{"id":15051,"date":"2009-03-11T17:00:00","date_gmt":"2009-03-11T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=15016"},"modified":"2009-03-11T17:00:00","modified_gmt":"2009-03-11T16:00:00","slug":"1000-meere-6","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/03\/11\/1000-meere-6\/","title":{"rendered":"1000 Meere 6."},"content":{"rendered":"
autor: Bitter<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
„Co tady chce\u0161?“ Vyjel na Andrease zostra.<\/div>\n
„Tebe ne. Bill nen\u00ed doma, co? To abych na n\u011bj po\u010dkal.“ Protla\u010dil se kolem Toma a \u0161inul si to nahoru k Billovu pokoji. Tom jen kroutil hlavou. Kde se v n\u011bm po tom v\u0161em bere ta drzost?<\/div>\n
„Kam jako de\u0161? „\u00a8<\/div>\n
„Do Billova pokoje.“<\/div>\n
„Tak to si jen mysl\u00ed\u0161. Co mu v\u016fbec chce\u0161?“<\/div>\n
„J\u00e1 bych \u0159ek, \u017ee do toho ti nic nen\u00ed.“<\/div>\n
„Do toho je m\u011b hodn\u011b!“ Tom na\u0161tvan\u011b vydupal schody.<\/div>\n
„\u0158\u00edkal jsem ti minule, k Billovi se u\u017e ani nep\u0159ibl\u00ed\u017e\u00ed\u0161, jak tak vid\u00edm, m\u011bl bych ti to zopakovat.“<\/div>\n
„No… konec konc\u016f, moh bych to probrat i s tebou. Jde o to, abys Billa nechal.“<\/div>\n
„Co\u017ee? Nev\u00ed\u0161 jako pro\u010d?“<\/div>\n
„Tome, nebu\u010f naivn\u00ed. V\u017edy\u0165 to nem\u00e1 budoucnost… Jste dvoj\u010data, jestli ti to neuniklo.“<\/div>\n
„To mi teda asi fakt uniklo.“ Odsekl Tom ironicky.<\/div>\n
„J\u00e1 vim, je to t\u011b\u017ek\u00fd… ty jeho o\u010di… rty… “ Prstem si p\u0159ejel po rtech. „Miluju vi\u0161n\u011b…“<\/div>\n
„Dr\u017e hubu!“<\/div>\n
„Ale Tome… klid. To ti Bill nedal nebo co? No jo, ch\u00e1pu t\u011b, d\u011bl\u00e1 s tim d\u011bsn\u00fd cavyky, ale\u2026“ Nedo\u0159ekl. Na jeho tv\u00e1\u0159i p\u0159ist\u00e1la facka. „Jak se jen opova\u017euje\u0161 o n\u011bm takhle mluvit! Nen\u00ed \u017e\u00e1dn\u00e1 lacin\u00e1 d\u011bvka!“ Chystal se Andreasovi znovu vrazit, kdy\u017e se z chodby ozval \u0161\u0165astn\u00fd hlas.<\/div>\n
„Tom\u00e9! Jsem doma! N\u011bco ti chci uk\u00e1zat! Tak mil\u00e1\u010dku, kde…“ Bill se zarazil pod schody.<\/div>\n
T\u00e1zav\u011b se pod\u00edval na Toma a nejist\u011b vy\u0161el schody.<\/div>\n
\n
„Ahoj… zrovna jsme se o tob\u011b s Tomem bavili. Jakej se\u0161 v p…“ Tom mu vrazil p\u011bst\u00ed takovou silou, a\u017e Andreasova \u010delist zapraskala. Andreas se po n\u011bm ohnal, jen\u017ee Bill ho cht\u011bl chr\u00e1nit, r\u00e1nu schytal, zapot\u00e1cel se a za\u010dal padat.<\/div>\n
„Tome!“ Vyk\u0159ikl vyd\u011b\u0161en\u011b. Tom se ho sna\u017eil chytit, jen\u017ee ruk\u00e1v ko\u017een\u00e9 bundy mu vyklouzl a Bill slet\u011bl ze schod\u016f.<\/div>\n
„Bille!“ Tom se okam\u017eit\u011b rozb\u011bhl za n\u00edm, v pat\u00e1ch Andrease.<\/div>\n
