{"id":15128,"date":"2009-03-02T18:00:00","date_gmt":"2009-03-02T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=15093"},"modified":"2009-03-02T18:00:00","modified_gmt":"2009-03-02T17:00:00","slug":"1000-meere-3","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/03\/02\/1000-meere-3\/","title":{"rendered":"1000 Meere 3."},"content":{"rendered":"
autor: Bitter<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Tom vstal. Sly\u0161el, \u017ee v koupeln\u011b te\u010de voda. Bill vy\u0161el z koupelny, nenamalovanej a bylo na n\u011bm vid\u011bt, \u017ee je nerv\u00f3zn\u00ed. Nev\u011bd\u011bl, co bude d\u00e1l, Tom mu sl\u00edbil, \u017ee dneska p\u016fjdou spolu za Andreasem a toho se b\u00e1l nejv\u00edc. B\u00e1l se toho, co mu je schopnej Andreas nakecat a b\u00e1l se Tomovy reakce, co kdyby mu Andreas opravdu prozradil, \u017ee ho miluje? Co potom? Tom by se na n\u011bj ur\u010dit\u011b vyka\u0161lal a a\u0165 si s n\u00edm Andreas d\u011bl\u00e1, co chce. Na druhou stranu doufal, \u017ee Andreas bude ml\u010det. V\u017edy\u0165 co by t\u00edm z\u00edskal…<\/div>\n
„Br\u00fd r\u00e1no. Ty tady asi tu\u017eku na o\u010di nem\u00e1\u0161, vi\u010f.“ Zasm\u00e1l se na Toma.<\/div>\n
„Leda lih\u00e1\u010d.“<\/div>\n
„D\u00edk, nechci.“<\/div>\n
„Hele, m\u016f\u017eem si promluvit?“<\/div>\n
„J-jo jasn\u011b…“ Bill k\u00fdvl a d\u00e1l se obl\u00edkal.<\/div>\n
„V\u00ed\u0161, von v\u010dera Andreas \u0159\u00edkal… no prost\u011b n\u011bco v tom smyslu, \u017ee m\u011b snad miluje\u0161 nebo co…“ Tom to \u0159\u00edkal naprosto lhostejn\u00fdm tonem. Bill se zarazil uprost\u0159ed pohybu. „V\u016fbec nevim, co ho to napadlo za pitomost… nebo… koal, \u017ee jo?“<\/div>\n
„Tome…“ Za\u010dal Bill v\u00e1hav\u011b, ale Tom ho utnul.<\/div>\n
„Hlavn\u011b mi pros\u00edm t\u011b ne\u0159\u00edkej, \u017ee je to pravda.“ Bill se na n\u011bj provinile zad\u00edval. Co mu m\u011bl \u0159\u00edct. Lh\u00e1t jemu neum\u011bl, u n\u011bkoho jin\u00fdho mu to ned\u011blalo probl\u00e9my, Tomovi lh\u00e1t neum\u011bl.<\/div>\n
\n
„J\u00e1… omlouv\u00e1m se…“<\/div>\n
„Co\u017ee?! To jako \u017ee nekecal?“ Bill sklopil hlavu. „To si d\u011bl\u00e1\u0161 srandu, n\u00e9? To… Je\u017ei\u0161i, Bille?! Co to do tebe vjelo? Zamyslel ses taky n\u011bkdy nad tim? Co sis jako myslel? V\u017edy\u0165 to je… toe…“<\/div>\n
„Tome… j\u00e1…“ Bill mu cht\u011bl alespo\u0148 n\u011bco \u0159\u00edct na obhajobu, ale Tom mu nedal p\u0159\u00edle\u017eitost.<\/div>\n
