{"id":15115,"date":"2009-03-04T16:00:00","date_gmt":"2009-03-04T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=15080"},"modified":"2009-03-04T16:00:00","modified_gmt":"2009-03-04T15:00:00","slug":"princezna-nebo-princ-23","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/03\/04\/princezna-nebo-princ-23\/","title":{"rendered":"Princezna? Nebo princ? 23."},"content":{"rendered":"
autor: \u00c1\u010fa<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
„Tome,“ za\u010dal Bill, nedostal v\u0161ak p\u0159\u00edle\u017eitost svou v\u011btu dokon\u010dit. Tomovy \u017ehav\u00e9 rty jej uml\u010dely v hlubok\u00e9m dychtiv\u00e9m polibku.<\/div>\n
„Ne, l\u00e1sko, ne\u0159\u00edkej nic,“ vydechl je\u0161t\u011b hn\u011bdovlas\u00fd chlapec, ne\u017e t\u00e9m\u011b\u0159 definitivn\u011b zav\u0159el o\u010di pod n\u00e1porem t\u00e9 slasti, kterou mu Billovy rty poskytovaly.<\/div>\n
V\u011bd\u011bl, \u017ee dve\u0159e p\u0159i sv\u00e9m p\u0159\u00edchodu zamykal, nehrozilo jim tedy ne\u010dekan\u00e9 vyru\u0161en\u00ed. Vno\u0159il se do Billov\u00fdch \u00fast je\u0161t\u011b v\u00e1\u0161niv\u011bji a hladov\u011bji, nedbaj\u00edc p\u0159itom na fakt, \u017ee Bill za sebou nem\u00e1 \u017e\u00e1dn\u00e9 jin\u00e9 zku\u0161enosti, ne\u017e s n\u00edm. M\u011bl ale \u0161t\u011bst\u00ed, zd\u00e1lo se toti\u017e, \u017ee \u010dernovlas\u00fd chlapec d\u00e1v\u00e1 na intuici a city, ne\u017e na skute\u010dn\u00e9 z\u00e1\u017eitky \u010di pro\u017eitky. Polibky mu opl\u00e1cel se stejnou vervou, a kdy\u017e v tom slastn\u00e9m om\u00e1men\u00ed zaznamenal, \u017ee jej Tom zbavil kalhot, pouze \u0161\u0165astn\u011b vydechl. V\u011bd\u011bl toti\u017e, \u017ee nap\u011bt\u00ed, kter\u00e9 za\u010dal poci\u0165ovat, nen\u00ed nebezpe\u010dn\u00e9, \u017ee ho m\u00e1 na sv\u011bdom\u00ed ta zvl\u00e1\u0161tn\u00ed vodi\u010dka a \u017ee mu Tom ur\u010dit\u011b pom\u016f\u017ee.<\/div>\n
S radost\u00ed se pod\u0159izoval Tomov\u00fdm dotek\u016fm, u\u017e v\u011bd\u011bl, co to znamen\u00e1, kdy\u017e jej de Peyrac p\u0159eto\u010d\u00ed na b\u0159\u00ed\u0161ko a lehne si na n\u011bj. A nem\u00fdlil se, po chvili\u010dce uc\u00edtil sice v\u00fdraznou, ale krati\u010dkou bolest, kterou vz\u00e1p\u011bt\u00ed vytla\u010dily zcela jin\u00e9, naprosto n\u00e1dhern\u00e9 a bla\u017een\u00e9 pocity. Tiskl obli\u010dej\u00edk do pol\u0161t\u00e1\u0159e a srd\u00ed\u010dko mu bilo jako spla\u0161en\u00e9. Cht\u011bl promluvit nahlas, cht\u011bl Tomovi \u0159\u00edct, jak moc je to v\u0161echno fantastick\u00e9, b\u00e1l se ale, \u017ee by t\u00edm tahle kr\u00e1sn\u00e1 chv\u00edle ztratila sv\u00e9 kouzlo. Rad\u0161i tedy le\u017eel a se zav\u0159en\u00fdma o\u010dima si tohle v\u0161echno vychutn\u00e1val\u2026<\/div>\n
