{"id":15053,"date":"2009-03-11T16:00:00","date_gmt":"2009-03-11T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=15018"},"modified":"2009-03-11T16:00:00","modified_gmt":"2009-03-11T15:00:00","slug":"chaos-v-dusi-ii-16","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/03\/11\/chaos-v-dusi-ii-16\/","title":{"rendered":"Chaos v du\u0161i II 16."},"content":{"rendered":"
autor: \u00c1\u010fa<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Tom<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
Opatrn\u011b jsem br\u00e1\u0161kovi ot\u00edral cel\u00e9 \u010delo. Ani se nehnul, o\u010di m\u011bl nad\u00e1le pevn\u011b zav\u0159en\u00e9. D\u00fdchal m\u011blce a p\u0159er\u00fdvan\u011b, jakoby ut\u00edkal p\u0159ed n\u011bk\u00fdm, kdo ho pron\u00e1sleduje a u\u017e nemohl d\u00e1l. K\u016f\u017ee byla zvlhl\u00e1 potem, skoro jsem ani necht\u011bl v\u011bd\u011bt, nakolik je mokr\u00e1 ta \u010d\u00e1st pol\u0161t\u00e1\u0159e, na n\u00ed\u017e le\u017eel levou tv\u00e1\u0159\u00ed. Nemohl jsem zeza\u010d\u00e1tku pochopit, pro\u010d mus\u00ed b\u00fdt na b\u0159i\u0161e, pak mi ale do\u0161lo, \u017ee to je kv\u016fli t\u00e9 sp\u00e1lenin\u011b. I proto je p\u0159ikryt\u00fd jenom prost\u011bradlem, aby r\u00e1na mohla d\u00fdchat, aspo\u0148 tak n\u011bjak mi to vysv\u011btlovala sest\u0159i\u010dka, ne\u017e jsme sem p\u0159i\u0161li. Ach jo, pro\u010d to ten brou\u010dek musel koupit tak moc?<\/div>\n
Odhrnu mu z obli\u010deje pram\u00ednek vlas\u016f, kter\u00fd se mi tam vpl\u00ed\u017eil a te\u010f se lepil na mokrou k\u016f\u017ei. Tro\u0161ku jsem se zamra\u010dil. I kdy\u017e mi bylo \u0159e\u010deno, \u017ee mu p\u00edchli sedativa, tak se mi zd\u00e1lo, \u017ee Bill nesp\u00ed tak hluboce, jak by m\u011bl. Naopak, m\u011bl jsem dojem, \u017ee se z t\u00fd nark\u00f3zy ka\u017edou chv\u00edli probere! Chjo, kdybych jen v\u011bd\u011bl, \u017ee je na tyhle l\u00e9ka\u0159e stoprocentn\u00ed spoleh! V\u017edy\u0165 kolikr\u00e1t se ze zpr\u00e1v dozv\u00edm, \u017ee n\u011bkdo z nedbalosti za\u0161il pacientovi do t\u011bla rou\u0161ku nebo chirurgick\u00fd skalpel? A jak m\u00e1m te\u010fkonc v\u011bd\u011bt, \u017ee je Bill stoprocentn\u011b v takov\u00fdm po\u0159\u00e1dku, kter\u00fd je pro danou situaci nejmo\u017en\u011bj\u0161\u00ed?<\/div>\n
Vy\u017ed\u00edmal jsem hadr a znovu ho p\u0159ilo\u017eil k br\u00e1\u0161kovu obli\u010deji. P\u0159ipadalo mi, \u017ee je pod dotykem chladn\u00e9 l\u00e1tky pon\u011bkud klidn\u011bj\u0161\u00ed. Jemn\u011b jsem mu p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bl studen\u00fdm obkladem i po tv\u00e1\u0159i a brad\u011b, zkr\u00e1tka v\u0161ude, kde jsem jenom dos\u00e1hl. P\u0159ece nebudu jen tak sed\u011bt, kdy\u017e v\u00edm, \u017ee tohle Billovi aspo\u0148 tro\u0161ku ulev\u00ed!<\/div>\n
\n
<\/div>\n
