sm\u00edchy, te\u010f u\u017e m\u011bl tv\u00e1\u0159e skute\u010dn\u011b mokr\u00e9 od slz. Tak jo, no\u2026. Aspo\u0148, \u017ee se dob\u0159e bav\u00ed, kdy\u017e u\u017e nic jin\u00fdho\u2026 Asi ho p\u016fjdu za chv\u00edli zpacifikovat, a\u017e si tohle o\u0161et\u0159\u00edm. Nebylo sice co o\u0161et\u0159ovat, leda snad, \u017ee bych podstoupil depilaci t\u011bch tr\u010d\u00edc\u00edch pah\u00fdlk\u016f, co mi z chloupk\u016f z\u016fstaly, ale stejn\u011b zasy\u010d\u00edm, jen tak pro jistotu, kdy\u017e si ruku namo\u010d\u00edm do studen\u00fd vody.<\/div>\n
Kdy\u017e se vr\u00e1t\u00edm, u\u017e se ten brou\u010dek tak moc nesm\u011bje. M\u00e1 nakr\u010den\u00fd nos\u00edk a se svra\u0161t\u011bn\u00fdm obo\u010d\u00edm a pevn\u011b zatnut\u00fdmi rty se dr\u017e\u00ed za prav\u00fd bok. Dopr\u010dic, ur\u010dit\u011b ho z toho sm\u00edchu te\u010f bol\u00ed v \u017eebrech. Ach jo, pro\u010d ten m\u016fj malej brou\u010dek mus\u00ed b\u00fdt takov\u00fd trd\u00fdlko? Je\u0161t\u011b s\u00e1m sob\u011b ubl\u00ed\u017e\u00ed\u2026 D\u00e1m va\u0159it \u010daj a o t\u0159i minuty pozd\u011bji u\u017e kou\u0159\u00edc\u00ed \u0161\u00e1lky pokl\u00e1d\u00e1m na st\u016fl p\u0159ed n\u00e1mi a usednu vedle Billa.<\/div>\n
„Tak jak ti je?“<\/div>\n
„U\u017e je to tro\u0161ku lep\u0161\u00ed,“ odpov\u00ed ti\u0161e, p\u0159esto ale jeho slova nezn\u00ed tak pevn\u011b, jak by m\u011bla.<\/div>\n
Nech\u00e1 se ode m\u011b obejmout a j\u00e1 ho k sob\u011b p\u0159ivinu, zat\u00edmco hypnotizuje hu\u010d\u00edc\u00ed ohe\u0148. Vid\u00edm, jak se plameny odr\u00e1\u017eej\u00ed v jeho sametov\u00fdch o\u010d\u00edch. Zachuml\u00e1m ho do deky tro\u0161ku t\u011bsn\u011bji a on si polo\u017e\u00ed hlavu na moje rameno.<\/div>\n
„Tommy,“ za\u0161ept\u00e1. „J\u00e1 se tak boj\u00edm! On si m\u011b najde\u2026 a zabije m\u011b.“<\/div>\n
„Neboj se, l\u00e1sko,“ pol\u00edb\u00edm ho jemn\u011b na krk. „Nezabije. Tob\u011b u\u017e neubl\u00ed\u017e\u00ed. Nikomu. Proto\u017ee je mrtv\u00fd.“<\/div>\n
Bill ne\u010dekan\u011b vylet\u011bl do prudk\u00e9ho sedu tak divoce, a\u017e sykl a musel si polo\u017eit dla\u0148 na bolav\u00e1 \u017eebra. Prudce oddechoval, zat\u00edmco na m\u011b vrhl vyd\u011b\u0161en\u00fd pohled.<\/div>\n
„Jak\u2026 jak mrtv\u00fd?“<\/div>\n
„No\u2026 zast\u0159elil se,“ \u0159ekl jsem mu. „Ten den, jak n\u00e1s zachr\u00e1nila policie.“<\/p>\n<\/div>\n
Neodpov\u00eddal, jenom na m\u011b zd\u011b\u0161en\u011b kulil o\u010dka. Vyjekl, kdy\u017e jsem mu polo\u017eil ruku na rameno, ale nebr\u00e1nil se, nechal m\u011b, abych ho op\u011bt st\u00e1hl k sob\u011b. Taky jsem se nat\u00e1hl pro \u010daj. Vyndal jsem z n\u011bj s\u00e1\u010dek, odlo\u017eil ho na tal\u00ed\u0159ek a pro jistotu je\u0161t\u011b jednou prozkoumal, zda dr\u017e\u00edm v ruce spr\u00e1vn\u00fd hrnek. Do Billova n\u00e1poje jsem toti\u017e v kuchyni p\u0159idal p\u00e1r kapek n\u011bjak\u00fdho uklid\u0148ovac\u00edho sajrajtu, kter\u00fd mi dali v nemocnici pro p\u0159\u00edpad, \u017ee by se Billovi psychicky p\u0159it\u00ed\u017eilo. Pot\u00e9, co jsem se ujistil, \u017ee dr\u017e\u00edm v ruce spr\u00e1vn\u00fd