{"id":15097,"date":"2009-03-06T16:00:00","date_gmt":"2009-03-06T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=15062"},"modified":"2009-03-06T16:00:00","modified_gmt":"2009-03-06T15:00:00","slug":"princezna-nebo-princ-24","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/03\/06\/princezna-nebo-princ-24\/","title":{"rendered":"Princezna? Nebo princ? 24."},"content":{"rendered":"
autor: \u00c1\u010fa<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Cel\u00fdm letn\u00edm sluncem zalit\u00fdm n\u00e1dvo\u0159\u00edm se rozl\u00e9hal \u0159in\u010div\u00fd zvuk ost\u0159e nabrou\u0161en\u00e9 oceli. Hrab\u011bnka st\u00e1la na terase a op\u00edrala se o kamenn\u00e9 z\u00e1bradl\u00ed, zat\u00edmco sledovala dva chlapce, kte\u0159\u00ed se na n\u00e1dvo\u0159\u00ed \u0161ermovali. Na rtech j\u00ed pohr\u00e1val \u00fasm\u011bv a v o\u010d\u00edch z\u00e1\u0159ila hrdost, kdy\u017e vid\u011bla, jak Tom u\u010d\u00ed jej\u00edho syna nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00edm \u0161erm\u00ed\u0159sk\u00fdm vychyt\u00e1vk\u00e1m a trik\u016fm. Byla py\u0161n\u00e1, kdy\u017e vid\u011bla, jak to Billovi jde t\u00e9m\u011b\u0159 samo. Ned\u011blal skoro \u017e\u00e1dn\u00e9 chyby a ka\u017edou Tomovu z\u00e1m\u011brnou z\u00e1\u0161kodnost t\u00e9m\u011b\u0159 okam\u017eit\u011b poznal a \u00fasp\u011b\u0161n\u011b ji odrazil. Po t\u00fddnu l\u00e9\u010dby u\u017e skoro ani nekulhal, naopak, chodil a b\u011bhal, jak se jen dalo. Kdy\u017e byl na nohou del\u0161\u00ed dobu, tak se zran\u011bn\u00ed je\u0161t\u011b ob\u010das ozvalo a on si musel odpo\u010dinout, ale jinak byla r\u00e1na skoro cel\u00e1 zahojen\u00e1, jej\u00ed m\u00edsto nazna\u010doval jenom dlouh\u00fd strup.<\/div>\n
„JOOO!“ vyk\u0159ikl n\u00e1hle Bill.<\/div>\n
S rozz\u00e1\u0159en\u00fdm obli\u010dejem pr\u00e1v\u011b vyrazil Tomovi me\u010d z rukou a povalil ho na zem, kde ho uv\u011bznil kleknut\u00edm si na jeho hru\u010f.<\/div>\n
„Vyhr\u00e1l jsem, vyhr\u00e1l!“ tleskal nad\u0161en\u011b ru\u010dkami pot\u00e9, co odhodil me\u010d.<\/div>\n
Ze v\u0161eho nejrad\u0161i by te\u010f usm\u00edvaj\u00edc\u00edho se Toma nekone\u010dn\u011b dlouze pol\u00edbil, ale neodva\u017eoval se, na n\u00e1dvo\u0159\u00ed bylo p\u0159\u00edli\u0161 mnoho lid\u00ed. Kdyby tam byla jenom jeho maminka, tak snad ano, ale takhle?<\/div>\n
\n
Oba moc dob\u0159e v\u011bd\u011bli, \u017ee by spolu dva mu\u017ei b\u00fdt nem\u011bli, a nebyli si jisti, zda slu\u017eebnictvo v\u00ed o Billovi pravdu, nebo zda se jenom div\u00ed, pro\u010d se sle\u010dna Billian n\u00e1hle od\u00edv\u00e1 jako mu\u017e. P\u0159edpokl\u00e1dali, \u017ee spr\u00e1vn\u011b je druh\u00e1 mo\u017enost, jeliko\u017e jinak by u\u017e byl zajist\u00e9 ohe\u0148 na st\u0159e\u0161e. Nicm\u00e9n\u011b i tak si rad\u011bji po\u010d\u00ednali opatrn\u011b. Ve\u0161kerou svou l\u00e1sku a touhu d\u00e1vali do jedin\u00e9ho hlubok\u00e9ho pohledu jiskrn\u00fdch o\u010d\u00ed a do n\u011b\u017en\u00e9ho \u00fasm\u011bvu.<\/div>\n
