{"id":15000,"date":"2009-03-17T17:00:00","date_gmt":"2009-03-17T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=14966"},"modified":"2009-03-17T17:00:00","modified_gmt":"2009-03-17T16:00:00","slug":"1000-meere-8","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/03\/17\/1000-meere-8\/","title":{"rendered":"1000 Meere 8."},"content":{"rendered":"
autor: Bitter<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Po Billov\u011b smrti se Tom uzav\u0159el zcela do sebe. V\u0161ichni, co ho znali, se z toho vzpamatov\u00e1vali pomalu. Jedin\u00fd, komu jeho smrt nevadila, byl Andreas. Za pen\u00edze, kter\u00e9 z\u00edskal za jeho vra\u017edu, se odst\u011bhoval daleko od v\u0161ech. Jen on a jeho p\u0159\u00edtel – Nicolas…<\/div>\n
Andreas zaparkoval p\u0159ed domem a zatroubil, jak bylo jeho zvykem. V pat\u0159e se okam\u017eit\u011b odkryla z\u00e1clona. Andreas vystoupil a vb\u011bhnul do domku. Dneska mu bylo mizern\u011b, ale p\u0159ed Nicolasem to nesm\u011bl d\u00e1t najevo.<\/div>\n
„Nicolasi?!“ Andreas pov\u011bsil bundu na v\u011b\u0161\u00e1k. B\u011bhem chvilky se v chodb\u011b objevil \u010dernovlas\u00fd chlapec. Rozz\u00e1\u0159il se jako slun\u00ed\u010dko. Tolik se na n\u011bj t\u011b\u0161il. Okam\u017eit\u011b mu visel kolem krku.<\/div>\n
„Ahoj, l\u00e1sko. Ani nev\u00ed\u0161, jak se mi po tob\u011b st\u00fdskalo.“<\/div>\n
„Ale jdi ty… ne\u0159\u00edkej, \u017ee jsi nem\u011bl co na pr\u00e1ci…“ Rozvern\u011b mu prohr\u00e1bne vlasy a pol\u00edb\u00ed ho. „A pr\u00e1\u0161ek sis vzal…“<\/div>\n
„Jo.“ Odpov\u00ed otr\u00e1ven\u011b Nicolas. Zase ty pr\u00e1\u0161ky, Andreas je do n\u011bj cpal horem dolem, ale ch\u00e1pal ho, m\u011bl o n\u011bj strach, aby se mu n\u011bco nestalo. Men\u0161\u00ed protest si v\u0161ak neodpustil. V\u017edycky musel m\u00edt posledn\u00ed slovo.<\/div>\n
„Ale stejn\u011b je mi po n\u011bm blb\u011b.“<\/div>\n
„\u010casem si zvykne\u0161… v\u00ed\u0161, \u017ee bez nich si…“<\/div>\n
„To \u0159\u00edk\u00e1 doktor. Beru to od chv\u00edle, co jsem se probral a nic. Jen sny, ze kter\u00fdch se bud\u00edm k\u0159ikem a stejn\u011b si to nepamatuju.“<\/div>\n
\n
„Mus\u00ed\u0161 bejt trp\u011blivej. A v\u00ed\u0161 co, dneska nikam nepojedem a ud\u011bl\u00e1me si p\u011bknej ve\u010der, co ty na to?“ Nicolas p\u0159ik\u00fdvne a jeho n\u00e1lada, jak je vid\u011bt, je r\u00e1zem zase pln\u00e1 \u0161t\u011bst\u00ed. „Co j\u00e1 bych bez tebe d\u011blal…“<\/p>\n<\/div>\n
„Tak co…“ Tom se netrp\u011bliv\u011b vpije do Lucyin\u00fdch o\u010d\u00ed. Ta jen zat\u0159ese hlavou a rad\u0161i sklop\u00ed pohled, aby nemusela \u010delit dal\u0161\u00edmu pohledu pln\u00e9ho zklam\u00e1n\u00ed.<\/div>\n
„Nic… Byla to zas fale\u0161n\u00e1 stopa. Ten t\u00fdpek se cht\u011bl jen zviditelnit…“ \u0160pitne ti\u0161e, ale Tom ne\u010dekan\u011b bouchne.<\/div>\n
