{"id":150,"date":"2019-04-14T16:00:00","date_gmt":"2019-04-14T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=145"},"modified":"2019-04-14T16:00:00","modified_gmt":"2019-04-14T15:00:00","slug":"in-my-eyes-4","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2019\/04\/14\/in-my-eyes-4\/","title":{"rendered":"In My Eyes 4."},"content":{"rendered":"
autor: SunlovestheMoon<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Jeho vid\u011bn\u00ed zk\u0159\u00ed\u017eily tv\u00e1\u0159e. Jedna p\u0159es druhou, stejn\u011b jako se m\u00edchaly jejich hlasy, \u017e\u00e1dn\u00fd z nich dostate\u010dn\u011b jasn\u00fd. Tom vzhl\u00e9dl, t\u00e9m\u011b\u0159 om\u00e1men\u011b, a spat\u0159il nad sebou budovy, daleko nad sebou. Dole a kolem sebe c\u00edtil beton, jako by byl sou\u010d\u00e1st\u00ed t\u011bch budov, majest\u00e1tn\u00ed a pevn\u00fd, dokud neshl\u00e9dl dol\u016f. N\u011bco nebylo spr\u00e1vn\u011b. Hlasy se staly nesouvisl\u00fdmi, zu\u0159iv\u011b se obracely proti n\u011bmu a ruce jej tahaly na v\u0161echny strany. Tom se pohnul, aby je odstr\u010dil, ale nemohl. Byl budovou a nem\u011bl \u017e\u00e1dn\u00e9 ruce, jen okna, kter\u00fdmi mohl bezmocn\u011b shl\u00ed\u017eet na ty ruce, nyn\u00ed sev\u0159en\u00e9 v p\u011bst a otloukaj\u00edc\u00ed ho jako bourac\u00ed z\u00e1va\u017e\u00ed. K\u00e1men se za\u010dal bortit a rozpadat, ale nam\u00edsto prachu a kamen\u00ed z prasklin vyt\u00e9kala krev, pak rychleji, jak se r\u00e1ny zv\u011bt\u0161ovaly. Za\u010d\u00ednal se nakl\u00e1n\u011bt, uvnit\u0159 l\u00e1mat, a pak n\u00e1hle to v\u0161echno p\u0159estalo, jako by to bylo jen zem\u011bt\u0159esen\u00ed.<\/em><\/div>\n
Slunce bylo prakticky pry\u010d a vzalo s sebou i sv\u00e9 teplo. Shl\u00e9dl dol\u016f a zjistil, \u017ee tam nen\u00ed nic k vid\u011bn\u00ed, byl zem\u00ed a v\u011bd\u011bl, \u017ee musel spadnout, a p\u0159esto st\u00e1le \u010delil ostatn\u00edm budov\u00e1m. Jen z ostatn\u00edch budov neproudila krev, pouze z n\u011bj, byl nekone\u010dnou n\u00e1dr\u017e\u00ed krve. A pak se z toho stala \u0159eka, temn\u00e1 a lepkav\u00e1, chladn\u00e1 a bez o\u010d\u00ed, klikat\u011b se natahovala sm\u011brem k oce\u00e1nu, k \u010dekaj\u00edc\u00edmu oce\u00e1nu pln\u00e9mu krve\u2026<\/em><\/div>\n
\n

Tom zalapal po dechu, kdy\u017e p\u0159i\u0161el k sob\u011b. Chladn\u00e1 v\u00e1ha na jeho tv\u00e1\u0159i jej vrhla do dezorientovan\u00e9 paniky – jeho mysl a t\u011blo registrovaly tupou pulzuj\u00edc\u00ed bolest, kter\u00e1 znamenala, \u017ee je st\u00e1le na\u017eivu – dokud se \u0161pi\u010dky jeho prst\u016f nedotkly obkladu na jeho o\u010d\u00edch.<\/p><\/div>\n

Pot\u0159eboval vid\u011bt.<\/div>\n
Poz\u016fstatky snu obklopovaly jeho mysl, zanech\u00e1valy ho bez sebe, a on se nat\u00e1hl, aby obklad sundal, ne\u017e ztuhnul, kdy\u017e jeho ruku zachytila jin\u00e1.<\/div>\n
\n

