{"id":15066,"date":"2009-03-09T17:00:00","date_gmt":"2009-03-09T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=15031"},"modified":"2009-03-09T17:00:00","modified_gmt":"2009-03-09T16:00:00","slug":"chaos-v-dusi-ii-15","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/03\/09\/chaos-v-dusi-ii-15\/","title":{"rendered":"Chaos v du\u0161i II 15."},"content":{"rendered":"
autor: \u00c1\u010fa<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Bill<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Nem\u00e1m sebemen\u0161\u00ed tu\u0161en\u00ed, kde jsem. V\u0161echno hal\u00ed hust\u00e1 neproniknuteln\u00e1 mlha, kter\u00e1 se po n\u011bkolika metrech vp\u00edj\u00ed do bezedn\u00e9 temnoty. Jsem absolutn\u011b dezorientovan\u00fd. Je mi hrozn\u011b moc velik\u00e1 zima, ale p\u0159itom mi po sp\u00e1nc\u00edch, krku i z\u00e1dech st\u00e9kaj\u00ed snad litry vrouc\u00edho potu. Lap\u00e1m po dechu. Kysl\u00edk se sice dost\u00e1v\u00e1 do m\u00fdch plic, ale m\u00e1 hru\u010f p\u0159i jeho p\u0159ij\u00edm\u00e1n\u00ed protestuje pal\u010div\u00fdm bod\u00e1n\u00edm. Au! Ho\u0159\u00ed mi z\u00e1da, nedok\u00e1\u017eu se hnout. P\u0159ipad\u00e1m si tak bezmocn\u00fd. M\u00e1m strach. Boj\u00edm se t\u00e9 tmy kolem m\u011b\u2026<\/div>\n
„Pane Kaulitzi?“<\/div>\n
Sly\u0161\u00edm ciz\u00ed hlas, ale je n\u011bjak\u00fd vzd\u00e1len\u00fd. Rozum\u00edm mu sice, ale nedok\u00e1\u017eu na n\u011bj odpov\u011bd\u011bt, nemohu p\u0159im\u011bt rty, aby propustily z hlubin m\u00fdch \u00fast jakoukoliv hl\u00e1sku. Najednou ale sly\u0161\u00edm, \u017ee za m\u011b n\u011bkdo odpov\u00edd\u00e1.<\/div>\n
„Sest\u0159i\u2026 jak mu je? Jak to s n\u00edm vypad\u00e1?“<\/div>\n
Po\u010dkat! To p\u0159ece nen\u00ed m\u016fj hlas, i kdy\u017e zn\u00ed dost podobn\u011b! Jak n\u011bkdo m\u016f\u017ee mluvit m\u00edsto m\u011b? Kdo v\u00ed, jak se c\u00edt\u00edm, jak mi je? Copak ten n\u011bkdo m\u016f\u017ee c\u00edtit ten strach, kter\u00fd m\u00e1m j\u00e1? Chci zaprotestovat, chci taky promluvit, aby si ti dva lid\u00e9, kte\u0159\u00ed jsou evidentn\u011b daleko ode m\u011b, uv\u011bdomili mou slabou p\u0159\u00edtomnost a t\u0159eba mi i pomohli zp\u00e1tky na sv\u011btlo. Jenom\u017ee to nejde, nedok\u00e1\u017eu pohnout jedin\u00fdm svalem. M\u016f\u017eu jenom ml\u010dky naslouchat\u2026<\/div>\n
\n
„Nemus\u00edte se o n\u011bj b\u00e1t,“ odpov\u00edd\u00e1 \u017eena. „Je mimo ohro\u017een\u00ed \u017eivota. M\u00e1 sice hodn\u011b vysokou hore\u010dku, kter\u00e1 plyne z t\u00e9 r\u00e1ny, ale p\u00edchli jsme mu sedativa. Budeme ho pod nimi dr\u017eet asi t\u0159i nebo \u010dty\u0159i dny.“<\/div>\n
„Pro\u010d\u2026 Pro\u010d tak dlouho?“ pt\u00e1 se ten, kdo za m\u011b mluvil. Jeho hlas zn\u011bl nerv\u00f3zn\u011b, skoro a\u017e vylekan\u011b.<\/div>\n
