{"id":15085,"date":"2009-03-07T17:00:00","date_gmt":"2009-03-07T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=15050"},"modified":"2009-03-07T17:00:00","modified_gmt":"2009-03-07T16:00:00","slug":"i-don-t-believe-you","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/03\/07\/i-don-t-believe-you\/","title":{"rendered":"I Don’t Believe You"},"content":{"rendered":"
autor: Sauriel<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Ahojec, tak tady je moje dal\u0161\u00ed jednod\u00edlovka. Je to op\u011bt inspirace p\u00edsni\u010dkou (j\u00e1 taky asi nic jin\u00fdho neumim.) Tentokr\u00e1t to odnesla P!nk a p\u00edsni\u010dka I don\u00b4t believe you. Mont\u00e1\u017e k t\u00e9hle pov\u00eddce mi ud\u011blala ochotn\u00e1 a mil\u00e1 du\u0161i\u010dka \u00c1\u010fa, kter\u00fd mockr\u00e1t za mont\u00e1\u017eku d\u011bkuju! Tuhle pov\u00eddku bych cht\u011bla v\u011bnovat pr\u00e1v\u011b \u00c1d\u011b. I p\u0159es jej\u00ed kolikr\u00e1t morbidn\u00ed pov\u00eddky je to hodn\u00e1 holka a hlavn\u011b moc mil\u00e1.<\/em><\/div>\n
D\u00edky za to, \u017ee jsem m\u011bla tu \u010dest T\u011b poznat! Se\u0161 fakt super hol\u010dina!!!<\/em><\/div>\n
Tak se pus\u0165t\u011b do \u010dten\u00ed. Sauriel<\/em><\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
Byli jsme spolu dva roky. Dva dlouh\u00e9 roky, kdy bylo v\u0161echno kr\u00e1sn\u00e9, v\u0161echno nov\u00e9 a tak kr\u00e1sn\u011b zak\u00e1zan\u00e9. V\u0161echno bylo dokonal\u00e9, a\u017e jsem tomu necht\u011bl v\u011b\u0159il a myslel si, \u017ee to prost\u011b jednou mus\u00ed skon\u010dit. Ano, h\u00e1dali jsme se, ale j\u00e1 p\u0159esto v\u011bd\u011bl, \u017ee i tak pat\u0159\u00edme k sob\u011b a nikdy nebude jeden bez toho druh\u00e9ho. \u010casto jsem po na\u0161ich h\u00e1dk\u00e1ch plak\u00e1val. Tys v\u017edycky p\u0159i\u0161el, ut\u011b\u0161il m\u011b a dal mi pocit, \u017ee te\u010f u\u017e bude v\u0161echno dobr\u00e9, \u017ee u\u017e nen\u00ed pro co plakat. Dnes se tomu mus\u00edm pousm\u00e1t. H\u00e1dali jsme se kv\u016fli takov\u00fdm hloupostem.<\/div>\n
\n
—Flashback—<\/em><\/div>\n
„Kde jsi sakra byl?“ k\u0159ikl na m\u011b Tom, kdy\u017e jsem byl je\u0161t\u011b u vchodov\u00fdch dve\u0159\u00ed.<\/em><\/div>\n
„Promi\u0148 m\u011bl jsem se ozvat,“ omluv\u00edm se mu hned. Nechci nic jin\u00e9ho, ne\u017e se mu sto\u010dit do n\u00e1ru\u010de a ti\u0161e odpo\u010d\u00edvat.<\/em><\/div>\n
„Jo, tos teda m\u011bl. M\u011bl jsi p\u0159ij\u00edt u\u017e p\u0159ed dv\u011bma hodinama!“ k\u0159ikne na m\u011b znovu Tom a j\u00e1 pomalu vych\u00e1z\u00edm schody ke mn\u011b do pokoje, proto\u017ee v\u00edm, \u017ee dnes \u017e\u00e1dn\u00e9 n\u011b\u017en\u00e9 mazlen\u00ed nebude. „Kam jako jde\u0161? Pro\u010d ses neozval? M\u00e1\u0161 n\u011bkoho jin\u00fdho?“ vyb\u011bhne\u0161 za mnou schody.<\/em><\/div>\n