„Ne\u0161et\u0159\u00ed\u0161 m\u011b, Tomi,“ vydechl znaven\u00fd Bill pot\u00e9, co Tomovi dovolil vst\u00e1t a op\u011bt uchopil sv\u016fj me\u010d.<\/div>\n
„Ne\u0161et\u0159\u00edm,“ potvrdil hn\u011bdovlas\u00fd chlapec pok\u00fdv\u00e1n\u00edm hlavy Billova slova. „Ale jen pro tv\u00e9 vlastn\u00ed dobro. On t\u011b tak\u00e9 \u0161et\u0159it nebude. Mus\u00ed\u0161 b\u00fdt pro souboj v t\u00e9 nejlep\u0161\u00ed mo\u017en\u00e9 form\u011b, proto\u017ee jak s\u00e1m v\u00ed\u0161, nebudu zap\u00edrat, \u017ee Louis je bohu\u017eel skute\u010dn\u011b vynikaj\u00edc\u00ed bojovn\u00edk. A j\u00e1 nechci, aby ti ubl\u00ed\u017eil.“<\/div>\n
„V\u0161ak j\u00e1 taky ne,“ povzdychl si Bill.<\/div>\n
Jejich souboj ji\u017e trval t\u00e9m\u011b\u0159 hodinu a on m\u011bl dojem, \u017ee mu ruka brzy upadne a tak\u00e9 ji\u017e byl unaven\u00fd. Hork\u00e9 po\u010das\u00ed jej zm\u00e1halo a on st\u011b\u017e\u00ed pletl nohama. Ale st\u00e1le se state\u010dn\u011b dr\u017eel, v\u011bd\u011bl, \u017ee souboj s Louisem m\u016f\u017ee b\u00fdt tak\u00e9 velice dlouh\u00fd a n\u00e1ro\u010dn\u00fd, a nebylo by dob\u0159e, aby pozd\u011bji podlehl nikoliv soupe\u0159ov\u00fdm ran\u00e1m, ale vlastn\u00ed \u00fanav\u011b. Za\u0165al proto zuby a usilovn\u011b se \u0159ezal hlava nehlava\u2026<\/div>\n
„Bille!“ vyhrkl Tom, kdy\u017e mu \u010dernovlas\u00fd chlapec n\u00e1hle zmizel ze zorn\u00e9ho pole.<\/div>\n
Rychle p\u0159iklekl k le\u017e\u00edc\u00ed postav\u011b.<\/div>\n
„Billi, jsi v po\u0159\u00e1dku?“<\/div>\n
„A\u2026 ano,“ zamumlal Bill st\u011b\u017e\u00ed sly\u0161iteln\u011b. „Jenom mne bol\u00ed hlava\u2026“<\/div>\n
Vratce se postavil na nohy, ale musel se ihned p\u0159idr\u017eet Toma. Hlava se mu toti\u017e po\u0159\u00e1d je\u0161t\u011b hodn\u011b motala a on m\u011bl pocit, \u017ee ztratil ve\u0161kerou svou s\u00edlu. Tom to vyc\u00edtil. Vzal Billa do n\u00e1ru\u010de a odnesl jej do alt\u00e1nu, kam si vz\u00e1p\u011bt\u00ed nechal p\u0159in\u00e9st d\u017eb\u00e1n se studenou vodou. Opatrn\u011b ji nalil do \u010d\u00ed\u0161e, kterou p\u0159ilo\u017eil k Billov\u00fdm rt\u016fm, a ten vd\u011b\u010dn\u011b polkl. Studen\u00e1 voda byla na jeho ne\u010dekanou z\u00e1vra\u0165 p\u0159epychov\u00fdm blahem a on po chv\u00edli polyk\u00e1n\u00ed uc\u00edtil, jak mot\u00e1n\u00ed hlavy ustupuje a jeho prsty op\u011bt za\u010d\u00ednaly nab\u00fdvat svou norm\u00e1ln\u00ed s\u00edlu. Vd\u011b\u010dn\u011b se na Toma usm\u00e1l.<\/div>\n
„D\u011bkuji ti.“<\/div>\n
„Nem\u00e1\u0161 za co,“ m\u00e1vl rukou Tom.<\/div>\n
Chv\u00edli vl\u00e1dlo ml\u010den\u00ed, ne\u017e de Peyrac op\u011bt v\u00e1\u017en\u00fdm hlasem pokra\u010doval.<\/div>\n
„Douf\u00e1m, \u017ee p\u0159i souboji nebude takov\u00e9hle vedro. To by mohlo celou situaci zna\u010dn\u011b zkomplikovat.“<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm,“ povzdychl si sklesle Bill. „Uvid\u00edme, jak se to cel\u00e9 vyvine.“<\/p>\n<\/div>\n
