{"id":15016,"date":"2009-03-15T18:00:00","date_gmt":"2009-03-15T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=14982"},"modified":"2009-03-15T18:00:00","modified_gmt":"2009-03-15T17:00:00","slug":"romeo-a-julie-trochu-jinak-11","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/03\/15\/romeo-a-julie-trochu-jinak-11\/","title":{"rendered":"Romeo a Julie trochu jinak 11."},"content":{"rendered":"
autor: Samara<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
„Co\u017ee jsme?“ vyprskl nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b Bill. Tom sed\u011bl a ani se nehnul. To nem\u016f\u017ee b\u00fdt pravda. Bill je jeho br\u00e1\u0161ka! Pane bo\u017ee! Zad\u00edval se na Simone, kter\u00e1 m\u011bla o\u010di pln\u00e9 hlubok\u00e9ho smutku, ale i porozum\u011bn\u00ed.<\/div>\n
„Je to tak,“ vzdychla po chv\u00edli. Pak se na n\u011b zad\u00edvala. „Jste dvoj\u010d\u00e1tka,“ dodala. Bill s Tomem se po sob\u011b pod\u00edvali. A\u017e te\u010f si uv\u011bdomili, \u017ee maj\u00ed \u00fapln\u011b stejn\u00e9 o\u010di, rty, nos… kdy\u017e si odmysleli oble\u010den\u00ed a vlasy, byli \u00fapln\u011b stejn\u00ed.<\/div>\n
„Simone, o tom n\u00e1m budete muset \u0159\u00edct v\u00edc,“ prohl\u00e1sil Tom pevn\u011b. Simone k\u00fdvla.<\/div>\n
„Tak dob\u0159e. Za prv\u00e9, Tomi, promi\u0148, \u017ee ti to takhle \u0159eknu, ale… Greta Tr\u00fcmperov\u00e1 nen\u00ed tv\u00e1 matka.“ Tom se zarazil a vyt\u0159e\u0161til o\u010di. Jestli ale nen\u00ed Greta jeho matka, pak tedy…<\/div>\n
„Vy?“ \u0159ekl chraptiv\u00fdm hlasem. „Vy jste moje m\u00e1ma?“ Simone k\u00fdvla a tro\u0161inku se usm\u00e1la.<\/div>\n
„Pro\u010d jsem tedy nebydlel s v\u00e1mi? Pro\u010d jsem musel bydlet u Tr\u00fcmper\u016f, zat\u00edmco Bill bydlel s v\u00e1ma?“ zeptal se pla\u010dtiv\u011b Tom. St\u011b\u017e\u00ed zadr\u017eoval slzy. Bylo to v\u0161echno jako z hororu. Simone povzdychla a zad\u00edvala se do zem\u011b.<\/div>\n
„Proto\u017ee to tak cht\u011bl tv\u016fj t\u00e1ta,“ \u0159ekla smutn\u011b.<\/div>\n
„Gordon?“ vydechl Bill, kter\u00fd m\u011bl v hlav\u011b stejn\u00fd zmatek jako Tom. Simone se na n\u011bj pod\u00edvala.<\/div>\n
„To nen\u00ed tv\u016fj t\u00e1ta, Bille,“ \u0159ekla v\u00e1\u017en\u011b.<\/div>\n
„Tak\u017ee Tom\u016fv t\u00e1ta?“ p\u00edpl Bill. Simone p\u0159ik\u00fdvla.<\/div>\n
\n
<\/div>\n
„Ale pro\u010d? Pro\u010d jste n\u00e1s od sebe odd\u011blili?“ sel\u017ee Tomovi hlas.<\/div>\n
„V\u00e1\u0161 t\u00e1ta si na\u0161el jinou \u017eenskou,“ \u0159ekla sve\u0159ep\u011b Simone.<\/div>\n
„Gretu?“ zept\u00e1 se Tom.<\/div>\n