„Ne, ml\u010d. To… n\u011bjak se to vy\u0159e\u0161\u00ed… to nen\u00ed, nem\u016f\u017ee bejt tak, \u017ee bys m\u011b… prost\u011b ne.“ Tom si dal hlavu do dlan\u00ed a zni\u010den\u011b si sedl na pohovku. „Bille… N\u011bjak se to mus\u00ed vy\u0159e\u0161it, je p\u0159ece blbost, abys m\u011b…“ n\u011bjak mu to slovo ne\u0161lo na jazyk, „miloval… Ur\u010dit\u011b sis to jen vsugeroval… jinak to nevid\u00edm… Andreas t\u011b jenom neml\u00e1til, vi\u010f. No a tak to muselo n\u011bjak vzniknout, prost\u011b jsi se na m\u011b upnul. Nic v\u00edc to bejt nem\u016f\u017ee… v\u017edy\u0165… “ Bill jen hypnotizoval zem pod sebou. Tak takhle to Tom vid\u011bl… Sedl si naproti n\u011bmu do k\u0159esla a \u010dekal, co Tom \u0159ekne. V\u011bd\u011bl, \u017ee jestli se to Tom n\u011bkdy dozv\u00ed, nedopadne to dob\u0159e, ale doufal, \u017ee ho to nech\u00e1 alespo\u0148 vysv\u011btlit, jen\u017ee co vysv\u011btlit… jak vysv\u011btlit vlastn\u00edmu dvoj\u010deti, \u017ee se do n\u011bj zamiloval. Jen\u017ee a\u0165 to prob\u00edral z jak\u00e9koli strany, v\u0161echno tomu nasv\u011bd\u010dovalo.<\/div>\n
„Z\u00edtra dojdem k n\u011bjak\u00fdmu psychologovi…“<\/div>\n
„Ale Tome…“<\/div>\n
„Ticho. Mus\u00ed\u0161 si o tom, co se d\u011blo s Andreasem, promluvit, proto\u017ee s\u00e1m vid\u00ed\u0161, jak t\u011b to vzalo.“<\/div>\n
„Ty si mysl\u00ed\u0161, \u017ee jsem se zbl\u00e1znil?“<\/div>\n
„Ne, to ne, ale pot\u0159ebuje\u0161 n\u011bkoho, kdo v\u00ed, jak ti pomoct a j\u00e1 nev\u00edm jak. Cht\u011bl bych… ale jin\u00e1 mo\u017enost m\u011b nenapad\u00e1. Promluv\u00edte si a p\u0159ijdou na to, kde se vzala ta chyba. Ur\u010dit\u011b to bude nejlep\u0161\u00ed \u0159e\u0161en\u00ed, neboj.“ Zvedl se a do\u0161el k Billovi. Prudce ho objal. „Neboj, n\u011bjak se to vysv\u011btl\u00ed…“ Tom si nep\u0159ipou\u0161t\u011bl nic jin\u00e9ho, ne\u017e \u017ee je to n\u011bjak\u00fd zkrat. Bill se asi Andrease b\u00e1l a t\u00edm se ke mn\u011b upnul. Tam si asi vsugeroval ten nesmysl. P\u0159ece se do m\u011b nemohl zamilovat, to je blbost. Ur\u010dit\u011b to bylo takhle. Nav\u00edc, kdy\u017e to Andreas v\u011bd\u011bl, ur\u010dit\u011b to Billovi po\u0159\u00e1d p\u0159edhazoval a t\u00edm ho v tom utvrdil…<\/em><\/div>\n
Zat\u00edmco Tom si po\u0159\u00e1d dokola opakoval pro n\u011bj jedin\u00fd p\u0159ijateln\u00fd vysv\u011btlen\u00ed, Bill bojoval se slzami.<\/div>\n
M\u00e1 m\u011b za bl\u00e1zna. Mysl\u00ed si, \u017ee jsem se zbl\u00e1znil z toho, jak se ke m\u011b Andreas choval… To p\u0159ece nem\u016f\u017ee myslet v\u00e1\u017en\u011b… A pak, \u017ee kdy\u017e jsme dvoj\u010data, m\u00e1me stejn\u00e9 pocity… Blbost. Co si mysl\u00ed, \u017ee kdy\u017e ze m\u011b n\u011bjakej blbej psycholog dostane p\u0159izn\u00e1n\u00ed, \u017ee m\u011b Andreas zn\u00e1silnil, a ne jednou, \u017ee to bude v pohod\u011b? \u017de jsem si to v\u0161echno jen vsugeroval, proto\u017ee… pro\u010d vlastn\u011b?<\/em><\/div>\n