„V\u017edy\u0165 je to skoro p\u016fl roku! To jsou v\u0161ichni tak neschopn\u00fd, \u017ee nedok\u00e1\u017eou naj\u00edt jedin\u00fdho \u010dlov\u011bka?! Kurva!“ Kopne do ko\u0161e. Tentokr\u00e1t to vypadalo tak nad\u011bjn\u011b, tolik si p\u0159\u00e1l, aby se Bill\u016fv vrah na\u0161el a on si to s n\u00edm mohl vy\u0159\u00eddit.<\/div>\n
„Tome…“ Lucy polo\u017e\u00ed ruku Tomovi na rameno. Jestli necht\u011bla, aby se Tom zase zhroutil, musela ho rychle uklidnit. „Poslouchej m\u011b… Nen\u00ed to jednoduch\u00fd… S\u00e1m to v\u00ed\u0161… J\u00e1 vim, \u017ee…“ Tom j\u00ed najednou odstr\u010dil, m\u00e1lem upadla.<\/div>\n
„Co v\u00ed\u0161? Kulov\u00fd! Tys ho znala p\u00e1r dn\u00ed, j\u00e1 celej \u017eivot! J\u00e1 ho MILOVAL!“<\/div>\n
„Tome j\u00e1 ti chci jen pomoct. Stejn\u011b jako Georg, Gustav, Simone…“<\/div>\n
„D\u011bte do prdele v\u0161ichni, je to jen sam\u00fd, j\u00e1 vim jak ti je, je to t\u011b\u017ek\u00fd, n\u00e1m taky chyb\u00ed… J\u00e1 o v\u00e1\u0161 soucit nestojim, jedin\u00fd, co chci je, aby na\u0161li toho gr\u00e1zla, co ho zabil, to chci tolik?!“ Lucy jen zavrt\u011bla hlavou.<\/div>\n
„Mysl\u00ed\u0161, \u017ee Bill by cht\u011bl, abys na ka\u017ed\u00fdho, kdo t\u011b m\u00e1 r\u00e1d, k\u0159i\u010del? Co by…“<\/div>\n
„Bill by se d\u00e1vno zabil. Kdysi jsme si to p\u0159\u00edsahali, jen\u017ee ani to ud\u011blat nem\u016f\u017eu, proto\u017ee m\u011b hl\u00edd\u00e1te jak n\u011bjak\u00fd d\u011bcko!“<\/div>\n
„A co bys t\u00edm vy\u0159e\u0161il, co? Mysl\u00ed\u0161 ty taky v\u016fbec na va\u0161\u00ed m\u00e1mu? Co ta by d\u011blala, kdybys um\u0159el i ty? Ty chce\u0161, abychom chytli toho hajzla, my chceme…“<\/div>\n
„Mn\u011b je jedno, co chcete, proto\u017ee a\u017e ho najdete, tak zabiju nejd\u0159\u00edv jeho a pak i sebe! Mn\u011b je tenhle zkurvenej \u017eivot \u00fapln\u011b u prdele!“ Do pokoje pr\u00e1v\u011b v\u010das, ne\u017e se h\u00e1dka zvrtne jako minule, vejde Simone.<\/div>\n
„Tome, co se d\u011bje?“<\/div>\n
„Nic.“ Odsekne Tom podr\u00e1\u017ed\u011bn\u011b a lehne si na postel. Lucy si jen povzdychne, rozlou\u010d\u00ed se se Simone a odejde. Simone chv\u00edli sleduje syna mezi dve\u0159mi a pak si sedne na postel vedle n\u011bj. Opatrn\u011b, aby se Tom nelekl, mu polo\u017eila ruku na rameno.<\/div>\n
„Nena\u0161li ho… zas fale\u0161n\u00e1 stopa…“<\/div>\n
„Najdou ho… neboj.“<\/div>\n
„To u\u017e slibujete skoro p\u016fl roku…“ Ohl\u00e9dl se po kalend\u00e1\u0159i. P\u00e1t\u00e9ho \u010dervna.<\/div>\n
„Z\u00edtra…“ \u0160pitnul ti\u0161e a do o\u010d\u00ed se mu nahrnuly slzy. Pevn\u011b sev\u0159el v\u00ed\u010dka, ale bylo mu to na nic. B\u011bhem chvilky se mu po tv\u00e1\u0159\u00edch kut\u00e1lely slzy. „Mami… Pro\u010d Bill? Pro\u010d zrovna on… pro\u010d… pro\u010d ne j\u00e1? J\u00e1 ho m\u011bl chr\u00e1nit…“ B\u011bhem vte\u0159inky se j\u00ed tisknul do n\u00e1ru\u010de.<\/div>\n