„Proto\u017ee jeho zran\u011bn\u00ed jsou velmi bolestiv\u00e1. Z toho d\u016fvodu tak\u00e9 mus\u00ed le\u017eet na b\u0159i\u0161e, a taky se nesm\u00ed h\u00fdbat, aby mu dob\u0159e srostla ta dv\u011b zlomen\u00e1 \u017eebra. A proto\u017ee si asi um\u00edte p\u0159edstavit, jak moc ho to v\u0161echno bol\u00ed, zajist\u00e9 pochop\u00edte, pro\u010d ho budeme dr\u017eet v \u00fatlumu, dokud nepomine to nejhor\u0161\u00ed. Nechcete p\u0159ece, aby v\u00e1\u0161 bratr trp\u011bl?!“<\/div>\n
V\u00e1\u0161 bratr? Tro\u0161ku jsem se podmra\u010dil. V\u00e1\u0161 bratr? To jako m\u016fj bratr? V tom p\u0159\u00edpad\u011b tu ale mus\u00ed b\u00fdt\u2026<\/div>\n
„Tommy,“ \u0161pitnu radostn\u011b. On m\u011b tady ur\u010dit\u011b nenech\u00e1, on m\u011b zachr\u00e1n\u00ed! U\u017e tolik let je m\u00fdm str\u00e1\u017en\u00fdm and\u011blem, pro\u010d by to dnes m\u011blo b\u00fdt jinak?<\/div>\n
On v\u0161ak na moje zvol\u00e1n\u00ed v\u016fbec nezareagoval. Jakoby m\u011b snad ani nesly\u0161el. Jsem zmaten\u00fd. Jak to? Pokud skute\u010dn\u011b sly\u0161\u00edm Tom\u016fv hlas, pak mus\u00ed b\u00fdt br\u00e1\u0161ka n\u011bkde pobl\u00ed\u017e! P\u0159ece m\u011b tady nenech\u00e1, v\u017edy\u0165 se nedok\u00e1\u017eu ani pohnout. Pot\u0159ebuju jeho pomoc, jeho p\u0159\u00edtomnost, jeho l\u00e1sku, jinak um\u0159u! V \u017eivot\u011b jsem se nec\u00edtil h\u016f\u0159, bol\u00ed m\u011b ka\u017edi\u010dk\u00fd sval v t\u011ble a hlavu snad ani nec\u00edt\u00edm\u2026<\/div>\n
„M\u016f\u017eete tu u n\u011bj z\u016fstat, jak dlouho chcete, klidn\u011b i p\u0159es noc, dokud ho nepust\u00edme,“ promluvila ta \u017eena. „Ale nesm\u00edte zasahovat do pr\u00e1ce doktor\u016fm, i kdyby se d\u011blo cokoliv. V\u00e1\u0161 bratr m\u00e1 velice vysokou hore\u010dku, tak\u017ee je mo\u017en\u00e9, \u017ee bude i mluvit ze span\u00ed nebo nep\u0159\u00edjemn\u011b reagovat na doteky l\u00e9ka\u0159\u016f, a\u017e ho budou o\u0161et\u0159ovat, i kdy\u017e by se takov\u00e9hle reakce d\u00edt nem\u011bly, proto\u017ee budou p\u016fsobit sedativa. Ale i tak\u2026 Jedin\u00e9, co m\u016f\u017eete, jestli chcete, chladit mu obli\u010dej vlhk\u00fdm \u0161\u00e1tkem. Ale nemus\u00edte, on to bez toho taky zvl\u00e1dne. Jinak o jeho stravu si starosti d\u011blat nemus\u00edte, v\u0161echno mu proud\u00ed infuz\u00ed.“<\/div>\n
„Dob\u0159e,“ odpov\u011bd\u011bl Tom. „D\u011bkuju\u2026“<\/div>\n
Sly\u0161el jsem tlumen\u00e9 bouchnut\u00ed a pak najednou klid. Hlubok\u00fd klid, jako bych v t\u00e9 tm\u011b a mlze z\u016fstal \u00fapln\u011b s\u00e1m. Za\u010d\u00edn\u00e1m se t\u0159\u00e1st, boj\u00edm se, a a\u010d ze m\u011b st\u00e9kaj\u00ed snad litry potu, je mi p\u0159\u00ed\u0161ern\u00e1 zima. Do toho v\u0161eho p\u016fsob\u00ed ta bolest, kter\u00e1 m\u011b sv\u00edr\u00e1 v drtiv\u00e9m sev\u0159en\u00ed a p\u0159i ka\u017ed\u00e9m p\u0159er\u00fdvan\u00e9m nadechnut\u00ed m\u011b pal\u010div\u011b bodne mezi \u017eebry. Jen\u017ee nejv\u00edce se d\u011bs\u00edm t\u00e9 samoty, co m\u011b obklopuje. Chci dom\u016f. Chci alespo\u0148 spat\u0159it denn\u00ed sv\u011btlo. Chci Toma.<\/div>\n