„Vodu\u2026“<\/div>\n
Trhnu sebou, jako bych dostal z\u00e1sah elektrick\u00fdm proudem, a\u017e si p\u0159eklop\u00edm misku, v n\u00ed\u017e m\u00e1ch\u00e1m l\u00e1tku, na kolena. Kdo to byl??? Nemus\u00edm ale p\u0159em\u00fd\u0161let dlouho. Ten hlas byl nezam\u011bniteln\u00fd, poznal bych ho kdekoliv a kdykoliv. Jen\u017ee\u2026 v\u017edy\u0165 Bill m\u00e1 sp\u00e1t! Pod\u00edv\u00e1m se na n\u011bj. O\u010di m\u00e1 st\u00e1le zav\u0159en\u00e9.<\/div>\n
„Bille?“ oslov\u00edm ho tich\u00fdm hlasem.<\/div>\n
„Vodu\u2026 vodu\u2026 vodu\u2026“<\/div>\n
To je jedin\u00e1 jeho reakce. Zneklid\u0148uje m\u011b to.<\/div>\n
„Bill\u00ed, jsi vzh\u016fru?“ zept\u00e1m se tro\u0161i\u010dku hlasit\u011bji, p\u0159esto v\u0161ak tlumen\u011b.<\/div>\n
M\u00edsto odpov\u011bdi ale za\u010dne trhat hlavou. Ne moc, jeho poloha mu to zna\u010dn\u011b omezuje, ale p\u0159esto zaznamen\u00e1v\u00e1m jeho pohyby. Jakoby se n\u011b\u010demu \u00faporn\u011b br\u00e1nil.<\/div>\n
„Vodu! Vodu!“<\/div>\n
Jeho chrapl\u00e1n\u00ed se m\u011bn\u00ed v zoufal\u00fd k\u0159ik. Asi m\u00e1 \u017e\u00edze\u0148. Vst\u00e1v\u00e1m a jdu k umyvadlu nato\u010dit do misky novou vodu. U\u017e u\u017e nakl\u00e1n\u00edm okraj misky k jeho rozpraskan\u00fdm rt\u016fm, kdy\u017e mi dojde, \u017ee mu vlastn\u011b nesm\u00edm d\u00e1t nap\u00edt. V\u017edy\u0165 m\u00e1 p\u0159ece kapa\u010dku a krom toho je v bezv\u011bdom\u00ed, nepolknul by. Jak \u0159\u00edkala sestra, v\u00fd\u017eiva mu do t\u011bla proud\u00ed hadi\u010dkou. Ale pro\u010d mu v tom p\u0159\u00edpad\u011b netlum\u00ed hore\u010dnou \u017e\u00edze\u0148? Co kdy\u017e mu tohle blouzn\u011bn\u00ed n\u011bco ud\u011bl\u00e1?<\/div>\n
„Vodu! Vodu!“<\/div>\n
Te\u010f u\u017e za\u010d\u00edn\u00e1 ve sp\u00e1nku popotahovat a poplak\u00e1vat. Boj\u00edm se, nev\u00edm, co s t\u00edm m\u00e1m d\u011blat! Okam\u017eit\u011b stisknu tla\u010d\u00edtko pro p\u0159ivol\u00e1n\u00ed sestry a u\u017e hypnotizuju dve\u0159e. Jen\u017ee nikdo nep\u0159ich\u00e1z\u00ed. Sakra, Bill se tv\u00e1\u0159\u00ed \u010d\u00edm d\u00e1l zoufaleji! Najednou m\u011b n\u011bco napadne. Ruku, obalenou mokr\u00fdm hadrem, d\u00e1m Billovi na rty. C\u00edt\u00edm, jak se mi k n\u00ed okam\u017eit\u011b p\u0159is\u00e1l. Dychtiv\u011b \u017emoul\u00e1 rt\u00edky m\u016fj prst, omotan\u00fd l\u00e1tkou a j\u00e1 m\u00e1m pocit, \u017ee na jeho tv\u00e1\u0159i spat\u0159uju aspo\u0148 letm\u00fd n\u00e1znak \u00falevy. Usilovn\u011b se sna\u017e\u00ed s\u00e1t jako mal\u00e9 d\u00edt\u011b. Tichoulince p\u0159itom k\u0148our\u00e1 a mru\u010d\u00ed, ale ty zvuky jsou jenom st\u011b\u017e\u00ed sly\u0161et. Sly\u0161\u00edm, \u017ee dech se mu pomalou\u010dku zklid\u0148uje. Aspo\u0148, \u017ee tak. Mus\u00edm se pousm\u00e1t, to jeho s\u00e1n\u00ed je tak roztomil\u00fd! Krom toho, je to n\u00e1dhern\u00fd pocit, v\u011bd\u011bt, \u017ee se m\u011b s\u00e1m od sebe dot\u00fdk\u00e1, p\u0159esto\u017ee je v takov\u00fdmhle stavu. Je to nav\u00edc hodn\u011b p\u0159\u00edjemn\u00fd\u2026<\/div>\n
