{"id":15063,"date":"2009-03-09T18:30:00","date_gmt":"2009-03-09T17:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=15028"},"modified":"2009-03-09T18:30:00","modified_gmt":"2009-03-09T17:30:00","slug":"zivot-jedne-male-rybky","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/03\/09\/zivot-jedne-male-rybky\/","title":{"rendered":"\u017divot jedn\u00e9 mal\u00e9 rybky"},"content":{"rendered":"
\n
autor: LoFinQa*TWC<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Tak\u017eee… jeliko\u017e u\u017e „dlouho“ tady nebyla \u017e\u00e1dn\u00e1 jednod\u00edlka, rozhodla jsem se napsat dal\u0161\u00ed :D. Kdyby n\u011bkoho zaj\u00edmal dal\u0161\u00ed d\u00edl Cit\u016f – ten u\u017e dopisuji, jsem v polovin\u011b. Tak\u017ee se m\u016f\u017eete t\u011b\u0161it. =) Jednod\u00edlku jsem op\u011bt za\u010dla proto, proto\u017ee m\u011b to najednou tak napadlo. Jen tak zni\u010dehonic. Douf\u00e1m, \u017ee se v\u00e1m to bude l\u00edbit, je to takov\u00e9… docela zaj\u00edmav\u00e9 a neobvykl\u00e9, tak… uvid\u00edme. =) P\u0159\u00edjemn\u00e9 po\u010dten\u00ed, va\u0161e LoFinQa*TWC. =)<\/em><\/p>\n

Vid\u011bli jste n\u011bkdy rybku, kter\u00e1 by um\u011bla mluvit?<\/div>\n

Ne? Tak j\u00e1 v\u00e1m ji p\u0159edstav\u00edm.<\/div>\n
**VYPR\u00c1V\u00cd RYBKA**<\/div>\n
Ahoj! Jsem mal\u00e1 rybi\u010dka Bill a \u017eiju v dom\u011b jedn\u00e9 mal\u00e9 hol\u010di\u010dky, kter\u00e1 bydl\u00ed s maminkou a tat\u00ednkem. Jsem neust\u00e1le zav\u0159en\u00fd v jak\u00e9si sklen\u011bn\u00e9 vitr\u00edn\u011b, kde je jen naho\u0159e mal\u00fd otvor, abych mohl vystr\u010dit hlavinku a okouknout sv\u011bt. Ov\u0161em nejsem s\u00e1m. Bydl\u00edm zde s rodinou – maminka i tat\u00ednek mi um\u0159eli, p\u0159esto v\u0161ak jsem tady s brat\u0159\u00ed\u010dkem Tomem a babi\u010dkou Mirabel. Ani p\u0159esn\u011b nev\u00edm, jak\u00e9 jsem dostal jm\u00e9no j\u00e1. Sice mi ka\u017ed\u00fd \u0159\u00edk\u00e1 „Bill,“ ov\u0161em nejsem si v\u016fbec jist\u00fd, jestli se tak jmenuji doopravdy. Kdysi jsem \u017eil se svou rodinou n\u011bkde jinde. Byla tam se mnou i jin\u00e1 zv\u00ed\u0159\u00e1tka: mor\u010d\u00e1tka, ostatn\u00ed rybky, k\u0159e\u010dci, andulky, papou\u0161ci, \u017eelvi\u010dky a spousta dal\u0161\u00edch zv\u00ed\u0159\u00e1tek. Moc se mi tam l\u00edbilo. Na ka\u017ed\u00e9m milimetru byly hezk\u00e9 vodn\u00ed rostliny, kam\u00ednky, mu\u0161le a kamar\u00e1di \u0161neci. \u017dili jsme si tam poklidn\u011b, a\u017e do doby, kdy n\u00e1s polapila obrovsk\u00e1 velk\u00e1 s\u00ed\u0165ka. Je\u0161t\u011b si pamatuji, jak jsem sebou zm\u00edtal, a ani bratr, maminka a tat\u00ednek nez\u016fstali klidn\u00ed. Dokonce i babi\u010dka sebou h\u00e1zela, ta babi\u010dka, kter\u00e1 v\u017edy v\u0161echno \u0159e\u0161ila v klidu. Ale u\u017e se nedalo nic d\u011blat.<\/div>\n