„Tommy,“ hlesnu ti\u0161e a v\u0161echno se mi ztr\u00e1c\u00ed p\u0159ed o\u010dima, kdy\u017e usly\u0161\u00edm tich\u00e9 \u0160\u0161\u0161\u0161\u0161\u0161\u0161t a nezn\u00e1m\u00fd chlad na sv\u00e9m \u010dele\u2026<\/p>\n<\/div>\n
Tom<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
N\u011bkolik vte\u0159in pot\u00e9, co David sp\u00e1chal sebevra\u017edu, se p\u00e1r policajt\u016f vrhlo k m\u00fdm m\u0159\u00ed\u017e\u00edm. Chvilku jim trvalo, ne\u017e ve zm\u011bti na stole na\u0161li ten spr\u00e1vn\u00fd kl\u00ed\u010d a pustili m\u011b ven. J\u00e1 jsem se ale n\u00e1hle nedok\u00e1zal p\u0159inutit k pohybu, jenom jsem strnule z\u00edral na Davidovo bezvl\u00e1dn\u00e9 t\u011blo a na temn\u011b rudou skvrnu kolem jeho hlavy, kter\u00e1 se neust\u00e1le zv\u011bt\u0161ovala. Ani nev\u00edm pro\u010d, ale n\u00e1hle se mi vybavil cel\u00fd n\u00e1\u0161 \u017eivot s n\u00edm\u2026<\/div>\n
Vzpomn\u011bl jsem si, jak jsme ho poprv\u00e9 vid\u011bli, kdy\u017e n\u00e1m \u0159ekl, \u017ee se n\u00e1s pod ochrannou rukou Universalu ujme. Byli jsme tehdy tak \u0161\u0165astn\u00ed, \u017e\u00e1dn\u00ed jin\u00ed mana\u017ee\u0159i n\u00e1s necht\u011bli a n\u00e1\u0161 sen, kter\u00fd u\u017e pomali\u010dku le\u017eel v trosk\u00e1ch, d\u00edky Davidovi o\u017eil\u2026 a stalo se to, co si nikdo z n\u00e1s nedok\u00e1zal p\u0159edstavit ani v nejbujn\u011bj\u0161\u00edch my\u0161lenk\u00e1ch. Za\u010dali jsme dob\u00fdvat sv\u011bt. U nohou n\u00e1m le\u017eely tis\u00edce fanou\u0161k\u016f. Koncerty byly a\u017e na v\u00fdjimky vyprod\u00e1ny do jedin\u00e9ho l\u00edste\u010dku, kolikr\u00e1t jsme museli ud\u011blat o p\u00e1r vystoupen\u00ed nav\u00edc. Na\u0161e cesta ke hv\u011bzd\u00e1m prudce stoupala\u2026 a to p\u0159edev\u0161\u00edm d\u00edky n\u011bmu, to on n\u00e1s dok\u00e1zal protla\u010dit a prosadit tam, kde se to zd\u00e1lo t\u00e9m\u011b\u0159 nemo\u017en\u00e9. Vn\u00edmal jsem, jak se mi po tv\u00e1\u0159i skoulela slza, n\u00e1sledovan\u00e1 druhou\u2026<\/div>\n
A pak se ten n\u00e1dhern\u00fd, neuv\u011b\u0159iteln\u00fd sen n\u00e1hle pokazil. M\u016fj Bill se najednou za\u010dal chovat hodn\u011b divn\u011b. Nepozn\u00e1val jsem ho. Z hyperaktivn\u00edho slun\u00ed\u010dka cel\u00e9 kapely se najednou stalo ustra\u0161en\u00e9 zv\u00ed\u0159\u00e1tko, kter\u00e9 se pohybovalo tak nejist\u011b a pla\u0161e a ka\u017ed\u00fd jeho pohled podtrhovaly obavy a nejistota. N\u011b\u010deho se b\u00e1l. Sna\u017eil jsem se to z n\u011bj dostat, ale ne\u0161lo to, necht\u011bl mi nic \u0159\u00edct, po\u0159\u00e1d m\u011b uji\u0161\u0165oval, \u017ee je v\u0161echno v pohod\u011b. A\u017e do toho dne, kdy jsem ho nemohl nikde naj\u00edt a \u0161el jsem se s obavami zeptat Davida, kde je. V\u017edy\u0165 se mu mohlo st\u00e1t cokoliv, mohl se n\u011bkde zranit, mohl se dostat do oble\u017een\u00ed fanynek, mohl mu n\u011bkdo ubl\u00ed\u017eit. Jenom\u017ee po vstupu do pokoje mi poklesla \u010delist. Br\u00e1\u0161ka byl cel\u00fd od krve a plakal. Zoufale na\u0159\u00edkal\u2026 a na n\u011bm byl David s nep\u0159\u00ed\u010detn\u00fdm v\u00fdrazem a prudce, dychtiv\u011b p\u0159ir\u00e1\u017eel do zran\u011bn\u00e9ho t\u011bl\u00ed\u010dka.<\/div>\n