Tome, poboha, jak t\u011b tohle mohlo napadnout…<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Bill vystoupil z auta. Neochotn\u011b se vydal za Tomem, kter\u00fd ho vedl do kancel\u00e1\u0159e jednoho psychologa. Sna\u017eil se to v\u010dera Tomovi vymluvit snad stokr\u00e1t, ale Tom si nenechal nic namluvit. Rozhodl a domluvil se s doktorem, \u017ee Bill tam p\u00e1r dn\u00ed z\u016fstane, aby si odpo\u010dinul.<\/div>\n
„Tome… „<\/div>\n
„Ne.“ Tom podal Billovi jeho ta\u0161ku. „J\u00e1 se stavim. Domluvim se s doktorem. Doma jsem nic ne\u0159ek, nikdo to nev\u00ed, tak\u017ee se neboj, \u017ee by se to dostalo ven. Zatim \u010dau.“<\/div>\n
Tom se s Billem rozlou\u010dil a ani se neohl\u00e9dl. Po\u0159\u00e1d ho s\u017e\u00edral pocit, \u017ee ud\u011blal n\u011bco blb\u011b.<\/div>\n
Ale co m\u011bl d\u011blat jin\u00fdho? Nic, ud\u011blal to nejlep\u0161\u00ed. P\u0159ece – p\u0159ece je blbost, aby k Billovi c\u00edtil to sam\u00fd… to je hloupost… Ano, Bill pro n\u011bj byla ta nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed osoba v \u017eivot\u011b a neum\u011bl si p\u0159edstavit \u017eivot bez n\u011bj. Na n\u011bj se mohl ve v\u0161em spolehnout, se v\u0161\u00edm se mu m\u016f\u017ee sv\u011b\u0159it, v\u017edycky mu porad\u00ed a v\u017edycky ho rozesm\u00e1l, kdy\u017e mu bylo zle. Tom si byl t\u00e9m\u011b\u0159 jist\u00fd, \u017ee kdyby musel, zabil by pro n\u011bj. S hr\u016fzou si uv\u011bdomoval, \u017ee od tohohle je jen kr\u016f\u010dek k tomu, aby se zamiloval, ale on ho neud\u011bl\u00e1, nesm\u00ed… jen\u017ee co kdy\u017e ten kr\u016f\u010dek ud\u011blal?<\/p>\n<\/div>\n
T\u00fdden uplynul jako voda. T\u00fdden co byl Bill zav\u0159en\u00fd mezi \u010dty\u0159mi st\u011bnami pokoje a podrobov\u00e1n v\u00fdslech\u016fm, kter\u00e9 mu m\u011bly \u00fadajn\u011b pomoct. Jen\u017ee jemu nepomohly, naopak.<\/div>\n
Srazily ho na \u00fapln\u00fd dno. Musel mluvit o Andreasovi o jejich h\u00e1dk\u00e1ch o tom, jak ho bil, i o tom, \u017ee ho zn\u00e1sil\u0148oval. To bylo pro n\u011bj nejhor\u0161\u00ed, proto\u017ee kdy\u017e se to stalo, v\u017edycky byl druh\u00fd den n\u011bjak\u00fd koncert nebo n\u011bjak\u00e1 fotosession a on se t\u00edm nemohl zab\u00fdvat, nep\u0159ipou\u0161t\u011bl si to a ve\u010der se pak Andreas k n\u011bmu v\u017edycky choval tak kr\u00e1sn\u011b, \u017ee poka\u017ed\u00e9 uv\u011b\u0159il, \u017ee je to u\u017e kone\u010dn\u011b naposled, a te\u010f? Te\u010f to na n\u011bj dolehlo v\u0161echno najednou. V noci se s k\u0159ikem probouzel z no\u010dn\u00edch m\u016fr nebo je cel\u00e9 probre\u010del