\n
<\/div>\n
N\u011bkdo n\u00e1s vhodil do pr\u016fsvitn\u00e9ho s\u00e1\u010dku, do kter\u00e9ho potom p\u0159ilil vodu, abychom mohli alespo\u0148 d\u00fdchat. Pytl\u00edk zav\u00e1zali gumi\u010dkou a n\u011bkomu ho p\u0159edali. Lid\u00e9 vy\u0161li ven a s nimi i my. Tehdy tam byla velk\u00e1 zima, vlo\u010dky padaly a v\u0161ude kolem bylo b\u00edlo. P\u0159ekvapen\u011b jsem pozoroval lidsk\u00fd sv\u011bt a lehce jim z\u00e1vid\u011bl. J\u00e1 jsem musel b\u00fdt po\u0159\u00e1d zav\u0159en\u00fd v jedn\u00e9 sklen\u011bn\u00e9 n\u00e1dob\u011b, kde jsem m\u011bl i m\u00e1lo m\u00edsta. Kde\u017eto tam, u nich, ve sv\u011bt\u011b lid\u00ed… to bylo prost\u011b kr\u00e1sn\u00e9. Stromy, a\u010dkoli bez list\u016f, vypadaly p\u0159\u00edmo poh\u00e1dkov\u011b a co teprve hory v d\u00e1li… Rozhl\u00e9dl jsem se po mal\u00e9m pytl\u00edku a trochu jsem se uklidnil, kdy\u017e jsem vedle sebe uvid\u011bl Tomiho. S vypoulen\u00fdma o\u010dkama tak\u00e9 sledoval ten r\u00e1j. Takto jsme obdivovali cel\u00e9 okol\u00ed a\u017e do doby, kdy\u017e jsme ve\u0161li do n\u011bjak\u00e9ho prostorn\u00e9ho bytu… Bylo tam ji\u017e tepleji ne\u017e venku, ale ani zdaleka ne tak kr\u00e1sn\u00e9. Chv\u00edli jsme le\u017eeli i s pytl\u00edkem na seda\u010dce, na\u010de\u017e n\u011b\u010d\u00ed dlouh\u00e9, nalakovan\u00e9 nehty sundaly gumi\u010dku a vhodily n\u00e1s do prosklen\u00e9 „vitr\u00edny“, kde pr\u00e1v\u011b te\u010f jsem a vypr\u00e1v\u00edm sv\u016fj p\u0159\u00edb\u011bh.<\/p>\n<\/div>\n
Co se t\u00fd\u010de m\u00fdch – a Tomiho rodi\u010d\u016f, zem\u0159eli asi dva dny pot\u00e9, co jsme se dostali do n\u00e1dobky. Dal\u0161\u00ed – tentokr\u00e1t jin\u00e1 s\u00ed\u0165ka ne\u017e p\u0159edt\u00edm – je nabrala a m\u00ed\u0159ila s nimi ke dve\u0159\u00edm. Do t\u011bch jsem ale bohu\u017eel nevid\u011bl. Oba dva jsme byli smutn\u00ed, \u017ee jsme p\u0159i\u0161li o maminku i o tat\u00ednka, av\u0161ak babi\u010dka Mirabel se o n\u00e1s dok\u00e1zala postarat. Ka\u017ed\u00e9 r\u00e1no n\u00e1m \u010dlov\u011bk sypal j\u00eddlo, abychom neum\u0159eli hlady. Byl jsem jim za to vd\u011b\u010dn\u00fd.<\/p>\n<\/div>\n
**PO N\u011aKOLIKA T\u00ddDNECH**<\/p>\n<\/div>\n
Od doby, kdy jsme se dostali do lidsk\u00e9ho p\u0159\u00edbytku, uplynul u\u017e docela dlouh\u00fd \u010das. Nic moc se nezm\u011bnilo, snad jen, \u017ee s brat\u0159\u00ed\u010dkem jsme si byli bl\u00ed\u017ee ne\u017e jindy. V\u00edce jsme vyv\u00e1d\u011bli, honili se ve vod\u011b, div jsme neporazili babi\u010dku a z legrace trhali vodn\u00ed rostlinky pe\u010dliv\u011b p\u0159ipevn\u011bn\u00e9 ke spodn\u00edmu sklu kam\u00ednky. Babi\u010dka o n\u011bco zest\u00e1rla, byla pomalej\u0161\u00ed, mal\u00e1tn\u011bj\u0161\u00ed a pon\u011bkud