P\u0159iklekl k Billovi, kter\u00fd nejevil zn\u00e1mky v\u011bdom\u00ed. „L\u00e1sko…“ Cht\u011bl ho nadzvednout.<\/div>\n
„Ne.“ Andreas ho zarazil. „Nem\u016f\u017ee\u0161 s n\u00edm h\u00fdbat… co kdy\u017e…“ Tom se p\u0159em\u00e1hal, aby Andrease na m\u00edst\u011b nezkopal do bezv\u011bdom\u00ed. P\u0159ed o\u010dima m\u011bl rudo. Andreas vyt\u00e1hl mobil a z\u00e1chranka p\u0159ijela b\u011bhem p\u011bti minut. Zdravotn\u00edci nasadili Billovi fixa\u010dn\u00ed l\u00edmec a okam\u017eit\u011b ho odvezli.<\/div>\n
<\/div>\n
Tom se tup\u011b d\u00edval z okna. V\u0161echno d\u00e1val za vinu sob\u011b. Bill byl v komatu. P\u0159ed p\u011bti minutami mu to \u0159ekl doktor. Nem\u011bl nic zlomen\u00fdho, ani jinak mu nic nebylo. Doktor Toma ujistil, \u017ee se Bill probere, ale on v\u011bd\u011bl, co to koma znamen\u00e1. Bill u\u017e se taky probrat nemus\u00ed…<\/div>\n
-„J\u00e1 nechci… boj\u00edm se… Tome…“<\/em><\/div>\n

„Neboj, u\u017e jsem tady… nic se nestane… Miluju t\u011b a p\u0159\u00edsah\u00e1m ti, \u017ee ti nikdo neubl\u00ed\u017e\u00ed a jestli jo, tak se bude modlit, abych ho nepotkal. Nedovol\u00edm nikomu, aby t\u011b tr\u00e1pil.“<\/em><\/div>\n
„Miluju t\u011b a chci, abys v\u011bd\u011bl, \u017ee pro tebe ud\u011bl\u00e1m cokoli.“<\/em><\/div>\n
„Miluju t\u011b, v\u00ed\u0161 to?“…<\/em><\/div>\n
„Tom\u00e9! Jsem doma! N\u011bco ti chci uk\u00e1zat! Tak mil\u00e1\u010dku, kde… Tome! Tome!“-<\/em> Hlavou mu l\u00edtaly vzpom\u00ednky jedna za druhou. V o\u010d\u00edch ho p\u00e1lily slzy. Pevn\u011b sev\u0159el st\u0159\u00edbrn\u00fd medailon. <\/div>\n
„Pane Kaulitzi… m\u016f\u017eete za n\u00edm, ale nanejv\u00fd\u0161 na deset minut.“ Tom nep\u0159\u00edtomn\u011b k\u00fdvl a vydal se do Billova pokoje.<\/div>\n
Bill le\u017eel na l\u016f\u017eku s naprosto nep\u0159\u00edtomn\u00fdm v\u00fdrazem. Nebylo to jako kdy\u017e spal. Tom znal ka\u017ed\u00fd z\u00e1chv\u011bv jeho rt\u016f a \u0159as na zav\u0159en\u00fdch v\u00ed\u010dk\u00e1ch. Ne. Te\u010f jen nehybn\u011b le\u017eel a nejevil zn\u00e1mky toho, \u017ee by se m\u011bl probrat. Tom se zhroutil do \u017eidle vedle l\u016f\u017eka. Tak beznad\u011bjn\u011b se je\u0161t\u011b nec\u00edtil. To on m\u011bl b\u00fdt ten, co Billa chr\u00e1n\u00ed, ne naopak. Kdyby se mu Andreas dostal pod ruku, jen\u017ee Tom jel s Billem do nemocnice a Andy se vypa\u0159il jak p\u00e1ra nad hrncem, ani se mu nedivil. Tom o sob\u011b v\u011bd\u011bl jakej je, kdy\u017e mu ujedou nervy a Andreas by nakonec mohl skon\u010dit na z\u00e1chytce. Stiskl Billovu ledovou dla\u0148 a nechal slzy voln\u011b t\u00e9ct.<\/div>\n
„Bille… l\u00e1sko… odpus\u0165. Pros\u00edm, nenech\u00e1vej m\u011b tady… mus\u00ed\u0161 se probrat… Pros\u00edm…“<\/div>\n
<\/div>\n
