{"id":15023,"date":"2009-03-14T18:30:00","date_gmt":"2009-03-14T17:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=14989"},"modified":"2009-03-14T18:30:00","modified_gmt":"2009-03-14T17:30:00","slug":"makes-three-4","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/03\/14\/makes-three-4\/","title":{"rendered":"Makes Three 4."},"content":{"rendered":"
autor: Majestrix<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
Je donucen\u00ed v\u00e1\u017en\u011b odpov\u011bd\u00ed?<\/strong> Ne v\u017edycky, ale v\u00fdjimky potvrzuj\u00ed pravidlo.<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
„Oh, Tomi.“ Bill zast\u00e9nal a v ext\u00e1zi bouchnul p\u011bst\u00ed o st\u016fl.<\/div>\n
<\/div>\n
„Jestli se neuklidn\u00ed\u0161, bude konec je\u0161t\u011b p\u0159edt\u00edm, ne\u017e za\u010dne\u0161.“ Varoval ho Tom. „Mimochodem, mus\u00ed\u0161<\/em> d\u00fdchat.“<\/div>\n
<\/div>\n
„Ale kdy\u017e ono je to tak dobr\u00fd.“<\/div>\n
<\/div>\n
„L\u00edb\u00ed se ti to?“<\/div>\n
<\/div>\n
„Oh Bo\u017ee\u2026 Se\u0161 nejlep\u0161\u00ed.“<\/div>\n
<\/div>\n
„To \u0159\u00edkaj\u00ed v\u0161ichni.“ Tom sledoval, jak do sebe Bill cpe hamburger, Tom byl na sebe pat\u0159i\u010dn\u011b py\u0161n\u00fd, byl to toti\u017e jeho n\u00e1pad po\u017e\u00e1dat \u010d\u00ed\u0161n\u00edka, aby p\u0159idali krou\u017eek cibule na sal\u00e1t a raj\u010data. „Ty se\u0161 z toho j\u00eddla fakt \u00fapln\u011b vedle, co?“ zeptal se, z\u00edral p\u0159i tom zmaten\u011b na sv\u00e9 dvoj\u010de.<\/div>\n
<\/div>\n
„Je to tak dobr\u00fd, nedok\u00e1\u017eu ti ani popsat jak moc.“ Bill m\u011bl ke\u010dup i ho\u0159\u010dici v koutku sv\u00fdch \u00fast, ale to mu v\u016fbec nevadilo, m\u011bl sv\u00e9 j\u00eddlo, to bylo jedin\u00e9, co tvo\u0159ilo v tuhle chv\u00edli jeho skromn\u00fd sv\u011bt.<\/div>\n
<\/div>\n
„To jsem r\u00e1d.“ Tom se op\u00edral o postel, sledoval, jak se Bill p\u0159ehrabuje v hranolk\u00e1ch. „V\u00e1\u017en\u011b bys m\u011bl mezit\u00edm d\u00fdchat, Bille.“<\/div>\n
<\/div>\n
„Pro\u010d se tim obt\u011b\u017eovat?“<\/div>\n
<\/div>\n
„Jak bych asi lidem vysv\u011btlil, \u017ee jsi um\u0159el, kdy\u017e jsi jedl burger a hranolky, proto\u017ee ti to tak chutnalo, \u017ee jsi u toho nemohl d\u00fdchat?“ zapnul Tom televizi. Bill pokr\u010dil rameny a nacpal si dal\u0161\u00ed burger do pusy.<\/div>\n
<\/div>\n
„Tyhahophyjdeh.“<\/div>\n
<\/div>\n
„\u2026M\u016f\u017ee\u0161 mi to zopakovat?“<\/div>\n
<\/div>\n
Bill polknul. „Ty na to p\u0159ijde\u0161.“ Tom se usm\u00e1l a zavrt\u011bl hlavou, koutkem pokukoval po sv\u00e9m bratrovi. Jeho dvoj\u010de t\u00e9m\u011b\u0159 ho\u0159elo z toho, jak do sebe cpalo dort v rekordn\u00edm \u010dase a p\u0159i tom st\u0159\u00eddalo je\u0161t\u011b kol\u00e1\u010d s hranolkama. Bill jedl, jako by nic nejedl u\u017e t\u00fddny\u2026<\/div>\n
\n
<\/div>\n
„Bille? Jeden z t\u011bch kol\u00e1\u010d\u016f nech pro m\u011b, ano?“ \u0158ekl Tom a p\u0159itom doufal, \u017ee mu ho Bill d\u00e1, potom si ale jeho mlad\u0161\u00ed br\u00e1\u0161ka kousnul.<\/div>\n
<\/div>\n
„Um\u2026“<\/div>\n
<\/div>\n
„\u2026Bille\u2026“ za\u00fap\u011bl Tom a zavrt\u011bl nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b hlavou.<\/div>\n
<\/div>\n
„M\u016f\u017ee\u0161 si objednat od pokojov\u00e9ho servisu.“<\/div>\n
<\/div>\n
„Jo, jasn\u011b.“ V\u011bd\u011bl, \u017ee na to stejn\u011b zapomene. Za chvilku se Bill zvednul, \u0161\u0165astn\u011b vydechl a ut\u0159el si pusu.<\/div>\n
<\/div>\n
„To bylo\u2026 \u00fa\u017easn\u00fd.“ Vydechl, prot\u00e1hnul se, c\u00edtil se naprosto na vrcholku sv\u011bta. Tom k n\u011bmu s \u00fa\u0161klebkem zvednul pohled.<\/div>\n
<\/div>\n
„V\u00edc \u00fa\u017easn\u00fd ne\u017e j\u00e1?“ Bill zavrt\u011bl hlavou.<\/div>\n
<\/div>\n
„Ne-e. \u00da\u017easn\u00fd kv\u016fli tob\u011b.“ Opravil ho Bill a za\u0161el do koupelny.<\/div>\n
<\/div>\n
Tom sly\u0161el, jak si jeho dvoj\u010de vy\u010distilo zuby, usm\u00edval se, v\u011bd\u011bl toti\u017e, co tohle znamen\u00e1. Polibky. Zav\u0159el o\u010di a p\u0159edst\u00edral, \u017ee sp\u00ed, sna\u017eil se neusm\u00edvat, kdy\u017e sly\u0161el rozhn\u011bvan\u00e9 vydechnut\u00ed hned vedle sv\u00e9 hlavy. „Tomi, nem\u016f\u017ee\u0161 sp\u00e1t.“<\/div>\n
<\/div>\n
„Mohl bych.“ Zamumlal, unikl mu \u00fa\u0161klebek, kdy\u017e ho Bill \u0161\u0165ouchnul do boku.<\/div>\n
<\/div>\n
„Tomi\u2026“ vydechnul Bill, vlezl si k n\u011bmu do postele a op\u0159el se mu bradou o hrudn\u00edk. „Tomi\u2026“<\/div>\n
<\/div>\n
„Hmm?“ Bill proto\u010dil o\u010di a pol\u00edbil ho na nos. „Tohle nen\u00ed moje probouzec\u00ed tla\u010d\u00edtko.“<\/div>\n
<\/div>\n
„Tvoje probouzec\u00ed tla\u010d\u00edtko?“ zeptal se Bill se sm\u00edchem. Tom p\u0159ik\u00fdvnul, o\u010di st\u00e1le pevn\u011b zav\u0159en\u00e9.<\/div>\n
<\/div>\n
„Mus\u00ed\u0161 ho naj\u00edt.“<\/div>\n
