{"id":15146,"date":"2009-02-28T17:00:00","date_gmt":"2009-02-28T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=15111"},"modified":"2009-02-28T17:00:00","modified_gmt":"2009-02-28T16:00:00","slug":"princezna-nebo-princ-21","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/02\/28\/princezna-nebo-princ-21\/","title":{"rendered":"Princezna? Nebo princ? 21."},"content":{"rendered":"
autor: \u00c1\u010fa<\/strong><\/div>\n
\n
<\/div>\n<\/div>\n
„Dovol, maminko, abych ti p\u0159edstavil sv\u00e9ho zachr\u00e1nce i sv\u00e9ho mil\u00e9ho, Toma de Peyraca,“ \u0159ekl Bill do lehce napjat\u00e9ho ticha.<\/div>\n
Samou radost\u00ed si neuv\u011bdomoval, jak\u00e1 zloba se bl\u00fdskla v mat\u010din\u00fdch o\u010d\u00edch. Zato Tom ji post\u0159ehl. Tro\u0161ku se zamra\u010dil. Nem\u011bl Billovy rodi\u010de v\u016fbec r\u00e1d, sta\u010dilo mu, co o nich Bill vypr\u00e1v\u011bl, a nav\u00edc, d\u016fsledky jejich nesmysln\u011b p\u0159\u00edsn\u00e9 v\u00fdchovy na Billovi st\u00e1le nech\u00e1valy \u0161r\u00e1my. Ka\u017edou chv\u00edli byla v jeho hlasu zn\u00e1t pod\u0159\u00edzenost a strach z „ura\u017een\u00e9“ hrdosti m\u011bl tady p\u0159ed p\u00e1r minutami, kdy\u017e mi o\u0161et\u0159oval bolestiv\u011b zran\u011bnou nohu. Jenom\u017ee copak se m\u016f\u017ee tv\u00e1\u0159it zle, kdy\u017e je te\u010f Bill tak nad\u0161en\u00fd? Nem\u016f\u017ee mu zkazit radost, pro\u0161el a poradil si s tolika bitvami, \u017ee vydr\u017eet n\u011bkolik okam\u017eik\u016f s nast\u00e1vaj\u00edc\u00ed tch\u00fdn\u00ed snad nebude takov\u00fd probl\u00e9m. Hluboce se v\u0161ak m\u00fdlil.<\/div>\n
„T\u011b\u0161\u00ed m\u011b, madam,“ \u0159ekl, kdy\u017e p\u0159istoupil bl\u00ed\u017ee, uchopil \u0161t\u00edhlou pa\u017ei a letmo se dotkl h\u0159betu ruky sv\u00fdmi rty.<\/div>\n
Hrab\u011bnka mu v\u0161ak ruku ihned vytrhla.<\/div>\n
„Co si to dovoluje\u0161?“ zasy\u010dela. „Ty, kter\u00fd si v\u016fbec nev\u00e1\u017e\u00ed\u0161 \u010distoty sv\u00e9 krve a toul\u00e1\u0161 se sv\u011btem jako uboh\u00fd \u017eebr\u00e1k, ty si trouf\u00e1\u0161 pol\u00edbit mou ruku? Nejsi hoden ani toho, abys l\u00edbal zem, po n\u00ed\u017e kr\u00e1\u010d\u00edm!“<\/div>\n
Odvr\u00e1tila se od n\u011bj, zat\u00edmco Bill s lehce pootev\u0159enou pusou nest\u00edhal vn\u00edmat. Pro\u010d je jeho matka na Toma tak zl\u00e1? V\u017edy\u0165 by p\u0159ece m\u011bla m\u00edt radost, \u017ee je s n\u00edm \u0161\u0165astn\u00fd a ne ho takhle odh\u00e1n\u011bt a ur\u00e1\u017eet? Vid\u011bl, jak Tomovi b\u011bhem jej\u00edch slov ztvrdly rysy a ob\u00e1val se, \u017ee kdyby tam nebyl, tak si ti dva snad i n\u011bco ud\u011blaj\u00ed.<\/div>\n
\n