Bill se probral po \u010dty\u0159ech dnech. Tom u n\u011bj byl ka\u017edou volnou chv\u00edli. A Andrease m\u00edsto toho, aby mu nalo\u017eil, za\u017ealoval za ubl\u00ed\u017een\u00ed na zdrav\u00ed. Dneska m\u011bl b\u00fdt soud a Tom se u\u017e nemohl do\u010dkat toho, a\u017e bude u Billa. Za t\u0159i dny ho pust\u00ed.<\/div>\n
Netrp\u011bliv\u011b si podup\u00e1val. Soudce vy\u0159kl rozsudek -P\u016fl roku- a Tom u\u017e se chystal odej\u00edt. Najednou se m\u00edstnost\u00ed rozlehl Andreas\u016fv sebev\u011bdom\u00fd hlas.<\/div>\n
„Kdy\u017e mn\u011b d\u00e1te p\u016fl roku, kolik pak d\u00e1te jim…“ Dojde k soudci a pod\u00e1 mu n\u011bjak\u00e9 fotky. Tom zkamen\u00ed. Soudce je \u0161t\u00edtiv\u011b odhod\u00ed.<\/div>\n
„Pane Kaulitzi, a\u017e va\u0161eho bratra pust\u00ed, \u010dekejte p\u0159edvol\u00e1n\u00ed k soudu.“<\/div>\n
„Co? … Pro\u010d…“Andreas zvedne fotky a dojde k Tomovi.<\/div>\n
„J\u00e1 ti \u0159\u00edkal, a\u0165 ho nech\u00e1\u0161.“ Sykne na p\u016fl \u00fast a d\u00e1 Tomovi fotky. Tom jimi nejprve zmaten\u011b listuje a a\u017e po chv\u00edli mu dojde, co to vlastn\u011b znamen\u00e1.<\/div>\n
„Ty…“ Tomovi fotky vyklouznou a vrhne se na Andrease. „J\u00e1 t\u011b zabiju!“ Ochranka ho od n\u011bj odtrhne a vyvede. Tom se na chodb\u011b zhrout\u00ed pod\u00e9l zdi. Tohle je konec… Andreas je celou dobu sledoval a fotky, kter\u00e9 po\u0159\u00eddil, mluv\u00ed za v\u0161e… Odsoud\u00ed je za incest… Ale pro\u010d? Te\u010f, kdy\u017e se zd\u00e1lo, \u017ee budou m\u00edt od Andrease pokoj, mus\u00ed se st\u00e1t tohle… V\u0161ichni je zavrhnou a oni boj o svou l\u00e1sku prohrajou. Tom ani nedoufal, \u017ee by to mohli vyhr\u00e1t… Je konec. Tahle my\u0161lenka mu po\u0159\u00e1d zn\u011bla v hlav\u011b. Kdyby jen tu\u0161il, \u017ee tohle je jen za\u010d\u00e1tek… \u017de ani ne za p\u00e1r dn\u00ed bude ten \u00fapln\u00fd konec… \u017de den, kdy jeho l\u00e1sku n\u011bkdo nadobro zahub\u00ed, se bl\u00ed\u017e\u00ed a on tomu nezabr\u00e1n\u00ed… Bude jen p\u0159ihl\u00ed\u017eet…<\/div>\n
Celou cestu do nemocnice o tom p\u0159em\u00fd\u0161lel. Jak to \u0159ekne Billovi…<\/div>\n
Otev\u0159el pokoj. Bill se na n\u011bj sm\u00e1l jako slun\u00ed\u010dko… Pro\u010d by se taky nesm\u00e1l… Pust\u00ed ho o dva dny d\u0159\u00edv. U\u017e z\u00edtra…<\/div>\n
Situace, kter\u00e1 nastala, se zd\u00e1la jak filmov\u00e1… Tom k n\u011bmu zvedl pohled pln\u00fd utrpen\u00ed a prohry. Po tv\u00e1\u0159\u00edch mu tekly slzy. Bill zkamen\u011bl. Posadil se a podv\u011bdom\u011b tu\u0161il, co se asi stalo. Jako by Tomovi \u010detl my\u0161lenky. Tom se k n\u011bmu p\u0159itiskl a Bill ho pevn\u011b objal.<\/div>\n
„Co se d\u011bje…?“<\/div>\n
„Prozradil n\u00e1s… M\u00e1 fotky a…“ Tom nedok\u00e1zal mluvit d\u00e1l. Bill ho od sebe jemn\u011b odt\u00e1hl.<\/div>\n