\u0160kubnul jsem sebou, kdy\u017e jsem sly\u0161el, jak se otev\u0159ely dve\u0159e. Ve\u0161la tat\u00e1\u017e sest\u0159i\u010dka, kter\u00e1 n\u00e1s p\u0159ed chv\u00edl\u00ed opustila a nerv\u00f3zn\u011b se na Billa pod\u00edvala.<\/div>\n
„Co se d\u011bje?“ zeptala se m\u011b.<\/div>\n
„J\u00e1\u2026 nev\u00edm,“ zalhal jsem j\u00ed. Nev\u00edm pro\u010d, ale nepova\u017eoval jsem najednou za moudr\u00e9 j\u00ed \u0159\u00edct, \u017ee jsem dal Billovi „nap\u00edt“ bez jej\u00edho v\u011bdom\u00ed. „Asi\u2026 asi m\u00e1 zl\u00e9 sny, p\u0159ed chv\u00edl\u00ed hodn\u011b k\u0159i\u010del, ale pak se n\u011bjak uklidnil.“<\/div>\n
Sest\u0159i\u010dka se zahled\u00ed do monitoru, kter\u00fd hl\u00edd\u00e1 Billovy \u017eivotn\u00ed funkce. Vypad\u00e1 to, \u017ee si m\u00e9ho prstu mezi br\u00e1\u0161kov\u00fdmi rty nev\u0161imla. Nen\u00e1padn\u011b se sna\u017e\u00edm d\u00e1t prst pry\u010d\u2026<\/div>\n
„Neee,“ ozve se pla\u010dtiv\u00fdm hlasem. „Vodu\u2026“<\/div>\n
Bill\u00ed, l\u00e1sko\u2026 pro\u010d mi to d\u011bl\u00e1\u0161? Tr\u00e1p\u00ed t\u011b o\u0161kliv\u00fd hore\u010dnat\u00fd sen a j\u00e1 ti nem\u016f\u017eu pomoci v\u00edce, ne\u017e jsem to d\u011blal dote\u010f\u2026 Pros\u00edm, usni sp\u00e1nkem beze sn\u016f, kter\u00fd t\u011b pos\u00edl\u00ed a postav\u00ed na nohy\u2026 Nenech\u00e1vej se t\u00fdrat n\u011b\u010d\u00edm o\u0161kliv\u00fdm\u2026<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„N\u011bco se mu zd\u00e1,“ \u0159ekla sest\u0159i\u010dka.<\/div>\n
No to mi je teda novinka, jako bych to nev\u011bd\u011bl!<\/div>\n
„A nem\u016f\u017ee to b\u00fdt n\u011bjak\u00fd blb\u00fd vliv t\u011bch sedativ?“ zeptal jsem se j\u00ed. „V\u017edy\u0165 jste sama \u0159\u00edkala, \u017ee by m\u011bl sp\u00e1t hluboce a beze sn\u016f!“<\/div>\n
„Nebojte se, pane Kaulitzi,“ ujist\u00ed m\u011b. „V\u00edme, co d\u011bl\u00e1me. A v\u011b\u0159te n\u00e1m, \u017ee to, aby v\u00e1\u0161 bratr trp\u011bl, je opravdu to posledn\u00ed, co bychom cht\u011bli.“<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Zamra\u010d\u00edm se. No to teda nev\u00edm, jestli j\u00ed m\u00e1m v\u011b\u0159it. V\u017edy\u0165 Bill trp\u00ed, copak to nevid\u00ed? Ale ona si to ned\u00e1 vysv\u011btlit. N\u011bkolikr\u00e1t m\u011b ujist\u00ed, \u017ee je v\u0161echno v po\u0159\u00e1dku, \u017ee Billovy sny probere s panem prim\u00e1\u0159em a j\u00e1 \u017ee nemus\u00edm m\u00edt strach a kdyby n\u011bco, m\u00e1m ji zase zavolat. A odejde. Chv\u00edli rozzloben\u011b hled\u00edm sm\u011brem ke dve\u0159\u00edm, na\u010de\u017e znovu