„No tak… Tome, nebre\u010d…“ Sama m\u011bla co d\u011blat, aby se udr\u017eela.<\/p>\n<\/div>\n
Nikolas se s rozt\u0159esen\u00fdm dechem tulil Andreasovi do n\u00e1ru\u010de. C\u00edtil kr\u00e1sn\u00e9 aroma sv\u00ed\u010dek a ke \u0161t\u011bst\u00ed mu chyb\u011blo jen jedno, v\u011bd\u011bt kdo je. M\u011bl p\u0159ed p\u00e1r m\u011bs\u00edci nehodu a nic si od t\u00fd doby nepamatoval.<\/div>\n
„Mil\u00e1\u010dku…“ Oslovil ho ti\u0161e Andreas, kter\u00fd se, stejn\u011b jako on, sna\u017eil uklidnit dech.<\/div>\n
„Hmmm.“ Broukl Nikolas na znamen\u00ed toho, \u017ee jej poslouch\u00e1.<\/div>\n
„Budu muset odjet…“<\/div>\n
„N\u00e9…“ Nikolas str\u010d\u00ed hlavu pod jeho rameno, jako by se cht\u011bl schovat.<\/div>\n
„Ale m\u00e1m pro tebe p\u0159ekvapen\u00ed… V\u00ed\u0161, j\u00e1 odjedu na d\u00fdl a nebudu t\u011b moct vz\u00edt sebou, tak\u017ee t\u011b bude n\u011bkdo hl\u00eddat…“ Nikolas se r\u00e1zem zvedne a podep\u0159e se lokty.<\/div>\n
„Zn\u00e1m ho?“<\/div>\n
„Jo. Ten doty\u010dnej t\u011b m\u00e1 moc r\u00e1d…“<\/div>\n
„A j\u00e1 jeho?“<\/div>\n
„No, co j\u00e1 v\u00edm, tak jo. Tv\u016fj bratr.“<\/div>\n
„J\u00e1 m\u00e1m br\u00e1chu?“<\/div>\n
„Jo. Dvoj\u010de. Byl ve Francii, tak\u017ee za tebou nemohl. Nav\u00edc, necht\u011bl t\u011b vystavovat n\u011bjak\u00fdmu \u0161oku…“<\/div>\n
„A kdy odj\u00ed\u017ed\u00ed\u0161…“<\/div>\n
„Poz\u00edt\u0159\u00ed…“<\/div>\n
„Pro\u010d jsi mi to ne\u0159ekl d\u0159\u00edv… j\u00e1 chci jet s tebou… nechci tady bejt s n\u011bk\u00fdm, koho nezn\u00e1m.“<\/div>\n
„Tak za prv\u00fd, je tv\u016fj bratr a za druh\u00fd, pojedete do Hamburku. To je odsud dost daleko…“<\/div>\n
„Nechci do Hamburku, chci bejt tady. Andreasi, j\u00e1…“<\/div>\n
„Ale no tak. Kdyby to \u0161lo, vezmu t\u011b s sebou, ale to nejde. Nechci se h\u00e1dat. Nebudem se o tom u\u017e bavit.“<\/div>\n
„Ale…“ Nikolas cht\u011bl je\u0161t\u011b n\u011bco nam\u00edtnout, ale Andreas ho zadr\u017eel polibkem…<\/p>\n<\/div>\n
Tom pol\u00edbil temn\u011b rudou r\u016f\u017ei a pomali\u010dku j\u00ed polo\u017eil na kamenn\u00fd pomn\u00edk.<\/div>\n
Dneska, \u0161est\u00e9ho \u010dervna, to bylo p\u016fl roku od jeho nej\u0161\u0165astn\u011bj\u0161\u00edho a z\u00e1rove\u0148 nejhor\u0161\u00edho dne, kter\u00fd za\u017eil. Pamatoval si \u017eiv\u011b ka\u017ed\u00fd okam\u017eik. Zav\u0159el o\u010di a v\u0161echno vid\u011bl jako n\u011bjak\u00fd film.<\/p>\n<\/div>\n
Flashback<\/em><\/div>\n
Ve\u0161el soudce. Cel\u00e1 s\u00ed\u0148 se postavila do pozoru. „Posa\u010fte se.“ Oni z\u016fstali st\u00e1t. Vyu\u017eil vysok\u00e9ho stolu a pevn\u011b sev\u0159el Billovu dla\u0148.<\/em><\/div>\n