Zahled\u011bli se do o\u010d\u00ed, p\u0159i\u010dem\u017e pozvolna p\u0159est\u00e1vali vn\u00edmat sv\u011bt. V cel\u00e9 zahrad\u011b byli sami, v\u0161ichni se skr\u00fdvali n\u011bkde v chl\u00e1dku. Jedin\u00e9 \u017eiv\u00e9 bytosti v zahrad\u011b krom\u011b nich byli v \u00fazkostliv\u011b sest\u0159i\u017een\u00fdch ke\u0159\u00edch cvrlikaj\u00edc\u00ed pt\u00e1\u010dci a bzu\u010d\u00edc\u00ed v\u010delky, kter\u00e9 vyb\u00edraly z kv\u011bt\u016f omamn\u011b von\u00edc\u00edch kv\u011btin sladk\u00fd nektar. Ob\u010das se z nedalek\u00e9 st\u00e1je ozvalo tlumen\u00e9 zar\u017e\u00e1n\u00ed a z font\u00e1ny na n\u00e1dvo\u0159\u00ed vesele, i kdy\u017e velmi vzd\u00e1len\u011b, bublala voda.<\/div>\n
Bill c\u00edtil, jak mu Tom polo\u017eil ruku kolem pasu a jemn\u011b si jej tak p\u0159ivinul k sob\u011b. Hled\u011bl do za\u010dern\u011bn\u00fdch o\u010d\u00ed a obdivoval kontrast uhlov\u00fdch linek a \u010dokol\u00e1dov\u011b jisk\u0159iv\u00fdch duhovek, v nich\u017e se sem tam objevovaly drobouli\u010dk\u00e9 zlatav\u00e9 te\u010dky. Jednou rukou st\u00e1le hladil Bill\u016fv bok a ukazov\u00e1\u010dkem druh\u00e9 ruky n\u011b\u017en\u011b p\u0159ejel po nar\u016f\u017eov\u011bl\u00fdch lehce pootev\u0159en\u00fdch rtech, kter\u00e9 p\u0159\u00edmo vyz\u00fdvaly k polibku.<\/div>\n
Nev\u00e1hal a vyu\u017eil t\u00e9to \u0161ance, hled\u00edce p\u0159itom Billovi do o\u010d\u00ed. Zbo\u017e\u0148oval, jak se poka\u017ed\u00e9 p\u0159i takov\u00fdhlech n\u011b\u017enostech slast\u00ed prot\u00e1\u010dely v sloup, jak je Bill mhou\u0159il, a\u017e mu pod \u010dern\u00fdmi \u0159asami prosv\u00edtalo jenom b\u011blmo, vzdychaj\u00edc p\u0159itom jeho jm\u00e9no. Ten pohled Tom miloval, zbo\u017e\u0148oval, kdy\u017e vid\u011bl, \u017ee je Bill jenom v jeho moci a \u017ee mu t\u00edm dovoluje, aby si s n\u00edm d\u011blal, co chce. Oproti d\u00edvk\u00e1m, kter\u00e9 v\u0161ak m\u011bl p\u0159ed n\u00edm, toho nyn\u00ed Tom nevyu\u017e\u00edval, naopak. Cht\u011bl z\u00edskat Billovu d\u016fv\u011bru a nav\u00edc se mu zamlouvala n\u011b\u017en\u00e1 romantika.<\/div>\n
„Ach, Tomi!“ vydechoval Bill st\u00e1le \u010dast\u011bji, zakl\u00e1n\u011bj\u00edc p\u0159itom hlavu do hlubok\u00e9ho z\u00e1klonu.<\/div>\n
Tohle m\u011bl Tom nejrad\u0161i, kdy\u017e mu Bill obna\u017eil celou svou \u0161\u00edji. Miloval tu alabastrovou, sametov\u011b hebkou k\u016f\u017ei, pod n\u00ed\u017e c\u00edtil \u00fadery srdce, putuj\u00edc\u00ed tepnou. Jak r\u00e1d Billa na tahle m\u00edsta l\u00edbal! Drav\u011b, p\u0159esto v\u0161ak l\u00e1skypln\u011b zkoumal sv\u00fdmi pln\u00fdmi rty ka\u017edi\u010dk\u00fd milimetr k\u016f\u017ee, zat\u00edmco ho do rukou \u0161imraly Billovy dlouh\u00e9 vlasy\u2026<\/div>\n
Pro sam\u00e9 hlazen\u00ed a n\u011b\u017en\u00e1 sl\u016fvka ur\u010dena tomu druh\u00e9mu si ani jeden z nich nev\u0161iml, \u017ee u\u017e se za\u010d\u00edn\u00e1 stm\u00edvat. Dal jim to v\u011bd\u011bt a\u017e postupn\u011b se sn\u00e1\u0161ej\u00edc\u00ed chlad, kter\u00fd zp\u016fsobil chv\u011bn\u00ed jejich t\u011bl. Ruku v ruce si vym\u011bnili posledn\u00ed dlouh\u00fd polibek, na\u010de\u017e se vydali stm\u00edvaj\u00edc\u00ed se zahradou sm\u011brem k z\u00e1mku. Na n\u00e1dvo\u0159\u00ed ale spat\u0159ili hrab\u011bnku, kter\u00e1 se tv\u00e1\u0159ila velice ne\u0161\u0165astn\u011b.<\/div>\n