a v\u0161echno d\u00e1val za vinu Tomovi. To on ho sem p\u0159ivezl, a ani ho nenav\u0161t\u00edvil. Sl\u00edbil, \u017ee se uk\u00e1\u017ee a nic. Ka\u0161lal na n\u011bj a jeho slib, \u017ee ho v tom nenech\u00e1, se rozplynul do pr\u00e1zna. Je\u0161t\u011b nikdy nebyl tak s\u00e1m. Tom s n\u00edm v\u017edycky byl, a\u0165 se d\u011blo cokoli, a te\u010f kdy\u017e ho nejv\u00edc pot\u0159eboval, opustil ho. Tom je ur\u010dit\u011b doma a v duchu si gratuluje, jak se m\u011b p\u011bkn\u011b zbavil. Ud\u011blal ze m\u011b bl\u00e1zna…<\/em><\/div>\n
Nen\u00e1vid\u00edm ho… Nen\u00e1vid\u00edm!!!!!!!!!!!!!!!!<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Tom zaklepal na kancel\u00e1\u0159 doktora Vernera. Ne\u010dekal na vyzv\u00e1n\u00ed d\u00e1le, ne\u010dekal na nic. \u0160el sem s jedin\u00fdm c\u00edlem – odv\u00e9st odtud Billa pry\u010d a to okam\u017eit\u011b. Za celou dobu, co tam byl, mu nedovolili jedinou n\u00e1v\u0161t\u011bvu s od\u016fvodn\u011bn\u00edm, \u017ee Bill je na tom opravdu zle.<\/div>\n
„Jdu si pro bratra. U\u017e tady nebude.“<\/div>\n
„Ale to nep\u0159ipad\u00e1 v \u00favahu…“<\/div>\n
„Mn\u011b je fuk, co p\u0159ipad\u00e1 nebo nep\u0159ipad\u00e1 v \u00favahu, d\u011bl\u00e1te z n\u011bj trosku! Sledujete ho tady jak pokusn\u00fdho kr\u00e1l\u00edka! Byla chyba ho sem v\u00edst, to vy ho zni\u010d\u00edte. Jdu pro n\u011bj a nechci nic sly\u0161et.“<\/div>\n
„Je mi l\u00edto, pane Kaulitzi, ale va\u0161eho bratra pustit nem\u016f\u017eeme.“<\/div>\n
„Tak jinak.“ Tom vyt\u00e1hl \u0161ekovou kn\u00ed\u017eku. „Kolik?“<\/div>\n
„Co pros\u00edm?“<\/div>\n
„No kolik. Ne\u0159\u00edkejte, \u017ee by se v\u00e1m pen\u00edze nehodily. Na ty va\u0161e „z\u00e1zra\u010dn\u00fd“ pr\u00e1\u0161ky… nebo snad chcete nov\u00fd auto…“<\/div>\n
„To nep\u0159ipad\u00e1 v \u00favahu.“<\/div>\n
„Kolik.“ Zopakoval znovu Tom tvrd\u011b. Pot\u0159eboval odsud Billa dostat a bylo mu putna jak, i kdyby mu m\u011bl d\u00e1t v\u0161echny pen\u00edze, co m\u011bl na kont\u011b, hlavn\u011b, \u017ee Bill bude venku, odveze ho do jejich spole\u010dn\u00fdho domku, a u\u017e ho nikam nepust\u00ed samotn\u00fdho.<\/p>\n<\/div>\n
Bill le\u017eel na posteli a nevn\u00edmal nic kolem sebe. K \u010demu by to taky bylo, kdy\u017e je to tady v\u0161echno stejn\u00fd? Nev\u0161iml si ani toho, \u017ee kamera se vypla. Po tv\u00e1\u0159\u00edch mu n\u011bm\u011b tekly slzy a v duchu prokl\u00ednal jedin\u00e9ho \u010dlov\u011bka. Ne Toma, ne Andrease, sebe. Prokl\u00ednal se za svoji naivitu, za to, \u017ee to tenkr\u00e1t Andreasovi \u0159\u00edkal, za to, \u017ee to Tomovi nevymluvil… Tom… zase Tom. U\u017e na n\u011bj necht\u011bl