„Soud se usnesl takto… Incestn\u00ed vztah mezi Billem Kaulitzem a Thomasem Kaulitzem…“ t\u00e9m\u011b\u0159 ned\u00fdchal, „…Je povolen. T\u00edmto je soud uzav\u0159en.“<\/em><\/div>\n
Bill si okam\u017eit\u011b dlan\u011bmi schoval \u00fasta otev\u0159en\u00e1 \u0161okem. Do o\u010d\u00ed mu vyhrkly slzy a pak se mu vrhnul kolem krku. Pevn\u011b se k sob\u011b tiskli a p\u00e1r lid\u00ed tleskalo.<\/em><\/div>\n
Bill se nemohl uklidnit. Uchopil Billovy tv\u00e1\u0159e a jemn\u011b ho pol\u00edbil. M\u00edstnost\u00ed se znovu rozlil potlesk…<\/em><\/div>\n
Odtrhli se od sebe a jak na povel se vrhli na Lucy. Ta zavr\u00e1vorala a m\u00e1lem i s nima kolem krku spadla na zem.<\/em><\/div>\n
„No tak… u\u0161krt\u00edte m\u011b.“ Tom Lucy pustil a pro zm\u011bnu chytil kolem pasu Billa. Ten se cel\u00fd klepal. V o\u010d\u00edch se mu leskly slzy. P\u0159ipadal mu tak kouzelnej, u\u017e se nemohl do\u010dkat dom\u016f, aby to mohli oslavit, jen oni dva.<\/em><\/div>\n
„Ale… v\u017edy\u0165 je po v\u0161em… slzy schovej na jindy.“Usm\u00e1la se a cvrnkla Billa do nosu, stejn\u011b jako to d\u011blal on. Bill se rozesm\u00e1l a znova Lucy objal.<\/em><\/div>\n
„D\u00edky…“ \u0160eptal po\u0159\u00e1d dokola.<\/em><\/div>\n
„Ty m\u011b chce\u0161 snad opravdu udusit. Hele… mus\u00edme vodsa\u010f, nebo tady chcete p\u0159espat?“ Bill se od Lucy odtrhl a s Tomem, kter\u00fd ho majetnicky dr\u017eel kolem pasu, se za pomoc\u00ed bodyguard\u016f vydali k v\u00fdtah\u016fm. Jen co do n\u011bj v\u0161ichni t\u0159i zalezli, znova se na sebe vrhli.<\/em><\/div>\n
„J\u00e1 v\u00e1s nechci n\u011bjak buzerovat, ale nechte si to na doma… to u\u017e by ty novin\u00e1\u0159i asi nerozdejchali.“<\/em><\/div>\n
„Ale…“ Chytil ji kolem ramen. „Ty se\u0161 ta nejlep\u0161\u00ed holka, co existuje, v\u00ed\u0161 to?“<\/em><\/div>\n
„No, tak kdy\u017e to \u0159\u00edk\u00e1\u0161… tak, asi m\u00e1\u0161 pravdu.“ Oba si p\u0159ed n\u00ed stoupli a oba j\u00ed dali pusu na tv\u00e1\u0159. Odtrhli se od n\u00ed a zkoumav\u011b se na sebe pod\u00edvali. Bill jen zakroutil hlavou.<\/em><\/div>\n
„Ne?“ Uji\u0161\u0165oval se, \u017ee se Tomovi nezal\u00edbilo v\u00edc pusinkovat Lucy ne\u017e jeho.<\/em><\/div>\n
„Ne.“ Potvrdil mu Tom. Znova se na sebe vrhli.<\/em><\/div>\n
Lucy to jejich divad\u00fdlko do\u0161lo a\u017e trochu pozd\u011bjc. Up\u0159\u00edmn\u011b se zasm\u00e1la.<\/em><\/div>\n
„Vy jste voba vadn\u00fd. Jako byste na to nem\u011bli dost \u010dasu…“ V\u00fdtah se otev\u0159el a kolem nich se nahrnulo spousty lid\u00ed. Ochranka jim pom\u00e1hala dostat se p\u0159ed budovu. Tom k sob\u011b Billa tiskl. Oslovil je n\u011bjak\u00fd report\u00e9r a Bill se na n\u011bj oto\u010dil. Najednou zavr\u00e1voral a ustoupil p\u00e1r krok\u016f zp\u011bt. Tom se s d\u011bsem v o\u010d\u00edch d\u00edval na r\u00e1nu, ze kter\u00e9 se \u0159inulo spousty krve.<\/em><\/div>\n