„Maminko! Co se d\u011bje?“ p\u0159isko\u010dil k n\u00ed starostliv\u011b Bill.<\/div>\n
„D\u011bje se to,“ smutn\u011b se pod\u00edvala na syna a pot\u00e9 i na Toma. „\u017de jsem se byla pod\u00edvat na Louise. V\u0161echna zran\u011bn\u00ed se mu ji\u017e zhojila. Tak\u017ee – „<\/div>\n
“ – z\u00edtra bude souboj,“ dokon\u010dil za ni Tom. „Je to tak?“<\/div>\n
Nebylo t\u0159eba odpov\u011bdi. Hrab\u011bnka prudce objala Billa a rozplakala se.<\/div>\n
„Ach ne! Pro\u010d to dopadlo takhle? Pro\u010d? Jestli\u2026 jestli mi t\u011b zabije\u2026“<\/div>\n
„Nezabije,“ ujistil ji Tom a pevn\u011b stiskl jej\u00ed rozechv\u011blou pa\u017ei. „Bill je p\u0159ipraven v\u00edce ne\u017e vynikaj\u00edcn\u011b, a pokud se mu n\u011bco stane, pak bude m\u00edt Louis co do \u010din\u011bn\u00ed se mnou.“<\/p>\n<\/div>\n
Chv\u00edli v\u0161ichni t\u0159i setrvali u font\u00e1ny v tich\u00e9m smutku, zat\u00edmco na nebi se rozza\u0159ovaly prvn\u00ed slzi\u010dky hv\u011bzd. I ze vzd\u00e1len\u00e9 mlhy, v n\u00ed\u017e se ztr\u00e1cel les, jakoby \u010di\u0161el mr\u00e1z a hrab\u011bn\u010diny vzlyky, Billova n\u00e1hl\u00e1 nejistota a Tomovo chmurn\u00e9 ml\u010den\u00ed celou atmosf\u00e9ru jenom podtrhovaly. Dokonce ani cvr\u010dkov\u00e9 nehr\u00e1li sv\u00e9 ve\u010dern\u00ed letn\u00ed p\u00edsn\u011b a netop\u00fd\u0159i, proh\u00e1n\u011bj\u00edc\u00ed se na pozad\u00ed inkoustov\u00e9 oblohy, vypadali jako p\u0159\u00edzra\u010dn\u00e9 st\u00edny.<\/div>\n
„Poj\u010fme,“ prolomil ticho jako prvn\u00ed Tom a vyzval tak ostatn\u00ed, aby jej n\u00e1sledovali do z\u00e1mku. „Tady stejn\u011b ji\u017e nic nezm\u016f\u017eeme. R\u00e1no b\u00fdv\u00e1 moud\u0159ej\u0161\u00ed ve\u010dera\u2026 a z\u00edtra \u00faderem poledne ji\u017e budeme v\u011bd\u011bt.“<\/div>\n
Na to se nedalo nic nam\u00edtat. Oba chlapci doprovodili hrab\u011bnku a\u017e do jej\u00ed lo\u017enice, na\u010de\u017e ode\u0161li do sv\u00e9 komnaty. P\u0159evl\u00e9kli se do dlouh\u00fdch no\u010dn\u00edch ko\u0161il\u00ed a ulehli. Tom ale po chv\u00edli zaznamenal, \u017ee Bill nem\u016f\u017ee zamhou\u0159it o\u010di, vid\u011bl, jak se v jejich skeln\u00e9 strnulosti odr\u00e1\u017e\u00ed m\u011bs\u00ed\u010dn\u00ed svit. Opatrn\u011b, aby jej z t\u00e9 strnulosti nevylekal, dotkl se lehce Billovy tv\u00e1\u0159e, kter\u00e1 se vz\u00e1p\u011bt\u00ed sto\u010dila sm\u011brem k n\u011bmu.<\/div>\n
„Tomi,“ za\u0161eptal Bill. „J\u00e1 se boj\u00edm\u2026“<\/div>\n