„Jo, Gretu. Cht\u011bl se se mnou rozej\u00edt u\u017e tenkr\u00e1t, ale j\u00e1 mu \u0159ekl, \u017ee \u010dek\u00e1m miminko. A on z\u016fstal.“ Simone se nat\u00e1hla pro kapesn\u00edk a hlasit\u011b se vysmrkala. Pak popot\u00e1hla a pokra\u010dovala. „Kdy\u017e jste se u\u017e ka\u017ed\u00fdm dnem m\u011bli narodit, v\u00e1\u0161 otec ode mne ode\u0161el. J\u00e1 z\u016fstala sama. Po t\u00fddnu jsem porodila,“ usm\u00e1la se, kdy\u017e se j\u00ed vybav\u00ed vzpom\u00ednky na doktora, kter\u00fd j\u00ed \u0159ekl: „Pan\u00ed, m\u00e1te dv\u011b kr\u00e1sn\u00e1 dvoj\u010d\u00e1tka!“ O\u010di se j\u00ed zaleskly. „A v nemocnici jsem se sezn\u00e1mila s jedn\u00edm mlad\u00fdm mu\u017eem. Chodil tam za svou nemocnou matkou. P\u00e1rkr\u00e1t jsme si popov\u00eddali a j\u00e1 se po n\u00e1vratu z nemocnice nast\u011bhovala k n\u011bmu.“ Bill s Tomem ani ned\u00fdchali. Byly napjat\u00ed k prasknut\u00ed. „Gordon byl stra\u0161n\u011b hodn\u00fd. Vzal si k sob\u011b m\u011b i v\u00e1s dva. Ale pak se ozval v\u00e1\u0161 otec a \u0159ekl, \u017ee chce alespo\u0148 jedno d\u00edt\u011b. P\u0159ijel sem. K\u0159i\u010del na m\u011b a \u0159ekl, \u017ee jestli mu ned\u00e1m d\u00edt\u011b, tak mi je vezme ob\u011b.“ Tom zatnul p\u011bsti.<\/div>\n
„A \u0161\u00e1hl si pro m\u011b,“ \u0159ekl chladn\u011b. „On se ani ned\u00edval, kter\u00e9 d\u00edt\u011b si bere. \u0160el ke kol\u00edbce, kter\u00e1 byla bl\u00ed\u017e dve\u0159\u00edm, vyt\u00e1hl t\u011b a odnesl. Pak mi volal. \u017de pr\u00fd se o tebe postaraj\u00ed, Tome. V\u011bd\u011bla jsem, \u017ee na tebe budou v r\u00e1mci mo\u017enost\u00ed hodn\u00ed, ale nikdy jsem Tedovi neodpustila, \u017ee mi vzal d\u011b\u0165\u00e1tko, a \u017ee p\u0159ipravil Billa o bratra. Neodpustila jsem mu to. A od t\u00e9 doby se na\u0161e dv\u011b rodiny nen\u00e1vid\u00ed,“ zakon\u010dila to ti\u0161e Simone.<\/div>\n
„J\u00e1 jsem byl tv\u016fj syn,“ vydechl na\u0161tvan\u011b Tom. „A ty ses ke mn\u011b celou tu dob chovala tak hrozn\u011b!“ Simone za\u010dala plakat.<\/div>\n
<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm, Tomi, promi\u0148, promi\u0148! V\u017edy\u0165 jsi u\u017e m\u00e1mu m\u011bl a j\u00e1 nev\u011bd\u011bla, co m\u00e1m d\u011blat! J\u00e1 si myslela, \u017ee Gretu miluje\u0161 jako matku a m\u011b nen\u00e1vid\u00ed\u0161, proto\u017ee ti o m\u011b Ted s Gretou navykl\u00e1dali spoustu l\u017e\u00ed!“ Bill, kter\u00fd do t\u00e9 doby ml\u010del, pohl\u00e9dl z okna.<\/div>\n
„A co Jim a Peter?“ zachv\u011bl se p\u0159i vysloven\u00ed jm\u00e9na Tomova bratra. Tom ho pohladil po z\u00e1dech, kdy\u017e si toho v\u0161iml. „Oba dva maj\u00ed stejn\u00fd za\u010d\u00e1tek. Neman\u017eelsk\u00e9 d\u00edt\u011b,“ pokr\u010dila Simone rameny. „Jim nen\u00ed m\u016fj prav\u00fd br\u00e1cha?“ zeptal se Bill. Simone zavrt\u011bla hlavou. „Tak\u017ee m\u00e1m jenom Toma,“ usm\u00e1l se Bill a stiskl Tomovi ruku. Ten hled\u011bl do zem\u011b. My\u0161lenky ho bodaly jako roj v\u010del.<\/div>\n
„Ani nev\u00ed\u0161, jak jsem se vyd\u011bsila, kdy\u017e jsem t\u011b uvid\u011bla pod t\u00edm mostem, Tome, m\u011bla jsem p\u0159\u00ed\u0161ern\u00fd strach, \u017ee jsi mrtv\u00fd,“ \u0161eptla Simone.<\/div>\n
„To sis uv\u011bdomila, \u017ee je jsem tv\u016fj syn?! A\u017e po tom, co jsem m\u00e1lem um\u0159el?!“ vyk\u0159ikl Tom a vstal.<\/div>\n