„Tome… l\u00e1sko, co t\u00edm mysl\u00ed\u0161…?“ Necht\u011bl si p\u0159ipustit to, co Tom \u0159ekl. „Tome…“ Rozvzlykal se. „To ne… ne…“ P\u0159itiskl se k Tomovi.<\/div>\n
„A\u017e t\u011b za t\u0159i dny pust\u011bj, m\u00e1me \u010dekat p\u0159edvol\u00e1n\u00ed k soudu…“<\/div>\n
„Pust\u00ed m\u011b u\u017e z\u00edtra…“ P\u0159es hlasit\u00fd pl\u00e1\u010d nemohl skoro mluvit.<\/div>\n
„L\u00e1sko, neplakej… Nesm\u00edme to vzd\u00e1t… J\u00e1 t\u011b miluju a je mi jedno, co na to \u0159eknou ostatn\u00ed… mil\u00e1\u010dku…“<\/div>\n
„Ale… co kdy\u017e…“<\/div>\n
„P\u0161\u0161\u0161. Na to nemysli…“<\/div>\n
„Tome… j\u00e1 se boj\u00edm… \u017ee… miluju t\u011b a nechci o tebe p\u0159ij\u00edt…“<\/div>\n
<\/div>\n
Ani ne t\u00fdden po tom, co Billa z nemocnice pustili, dostali prvn\u00ed p\u0159edvol\u00e1n\u00ed. Nejhor\u0161\u00ed bylo, \u017ee pr\u00e1vn\u00edk, kter\u00e9ho Tom sehnal, na p\u0159\u00edpadu odm\u00edtl pracovat jako v\u0161ichni dal\u0161\u00ed… Kdo by se taky pou\u0161t\u011bl do boje, kter\u00fd je p\u0159edem prohran\u00fd. Jen\u017ee co bylo je\u0161t\u011b hor\u0161\u00ed, \u017ee to proniklo na ve\u0159ejnost a tituln\u00ed strany \u010dasopis\u016f v cel\u00e9m N\u011bmecku plnily Andreasovy fotky. Lidi se rozd\u011blili na dva t\u00e1bory. N\u011bkte\u0159\u00ed je podporovali a ti dal\u0161\u00ed je m\u011bli za odporn\u00e9 zr\u016fdy. Oba se nejv\u00edc b\u00e1li setk\u00e1n\u00ed s rodi\u010di. Matka se nejd\u0159\u00edv chovala velice rozpa\u010dit\u011b, ale ve chv\u00edli, kdy pochopila, \u017ee mezi nimi se jedn\u00e1 o l\u00e1sku a ne jen o n\u011bjak\u00e9 pubert\u00e1ln\u00ed poblouzn\u011bn\u00ed, za\u010dala je stejn\u011b jako Gordon podporovat. I kluci z kapely to vzali. Jedin\u00fd, kdo byl proti, byl David. To, \u017ee ode\u0161el, jim n\u011bjak zvl\u00e1\u0161\u0165 nevadilo. Nesn\u00e1\u0161eli ho u\u017e p\u011bkn\u011b dlouho.<\/div>\n
<\/div>\n
Tom zaklepal na kancel\u00e1\u0159 s tabulkou Lucy Beckinsale. Bill nerv\u00f3zn\u011b p\u0159e\u0161lapoval za n\u00edm.<\/div>\n
„D\u00e1le.“ Ozvala se v\u00fdzva a ob\u011b dvoj\u010data ve\u0161la do kancel\u00e1\u0159e \u010derstv\u011b vystudovan\u00e9 pr\u00e1vni\u010dky.<\/div>\n
„Vy jste Lucy…“<\/div>\n
„Jo a byla bych rad\u0161i, kdybyste mi tykali, teda jestli v\u00e1m to nebude vadit.“<\/div>\n
„Ne…“ Koktl Tom a posadil se do k\u0159esla. Bill si sedl hned vedle n\u011bj a nerv\u00f3zn\u011b t\u011bkal o\u010dima po m\u00edstnosti. Tom v duchu klel. Ta pr\u00e1vni\u010dka byla snad stejn\u011b star\u00e1 jako oni… Na Toma p\u016fsobila jak puber\u0165a\u010dka.<\/div>\n