Tom ho ch\u00e1pal. S\u00e1m si vzpom\u00ednal, jak se takhle mstil sv\u00e9mu prvn\u00edmu nep\u0159\u00edteli. Bylo mu tehdy jeden\u00e1ct let a nebylo tomu d\u00e1vno, co se nau\u010dil zach\u00e1zet s kordem. A nem\u011bl tak dobrou pr\u016fpravu, jakou m\u011bl te\u010f Bill. Otec mu prost\u011b na\u0159\u00eddil, aby se s t\u00edm cizincem utkal\u2026 A on nem\u011bl na vybranou. Ale p\u0159esto\u017ee Bill byl na souboj mnohem l\u00e9pe p\u0159ipraven, ne\u017e on tehdy, ch\u00e1pal jeho velik\u00fd strach. Up\u0159en\u011b se zahled\u011bl do \u00fazkost\u00ed zv\u011bt\u0161en\u00fdch o\u010dek.<\/div>\n
„Neboj se, l\u00e1sko,“ za\u0161eptal ti\u0161e. „Ty to dok\u00e1\u017ee\u0161. J\u00e1 ti v\u011b\u0159\u00edm.“<\/div>\n
Bill v\u0161ak zavrt\u011bl hlavou.<\/div>\n
„Tomi, v\u017edy\u0165 j\u00e1 u\u017e nev\u00edm, jak m\u00e1m p\u0159esn\u011b dr\u017eet me\u010d! A nem\u00e1m \u017e\u00e1dnou s\u00edlu, s\u00e1m jsi to dnes vid\u011bl!“<\/div>\n
Tentokr\u00e1t to byl Tom, kdo zavrt\u011bl hlavou.<\/div>\n
„Billi, j\u00e1 nev\u011b\u0159\u00edm s\u00edle, kterou m\u00e1\u0161 tady,“ a stiskl hubenou pa\u017ei, „ale t\u00e9 s\u00edle, kterou m\u00e1\u0161 tady,“ a dotkl se jemn\u011b m\u00edst, kde bu\u0161ilo Billovo srdce.<\/p>\n<\/div>\n
Chv\u00edli na sebe jen tak hled\u011bli. Tom se sna\u017eil dodat sv\u00fdm hlubok\u00fdm pohledem Billovi ztracenou sebed\u016fv\u011bru a jemn\u011b ho p\u0159itom hladil ve vlasech. Trvalo mu v\u0161ak dlouho, ne\u017e se mu poda\u0159ilo tu vystra\u0161enou k\u0159ehkou bytost p\u0159im\u011bt ke sp\u00e1nku. Teprve, kdy\u017e se Bill\u016fv obli\u010dej pon\u011bkud uvolnil a dech se st\u00e1val hlubok\u00fdm a pravideln\u00fdm, zamhou\u0159il Tom o\u010di. V\u011b\u0159il, \u017ee Bill Louise poraz\u00ed. V\u011bd\u011bl, \u017ee je Louis sice jedn\u00edm z nejsiln\u011bj\u0161\u00edch protivn\u00edk\u016f, s nimi\u017e by se mohl utkat i on s\u00e1m, a co teprve tenhle drobn\u00fd chlapec, kter\u00fd d\u0159\u00edm\u00e1 vedle n\u011bj? Ale kdesi v srdci, tam, kam m\u016f\u017eou jen a pouze city, p\u0159esn\u011b tam c\u00edtil, \u017ee jeho l\u00e1ska souboj na \u017eivot a na smrt vyhraje. A s t\u00edmhle v\u011bdom\u00edm usnul.<\/p>\n<\/div>\n
autor: \u00c1\u010fa<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: \u00c1\u010fa Cel\u00fdm letn\u00edm sluncem zalit\u00fdm n\u00e1dvo\u0159\u00edm se rozl\u00e9hal \u0159in\u010div\u00fd zvuk ost\u0159e nabrou\u0161en\u00e9 oceli. Hrab\u011bnka st\u00e1la na terase a op\u00edrala se o kamenn\u00e9 z\u00e1bradl\u00ed, zat\u00edmco sledovala dva chlapce, kte\u0159\u00ed se na n\u00e1dvo\u0159\u00ed \u0161ermovali. Na rtech j\u00ed pohr\u00e1val \u00fasm\u011bv a v o\u010d\u00edch z\u00e1\u0159ila<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[196],"tags":[],"class_list":["post-15097","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-princezna-nebo-princ"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/15097","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=15097"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/15097\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=15097"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=15097"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=15097"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}