„M\u011bl by sis to nechat je\u0161t\u011b chv\u00edli,“ doporu\u010dil mu hlas. Jeho u\u0161\u00edm to zn\u011blo bl\u00edzko. Tom ruku neochotn\u011b st\u00e1hl a polo\u017eil ji na hru\u010f. Jeho rty se zformovaly do ot\u00e1zky, ne\u017e uvoln\u011bn\u011b vzdychl.<\/p><\/div>\n

„Bill,“ vzpomn\u011bl si, to slovo zn\u011blo jako ot\u00e1zka i prohl\u00e1\u0161en\u00ed.<\/div>\n
„Ano,“ odpov\u011bd\u011bl Bill, a Tom p\u0159em\u00fd\u0161lel nad pocitem toho, \u017ee se druh\u00fd mu\u017e zd\u00e1l b\u00fdt pot\u011b\u0161en\u00fd.<\/div>\n
„Ten otok,“ zeptal se, kdy\u017e se znovu nat\u00e1hl, aby se kone\u010dky prst\u016f dotkl obkladu. „U\u017e splaskl?“<\/div>\n
„Trochu u\u017e ano. Gustav \u0159\u00edkal, \u017ee to bude trvat je\u0161t\u011b p\u00e1r dn\u00ed, ne\u017e se to \u00fapln\u011b-„<\/div>\n
„To je dob\u0159e.“ Tom se zap\u0159el o ruce a opatrn\u011b se zvedl, trhnul sebou p\u0159i bolesti v ramenou, navzdory Billov\u00fdm protest\u016fm. Ignoroval spadl\u00fd obklad a oto\u010dil se k Billovi, najednou cht\u011bl vid\u011bt tv\u00e1\u0159, kter\u00e1 pat\u0159ila k tomu m\u011bkk\u00e9mu, t\u00e9m\u011b\u0159 hrdeln\u00edmu hlasu. „Proto\u017ee j\u00e1 pot\u0159ebuju-„<\/div>\n
Tomovi se zasekla slova v hrdle p\u0159i pohledu na Billa, kter\u00fd se oto\u010dil, aby rozsv\u00edtil sv\u011btlo, a nyn\u00ed byl usazen vedle postele a ti\u0161e ho pozoroval.<\/div>\n
\n

Z Tomovy zku\u0161enosti, tv\u00e1\u0159e p\u0159\u00edli\u0161 \u010dasto nepasovaly k hlas\u016fm jejich vlastn\u00edk\u016f. Atraktivn\u00ed \u017eena \u010di mu\u017e mohli vlastnit nosov\u00fd k\u0148ourav\u00fd hlas, zat\u00edmco n\u011bkdo, koho by v\u011bt\u0161ina lid\u00ed pova\u017eovala za pr\u016fm\u011brn\u00e9ho, pokud v\u016fbec, mohl vlastnit dokonale smysln\u00fd r\u00e1diov\u00fd hlas. Samoz\u0159ejm\u011b bylo dostatek lid\u00ed, ke kter\u00fdm jejich hlasy pasovaly, ale ti byli \u010dasto zjevn\u00ed hlasov\u00fdmi man\u00fdry, kter\u00e9 je prozradily. V tomto p\u0159\u00edpad\u011b tam nebylo nic, krom m\u011bkk\u00e9ho t\u00f3nu, kter\u00fd ned\u00e1val Tomovi \u017e\u00e1dnou n\u00e1pov\u011bdu Billova vzhledu, a p\u0159esto byl ohromen.<\/p><\/div>\n