myslet, tolik ho to bolelo, ale jeho my\u0161lenky se k n\u011bmu v\u017edycky sto\u010dily. M\u011bl pocit, \u017ee se z toho zbl\u00e1zn\u00ed. I kdy\u017e on u\u017e bl\u00e1zen je. M\u016f\u017ee se bl\u00e1zen zbl\u00e1znit je\u0161t\u011b v\u00edc? P\u0159esn\u011b v\u011bd\u011bl, co v\u0161echno Tomovi \u0159ekne. Co v\u0161echno mu vy\u010dte. Skon\u010d\u00ed s muzikou. Jist\u011b, byl to jeho \u017eivot, ale on u\u017e na n\u011bj nem\u00e1 s\u00edlu. Tyhle \u010dty\u0159i st\u011bny ho o v\u0161echnu p\u0159ipravily. Necht\u011bl sl\u00e1vu, cht\u011bl b\u00fdt s\u00e1m. U\u017e nikdy necht\u011bl m\u00edt s Tomem nic spole\u010dn\u00fdho. Nikdy. Tak moc mu t\u00edmhle ubl\u00ed\u017eil. A Andreas? Chv\u00edli si pohr\u00e1val s my\u0161lenkou, \u017ee by za n\u00edm \u0161el, v\u0161echno by si vysv\u011btlili a v\u0161echno by bylo jako d\u0159\u00edv. Ne. Andrease u\u017e taky necht\u011bl nikdy vid\u011bt. Za\u010dne nov\u00fd \u017eivot. Zapomene na tohle v\u0161echno a bude doufat, \u017ee sv\u011bt zapomene na n\u011bj. Na slavn\u00e9ho Billa Kaulitze a dovol\u00ed mu norm\u00e1ln\u011b \u017e\u00edt…<\/div>\n
Z p\u0159em\u00fd\u0161len\u00ed ho vytrhl a\u017e zvuk otev\u00edraj\u00edc\u00edch se dve\u0159\u00ed.<\/div>\n
„Pane Kaulitzi, jdete dom\u016f.“ Ozn\u00e1mil mu doktor. Bill jako by ho nevn\u00edmal. D\u00e1l le\u017eel z\u00e1dy k n\u011bmu a ti\u0161e plakal. Tomovi, kter\u00fd st\u00e1l za doktorem, ten pohled vyrazil dech. Jak jen mohl tohle dopustit? Doktorovi gestem nazna\u010dil, aby m\u00edstnost opustil. Doktor sice nerad, ale p\u0159eci jen ode\u0161el. Tom zabouchl dve\u0159e a p\u0159iklekl k Billovi, kter\u00fd k n\u011bmu le\u017eel z\u00e1dy.<\/div>\n
„Bille…“ Oslovil ho ti\u0161e a polo\u017eil mu ruku na chv\u011bj\u00edc\u00ed se rameno. Bill sebou cukl.<\/div>\n
„Bille, jedeme dom\u016f…“<\/div>\n
„A pro\u010d bych tam jezdil? Jsem p\u0159ece bl\u00e1zen, n\u00e9? Pat\u0159\u00edm do \u00fastavu, tak jsem tady. Nebo t\u011b \u017eere sv\u011bdom\u00ed?“<\/div>\n
„J\u00e1 ti to vysv\u011btl\u00edm, ale te\u010f poj\u010f, pojedeme dom\u016f, tam si odpo\u010dine\u0161…“<\/div>\n
„Nepojedeme. Kdy\u017e u\u017e tak pojedu. Ne s tebou, s\u00e1m.“<\/div>\n
„Sakra, Bille, poj\u010f, dokud si to ten doktor nerozmysl\u00ed.“ Bill se kone\u010dn\u011b posadil a oto\u010dil na Toma. Ve tv\u00e1\u0159i byl naprosto bled\u00fd a l\u00ed\u010didla, kter\u00e1 m\u011bla jeho vy\u010derpanost kr\u00fdt, byla roztekl\u00e1 po cel\u00e9m obli\u010deji.<\/div>\n
Ne Andreas, ne ten doktor… to j\u00e1, j\u00e1 ho srazil na dno…<\/em> Prob\u011bhlo Tomovi hlavou.<\/div>\n
„Jak mysl\u00ed\u0161, dokud si to nerozmysl\u00ed.“<\/div>\n