„Ale maminko,“ nam\u00edtl smutn\u00fdm hl\u00e1skem. „V\u017edy\u0165 Tom mi zachr\u00e1nil \u017eivot! Odnesl m\u011b z hranice, kdy\u017e m\u011b Louis cht\u011bl nechat up\u00e1lit za \u010darod\u011bjnictv\u00ed, o\u0161et\u0159il m\u011b a te\u010f na\u0161im lidem zachr\u00e1nil \u017eivoty!“<\/div>\n
Hrab\u011bnka si pevn\u011b skousla ret. Velice se j\u00ed p\u0159\u00ed\u010dil jak\u00fdkoliv kontakt s k\u00fdmkoliv od de Peyrac\u016f, ale musela uznat, \u017ee Bill m\u00e1 pravdu. Jsou Tomov\u00fdmi dlu\u017en\u00edky.<\/div>\n
„Dobr\u00e1 tedy,“ procedila skrz zuby po chvilce a zlostn\u011b na Toma pohl\u00e9dla. „M\u016f\u017ee\u0161 se zde se sv\u00fdmi mu\u017ei zdr\u017eovat tak dlouho, jak chce\u0161. Ale jen proto, \u017ee jsi host m\u00e9ho syna, a a\u017e ten t\u011b tady nebude cht\u00edt, ihned odejdete, rozum\u00ed\u0161?“<\/div>\n
Ani\u017e by \u010dekala na odpov\u011b\u010f, oto\u010dila se k nim z\u00e1dy a zam\u00ed\u0159ila do z\u00e1mku. Bill za n\u00ed nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b z\u00edral, p\u0159i\u010dem\u017e se mu za\u010dala lehce klepat brada. Kdy\u017e se oto\u010dil a padl kolem krku Tomovi, tak se mu u\u017e z o\u010d\u00ed \u0159inuly slzy l\u00edtosti. Pro\u010d je jeho maminka tak zl\u00e1?<\/div>\n
„Tomi,“ vzlykal do pevn\u00e9ho ramena, kter\u00e9 mu bylo silnou oporou. „Tomi, promi\u0148\u2026 J\u00e1 nev\u00edm\u2026 nev\u00edm, pro\u010d se takhle chov\u00e1\u2026 co j\u00ed je\u2026“<\/div>\n
Tom si zhluboka povzdychl. On to v\u011bd\u011bl, pro\u010d jej Billova matka tak nen\u00e1vid\u00ed. Evidentn\u011b pat\u0159ila mezi ty, kte\u0159\u00ed a\u017e p\u0159esp\u0159\u00edli\u0161 dbaj\u00ed na u\u0161lechtilost sv\u00e9ho rodu a dokazuj\u00ed to v\u0161ude mo\u017en\u011b. U\u017e se n\u011bkolikr\u00e1t setkal s t\u00edm, \u017ee se mu dal\u0161\u00ed lid\u00e9 ze \u0161lechtick\u00e9 vrstvy vysm\u00edvali jenom kv\u016fli jeho oble\u010den\u00ed a zp\u016fsobu \u017eivota. On si toho v\u0161ak nikdy nev\u0161\u00edmal, jemu jeho vlastn\u00ed \u017eivot vyhovoval takov\u00fd, jak\u00fd je. Jenom\u017ee te\u010f se tomu nemohl vysm\u00e1t. \u0158ekla mu to matka jeho l\u00e1sky\u2026<\/div>\n
„Neplakej, Billi,“ ut\u011b\u0161oval to zoufal\u00e9 stvo\u0159en\u00ed a hladil jej p\u0159itom na z\u00e1dech. „Neplakej\u2026 Tak se j\u00ed prost\u011b nel\u00edb\u00edm, no\u2026“<\/div>\n
Jemn\u011b nadzvedl Billovi hlavu a ot\u0159el mu z tv\u00e1\u0159\u00ed slzi\u010dky.<\/div>\n
„Poj\u010f, Billi,“ uchopil ho do n\u00e1ru\u010de. „P\u016fjdeme se pod\u00edvat, jak si na\u0161i poradili s t\u011bmi vet\u0159elci a p\u0159itom u\u017e n\u011bco vymysl\u00edme, ano?“<\/div>\n