<\/div>\n
\n
To, \u017ee je Bill vysok\u00fd a \u0161t\u00edhl\u00fd, u\u017e rozeznal p\u0159edchoz\u00ed ve\u010der. Tomovy o\u010di p\u0159el\u00e9tly p\u0159es jednoduchou \u00fast\u0159icov\u011b zbarvenou ko\u0161ili pod tmav\u011b \u0161ed\u00fdm sakem, na kter\u00e9m v z\u00e1hybech probleskovaly st\u0159\u00edbrn\u00e9 nitky, \u0161ed\u00e9 kalhoty, je\u017e zd\u016fraz\u0148ovaly dlouh\u00e9 nohy, jednu zastr\u010denou pod druhou. Dv\u011b tenk\u00e9 st\u0159\u00edbrn\u00e9 \u0161\u0148\u016frky le\u017eely na hlubok\u00e9m troj\u00faheln\u00edku bled\u00e9 k\u016f\u017ee vykukuj\u00edc\u00edm z v\u00fdst\u0159ihu ko\u0161ile. Kone\u010dn\u011b byl Tom schopn\u00fd spat\u0159it mnohem jasn\u011bji ty o\u010di, kter\u00e9 pova\u017eoval minulou noc za atraktivn\u00ed, a t\u00e9m\u011b\u0159 okam\u017eit\u011b je pov\u00fd\u0161il na omra\u010duj\u00edc\u00ed. Bill m\u011bl mandlov\u00e9 o\u010di usazen\u00e9 ve tv\u00e1\u0159i, je\u017e byla pln\u00e1 \u0159ezan\u00fdch rys\u016f a hladk\u00e9 poko\u017eky, jeho \u010dern\u00e9 vlasy byly s\u010des\u00e1ny dozadu a po stran\u00e1ch vyst\u0159\u00edhan\u00e9. Bylo to \u00fasil\u00ed o kontrast mezi mu\u017enost\u00ed a \u017eenskost\u00ed s p\u0159evahou toho druh\u00e9ho ve vyst\u00ednovan\u00fdch o\u010d\u00edch a lehk\u00fdm leskem na h\u0159\u00ed\u0161n\u00fdch rtech, kter\u00e9 cht\u011bl Tom ochutnat.<\/div>\n
\n

„Tome?“<\/p><\/div>\n

\n

Tomovy o\u010di vyst\u0159elily vzh\u016fru, pootev\u0159el a zav\u0159el \u00fasta, jak sv\u016fj pohled silou v\u016fle odvr\u00e1til, necht\u011bl vypadat nezdvo\u0159ile ve sv\u011btle t\u00e9 \u0161t\u011bdr\u00e9 pohostinnosti, kter\u00e1 mu byla dop\u0159\u00e1na. „Hmm?“<\/p><\/div>\n

Bill naklonil hlavu, s lehce pozvednut\u00fdm obo\u010d\u00edm a z\u00e1bleskem st\u0159\u00edbra na okraji jednoho z nich.<\/div>\n
„\u0158\u00edkal jsi, \u017ee n\u011bco pot\u0159ebuje\u0161?“ Tom odhrnul p\u0159ikr\u00fdvku stranou a pomalu se sunul z postele do stoje, podep\u0159en\u00fd Billovou rukou.<\/div>\n
„Jo,“ \u0159ekl Tom, d\u011bkovn\u011b se na Billa usm\u00e1l a rychle p\u0159em\u00fd\u0161lel, necht\u011bl p\u0159iznat svou pot\u0159ebu vid\u011bt Billovu tv\u00e1\u0159. „J\u00e1, ehm, pot\u0159ebuju \u010d\u016frat.“ Nebyla to \u00fapln\u00e1 le\u017e. Ale jakmile to Tom vyslovil, cht\u011bl zast\u00e9nat, lehce sebou \u0161kubnul, jak se jeho t\u011blesn\u00e9 pot\u0159eby projevily v\u00edce zp\u016fsoby ne\u017e jen jedn\u00edm.<\/div>\n
„Ach! No, tak tudy\u2026“ Bill neur\u010dit\u011b m\u00e1vnul rukou a obe\u0161el postel, aby otev\u0159el dve\u0159e na prav\u00e9 stran\u011b pokoje.<\/div>\n
\n

Billova bl\u00edzkost k jeho t\u00e9m\u011b\u0159 nahot\u011b nijak nepom\u00e1hala k utlumen\u00ed jeho rann\u00ed erekce. Tom nebyl v \u017e\u00e1dn\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b stydliv\u00fd, ale ani se necht\u011bl tomu n\u00e1dhern\u00e9mu a elegantn\u00edmu mu\u017ei p\u0159ed sebou nijak vystavovat. Av\u0161ak pokud se dalo soudit podle Billov\u00fdch lehce roz\u0161\u00ed\u0159en\u00fdch nosn\u00edch d\u00edrek, pak u\u017e to vid\u011bl.<\/p><\/div>\n

\n

„M\u00e1\u0161 hlad? P\u0159inesu ti n\u011bco k j\u00eddlu,“ nab\u00eddl Bill s odvr\u00e1cen\u00fdm pohledem, kdy\u017e kolem n\u011bj Tom pro\u0161el, a ani\u017e by po\u010dkal na odpov\u011b\u010f, rychle se oto\u010dil a opustil pokoj.<\/p><\/div>\n