„Dob\u0159e v\u00ed\u0161, \u017ee nikoho nem\u00e1m!“ odpov\u00edm mu smutn\u011b.<\/em><\/div>\n
„No to bych cht\u011bl vid\u011bt. J\u00e1 ti nesta\u010dim, co? Tak \u0159ekni, co d\u011bl\u00e1m \u0161patn\u011b!“ prudce m\u011b k sob\u011b oto\u010d\u00ed a zle se mi pod\u00edv\u00e1 do o\u010d\u00ed.<\/em><\/div>\n
„Nic ned\u011bl\u00e1\u0161 \u0161patn\u011b. Nechci se o tom bavit, jsem unaven\u00fd,“ ku\u0148knu a sna\u017e\u00edm se ti vykroutit z n\u00e1ru\u010d\u00ed.<\/em><\/div>\n
„Se\u0161 hroznej, Bille. Tak hnusnej. N\u011bkdy pochybuju, \u017ee m\u011b v\u016fbec miluje\u0161,“ \u0159ekne\u0161 a prudce se mnou sm\u00fdkne\u0161 na postel a j\u00e1 se uhod\u00edm do ruky. Pak odejde\u0161. V\u00edm, \u017ee vid\u00ed\u0161 m\u00e9 slzy. Pro\u010d m\u011b zra\u0148uje\u0161? Ne, nebol\u00ed m\u011b ruka. Bol\u00ed m\u011b to, co jsi \u0159ekl. Ty v\u00ed\u0161 nejl\u00edp, jak moc t\u011b miluju. Sto\u010d\u00edm se do klub\u00ed\u010dka na posteli a ti\u0161e pl\u00e1\u010du. Nem\u00e1m s\u00edlu na to zvednout se, j\u00edt se p\u0159evl\u00e9ct a j\u00edt sp\u00e1t. Chci tu le\u017eet takhle. Ty p\u0159ijde\u0161 jako v\u017edycky. V\u00edm to. C\u00edt\u00edm to. Po chvilce se opravdu otev\u0159ou dve\u0159e a ty m\u011b vezm\u011b\u0161 do sv\u00e9 n\u00e1ru\u010de a spole\u010dn\u011b se mnou si lehne\u0161 do postele.<\/em><\/div>\n
„Promi\u0148, nemyslel jsem to tak. Moc t\u011b miluju, Bille. To, co jsem \u0159ekl, v\u00ed\u0161, \u017ee jsem to nemyslel v\u00e1\u017en\u011b. Ujely mi nervy. Promi\u0148, l\u00e1sko, promi\u0148,“ tiskne m\u011b k sob\u011b Tom a \u0161ept\u00e1 slova l\u00e1sky a omluvy. „Neomlouvej se. M\u011bl jsem se ti ozvat,“ pol\u00edb\u00edm t\u011b na krk a zav\u0159u o\u010di. Te\u010f v\u00edm, \u017ee jsem v bezpe\u010d\u00ed a jsem uji\u0161t\u011bn t\u00edm, \u017ee m\u011b miluje\u0161.<\/em><\/div>\n
—konec Flashback—<\/em><\/p>\n<\/div>\n
To byla jedna na\u0161e hloup\u00e1 h\u00e1dka. Neh\u00e1dali jsme se \u010dasto, to ne, mysl\u00edm, \u017ee tak akor\u00e1t. V\u017edy\u0165 my jsme se milovali. N\u00e1\u0161 vztah byl v\u00e1\u0161niv\u00fd. A bylo to tak spr\u00e1vn\u011b. Mo\u017en\u00e1 proto n\u00e1m to vydr\u017eelo tak dlouho. Ano, n\u011bkdo si \u0159ekne, \u017ee dva roky nen\u00ed dlouh\u00e1 doba, ale pro n\u00e1s dva ano. Tohle byl tv\u016fj nejdel\u0161\u00ed vztah a m\u016fj \u00fapln\u011b prvn\u00ed. Neum\u011bl jsem ve vztaz\u00edch chodit, ale d\u00edky tob\u011b jsem se to nau\u010dil.<\/p>\n<\/div>\n
—Flashback—<\/em><\/div>\n
„Bill\u00ed, kde jsi?“ zavolal na m\u011b Tom, zrovna kdy\u017e jsem byl v koupeln\u011b a p\u0159ipravoval se na dne\u0161n\u00ed ve\u010der. Dnes jsme spolu dva roky. Moc dlouh\u00e1 doba, ale j\u00e1 jsem s tebou st\u00e1le \u0161\u0165astn\u00fd.<\/em><\/div>\n
„Tak jdeme?“ p\u0159ijdu k tob\u011b a za\u010dnu si obouvat boty.<\/em><\/div>\n