Zaznamenal smutn\u00e9 k\u00fdvnut\u00ed \u010dernovlasou hlavi\u010dkou. Opatrn\u011b, aby mu neubl\u00ed\u017eil, vysadil Tom Billa do sedla sv\u00e9 v\u011brn\u00e9 klisny a s\u00e1m se jedn\u00edm skokem vy\u0161vihl za n\u011bj. Voln\u00fdm krokem projeli n\u00e1dvo\u0159\u00ed a vydali se na louku, kde u\u017e zd\u00e1lky vid\u011bli, jak se k nim bl\u00ed\u017e\u00ed jejich dru\u017eina.<\/div>\n
„\u00dakol spln\u011bn, pane,“ hl\u00e1sil kapit\u00e1n.<\/div>\n
„D\u011bkuji, Theobalde,“ usm\u00e1l se na n\u011bj Tom. „Poradili jste si v\u00fdborn\u011b, jako v\u017edycky. M\u016f\u017eete jet zp\u00e1tky dom\u016f, my dva se vr\u00e1t\u00edme pozd\u011bji. Zbyte\u010dn\u011b se nezdr\u017e\u00edme. Je\u010fte.“<\/div>\n
Sledovali, jak mu\u017ei odj\u00ed\u017ed\u011bj\u00ed a Bill sebou tro\u0161ku trhl, kdy\u017e ho zran\u011bn\u00e1 noha znenad\u00e1n\u00ed zabolela. Tom si toho v\u0161iml. Pohladil ho po tv\u00e1\u0159i.<\/div>\n
„Co te\u010f bude d\u00e1l?“ zeptal se ti\u0161e.<\/div>\n
Nemusel vysv\u011btlovat, co t\u00edm myslel. Bill dob\u0159e pochopil, \u017ee se ot\u00e1zka t\u00fdk\u00e1 jejich n\u00e1vratu dom\u016f. Byl z toho v\u0161eho pon\u011bkud zklaman\u00fd a smutn\u00fd. Tolik se sem t\u011b\u0161il, v nad\u011bji, \u017ee op\u011bt uvid\u00ed sv\u00e9 rodi\u010de\u2026 A ono to dopadlo takhle \u0161patn\u011b. Cht\u011bl tady p\u00e1r dn\u00ed pob\u00fdt, jenom\u017ee necht\u011bl, aby t\u00edm trp\u011bl Tom, kdy\u017e se k n\u011bmu jeho matka chovala tak zle. Nev\u011bd\u011bl, co m\u00e1 d\u011blat\u2026<\/div>\n
„Billi, v\u00edm, jak ti je,“ \u0159ekl ti\u0161e Tom a vtiskl jemn\u00fd polibek do \u010dern\u00fdch vlas\u016f. „Jestli chce\u0161, m\u016f\u017eeme tady z\u016fstat do z\u00edt\u0159ej\u0161\u00edho \u010di poz\u00edt\u0159ej\u0161\u00edho dne a pak pojedeme zase k n\u00e1m dom\u016f, co ty na to? A tam z\u016fstaneme. U\u017e nikdy nebudeme jezdit bojovat, a pokud n\u011bkdy p\u0159eci jen, tak jedin\u011b spolu a jedin\u011b do malink\u00fdch \u0161arv\u00e1tek, kde n\u00e1s nikdo nebude zn\u00e1t, ano?“<\/div>\n
Bill se na Toma pod\u00edval. Bylo pro n\u011bj p\u0159ekvapen\u00ed, \u017ee by to Tom do z\u00edt\u0159ka vydr\u017eel. Ale byl za to \u0161\u0165astn\u00fd, poc\u00edtil k Tomovi nenad\u00e1l\u00fd p\u0159\u00edliv vd\u011b\u010dnosti a jeho pohled hn\u011bdovlas\u00e9mu chlapci prozradil odpov\u011b\u010f.<\/div>\n
„Tak poj\u010f, pojedeme asi na z\u00e1mek, a\u0165 to m\u00e1me za sebou, co \u0159\u00edk\u00e1\u0161?“ mrkl na n\u011bj Tom. „Mysl\u00edm, \u017ee si s maminkou budete m\u00edt o \u010dem promluvit, i kdy\u017e se na m\u011b moc netv\u00e1\u0159ila, tak to vypad\u00e1, \u017ee aspo\u0148 ona si uv\u011bdomila, jakou ud\u011blala chybu, kdy\u017e t\u011b vychov\u00e1vala jako d\u00edvku.“<\/div>\n