„Tak fajn, sly\u0161ela jsem, \u017ee k va\u0161emu p\u0159\u00edpadu n\u011bjak chyb\u011bj pr\u00e1vn\u00edci, nab\u00eddla jsem se a dostala to na starost.“ Zam\u011b\u0159ila se pohledem na Toma. „Hele, mo\u017en\u00e1 vypad\u00e1m jak pra\u0161t\u011bn\u00e1 puber\u0165a\u010dka, ale na \u0161kole jsem posb\u00edrala v\u0161echny diplomy, kter\u00fd bylo mo\u017en\u00fd, tak\u017ee se neboj. Zas tak neschopn\u00e1 nejsem.“ Tom na n\u00ed jen z\u00edral. P\u0159ipadalo mu, \u017ee snad \u010dte jeho my\u0161lenky. Pak se oto\u010dila na Billa a starostliv\u011b se na n\u011bj usm\u00e1la. „Neboj, dopadne to dod\u0159e… chce to jen dobr\u00fd argumenty a ty j\u00e1 m\u00e1m.“ Na rozd\u00edl od Toma j\u00ed za\u010dal v\u011b\u0159it.<\/div>\n
„Ve v\u00e1\u0161 prosp\u011bch hraje hlavn\u00ed roli to, \u017ee jste oba kluci. No a z\u00e1kon o incestu je hlavn\u011b o tom, \u017ee nesm\u00ed m\u00edt sourozenci d\u00edt\u011b… Ch\u00e1pete? “ Oba jak na povel p\u0159ik\u00fdvli. „No a to je cel\u00fd. V\u00e1\u0161 p\u0159\u00edpad nen\u00ed zas tak slo\u017eitej, jen to chce spr\u00e1vn\u011b vokecat. Nakonec byste z toho mohli vyt\u011b\u017eit a Andrease za\u017ealovat za poru\u0161en\u00ed osobn\u00ed svobody.“ Lucy jim to vyklopila v\u0161echno nar\u00e1z a dvoj\u010data tak trochu v\u00edc nepob\u00edrala.<\/div>\n
„Po\u010dkej, ch\u00e1pu to dob\u0159e, \u017ee to jako m\u016f\u017eem vyhr\u00e1t?“<\/div>\n
„No jasn\u011b. J\u00e1 neprohr\u00e1v\u00e1m. Nav\u00edc p\u0159ed p\u00e1r dny povolili incest jednomu p\u00e1ru. \u0160lo o to, \u017ee byli z d\u011bc\u00e1ku a nev\u011bd\u011bli o tom, \u017ee jsou sourozenci. Je tady ov\u0161em jeden h\u00e1\u010dek a to, \u017ee a\u017e v\u00e1s pust\u00ed, nem\u016f\u017eu zaru\u010dit, \u017ee v\u00e1s nechaj\u00ed jako p\u00e1r. Taky v\u00e1s m\u016f\u017eou pustit a zak\u00e1zat v\u00e1m to. I kdy\u017e to by mysl\u00edm bylo k ni\u010demu, \u017ee jo.“ Mrkla na n\u011b. Moc dob\u0159e vid\u011bla, jak se dvoj\u010data p\u0159em\u00e1haj\u00ed, aby po sob\u011b \u0161t\u011bst\u00edm nevyjela. „Jo a Tome, jestli mu chce\u0161 d\u00e1t pusu, tak si poslu\u017e, mn\u011b to vadit nebude…“ Tom se nejd\u0159\u00edv nerv\u00f3zn\u011b o\u0161il, ale kdy\u017e vid\u011bl Bill\u016fv \u0161\u0165astn\u00fd \u00fasm\u011bv, neodolal…<\/div>\n
<\/div>\n
Tom se probudil. Bill se mu choulil po boku a ti\u0161e oddechoval. Tv\u00e1\u0159il se spokojen\u011b. Jak by taky ne. U\u017e za sebou m\u011bli t\u0159i soudy a podle Lucy v\u0161echno vych\u00e1zelo. Argumenty, kter\u00e9 m\u011bla, hrav\u011b obst\u00e1ly a ka\u017ed\u00fd se nesta\u010dil divit, \u017ee tak mlad\u00e9 d\u011bv\u010de je ve skute\u010dnosti v\u00fdborn\u00e1 pr\u00e1vni\u010dka. Dvoj\u010data se s n\u00ed sbl\u00ed\u017eila i v soukrom\u00ed. Brali j\u00ed jako dobrou kamar\u00e1dku a nem\u011bli probl\u00e9m se j\u00ed s n\u011b\u010d\u00edm sv\u011b\u0159it. Vypov\u011bd\u011bli j\u00ed v\u0161echno, co pot\u0159ebovala sly\u0161et. Nemuseli