{"id":15058,"date":"2009-03-10T17:00:00","date_gmt":"2009-03-10T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=15023"},"modified":"2009-03-10T17:00:00","modified_gmt":"2009-03-10T16:00:00","slug":"princezna-nebo-princ-26-konec","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/03\/10\/princezna-nebo-princ-26-konec\/","title":{"rendered":"Princezna? Nebo princ? 26. (konec)"},"content":{"rendered":"
autor: \u00c1\u010fa<\/strong><\/span><\/p>\n<\/div>\n
„Tomi! Tomi, j\u00e1 tomu nemohu uv\u011b\u0159it!“ \u0161t\u011bbetal \u0161\u0165astn\u00fd Bill, zat\u00edmco jej Tom nesl do jejich komnaty, aby mu tam mohl o\u0161et\u0159it zran\u011bn\u00ed utr\u017een\u00e1 v souboji. „J\u00e1 jsem u\u017e myslel, \u017ee m\u011b zabije! Jak mne srazil na zem\u2026 jak mne srazil, tak u\u017e jsem myslel, \u017ee nep\u0159e\u017eiju! Ale pak m\u011b napadlo str\u010dit mu do obli\u010deje tu ruku a on m\u011b pustil! A pak\u2026 jsem ho musel u\u0161krtit, jinak to ne\u0161lo! Ne\u017e bych vyt\u00e1hl n\u016f\u017e, tak by se vzpamatoval a\u2026“<\/span><\/div>\n
Tomovi hr\u00e1l na tv\u00e1\u0159i radostn\u00fd \u00fasm\u011bv. Nejen z nad\u0161en\u00ed, kter\u00e9 zp\u016fsobilo Billovo v\u00edt\u011bzstv\u00ed. Ale musel se sm\u00e1t nad t\u00edm, jak se tomu jeho brou\u010dkovi rozjela pusinka, od chv\u00edle, kdy jej vyzvedl do sv\u00e9 n\u00e1ru\u010de, mu Bill neust\u00e1le l\u00ed\u010dil ka\u017edi\u010dkou chv\u00edli z\u00e1pasu, jako by si neuv\u011bdomoval, \u017ee Tom tomu v\u0161emu p\u0159ihl\u00ed\u017eel a pro\u017e\u00edval to s n\u00edm.<\/span><\/div>\n
„\u2026jsem na to nemohl koukat, jak um\u00edr\u00e1, tak jsem se nekoukal, ale u\u017e jsem ty ruce povolit nemohl, proto\u017ee on by m\u011b jinak zabil, v\u00ed\u0161? A pak najednou bylo po v\u0161em!“ zakon\u010dil sv\u016fj monolog Bill a rozz\u00e1\u0159en\u011b hled\u011bl do Tomova obli\u010deje, kde vid\u011bl stejnou radost, jakou pr\u00e1v\u011b pro\u017e\u00edval.<\/span><\/div>\n
„Jsem na tebe hrd\u00fd,“ odpov\u011bd\u011bl Tom. „V\u00ed\u0161, jak moc jsem se o tebe b\u00e1l?“<\/span><\/div>\n
\n
<\/div>\n
Vtom je ale p\u0159eru\u0161ily rychle se bl\u00ed\u017e\u00edc\u00ed kroky. Tom zvedl hlavu a vid\u011bl, jak se k nim \u017eene hrab\u011bnka. Nebyla schopna jedin\u00e9ho slova, ale jej\u00ed v\u00fdraz mluvil za v\u0161e. \u0160\u0165astn\u011b objala syna i Toma a zm\u00e1\u010dela jim ramena sv\u00fdmi slzami, ne\u017e se ode\u0161la uklidnit do sv\u00e9 komnaty. A oba chlapci pokra\u010dovali svou cestou d\u00e1l.<\/span><\/div>\n