\n
Jakmile zaznamenal, \u017ee se v jeho t\u011ble rozpl\u00fdv\u00e1 Tomova vodi\u010dka, za\u010dal se zvedat. V\u011bd\u011bl toti\u017e, \u017ee te\u010f je na \u0159ad\u011b on a necht\u011bl nechat ani Toma, ani sebe \u010dekat. Proto ho velice zasko\u010dilo, kdy\u017e jej Tom zarazil a volnou rukou st\u00e1hl zp\u011bt na postel.<\/div>\n
„Pro\u010d jsi mne zastavil?“ zeptal se smutn\u011b. „To u\u017e mne nem\u00e1\u0161 r\u00e1d?“<\/div>\n
Toma jeho posledn\u00ed v\u011bta zasko\u010dila.<\/div>\n
„Ale to v\u00ed\u0161, \u017ee t\u011b m\u00e1m r\u00e1d, ty m\u016fj bl\u00e1z\u00ednku!“ objal Billa, kter\u00fd se mu t\u00e1zav\u011b d\u00edval do o\u010d\u00ed. „Pr\u00e1v\u011b proto dnes ud\u011bl\u00e1me zm\u011bnu.“<\/div>\n
Bill nech\u00e1pav\u011b svra\u0161til obo\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Jakou zm\u011bnu?“<\/div>\n
Te\u010f se pro zm\u011bnu tro\u0161ku zarazil Tom. N\u00e1hle nev\u011bd\u011bl, jak m\u00e1 Billa nav\u00e9st k tomu, aby do n\u011bj vnikl tak, jako p\u0159ed chv\u00edl\u00ed on do n\u011bj. Nev\u011bd\u011bl, jak moc m\u00e1 Bill v tomhle sm\u011bru velikou intuici a tak\u00e9 necht\u011bl, aby se n\u011bco n\u011bjak pokazilo. Zhluboka se tedy nadechl.<\/div>\n
„No. V\u00ed\u0161, jak jsem se p\u0159ed chv\u00edl\u00ed dot\u00fdkal j\u00e1 tebe? Kam jsem ti um\u00edstil to, \u010d\u00edm b\u011b\u017en\u011b \u010d\u016fr\u00e1me, abych do tebe mohl vypustit vodi\u010dku?“<\/div>\n
Bill p\u0159ik\u00fdvl.<\/div>\n
„Tak to sam\u00e9 te\u010f ud\u011bl\u00e1\u0161 ty se mnou. Ano?“<\/div>\n
\u010cernovlas\u00fd chlapec p\u0159ekvapen\u011b vykulil o\u010di, div\u017ee mu nevypadly z d\u016flk\u016f.<\/div>\n
„Skute\u010dn\u011b?“ vydechl. „Ale j\u00e1\u2026 J\u00e1 to neum\u00edm! Co kdy\u017e n\u011bco zkaz\u00edm?“<\/div>\n
Tom lehce proto\u010dil o\u010di v sloup.<\/div>\n
„Neboj, Billi, nezkaz\u00ed\u0161,“ mrkl na n\u011bj. „Prost\u011b se tou \u010d\u00e1st\u00ed t\u011bla p\u0159ibl\u00ed\u017e\u00ed\u0161 ke mn\u011b, a a\u017e se budeme dot\u00fdkat, tak prost\u011b jenom zatla\u010d\u00ed\u0161, aby ses do m\u011b dostal, ch\u00e1pe\u0161? A pak u\u017e to p\u016fjde samo.“<\/div>\n
Bill se na chv\u00edli zamyslel.<\/div>\n
„Ale nebude\u0161 zrovna kakat, \u017ee ne?“ zeptal se skoro a\u017e boj\u00e1cn\u011b. „To by se to pak toti\u017e nepovedlo.“<\/div>\n