hrnek, p\u0159itiskl jsem jeho okraj k Billov\u00fdm rt\u016fm. Tro\u0161ku usrkl. Pak si dal chv\u00edli p\u0159est\u00e1vku, ale nakonec vypil cel\u00fd hrnek a j\u00e1 jsem m\u011bl pocit, \u017ee se mu u\u017e od pohledu ulevilo. Znovu se op\u0159el hlavou o m\u00e9 rameno, pak si ale ud\u011blal pol\u0161t\u00e1\u0159 z m\u00e9ho kl\u00edna. Zachumlal se pod deku tak, \u017ee mu byla a\u017e po nos, a pot\u00e9, co jsem vno\u0159il prsty do jeho vlas\u016f, tak spokojen\u011b zamru\u010del. Kl\u00ed\u017eily se mu o\u010di a hlubok\u00e9 prask\u00e1n\u00ed d\u0159eva ho d\u016fkladn\u011b ukol\u00e9balo do konej\u0161iv\u00e9 n\u00e1ru\u010de sp\u00e1nku beze sn\u016f\u2026<\/div>\n
Jakmile jsem zaznamenal jeho pravideln\u00e9 oddechov\u00e1n\u00ed, nat\u00e1hl jsem se na st\u016fl pro notebook. Opatrn\u011b, abych to \u010dernovlas\u00e9 stvo\u0159en\u00ed nevzbudil, rozlo\u017eil jsem ho na seda\u010dce vedle sebe a opatrn\u011b se zkroutil tak, abych na n\u011bj dos\u00e1hl. V hlav\u011b se mi toti\u017e zrodil pl\u00e1n, jak Billovi spravit nervy a op\u011bt ho vyt\u00e1hnout na nohy. Jenom\u017ee to bude p\u0159ekvapen\u00ed d\u011bsn\u011b tajn\u00fd\u2026 Tak. Sta\u010dilo p\u00e1r kliknut\u00ed, napsat maila s kontaktem na m\u011b a je to. Dobrou noc a m\u011bjte m\u011b r\u00e1di, jdu za tebou, Bill\u00ed,<\/em> byla moje posledn\u00ed my\u0161lenka, ne\u017e jsem se stulil na gau\u010d vedle br\u00e1\u0161ky a usnul jsem\u2026<\/div>\n
Kdy\u017e jsem se vzbudil, zmocnil se m\u011b podivn\u00fd pocit. Posadil jsem se. Za okny byla hlubok\u00e1 noc, ohe\u0148 ji\u017e d\u00e1vno vyhasl, jenom posledn\u00edch p\u00e1r uhl\u00edk\u016f \u017ehnulo um\u00edraj\u00edc\u00ed rudou z\u00e1\u0159\u00ed. Nev\u011bd\u011bl jsem, co m\u011b vlastn\u011b vzbudilo, ale m\u011bl jsem pocit, \u017ee se n\u011bco d\u011bje. A pak jsem to usly\u0161el. Tich\u00e9 vzlyky\u2026 Rozsv\u00edtil jsem displej mobilu. Bil plakal! Sice spal, ale tv\u00e1\u0159e se mu v tom ne\u010dekan\u011b ostr\u00e9m sv\u011btle, p\u0159ed n\u00edm\u017e jsem mhou\u0159il rozespal\u00e9 o\u010di, leskly slzami. N\u011bco se mu zd\u00e1, brou\u010dkovi. N\u011bco hodn\u011b o\u0161kliv\u00fdho. A vezmu jed na to, \u017ee v\u00edm, co. Jemn\u011b br\u00e1\u0161kou zat\u0159esu.<\/div>\n
„Bill\u00ed? Bill\u00ed, vst\u00e1vej! Vzbu\u010f se, brou\u010dku\u2026 To se ti jenom n\u011bco zd\u00e1, to nen\u00ed doopravdy! Vzbu\u010f se!“<\/div>\n
Polekan\u011b otev\u0159el slz\u00edc\u00ed o\u010di. Jeho pohled byl absolutn\u011b dezorientovan\u00fd. Ti\u0161e vyjekl, kdy\u017e m\u011b ale poznal, ihned mi omotal pa\u017ee kolem krku. Cel\u00fd se t\u0159ese. Zimou nebo strachy? Nejsp\u00ed\u0161 oboj\u00edm. Vypad\u00e1 tak \u017ealostn\u011b\u2026<\/div>\n
„Neboj se, l\u00e1sko,“ ti\u0161\u00edm ho. „U\u017e je dob\u0159e, jsem tady s tebou, nic se ti nestane. Jen klid.“<\/div>\n
