{"id":15035,"date":"2009-03-13T15:30:00","date_gmt":"2009-03-13T14:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=15001"},"modified":"2009-03-13T15:30:00","modified_gmt":"2009-03-13T14:30:00","slug":"kdyz-krvacim-znamena-to-miluju-te-14","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/03\/13\/kdyz-krvacim-znamena-to-miluju-te-14\/","title":{"rendered":"Kdy\u017e krv\u00e1c\u00edm, znamen\u00e1 to miluju t\u011b 14."},"content":{"rendered":"
autor: Angel + Mitternacht<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Zdraw\u00edm, slun\u00ed\u010dka moje twincestn\u00ed… Moc m\u011b mrz\u00ed, \u017ee v\u00e1s nech\u00e1v\u00e1m tak dlouho \u010dekat. Opravdu to nen\u00ed moje vina. Posledn\u00ed dobou se dost v\u011bc\u00ed v m\u00fdm \u017eivot\u011b zm\u011bnilo a nedalo se tomu zabr\u00e1nit. Taky tak n\u011bjak postr\u00e1d\u00e1m ohlasy… Mo\u017en\u00e1 je to t\u00edm, \u017ee p\u00ed\u0161u \u010d\u00edm d\u00e1l v\u011bt\u0161\u00ed hovadiny, ale chyst\u00e1m se tohle co nejd\u0159\u00edv dokon\u010dit a kone\u010dn\u011b ukon\u010dit, tak\u017ee se tam mo\u017en\u00e1 objev\u00ed n\u011bco, co u\u017e p\u0159edt\u00edm, p\u0159edchoz\u00ed d\u00edly jsem p\u0159el\u00edtnul pohledem a zd\u00e1 se mi, \u017ee ne… Nebudu v\u00e1s u\u017e opruzovat, enjoy it… A moc d\u00edky za ka\u017ed\u00fd ohlas, pap\u00edk \u2665 V\u00e1\u0161 And\u00edlek<\/em><\/p>\n<\/div>\n
C\u00edt\u00edm se naprosto zoufale. \u010cekal jsem cokoliv, ale tohle ne. Rozhodn\u011b ne ji. Rozhodn\u011b ne te\u010f. Nejrad\u0161i bych si zalezl n\u011bkam do rohu a tam pomali\u010dku um\u0159el. Boj\u00edm se, tak stra\u0161n\u011b moc… Nev\u00edm pro\u010d, ale n\u011bjak m\u00e1m tu\u0161en\u00ed, \u017ee s t\u00edm m\u00e1 co d\u011blat ona. Nenapadlo by m\u011b to p\u0159edt\u00edm, ale n\u011bjak se o tom za\u010d\u00edn\u00e1m uji\u0161\u0165ovat. Jak by jinak mohla v\u011bd\u011bt, \u017ee jsem tady? Jak by mohla v\u016fbec tu\u0161it, co se d\u011bje? Mysl\u00edm, \u017ee v\u00ed v\u00edc, ne\u017e by m\u011bla, podle jej\u00edho v\u00fdrazu. Tohle zvl\u00e1\u0161tn\u00ed propojen\u00ed vztah\u016f se mi ale v\u016fbec nel\u00edb\u00ed…<\/p>\n<\/div>\n
„Co… Co tady… D\u011bl\u00e1\u0161?“ \u0159eknu rozt\u0159esen\u011b. Na tv\u00e1\u0159i se j\u00ed usad\u00ed samolib\u00fd \u00fa\u0161klebek. Uk\u00e1\u017ee na \u017eidle p\u0159ed n\u00e1mi, abychom se posadili. Nechci se s n\u00ed bavit, nechci se na n\u00ed d\u00edvat. V\u00edm, \u017ee jsem j\u00ed svoj\u00ed blbost\u00ed ubl\u00ed\u017eil, ale j\u00e1 prost\u011b nem\u016f\u017eu. Tohle je moc vysok\u00e1 cena za tohle v\u0161echno… Bo\u017ee, j\u00e1 jsem takov\u00fd idiot… Vlastn\u011b ani po\u0159\u00e1dn\u011b sed\u011bt nedok\u00e1\u017eu. Po\u0159\u00e1d to p\u00e1l\u00ed…<\/div>\n
\n