n\u00e1ladov\u00e1. Jednou se na n\u00e1s usm\u00edvala, podruh\u00e9 mra\u010dila. N\u011bkdy si s n\u00e1mi hr\u00e1la, n\u011bkdy nad\u00e1vala. Ale my jsme si toho n\u011bjak nev\u0161\u00edmali a nedali si zkazit \u0161\u0165astnou n\u00e1ladu. Ba co v\u00edc – dov\u00e1d\u011bli jsme je\u0161t\u011b v\u00edce. Jednou t\u00fddn\u011b n\u00e1m \u010dlov\u011bk um\u00fdval „vitr\u00ednu“, o kter\u00e9 jsem se dozv\u011bd\u011bl, \u017ee se j\u00ed \u0159\u00edk\u00e1 „akv\u00e1rium“. Mal\u00e1 hol\u010di\u010dka v\u017edy st\u00e1la u toho a nad\u0161en\u011b plesala rukama, zat\u00edmco j\u00e1, Tomi a babi\u010dka jsme byli nama\u010dk\u00e1ni v mal\u00e9m hrnci s vodou. V takov\u00e9to chv\u00edle jsem se moc t\u011b\u0161il do akv\u00e1ria, bylo tam v\u00edce m\u00edsta a dalo se tam v\u00edce blbnout.<\/div>\n
Vlastn\u011b je\u0161t\u011b jedna novinka se stala!! A to dost d\u016fle\u017eit\u00e1, tu jsem v\u00e1m zapomn\u011bl \u0159\u00edci! Um\u00edm mluvit! A\u010dkoli se to m\u016f\u017ee zd\u00e1t neuv\u011b\u0159iteln\u00e9, \u010di trhl\u00e9, je to pravda. Mluv\u00edm. Nikdo jin\u00fd krom\u011b Tomiho to nev\u00ed, ani babi\u010dka ne. D\u011blala by si starosti, \u017ee se do n\u011b\u010deho „namo\u010d\u00edm“. Br\u00e1\u0161ka byl smutn\u00fd, proto\u017ee dar \u0159e\u010di jako j\u00e1 nem\u011bl. Ale j\u00e1 jsem ho ut\u011b\u0161oval, \u017ee ka\u017ed\u00fd nemus\u00ed um\u011bt v\u0161echno, \u017ee on je zase dobr\u00fd v plav\u00e1n\u00ed – je hbit\u011bj\u0161\u00ed a mr\u0161tn\u011bj\u0161\u00ed, to j\u00e1 zase ne. Po dlouh\u00e9 dob\u011b se na mn\u011b usm\u00e1l malou tlami\u010dkou.<\/p>\n<\/div>\n
**PO DVOU LETECH**<\/div>\n
„Tomi… Tomi, m\u016f\u017ee\u0161 pros\u00edm na chvili\u010dku?“ ozval jsem se unaven\u011b z kouta akv\u00e1rka. U\u017e nejsem ta mal\u00e1 rozko\u0161n\u00e1 rybi\u010dka – kdepak! Jsem v\u011bt\u0161\u00ed, v\u00edce j\u00edm, ale tak\u00e9 slab\u0161\u00ed, unaven\u011bj\u0161\u00ed a pomalej\u0161\u00ed. Stejn\u011b tak i m\u016fj br\u00e1\u0161ka. Zrovna te\u010f ke mn\u011b opatrn\u011b p\u0159iplouv\u00e1 a zd\u00e1lky na mn\u011b \u0161pul\u00ed tlami\u010dku. „J\u00e1 jsem… se tady n\u011bjak zasekl\u2026 ehh\u2026 Mohl bys mi pros\u00edm pomoct?“ napodob\u00edm t\u00f3n v\u011brn\u00e9ho \u0161t\u011b\u0148\u00e1tka a tak nen\u00ed divu, \u017ee se m\u016fj milovan\u00fd brat\u0159\u00ed\u010dek sehne a oc\u00e1skem mi vystr\u010d\u00ed t\u011bl\u00ed\u010dko zpod kamen\u00ed.<\/div>\n
Sna\u017eil jsem se Toma nau\u010dit mluvit, ale v\u017edycky ze sebe vydal jen jak\u00e9si „PLOPT“ a d\u00e1le ani r\u00e1nu. Musel jsem se mu v duchu sm\u00e1t, jak je pe\u010dliv\u00fd a trp\u011bliv\u00fd.<\/div>\n