Rozb\u011bhl se nahoru po schodech do Billova pokoje. Pr\u00e1skl za sebou dve\u0159mi. Op\u0159el se o dve\u0159e a zhluboka d\u00fdchal. Rozhl\u00e9dl se po pokoji. Tady to v\u0161echno za\u010dalo. Jejich prvn\u00ed polibek. Tom ve\u0161el do prost\u0159ed pokoje a klekl si na zem. Slzy mu st\u00e9kaly po tv\u00e1\u0159i. Ani se je nesna\u017eil st\u00edrat. Nestyd\u011bl se za n\u011b. To, co se pr\u00e1v\u011b dozv\u011bd\u011bl, by slo\u017eilo i mnohem siln\u011bj\u0161\u00ed kluky ne\u017e byl on. Cel\u00fd \u017eivot mu v\u0161ichni lhali. I Billovi. Tomu nic nevy\u010d\u00edtal, v\u011bd\u011bl, \u017ee Bill za nic nem\u016f\u017ee a vlastn\u011b ho miloval po\u0159\u00e1d stejn\u011b. I Simone m\u011bl r\u00e1d. V\u011bd\u011bl, \u017ee musela b\u00fdt na nejvy\u0161\u0161\u00ed m\u00edru zmaten\u00e1 a ne\u0161\u0165astn\u00e1. Byl r\u00e1d, \u017ee tak dob\u0159e vychovala alespo\u0148 d\u00edt\u011b, co j\u00ed zbylo. Nejv\u011bt\u0161\u00ed nen\u00e1vist c\u00edtil ke Gret\u011b, Peterovi a jeho otci. V\u017edy\u0165 ho otec p\u0159ipravil o matku a bratra! Nez\u00e1le\u017eelo mu na n\u011bm. Tom v\u011bd\u011bl, \u017ee kdyby byl v post\u00fdlce, kde tehdy le\u017eel on Bill, tak by si otec vzal jeho. Bylo mu \u00fapln\u011b jedno, kter\u00e9 d\u00edt\u011b si bere. Cht\u011bl jen ubl\u00ed\u017eit Simone. A povedlo se mu to. Tom se zaposlouchal. Na schodech usly\u0161el jemn\u00e9 kroky. Usly\u0161el, jak n\u011bkdo ve\u0161el. Pomyslel si, \u017ee je to Simone.<\/div>\n
<\/div>\n
„Simone, jdi pry\u010d, j\u00e1 chci b\u00fdt s\u00e1m,“ \u0159ekl d\u016frazn\u011b a smutn\u011b. Ale m\u00edsto odpov\u011bdi nebo krok\u016f, kter\u00e9 couvaj\u00ed ven z pokoje, uc\u00edtil jen jemn\u00fd dotyk rt\u016f na krku. „Bille,“ vydechl a oto\u010dil se. \u010cernovlas\u00fd chlapec na n\u011bj smutn\u011b hled\u011bl.<\/div>\n
„Tomi,“ kn\u00edkl smutn\u011b a pohladil ho po dredech.<\/div>\n
„Kde je Simone?“ za\u0161eptal Tom.<\/div>\n
„\u0160la za tv\u00fdmi rodi\u010di,“ odpov\u011bd\u011bl Bill. Tom ho obejmul kolem ramen.<\/div>\n
„Bill\u00ed, jsi tak kr\u00e1snej,“ za\u0161eptal. Bill se trochu rozt\u0159\u00e1sl. Tom ho polo\u017eil na zem. Lehl si nad n\u011bj a za\u010dal ho l\u00edbat. Nemohl se naba\u017eit t\u011bch jeho sla\u010founk\u00fdch rt\u00edk\u016f. Bill mu v\u0159ele polibky opl\u00e1cel. Tom ho za\u010dal hladit na b\u0159\u00ed\u0161ku. „Jsi p\u0159ekr\u00e1sn\u00fd,“ vzdychl a pol\u00edbil ho na krk. Ale kdy\u017e si za\u010dal hr\u00e1t se sponou Billova p\u00e1sku, Bill se prudce vymr\u0161til. Sedl si a m\u011bl \u0161iroce rozev\u0159en\u00e1 kukadla.<\/div>\n
„Nech toho,“ \u0159ekl d\u016frazn\u011b.<\/div>\n
„Co je ti, Bille?“ nech\u00e1pal Tom. Bill si schoval obli\u010dej do dlan\u00ed. Vtom to Tomovi do\u0161lo. Nejrad\u0161i by si nafackoval. Jak\u00fd on je debil! Sedl si vedle Billa a n\u011b\u017en\u011b ho objal.<\/div>\n
„Promi\u0148 mi to, Bille,“ \u0161eptal mu do ou\u0161ka.<\/div>\n
„Tome, j\u00e1 nem\u016f\u017eu! J\u00e1 ho po\u0159\u00e1d v\u00edd\u00e1m ve snech, toho hnusn\u00fdho chlapa!“ plakal Bill.<\/div>\n