<\/div>\n
„Ty jsi jako miminko.“ \u0158ekl Bill afektovan\u011b a pohladil Toma sv\u00fdm dlouh\u00fdm prstem po tv\u00e1\u0159i. Povzdychnul si, kdy\u017e vid\u011bl, \u017ee i kdy\u017e se Tom pokou\u0161el vypadat, \u017ee sp\u00ed, vypadal kr\u00e1sn\u011b. „Ale moje miminko.“ Za\u0161eptal a pol\u00edbil ho na jeho dokonalou tv\u00e1\u0159.<\/div>\n
<\/div>\n
„Ne-e. Tady nen\u00ed.“ Zasm\u00e1l se Tom, kdy\u017e ho Bill zase \u0161\u0165ouchnul. Tom zavrt\u011bl hlavou, odm\u00edtal otev\u0159\u00edt o\u010di. „Pokra\u010duj.“<\/div>\n
<\/div>\n
„Fajn. Se\u0161 hrozn\u011b n\u00e1ro\u010dnej.“ Zasm\u00e1l se Bill a Tom nakr\u010dil obo\u010d\u00ed.<\/div>\n
<\/div>\n
„Oh, j\u00e1 jsem ten n\u00e1ro\u010dn\u00fd. Fajn.“ Bill zavrt\u011bl hlavou a naklonil se znovu bl\u00ed\u017e, vtisknul Tomovi lehk\u00fd polibek na rty. „Na\u0161el jsi ho.“ Za\u0161eptal Tom a otev\u0159el o\u010di. Pod\u00edval se na Billa a malinko se zamra\u010dil, proto\u017ee Bill vypadal v\u00edc znaven\u011b ne\u017e p\u0159edt\u00edm. „Jsi v po\u0159\u00e1dku?“<\/div>\n
<\/div>\n
„Jo.“ M\u00e1vnul nad t\u00edm rukou Bill, ale Tom ho za n\u00ed chytil a jemn\u011b ji pol\u00edbil.<\/div>\n
<\/div>\n
„Je ti blb\u011b u\u017e p\u011bkn\u011b dlouho.“<\/div>\n
<\/div>\n
„Ne\u0159e\u0161 to, pros\u00edm.“ \u0158ekl Bill unaven\u011b a polo\u017eil si hlavu na Tom\u016fv hrudn\u00edk, ten ale jen zavrt\u011bl hlavou a vyt\u00e1hl si Billa v\u00fd\u0161.<\/div>\n
<\/div>\n
„Po\u0159\u00e1d je to kv\u016fli tomu b\u0159ichu? Zvracel jsi dneska?“ zeptal se Tom a\u017e pon\u011bkud vy\u010d\u00edtav\u011b. Bill zav\u0159el o\u010di a povzdychnul si.<\/div>\n
<\/div>\n
„M\u016f\u017eeme neni\u010dit tenhle hezkej moment mluven\u00edm o zvracen\u00ed?“ Tom se p\u0159evalil tak, \u017ee le\u017eel nad Billem a ot\u0159el se mu nosem o tv\u00e1\u0159, zajel s n\u00edm do jeho vlas\u016f a nas\u00e1l v\u016fni bratrova \u0161amp\u00f3nu.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Mysl\u00edm, \u017ee ano.“ Tom se choval jako by to byla b\u016fhv\u00edjak\u00e1 ob\u011b\u0165. Bill se zahih\u0148al a zaxichtil se, promnul si b\u0159icho. „Chce se ti zvracet?“ Zeptal se Tom popla\u0161en\u011b. Necht\u011bl, aby to schytal na sebe.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Ne, jenom m\u011b malinko bol\u00ed.“ Oto\u010dil se Bill a zaryl se obli\u010dejem do Tomova velk\u00e9ho ruk\u00e1vu, sna\u017eil se uklidnit.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1 tohle pom\u016f\u017ee.“ Za\u010dal Tom lehounce t\u0159\u00edt Billovo b\u0159\u00ed\u0161ko, dostalo se mu spokojen\u00e9ho mru\u010den\u00ed.<\/div>\n
<\/div>\n
„Oh\u2026 Tomi, tohle je \u00fa\u017easn\u00fd.“ Zvednul k n\u011bmu Bill pohled a p\u0159it\u00e1hl si ho bl\u00ed\u017e, aby ho mohl pol\u00edbit, chvilku to bylo jen takov\u00e9 nevinn\u00e9, potom se ale polibky prohloubily, nejsp\u00ed\u0161 kv\u016fli Billovu nenechav\u00e9mu jazyku. Tom ho okam\u017eit\u011b vpustil a Bill mu jazykem vjel dovnit\u0159. Tom si s n\u00edm hr\u00e1l, miloval ten pocit, m\u00edt v \u00fastech jazyk, kter\u00fd se nau\u010dil milovat. Miloval Billovy polibky, do\u017eadoval se jich, i kdy\u017e je nemohl m\u00edt tak \u010dasto. Byli skoro stejn\u011b dobr\u00e9 jako sex a to u\u017e je n\u011bco. Tom za\u010d\u00ednal b\u00fdt vzru\u0161en\u00fd, prolomil polibek kv\u016fli nedostatku kysl\u00edku a za\u010dal pokl\u00e1dat mal\u00e9 polibky pod\u00e9l Billovy \u010delisti a dol\u016f po krku.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Tomi, p\u0159ines lubrik\u00e1\u010d.“<\/div>\n
<\/div>\n
Tom se odt\u00e1hnul s vyvalen\u00fdma o\u010dima. „V\u00e1\u017en\u011b?“ vykv\u00edknul. Dobr\u00fd bo\u017ee, zn\u011bl jako panic. Bill si pod n\u011bj lehnul, kr\u00e1sn\u011b se usm\u00edval a hladil Toma po tv\u00e1\u0159i, znovu si ho p\u0159it\u00e1hl dol\u016f k sob\u011b, aby mu mohl v\u011bnovat dal\u0161\u00ed rychl\u00fd polibek. Kdy\u017e ho pustil, Tom p\u0159ikyvoval hlavou, i kdy\u017e to byl on, kdo polo\u017eil ot\u00e1zku. „Okay, jsem hned zp\u00e1tky.“ Neochotn\u011b opustil Billa a vylezl z postele, zastavil se a vr\u00e1til se, znovu ho pol\u00edbil, pak ode\u0161el a zav\u0159el dve\u0159e, Bill se sm\u00e1l.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Tom vyt\u00e1hnul z kapsy kartu od pokoje a projel s n\u00ed z\u00e1mek, zamra\u010dil se, kdy\u017e sv\u011bt\u00e9lko z\u016fstalo \u010derven\u00e9. Projel to znovu a znovu \u017e\u00e1dn\u00e1 zm\u011bna, pod\u00edval se na kartu a proto\u010dil o\u010di, vyndal jinou kartu. Sv\u011bt\u00e9lko se rozsv\u00edtilo zelen\u011b a on otev\u0159el dve\u0159e, vyhrabal z kufru svoj\u00ed ta\u0161ti\u010dku s toaletn\u00edmi v\u011bcmi a za\u010dal hledat b\u00edlou piksli\u010dku. Jakmile ji m\u011bl v ruce, vystartoval z pokoje, znovu si p\u0159i zamyk\u00e1n\u00ed popletl karty a pak u\u017e \u0161upky dupky do Billova pokoje. Ud\u011blal dva kroky do lo\u017enice s v\u00fdbornou n\u00e1ladou, kter\u00e1 ale hned op\u011bt spadla na bod mrazu.