se p\u0159ed n\u00ed p\u0159etva\u0159ovat. Mohli se p\u0159ed n\u00ed klidn\u011b dot\u00fdkat, l\u00edbat, ani\u017e by jim n\u011bco \u0159ekla. Brala je jako norm\u00e1ln\u00ed p\u00e1r a to jim d\u00e1valo s\u00edlu. Dneska se m\u011bl konat posledn\u00ed soud. Dnes m\u011bl padnout kone\u010dn\u00fd verdikt nad jejich vztahem a v\u0161echno nasv\u011bd\u010dovalo tomu, \u017ee to vyjde a oni spolu budou moct z\u016fstat jako p\u00e1r.<\/div>\n
Tom jemn\u011b pro\u010d\u00edsl Billovi vlasy. Ten se trochu zavrt\u011bl a je\u0161t\u011b v\u00edc se na Toma nalepil. Tom se usm\u00e1l. Miloval tyhle chv\u00edle. Chv\u00edle naprost\u00e9ho \u0161t\u011bst\u00ed. Nic okolo neexistovalo. Tak pro\u010d m\u011bl tak t\u00edsniv\u00fd pocit? Pro\u010d ho po\u0159\u00e1d p\u0159epadala my\u0161lenka, \u017ee n\u011bco je \u0161patn\u011b. N\u011bco ho svazovalo a on m\u011bl pocit, \u017ee nem\u016f\u017ee d\u00fdchat. V o\u010d\u00edch ho p\u00e1lily slzy a on ani nev\u011bd\u011bl pro\u010d. V noci se vzbudil s v\u00fdk\u0159ikem \u00fapln\u011b propocen\u00fd, sen si nepamatoval, ale vyvol\u00e1val v n\u011bm neuv\u011b\u0159itelnou bolest. Jako kdyby mu n\u011bkdo rval srdce na kusy.<\/div>\n
Bill se probudil. Ani je\u0161t\u011b neotev\u0159el o\u010di a u\u017e v\u011bd\u011bl, \u017ee Toma n\u011bco tr\u00e1p\u00ed.<\/div>\n
„Copak?“ Zeptal se ti\u0161e.<\/div>\n
„Nev\u00edm. M\u00e1m takov\u00fd divn\u00fd pocit…“<\/div>\n
„To nic. To p\u0159ejde. V\u0161echno bude dobr\u00fd.“ Bill ani na vte\u0159inu nep\u0159em\u00fd\u0161lel nad t\u00edm, \u017ee by se mohlo n\u011bco pokazit. Byl maxim\u00e1ln\u011b \u0161\u0165astn\u00fd a tu\u0161il, \u017ee soud dopadne dob\u0159e. Ani na okam\u017eik netu\u0161il, \u017ee hodiny, je\u017e odtik\u00e1vaj\u00ed jeho posledn\u00ed minuty, se pr\u00e1v\u011b ne\u00faprosn\u011b rozb\u011bhly a nikdo, ani Tom je nezastav\u00ed…<\/div>\n
<\/div>\n
autor: Bitter<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Bitter „Co tady chce\u0161?“ Vyjel na Andrease zostra. „Tebe ne. Bill nen\u00ed doma, co? To abych na n\u011bj po\u010dkal.“ Protla\u010dil se kolem Toma a \u0161inul si to nahoru k Billovu pokoji. Tom jen kroutil hlavou. Kde se v n\u011bm po tom<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[208],"tags":[],"class_list":["post-15051","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-1000-meere"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/15051","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=15051"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/15051\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=15051"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=15051"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=15051"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}