„Vypad\u00e1\u0161 \u00fa\u017easn\u011b,“ zavrn\u00ed\u0161 mi do ucha a vych\u00e1z\u00edm\u011b ven z domu.<\/em><\/div>\n
„Taky nejsi k zahozen\u00ed,“ pousm\u011bju se.<\/em><\/div>\n
„Tss.“ Naoko se uraz\u00ed\u0161. Jdeme do kina. Tak dlouho jsi mi to sliboval.<\/em><\/div>\n
„Na co vlastn\u011b jdeme?“ zept\u00e1m se t\u011b a pod\u00edv\u00e1m se ti do tv\u00fdch nesm\u00edrn\u011b kr\u00e1sn\u00fdch o\u010d\u00ed.<\/em><\/div>\n
„Hm. Nev\u00edm,“ odpov\u00ed\u0161.<\/em><\/div>\n
„Tome! Nekecej! D\u00e1vno u\u017e m\u00e1\u0161 koupen\u00fd l\u00edstky!“ \u0161\u0165ouchnu do tebe a vlezeme do s\u00e1lu.<\/em><\/div>\n
„No, jdeme na takov\u00fd pra\u0161t\u011bn\u00fd zv\u00ed\u0159ata, kter\u00fd utekly ze ZOO. A po\u0159\u00e1d m\u011b s nima otravuje\u0161,“ d\u00e1\u0161 mi ind\u00edcie a m\u011b je to hned jasn\u00e9.<\/em><\/div>\n
„Madagaskar 2!“ vyp\u00edsknu a pl\u00e1cnu o sebe rukama.<\/em><\/div>\n
„Jo, jo. To \u0159ik\u00e1m, pra\u0161t\u011bn\u00fd kravinky na pl\u00e1tn\u011b!“ zasm\u011bje\u0161 se, ale to u\u017e za\u010d\u00edn\u00e1 film a j\u00e1 ti u\u017e nem\u016f\u017eu odpov\u011bd\u011bt, proto\u017ee se za\u017eeru do filmu.<\/em><\/div>\n
„Tom\u00ed\u00ed\u00ed\u00ed\u00ed! To bylo tak \u00fa\u017easn\u00fd!!! D\u011bkuju, zlato!“ sk\u00e1\u010du kolem tebe po cest\u011b dom\u016f.<\/em><\/div>\n
„Ano, \u00fa\u017easn\u00fd, Bill\u00ed,“ \u0159ekne\u0161 a d\u00edv\u00e1\u0161 se n\u011bkam pry\u010d.<\/em><\/div>\n
„Copak je?“ zept\u00e1m se t\u011b a chci ti d\u00e1t pusu.<\/em><\/div>\n
„Ne, Bille, te\u010f ne!“ odt\u00e1hne\u0161 m\u011b od sebe, ale p\u0159esto m\u011b veme\u0161 za ruku. Nept\u00e1m se. Odpov\u011b\u010f bych stejn\u011b nedostal. Kdy\u017e p\u0159ijdeme dom\u016f, \u010dek\u00e1 m\u011b p\u0159ekvapen\u00ed ve tv\u00e9m pokoji. Uprost\u0159ed je st\u016fl, na kter\u00e9m zap\u00e1l\u00ed\u0161 sv\u00ed\u010dky. Z kuchyn\u011b donese\u0161 ve\u010de\u0159i. Nev\u00edm, kdes j\u00ed vzal teplou. Mo\u017en\u00e1 si j\u00ed te\u010f oh\u0159\u00e1l.<\/em><\/div>\n
„Dobrou chu\u0165!“ pop\u0159eje\u0161 n\u00e1m a my se pust\u00edme do ba\u0161ty. Po \u010dtvrt hodince m\u00e1me dojezeno a p\u0159esuneme se k tob\u011b na postel.<\/em><\/div>\n
„Po\u010dkej, m\u00e1m pro tebe d\u00e1rek,“ uv\u011bdom\u00edm si a let\u00edm k sob\u011b do pokoje. „Na,“ polo\u017e\u00edm ti na b\u0159\u00ed\u0161ko krabici. Otev\u0159e\u0161 j\u00ed. M\u00e1\u0161 v n\u00ed boty, co sis tak dlouho p\u0159\u00e1l. Douf\u00e1m, \u017ee m\u00e1\u0161 radost.<\/em><\/div>\n
„D\u011bkuju Bille,“ pol\u00edb\u00ed\u0161 m\u011b na tv\u00e1\u0159. „Jsou kr\u00e1sn\u00fd!!! Opravdu d\u00edky!“ hned si je nazuje\u0161 a zkoum\u00e1\u0161, jak na tob\u011b vypadaj\u00ed. „Taky m\u00e1m pro tebe d\u00e1rek,“ \u0159ekne\u0161 a pod\u00e1\u0161 mi velkou krabici. Otev\u0159u j\u00ed a nev\u011b\u0159im sv\u00fdm o\u010d\u00edm. Na dn\u011b krabice se kr\u010d\u00ed mal\u00e9 \u0161t\u011b\u0148\u00e1tko.<\/em><\/div>\n