Tom si jednou rukou p\u0159idr\u017eel Billa pon\u011bkud t\u011bsn\u011bji, zat\u00edmco druhou rukou za sebou zamkl dve\u0159e od jejich komnaty a ve tv\u00e1\u0159i se mu se mu st\u00e1le zrcadlila radost. Jemn\u011b polo\u017eil Billa na postel a p\u0159ipravil si d\u017eb\u00e1n se studenou vodou, kousek jemn\u00e9 l\u00e1tky a l\u00e9\u010divou mast. Nicm\u00e9n\u011b kdy\u017e opatrn\u011b sundal Billovu rozedranou ko\u0161ili, jeho radost se nen\u00e1vratn\u011b vytratila a jeho o\u010di zd\u011b\u0161en\u011b p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bly alabastrovou k\u016f\u017ei, kter\u00e1 na sob\u011b nesla nespo\u010det mod\u0159in a ohavn\u00fdch podlitin, ob\u010das se na\u0161ly i krvav\u00e9 \u0161r\u00e1my. Zat\u00edmco Tom p\u0159i tomhle pohledu trp\u011bl, p\u0159ekvapen\u011b zjistil, \u017ee se Bill na n\u011bj usm\u00edv\u00e1.<\/span><\/div>\n
„Netva\u0159 se tak polekan\u011b, Tomi,“ zap\u0159edl. „N\u011bco tak\u00e9 mus\u00edm vydr\u017eet nebo ne?“<\/span><\/p>\n<\/div>\n
Nepop\u00edral, \u017ee te\u010f vn\u00edmal pal\u010divost ran mnohem intenzivn\u011bji, ale necht\u011bl d\u00e1t p\u0159ed Tomem nic najevo. V\u017edy\u0165 p\u0159ece p\u0159e\u017eil dlouh\u00fd souboj, tak se te\u010f nenech\u00e1 srazit n\u011bkolika mod\u0159inami! P\u0159esto se ale prohnul jako luk, kdy\u017e se Tomovy prsty dot\u00fdkaly zran\u011bn\u00ed, p\u0159i\u010dem\u017e je citliv\u011b o\u0161et\u0159ovaly. Tom v\u0161ak ka\u017ed\u00e9 m\u00edsto t\u011bsn\u011b p\u0159edt\u00edm, ne\u017e ho pot\u0159el mast\u00ed, nap\u0159ed ti\u0161il jak studenou vodou, tak i n\u00e1sleduj\u00edc\u00edmi jemn\u00fdmi polibky, kter\u00e9 nutily Billa k absolutn\u00edmu uvoln\u011bn\u00ed a slastn\u00e9mu zav\u0159en\u00ed o\u010d\u00ed. Ano, takhle by mohl le\u017eet nav\u011bky v\u011bk\u016f. Jenom le\u017eet nata\u017een\u00fd na posteli, ani nedutat a nechat se ope\u010dov\u00e1vat Tomov\u00fdmi h\u0159ejiv\u00fdmi dlan\u011bmi a hork\u00fdmi rty, je\u017e ho ukol\u00e9b\u00e1valy k hlubok\u00e9mu odpo\u010dinkov\u00e9mu sp\u00e1nku\u2026<\/span><\/div>\n
Kdy\u017e se probudil, nemohl ani po\u0159\u00e1dn\u011b otev\u0159\u00edt o\u010di, jak ho cosi osl\u0148ovalo. Teprve pak si postupn\u011b uv\u011bdomil, co se vlastn\u011b stalo, a \u017ee to, co ho oslepuje, je b\u00edl\u00fd den. Za okny se t\u00e1hla blankytn\u00e1 obloha se z\u00e1\u0159\u00edc\u00edm sluncem, t\u011b\u017ek\u00e9 mraky zmizely do ztracena. A\u017e te\u010f dok\u00e1zal kone\u010dn\u011b naplno rozev\u0159\u00edt sv\u00e1 kukadla a rozhl\u00e9dl se po pokoji. Kde je Tom? Jak to, \u017ee tady nen\u00ed s n\u00edm?<\/span><\/div>\n