Na ten pohled do smrti nezapomenu. I kdy\u017e je tomu p\u0159es dvan\u00e1ct let, mraz\u00ed m\u011b v z\u00e1dech \u00fapln\u011b stejn\u011b, jako tehdy, kdy\u017e jsem to uvid\u011bl. Kdy\u017e jsem spat\u0159il, jak br\u00e1\u0161ka ke mn\u011b st\u00e1\u010d\u00ed uplakan\u00e9 o\u010di, v nich\u017e bylo tolik bolesti, zoufalstv\u00ed a psychick\u00e9ho zlomen\u00ed a sly\u0161el jeho t\u00e9m\u011b\u0159 nesly\u0161n\u00e9 Tommy<\/em>. Nev\u011bd\u011bl jsem, jestli se d\u0159\u00edv zlom\u00edm v slz\u00e1ch nebo v n\u00e1valu vzteku. Jak mu to jenom David mohl ud\u011blat?<\/div>\n
Serval jsem ho z Billa a po kr\u00e1tk\u00e9 \u0161arv\u00e1tce, p\u0159i n\u00ed\u017e jsem utr\u017eil n\u011bkolik mod\u0159in, jsem toho zmetka p\u0159edal ochrance, na\u010de\u017e jsem zaznamenal, \u017ee Bill je schoulen\u00fd pod pe\u0159inou. Chud\u00e1\u010dek m\u016fj malej\u2026 Musel b\u00fdt \u0161\u00edlen\u00fd hr\u016fzou. Kdy\u017e jsem s n\u00edm na pokoji osam\u011bl a bl\u00ed\u017eil se k jeho posteli, cht\u011blo se mi bre\u010det. Po cel\u00e9 zemi byly stopy Billovy krve, a i povle\u010den\u00ed h\u00fd\u0159ilo rud\u00fdmi skvrnami. Bo\u017ee\u2026 jestli je Bill ustra\u0161en\u00fd od doby, co mu to David za\u010dal d\u011blat, pak to trvalo p\u0159es m\u011bs\u00edc\u2026 To snad ne! Bo\u017ee, v\u017edy\u0165 u toho br\u00e1\u0161ka musel trp\u011bt jako zv\u00ed\u0159e! Ach, Bill\u00ed\u2026 v\u017edycky ses na\u0161emu p\u0159\u00edpadn\u00e9mu vztahu tak moc br\u00e1nil, ale j\u00e1 si d\u011blal po\u0159\u00e1d tajnou nad\u011bji, \u017ee by n\u00e1m to n\u011bkdy mohlo vyj\u00edt. Ale ty nad\u011bje u\u017e jsou te\u010f asi marn\u00e9, \u017ee? Po tomhle mi jenom hodn\u011b t\u011b\u017eko dovol\u00ed\u0161, abych se t\u011b v\u016fbec sm\u011bl dotknout\u2026<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Set\u0159el jsem si z o\u010d\u00ed tajn\u00e9 slzy, na\u010de\u017e jsem se jemn\u011b dotkl pe\u0159iny. Vtom se Bill za\u010dal \u00faporn\u011b br\u00e1nit, sna\u017eil se dr\u017eet pe\u0159inu nad sebou, ale kdy\u017e jsem ji stejn\u011b strhnul, tak se zaryl hlavou do pol\u0161t\u00e1\u0159e, ani\u017e by se na m\u011b pod\u00edval, a p\u0159itom plakal strachy. Jenom v\u0161ak do doby, ne\u017e m\u011b poznal. Pak mi nekone\u010dn\u011b dlouhou dobu visel kolem krku a nebyl schopn\u00fd se uklidnit, v\u0161echno to utrpen\u00ed se z n\u011bj dralo ven. Uklid\u0148oval jsem ho a ti\u0161il, \u0161eptal mu do ou\u0161ka sl\u016fvka \u00fat\u011bchy a \u0159\u00edkal jsem mu, \u017ee u\u017e je po v\u0161em, \u017ee u\u017e bude zase jenom dob\u0159e.<\/div>\n