„O bo\u017ee, Tomi! Ten je sladkej! On je jak chlupat\u00e1 kuli\u010dka!“ vyp\u00edsknu a beru toho prcka do n\u00e1ru\u010d\u00ed. „No poj\u010f ke sv\u00e9mu p\u00e1n\u00ed\u010dkovi. No, neboj!“ rozpl\u00fdv\u00e1m se nad n\u00edm.<\/em><\/div>\n
„Je\u0161t\u011b nem\u00e1 jm\u00e9no,“ pohlad\u00ed\u0161 ho.<\/em><\/div>\n
„Bude to Timi,“ \u0159eknu hned.<\/em><\/div>\n
„Se\u0161 si jistej, \u017ee je to pejsek?“ pousm\u011bje\u0161 se.<\/em><\/div>\n
„Jsem! M\u00e1 to sam\u00fd mezi nohama, co m\u00e1\u0161 ty!“ v\u00edt\u011bzoslavn\u011b se usm\u011bju.<\/em><\/div>\n
„Tak mal\u00fdho ho nem\u00e1m!“ obo\u0159\u00ed\u0161 se hned. Jemn\u011b polo\u017eim Timiho na zem a sko\u010dim na tebe.<\/em><\/div>\n
„M\u00e1\u00e1\u0161!“ kousnu t\u011b do krku.<\/em><\/div>\n
—konec Flashback—<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Ano, to byl posledn\u00ed z dn\u016f, kdy jsme byli naprosto \u0161\u0165astn\u00ed. Od t\u00e9 doby ses mi vyh\u00fdbal. Moc ses se mnou nebavil. A mn\u011b po tob\u011b zbyl jen mal\u00fd Timi. Mo\u017en\u00e1 m\u016fj instiknt m\u011b navedl k jeho jm\u00e9nu. Je tak podobn\u00e9 tomu tv\u00e9mu. Tak kouzeln\u00e9. Mal\u00fd Timi mi d\u011bl\u00e1 spole\u010dnost v\u0161ude. St\u00e1le je se mnou. Kam se hnu, tam je on. A j\u00e1 jsem r\u00e1d, \u017ee mi d\u011bl\u00e1 spole\u010dnost aspo\u0148 on, kdy\u017e u\u017e ty ne. Cel\u00e9 mi to p\u0159ipad\u00e1 jako zl\u00fd sen, ze kter\u00e9ho se nem\u016f\u017eu probudit. Nev\u00edm, mo\u017en\u00e1 jsem od na\u0161eho vztahu cht\u011bl hrozn\u011b moc a tob\u011b to p\u0159i\u0161lo a\u017e p\u0159\u00edli\u0161. Mo\u017en\u00e1 na tom to ztroskotalo. Ale j\u00e1 v\u00edm, \u017ee m\u011b st\u00e1le miluje\u0161. I kdy\u017e ke mn\u011b p\u0159edst\u00edr\u00e1\u0161 odpor, tak j\u00e1 v\u00edm, \u017ee m\u011b miluje\u0161. Nev\u00edm, pro\u010d ses tak najednou zm\u011bnil. Nech\u00e1pu to. Ale v\u00edm, \u017ee t\u011b neskute\u010dn\u011b miluju, tak jako ty m\u011b. Jen to nechce\u0161 d\u00e1t najevo. J\u00e1 v\u00edm, \u017ee se ke mn\u011b vr\u00e1t\u00ed\u0161. Nev\u00edm, pro\u010d to tak c\u00edt\u00edm, ale je to tak. St\u00e1le si p\u0159ipom\u00edn\u00e1m to, jak jsi mi \u0159ekl, \u017ee je konec. Tolik to bol\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
—Flashback—<\/em><\/div>\n
„Tome? Kde jsi?“ zavol\u00e1m na tebe.<\/em><\/div>\n
„Tady,“ k\u0159ikne\u0161 zp\u00e1tky.<\/em><\/div>\n
„Jdem si teda sednout?“ uk\u00e1\u017eu ti l\u00e1hev v\u00edna.<\/em><\/div>\n