„Pod\u00edvat se na tebe, jak se m\u00e1\u0161, co d\u011bl\u00e1\u0161 a tak. Nevypad\u00e1\u0161 zrovna spokojen\u011b, i ty m\u016fj chud\u00e1\u010dku…“ za\u0161i\u0161l\u00e1. Holky sice nebiju, ale j\u00ed bych jednu vrazil z fleku. Kdyby m\u011b zfackovala a dokopala za to v\u0161echno, bral bych to jako p\u0159im\u011b\u0159en\u00fd trest. Ale pro\u010d m\u011b dostala vlastn\u011b a\u017e sem?! Aby m\u011b vid\u011bla pomalu a bolestiv\u011b chc\u00edpat a zm\u00edtat se v tom, dokud se n\u011bkde probud\u00edm polomrtvej (ov\u0161em s t\u00edm p\u0159edpokladem, jestli se v\u016fbec probud\u00edm)?!<\/p>\n<\/div>\n
„J\u00e1… Odejdi… Tohle ti je snad m\u00e1lo? Co s t\u00edm m\u00e1\u0161 spole\u010dn\u00fdho? A pro\u010d tohle?“ zept\u00e1m se j\u00ed. Op\u011bt ten samolib\u00fd \u00fasm\u011bv. M\u016fj bo\u017ee, jak j\u00e1 ten \u00fasm\u011bv nen\u00e1vid\u00edm! V\u00edc, ne\u017e cokoliv na sv\u011bt\u011b. Pot\u0159eboval bych te\u010f n\u011bkomu stisknout ruku a c\u00edtit, \u017ee je tady se mnou, ale bohu\u017eel, Tom je\u0161t\u011b nep\u0159i\u0161el…<\/p>\n<\/div>\n
„Hele\u010f se, to, \u017ee ses sem nechal zav\u0159\u00edt, je pouze tv\u00e1 blbost. J\u00e1 za to nem\u016f\u017eu. Myslela jsem, \u017ee sem p\u0159ijdu za jin\u00fdch okolnost\u00ed. Myslela jsem, \u017ee t\u011b podpo\u0159\u00edm. Ale mysl\u00edm, \u017ee ty to nepot\u0159ebuje\u0161. Ne\u017e sem p\u0159ijde tv\u016fj ochotn\u00fd br\u00e1\u0161ka a ut\u011b\u0161\u00ed t\u011b, mus\u00edm ti n\u011bco \u0159\u00edct. Tady sice m\u00e1\u0161 peklo, ale venku, tam bude je\u0161t\u011b v\u011bt\u0161\u00ed…“ \u0159ekne ti\u0161e. Nech\u00e1pu to. Odkud vlastn\u011b ona v\u00ed, co za\u017e\u00edv\u00e1m, jak se dostala a\u017e sem?!<\/p>\n<\/div>\n
„Uzn\u00e1v\u00e1m svoj\u00ed chybu. J\u00e1 jsem ti ubl\u00ed\u017eil a pak jsem ubl\u00ed\u017eil i sob\u011b. J\u00e1… Prost\u011b jsem idiot. Tohle je moc vysok\u00e1 cena za to v\u0161echno. Odkud to vlastn\u011b v\u0161echno v\u00ed\u0161?“ odpov\u00edd\u00e1m. Op\u011bt ten jej\u00ed pohled v sloup. Tohle tak nesn\u00e1\u0161\u00edm, jak se mnou lidi nemluv\u00ed na rovinu a mluv\u00ed v h\u00e1dank\u00e1ch!<\/p>\n<\/div>\n
„\u0158ekn\u011bme, Bille, \u017ee m\u00e1m svoje zdroje. Z tohohle odd\u011blen\u00ed a konkr\u00e9tn\u011b z tohohle \u00fastavu v\u017edycky prosakovalo hodn\u011b informac\u00ed. Nen\u00ed se \u010demu divit, \u017ee se to v\u0161ichni dozv\u00ed. V\u0161ichni se dozv\u00ed, \u017ee jsi tady, jen j\u00e1 v\u00edm tu pikantn\u011bj\u0161\u00ed om\u00e1\u010dku okolo. Zn\u00e1\u0161 to… Prost\u011b \u010dlov\u011bk m\u00e1 svoje cesti\u010dky. A i kdyby sis za\u017eil to nejhor\u0161\u00ed peklo na zemi, po\u0159\u00e1d to je\u0161t\u011b bude m\u00e1lo… Za zlomen\u00fd srdce je toti\u017e ta cena, kterou mus\u00ed\u0161 zaplatit, nevy\u010d\u00edsliteln\u00e1. A\u0165 si pro\u017eije\u0161 cokoliv, po\u0159\u00e1d to bude m\u00e1lo. Pokud t\u011b odsud vysekaj, tak to hodn\u011b \u0161t\u011bst\u00ed. Hlavn\u011b, aby to bylo v\u010das, fanynky by plakaly… J\u00e1 u\u017e jsem kv\u016fli tob\u011b p\u0159estala bre\u010det. Te\u010f chci vid\u011bt trp\u011bt tebe. Velk\u00fdho pana Kaulitze, kterej pro ty svoje prachy nevid\u00ed…. Nevid\u00ed ostatn\u00ed lidi, nevid\u00ed jejich