Rozhodn\u011b to vid\u011bl.<\/div>\n
Tom sklopil hlavu a smutn\u011b svou erekci popl\u00e1cal. „Tak d\u00edky,“ vzdychl.<\/div>\n
\n

O p\u00e1r minut pozd\u011bji byl Tom p\u0159ekvapen\u00fd, kdy\u017e po sv\u00e9m n\u00e1vratu na\u0161el vedle postele t\u00e1c s \u010dajem, \u010derstv\u00fdm d\u017eusem a tepl\u00fd hamburger. V\u016fbec Billa nesly\u0161el, nejsp\u00ed\u0161 byl prost\u011b tak potichu. Posadil se na postel \u010delem k t\u00e1cu a pustil se do j\u00eddla, zat\u00edmco p\u0159em\u00fd\u0161lel, jestli sv\u00e9ho hostitele n\u011bjak urazil, a\u010dkoliv Bill nic takov\u00e9ho ned\u00e1val najevo. Nejsp\u00ed\u0161 ho zkontroluje pozd\u011bji, usoudil Tom, a z\u00edvnul. Byl unaven\u00fd dokonce i z t\u00e9 nejmen\u0161\u00ed \u010dinnosti. Tom polo\u017eil sklenici d\u017eusu zp\u00e1tky na t\u00e1c, polo\u017eil se na postel a b\u011bhem n\u011bkolika minut op\u011bt spal.<\/p><\/div>\n

\n

Kdy\u017e se znovu probudil, byla venku tma. Obklad byl pry\u010d, a podle toho, co c\u00edtil, tak stejn\u011b tak i otok, co\u017e jej sice pot\u011b\u0161ilo, ale z\u00e1rove\u0148 i p\u0159ekvapilo. Jeden Tom\u016fv kamar\u00e1d si jednou po\u0159\u00eddil uk\u00e1zkov\u00fd monokl a m\u011bl ho skoro t\u00fdden.<\/p><\/div>\n

Zat\u00edmco nad t\u00edm dumal, Tom nakr\u010dil obli\u010dej p\u0159i pocitu ve sv\u00fdch \u00fastech, vysu\u0161en\u00fdch z nedostatku vody, a nad zoufalou pot\u0159ebou sprchy. Zavrt\u011bl se, aby se posadil, nadechl se a zarazil, pak se znova zhluboka nadechl do plic a zjistil, \u017ee jej \u017eebra bol\u00ed o trochu m\u00e9n\u011b ne\u017e p\u0159edch\u00e1zej\u00edc\u00ed ve\u010der. To, \u017ee se mu d\u00fdch\u00e1 l\u00e9pe jen po dvou noc\u00edch sp\u00e1nku, by jej nem\u011blo nijak znepokojovat, a p\u0159esto jej to znepokojovalo. Zato\u010dil rameny, ve kter\u00fdch jen noc p\u0159edt\u00edm c\u00edtil t\u00e1hnut\u00ed, a poc\u00edtil jen mal\u00e9 p\u00edchnut\u00ed. Pomalu se zvedl z postele a uvid\u011bl, \u017ee Bill v jist\u00e9m okam\u017eiku musel p\u0159ij\u00edt pro t\u00e1c. Vydal se do koupelny a rozsv\u00edtil sv\u011btlo, ale kdy\u017e se oto\u010dil k zrcadlu, to, co spat\u0159il, jej p\u0159inutilo sebou prudce trhnout, kdy\u017e z\u00edral na sv\u016fj odraz.<\/div>\n
Otok na oku opadl a tmav\u00e1 mod\u0159ina, kter\u00e1 p\u0159edchoz\u00ed noc z\u00e1\u0159ila, za\u010d\u00ednala \u017eloutnout. Na tv\u00e1\u0159i m\u011bl tak\u00e9 t\u00e9m\u011b\u0159 t\u00fddenn\u00ed strni\u0161t\u011b, kter\u00e9 tam p\u0159i posledn\u00edm pohledu do zrcadla nebylo. Tom si p\u0159ejel chv\u011bj\u00edc\u00ed se rukou po tv\u00e1\u0159i.<\/div>\n
\n