smo\u010d\u00edm l\u00e1tku ve vod\u011b, vy\u017ed\u00edm\u00e1m ji o n\u011bco m\u00ed\u0148, ne\u017e p\u0159edt\u00edm a op\u011bt ji p\u0159ilo\u017e\u00edm k Billov\u00fdm rt\u016fm, kter\u00e9 se na m\u016fj prst znovu la\u010dn\u011b p\u0159isaj\u00ed. No co. Tolik t\u00fd vody v tom kousku bavlny zase nen\u00ed, aby mu to ubl\u00ed\u017eilo. Naopak se zd\u00e1, \u017ee mu to ulevuje. Tak pro\u010d br\u00e1\u0161kovi aspo\u0148 tro\u0161ku nepomoct, kdy\u017e vid\u00edm, jak to na n\u011bj p\u016fsob\u00ed? Kdy\u017e u\u017e pro n\u011bj krom du\u0161evn\u00ed i verb\u00e1ln\u00ed komunikace nem\u016f\u017eu ud\u011blat nic jin\u00fdho\u2026<\/div>\n
N\u00e1sleduj\u00edc\u00edch n\u011bkolik hodin uplynulo v klidu, Bill sebou ani neh\u00e1zel, ani nemluvil ze span\u00ed. Docela se mi ulevilo. T\u0159eba mu u\u017e sedativa kone\u010dn\u011b za\u010dala zab\u00edrat, v\u0161ak u\u017e taky bylo na\u010dase. Ml\u010dky jsem ho pozoroval. Nebylo t\u0159eba slov, byl jsem z pohledu na br\u00e1\u0161ku zcela na dn\u011b.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Proboha, pro\u010d? Pro\u010d nem\u016f\u017eeme m\u00edt my dva klidn\u00fd a pohodov\u00fd \u017eivot, jako v\u0161ichni ostatn\u00ed kolem n\u00e1s? Je to snad da\u0148, kterou si vyb\u00edr\u00e1 temn\u00e1 tv\u00e1\u0159 na\u0161\u00ed b\u00fdval\u00e9 sl\u00e1vy?<\/em> P\u0159em\u00fd\u0161lel jsem taky, co se stane, a\u017e vpadneme do na\u0161eho „norm\u00e1ln\u00edho“ \u017eivota, a\u017e Billa propust\u00ed. Posledn\u00ed t\u0159i roky ne\u017eil ni\u010d\u00edm jin\u00fdm ne\u017e ko\u0148mi. Jasn\u011b, byl jsem razantn\u011b proti, proto\u017ee m\u011b od kon\u00ed odpuzovalo pr\u00e1v\u011b to, co Billa na nich p\u0159itahovalo. Jejich nezkrotnost a svobodn\u00e1 v\u016fle. I kdy\u017e jsou sebel\u00edp ovladateln\u00ed, jeden nikdy nev\u00ed, kdy mu rupne v bedn\u011b a kdy to pako za\u010dne vy\u0161ilovat. A tuhle nejistotu Bill miloval a j\u00e1 se ji nucen\u011b nau\u010dil sd\u00edlet s n\u00edm. Kdybych v\u011bd\u011bl, \u017ee mu to ulev\u00ed, a mus\u00edm \u0159\u00edct, \u017ee je\u0161t\u011b p\u0159ed m\u011bs\u00edcem touhle dobou bych dal krk za to, \u017ee mu to opravdu ulev\u00ed, vzal bych ho hned po propu\u0161t\u011bn\u00ed na n\u011bjak\u00fd osam\u011bl\u00fd ran\u010d. N\u011bkam do p\u0159\u00edrody, kde bychom byli jen my dva a Billovi milovan\u00ed kon\u011b. I kdy\u017e bych m\u011bl asi zeza\u010d\u00e1tku hodn\u011b velik\u00fd strach, tak bych se pro br\u00e1\u0161ku nau\u010dil jezdit. St\u00e1lo by mi to za jeho rozz\u00e1\u0159en\u00fd \u00fasm\u011bv a za tu romantiku, kter\u00e1 by byla dost podobn\u00e1 t\u00e9, kterou jsme pro\u017eili tehdy p\u0159ed lety na Malediv\u00e1ch, kdy\u017e jsem mu dal snubn\u00ed prsten. Dodnes se mus\u00edm sm\u00e1t tomu, jak si br\u00e1\u0161ka tenkr\u00e1t myslel, \u017ee se s n\u00edm chci rozej\u00edt. \u00dapln\u011b vid\u00edm, jak mu v z\u00e1padu slunce zbledla tv\u00e1\u0159\u2026<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