city. Tohle je dostate\u010dn\u00e1 a mo\u017en\u00e1 v\u00e1\u017en\u011b je\u0161t\u011b mal\u00e1 odplata za to v\u0161echno. Nemst\u00edm se ani tak za sebe, ale taky za ty holky, kter\u00fd kv\u016fli tob\u011b skon\u010dily bu\u010f tady, nebo jsou mrtv\u00fd. Ch\u00e1pala jsem je, v\u017edycky jsi mi p\u0159i\u0161el jedine\u010dnej, ale te\u010f vid\u00edm, \u017ee jsi \u00fapln\u011b stejn\u00e1 svin\u011b jako ostatn\u00ed. Pr\u00fd citlivej, m\u011bkkosrdcatej… Mohl jsi m\u011b odm\u00edtnout, ale dal jsi mi \u0161anci, kterou jsi zase zahodil. Vylet\u011bla jsem z tv\u00fdho \u017eivota jako pap\u00edr. Ale nem\u016f\u017eu t\u011b nechat na pokoji jen tak. Je\u0161t\u011b toho m\u00e1\u0161 hodn\u011b p\u0159ed sebou. Uvid\u00ed\u0161, co to znamen\u00e1 peklo, \u017ee \u017eivot nen\u00ed jen pozl\u00e1tko… Mus\u00ed\u0161 to poznat. Jinak bude\u0161 po\u0159\u00e1d takov\u00e1 bezcitn\u00e1 troska, jakou jsi byl dote\u010f,“ \u0159ekne. Ml\u010d\u00edm. Nesta\u010d\u00edm se divit… Tolik bolesti a nen\u00e1visti. Ale po\u0159\u00e1d m\u00e1m je\u0161t\u011b hodn\u011b ot\u00e1zek. Po\u0159\u00e1d chci v\u011bd\u011bt v\u00edc… Kdo je ten jej\u00ed zdroj, pro\u010d se tohle d\u011bje…<\/p>\n<\/div>\n
„Po… Po\u010dkej… J\u00e1… Mn\u011b je to l\u00edto. Hrozn\u011b moc, j\u00e1… U\u017e jsem prosil o odpu\u0161t\u011bn\u00ed. Ty to v\u00ed\u0161. P\u0159ece v\u00ed\u0161, co jsem ti \u0159ekl… Tohle je v\u00e1\u017en\u011b moc… A co jsi vlastn\u011b cht\u011bla \u0159\u00edct t\u00edm, \u017ee… \u017ee se to v\u0161ichni dozv\u00ed?“ zept\u00e1m se ti\u0161e. Zad\u00edv\u00e1m se do stolu. Nem\u00e1m s\u00edlu se j\u00ed d\u00e1l d\u00edvat do o\u010d\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm, ale chci tu tvoj\u00ed l\u00edtost vid\u011bt, c\u00edtit… V\u00edm, \u017ee toho te\u010f lituje\u0161. Pokud tedy m\u016f\u017eu, kdo je ta sle\u010dna nebo pan dokonal\u00fd, d\u00edky kter\u00fdmu m\u00e1\u0161 pocit, \u017ee nejsem pro tebe dost dobr\u00e1?! No… A abych ti odpov\u011bd\u011bla, tak… Jednou se o tom stejn\u011b v\u0161ichni dozv\u00ed, budou toho pln\u00fd noviny, televize, bude se zase mluvit jen o tob\u011b… Pan Dokonalej v \u00fapln\u011b jin\u00fdm sv\u011btle… Nem\u00e1\u0161 snad radost, ty exhibicionisto?“ odpov\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
V tomhle m\u00e1 pravdu. Bude to za\u010d\u00e1tek konce. V\u0161ichni se dozv\u00ed o moj\u00ed blbosti, v\u0161ichni se dozv\u00ed, co jsem vlastn\u011b za\u010d. V\u0161ichni. Bylo mi to jedno, ale u\u017e zdaleka to tak nen\u00ed. Kdy\u017e vid\u00edm, n\u011bkter\u00e9 fanatick\u00e9 fans, asi by m\u011b povra\u017edili nebo v lep\u0161\u00edm p\u0159\u00edpad\u011b mi mohli vyhro\u017eovat, p\u0159\u00edpadn\u011b bych se jim zhnusil, kdyby v\u0161echno vy\u0161lo najevo… Nemohl jsem ale zabrzdit svoje city, svou sebel\u00edtost, ne\u0161lo to. Posral jsem si to s\u00e1m. Sob\u011b, ale i kluk\u016fm. Nedivil bych se, kdybych nakonec z\u016fstal \u00fapln\u011b s\u00e1m. I bez Toma…<\/p>\n<\/div>\n