Na m\u00edst\u011b se oto\u010dil a vydal se tak rychle, jak jen to jeho t\u011blo dovolovalo, zp\u00e1tky do pokoje, kde spat\u0159il sv\u00e9 kalhoty pe\u010dliv\u011b poskl\u00e1dan\u00e9 na \u017eidli. Nemohl si b\u00fdt jist\u00fd, pomyslel si, zat\u00edmco prohled\u00e1val \u0161irok\u00e9 kapsy, jak dlouho \u010dlov\u011bk s jeho zran\u011bn\u00edmi sp\u00ed, ale pochyboval, \u017ee tak dlouho, jak nazna\u010dovala jeho tv\u00e1\u0159. Tom na\u0161el sv\u016fj mobiln\u00ed telefon, zapnul ho a nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b z\u00edral na displej.<\/p><\/div>\n

„P\u011bt dn\u00ed\u2026“ za\u0161eptal. „Jak je to v\u016fbec mo\u017en\u00e9?“<\/div>\n
Tom p\u0159e\u0161el k oknu a zat\u00e1hl za z\u00e1v\u011bs, aby vykoukl ven. Za\u010d\u00ednalo se vyjas\u0148ovat, slune\u010dn\u00ed paprsky se odr\u00e1\u017eely ve spodn\u00edch oknech budov naproti. U\u017e se cht\u011bl oto\u010dit, kdy\u017e v n\u011bm hrklo, jak odn\u011bkud spat\u0159il odraz \u010derven\u00e9. Poc\u00edtil p\u0159itom podivn\u00fd pocit d\u00e9j\u00e0 vu, jako by u\u017e zde st\u00e1l p\u0159edt\u00edm a d\u00edval se na okoln\u00ed budovy.<\/div>\n
Tom pot\u0159\u00e1sl hlavou, pustil z\u00e1v\u011bs a z\u00edral na telefon, kter\u00fd nechal na \u017eidli. Byl tady u\u017e p\u011bt dn\u00ed. Posadil se na okraj postele a sna\u017eil se tomu n\u011bjak p\u0159ij\u00edt na kloub, znovu myslel na ten ve\u010der \u00fatoku. N\u011bco z t\u00e9 noci se filtrovalo p\u0159es okraje jeho mysli, n\u011bco, co vid\u011bl.<\/div>\n
\n

Tomovi se vr\u00e1tily z\u00e1blesky z toho \u00fatoku.<\/p><\/div>\n

Bylo to brut\u00e1ln\u00ed, Tom sev\u0159el \u010delist p\u0159i vzpom\u00ednce na vztek.<\/div>\n
<\/p>\n

Ten posm\u011b\u0161n\u00fd sm\u00edch, kdy\u017e zjistili, \u017ee Tom m\u00e1 sotva 20 euro, ta zlod\u011bjova zlost spojen\u00e1 s bolest\u00ed Tomovy tv\u00e1\u0159e, jeho t\u011bla, kter\u00e1 nep\u0159est\u00e1vala, a pak pot\u00e9, co se tam objevil Bill.<\/em><\/div>\n

\n

Ale Tom byl rozpt\u00fdlen u\u017e p\u0159edt\u00edm, u\u017e p\u0159ed \u00fatokem\u2026 sna\u017eil se soust\u0159edit na to, co to bylo, ale vid\u011bl jen ty zlod\u011bje.<\/p><\/div>\n

<\/p>\n

Oba le\u017eeli na zemi, ti zlod\u011bji. Tom tak\u00e9, ale vzpomn\u011bl si na to, \u017ee spadl, nebo byl pu\u0161t\u011bn. H\u00e1dav\u00e9 hlasy. Ot\u00e1zka: „Co jste za\u010d?“ Bylo to, jako by zav\u00e1l v\u00edtr a oba jeho \u00fato\u010dn\u00edky srazil k zemi. A pak tam byl Bill.<\/em><\/div>\n

\n

Tom p\u0159i t\u00e9 vzpom\u00ednce vykulil o\u010di.<\/p><\/div>\n

<\/p>\n

Bill tam byl.<\/em><\/div>\n

\n

Bill byl t\u00edm rozpt\u00fdlen\u00edm jen t\u00edm, \u017ee tam byl. Bill byl t\u00edm v\u011btrem, kter\u00fd p\u0159iv\u00e1l a zachr\u00e1nil ho. Bill\u2026<\/p><\/div>\n

<\/p>\n

„Co jste za\u010d?“\u2026 „Vid\u011bl jsi n\u00e1s, a to nem\u016f\u017eu dovolit.“<\/em><\/div>\n

\n

\u2026 zabil ty zlod\u011bje. Nebylo tam \u017e\u00e1dn\u00e9 jin\u00e9 vysv\u011btlen\u00ed.<\/p><\/div>\n