Opatrn\u011b si ho nadzvednu do n\u00e1ru\u010de a nech\u00e1m ho, aby mi vzlykal na rameni. Nesu ho do koupelny, mysl\u00edm, \u017ee tepl\u00e1 voda mu p\u0159ed span\u00edm jenom prosp\u011bje. D\u00e1m napou\u0161t\u011bt vanu a usad\u00edm Billa na pra\u010dku, abych ho mohl svl\u00e9knout. S men\u0161\u00edmi obt\u00ed\u017eemi se mi to povede a o p\u00e1r minut pozd\u011bji u\u017e sed\u00ed m\u016fj rozechv\u011bl\u00fd br\u00e1\u0161ka ve van\u011b. St\u00e1le popotahuje a zb\u011bsile pomrk\u00e1v\u00e1. Ti\u0161\u00edm ho n\u011b\u017en\u00fdmi sl\u016fvky a nam\u00e1\u010d\u00edm mu vlasy, abych mu na nich mohl nap\u011bnit \u0161ampon. P\u0159ej\u00ed\u017ed\u00edm jeho t\u011bl\u00ed\u010dko houbi\u010dkou a vid\u00edm, \u017ee se Bill pomalou\u010dku p\u0159est\u00e1v\u00e1 chv\u011bt. Ulev\u00ed se mi. Po n\u011bjak\u00e9 dob\u011b, kdy u\u017e je zcela klidn\u00fd, jenom posmutn\u011bl\u00fd ve tv\u00e1\u0159i, vypust\u00edm vanu, opl\u00e1chnu ho teplou\u010dkou sprchou a zabal\u00edm ho do m\u011bkk\u00e9 osu\u0161ky. Odnesu ho do pokoje, kde ho obl\u00e9knu do \u010dist\u00fdch boxerek, tepl\u00e1k\u016f, hu\u0148at\u00fdch frot\u00e9 pono\u017eek a tri\u010dka s dlouh\u00fdm ruk\u00e1vem. Teprve pak mu je\u0161t\u011b n\u011bkolikr\u00e1t p\u0159ejedu ru\u010dn\u00edkem mokr\u00e9 vlasy, roz\u010de\u0161u je \u0159\u00eddk\u00fdm h\u0159ebenem a zachuml\u00e1m ho a\u017e po bradu do pe\u0159iny\u2026<\/div>\n
Tohle v\u0161echno sleduje bez mrknut\u00ed oka, bez jedin\u00e9ho hlesnut\u00ed. Jenom na m\u011b up\u00edr\u00e1 ten sv\u016fj pohled pln\u00fd strachu a beznad\u011bje, ale jinak v\u016fbec nekomunikuje. P\u0159itul\u00edm se k n\u011bmu a mus\u00edm mu polo\u017eit dla\u0148 p\u0159es o\u010di, aby je v\u016fbec mohl zav\u0159\u00edt. Zpo\u010d\u00e1tku to nem\u011blo \u017e\u00e1dn\u00fd \u00fa\u010dinek, ale pak vytuhnul b\u011bhem n\u011bkolika vte\u0159in. Snad mu r\u00e1no bude l\u00edp\u2026 A snad vyjde ten m\u016fj pl\u00e1n. Je \u00fater\u00fd, tak\u017ee p\u0159i tro\u0161e \u0161t\u011bst\u00ed bysme mohli u\u017e o v\u00edkendu vyrazit. A tam se Bill ur\u010dit\u011b zase vzpamatuje, pevn\u011b tomu v\u011b\u0159\u00edm. Bude to balz\u00e1m na du\u0161i pro n\u00e1s pro oba. S t\u011bmihle my\u0161lenkami jsem spokojen\u011b usnul, sv\u00edraj\u00edc oddechuj\u00edc\u00edho br\u00e1\u0161ku v t\u011bsn\u00e9m objet\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
autor: \u00c1\u010fa<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: \u00c1\u010fa Tom Po deseti dnech n\u00e1s kone\u010dn\u011b z nemocnice propustili dom\u016f. Teda\u2026 \u0159\u00edk\u00e1m n\u00e1s, ale mysl\u00edm t\u00edm hlavn\u011b Billa, j\u00e1 jsem mohl b\u00fdt doma u\u017e od za\u010d\u00e1tku. Ale cht\u011bl jsem b\u00fdt s br\u00e1\u0161kou ka\u017edou vte\u0159inu. Co bych taky asi tak doma<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[203],"tags":[],"class_list":["post-14998","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-chaos-v-dusi-ii"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/14998","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=14998"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/14998\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=14998"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=14998"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=14998"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}