„Copak? Snad to nejsou rozpaky?“ zasm\u011bje se u\u0161t\u011bpa\u010dn\u011b. Mr\u0161t\u00edm po n\u00ed vra\u017eedn\u00fdm pohledem.. D\u00e1l se mi posm\u00edv\u00e1. V\u011b\u0159\u00edm, \u017ee m\u00e1 docela radost z m\u00fdho ne\u0161t\u011bst\u00ed. Tolik antifans \u010dekalo na okam\u017eik, kdy m\u011b kone\u010dn\u011b poko\u0159\u00ed. Ten den se bl\u00ed\u017e\u00ed… Zdi bl\u00e1zince jsou \u010d\u00edm d\u00e1l ten\u010d\u00ed, st\u011bny maj\u00ed u\u0161i, v\u0161echno je tady proti mn\u011b… Za\u010d\u00edn\u00e1m b\u00fdt i krap\u00edtek paranoidn\u00ed. Ale div\u00edte se?!<\/p>\n<\/div>\n
D\u00e1l zaryt\u011b ml\u010d\u00edm. K tomu prost\u011b nem\u00e1m co \u0159\u00edct. Nebudu o tomhle mluvit, prost\u011b nechci. Sakra… M\u011bla pravdu. Jak\u00e9koliv peklo je to tady, je\u0161t\u011b v\u011bt\u0161\u00ed bude venku. U\u017e vid\u00edm lidi, jak si o mn\u011b \u0161u\u0161kaj, u\u017e vid\u00edm, jak kapela p\u0159ijde o k\u0161efty, management n\u00e1s odkopne a my zase z\u016fstaneme sami. Odvr\u00e1t\u00ed se od n\u00e1s i n\u011bkte\u0159\u00ed fanou\u0161ci, t\u00edm jsem si naprosto jistej stejn\u011b jako t\u00edm, \u017ee je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d d\u00fdch\u00e1m… Tohle prost\u011b nem\u016f\u017ee b\u00fdt pravda. Nesm\u00ed! J\u00e1 tohle nechci! Ale stejn\u011b… M\u011b se v t\u00fdhle situaci jako vy\u0161inut\u00fdho bl\u00e1zna nikdo pt\u00e1t nebude…<\/p>\n<\/div>\n
„Ale neodpov\u011bd\u011bl jsi mi je\u0161t\u011b na jednu ot\u00e1zku… Kdo je ten, kv\u016fli kter\u00fdmu jsi m\u011b vlastn\u011b odkopl, zlat\u00ed\u010dko… Hm?“ p\u0159etrhne m\u016fj tok my\u0161lenek ta blon\u010fat\u00e1 mrcha. Nesm\u00edm… Neodpov\u00edm j\u00ed… Sakra kolik je hodin?! U\u017e uplynulo hodn\u011b \u010dasu a j\u00e1 tu po\u0159\u00e1d \u010dek\u00e1m na Toma a ten nikde. Do h\u00e1je, co kdy\u017e se mu n\u011bco stalo?!<\/p>\n<\/div>\n
„Ehm… M\u016f\u017eu v\u00e1s vyru\u0161it?“ sly\u0161\u00edm za z\u00e1dy. Potom je\u0161t\u011b lehk\u00e9 zaka\u0161l\u00e1n\u00ed. Tom. Kone\u010dn\u011b! Skoro vyp\u00edsknu \u0161t\u011bst\u00edm. Vysvobodil m\u011b z pekla. Na chv\u00edli…<\/p>\n<\/div>\n
„Aha, je mi to jasn\u00fd,“ sykne Julie a m\u00e1 se k odchodu. Sebere kabelku a l\u00edbne m\u011b na tv\u00e1\u0159. Zmaten\u011b zat\u0159esu hlavou a pozoruju Toma, jak si sed\u00e1 na \u017eidli naproti mn\u011b, na kter\u00e9 p\u0159edt\u00edm sed\u011bla ta holka. Je\u0161t\u011b sly\u0161\u00edm na\u0161tvan\u00e9 pr\u00e1sknut\u00ed dve\u0159mi a sesunu se po op\u011br\u00e1tku dol\u016f, o\u010dima hypnotizuju podlahu.<\/p>\n<\/div>\n
„Co po tob\u011b cht\u011bla?“ zept\u00e1 se. Zaujme svou typickou, rozta\u017eenou pozici. Pokyvuje hlavou ze strany na stranu a \u010dek\u00e1 na mou odpov\u011b\u010f. Bohu\u017eel nev\u00edm, co mu m\u00e1m odpov\u011bd\u011bt…<\/p>\n<\/div>\n
„Nic… Nic…“ za\u0161ept\u00e1m a zad\u00edv\u00e1m se do zem\u011b. Na Tomovi je velice v\u00fdrazn\u011b vid\u011bt, \u017ee mi to prost\u011b ne\u017eere. Jak by taky jo, je to moje dvoj\u010de… On c\u00edt\u00ed, co se d\u011bje…<\/p>\n<\/div>\n