A dob\u0159e taky bylo. Kdy\u017e jsme ve zdrav\u00ed p\u0159e\u017eili marat\u00f3n kolem soudu, v\u0161echno se zase za\u010dalo obracet k lep\u0161\u00edmu. Na\u0161li jsme si nov\u00e9ho mana\u017eera, pod jeho\u017e veden\u00edm jsme op\u011bt byli na v\u00fdslun\u00ed. A do toho se za\u010dal plnit m\u016fj nejtajn\u011bj\u0161\u00ed sen! Bill mi za\u010dal projevovat svou l\u00e1sku a n\u00e1klonnost. B\u00e1l se sice jak\u00fdchkoliv intimn\u011bj\u0161\u00edch v\u011bc\u00ed, a j\u00e1 jsem se mu v\u016fbec nedivil, ale i tenhle strach jsme spole\u010dn\u011b postupn\u011b p\u0159ekonali. A n\u00e1sledovalo dlouh\u00fdch, sluncem zalit\u00fdch dvan\u00e1ct let, kdy jsme \u017eili \u0161\u0165astn\u00fd a spokojen\u00fd \u017eivot, ne\u017e n\u00e1s David unesl sem, do t\u00e9hle d\u00edry a d\u011bly se tu v\u011bci, kter\u00fdch jsem byl nedobrovoln\u00fdm sv\u011bdkem\u2026<\/div>\n
A te\u010f je po v\u0161em. Davidovo t\u011blo le\u017e\u00edc\u00ed p\u0159ede mnou chladne, zat\u00edmco tepl\u00e1 krev sm\u00e1\u010d\u00ed ledovou podlahu. Nev\u00edm pro\u010d, ale n\u011bjak tomu v\u0161emu nedok\u00e1\u017eu v\u011b\u0159it. Pro\u010d se z tak mil\u00e9ho \u010dlov\u011bka, jako byl David, nakonec vyklubala takov\u00e1 z\u00e1ke\u0159n\u00e1 mrcha? Pro\u010d ho dvan\u00e1ct let ve v\u011bzen\u00ed nenapravilo? A pro\u010d to v\u0161echno musel d\u011blat zrovna mn\u011b a Bill\u00edmu?<\/em> Trhnu sebou, kdy\u017e se m\u011b dotkne n\u011b\u010d\u00ed ruka.<\/div>\n
„Poj\u010fte, pane Kaulitzi,“ \u0159ekne n\u011bkdo z policajt\u016f. „Pot\u0159ebujete o\u0161et\u0159it.“<\/div>\n
Nic nenam\u00edt\u00e1m a pokorn\u011b jako ber\u00e1nek odtrh\u00e1v\u00e1m o\u010di od toho hr\u016fzn\u00e9ho p\u0159edstaven\u00ed p\u0159ede mnou a nech\u00e1m se v\u00e9st do jejich auta. Za Billem\u2026 V nemocnici se uk\u00e1zalo, \u017ee moje „o\u0161et\u0159en\u00ed“ spo\u010d\u00edvalo krom\u011b desinfikov\u00e1n\u00ed n\u011bkolika mal\u00fdch \u0161kr\u00e1banc\u016f, p\u0159edev\u0161\u00edm v po\u0159\u00e1dn\u00e9m najeden\u00ed se a dopln\u011bn\u00ed tekutin. Dokto\u0159i se ode m\u011b nehnuli, dokud jsem nespo\u0159\u00e1dal tal\u00ed\u0159 vrchovat\u011b nalo\u017een\u00fd ku\u0159ec\u00edm \u0159\u00edzkem s bramborami. Nepop\u00edr\u00e1m, \u017ee se mi po dobr\u00e9m ob\u011bd\u011b a \u010dty\u0159ech \u010di p\u011bti sklenic\u00edch neperliv\u00e9 miner\u00e1lky skute\u010dn\u011b ulevilo. Jenom\u017ee dokto\u0159i cht\u011bli, abych si \u0161el na l\u016f\u017eko odpo\u010dinout. To jsem nemohl dopustit. Chci za Billem!<\/div>\n