Nech\u00e1pal, pro\u010d se Tom n\u00e1hle ude\u0159il dlan\u00ed do \u010dela a bezmocn\u011b zavyl. V\u017edy\u0165 to je p\u0159ece pravda, ne? Musel se p\u0159ece zeptat, necht\u011bl nic pokazit, u\u017e jen proto, aby m\u011bl Tom z n\u00e1sledn\u00e9ho procesu stejn\u011b kr\u00e1sn\u00e9 pocity, jako m\u011bl p\u0159ed chv\u00edl\u00ed on s\u00e1m.<\/div>\n
„Ne, Billi, neboj se,“ odpov\u011bd\u011bl Tom pot\u00e9, co znovu dok\u00e1zal ovl\u00e1dnout sv\u016fj hlas. „Nic takov\u00e9ho se d\u00edt nebude. Prost\u011b ud\u011blej to, co ti pov\u00edd\u00e1m, a bude to v\u0161echno zcela v po\u0159\u00e1dku.“<\/div>\n
„Dob\u0159e,“ p\u0159ik\u00fdvl Bill kr\u00e1snou hlavou.<\/div>\n
Nejist\u011b sledoval, jak se Tom p\u0159ekulil na b\u0159icho, a na jeho v\u00fdzvu se na n\u011bj polo\u017eil. Naslouchal, jak mu Tom tichounce rad\u00ed, co m\u00e1 jak d\u011blat, ale p\u0159esto\u017ee jej poslouchal, m\u011bl Bill pon\u011bkud strach. Tohle p\u0159eci nem\u016f\u017ee vyj\u00edt!<\/div>\n
Najednou ale uc\u00edtil, jak pot\u00e9, co se k n\u011bmu Tomovo pozad\u00ed rychle a ne\u010dekan\u011b p\u0159ibl\u00ed\u017eilo, zmizelo jeho p\u0159irozen\u00ed v hlubin\u00e1ch Tomova t\u011bla. P\u0159ekvapen\u011b pootev\u0159el \u00fasta. Jak se to mohlo poda\u0159it? Nem\u011bl ale mnoho \u010dasu na p\u0159em\u00fd\u0161len\u00ed, Tom se toti\u017e za\u010dal rytmicky pohybovat a Billa se ihned zmocnil skoro tak n\u00e1dhern\u00fd pocit, jako p\u0159ed n\u011bkolika minutami. Poddal se Tomov\u00fdm pohyb\u016fm a spolupracoval tak, jak mu to jen jeho drobn\u00e9 zasko\u010den\u00e9 t\u011bl\u00ed\u010dko dovolovalo. Po chv\u00edli dokonce zjistil, \u017ee si je ve sv\u00fdch pohybech mnohem jist\u011bj\u0161\u00ed! Na tv\u00e1\u0159i mu nasko\u010dil \u00fasm\u011bv, a kdy\u017e zjistil, \u017ee Tomovy rty jsou tak\u00e9 rozta\u017eeny do vesel\u00e9 podkovi\u010dky, za\u010dal se velice radovat. Povedlo se to! Tom m\u00e1 z jeho dotek\u016f ur\u010dit\u011b stejnou radost, jakou m\u011bl on s\u00e1m z t\u011bch jeho\u2026<\/div>\n
P\u0159i\u0161lo mu a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 brzy, kdy\u017e c\u00edtil, jak ho opou\u0161t\u00ed nepokojn\u00e1 vodi\u010dka, na\u010de\u017e se Tom odkulil z jeho dosahu. Nezmizel v\u0161ak \u00fapln\u011b, jenom se na posteli tro\u0161ku posunul a h\u0159ejiv\u00fdm objet\u00edm p\u0159im\u011bl Billa, aby si lehnul vedle n\u011bj. Chv\u00edli se na sebe jenom n\u011b\u017en\u011b usm\u00edvali, ne\u017e se Tom za\u010dal zvedat.<\/div>\n