„L\u017ee\u0161… Ale j\u00e1 t\u011b ch\u00e1pu, zlat\u00ed\u010dko. Nem\u00e1\u0161 to tady moc lehk\u00fd. Musel jsem n\u011bco projednat s klukama, bohu\u017eel to bylo neodkladn\u00fd, tak\u017ee jsem musel hned j\u00edt. Ale jsem tady… Celej se t\u0159ese\u0161, co se vlastn\u011b d\u011bje?“ \u0159ekne konej\u0161iv\u00fdm hlasem Tom. Zvednu k n\u011bmu pohled. Opravdu c\u00edt\u00edm, \u017ee se mi t\u0159esou ramena. Jsem tak snadno prokouknutelnej, a\u017e se za sebe m\u00edstama i styd\u00edm…<\/p>\n<\/div>\n
„Tome j\u00e1… Moc mi chyb\u00ed\u0161… Tak moc chci odsud pry\u010d… Tak moc…“ \u0159eknu skoro nesly\u0161n\u011b. Po tv\u00e1\u0159i mi st\u00e9k\u00e1 ho\u0159k\u00e1 slza a brzy ji n\u00e1sleduje dal\u0161\u00ed… Tom ke mn\u011b nat\u00e1hne ruku a jemn\u011b mi slzy set\u0159e.<\/p>\n<\/div>\n
„J\u00e1 ch\u00e1pu, \u017ee to tady nen\u00ed lehk\u00fd. Uvid\u00edm, co se d\u00e1 d\u011blat. Rozru\u0161ila t\u011b, ch\u00e1pu to…“ prav\u00ed. Mluv\u00ed tak klidn\u00fdm hlasem… Nejrad\u0161i bych se schoulil do jeho n\u00e1ru\u010de a u\u017e v n\u00ed z\u016fstal. Ale shodou pitom\u00fdch n\u00e1hod a moj\u00ed stupidity jsem skon\u010dil tady. V\u0161echno to za\u010dalo mnou a mou blbost\u00ed, mus\u00edm to taky napravit…<\/p>\n<\/div>\n
„Tome… J\u00e1 chci odsud pry\u010d, je to tu… Divn\u00fd…“ \u0159eknu je\u0161t\u011b ti\u0161eji. Skoro \u0161ept\u00e1me. Pod\u00edv\u00e1m se ke dve\u0159\u00edm, kde vid\u00edm to individuum, kter\u00e9 mi p\u0159edt\u00edm tolik ubl\u00ed\u017eilo. Nesnesu ten pohled ani na chv\u00edli. V\u016fbec ne. Sna\u017e\u00edm se mluvit co nejti\u0161eji, aby m\u011b nebylo sly\u0161et…<\/p>\n<\/div>\n
„Bille… Oni tady na tebe jsou zl\u00ed?“ zept\u00e1 se. Bingo… Tom m\u00e1 pravdu. Nikdy se neplete. A\u017e na n\u011bkolik m\u00e1lo v\u00fdjimek m\u011bl skoro v\u017edycky pravdu, pokud se tohle t\u00fdkalo m\u011b. V\u017edycky v\u011bd\u011bl, co jsem za\u010d. V\u017edycky p\u0159esn\u011b v\u0161echno vyc\u00edtil. Dvoj\u010d\u00e1tko moje…<\/p>\n<\/div>\n
„Chci pry\u010d… I kdy\u017e nev\u00edm, jak\u00fd to bude venku, Tome…“<\/div>\n
„Jak to mysl\u00ed\u0161, zlat\u00ed\u010dko?“<\/div>\n
„Lidi se to v\u0161echno dozv\u00ed, Tome. Budou v\u011bd\u011bt, co jsem za\u010d. Nakonec m\u011b odsoud\u00ed a v\u00e1s taky. Nakonec budeme na dn\u011b. Fanou\u0161ci budou za n\u00e1mi st\u00e1t, ale pochybuju, \u017ee jich bude tolik. Pochybuju… Lidi jsou tak povrchn\u00ed… A nev\u00edm, jestli mi tohle odpust\u00ed. Netu\u0161\u00edm ani, co bude s n\u00e1mi, j\u00e1 chci odsud pry\u010d, l\u00e1sko moje… Nenech\u00e1vej m\u011b tady, odve\u010f si m\u011b s sebou…“<\/p>\n<\/div>\n
„Dozv\u00ed se to, zlat\u00ed\u010dko… Dozv\u00ed se to, to je sice pravda, ale… V\u011bz, \u017ee j\u00e1 t\u011b ochr\u00e1n\u00edm, neboj se, slun\u00ed\u010dko moje… Zkus\u00edm n\u011bco ud\u011blat a odvedu t\u011b odsud, neboj se…“<\/p>\n<\/div>\n