Trvalo hodn\u011b dlouho, ne\u017e jsem je p\u0159emluvil, aby m\u011b za br\u00e1\u0161kou pustili. To bylo takovejch d\u016fvod\u016f proti! \u017de prej m\u00e1 hore\u010dku a pot\u0159ebuje klid (jako bych ho snad schv\u00e1ln\u011b ru\u0161il), \u017ee by se mi p\u0159i pozorov\u00e1n\u00ed o\u0161et\u0159en\u00ed jeho sp\u00e1leniny mohlo ud\u011blat nevolno (jasn\u011b, za\u017eili jsme si toho s br\u00e1\u0161kou tak m\u00e1lo, \u017ee n\u00e1s vyd\u011bs\u00ed ka\u017ed\u00e1 sebemen\u0161\u00ed ranka na k\u016f\u017ei), \u017ee by m\u011b mohl ze span\u00ed volat, co\u017e by mi mohlo \u00fadajn\u011b p\u016fsobit psychick\u00fd probl\u00e9my a kdesi cosi. Prosil jsem je ale tak zoufale, \u017ee se nakonec nechali obm\u011bk\u010dit. S t\u00edm, \u017ee je to na moje riziko a \u017ee jestli z toho budu m\u00edt trauma, pak je to jedin\u011b moje vina, ne jejich. Bo\u017ee! Jako bych to snad nev\u011bd\u011bl! V\u0161echno jim odsouhlas\u00edm, jen aby u\u017e neprudili a kone\u010dn\u011b m\u011b pustili za dve\u0159e izolovan\u00e9ho pokoje na jednotce intenzivn\u00ed p\u00e9\u010de. Radostn\u011b tam n\u00e1sleduju sest\u0159i\u010dku\u2026<\/div>\n
\u2026 a m\u00e1m co d\u011blat, abych neomdlel hned ve dve\u0159\u00edch. Hrklo ve mn\u011b jako ve star\u00fdch hodin\u00e1ch, kdy\u017e jsem se pod\u00edval sm\u011brem k posteli, na n\u00ed\u017e le\u017eel m\u016fj mal\u00fd br\u00e1\u0161ka, moje velik\u00e1 a nejv\u011bt\u0161\u00ed l\u00e1ska. Le\u017eel na b\u0159i\u0161e, ruce mu zvolna spl\u00fdvaly kolem t\u011bla. Vlasy se mu rozprost\u00edraly jako \u010dern\u00fd z\u00e1voj na \u010dist\u011b b\u00edl\u00e9m prost\u011bradle, kter\u00fdm byl p\u0159ikryt\u00fd, vytv\u00e1\u0159ej\u00edc tak t\u00e9m\u011b\u0159 oslepuj\u00edc\u00ed kontrast. V sinal\u00e9 tv\u00e1\u0159i mu st\u00e1l pot a z lev\u00e9 ruky, kter\u00e1 byla polo\u017eena na prost\u011bradle, nikoliv pod n\u00edm, mu vedla tenk\u00e1 hadi\u010dka. Dal\u0161\u00ed kabel byl napojen\u00fd na \u0161pi\u010dku jeho ukazov\u00e1\u010dku, a vedl k monitoru, kde na \u010dern\u00e9m pozad\u00ed z\u00e1\u0159ily jedovat\u011b zelen\u00e9 k\u0159ivky, zaznamen\u00e1vaj\u00edc\u00ed \u010dinnost br\u00e1\u0161kova srdce. Ach, Bill\u00ed\u2026<\/em><\/div>\n
„Pane Kaulitzi?“ oslov\u00ed m\u011b sestra.<\/div>\n
S \u00falekem sebou trhnu, pohled na mou l\u00e1sku m\u011b zcela zhypnotizoval. Vid\u00edm, jak mi posunkem nazna\u010duje, abych se posadil na \u017eidli u postele. Strnule se usad\u00edm a st\u00e1le na br\u00e1\u0161ku hled\u00edm. Co mu asi ti dokto\u0159i v\u0161echno na\u0161li, \u017ee m\u00e1 v t\u011ble tolik kabel\u016f? Ur\u010dit\u011b mi je\u0161t\u011b ne\u0159ekli v\u0161echno, co o n\u011bm v\u011bd\u011bli. Ale j\u00e1 to mus\u00edm v\u011bd\u011bt!<\/div>\n
„Sest\u0159i\u2026 jak mu je? Jak to s n\u00edm vypad\u00e1?“<\/div>\n
„Nemus\u00edte se o n\u011bj b\u00e1t,“ odpov\u00edd\u00e1 sest\u0159i\u010dka se smutn\u00fdm, ale uklid\u0148uj\u00edc\u00edm \u00fasm\u011bvem. „Je mimo ohro\u017een\u00ed \u017eivota. M\u00e1 sice hodn\u011b vysokou hore\u010dku, kter\u00e1 plyne z t\u00e9 r\u00e1ny, ale p\u00edchli jsme mu sedativa. Budeme ho pod nimi dr\u017eet asi t\u0159i nebo \u010dty\u0159i dny.“<\/div>\n
Co\u017ee??? J\u00e1 snad \u0161patn\u011b sly\u0161\u00edm! Pro\u010d ho cht\u011bj\u00ed v \u00fatlumu dr\u017eet takovou dobu?<\/em><\/div>\n