Posadil se a zasykl, jak ho zabolela podlitina na boku. To mu p\u0159ipomn\u011blo dopoledn\u00ed souboj. Tv\u00e1\u0159 se mu p\u0159i t\u00e9 vzpom\u00ednce rozt\u00e1hla do \u00fasm\u011bvu. Ano, vyhr\u00e1l jsem!<\/em> Vstal z postele a p\u0159e\u0161el k velik\u00e9mu zrcadlu, kter\u00e9 viselo na st\u011bn\u011b. Pod\u00edval se do n\u011bj. Vyt\u00e1hl h\u0159eben, vy\u010desal z vlas\u016f zaschl\u00e9 kous\u00ed\u010dky bl\u00e1ta a sepjal svou h\u0159\u00edvu do slu\u0161iv\u00e9ho uzlu a poupravil si l\u00ed\u010den\u00ed. Usm\u00e1l se na sebe a se\u0161el do j\u00eddelny, m\u011bl velik\u00fd hlad\u2026<\/span><\/p>\n<\/div>\n
„Billi!“<\/span><\/div>\n
„Maminko! Tomi!“<\/span><\/div>\n
V\u0161ichni t\u0159i se radostn\u011b objali a Tomovi se rozbu\u0161ilo srdce nad t\u00edm, jak moc to Billovi slu\u0161\u00ed. Teprve potom op\u011bt usedli k j\u00eddlu a Bill se hladov\u011b zakousl do chleba se s\u00fdrem. Ticho, napln\u011bn\u00e9 jeho \u017ev\u00fdk\u00e1n\u00edm, p\u0159eru\u0161ila a\u017e jeho matka.<\/span><\/div>\n
„Ty o tom je\u0161t\u011b nev\u00ed\u0161, Billi, dohodli jsme to s Tomem, zat\u00edmco jsi spal. Za dva t\u00fddny v\u00e1m nech\u00e1m vystrojit velkolepou svatbu a p\u0159itom v\u00e1m ten den ofici\u00e1ln\u011b p\u0159enech\u00e1m vl\u00e1du nad na\u0161imi zem\u011bmi. Sama bych je toti\u017e spravovat nezvl\u00e1dla a nav\u00edc, beztak d\u011bdi\u010dn\u00e9 pr\u00e1vo p\u0159ech\u00e1z\u00ed na tebe, jako\u017eto na mu\u017ee.“<\/span><\/div>\n
Bill vykulil o\u010di. Cht\u011bl n\u011bco \u0159\u00edct, pusu m\u011bl ale plnou a v\u011bd\u011bl, \u017ee kdyby te\u010f promluvil, bylo by to velice netaktn\u00ed. Proto jenom nechal sv\u00e9 o\u010di, aby se mu rozz\u00e1\u0159ily, jako kdy\u017e zpoza bou\u0159kov\u00e9ho mraku vysvitne letn\u00ed rann\u00ed slun\u00ed\u010dko\u2026<\/span><\/p>\n<\/div>\n
Letn\u00ed rann\u00ed slun\u00ed\u010dko zalilo tv\u00e1\u0159 krajiny o dva t\u00fddny pozd\u011bji. Jeho zlatav\u00fd svit dod\u00e1val cel\u00e9 krajin\u011b slavnostn\u00ed n\u00e1dech, proniknul snad v\u0161ude. Pt\u00e1\u010dci zvesela spustili chor\u00e1l sv\u00fdch p\u00edsn\u00ed. V\u010dely bzu\u010dely a radostn\u011b vyb\u00edraly z omamn\u011b von\u00edc\u00edch kv\u011bt\u016f nektar, aby z n\u011bj vzniknuv\u0161\u00edm medem mohly lidem oslazovat \u017eivot. A v\u0161ude panovala vesel\u00e1 atmosf\u00e9ra\u2026<\/span><\/div>\n
Bill sed\u011bl ve sv\u00e9 komnat\u011b p\u0159ed zrcadlem na d\u0159ev\u011bn\u00e9 \u017eidli. Na sob\u011b m\u011bl zbrusu nov\u00e9, v\u010dera do\u0161it\u00e9 \u0161aty. Jejich z\u00e1\u0159iv\u00e9 b\u011blosti se mohl vyrovnat snad jenom padl\u00fd sn\u00edh. Za\u010dern\u011bn\u00fdma o\u010dima up\u0159en\u011b hled\u011bl na sv\u016fj odraz. Za n\u00edm st\u00e1la jeho maminka, kter\u00e1 ho \u010desala stejn\u011b pe\u010dliv\u011b, jako v den, kdy se m\u011bl zasnoubit s Louisem, ov\u0161em