Jednou se v\u0161ak v m\u00e9m a jeho \u017eivot\u011b stala velk\u00e1 zm\u011bna. Zamilovali jsme se do sebe. Ch\u00e1pu, u rybek se to m\u016f\u017ee zd\u00e1t nenorm\u00e1ln\u00ed, ale je to tak. Nehled\u011b na to, \u017ee je to m\u016fj brat\u0159\u00ed\u010dek, dokonce dvoj\u010d\u00e1tko, j\u00e1 ho miluji a basta!!<\/p>\n<\/div>\n
Stalo se to v den, kdy m\u011bla mal\u00e1 hol\u010di\u010dka narozeniny.<\/div>\n
Na d\u0159ev\u011bn\u00e9m stole p\u0159ist\u00e1l velk\u00fd dort s \u010d\u00edslem 6. Na n\u011bj byly postaveny sv\u00ed\u010dky, kter\u00e9 se potom zap\u00e1lily a v tmav\u00e9m ob\u00fdvac\u00edm pokoji vytv\u00e1\u0159ely p\u0159\u00edjemnou atmosf\u00e9ru. Ov\u0161em jen do doby, ne\u017e je hol\u010di\u010dka bez milosti sfoukla. Oh\u00fdnek vydal nal\u00e9havou prosbu o pomoc, bylo ji\u017e v\u0161ak pozd\u011b. Plam\u00ednky uhasly a ob\u00fdv\u00e1k naplnila tma. Maminka \u0161la ro\u017enout sv\u011btlo a p\u0159edala hol\u010di\u010dce n\u011bjakou \u010dokol\u00e1du, mal\u00e9ho medv\u00eddka a t\u0159i kr\u00e1sn\u00e9 panenky. Tehdy se mi rozechv\u011blo srdce n\u011bhou, kdy\u017e se hol\u010di\u010dka p\u0159itulila k ply\u0161ov\u00e9mu medv\u00eddkovi a siln\u011b ho objala.
Potom u\u017e v\u0161ak ode\u0161la sp\u00e1t a v ob\u00fdv\u00e1ku z\u016fstala jen maminka a tat\u00ednek. Usm\u00e1li se na sebe, pol\u00edbili a ne\u017e usnuli, po\u0161eptali si: „Miluji t\u011b“.<\/div>\n
Miluji t\u011b… to slovo jsem m\u011bl v m\u00e9 malink\u00e9 pam\u011bti celou noc a nezapomn\u011bl jsem ho. Podle toho, jak se k sob\u011b chovali to vypadalo, jako \u017ee se maj\u00ed r\u00e1di. R\u00e1no jsem to \u0159ekl Tomimu, ten se na mn\u011b jen ze\u0161iroka usm\u00e1l a POPRV\u00c9 ve sv\u00e9m \u017eivot\u011b nevy\u017ebreptal „PLOPT“, ale kr\u00e1tk\u00e9, \u0161patn\u011b vysloven\u00e9, p\u0159esto kr\u00e1sn\u00e9: „Miuu te“. Kdyby rybky mohly plakat, asi u\u017e bych to ud\u011blal. Doplul jsem k Tom\u00edkovi a obto\u010dil oc\u00e1sek kolem jeho drobounk\u00e9ho t\u011bla. V tomhle rozpolo\u017een\u00ed jsme usnuli.<\/div>\n
Od t\u00e9 doby um\u00ed m\u016fj br\u00e1\u0161ka mluvit, a i kdy\u017e n\u011bkter\u00e1 slova vyslovuje s chybama, sna\u017e\u00ed se. =) Tak\u00e9 od toho dne se milujeme jinak ne\u017e t\u0159eba maminka a babi\u010dka, ale pravou, \u010distou, nefal\u0161ovanou l\u00e1skou, kterou m\u016f\u017ee rozd\u011blit jen… smrt.<\/p>\n<\/div>\n
S<\/strong>l\u00e1bl jsem.<\/div>\n
M<\/strong>\u011bl jsem v\u011bt\u0161\u00ed pot\u00ed\u017ee s plav\u00e1n\u00edm.<\/div>\n
R<\/strong>adoval jsem se z \u017eivota v\u00edce ne\u017e p\u0159edt\u00edm.<\/div>\n
T<\/strong>ak\u00e9 jsem u\u017e nem\u011bl s\u00edlu.<\/p>\n<\/div>\n