\n

A Tom byl tady, u Billa doma.<\/p><\/div>\n

\n

Ne\u017e nad t\u00edm mohl v\u00edce p\u0159em\u00fd\u0161let, nat\u00e1hl se pro sv\u00e9 kalhoty. Se ztuhl\u00fdmi pohyby si je obl\u00e9kl, zat\u00edmco se rozhl\u00ed\u017eel po sv\u00e9m tri\u010dku, a zaklel, kdy\u017e si vzpomn\u011bl, \u017ee \u017e\u00e1dn\u00e9 nem\u00e1. Bill ho roztrhl, sjel dlan\u00ed lehce po Tomov\u011b hrudi, ne\u017e sev\u0159el lem Tomova tri\u010dka ob\u011bma rukama, a roztrhl ho na dv\u011b \u010d\u00e1sti. Jen p\u0159i t\u00e9 vzpom\u00ednce Tom zadr\u017eel dech nad napnut\u00edm v jeho t\u011ble a uva\u017eoval, jak moc zvr\u00e1cen\u00e9 bylo c\u00edtit tohle k n\u011bkomu, kdo je zabij\u00e1k, dokonce i kdy\u017e jeho Bill zachr\u00e1nil.<\/p><\/div>\n

Tom si zastr\u010dil pono\u017eky do kapes a nazul si boty, necht\u011bl ztr\u00e1cet \u017e\u00e1dn\u00fd \u010das. Chv\u00edli st\u00e1l u dve\u0159\u00ed a naslouchal zvuk\u016fm, av\u0161ak \u017e\u00e1dn\u00e9 nesly\u0161el, a tak vy\u0161el ven a nerv\u00f3zn\u011b se rozhl\u00e9dl. O\u010di se mu lehce roz\u0161\u00ed\u0159ily nad luxusn\u00edm prost\u0159ed\u00edm toho, co mohl pouze pokl\u00e1dat za st\u0159e\u0161n\u00ed apartm\u00e1.<\/div>\n
\n

Bill a ten doktor – Gustav – jak si Tom vzpomn\u011bl, nebyli nikde v dohledu. \u0160li ven, nebo byli n\u011bkde v byt\u011b? Tom to nech\u00e1pal. Nikdo, pomyslel si cynicky, nebyl dostate\u010dn\u011b nesobeck\u00fd, aby nechal cizince, dokonce ani ran\u011bn\u00e9ho, ve sv\u00e9m vlastn\u00edm domov\u011b, bez ohledu na to, co ukazovali ve filmech. A zvl\u00e1\u0161t\u011b ne lid\u00e9, kte\u0159\u00ed si mohli dovolit \u017e\u00edt na m\u00edst\u011b, jako bylo tohle.<\/p><\/div>\n

S potla\u010dov\u00e1n\u00edm otravn\u00e9ho provinil\u00e9ho pocitu z toho, \u017ee ut\u00edk\u00e1, se Tom vydal tam, kde vid\u011bl hlavn\u00ed dve\u0159e. Prosklen\u00e9 dve\u0159e odhalily \u0161atn\u00ed sk\u0159\u00ed\u0148 a jeho bundu. S tich\u00fdm pohybem zkusil vstupn\u00ed dve\u0159e a na\u0161el je odem\u010den\u00e9. Podez\u0159\u00edvav\u011b na n\u011b hled\u011bl a vrt\u011bl p\u0159itom hlavou. Tohle bylo a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 jednoduch\u00e9.<\/div>\n
A p\u0159esto\u2026<\/div>\n
Tom otev\u0159el dve\u0159e, a bez dal\u0161\u00edho ohl\u00e9dnut\u00ed vy\u0161el ven.<\/div>\n
Venku na chodb\u011b Tom stiskl tla\u010d\u00edtko v\u00fdtahu a \u00fazkostliv\u011b \u010dekal, nap\u016fl o\u010dek\u00e1val, \u017ee ho Bill nebo Gustav chyt\u00ed.<\/div>\n
Sk\u00e1kal pohledem mezi dve\u0159mi apartm\u00e1 a blikaj\u00edc\u00edmi \u010d\u00edsly nad dve\u0159mi od v\u00fdtahu. Stoupal ze t\u0159et\u00edho patra, kde se na chv\u00edli zastavil. Tom ti\u0161e zast\u00e9nal a uva\u017eoval, jak t\u011b\u017ek\u00e9 by to bylo pro jeho \u017eebra, kdyby \u0161el po schodech. Vyzkou\u0161el je, a na\u0161el schodi\u0161t\u011b zam\u010den\u00e9, jak p\u0159edpokl\u00e1dal. Byl to st\u0159e\u0161n\u00ed byt, nebylo pochyb, \u017ee zabezpe\u010den\u00ed bylo vysok\u00e9. Dal\u0161\u00ed pohled na v\u00fdtah mu napov\u011bd\u011bl, \u017ee u\u017e je na p\u016fl cesty.<\/div>\n
\n