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Bill Le\u017eel na boku; ruku na b\u0159i\u0161e a ti\u0161e oddechoval. Tom na to jen z\u00edral, sna\u017eil se p\u0159ij\u00edt na to, jak mohl Bill b\u011bhem 3 minut usnout. Znal sv\u00e9ho bratra a\u017e moc dob\u0159e na to, aby si myslel, \u017ee to na n\u011bj jen hraje. P\u0159em\u00fd\u0161lel, jestli si ho m\u00e1 probudit nebo ne, Bill malinko zak\u0148u\u010del a schoulil se do klub\u00ed\u010dka, Tom se pod\u00edval na kruhy, co m\u011bl pod o\u010dima, p\u0159ipadal si jako sketa. Dal si kel\u00edmek do jedn\u00e9 z jeho velk\u00fdch kapes a vlezl do postele za n\u00edm, p\u0159it\u00e1hl si ho bl\u00ed\u017e a polo\u017eil mu ruku na b\u0159\u00ed\u0161ko, lehounce ho po n\u011bm hladil. Jeho dvoj\u010de zhluboka vydechlo, op\u0159elo se o n\u011bj a polo\u017eilo si hlavu na Tom\u016fv hrudn\u00edk. Vr\u00e1sky bolesti se z jeho obli\u010deje vytratily a Tom ho pol\u00edbil na sp\u00e1nek, povzdychnul si do jeho vlas\u016f. A\u0165 to bylo cokoliv, bude z toho m\u00edt modr\u00fd koule, to mu bylo jasn\u00e9.<\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
~*~<\/div>\n
Georg se pod\u00edval na hodinky a zamra\u010dil se. U\u017e m\u00e1 deset minut zpo\u017ed\u011bn\u00ed, zat\u00edm. Zvednul pohled a zamra\u010dil se, kdy\u017e Gustav vy\u0161el zpoza rohu. „Co je?“ Zeptal se blon\u010f\u00e1k.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Myslel jsem si, \u017ee jsi Bill.“<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Jo, z\u010distajasna jsem vyrostl o 30 centimetr\u016f, zhubnul jsem a v\u0161ichni si m\u011b pletou s holkou.“ Vychvaloval se Gustav a pak se za\u010dal sm\u00e1t, Georg\u016fv v\u00fdraz byl opravdu fam\u00f3zn\u00ed.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„V\u00ed\u0161, \u017ee mu nen\u00ed dob\u0159e.“<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Ale stejn\u011b nikdy nem\u011bl moc sval\u016f.“<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Georg se usm\u00e1l. „To m\u00e1\u0161 pravdu.“<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„A kam jdete?“ zeptal se Gustav a nandal si slune\u010dn\u00ed br\u00fdle. Post\u00e1vali v hotelov\u00e9 hale pobl\u00ed\u017e v\u00fdtah\u016f.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Nakupovat.“ \u0158ekl rychle Georg. „Ty?“<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Gustav pokr\u010dil rameny. „Jen jsem se chystal bezc\u00edln\u011b courat po m\u011bst\u011b. Maj\u00ed tu n\u011bjak\u00e9 hezk\u00e9 kostely, kter\u00e9 jsem si cht\u011bl vyfotit, poslat to pak rodin\u011b a tak.“<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Se\u0161 tak\u2026“ utrousil Georg.<\/div>\n
<\/div>\n
„Tak co? Huh? Jenom proto\u017ee r\u00e1d pos\u00edl\u00e1m fotky svoj\u00ed rodin\u011b?“ odsekl Gustav. „Alespo\u0148 se chov\u00e1m, jako\u017ee n\u011bjakou rodinu m\u00e1m.“<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Moje rodina v\u00ed, \u017ee je m\u00e1m r\u00e1d.“<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„A zavolal bys jim, kdybych ti to nep\u0159ipomn\u011bl?“<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1.“ Zabru\u010del Georg.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„No jasn\u011b. A dvoj\u010data jsou je\u0161t\u011b hor\u0161\u00ed!“ rozhodil Gustav rukama.<\/div>\n
<\/div>\n
„V \u010dem jsme hor\u0161\u00ed?“ zeptal se Bill, kter\u00fd se p\u0159ipojil k jejich skupince. Georg se u\u0161kl\u00edbnul a Gustav proto\u010dil o\u010di.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Kdy naposledy jsi volal va\u0161\u00ed matce?“ zeptal se buben\u00edk. Bill se na chvilku zamyslel.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Kdy jsi mi to naposledy p\u0159ipomn\u011bl?“<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Vzd\u00e1v\u00e1m to. Uvid\u00edme se potom, dementi.“ Zam\u00e1val Gustav a ode\u0161el rozru\u0161en\u00fd.<\/div>\n
<\/div>\n
Bill se oto\u010dil zp\u00e1tky ke Georgovi se zdvi\u017een\u00fdm obo\u010d\u00edm. „Co to jako m\u011blo b\u00fdt?“<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Jo tak to kdybych v\u011bd\u011bl.“ Usm\u00e1l se Georg a Bill si nandal sv\u00e9 nakupovac\u00ed br\u00fdle. „Se\u0161 p\u0159ipravenej?“<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Moje kreditka je tak na\u017ehaven\u00e1, \u017ee mi za chvilku prop\u00e1l\u00ed d\u00edru do kalhot.“<\/div>\n
<\/div>\n