„Ne, Bille. M\u00e1m tu pr\u00e1ci,“ \u0159ekne\u0161 a znechucen\u011b se oto\u010d\u00ed\u0161 k po\u010d\u00edta\u010di. „V\u00ed\u0161 co, Bille, sedni si,“ oto\u010d\u00ed\u0161 se najdenou sm\u011brem k posteli. Posad\u00edm se a pod\u00edv\u00e1m se na tebe. „Bille, mo\u017en\u00e1 t\u011b to zran\u00ed, ale mezi n\u00e1ma je konec. V\u00ed\u0161, u\u017e t\u011b nemiluju. Ka\u017edej u\u017e mus\u00edme j\u00edt odd\u011blen\u011b. U\u017e se navz\u00e1jem nepot\u0159ebujeme. Nebudeme zbyte\u010dn\u011b n\u00e1\u0161 vztah prodlu\u017eovat, kdy\u017e v\u00edme, \u017ee to nem\u00e1 cenu. A nebre\u010d, Bille. Nen\u00ed pro\u010d! J\u00e1 taky nepl\u00e1\u010du, a taky je mi to l\u00edto. Bude to tak lep\u0161\u00ed,“ dokon\u010d\u00ed\u0161 sv\u016fj hovor a j\u00e1 nem\u016f\u017eu uv\u011b\u0159it.<\/em><\/div>\n
„To je \u0161patnej vtip, \u017ee jo, Tome? \u0158ekni, \u017ee je to sranda, jen hloup\u00e1 sranda!“ hystericky zaje\u010d\u00edm. „Tome! To mi nem\u016f\u017ee\u0161 ud\u011blat! Nesm\u00ed\u0161!“ k\u0159iknu.<\/em><\/div>\n
„Bille, uklidni se. Pro n\u00e1s oba je to tak lep\u0161\u00ed. Ni\u010d\u00ed m\u011b vid\u011bt t\u011b, jak bre\u010d\u00ed\u0161, tak to pros\u00edm ned\u011blej!“ sklon\u00ed\u0161 hlavu.<\/em><\/div>\n
„Tak ses se mnou nem\u011bl rozch\u00e1zet!“ k\u0159inu a b\u011b\u017eim k sob\u011b do pokoje.<\/em><\/div>\n
—konec Flashback—<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Tohle se vlastn\u011b nestalo tak d\u00e1vno. Bylo to v\u010dera. To v\u010dera jsi mi takhle ubl\u00ed\u017eil. Dnes tu sed\u00edm na okenn\u00edm parapetu, v kl\u00edn\u011b mi le\u017e\u00ed mal\u00fd Timi, kter\u00e9ho hlad\u00edm a kouk\u00e1m z okna. „Ud\u011blal jsem n\u011bco \u0161patn\u011b? Nebo pro\u010d mi tak l\u017ee\u0161? Nev\u011b\u0159\u00edm tomu, \u017ee u\u017e m\u011b nemiluje\u0161. Sly\u0161\u00edm bouchnout vchodov\u00e9 dve\u0159e. Se\u0161 doma. „Co se d\u011bje Timi?“ zept\u00e1m se toho klub\u00ed\u010dka na kl\u00edn\u011b, kdy\u017e se za\u010dne nespokojen\u011b vrt\u011bt a chce dol\u016f. Polo\u017e\u00edm ho a on si to hned na t\u011bch sv\u00fdch mini no\u017ei\u010dk\u00e1ch val\u00ed ke schod\u016fm. „Co blbne\u0161, kuli\u010dko? Po schodech je\u0161t\u011b neum\u00ed\u0161,“ chci ho zachytit, ale to u\u017e se Timi rozhodl, \u017ee p\u016fjde dol\u016f. No kdyby \u0161el, tak by to bylo v po\u0159\u00e1dku. Vyd\u011b\u0161en\u011b kouk\u00e1m, jak se val\u00ed ze schod\u016f dol\u016f. Jen co dopadne dol\u016f, se op\u011bt postav\u00ed na nohy a b\u011b\u017e\u00ed do p\u0159eds\u00edn\u011b. Tam se mu to asi nel\u00edb\u00ed a mast\u00ed si to do kuchyn\u011b. Tam za\u010dne kn\u00edkat.<\/div>\n
„Copak je, Timi? Kde m\u00e1\u0161 Billa?“ sly\u0161\u00edm Toma \u0159\u00edkat. Seb\u011bhnu schody a vb\u011bhnu do kuchyn\u011b. Pod\u00edv\u00e1m se na Toma, kter\u00fd dr\u017e\u00ed v n\u00e1ru\u010d\u00ed chlup\u00e1\u010de.<\/div>\n
„Nebol\u00ed ho nic?“ zept\u00e1m se.<\/div>\n