Usm\u011bju se. Poprv\u00e9 za dne\u0161ek se up\u0159\u00edmn\u011b usm\u011bju. Slezu ze \u017eidle a p\u0159ijdu k Tomovi. Stisknu ho v objet\u00ed a c\u00edt\u00edm ve vlasech jeho dech a sly\u0161\u00edm pobaven\u00fd sm\u00edch. Kdyby to takhle bylo u\u017e nav\u011bky. Nechci, aby odch\u00e1zel. Chci, aby tu byl se mnou. Aby nikdy neode\u0161el. \u010cekal jsem tak dlouho… Pot\u0159ebuju se odsud dostat. Hned… Co nejd\u0159\u00edv…<\/p>\n<\/div>\n
„A co vlastn\u011b… Jak se m\u00e1\u0161 ty a kluci?“ zept\u00e1m se. Docela by m\u011b zaj\u00edmalo, co kluci d\u011blaj beze m\u011b. Mo\u017en\u00e1 jim chyb\u00edm, mo\u017en\u00e1 jsou r\u00e1di, \u017ee kone\u010dn\u011b ode m\u011b na chv\u00edli maj\u00ed pokoj. No uvid\u00edme.<\/p>\n<\/div>\n
„J\u00e1 nic moc, chyb\u00ed\u0161 mi. Stejn\u011b jako kluk\u016fm. U\u017e aby ses vr\u00e1til. Opravdu… Jsi takov\u00fd slun\u00ed\u010dko a bez tebe je docela nuda. Takovej chlad, je to dost nezvykl\u00fd. V\u017edycky jsme byli v\u0161ichni hezky pospolu a najednou jsme rozd\u011blen\u00ed. Kluci by r\u00e1di p\u0159i\u0161li za tebou, ale jaksi… Hromadn\u00e1 n\u00e1v\u0161t\u011bva pr\u00fd nen\u00ed povolen\u00e1, \u010demu\u017e se dost div\u00edm. Maj\u00ed tady divn\u00fd pravidla, co jsem tak sly\u0161el… Najednou… Bille, dostanu t\u011b odsud, neboj…“<\/p>\n<\/div>\n
Posledn\u00ed slov\u00ed\u010dko Tom za\u0161ept\u00e1. Ale moc dob\u0159e ho sly\u0161\u00edm. D\u00e1l u n\u011bj kle\u010d\u00edm a obj\u00edm\u00e1m ho. Vtiskne mi drobn\u00fd polibek do vlas\u016f a proj\u00ed\u017ed\u00ed mi je sv\u00fdmi prsty. Oto\u010d\u00edm se… Vid\u00edm p\u00e1r metr\u016f za n\u00e1mi tu zr\u016fdu. Nen\u00e1vid\u00edm ho… Tak moc… Cht\u011bl bych se je\u0161t\u011b n\u011b\u010d\u00edm pomst\u00edt, ale… Asi to nech\u00e1m b\u00fdt. Div\u00edm se, \u017ee m\u00e1 po\u0159\u00e1d je\u0161t\u011b chu\u0165 po tom, co jsem mu ho m\u00e1lem ukousl. Nem\u011bl jsem to ud\u011blat „m\u00e1lem“, m\u011bl jsem po\u0159\u00e1dn\u011b… No nic, posledn\u00ed dobou d\u011bl\u00e1m dost v\u011bc\u00ed polovi\u010dat\u011b… Je to vid\u011bt…<\/p>\n<\/div>\n
Vstanu a jdu si zase sednout na svoj\u00ed \u017eidli. Tom se na m\u011b chv\u00edli soust\u0159ed\u011bn\u011b d\u00edv\u00e1. Nev\u00edm co to je, c\u00edt\u00edm, jako by mi snad \u010detl my\u0161lenky. Propaluje m\u011b sv\u00fdm v\u0161udyp\u0159\u00edtomn\u00fdm pohledem, ale kupodivu mi to nen\u00ed nep\u0159\u00edjemn\u00fd. M\u00e1m r\u00e1d, kdy\u017e se na m\u011b d\u00edv\u00e1… Kdy\u017e je se mnou. Kdyby tu nebyli ostatn\u00ed, sko\u010dil bych po n\u011bm, za\u010dal ho l\u00edbat a u\u017e ho nikdy nepustil. Ud\u011blal bych cokoliv, aby se to stalo pravdou. Ale asi si budu je\u0161t\u011b muset po\u010dkat… Tak moc se boj\u00edm dne\u0161n\u00ed noci…<\/p>\n<\/div>\n
„Billi, oni… Ubl\u00ed\u017eili ti, \u017ee? A ne\u0159\u00edkej, \u017ee ne… J\u00e1 to c\u00edt\u00edm… Br\u00e1\u0161ko, co se ti stalo?“ zept\u00e1 se starostliv\u011b Tom. Pro zm\u011bnu \u017emoul\u00e1 moj\u00ed ruku, kter\u00e1 je voln\u011b polo\u017een\u00e1 na stole. Uhnu mu pohledem. Nechci mu \u0159\u00edkat prav\u00e9 d\u016fvody, proto\u017ee on je tady… Ta svin\u011b je tady a jestli to on usly\u0161\u00ed, je se mnou opravdu \u00e1men…<\/p>\n<\/div>\n