„T\u0159eba to je jenom z toho, \u017ee je m\u00e1\u0161 a\u017e moc napasovan\u00fd.“ Zasm\u00e1l se Georg, kdy\u017e ho Bill pra\u0161til do ruky.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Kde je Saki?“ zeptal se Bill a rozhl\u00eddnul se.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Dneska to bude jenom j\u00e1 a ty.“<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„V\u00e1\u017en\u011b? Jak jsi to dok\u00e1zal?“ n\u00e1sledoval Bill Georga ven z haly na ulici. Georg pokr\u010dil rameny a p\u0159ivolal tax\u00edk.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Jenom jsem poprosil.“<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Kret\u00e9ne.“ Syknul Bill a Georg se na n\u011bj pod\u00edval.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Co?“<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Nic.“ Zaz\u00edval, sna\u017eil se to zamaskovat. „Co je?“<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Nic, jenom p\u0159em\u00fd\u0161l\u00edm nad t\u00edm, \u017ee asi nem\u00e1\u0161 dostatek odpo\u010dinku.“ Odpov\u011bd\u011bl mu Georg a usm\u00e1l se, kdy\u017e tax\u00edk kone\u010dn\u011b p\u0159ijel.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Je mi, jako bych spal po\u0159\u00e1d, ale stejn\u011b mi to nesta\u010dilo. V\u00ed\u0161, \u017ee je to u m\u011b norm\u00e1ln\u00ed. Mohl bych prospat klidn\u011b cel\u00fd sv\u016fj \u017eivot. Mimoto, tohle je n\u00e1\u0161 posledn\u00ed voln\u00fd den a chci se alespo\u0148 jednou dostat ven z hotelu.“ Vlezl si do auta hned za sv\u00fdm kamar\u00e1dem a zav\u0159el dve\u0159e.<\/div>\n
<\/div>\n
„R\u00e1di bychom jeli sem.“ Podal Georg \u0159idi\u010di pap\u00edr s adresou, \u0159idi\u010d rychle p\u0159ik\u00fdvnul a vyjel.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Pot\u0159ebuju nov\u00fd p\u00e1sek.“ Zap\u0159em\u00fd\u0161lel nahlas Bill, z\u00edvnul a op\u0159el si hlavu o op\u011bradlo. „Jak dlouho to tam trv\u00e1?“<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Okolo dvaceti minut, mo\u017en\u00e1 v\u00edc, jestli bude z\u00e1cpa.“<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Hmm..“ Bill usnul b\u011bhem dvou minut. Georg se s obavami pod\u00edval na sv\u00e9ho kamar\u00e1da. Kdy\u017e mu nic nebylo, dok\u00e1zal sk\u00e1kat nad\u0161en\u00edm \u010dty\u0159i hodiny p\u0159ed t\u00edm, ne\u017e se jelo nakupovat. A te\u010f, usunul hned, co vyjeli. N\u011bco tady bylo ur\u010dit\u011b \u0161patn\u011b a on byl p\u0159ipraven p\u0159ij\u00edt na to co.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
~*~<\/div>\n
<\/div>\n
Bill byl probuzen n\u011b\u017en\u00fdm \u0161\u0165ouchnut\u00edm, rozespale se rozhl\u00eddnul kolem sebe. V puse m\u011bl chu\u0165 vlny a t\u0159e\u0161tila mu hlava. Dokonce i v\u0161echny jeho kon\u010detiny ho bolely. Nemyslel si, \u017ee budu sp\u00e1t takhle tvrd\u011b. „Co se d\u011bje?“ zeptal se a znovu se rozhl\u00eddnul. Byli p\u0159ed malou, ale d\u016fstojn\u011b vypadaj\u00edc\u00ed budovou.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Jsme tady.“ Zaplatil \u0159idi\u010di Georg a vystr\u010dil Billa z auta, Bill st\u00e1le z\u00edval. „Tak poj\u010f.“ Tla\u010dil ho ke schod\u016fm.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Kde to jsme? Co je to za kr\u00e1m, \u017ee tu ani nem\u00e1 \u017e\u00e1dn\u00e9 cedule?“ zeptal se Bill, kter\u00fd se nech\u00e1val tla\u010dit do schod\u016f nahoru. „Georgu, kde jsme?“ zeptal se, byl u\u017e dostate\u010dn\u011b probran\u00fd a ve\u0161el dovnit\u0159.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Nep\u0159\u00edjemn\u00e1 hudba z v\u00fdtah\u016f.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Pr\u00e1zdn\u00e9 pohledy lid\u00ed, kte\u0159\u00ed sed\u011bli na lavi\u010dk\u00e1ch.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Z\u00e1pach dezinfekce.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Bill polknul a rozhl\u00eddnul se okolo. Znaky byly dosta\u010duj\u00edc\u00ed. Byli v n\u011bjak\u00fd pitom\u00fd nemocnici. Oto\u010dil se na Georga se zradou v o\u010d\u00edch. „Nic ne\u0159\u00edkej; alespo\u0148 jednou bude\u0161 poslouchat ty m\u011b.“ \u0158ekl bas\u00e1k, Bill zav\u0159el pusu a vyvalil o\u010di. „Nev\u011bd\u011bl jsem jak jinak t\u011b sem p\u0159inutit doj\u00edt, proto\u017ee se\u0161 hrozn\u011b tvrdohlavej a nehodl\u00e1m \u010dekat, a\u017e se to s tv\u00fdm zdrav\u00edm je\u0161t\u011b zhor\u0161\u00ed. Tom nev\u00ed, jak t\u011b k n\u011b\u010demu a p\u0159inutit a Gustav\u2026 Toho rad\u011bji komentovat nebudu. Ten by ti ne\u0159ekl ani a\u0165 se nadechne\u0161, proto\u017ee by si myslel, \u017ee je to tvoje v\u011bc. J\u00e1 rozhodn\u011b nem\u00e1m probl\u00e9m s t\u00edm, \u017ee bych m\u011bl zvednout tu tvoj\u00ed kostnatou prdel a dot\u00e1hnout t\u011b tam, je ti to jasn\u00fd?“<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Bill pomalinku p\u0159ik\u00fdvnul.<\/div>\n
<\/div>\n