„Bille, j\u00e1 ti to v\u0161echno vysv\u011btl\u00edm pak, te\u010f poj\u010f.“ Podal mu ruku. Bill od n\u011bj odvr\u00e1til pohled a zad\u00edval se z okna.<\/div>\n
„Sakra, Bille, j\u00e1 vim, v\u0161echno jsem posral, ale te\u010f jsem tady, abych to napravil, tak netrucuj, nebo si to ten doktor fakt rozmysl\u00ed. V\u00ed\u0161 jakou mn\u011b dalo pr\u00e1ci ho uplatit?“ Bill se na n\u011bj nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b pod\u00edval.<\/div>\n
„Tys ho upl\u00e1cel?“<\/div>\n
„Jo, jinak by t\u011b tady nechal je\u0161t\u011b d\u00fdl.“ Bill se chytil Tomovy nab\u00eddnut\u00e9 ruky a Tom mu pomohl vst\u00e1t. Jen co Bill st\u00e1l, Tom si p\u0159es rameno p\u0159ehodil ta\u0161ku s jeho v\u011bcmi, kter\u00e1 u\u017e t\u00fdden st\u00e1la nedot\u010den\u00e1 na tom sam\u00e9m m\u00edst\u011b a vyvedl ho pry\u010d. Ani se nerozlou\u010dil s doktorem, kter\u00fd st\u00e1l p\u0159ede dve\u0159mi. Tom se na chvilku zarazil u dve\u0159\u00ed. Vyt\u00e1hl z kapsy kapesn\u00edk a ot\u0159el Billovi tv\u00e1\u0159e a dal mu slune\u010dn\u00ed br\u00fdle. Billa to trochu zarazilo, ale pot\u011b\u0161ilo.<\/div>\n
Celou cestu dom\u016f nepromluvil ani jeden z nich jedin\u00e9 slovo. Bill \u010dekal, \u017ee pojedou dom\u016f do Magdeburgu, ale jeli do jejich bytu v Hamburku.<\/p>\n<\/div>\n
Tom polo\u017eil Billovu ta\u0161ku na gau\u010d. Posadil Billa do k\u0159esla a s\u00e1m si sedl na zem naproti n\u011bmu. Ticho, kter\u00e9 zavl\u00e1dlo, poru\u0161il Bill.<\/div>\n
„Pro\u010d jsi nep\u0159i\u0161el?“<\/div>\n
„Nedovolili mi to. Bille, to \u017ee jsem t\u011b tam odvezl, byla ta nejv\u011bt\u0161\u00ed chyba. J\u00e1 nev\u00edm, co m\u011b to napadlo, ale byl jsem tak v \u0161oku, \u017ee jsem si ani neuv\u011bdomil jednu v\u011bc. A to \u017ee…“ Vzal Billovu dla\u0148 do sv\u00e9. „J\u00e1… necht\u011bl jsem si to p\u0159iznat, ale… pokud ty pat\u0159\u00ed\u0161 do bl\u00e1zince proto, \u017ee m\u011b miluje\u0161, m\u011bl bych m\u00edt pokoj vedle tebe, proto\u017ee j\u00e1 jsem na tom stejn\u011b…“ Bill se na n\u011bj p\u0159ekvapen\u011b pod\u00edval.<\/div>\n
„Ty – ty m\u011b miluje\u0161? Ale… j\u00e1… j\u00e1 tebe ne. M\u011bl jsi pravdu… bylo to jen vsugerovan\u00fd kv\u016fli Andreasovi. Nic v\u00edc.“<\/div>\n
„Ale \u0159\u00edkal jsi…“<\/div>\n