„Kam jde\u0161?“ zeptal se Bill a v jeho hlase byl zn\u00e1t smutek. Necht\u011bl, aby jeho l\u00e1ska te\u010f kamkoliv chodila!<\/div>\n
„Neboj se,“ pohladil jej Tom s \u00fasm\u011bvem po tv\u00e1\u0159i. „Jdu jenom nahl\u00e1sit tv\u00e9 mamince, jak vypad\u00e1 ta tvoje r\u00e1na, a pak sem zase p\u0159ijdu, ano? Ale ty mus\u00ed\u0161 mezit\u00edm hezky le\u017eet, aby se ti ta noha co nejd\u0159\u00edve uzdravila. Ano?“<\/div>\n
„Ano,“ p\u0159ik\u00fdvl hlavou Bill a sledoval Toma, dokud z jeho komnaty neode\u0161el.<\/p>\n<\/div>\n
Pak se stulil pod pe\u0159inu a zahled\u011bl se sm\u011brem k oknu, j\u00edm\u017e do kr\u00e1sn\u00e9 m\u00edstnosti vnikal st\u0159\u00edbrn\u00fd m\u011bs\u00ed\u010dn\u00ed svit. C\u00edtil se tak nev\u00fdslovn\u011b \u0161\u0165astn\u00fd! P\u0159e\u017eil tuhle bitvu, dok\u00e1zal Tomovi zp\u016fsobit ty n\u00e1dhern\u00e9 pocity\u2026 a nav\u00edc to vypadalo, \u017ee jeho maminka se ji\u017e s Tomem stihla sp\u0159\u00e1telit. Bylo mu sice velmi l\u00edto toho, \u017ee se takov\u00e9ho \u0161t\u011bst\u00ed nemohl do\u017e\u00edt jeho otec, jenom\u017ee pro tento okam\u017eik \u0161\u0165astn\u00e9 my\u0161lenky p\u0159eb\u00edjely ty ne\u0161\u0165astn\u00e9. A bylo to pr\u00e1v\u011b tohle \u0161t\u011bst\u00ed, kter\u00e9 se te\u010f kolem n\u011bj d\u011blo, co mu vl\u00e9valo do \u017eil energii na to, aby se s Louisem utkal. Necht\u011bl mu sice br\u00e1t \u017eivot, ale v hloubi du\u0161e v\u011bd\u011bl, \u017ee bude muset, pokud tedy nebude cht\u00edt, aby byl zni\u010den jeho vlastn\u00ed. Za\u010d\u00ednalo ho omamovat tu\u0161en\u00ed, \u017ee bude m\u00edt dost s\u00edly k tomu, aby nad t\u00edm z\u00e1ke\u0159n\u00fdm mlad\u00edkem vyhr\u00e1l. V\u017edy\u0165 mezi pozorovateli bude i jeho maminka a Tom, oba budou na jeho stran\u011b, a p\u0159esto\u017ee to jsou dv\u011b tak rozd\u00edln\u00e9 bytosti, ten den ho budou povzbuzovat jako jeden. Ani nev\u011bd\u011bl, kdy se mu poda\u0159ilo hluboce usnout. To, \u017ee k n\u011bmu p\u0159i\u0161el Tom, kter\u00fd jej chv\u00edli \u0161\u0165astn\u011b pozoroval, ne\u017e se s\u00e1m uch\u00fdlil ke sp\u00e1nku, o tom Bill nem\u011bl sebemen\u0161\u00ed pon\u011bt\u00ed, jeliko\u017e se tou dobou ji\u017e d\u00e1vno toulal p\u016fvabnou \u0159\u00ed\u0161\u00ed sn\u016f\u2026<\/p>\n<\/div>\n