„A te\u010f si jdi sednout.“ Uk\u00e1zal Georg na ko\u017eenou \u017eidli, nehnul se, dokud se Bill nedopravil tam, kam ukazoval. Bill koukal, jak ho Georg ode\u0161el nahl\u00e1sit, p\u0159em\u00fd\u0161lel u toho nad n\u011bjakou pozn\u00e1mkou, kterou by Georgovi dal v\u011bd\u011bt, \u017ee je hroznej\u2026ale nemohl na nic p\u0159ij\u00edt.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Cht\u011bl, aby doktorovi mohl \u0159\u00edct, \u017ee v\u00ed, co mu je, \u017ee m\u00e1 jenom n\u011bjak\u00fd virus a pak \u017ee bude moci j\u00edt. Hluboko v srdci ale v\u011bd\u011bl, \u017ee to nen\u00ed jen virus a \u017ee to nebude tak, jak si p\u0159eje. O\u0161il se a pod\u00edval se p\u0159es chodbu, usm\u00e1l se. Z\u00e1chody.<\/div>\n
<\/div>\n
~*~<\/div>\n
<\/div>\n
Georg sed\u011bl v \u010dek\u00e1rn\u011b, malinko se ob\u00e1val o ty, kte\u0159\u00ed budou na \u0159ad\u011b po Billovi. Zvednul ze stolku star\u00e9 noviny a u\u017e po p\u00e1t\u00e9 se pod\u00edval na telefon. U\u017e je to hodina a p\u016fl a Billovi st\u00e1le d\u011blaj\u00ed n\u011bjak\u00e9 testy. Nejsp\u00ed\u0161 ho za tohle bude zp\u011bv\u00e1k p\u011bkn\u011b dlouho nen\u00e1vid\u011bt, ale alespo\u0148 budou v\u011bd\u011bt, co se s n\u00edm d\u011bje. Zvedl pohled k p\u011bkn\u00e9 sest\u0159i\u010dce, kter\u00e1 vykoukla ze dve\u0159\u00ed.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Pan Listing?“<\/div>\n
<\/div>\n
„Ano?“ usm\u00e1l se a stoupnul si.<\/div>\n
<\/div>\n
„V\u00e1\u0161 kamar\u00e1d je na pokoji dvan\u00e1ct. M\u016f\u017eete se za n\u00edm u\u017e j\u00edt pod\u00edvat.“ Georg p\u0159ik\u00fdvnul a n\u00e1sledoval ji do pokoje \u010d. 12. Georg za\u0165ukal a ve\u0161el dovnit\u0159, usm\u00e1l se na Billa. I kdy\u017e m\u011bl n\u011bco p\u0159es 182 centimetr\u016f, st\u00e1le vypadal na doktorov\u011b leh\u00e1tku jako mal\u00e9 ztracen\u00e9 d\u00edt\u011b. Jednou rukou se dr\u017eel za nadlokt\u00ed a tisknul si k n\u011bmu kousek vaty.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Jsi bled\u00fd.“ \u0158ekl Georg, zav\u0159el za sebou dve\u0159e a posadil se na \u017eidli, kter\u00e1 byla vedle leh\u00e1tka. Bill apaticky pokr\u010dil rameny.<\/div>\n
<\/div>\n
„P\u0159\u00edsahal bych, \u017ee mi vzali polovi\u010dku moj\u00ed krve.“<\/div>\n
<\/div>\n
„Tak\u017ee ti je\u0161t\u011b nedali v\u00fdsledky test\u016f?“ Bill zavrt\u011bl hlavou, dal vatu pry\u010d od sv\u00e9 ruky a zamra\u010dil se. Pod\u00edval se na svoji krev na chom\u00e1\u010dku a zahodil ho do odpadkov\u00e9ho ko\u0161e.<\/div>\n
<\/div>\n
„Nem\u011blo by se to vyhodit do ko\u0161e s nebezpe\u010dn\u00fdm odpadem? Kdy\u017e to na sob\u011b m\u00e1 krev?“<\/div>\n
<\/div>\n
„To je mi u n\u011b\u010deho.“ Odseknul Bill a pod\u00edval se na sv\u00e9ho kamar\u00e1da. Georg mu pohled oplatil.<\/div>\n
<\/div>\n
„P\u0159ipravil jsem se na to, \u017ee m\u011b nejsp\u00ed\u0161 bude\u0161 nen\u00e1vid\u011bt, tak\u017ee klidn\u011b pokra\u010duj, mn\u011b je to jedno.“<\/div>\n
<\/div>\n
„Se\u0161 kret\u00e9n.“<\/div>\n
<\/div>\n
„Taky si ob\u010das \u0159\u00edk\u00e1m.“ P\u0159ik\u00fdvnul Georg. Bill se na n\u011bj kr\u00e1tce pod\u00edval a vyprsknul sm\u00edchy. Georg se k n\u011bmu se sm\u00edchem p\u0159ipojil. Sm\u00e1li se a sna\u017eili se tak odhodit pry\u010d sv\u00e9 nervy. \u010cekali, a\u017e se vr\u00e1t\u00ed doktor.<\/div>\n
<\/div>\n
„Jsem nerv\u00f3zn\u00ed.“<\/div>\n
<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm. Ale v\u011b\u0159 mi, \u017ee to nem\u016f\u017ee b\u00fdt nic zas tak \u0161patn\u00fdho, nebo snad jo?“ je\u0161t\u011b ne\u017e Bill stihnul odpov\u011bd\u011bt, otev\u0159ely se dve\u0159e a doktor Santoro ve\u0161el dovnit\u0159, oba dva se na n\u011bj usm\u00e1li a on jen polo\u017eil na sv\u016fj st\u016fl Billovu kartu.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Pane Kaulitzi, dostali jsme u\u017e v\u00fdsledky va\u0161ich test\u016f. Omlouv\u00e1m se za to zdr\u017een\u00ed, ale na\u0161e laborantka byla malinko zasko\u010den\u00e1.“ Omluvil se a odt\u00e1hnul si \u017eidli, aby se mohl posadit. „Okay, za\u010dneme t\u00edm jednodu\u0161\u0161\u00edm. Va\u0161e nadm\u011brn\u00e1 \u00fanava je n\u00e1sledkem nedostatkem \u017eeleza v krvi.“ Bill si oddychnul \u00falevou. „To m\u016f\u017eete srovnat, kdy\u017e budete br\u00e1t vitam\u00edny. P\u00e1r jsem v\u00e1m napsal na l\u00edste\u010dek, nepot\u0159ebujete na n\u011b recept.“<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„D\u011bkuji, doktore, celkem jsem se b\u00e1l. U\u017e hrozn\u011b dlouho nem\u00e1m \u017e\u00e1dnou energii.“ P\u0159iznal Bill a doktor Santoro p\u0159ik\u00fdvnul, n\u011bco si zapsal.<\/div>\n
<\/div>\n
„To jsem si jist\u00fd. Ta druh\u00e1 v\u011bc, co v\u00e1m mus\u00edm \u0159\u00edct, nen\u00ed tak jednoduch\u00e1. Chcete, abych v\u00e1m to \u0159ekl o samot\u011b?“ pod\u00edval se na Georga, kter\u00fd zalo\u017eil ruce na prsou a pohled mu op\u011btoval. Bill se pod\u00edval na Georga, necht\u011bl, aby kamkoliv odch\u00e1zel.<\/div>\n