A v jeden den jsem u\u017e v\u016fbec nev\u011bd\u011bl, co se to se mnou d\u011bje. Motala se mi malink\u00e1 hlava, v\u016fbec jsem nem\u011bl s\u00edlu pohnout se ani o p\u00ed\u010f. Dokonce ani Tomiho jsem nedok\u00e1zal obejmout. Cht\u011bl jsem se br\u00e1\u0161ky zeptat, co se se mnou d\u011bje… ale te\u010f MI vylet\u011blo z pusy n\u011bkolik bublinek a nedovedl jsem nic \u0159\u00edct. Rovnov\u00e1ha ne\u0161la udr\u017eet, nakl\u00e1n\u011bl jsem se na stranu a v srdci jsem c\u00edtil paniku. Co kdy\u017e u\u017e m\u00e9ho mil\u00e1\u010dka nikdy neuvid\u00edm? Co se se mnou stane? Na tuto ot\u00e1zku jsem si odpov\u011bd\u011bl hned. Budu m\u00edt stejn\u00fd osud jako rodi\u010de. Um\u00edr\u00e1m.<\/div>\n
Nic nec\u00edt\u00edm, jen m\u011b trochu zabol\u00ed na b\u0159\u00ed\u0161ku dole, kdy\u017e n\u011b\u010d\u00ed ruka vyt\u00e1hne s\u00ed\u0165ku i se mnou a kr\u00e1\u010d\u00ed s n\u00ed na z\u00e1chod. P\u0159esn\u011b tam, kde skon\u010dila m\u00e1 maminka a tat\u00ednek. S nejv\u011bt\u0161\u00ed s\u00edlou, kterou jsem v sob\u011b dok\u00e1zal naj\u00edt, jsem otev\u0159el o\u010di a uvid\u011bl jsem Tomiho. M\u011bl sklen\u011bn\u011bj\u0161\u00ed o\u010di ne\u017e v\u017edy, jeho drobn\u00e1 pusinka se neusm\u00edvala, vypadala sklesle a smutn\u011b. Zachytil jsem posledn\u00ed n\u00e1znak jeho slov: „Miluju t\u011b, Bill\u00ed“. P\u0159esto\u017ee jsem cht\u011bl m\u00edt o\u010di st\u00e1le otev\u0159en\u00e9, rozlou\u010dit se s n\u00edm, ne\u0161lo to. Sl\u00e1bl jsem v\u00edc a v\u00edc, nemohl jsem se v\u016fbec pohnout. Najednou jsem vypadl ze s\u00ed\u0165ky a p\u0159ist\u00e1l na n\u011b\u010dem studen\u00e9m. Pak u\u017e m\u011b splachovala voda n\u011bkam pry\u010d. Bylo j\u00ed moc, dusil jsem se. Ne\u0161lo nic d\u011blat. Sp\u00ed\u0161e pro sebe jsem si za\u0161eptal „J\u00e1 tebe taky, Tomi“.<\/p>\n<\/div>\n
autor: LoFinQa*TWC<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n<\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: LoFinQa*TWC Tak\u017eee… jeliko\u017e u\u017e „dlouho“ tady nebyla \u017e\u00e1dn\u00e1 jednod\u00edlka, rozhodla jsem se napsat dal\u0161\u00ed :D. Kdyby n\u011bkoho zaj\u00edmal dal\u0161\u00ed d\u00edl Cit\u016f – ten u\u017e dopisuji, jsem v polovin\u011b. Tak\u017ee se m\u016f\u017eete t\u011b\u0161it. =) Jednod\u00edlku jsem op\u011bt za\u010dla proto, proto\u017ee m\u011b to<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[45],"tags":[],"class_list":["post-15063","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-ff-jednodilky"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/15063","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=15063"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/15063\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=15063"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=15063"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=15063"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}