„Tom\u00ed, j\u00e1… Oni… M\u00e1\u0161 pravdu…“ odpov\u00edm. Nic v\u00edc ne\u0159eknu. V\u00edm, \u017ee ani nesm\u00edm. U\u017e tak s Tomem mluv\u00edme podez\u0159ele ti\u0161e. Ohl\u00e9dnu se za sebe, ale ten mu\u017e tam u\u017e nen\u00ed. Sakra, kde jen m\u016f\u017ee b\u00fdt…<\/p>\n<\/div>\n
„Billi, j\u00e1 to z tebe tahat nebudu. Jen pot\u0159ebuju v\u011bd\u011bt, \u017ee odsud opravdu mus\u00ed\u0161 odej\u00edt. J\u00e1 t\u011b odsud dostanu. Najdu n\u011bjak\u00fd zp\u016fsob. \u0158eknu jim, \u017ee chci, aby t\u011b hospitalizovali v N\u011bmecku, doma. \u017de tady se c\u00edt\u00ed\u0161 v ciz\u00edm prost\u0159ed\u00ed. Souhlas\u00ed\u0161, brou\u010dku?“ za\u0161ept\u00e1 s \u00fasm\u011bvem.<\/p>\n<\/div>\n
„Souhlas\u00edm, Tom\u00ed… D\u011bkuju… Miluju t\u011b, Tom\u00ed,“ odpov\u00edm. Nemohl jsem si tu posledn\u00ed v\u011btu odpustit. Tolik mi to chyb\u011blo, tohle n\u011bkomu \u0159\u00edct.<\/p>\n<\/div>\n
„J\u00e1 tebe taky, zlat\u00ed\u010dko moje,“ \u0159ekne Tom. \u0160iroce se usm\u011bje a ruku na stole mi tiskne je\u0161t\u011b v\u00edc. Najednou prost\u011b c\u00edt\u00edm, \u017ee m\u00e1m sv\u016fj vlastn\u00ed sv\u011bt. \u017de se m\u016f\u017ee st\u00e1t cokoliv, a Tom tady se mnou bude, napo\u0159\u00e1d. A neopust\u00ed m\u011b. C\u00edt\u00edm, \u017ee on m\u011b v\u017edycky podr\u017e\u00ed. N\u011bjak… To v sob\u011b doopravdy c\u00edt\u00edm… Oh bo\u017ee, Tom\u00ed… L\u00e1sko moje…<\/p>\n<\/div>\n
„Konec n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edch hodin,“ rozl\u00e9h\u00e1 se po m\u00edstnosti. Tom to p\u0159ejde s \u00fa\u0161klebkem a pomalu se zved\u00e1 ze \u017eidle.<\/p>\n<\/div>\n
„Uvid\u00edm br\u00e1\u0161ko, n\u011bjak t\u011b odsud dostanu… Neboj se, mysli na to, \u017ee jsem s tebou,“ \u0159ekne. Obejme m\u011b a nen\u00e1padn\u011b m\u011b pol\u00edb\u00ed na tv\u00e1\u0159. Couv\u00e1 ke dve\u0159\u00edm a po\u0159\u00e1d se d\u00edv\u00e1 na m\u011b. Rozesm\u011bju se, kdy\u017e z\u00e1dy plnou parou naraz\u00ed do futer. Je tak sladk\u00fd… Je m\u016fj, m\u016fj brou\u010dek… M\u016fj Tom\u00edk…<\/p>\n<\/div>\n
Odv\u00e1d\u011bj\u00ed n\u00e1s na pokoje. Je\u0161t\u011b dv\u011b hodiny zb\u00fdvaj\u00ed do ve\u010de\u0159e. Terapie m\u011b \u010dek\u00e1 a\u017e z\u00edtra. P\u0159em\u00fd\u0161l\u00edm o v\u0161em, co se dneska stalo. M\u00e1m \u0161\u00edlen\u00fd strach. Tom to vy\u0159e\u0161\u00ed nejm\u00e9n\u011b za p\u00e1r dn\u00ed (v\u011b\u0159\u00edm mu), ale s\u00e1m sob\u011b nev\u011b\u0159\u00edm… Boj\u00edm se, \u017ee mezit\u00edm se n\u011bco stane… Opravdu m\u00e1m \u0161\u00edlen\u00fd strach z toho v\u0161eho, co se m\u016f\u017ee st\u00e1t. U\u017e se nechci b\u00e1t, chci \u017e\u00edt. \u017d\u00edt tak, jak chci j\u00e1. Pod\u011blal jsem to, ale moc chci se zase postavit na vlastn\u00ed nohy s Tomem vedle sebe…<\/p>\n<\/div>\n