<\/div>\n
„Ne, to je v po\u0159\u00e1dku. Stejn\u011b bych mu to \u0159ekl.“ Usm\u00e1l se malinko a oto\u010dil se zp\u00e1tky na doktora. „Tak co se se mnou d\u011bje?“<\/div>\n
<\/div>\n
„Nikdy bych si nemyslel, \u017ee tohle budu muset \u0159\u00edct, ale\u2026“ Doktor Santoro se zhluboka nadechl a omluvn\u011b se usm\u00e1l. „Odpus\u0165te mi to. Jste t\u011bhotn\u00fd.“<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Co\u017ee?“ \u0159ekl Georg necht\u011bn\u011b a narovnal se. Bill bez mrknut\u00ed koukal na doktora. „To je nemo\u017en\u00e9! Chci \u0159\u00edct, kdy\u017e se po\u0159\u00e1dn\u011b pod\u00edv\u00e1te, Bill je kluk!“ Bill ho ignoroval a st\u00e1le koukal na doktora.<\/div>\n
<\/div>\n
„S\u00e1m jsem ty krevn\u00ed testy d\u011blal, dokonce dvakr\u00e1t. To proto jsme se vr\u00e1tili a vzali v\u00e1m je\u0161t\u011b v\u00edce krve.“ Zvednul se doktor a za\u010dal p\u0159ech\u00e1zet ode dve\u0159\u00ed ke sv\u00e9mu stolu a zp\u00e1tky. „Je\u0161t\u011b nikdy v \u017eivot\u011b jsem tohle nevid\u011bl. A to jste ani nepodstoupil operaci na zm\u011bnu pohlav\u00ed.“<\/div>\n
<\/div>\n
„Ne.“ M\u00edstnost se s n\u00edm to\u010dila a Bill se sna\u017eil udr\u017eet v pohod\u011b.<\/div>\n
<\/div>\n
„Jsem\u2026“ slova se n\u011bkam vytratila a pokoj za\u010dal b\u00fdt matn\u00fd, Bill si a\u017e za chvilku uv\u011bdomil, \u017ee n\u011bkdo vol\u00e1 jeho jm\u00e9no.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
~*~<\/div>\n
<\/div>\n
Tom otev\u0159el dve\u0159e a zamra\u010dil se, kouknul se po cel\u00e9 pr\u00e1zdn\u00e9 m\u00edstnosti. Georg \u0159\u00edkal, \u017ee pojede s Billem nakupovat, ale sl\u00edbil mu, \u017ee to nebude trvat dlouho. Tom se nudil a st\u00fdskalo se mu po Billovi. Tohle je jejich posledn\u00edch p\u00e1r hodin p\u0159ed t\u00edm, ne\u017e budou muset j\u00edt do autobusu a on cht\u011bl str\u00e1vit je\u0161t\u011b n\u011bjak\u00fd \u010das o samot\u011b se sv\u00fdm br\u00e1\u0161kou. Zamru\u010del a zav\u0159el dve\u0159e. To, \u017ee bude z\u00edrat do pr\u00e1zdn\u00e9 m\u00edstnosti, mu Billa stejn\u011b nevr\u00e1t\u00ed. Znovu si povzdychl a \u0161el se pod\u00edvat po Gustavovi.<\/div>\n
<\/div>\n
~*~<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Bill otev\u0159el o\u010di a uvid\u011bl p\u0159ed sebou doktora Santoro a Georga.<\/div>\n
<\/div>\n
„Co se stalo?“ zachrapt\u011bl, chytl se jich za ruce a posadil se.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Bu\u010fte opatrn\u00fd, tohle se v\u00e1m te\u010f nejsp\u00ed\u0161 bude st\u00e1vat \u010dast\u011bji b\u011bhem nast\u00e1vaj\u00edc\u00edch p\u00e1r m\u011bs\u00edc\u016f.“ \u0158ekl doktor pomalu a podal mu kel\u00edmek se studenou vodou. Bill to vypil tak rychle, jakoby pr\u00e1v\u011b absolvoval b\u011bh savanou.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Co se stalo p\u0159ed t\u00edm, ne\u017e jsem omdlel?“<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„\u0158ekl jsem V\u00e1m, \u017ee jste t\u011bhotn\u00fd.“<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Bill se pod\u00edval na Georga. „Mohl jsi vybrat jak\u00e9hokoliv doktora a ty mi najde\u0161 \u0161arlat\u00e1na?“ zeptal se na\u0161tvan\u011b. Georg zavrt\u011bl hlavou a odvr\u00e1til pohled.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Bille, poslouchej ho, pros\u00edm.“ \u0158ekl lehce Georg.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Co\u017ee? Zbl\u00e1znil ses? J\u00e1 tady nebudu u\u017e ani minutu.“ Bill cht\u011bl sl\u00e9zt z leh\u00e1tka, ale Georg ho zastavil.<\/div>\n
<\/div>\n
„Pane Kaulitzi, pou\u017e\u00edval jste n\u011bkdy v posledn\u00ed dob\u011b n\u00e1plast s n\u00e1zvem Willpower? Taky zn\u00e1mou jako Ridia?“<\/div>\n
<\/div>\n
Bill napr\u00e1zdno otev\u0159el pusu, byl zmaten\u00fd. „Uh\u2026Jo.“<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Kdy\u017e jste omdlel, volali mi moji kolegov\u00e9 z New Yorku. Tahle n\u00e1plast tam byla sta\u017eena z prodeje u\u017e p\u0159ed p\u00e1r m\u011bs\u00edci, byl jste o tom informov\u00e1n?“ Bill zavrt\u011bl hlavou. „FDA v Americe zjistila, \u017ee tato n\u00e1plast obsahuje drogu, kter\u00e1 nebyla odhalena p\u0159i prvotn\u00edch kontrol\u00e1ch. Obsahuje velice agresivn\u00ed syntetick\u00fd estrogen. Hormon, kter\u00fd povzbuzuje vznik dal\u0161\u00edch. Spole\u010dn\u011b s ostatn\u00edmi chemik\u00e1liemi potla\u010dili pot\u0159ebu nikotinu, co\u017e nedopat\u0159en\u00edm potla\u010dilo pohlavn\u00ed identitu va\u0161eho t\u011bla. Je to je\u0161t\u011b v\u00edc komplikovan\u00e9, tohle je jen podstata cel\u00e9 v\u011bci. Jak dlouho jste ji pou\u017e\u00edval?“<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„T\u0159i m\u011bs\u00edce. Zat\u00edm\u2026“ za\u0161eptal Bill, t\u0159\u00e1sly se mu ruce. Tohle se nemohlo d\u00edt, tohle nem\u016f\u017ee b\u00fdt pravda.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„To v\u00edc, Bille. U\u017e je to asi p\u011bt m\u011bs\u00edc\u016f.“ Pod\u00edval se na n\u011bj Georg s neklidem.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„To nem\u016f\u017ee b\u00fdt takhle dlouho.“<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Pamatuje\u0161, David ti je p\u0159eci dal hned po tom, co jsi byl tak \u0161\u00edlen\u011b nachlazen\u00fd.“<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Jo?“ vydechnul Bill, p\u0159em\u00fd\u0161lel nad t\u00edm, pro\u010d se mu takhle hrozn\u011b pletou data.<\/div>\n