„Pro\u010d\u2026 Pro\u010d tak dlouho?“ vypadne ze m\u011b rozechv\u011bl\u00fdm hl\u00e1skem.<\/div>\n
„Proto\u017ee jeho zran\u011bn\u00ed jsou velmi bolestiv\u00e1,“ odpov\u00edd\u00e1 mi trp\u011bliv\u011b a soucitn\u011b sest\u0159i\u010dka. „Z toho d\u016fvodu tak\u00e9 mus\u00ed le\u017eet na b\u0159i\u0161e, a taky se nesm\u00ed h\u00fdbat, aby mu dob\u0159e srostla ta dv\u011b zlomen\u00e1 \u017eebra. A proto\u017ee si asi um\u00edte p\u0159edstavit, jak moc ho to v\u0161echno bol\u00ed, zajist\u00e9 pochop\u00edte, pro\u010d ho budeme dr\u017eet v \u00fatlumu, dokud nepomine to nejhor\u0161\u00ed. Nechcete p\u0159ece, aby v\u00e1\u0161 bratr trp\u011bl?!“<\/div>\n
Zavrt\u00edm hlavou a ne\u0161\u0165astn\u011b se na toho sv\u00e9ho brou\u010dka zad\u00edv\u00e1m. Bo\u017ee, pro\u010d on? Pro\u010d zrovna on mus\u00ed takhle trp\u011bt? Co komu ud\u011blal, \u017ee si tohle v\u0161echno zaslou\u017eil?<\/em> C\u00edt\u00edm, jak mi sest\u0159i\u010dka jemn\u011b stiskla pa\u017ei, sleduj\u00edc p\u0159itom m\u016fj teskn\u00fd pohled, st\u011b\u017e\u00ed maskuj\u00edc\u00ed slzy.<\/div>\n
„M\u016f\u017eete tu u n\u011bj z\u016fstat, jak dlouho chcete, klidn\u011b i p\u0159es noc, dokud ho nepust\u00edme,“ \u0159ekla s mil\u00fdm \u00fasm\u011bvem. „Ale nesm\u00edte zasahovat do pr\u00e1ce doktor\u016fm, i kdyby se d\u011blo cokoliv. V\u00e1\u0161 bratr m\u00e1 velice vysokou hore\u010dku, tak\u017ee je mo\u017en\u00e9, \u017ee bude i mluvit ze span\u00ed nebo nep\u0159\u00edjemn\u011b reagovat na doteky l\u00e9ka\u0159\u016f, a\u017e ho budou o\u0161et\u0159ovat, i kdy\u017e by se takov\u00e9hle reakce d\u00edt nem\u011bly, proto\u017ee budou p\u016fsobit sedativa. Ale i tak\u2026 Jedin\u00e9, co m\u016f\u017eete, jestli chcete, chladit mu obli\u010dej vlhk\u00fdm \u0161\u00e1tkem. Ale nemus\u00edte, on to bez toho taky zvl\u00e1dne. Jinak o jeho stravu si starosti d\u011blat nemus\u00edte, v\u0161echno mu proud\u00ed infuz\u00ed.“<\/p>\n<\/div>\n
Poc\u00edtil jsem k n\u00ed obrovsk\u00fd p\u0159\u00edval vd\u011b\u010dnosti. Aspo\u0148 n\u011bkdo na tomhle sv\u011bt\u011b ch\u00e1pe, jak moc pot\u0159ebuju b\u00fdt u br\u00e1\u0161ky v dob\u011b, kdy je takhle bezmocn\u00fd. V\u017edy\u0165 co kdyby se s n\u00edm n\u011bco stalo v momentu, kdy dokto\u0159i budou mimo jeho pokoj a po\u010d\u00edta\u010dov\u00e9 alarmy zrovna n\u00e1hodou sel\u017eou? Zn\u00e1me p\u0159ece techniku! Kolikr\u00e1t se mi u\u017e stalo, \u017ee kdy\u017e jsem pot\u0159eboval opravdu akutn\u011b volat, tak mi ten hajzl mobil vprost\u0159ed hovoru chc\u00edpnul! Kolikr\u00e1t jsem m\u011bl v po\u010d\u00edta\u010di rozd\u011blanou d\u016fle\u017eitou pr\u00e1ci a ten parchant mi najednou hodil blikaj\u00edc\u00ed n\u00e1pis typu Error a j\u00e1 musel v\u0161ecko d\u011blat znovu, proto\u017ee se to neulo\u017eilo! Co j\u00e1 v\u00edm, kdy p\u0159ijde n\u011bjak\u00e1 bou\u0159e a vypadne elektrika a Bill se pak kv\u016fli takov\u00e9hle prkotin\u011b nedovol\u00e1 pomoci, pokud ji nedejbo\u017ee bude pot\u0159ebovat?<\/div>\n