flashback<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
Tak je to kone\u010dn\u011b tady. Na dne\u0161ek se n\u00e1m poda\u0159ilo zamluvit si na cel\u00fd den dva kr\u00e1sn\u00e9 b\u011blou\u0161e. I kdy\u017e jsem m\u011bl z jejich velik\u00fdch t\u011bl respekt, nedalo se nic d\u011blat, tohle je prost\u011b takov\u00e1 ta t\u0159e\u0161ni\u010dka na dortu, co podtrhne celou romantiku. Zat\u00edmco Bill u\u017e vych\u00e1z\u00ed z pokoje zcela p\u0159ipraven, j\u00e1 si je\u0161t\u011b do ledvinky nen\u00e1padn\u011b zastr\u010d\u00edm malinkou krabi\u010dku. V n\u00ed je skryt\u00fd n\u00e1dhern\u00fd prsten. Bill toti\u017e ned\u00e1vno mluvil o tom, jak\u00e1 by byla romantika, kdybychom i p\u0159es pod\u011blan\u00fd z\u00e1kony uskute\u010dnili tajnou svatbu. Sm\u00e1l se tomu, ale j\u00e1 jsem nev\u00e1hal a za\u0161el hned n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed den do zlatnictv\u00ed. Proto\u017ee v\u00edm, jak br\u00e1\u0161ka zbo\u017e\u0148uje kontrast \u010dern\u00e9 a b\u00edl\u00e9, ihned m\u011b zaujal sice siln\u00fd, ale nijak zvl\u00e1\u0161\u0165 robustn\u00ed krou\u017eek, kter\u00fd v\u00e9vodil nejen vzhledu v\u0161ech prsten\u016f, ale i v\u0161em cen\u00e1m v obchod\u011b. Byl z b\u00edl\u00e9ho zlata a v jeho obvodu byly nas\u00e1zeny \u010dern\u00e9 diamanty takov\u00fdm zp\u016fsobem, \u017ee tvo\u0159ily uprost\u0159ed cel\u00e9ho obvodu prstenu jednolitou \u010dernou t\u0159pytivou linii. Nev\u00e1hal jsem a hned jsem jej koupil a dohodnul na dal\u0161\u00ed den tu slavnou vyj\u00ed\u017e\u010fku.<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
O p\u016fl hodiny pozd\u011bji jsme u\u017e oba cv\u00e1lali zlat\u00fdm p\u00edskem a nech\u00e1vali v\u00edtr, aby si hr\u00e1l v na\u0161ich vlasech. Respektive v Billov\u00fdch, s m\u00fdmi dredy by si moc nepohr\u00e1l. Cel\u00e9 odpoledne jsme si n\u00e1dhern\u011b u\u017e\u00edvali a vychutn\u00e1vali si tu pohodu pln\u00fdmi dou\u0161ky. \u010c\u00edm v\u00edc se v\u0161ak bl\u00ed\u017eil z\u00e1pad slunce, p\u0159i n\u011bm\u017e jsem zam\u00fd\u0161lel sv\u016fj pl\u00e1n prov\u00e9st, t\u00edm jsem byl nerv\u00f3zn\u011bj\u0161\u00ed. Rudnouc\u00ed slune\u010dn\u00ed paprsky m\u011b ale nutily u\u017e nev\u00e1hat a rychle jednat. Vysadil jsem Bill\u00edho na jeho b\u011blou\u0161e a s\u00e1m jsem vysko\u010dil na sv\u00e9ho. N\u00e1sledoval jsem br\u00e1\u0161ku, kter\u00fd mezit\u00edm p\u0159ejel k mo\u0159i tak, aby p\u0159\u00edboj om\u00fdval p\u0159edn\u00ed kopyta. Vid\u011bl jsem, jak zasn\u011bn\u011b hled\u00ed do z\u00e1\u0159iv\u00e9 \u010derveni. Chv\u00edli jsem do n\u00ed koukal taky, zat\u00edmco jsem jednou rukou za\u0161m\u00e1tral v ledvince, a\u017e jsem nakonec z krabi\u010dky vyt\u00e1hl prsten, kter\u00fd m\u011b zastudil v dlani.