<\/div>\n
„Tak to bylo p\u0159ed p\u011bti m\u011bs\u00edci.“<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Nane\u0161t\u011bst\u00ed tohle je dostatek \u010dasu. Va\u0161e t\u011blo pomalu nahrazovalo testosteron estrogenem.“<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Ale j\u00e1 nem\u00e1m d\u011blohu.“ P\u0159ipomn\u011bl mu na\u0161tvan\u011b Bill. „Jak je to mo\u017en\u00e9?“<\/div>\n
<\/div>\n
„Lidsk\u00e9 t\u011blo je jako stroj, d\u011bl\u00e1 cokoliv, co je pot\u0159eba proto, aby se p\u0159izp\u016fsobilo tomu, co pot\u0159ebuje. Va\u0161e t\u011blo je vynikaj\u00edc\u00ed p\u0159\u00edklad; pracuje na vrcholu sil. Tak\u017ee lidov\u011b \u0159e\u010deno si d\u011blohu vytvo\u0159ilo.“<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Bude ze m\u011b \u017eensk\u00e1?“ zeptal se Bill se strachem. Doktor Santoro zav\u00e1hal a pot\u00e9 zavrt\u011bl hlavou.<\/div>\n
<\/div>\n
„Ne, zd\u00e1 se, \u017ee stupn\u011b hormon\u016f se u\u017e sn\u00ed\u017eily. Estrogen ztr\u00e1c\u00ed svou agresivitu, ale ne dostate\u010dn\u011b na to, aby va\u0161e t\u011blo nebylo schopn\u00e9 dokon\u010dit tenhle proces. Bude u v\u00e1s prob\u00edhat norm\u00e1ln\u00ed t\u011bhotenstv\u00ed, alespo\u0148 tak norm\u00e1ln\u00ed jak jen to p\u016fjde.“<\/div>\n
<\/div>\n
\n<\/div>\n
„Chci j\u00edt na potrat.“ Za\u0161eptal Bill a Georg zalapal po dechu.<\/div>\n
<\/div>\n
„Bille, nem\u011bl by sis o tom nejprve promluvit s otcem?“ Georg ihned zacouval, kdy\u017e se na n\u011bj zp\u011bv\u00e1k pod\u00edval.<\/div>\n
<\/div>\n
„Dr\u017e kurva hubu, Georgu. Prost\u011b u\u017e zmlkni!“ \u0159ekl Bill hystericky. Dal si ruku p\u0159ed pusu a zhluboka se nadechl. „Doktore, chci j\u00edt na potrat.“ \u0158ekl rozhodn\u011b.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Je mi l\u00edto, pane Kaulitzi, ale nem\u016f\u017eeme v\u00e1m poskytnout interrupci. Neprov\u00e1d\u00edme je zde, to zaprv\u00e9, a za druh\u00e9 by se v\u00e1m pod to museli podepsat minim\u00e1ln\u011b dva dokto\u0159i a je\u0161t\u011b ke v\u0161emu byste si musel n\u011bjak\u00fd \u010das po\u010dkat v po\u0159adn\u00edku. Ani to v\u00e1m ale nab\u00eddnout nem\u016f\u017eeme, proto\u017ee jste u\u017e p\u0159es term\u00edn leg\u00e1ln\u00ed interrupce.“<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„\u2026Promi\u0148te, co pros\u00edm?“<\/div>\n
<\/div>\n
„Jste v polovin\u011b t\u0159et\u00edho m\u011bs\u00edce. Plus m\u00ednus t\u00fdden.“ Oba, Georg a Bill se pod\u00edvali na zp\u011bv\u00e1kovo b\u0159icho.<\/div>\n
<\/div>\n
„To nen\u00ed mo\u017en\u00fd. V\u017edy\u0165 jsem zhubnul, jsem huben\u00fd!“ uk\u00e1zal na sv\u00e9 b\u0159icho, aby tomu dodal dramati\u010dnost.<\/div>\n
<\/div>\n
„To je pro \u0161t\u00edhl\u00e9 lidi norm\u00e1ln\u00ed. M\u011bl jsem pacientku, kter\u00e9 za\u010dalo r\u016fst b\u0159\u00ed\u0161ko a\u017e v sedm\u00e9m m\u011bs\u00edci. Ka\u017ed\u00fd je jin\u00fd.“ Bill jen hloup\u011b koukal p\u0159ed sebe, nic mu nep\u0159ipadalo norm\u00e1ln\u00ed. „Pane Kaulitzi, je tu je\u0161t\u011b jedna v\u011bc, jeden m\u016fj kamar\u00e1d je pr\u00e1vn\u00edk a pracoval na p\u0159\u00edpadu podobn\u00e9m tomu va\u0161emu, s ostatn\u00edmi mu\u017ei, kte\u0159\u00ed byli ve stejn\u00e9 situaci. Nejste s\u00e1m. D\u00e1m v\u00e1m na n\u011bj \u010d\u00edslo.“ Podal Billovi kousek pap\u00edru. Musel si ho ale vz\u00edt Georg, proto\u017ee Bill koukal do zem\u011b. P\u0159edep\u00ed\u0161u v\u00e1m prenat\u00e1ln\u00ed vitam\u00edny, m\u011bli by v\u00e1m pomoci od rann\u00edch nevolnost\u00ed, proto\u017ee obsahuj\u00ed B12. Omlouv\u00e1m se, ale v\u00edc v\u00e1m pomoci nem\u016f\u017eu.“<\/div>\n
<\/div>\n
Kdy\u017e Bill zvednul pohled od zem\u011b, st\u00e1l u\u017e venku, Georg ho podep\u00edral, jako by m\u011bl ka\u017edou chv\u00edli zkolabovat. Kdo v\u00ed, t\u0159eba zrovna ano. „Bude to dobr\u00fd, Bille. Doktor \u0159\u00edkal, \u017ee nejsi s\u00e1m.“<\/div>\n
<\/div>\n
„Jsem s\u00e1m.“ \u0158ekl Bill truchliv\u011b. Je\u0161t\u011b v\u010dera by se tomuhle sm\u00e1l, ale te\u010f, p\u0159i pohledu na odpornou kn\u00ed\u017eku, kterou dr\u017eel v rukou, mu to p\u0159i\u0161lo opravdu smutn\u00e9. Georg zavrt\u011bl hlavou a oto\u010dil si Billa \u010delem k sob\u011b.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Poslouchej m\u011b, Bille, nejsi s\u00e1m, jasn\u00fd? Kdo je otcem? M\u016f\u017eeme ho zm\u00e1\u010dknout a rozkopat mu prdel. T\u0159eba se potom bude\u0161 c\u00edtit l\u00edp.“<\/div>\n