Tom si znovu prohled\u00e1val kapsy, aby na\u0161el sv\u016fj telefon, a z jedn\u00e9 kapsy vyt\u00e1hl n\u011bkolik zbrusu nov\u00fdch dvacetieurovek poskl\u00e1dan\u00fdch kolem tvrd\u00e9 vizitky s Billov\u00fdm nati\u0161t\u011bn\u00fdm jm\u00e9nem a telefonn\u00edm \u010d\u00edslem. Tom karti\u010dku popleten\u011b oto\u010dil. Na taxi dom\u016f<\/em>, bylo tam naps\u00e1no \u00fahledn\u00fdm p\u00edsmem.<\/div>\n

„Co to ku-“ Pronesl Tom. Vid\u011bl, co Bill ud\u011blal, a v\u011bd\u011bl, \u017ee oni to taky musej\u00ed v\u011bd\u011bt. Proto ho nejsp\u00ed\u0161 vzali sem a ne do nemocnice. \u017d\u00e1dn\u00ed sv\u011bdci. Logicky to d\u00e1valo smysl. Ale v ruce m\u011bl pen\u00edze na odchod, bez v\u00fdhr\u016f\u017eek nebo strachu z pomsty. To mu dala v\u011bd\u011bt Billova vizitka.<\/div>\n
Tom si p\u0159edstavil Billovu tv\u00e1\u0159, ty jeho o\u010di, a poc\u00edtil, jak j\u00edm prostoupil klid spolu s nevysv\u011btliteln\u00fdm pocitem, \u017ee byl po celou dobu v bezpe\u010d\u00ed.<\/div>\n
V\u00fdtah kone\u010dn\u011b zacinkal a otev\u0159el se.<\/div>\n
Tom ud\u011blal dva kroky k v\u00fdtahu a pak se zastavil s rukou zabra\u0148uj\u00edc\u00ed zav\u0159en\u00ed dve\u0159\u00ed. M\u011bl by j\u00edt, nic jej tady nedr\u017eelo, od\u016fvod\u0148oval si, s nutk\u00e1n\u00edm oto\u010dit se. Ale v Billov\u011b kr\u00e1tk\u00e9m vzkazu nebyla \u017e\u00e1dn\u00e1 sentimentalita, \u017e\u00e1dn\u00e9 potvrzen\u00ed\u2026 \u010deho? V tom okam\u017eiku Tom p\u0159em\u00fd\u0161lel, jestli si to jen p\u0159edstavoval, \u017ee tam mo\u017en\u00e1 mezi n\u00edm a Billem v t\u011bch kr\u00e1tk\u00fdch okam\u017eic\u00edch n\u011bco bylo.<\/div>\n
Tom ve\u0161el dovnit\u0159 a dve\u0159e v\u00fdtahu se za n\u00edm zav\u0159ely.<\/p>\n

autor: SunlovestheMoon<\/strong><\/div>\n

p\u0159eklad: Zuzu<\/strong><\/div>\n
betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
original<\/a><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: SunlovestheMoon Jeho vid\u011bn\u00ed zk\u0159\u00ed\u017eily tv\u00e1\u0159e. Jedna p\u0159es druhou, stejn\u011b jako se m\u00edchaly jejich hlasy, \u017e\u00e1dn\u00fd z nich dostate\u010dn\u011b jasn\u00fd. Tom vzhl\u00e9dl, t\u00e9m\u011b\u0159 om\u00e1men\u011b, a spat\u0159il nad sebou budovy, daleko nad sebou. Dole a kolem sebe c\u00edtil beton, jako by byl sou\u010d\u00e1st\u00ed<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[714],"tags":[],"class_list":["post-150","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-in-my-eyes"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/150","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=150"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/150\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=150"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=150"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=150"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}