„Bille! Zavolejte sanitku… Bille! N\u00c9\u00c9\u00c9!!“ Bill se zhroutil k zemi. Tom si ho okam\u017eit\u011b p\u0159itisknul do kl\u00edna. Odhrnul mu vlasy z obli\u010deje a po\u0159\u00e1d na n\u011bj mluvil.<\/em><\/div>\n
Bill ho pozoroval vyd\u011b\u0161en\u00fdma o\u010dima. Sna\u017eil se mu n\u011bco \u0159\u00edct, nemohl mluvit. P\u0159esto ta dv\u011b sl\u016fvka Tom poznal…<\/em><\/div>\n
Konec flashbacku<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Tom stiskl Bill\u016fv medailon a sna\u017eil se zahnat slzy, kter\u00e9 se mu tla\u010dily do o\u010d\u00ed.<\/div>\n
Ironie. V jeden den dostal v\u0161echno, po \u010dem kdy tou\u017eil, a z\u00e1rove\u0148 o to p\u0159i\u0161el.<\/div>\n
I p\u0159esto po\u0159\u00e1d vid\u011bl Billa vedle sebe. Doma v ob\u00fdv\u00e1ku v jeho k\u0159esle, sed\u00ed, nohy spu\u0161t\u011bn\u00e9 p\u0159es op\u011bradlo v ruce hrnek jahodov\u00fdho ml\u00edka a komentuje reklamy v televizi. To mu \u0161lo nejv\u00edc, a nejen reklamy, v\u017edycky, kdy\u017e se za\u010dal nudit, nebo kdy\u017e se mu to nel\u00edbilo, za\u010dal u toho m\u00edt koment\u00e1\u0159e. Ne jednou to ud\u011blal i s Tomem v posteli.<\/p>\n<\/div>\n
Flashback<\/em><\/div>\n
Bill sed\u011bl na gau\u010di a zase komentoval n\u011bjakej po\u0159ad. Tom se op\u0159el o futra a pobaven\u011b ho pozoroval.<\/em><\/div>\n
„No skv\u011ble, v tom nejlep\u0161im mi daj reklamu, ach jo, co j\u00e1 te\u010f budu d\u011blat? J\u00e1 t\u011bch p\u011bt minut nep\u0159e\u017eiju.“ Chytil se za srdce a naoko popot\u00e1hl. „Tome… tohle nep\u0159e\u017eiju.“ \u0160pitl tragicky. Tom se jen zasm\u00e1l a sednul si vedle n\u011bj. Cht\u011bl ho obejmout, ale Bill ucukl.<\/em><\/div>\n
„No co to d\u011bl\u00e1\u0161, jde moje nejobl\u00edben\u011bj\u0161\u00ed reklama a ty m\u011b tady bude\u0161 jako vo\u0161ah\u00e1vat? No Tome… dy\u0165 je\u0161t\u011b nen\u00ed ani po des\u00e1t\u00fd hodin\u011b… neblbni…“<\/em><\/div>\n
„Ty neblbni.“ Naklonil se nad n\u011bj a cht\u011bl ho pol\u00edbit, jen\u017ee Bill zase ucukl.<\/em><\/div>\n
„Tome, co to d\u011bl\u00e1\u0161? Ty m\u011b chce\u0161 l\u00edbat? No to snad nen\u00ed mo\u017en\u00fd, dy\u0165 jsem ti \u0159\u00edkal, \u017ee d\u00e1vaj moj\u00ed obl\u00edbenou reklamu… no vidi\u0161, u\u017e nen\u00ed… No kam to zas \u0161ah\u00e1\u0161, toe muj p\u00e1sek, kup si sv\u016fj. No ne… kalhoty nech na pokoji, ty ti u\u017e v\u016fbec nepu\u010dim.“ Na chvilku zmlkl, proto\u017ee Tom ho prudce pol\u00edbil a sundal mu triko. „Je\u017ei\u0161i, Tome, v\u00ed\u0161 co mn\u011b to triko st\u00e1lo? No vst\u00e1vej a p\u011bkn\u011b ho slo\u017e a dej na stolek, ty si mysl\u00ed\u0161, \u017ee mn\u011b s nim bude\u0161 takhle h\u00e1zet? Ty m\u00e1\u0161 snad hore\u010dku. No nekoukej na m\u011b tak a di sebrat to triko.“<\/em><\/div>\n