„Promi\u0148.“ Bill vstal, nechal Toma, a\u0165 kle\u010d\u00ed p\u0159ed k\u0159eslem, on ode\u0161el do sv\u00e9 lo\u017enice. Lehl si na postel a nev\u011bd\u011bl, co m\u00e1 d\u011blat d\u0159\u00edv, jestli se sm\u00e1t nad t\u00edm jak je \u0161\u0165astnej nebo bre\u010det nad t\u00edm, \u017ee je tak pali\u010datej a um\u00edn\u011bnej, \u017ee chce, aby se v tom Tom naprosto vykoupal a chce, aby kdy\u017e on trp\u011bl, tak aby trp\u011bl taky. Aby si to za\u017eil jak\u00fd to je, odm\u00edtnout n\u011bkoho, kdo pro n\u011bj tak znamen\u00e1. Sedl si na postel a rozhl\u00e9dl se kolem. Ze stolku vzal mobil. M\u011bl plno hovor\u016f a zpr\u00e1v. P\u0159e\u010detl prvn\u00ed a za\u010dal se vyd\u011b\u0161en\u011b klepat. Po druh\u00e9 u\u017e mu tekly slzy… Andreas…<\/div>\n
Tom se za Billem oto\u010dil. Na okam\u017eik mu to divad\u00fdlko i v\u011b\u0159il. Ale jsou p\u0159ece dvoj\u010data, nav\u00edc Tom zn\u00e1 Billa cel\u00fd \u017eivot. Pozn\u00e1, kdy\u017e l\u017ee. Pochopil to. Kv\u016fli n\u011bmu Bill trp\u011bl a on te\u010f cht\u011bl, aby si to taky za\u017eil… Znal Billa, tak\u017ee v\u011bd\u011bl, \u017ee to stejn\u011b vydr\u017e\u00ed p\u00e1r hodin, maxim\u00e1ln\u011b den. Ud\u011blal to sam\u00e9 co Bill, zalezl do sv\u00e9 lo\u017enice a \u010dekal, jestli za n\u00edm Bill p\u0159ijde s\u00e1m, nebo to bude muset zkusit znova. Holt jeho br\u00e1\u0161ka byl neuv\u011b\u0159iteln\u011b pali\u010dat\u00fd. Najednou usly\u0161el vrznut\u00ed dve\u0159\u00ed Billovy lo\u017enice. Bill vy\u0161el z lo\u017enice. Rozhl\u00e9dl se kolem. Rychle na telefonu vyto\u010dil \u010d\u00edslo. Tom nerozum\u011bl tomu, co Bill \u0159\u00edk\u00e1, i kdy\u017e se sna\u017eil poslouchat a rozum\u011bt co nejv\u00edc, ale z t\u00f3nu jeho hlasu nem\u011bl dobr\u00fd pocit. Po\u010dkal, a\u017e Bill znova zaleze, a pak \u0161el zkontrolovat, komu Bill volal. Zm\u00e1\u010dkl p\u0159\u00edslu\u0161nou kl\u00e1vesu na opakov\u00e1n\u00ed hovoru.<\/div>\n
V duchu v\u011bd\u011bl, jen si to cht\u011bl potvrdit… Andreas.<\/p>\n<\/div>\n
autor: Bitter<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Bitter Tom vstal. Sly\u0161el, \u017ee v koupeln\u011b te\u010de voda. Bill vy\u0161el z koupelny, nenamalovanej a bylo na n\u011bm vid\u011bt, \u017ee je nerv\u00f3zn\u00ed. Nev\u011bd\u011bl, co bude d\u00e1l, Tom mu sl\u00edbil, \u017ee dneska p\u016fjdou spolu za Andreasem a toho se b\u00e1l nejv\u00edc. B\u00e1l<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[208],"tags":[],"class_list":["post-15128","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-1000-meere"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/15128","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=15128"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/15128\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=15128"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=15128"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=15128"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}