<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Je tu n\u00e1dhern\u011b, vi\u010f?“ zeptal jsem se ho.<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Je,“ odpov\u011bd\u011bl mi, ani\u017e by spustil o\u010di z toho n\u00e1dhern\u00e9ho rud\u00e9ho kotou\u010de, klesaj\u00edc\u00edho k hlubin\u00e1m oce\u00e1nu. „K\u00e9\u017e bychom tu mohli z\u016fstat napo\u0159\u00e1d! Kdy\u017e si vezmu, \u017ee za dva dny u\u017e jedeme dom\u016f<\/em>\u2026“<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm,“ vzdychl jsem. Bylo mi l\u00edto, kdy\u017e jsem vid\u011bl, jak je melancholick\u00fd, a j\u00e1 v\u011bd\u011bl, pro\u010d. „Je to tu jedin\u00e9 m\u00edsto, kde m\u016f\u017eeme b\u00fdt spolu vedle sebe i venku, ne jenom v pokoj\u00edch. Tady o n\u00e1s v\u00ed jen mo\u0159e, p\u00edsek, slunce a palmy, a doma by n\u00e1s za to odsoudili a zav\u0159eli do cvok\u00e1rny\u2026“<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Chv\u00edli jsem nerv\u00f3zn\u011b \u017emoulal ot\u011b\u017ee trp\u011bliv\u011b stoj\u00edc\u00edho kon\u011b, ale pak u\u017e jsem se rozhodl. U\u017e mu to prost\u011b mus\u00edm \u0159\u00edct!<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Bill\u00ed?“ hlesl jsem ti\u0161e. „J\u00e1\u2026 ti n\u011bco mus\u00edm \u0159\u00edct.“<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Copak?“ zeptal se s t\u00e1zav\u011b zdvi\u017een\u00fdm obo\u010d\u00edm. Sakra, zase jsem z toho znerv\u00f3zn\u011bl je\u0161t\u011b v\u00edc, ne\u017e bylo v pl\u00e1nu a asi je to na mn\u011b vid\u011bt.<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Ale nic,“ zamumlal jsem rychle. Nev\u00edm pro\u010d, ale najednou jsem m\u011bl dojem, \u017ee by m\u00e9 rozhodnut\u00ed Billa vypla\u0161ilo. „Stejn\u011b by se ti to nel\u00edbilo\u2026“<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Tommy, co je? Pro\u010d by se mi to nem\u011blo l\u00edbit?“<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„T\u00fdk\u00e1\u2026 t\u00fdk\u00e1 se to na\u0161eho vztahu,“ \u0161pitl jsem sotva sly\u0161iteln\u011b. Jenom\u017ee to jsem nem\u011bl v\u016fbec \u0159\u00edkat! Bill stra\u0161liv\u011b zbledl a v o\u010d\u00edch se mu za\u010daly lesknout slzy.<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Ty\u2026“ vzlykl. „\u0160et\u0159i slova. Nic mi vysv\u011btlovat ne\u2026 nemus\u00ed\u0161. Ch\u00e1pu tvoje ro\u2026 rozhodnut\u00ed.“<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Ne, Bille, po\u010dkej!