S nadch\u00e1zej\u00edc\u00edmi dny Billovi p\u0159ib\u00fdvalo st\u00e1le v\u00edce sil. Jeho zran\u011bn\u00ed se hojilo p\u0159\u00edmo uk\u00e1zkov\u011b a on jen z\u00e1\u0159il, kdy\u017e od doby, kdy p\u0159ivlekli na z\u00e1mek Louise, nevyvstalo mezi hrab\u011bnkou a Tomem ji\u017e \u017e\u00e1dn\u00e9 nap\u011bt\u00ed, ba naopak, vypadalo to, jako by se ti dva znali ji\u017e \u0159adu let. Oba s n\u00edm tr\u00e1vili voln\u00e9 chv\u00edle v alt\u00e1nu v rozlehl\u00e9 zahrad\u011b, kam jim sluhov\u00e9 ka\u017edou chv\u00edli p\u0159inesli novou porci \u010derstv\u00fdch jahod se studenou smetanou. Nyn\u00ed ji\u017e hrab\u011bnka nenutila Billa, aby ty drobn\u00e9 \u010derven\u00e9 plody kr\u00e1jel na je\u0161t\u011b men\u0161\u00ed kous\u00ed\u010dky, neopravovala jeho sed ani jej nekomandovala za nezp\u016fsobn\u00e9 sm\u00e1\u010den\u00ed rt\u016f v lahodn\u00e9 smetan\u011b. V\u011bt\u0161inou to ani nebylo t\u0159eba, proto\u017ee jej\u00ed v\u00fdchova zanechala v Billovi poz\u016fstatky. Sed\u011bl vzp\u0159\u00edmen\u011b, s dokonale rovn\u00fdmi z\u00e1dy, lokty dr\u017eel t\u011bsn\u011b u t\u011bla a p\u0159\u00edbor v dlouh\u00fdch \u0161t\u00edhl\u00fdch prstech dr\u017eel p\u0159esn\u011b podle etikety. Jedin\u00e9, od \u010deho tedy upustil, bylo porcov\u00e1n\u00ed jahod a taky se sm\u011bl smetany nap\u00edt, kdykoliv se mu zacht\u011blo. Nicm\u00e9n\u011b tyhle drobnosti, jak\u00fdmi byl t\u0159eba pr\u00e1v\u011b zmi\u0148ovan\u00fd posed, Bill vypustit odm\u00edtal, d\u011blal je toti\u017e naprosto p\u0159irozen\u011b a automaticky. A hrab\u011bnka, a\u010d byla zpo\u010d\u00e1tku pohor\u0161ena, \u017ee jej\u00ed syn m\u00e1 nikoliv nev\u011bstu, ale \u017eenicha, nyn\u00ed s \u00fasm\u011bvem pozorovala, jak to t\u011bm dv\u011bma vedle sebe slu\u0161\u00ed.<\/div>\n
„M\u00e1m n\u00e1vrh,“ \u0159ekla po chv\u00edli.<\/div>\n
„Jak\u00fd?“ zeptal se Bill a zp\u016fsobn\u011b si ot\u0159el po napit\u00ed rty do ubrousku, zat\u00edmco Tom si je bezosty\u0161n\u011b ol\u00edzl jako ko\u010dka.<\/div>\n
„Sama tohle panstv\u00ed spravovat nemohu,“ pravila tich\u00fdm hlasem. „Mimoto, a\u017e Louise zabije\u0161, pak se k n\u00e1m p\u0159ipoj\u00ed i zem\u011b de Est\u00e9llea, nebo\u0165 Louis\u016fv otec, tak jako tv\u016fj, Bille, padl v bitv\u011b. Proto bych tedy p\u0159edlo\u017eila tento n\u00e1vrh, budete – li souhlasit.“<\/div>\n
P\u0159itom se pod\u00edvala nikoliv na sv\u00e9ho syna, ale na Toma.<\/div>\n
„P\u0159enech\u00e1m v\u00e1m jak zem\u011b sv\u00e9, tak zem\u011b de Est\u00e9llea, proto\u017ee sama bych je neuhl\u00eddala. Vy dva jste mlad\u00ed a siln\u00ed, tak\u017ee to na rozd\u00edl ode mne dok\u00e1\u017eete. A va\u0161i vl\u00e1du nad t\u011bmito zem\u011bmi zpe\u010det\u00edme va\u0161\u00ed svatbou.“<\/div>\n
Bill se p\u0159i jej\u00edch posledn\u00edch slovech zakuckal tak, \u017ee smetanou pot\u0159\u00edsnil ubrus na stole.<\/div>\n