„Dob\u0159e,“ odpov\u00edm dojat\u011b a zm\u016f\u017eu se alespo\u0148 na lehounk\u00fd n\u00e1znak \u00fasm\u011bvu. „D\u011bkuju\u2026“<\/div>\n
Sest\u0159i\u010dka se na m\u011b jenom ch\u00e1pav\u011b usm\u011bje. Naposledy zkontroluje, zda m\u00e1 Bill v\u0161echny hadi\u010dky na spr\u00e1vn\u00fdch m\u00edstech, povzbudiv\u011b na m\u011b mrkne a odejde. Jsme tady sami. Jenom j\u00e1 a m\u016fj mal\u00fd br\u00e1\u0161ka. Ach jo, k\u00e9\u017e by jenom nebyl napojen\u00fd na t\u011bch p\u0159\u00edstroj\u00edch! Hypnotizuju jeho bledou tv\u00e1\u0159, vlhkou od hork\u00e9ho potu. D\u00fdch\u00e1 pon\u011bkud s\u00edpav\u011b a jeho rozpraskan\u00e9 rty jsou lehce pootev\u0159en\u00e9. Brou\u010dku m\u016fj, mil\u00e1\u010dku\u2026 uzdrav se mi, pros\u00edm<\/em>\u2026 Namo\u010d\u00edm kousek sest\u0159i\u010dkou ur\u010den\u00e9 l\u00e1tky do misky se studenou vodou a pe\u010dliv\u011b ho \u017ed\u00edm\u00e1m, kdy\u017e vtom n\u00e1hle zaslechnu sv\u00e9 jm\u00e9no.<\/div>\n
„Tommy.“<\/div>\n
Rychlost\u00ed blesku vrhnu pohled na Billovu tv\u00e1\u0159 v nenad\u00e1l\u00e9 radosti, \u017ee se mi probral, a\u010d mi p\u0159edt\u00edm sestra \u0159\u00edkala n\u011bco o sedativech. M\u00e1 nad\u011bje v\u0161ak pohasla p\u0159i pohledu na k\u0159\u00eddovou k\u016f\u017ei a na pevn\u011b zav\u0159en\u00e9 o\u010di. Asi u\u017e m\u00e1m halucinace, kdy\u017e si mysl\u00edm, \u017ee m\u011b br\u00e1\u0161ka vol\u00e1, a p\u0159itom je pod pr\u00e1\u0161kama nebo co to je za usp\u00e1vac\u00ed sajrajt, ta sedativa. P\u0159esto si v\u0161ak nem\u016f\u017eu odpustit tich\u00e9 \u0160\u0161\u0161\u0161\u0161\u0161\u0161t, kdy\u017e mu opatrn\u011b pokl\u00e1d\u00e1m studen\u00fd obklad na horouc\u00ed \u010delo\u2026<\/p>\n<\/div>\n
autor: \u00c1\u010fa<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: \u00c1\u010fa Bill Nem\u00e1m sebemen\u0161\u00ed tu\u0161en\u00ed, kde jsem. V\u0161echno hal\u00ed hust\u00e1 neproniknuteln\u00e1 mlha, kter\u00e1 se po n\u011bkolika metrech vp\u00edj\u00ed do bezedn\u00e9 temnoty. Jsem absolutn\u011b dezorientovan\u00fd. Je mi hrozn\u011b moc velik\u00e1 zima, ale p\u0159itom mi po sp\u00e1nc\u00edch, krku i z\u00e1dech st\u00e9kaj\u00ed snad litry<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[203],"tags":[],"class_list":["post-15066","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-chaos-v-dusi-ii"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/15066","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=15066"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/15066\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=15066"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=15066"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=15066"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}