„V\u00ed\u0161, \u017ee takhle se\u0161 nehor\u00e1zn\u011b sexy?“<\/em><\/div>\n
„No to ur\u010dit\u011b… nezakec\u00e1vej to a di… Je\u017ei\u0161ikriste ouuuu…“ Vzdychnul, kdy\u017e mu Tom prudce str\u010dil ruku do boxerek a pevn\u011b ho stiskl.<\/em><\/div>\n
„Copak, do\u0161la ti slova… \u017ee by ti za\u010dalo pov\u00edd\u00e1n\u00ed d\u011blat probl\u00e9my“ Uculil se na n\u011bj nevin\u011b Tom a jazykem p\u0159ejel od krku a\u017e k Billov\u011b lev\u00e9 bradavce a za\u010dal ji olizovat zat\u00edmco za\u010dal d\u016frazn\u011b pohybovat rukou.<\/em><\/div>\n
„Tak… na… na to za-zapome\u0148… j\u00e1…“<\/em><\/div>\n
„L\u00e1sko… ml\u010d u\u017e, nebo… k\u0159i\u010d…“ Za\u0161eptal t\u011bsn\u011b u Billova ucha, rukou sjel z jeho kl\u00edna na zade\u010dek a ve chv\u00edli, kdy mu ol\u00edzl u\u0161n\u00ed lal\u016f\u010dek, pronikl do Billova t\u011bla prstem a Bill ve chvilce splnil jeho rozkaz-K\u0159i\u010d…<\/em><\/div>\n
Konec flashbacku<\/em><\/p>\n<\/div>\n
O to v\u00edc Toma bolel fakt, \u017ee je to v\u0161echno nen\u00e1vratn\u011b pry\u010d. Alespo\u0148 si to myslel. Je\u0161t\u011b netu\u0161il, \u017ee ho \u010dek\u00e1 \u0161ok, a \u017ee tohle v\u0161echno byla jen zkou\u0161ka jeho l\u00e1sky.<\/div>\n
Bolestn\u011b se oto\u010dil, z pod slune\u010dn\u00edch br\u00fdl\u00ed ut\u0159el slzy a opou\u0161t\u011bl kopec nedaleko jejich domu, kde tolikr\u00e1t s Billem blbli jako mal\u00ed, v zim\u011b z n\u011bho s\u00e1\u0148kovali a v l\u00e9t\u011b v\u00e1leli sudy.<\/div>\n
\u0158\u00edkali mu Maunt Kaulitz…<\/div>\n
Ulice jsou pr\u00e1zdn\u00e9, ot\u00e1\u010d\u00edm se
Noc m\u011b ztratila
Studen\u00fd v\u00edtr
Sv\u011bt tuhne
Slunce je zmrzl\u00e9
Tv\u016fj obraz je v bezpe\u010d\u00ed, nos\u00edm ho v sob\u011b
P\u0159es 1000 mo\u0159\u00ed, zp\u00e1tky k tob\u011b
zp\u00e1tky k n\u00e1m
Nesm\u00edme ztratit na\u0161i d\u016fv\u011bru
V\u011b\u0159 mi\u2026<\/p>\n<\/div>\n
autor: Bitter<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Bitter Po Billov\u011b smrti se Tom uzav\u0159el zcela do sebe. V\u0161ichni, co ho znali, se z toho vzpamatov\u00e1vali pomalu. Jedin\u00fd, komu jeho smrt nevadila, byl Andreas. Za pen\u00edze, kter\u00e9 z\u00edskal za jeho vra\u017edu, se odst\u011bhoval daleko od v\u0161ech. Jen on a<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[208],"tags":[],"class_list":["post-15000","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-1000-meere"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/15000","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=15000"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/15000\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=15000"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=15000"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=15000"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}