„J\u00e1 po tob\u011b nic nechci,“ konej\u0161il ho Tom. Pol\u00edbil ho na nos\u00edk. „Poj\u010f sp\u00e1t, Bill\u00ed, jsi unaven\u00fd a j\u00e1 se ti po dne\u0161ku nediv\u00edm,“ \u0159ekl. V\u017edy\u0165 on s\u00e1m dneska m\u00e1lem zem\u0159el mezi odpadky pod mostem. Vzal Billa do n\u00e1ru\u010de a ulo\u017eil ho do post\u00fdlky.<\/div>\n
„Tomi, \u017ee si lehne\u0161 za mnou?“ zaprosil. Tom k\u00fdvl. Lehl si vedle Billa. Ten se okam\u017eit\u011b p\u0159itiskl na Toma. Polo\u017eil si hlavu na Tomovu hru\u010f a jemn\u011b oddychoval. „Dvoj\u010d\u00e1tko,“ \u0161eptl ti\u0161e. Tom to zaslechl a usm\u00e1l se. Ale kdy\u017e Bill usnul, do\u0161la mu najednou skute\u010dnost. Bill je jeho br\u00e1cha! Br\u00e1cha!A je\u0161t\u011b k tomu dvoj\u010de! A on se s n\u00edm m\u00e1lem vyspal! Tom se t\u011bchto my\u0161lenek stra\u0161n\u011b lekl.<\/div>\n
„Ne, ne,“ \u0161eptal zoufale. Co budu d\u011blat? Nem\u016f\u017eu milovat sv\u00e9ho br\u00e1\u0161ku! V\u017edy\u0165 je to trestn\u00e9 a… nechutn\u00e9. I kdy\u017e Billa miloval, poci\u0165oval k n\u011bmu i zvl\u00e1\u0161tn\u00ed odpor. Tom v\u011bd\u011bl, \u017ee toho, co ud\u011bl\u00e1, by mohl jednou litovat, ale rozhodl se. Pod\u00edval se na hodinky. Bylo 5 r\u00e1no. Tom se pod\u00edval na \u010dernovlas\u00e9 stvo\u0159en\u00ed\u010dko, kter\u00e9 mu oddychovalo na hrudi. Bylo to pro n\u011bj velmi t\u011b\u017ek\u00e9, ale nemohl jinak. Opatrn\u011b p\u0159em\u00edstil Billovu hlavu na pol\u0161t\u00e1\u0159. Bill jen ze span\u00ed n\u011bco zamumlal.<\/div>\n
„Promi\u0148, Bille,“ za\u0161eptal Tom se slzami v o\u010d\u00edch. Opatrn\u011b vstal a vzal si sv\u016fj je\u0161t\u011b nevybalen\u00fd batoh. „Sbohem, Bille,“ za\u0161eptal smutn\u011b a naposledy pol\u00edbil jeho \u017eivotn\u00ed l\u00e1sku… jeho dvoj\u010d\u00e1tko!<\/p>\n<\/div>\n
Tak a toto byl posledn\u00ed d\u00edl…<\/div>\n
Kec\u00e1m \ud83d\ude00<\/p>\n<\/div>\n
autor: Samara<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Samara „Co\u017ee jsme?“ vyprskl nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b Bill. Tom sed\u011bl a ani se nehnul. To nem\u016f\u017ee b\u00fdt pravda. Bill je jeho br\u00e1\u0161ka! Pane bo\u017ee! Zad\u00edval se na Simone, kter\u00e1 m\u011bla o\u010di pln\u00e9 hlubok\u00e9ho smutku, ale i porozum\u011bn\u00ed. „Je to tak,“ vzdychla po chv\u00edli.<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[206],"tags":[],"class_list":["post-15016","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-romeo-a-julie-trochu-jinak"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/15016","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=15016"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/15016\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=15016"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=15016"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=15016"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}