“ vyjekl jsem. „Nechci ti \u0159\u00edct, \u017ee\u2026“<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Ne\u010dekal, a\u017e domluv\u00edm. Prudce pob\u00eddl kon\u011b a divok\u00fdm tryskem se rozehnal pl\u00e1\u017e\u00ed sm\u011brem k hotelu. Sakra! To je takov\u00fd jelito! On si ten trubka mysl\u00ed, \u017ee se s n\u00edm chci rozej\u00edt! J\u00e9\u017ei\u0161i, jak si to jenom m\u016f\u017ee myslet, jak ho to v\u016fbec mohlo napadnout? V\u017edy\u0165 v\u00ed, \u017ee bych pro n\u011bj d\u00fdchal! A jak se rychle rozjel, v\u017edy\u0165 spadne a ubl\u00ed\u017e\u00ed si! To je takov\u00fd koleno, ten m\u016fj br\u00e1cha, a\u017e je to ob\u010das k podivu, co se mu hon\u00ed hlavou, a to pros\u00edm nen\u00ed d\u016fsledek traumatu od Davida, on to m\u011bl v hlav\u011b rozh\u00e1zen\u00fd u\u017e odmala. Rychle jsem se za n\u00edm rozjel, na\u0161t\u011bst\u00ed byl m\u016fj k\u016f\u0148 rychlej\u0161\u00ed, ne\u017e jeho. A tak se mi po n\u011bjak\u00fd dob\u011b povedlo toho m\u00fdho bl\u00e1z\u00ednka zastavit a vysv\u011btlit mu, jak se v\u011bci maj\u00ed. Bo\u017ee, jak ten byl pak \u0161\u0165astn\u00fd! Jak se nechal st\u00e1hnout p\u0159ede m\u011b a jak se ke mn\u011b tulil, zat\u00edmco jsem ho vezl dom\u016f jako tu nejk\u0159eh\u010d\u00ed sklen\u011bnou r\u016f\u017ei, kter\u00e1 se m\u016f\u017ee kdykoliv rozb\u00edt! M\u011bl jsem pocit, \u017ee u\u017e v \u017eivot\u011b nem\u016f\u017eu b\u00fdt \u0161\u0165astn\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e te\u010f, kdy m\u011b hebk\u00e9 \u010dern\u00e9 vlasy \u0161imraly na hrudi a na\u0161e srdce bila ve stejn\u00fdm rytmu\u2026<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
konec flashbacku<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
Ach jo, kde jsou ty doby? To jsme je\u0161t\u011b nev\u011bd\u011bli, \u017ee n\u00e1s \u010dek\u00e1 n\u00e1dhern\u00fdch dvan\u00e1ct let pln\u00fdch pohodov\u00e9ho \u017eivota\u2026 a \u017ee se pak r\u00e1ny v na\u0161ich srdc\u00edch znovu rozjit\u0159\u00ed stejn\u011b bolestiv\u011b jako tehdy. U\u017e po tis\u00edckr\u00e1te si pokl\u00e1d\u00e1m jednu a tu samou ot\u00e1zku. Pro\u010d? Pro\u010d zrovna my dva? Pro\u010d pr\u00e1v\u011b Bill?<\/em> Najednou z postele usly\u0161\u00edm tich\u00fd \u0161ramot. Pohl\u00e9dnu na br\u00e1\u0161ku a srdce mi poklesne. Zase sebou v r\u00e1mci mo\u017enost\u00ed h\u00e1z\u00ed a na\u0159\u00edk\u00e1. Tentokr\u00e1t ale nechce vodu. Tentokr\u00e1t m\u011b jeho slova zra\u0148uj\u00ed v\u00edce, ne\u017e cokoliv jin\u00e9ho. Chce toti\u017e m\u011b.<\/div>\n
„Tommy!“ vol\u00e1 m\u011b. „Tommy, pomoc! Pomoc!“<\/div>\n
Rychle k n\u011bmu p\u0159ikleknu a obejmu ho kolem krku.<\/div>\n
„Klid, l\u00e1sko, neboj se,“ ti\u0161\u00edm ho. „Jsem tady s tebou\u2026“<\/div>\n
Moje slova v\u0161ak nemaj\u00ed \u017e\u00e1dn\u00fd \u00fa\u010dinek.<\/div>\n