„Ne, nevypad\u00e1 na to, \u017ee ho n\u011bco bol\u00ed,“ \u0159ekne Tom a j\u00e1 si teprve te\u010f v\u0161imnu, \u017ee m\u00e1 rozsekl\u00fd ret.<\/div>\n
„Bo\u017ee, co se ti stalo?“ zept\u00e1m se Toma.<\/div>\n
„Ale nic,“ odsekne Tom. Jeho odpov\u011bd m\u011b nezaj\u00edm\u00e1. Vyt\u00e1hnu l\u00e9k\u00e1rni\u010dku, z n\u00ed si vezmu desinfekci a tamponek.<\/div>\n
„Uka\u017e,“ oto\u010dim si Tomovu hlavu k sob\u011b a za\u010dnu mu r\u00e1nu \u010distit.<\/div>\n
„Se\u0161 kr\u00e1snej,“ vypadne z Toma po chv\u00edli. P\u0159estanu se svou \u010dinnost\u00ed a pod\u00edv\u00e1m se na Toma s nad\u011bj\u00ed v o\u010d\u00edch. „Co to kec\u00e1m? Promi\u0148, nep\u0159em\u00fd\u0161lel jsem, kdy\u017e jsem ti to \u0159ekl. Nic to neznamen\u00e1,“ \u0159ekne\u0161, polo\u017e\u00ed\u0161 Timiho na podlahu a odejde\u0161 do sv\u00e9ho pokoje. Jenom nech\u00e1pav\u011b kouk\u00e1m. Nakonec v\u0161e uklid\u00edm, vezmu chlup\u00e1\u010de do n\u00e1ru\u010d\u00ed a jdu do pokoje. Oble\u010du se, vezmu Timiho a jdu k br\u00e1\u0161kovi do pokoje. U\u017e sp\u00ed. Chlup\u00e1\u010dovi d\u00e1m pusu na \u010dum\u00e1\u010dek a polo\u017e\u00edm ho k Tomovi pod pe\u0159inu. Na no\u010dn\u00ed stolek polo\u017e\u00edm kr\u00e1tk\u00fd dopis a potom odejdu do tmy m\u011bsta.<\/p>\n<\/div>\n
Nev\u011b\u0159\u00edm ti, kdy\u017e mi \u0159\u00edk\u00e1\u0161 u\u017e se sem nevracej.<\/em><\/div>\n
Nep\u0159ipomenu ti, \u017ee jsi \u0159\u00edkal, \u017ee nikdy nebudeme ka\u017ed\u00fd zvl\u00e1\u0161\u0165.<\/em><\/div>\n
Nev\u011b\u0159\u00edm ti, kdy\u017e \u0159\u00edk\u00e1\u0161, \u017ee u\u017e m\u011b nepot\u0159ebuje\u0161.<\/em><\/div>\n
Tak nep\u0159edst\u00edrej, \u017ee u\u017e m\u011b v\u016fbec nemiluje\u0161.<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Bill<\/em><\/p>\n<\/div>\n
autor: Sauriel<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
pokra\u010dov\u00e1n\u00ed<\/em><\/a>
<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Sauriel Ahojec, tak tady je moje dal\u0161\u00ed jednod\u00edlovka. Je to op\u011bt inspirace p\u00edsni\u010dkou (j\u00e1 taky asi nic jin\u00fdho neumim.) Tentokr\u00e1t to odnesla P!nk a p\u00edsni\u010dka I don\u00b4t believe you. Mont\u00e1\u017e k t\u00e9hle pov\u00eddce mi ud\u011blala ochotn\u00e1 a mil\u00e1 du\u0161i\u010dka \u00c1\u010fa, kter\u00fd<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[45],"tags":[],"class_list":["post-15085","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-ff-jednodilky"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/15085","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=15085"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/15085\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=15085"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=15085"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=15085"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}