tentokr\u00e1t j\u00ed tv\u00e1\u0159 zdobil up\u0159\u00edmn\u00fd \u00fasm\u011bv, jak se radovala ze synova \u0161t\u011bst\u00ed. Jedin\u00e9, co jejich temnou minulost p\u0159ipom\u00ednalo, byly \u017eensk\u00e9 \u0161aty, ale ty Bill m\u00edt zkr\u00e1tka musel, on i Tom i hrab\u011bnka moc dob\u0159e v\u011bd\u011bli, \u017ee by jim to jinak v zemi nepro\u0161lo. Te\u010f na to ale ani Bill, ani jeho matka nemysleli, naopak si vychutn\u00e1vali ka\u017edou vte\u0159inu tohoto dne. Bill mohl o\u010di nechat nad t\u00edm, jak obratn\u011b mu matka do vlas\u016f vpl\u00e9tala st\u0159\u00edbrn\u00e9 ozdoby, kter\u00e9 sv\u00fdm jemn\u00fdm odleskem je\u0161t\u011b v\u00edce zd\u016fraznily jeho and\u011blskou kr\u00e1su a kdy\u017e byl cel\u00fd proces \u010des\u00e1n\u00ed, l\u00ed\u010den\u00ed i dal\u0161\u00edho zu\u0161lech\u0165ov\u00e1n\u00ed hotov, nemohl se chlapec ani poznat. Natolik si zvykl na volnou b\u00edlou ko\u0161ili a \u010dern\u00e9 kalhoty s ko\u017een\u00fdmi botami, \u017ee si te\u010f p\u0159ipadal ve skvostn\u00fdch \u0161atech zdoben\u00fdch perlami absolutn\u011b neskute\u010dn\u00fd\u2026<\/span><\/div>\n
Tom ji\u017e nerv\u00f3zn\u011b p\u0159e\u0161lapoval pod schody. S\u00e1m se \u00fapravou sv\u00e9ho zevn\u011bj\u0161ku nijak moc nezat\u011b\u017eoval, ke \u0161t\u011bst\u00ed mu sta\u010dila \u010dist\u00e1 b\u00edl\u00e1 ko\u0161ile a \u010dern\u00e9 kalhoty jako v\u017edycky, jenom vlasy si nechal rozpu\u0161t\u011bn\u00e9. S jejich zcuchanost\u00ed se nenam\u00e1hal nic d\u011blat, v\u011bd\u011bl, \u017ee se t\u011bch zmuchlan\u00fdch pram\u00ednk\u016f ji\u017e nikdy nezbav\u00ed a ani ho to nijak netr\u00e1pilo. Vzhl\u00e9dl, kdy\u017e kone\u010dn\u011b zaslechl bl\u00ed\u017e\u00edc\u00ed se kroky\u2026<\/span><\/div>\n
\u2026a on\u011bm\u011bl \u00fa\u017easem. Je\u0161t\u011b nikdy neza\u017eil, aby to Billovi takhle neuv\u011b\u0159iteln\u011b slu\u0161elo! Sice ho tro\u0161ku zlobily ty d\u00e1msk\u00e9 \u0161aty, ale te\u010f, kdy\u017e vid\u011bl, jak Bill se z\u00e1\u0159\u00edc\u00edm \u00fasm\u011bvem sch\u00e1z\u00ed ze schod\u016f, tak m\u011bl pocit, \u017ee mu srdce dosud nebilo rychleji a radostn\u011bji. Jeho l\u00e1ska vypadala tak dokonale, a kdy\u017e vid\u011bl ty jisk\u0159i\u010dky \u0161t\u011bst\u00ed v temn\u011b hn\u011bd\u00fdch o\u010d\u00edch, m\u011bl pocit, \u017ee eufori\u00ed omdl\u00ed\u2026<\/span><\/div>\n