<\/div>\n
„Oh bo\u017ee\u2026“ Bill si vzpomn\u011bl na Toma a oklepal se. Nikdo se nesm\u011bl dozv\u011bd\u011bt, \u017ee otcem je Tom. Nav\u017edycky by je rozd\u011blili a s t\u00edm by on \u017e\u00edt nemohl.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Obzvl\u00e1\u0161t\u011b ne te\u010f.<\/div>\n
<\/div>\n
„Bille, kdo je otec?“<\/div>\n
<\/div>\n
„To ti nem\u016f\u017eu \u0159\u00edct.“ Zavrt\u011bl hlavou a Georg se zamra\u010dil.<\/div>\n
<\/div>\n
„No, kdy\u017e to ne\u0159ekne\u0161 mn\u011b, tak to t\u0159eba \u0159ekne\u0161 Tomovi. A on tomu chl\u00e1pkovi bude cht\u00edt prdel nakopat je\u0161t\u011b v\u00edc, to t\u011b m\u016f\u017eu ujistit.“<\/div>\n
<\/div>\n
„Tom se to nesm\u00ed dozv\u011bd\u011bt.“ Zavrt\u011bl Bill rychle hlavou, v krku se mu ud\u011blal knedl\u00edk. Nemohl to udr\u017eet, pevn\u011b zm\u00e1\u010dknul Georgovu ruku a vyhodil do k\u0159ov\u00ed v\u0161echno, co dneska sn\u011bdl. Georg tam st\u00e1l s pocitem trapnosti a nev\u011bd\u011bl, co m\u00e1 d\u011blat. „Tom se to nem\u016f\u017ee dozv\u011bd\u011bt.“ Zopakoval Bill po tom, co se pokusil vyplivat z pusy v\u0161echnu tu pachu\u0165. Za\u010dal se hrabat v kabelce, hledal \u017ev\u00fdka\u010dku. Na\u0161el jedny rozbalen\u00fd a dal si do pusy dva kousky, c\u00edtil, jak ho za\u010d\u00edn\u00e1 bolet hlava.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„No tak, Bille, tohle je \u0161\u00edlenost.“<\/div>\n
<\/div>\n
„Ne, nikdo se to nesm\u00ed dozv\u011bd\u011bt!“ Oto\u010dil se zp\u00e1tky na Georga. „Tohle m\u016f\u017ee zni\u010dit na\u0161e kari\u00e9ry!“ zapi\u0161t\u011bl a serval si z krku n\u00e1plast, kterou st\u00e1le nosil. Pod\u00edval se na ni zlostn\u011b a zahodil ji na zem, zadup\u00e1val ji do zem\u011b s takovou r\u00e1\u017e\u00ed, \u017ee zase m\u00e1lem omdlel.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Opatrn\u011b, Bille! Nem\u016f\u017ee te\u010f padat.“ P\u0159ipomn\u011bl mu Georg a Bill se mu vyrval rukou ze sev\u0159en\u00ed.<\/div>\n
<\/div>\n
„Vid\u00ed\u0161? Dokonce u\u017e i ty se mnou jedn\u00e1\u0161 jinak.“ \u0158ekl ho\u0159ce, sna\u017eil se zadr\u017eet slzy.<\/div>\n
<\/div>\n
„Uh\u2026Promi\u0148, \u017ee ti to p\u0159ipom\u00edn\u00e1m, ale ty jsi jin\u00fd.“ Bill se na n\u011bj o\u0161kliv\u011b pod\u00edval, p\u0159ijel tax\u00edk, nechal se dostrkat dovnit\u0159 auta. Po cest\u011b zp\u00e1tky do hotelu nikdo ne\u0159ekl jedin\u00e9 slovo, Georg koukal z okna a Bill koukal z toho druh\u00e9ho. Jeho emoce byly naprosto nekontrolovateln\u00e9 a jeho mozek pracoval na milion ot\u00e1\u010dek za minutu, st\u00e1le dokola. Za chvilku mu bylo zase jako by byl naprosto otup\u011bl\u00fd, nemohl po\u0159\u00e1dn\u011b d\u00fdchat, ani\u017e by se mu necht\u011blo bre\u010det. Po \u010dase dojeli do hotelu a chovali se, jako by se nic nestalo. „Bille\u2026“ zamru\u010del Georg a chytnul ho za ruku. „Tohle nem\u016f\u017ee\u0161 jen tak ignorovat.“<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Ne? Tak sleduj.“ \u0158ekl Bill pov\u00fd\u0161en\u011b a narovnal se, aby byl je\u0161t\u011b vy\u0161\u0161\u00ed.<\/div>\n
<\/div>\n
„Bille!“ Zp\u011bv\u00e1k se oto\u010dil na podpatku a za\u0161el do hotelu, nechal Georga na chodn\u00edku.<\/div>\n
<\/div>\n
„A\u017e tohle Tom zjist\u00ed, nakope mi prdel\u2026“ \u0159ekl ho\u0159ce Georg a n\u00e1sledoval Billa do hotelu.<\/div>\n
<\/div>\n
Anglicky, pros\u00edm. :o)
<\/em><\/strong><\/div>\n
autor: Majestrix<\/strong><\/div>\n
translate: Lil.Katie<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n
Original<\/a><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Majestrix Je donucen\u00ed v\u00e1\u017en\u011b odpov\u011bd\u00ed? Ne v\u017edycky, ale v\u00fdjimky potvrzuj\u00ed pravidlo. „Oh, Tomi.“ Bill zast\u00e9nal a v ext\u00e1zi bouchnul p\u011bst\u00ed o st\u016fl. „Jestli se neuklidn\u00ed\u0161, bude konec je\u0161t\u011b p\u0159edt\u00edm, ne\u017e za\u010dne\u0161.“ Varoval ho Tom. „Mimochodem, mus\u00ed\u0161 d\u00fdchat.“ „Ale kdy\u017e ono je<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[207],"tags":[],"class_list":["post-15023","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-makes-three"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/15023","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=15023"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/15023\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=15023"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=15023"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=15023"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}