„Sva\u2026 svatbou?“<\/div>\n
„Jist\u011b,“ usm\u00e1la se hrab\u011bnka. „Jen slep\u00fd by si nev\u0161iml, jak jste vy dva spolu \u0161\u0165astni. Po\u010dk\u00e1me, a\u017e Louise poraz\u00ed\u0161 a pak v\u00e1m nech\u00e1m vystrojit velkolepou svatbu, aby se va\u0161e l\u00e1ska stvrdila jednou prov\u017edy.“<\/div>\n
Chv\u00edli pobaven\u011b pozorovala, jak se z toho ani jeden z chlapc\u016f nem\u016f\u017ee vzpamatovat. V\u011bd\u011bla, \u017ee jim touhle zpr\u00e1vou pravd\u011bpodobn\u011b p\u0159ivod\u00ed men\u0161\u00ed \u0161ok, ale \u017ee by zas a\u017e tak velik\u00fd? Jako prvn\u00ed se vzpamatoval Tom. Vstal, p\u0159e\u0161el k Billov\u011b matce, poklekl p\u0159ed ni a uchopil jej\u00ed ruku, p\u0159i\u010dem\u017e ji na h\u0159bet lehce pol\u00edbil.<\/div>\n
„D\u011bkujeme,“ uklonil se.<\/div>\n
Teprve p\u0159i jeho slovu se z tranzu probral i Bill. Tom se na chv\u00edli lekl, aby si to \u010dernovlas\u00fd chlapec nerozmyslel. Kdy\u017e se v\u0161ak na Billa pod\u00edval, v\u011bd\u011bl, \u017ee jak\u00e9koliv nebezpe\u010d\u00ed je za\u017eehn\u00e1no, chlapec toti\u017e ihned padl sv\u00e9 matce kolem krku. Nebyl sice schopn\u00fd slova, mluvit v\u0161ak nemusel, jeho radostn\u011b z\u00e1\u0159\u00edc\u00ed o\u010di mluvily za v\u0161e. A v tu chv\u00edli se v\u0161ichni t\u0159i c\u00edtili nej\u0161\u0165astn\u011bji, jak se jen ve sv\u00fdch \u017eivotech c\u00edtit mohli.<\/p>\n<\/div>\n
autor: \u00c1\u010fa<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: \u00c1\u010fa „Tome,“ za\u010dal Bill, nedostal v\u0161ak p\u0159\u00edle\u017eitost svou v\u011btu dokon\u010dit. Tomovy \u017ehav\u00e9 rty jej uml\u010dely v hlubok\u00e9m dychtiv\u00e9m polibku. „Ne, l\u00e1sko, ne\u0159\u00edkej nic,“ vydechl je\u0161t\u011b hn\u011bdovlas\u00fd chlapec, ne\u017e t\u00e9m\u011b\u0159 definitivn\u011b zav\u0159el o\u010di pod n\u00e1porem t\u00e9 slasti, kterou mu Billovy rty poskytovaly.<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[196],"tags":[],"class_list":["post-15115","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-princezna-nebo-princ"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/15115","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=15115"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/15115\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=15115"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=15115"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=15115"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}