Ten pocit ho neopou\u0161t\u011bl ani p\u0159i samotn\u00e9m ob\u0159adu. Sv\u00edral Billovu hebkou dla\u0148 a kn\u011bzova slova, jako by jej m\u00edjela v zlatav\u00e9m ml\u017en\u00e9m oparu. Hled\u011bl do hlubin \u010dokol\u00e1dov\u00fdch o\u010d\u00ed, vid\u011bl, jak se v nich odr\u00e1\u017e\u00ed slune\u010dn\u00ed svit. Byl to jeho nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed den v \u017eivot\u011b. Z kn\u011bzova proslovu nevn\u00edmal snad jedin\u00e9 slovo, ale t\u00edm v\u00edce si u\u017e\u00edval sv\u00e9 Ano a jejich prvn\u00ed novoman\u017eelsk\u00fd polibek, p\u0159i n\u011bm\u017e se mu zamotala hlava z\u00e1vrat\u00ed. Nikdy nel\u00edbal Billa n\u011b\u017en\u011bji, a p\u0159itom v\u00e1\u0161niv\u011bji, nikdy mu jeho pln\u00e9 rty nechutnaly tak, jako dnes, kdy\u017e v\u0161ichni za\u010dali tleskat a provol\u00e1vat jim sl\u00e1vu, zat\u00edmco se bl\u00ed\u017eila velkolep\u00e1 hostina\u2026<\/span><\/p>\n<\/div>\n
J\u00e1 tam na t\u00e9 svatb\u011b byla, jedla, v\u00edno pila. Nev\u011bsta jak z r\u016f\u017ee kv\u011bt, a \u017eenich jakbysmet! A pt\u00e1te se m\u011b, jak to v\u0161echno dopadlo? Inu. Dva dny po svatb\u011b odjeli \u0161\u0165astn\u00ed Bill a Tom na sv\u016fj ostrov, vst\u0159\u00edc sluncem zalit\u00fdm dn\u016fm. O p\u00e1r dn\u00ed pozd\u011bji hrab\u011bnka na sv\u00e9m z\u00e1mku radostn\u011b uv\u00edtala plavovlas\u00e9ho mlad\u00edka, jemu\u017e na Tomovo doporu\u010den\u00ed s l\u00e1skou p\u0159enechala vl\u00e1du nad celou zem\u00ed a sama se vypravila na ostrov, aby byla t\u011bm dv\u011bma, jej\u00edmu srdci nejdra\u017e\u0161\u00edm du\u0161\u00edm, nabl\u00edzku. A jak se vyv\u00edjel \u017eivot Billa a Toma pot\u00e9? \u0160\u0165astn\u011b si u\u017e\u00edvali dny pln\u00e9 l\u00e1sky a radosti\u2026 a jestli neum\u0159eli, pak \u017eij\u00ed na sv\u00e9m ostrov\u011b je\u0161t\u011b dodnes.<\/span><\/div>\n
<\/div>\n
KONEC
<\/strong><\/div>\n
autor: \u00c1\u010fa<\/strong><\/span><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/span><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: \u00c1\u010fa „Tomi! Tomi, j\u00e1 tomu nemohu uv\u011b\u0159it!“ \u0161t\u011bbetal \u0161\u0165astn\u00fd Bill, zat\u00edmco jej Tom nesl do jejich komnaty, aby mu tam mohl o\u0161et\u0159it zran\u011bn\u00ed utr\u017een\u00e1 v souboji. „J\u00e1 jsem u\u017e myslel, \u017ee m\u011b zabije! Jak mne srazil na zem\u2026 jak mne srazil,<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[196],"tags":[],"class_list":["post-15058","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-princezna-nebo-princ"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/15058","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=15058"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/15058\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=15058"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=15058"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=15058"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}