„Pros\u00edm! Pros\u00edm, pomoc!“ na\u0159\u00edk\u00e1 br\u00e1\u0161ka. „J\u00e1 u\u017e nechci! Neee\u2026 pros\u00edm, pros\u00edm, ne! J\u00e1 nechci! Tommy!“<\/div>\n
Nepom\u00e1h\u00e1 ani p\u0159ilo\u017een\u00ed studen\u00e9ho obkladu, ani moje jemn\u00e9 pusinky na \u010del\u00ed\u010dko. Bill se m\u00fdm dotek\u016fm br\u00e1n\u00ed, a p\u0159esto\u017ee sp\u00ed, pl\u00e1\u010de. Jeho n\u00e1\u0159ek mi dr\u00e1s\u00e1 srdce, t\u00edm sp\u00ed\u0161, \u017ee o m\u00e9 p\u0159\u00edtomnosti nem\u00e1 ani pon\u011bt\u00ed. Se slzami v o\u010d\u00edch op\u011bt zm\u00e1\u010dknu tla\u010d\u00edtko. Tentokr\u00e1t sestra p\u0159ib\u011bhne rychle.<\/div>\n
„Copak se d\u011bje?“<\/div>\n
„Tady,“ vzlyknu a celkem zbyte\u010dn\u011b uk\u00e1\u017eu na br\u00e1\u0161ku, kter\u00fd se zm\u00edt\u00e1 jako o \u017eivot a k\u0159i\u010d\u00ed p\u0159itom, jako by ho na no\u017ee brali. Sestra ho chv\u00edli prohl\u00ed\u017e\u00ed.<\/div>\n
„Zv\u00fd\u0161\u00edme mu d\u00e1vku sedativ,“ rozhodne nakonec.<\/div>\n
U\u017e ani nevn\u00edm\u00e1m, co d\u011bl\u00e1, nev\u00edm, co Billovi vpichuje nebo mu m\u00edch\u00e1 do infuze. Jenom bre\u010d\u00edm, kdy\u017e sly\u0161\u00edm Bill\u016fv hlas, z n\u011bho\u017e \u010di\u0161ela hr\u016fza a bolest.<\/div>\n
„Tommy! Tommy, pomoz mi! Pros\u00edm! J\u00e1 ne\u2026 nechci! Pros\u00edm, ne! Neee! NEEEEEE!“<\/div>\n
U\u017e nem\u00e1m s\u00edlu konej\u0161it ho slovy ani doteky, kter\u00e9 nev\u011bdomky ignoruje. Zabo\u0159\u00edm obli\u010dej do pol\u0161t\u00e1\u0159e a bezmocn\u011b se rozpl\u00e1\u010du jako nikdy v \u017eivot\u011b, proto\u017ee v\u00edm, \u017ee tak jako ve v\u011bzen\u00ed, ani tady nem\u016f\u017eu sv\u00e9 l\u00e1sce nijak pomoci\u2026<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
autor: \u00c1\u010fa<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n

<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: \u00c1\u010fa Tom Opatrn\u011b jsem br\u00e1\u0161kovi ot\u00edral cel\u00e9 \u010delo. Ani se nehnul, o\u010di m\u011bl nad\u00e1le pevn\u011b zav\u0159en\u00e9. D\u00fdchal m\u011blce a p\u0159er\u00fdvan\u011b, jakoby ut\u00edkal p\u0159ed n\u011bk\u00fdm, kdo ho pron\u00e1sleduje a u\u017e nemohl d\u00e1l. K\u016f\u017ee byla zvlhl\u00e1 potem, skoro jsem ani necht\u011bl v\u011bd\u011bt, nakolik<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[203],"tags":[],"class_list":["post-15053","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-chaos-v-dusi-ii"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/15053","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=15053"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/15053\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=15053"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=15053"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=15053"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}