Otev\u0159ou dve\u0159e a vtla\u010d\u00ed m\u011b do m\u00e9ho pokoje. Sednu si na postel a p\u0159em\u00fd\u0161l\u00edm. Julie m\u011bla pravdu. M\u011bla pravdu ve v\u0161em, ale peklo to nebude. Nebude to venku peklo, pokud se s Tomem venku podr\u017e\u00edme. Pokud budeme dr\u017eet spolu, zvl\u00e1dneme v\u0161echno. Jako u\u017e velkou spoustu v\u011bc\u00ed. Najednou mi tady n\u011bco nehraje… Vezmu ply\u0161ov\u00e9 zv\u00ed\u0159\u00e1tko, kter\u00e9 jsem dostal od Toma a stisknu ho v n\u00e1ru\u010di. M\u00e1m pocit, jako by se na m\u011b n\u011bkdo up\u0159en\u011b d\u00edval…<\/p>\n<\/div>\n
Jsem u\u017e asi i dost paranoidn\u00ed. A\u017e moc. Z toho se asi taky budu muset l\u00e9\u010dit. Ale vy se mi snad div\u00edte, nebo jak? Boj\u00edm se dne\u0161n\u00ed noci… Tak moc…<\/p>\n<\/div>\n
Zbytek dne ub\u011bhl celkem v klidu. Docela m\u011b p\u0159ekvapuje, \u017ee je takov\u00fd klid… Po ve\u010de\u0159i jsem se schoulil na posteli. \u010cekal jsem nejhor\u0161\u00ed… Mysl\u00edm, \u017ee to teprve p\u0159ijde. Moc se boj\u00edm. Ani nev\u00edte jak… \u010cek\u00e1m dal\u0161\u00ed pon\u00ed\u017een\u00ed, v\u00edm, \u017ee jsem o tom nem\u011bl nikomu \u0159\u00edkat…<\/p>\n<\/div>\n
Nat\u00e1hnu si p\u0159es hlavu deku a sna\u017e\u00edm se kone\u010dn\u011b usnout. Zav\u0159u o\u010di a pomalu se mi to i da\u0159\u00ed, ale usly\u0161\u00edm kl\u00ed\u010d v z\u00e1mku. Uvid\u00edm sloupec sv\u011btla a pak op\u011bt tmu. Sly\u0161\u00edm kroky, kter\u00e9 sm\u011b\u0159uj\u00ed p\u0159\u00edmo ke mn\u011b. Matrace vedle m\u011b se prohne. Uc\u00edt\u00edm jemn\u00fd stisk na moj\u00ed pa\u017ei. Nevid\u00edm t\u00e9 osob\u011b do tv\u00e1\u0159e… Pohlad\u00ed m\u011b po l\u00ed\u010dku. Hrozn\u011b rychle d\u00fdch\u00e1m, na nic v\u00edc se nezm\u016f\u017eu.<\/p>\n<\/div>\n
C\u00edt\u00edm, \u017ee se mi n\u011bco p\u0159itisklo na obli\u010dej a pak u\u017e o sob\u011b nev\u00edm…<\/p>\n<\/div>\n
autor: Angel + Mitternacht<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Angel + Mitternacht Zdraw\u00edm, slun\u00ed\u010dka moje twincestn\u00ed… Moc m\u011b mrz\u00ed, \u017ee v\u00e1s nech\u00e1v\u00e1m tak dlouho \u010dekat. Opravdu to nen\u00ed moje vina. Posledn\u00ed dobou se dost v\u011bc\u00ed v m\u00fdm \u017eivot\u011b zm\u011bnilo a nedalo se tomu zabr\u00e1nit. Taky tak n\u011bjak postr\u00e1d\u00e1m ohlasy… Mo\u017en\u00e1<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[187],"tags":[],"class_list":["post-15035","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-kdyz-krvacim-znamena-to-miluju-te"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/15035","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=15035"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/15035\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=15035"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=15035"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=15035"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}