Oto\u010dil svou klisnu a pomal\u00fdm krokem se vydali zp\u00e1tky. Chv\u00edli jen tak ml\u010deli a v obou se st\u0159\u00eddaly sm\u00ed\u0161en\u00e9 pocity, t\u00fdkaj\u00edc\u00ed se stejn\u00e9 v\u011bci. Oba chlapci m\u011bli radost, \u017ee Bill op\u011bt vid\u00ed sv\u00e9 rodi\u010de, ale tak\u00e9 je tr\u00e1pilo, \u017ee jejich n\u00e1v\u0161t\u011bva asi bude pon\u011bkud napjat\u00e1. Jeli tedy v klidu a sna\u017eili se nevn\u00edmat ten smutn\u00fd pohled na jejich okol\u00ed. Jen Tom post\u0159ehl, \u017ee se k nim pomalu za\u010d\u00ednaj\u00ed sl\u00e9tat hladov\u00e9 vr\u00e1ny\u2026 Vtom zaslechli jenom kousek od nich n\u011bjak\u00fd zvuk, podobn\u00fd bolestn\u00e9mu n\u00e1\u0159ku. Oba se po n\u011bm oto\u010dili\u2026<\/div>\n
„Ach ne!“ vyk\u0159ikl Bill. O\u010di se mu roz\u0161\u00ed\u0159ily strachy a p\u0159itiskl se k Tomovi, jak jenom to \u0161lo. Na zemi toti\u017e le\u017eel zran\u011bn\u00fd \u010dlov\u011bk, jeho\u017e tv\u00e1\u0159 by bezpe\u010dn\u011b poznal mezi tis\u00edci jin\u00fdch obli\u010dej\u016f. I kdy\u017e le\u017eel na zemi, z tv\u00e1\u0159e mu \u010di\u0161ela p\u00fdcha a arogance\u2026 Tomovi tak\u00e9 ihned ztvrdly rysy v obli\u010deji. Poznal Louise, kter\u00fd cht\u011bl nechat Billa up\u00e1lit, a t\u011blem mu pro\u0161lehla pal\u010div\u00e1 nen\u00e1vist.<\/div>\n
„Tyyy,“ zavr\u010del a ihned sesko\u010dil z kon\u011b, tas\u00edce p\u0159itom sv\u016fj me\u010d.<\/div>\n
„NE!“ vyk\u0159ikl Bill, sv\u00edraj\u00edc ot\u011b\u017ee klisny, aby ji donutil st\u00e1t na m\u00edst\u011b. „Tome, nezab\u00edjej ho! Ne\u0161pi\u0148 si kv\u016fli n\u011bmu ruce, um\u0159e tady s\u00e1m!“<\/div>\n
Tom se na Billa oto\u010dil a \u010dernovlas\u00fd chlapec zbledl. Takovou zlobu a nen\u00e1vist dosud v Tomov\u011b obli\u010deji nevid\u011bl!<\/div>\n
„Pod\u00edvej,“ zasy\u010del de Peyrac sv\u00fdm nejhr\u016fzn\u011bj\u0161\u00edm hlasem. „Ten b\u00eddn\u00fd \u010derv t\u011b cht\u011bl nechat zab\u00edt a na mou hlavu ji\u017e d\u00e1vno vypsal odm\u011bnu! P\u0159ece nemysl\u00ed\u0161, \u017ee ho u\u0161et\u0159\u00edm!“<\/div>\n
„Ale – “ p\u00edpl nesm\u011ble Bill, Tom jej v\u0161ak p\u0159eru\u0161il.<\/div>\n
„D\u016fvod k jeho zabit\u00ed m\u00e1me oba. Tak\u017ee ho te\u010f vezmeme hezky s sebou a po\u010dk\u00e1me, dokud se nevyl\u00e9\u010d\u00ed ze zran\u011bn\u00ed. A pak se rozhodne! Bude to souboj mu\u017ee proti mu\u017ei. Nech\u00e1m na tob\u011b, zda se s n\u00edm bude\u0161 cht\u00edt utkat ty, nebo to ud\u011bl\u00e1m j\u00e1. Ale jeden z n\u00e1s to ud\u011bl\u00e1!“<\/div>\n
Na tohle se Bill neodv\u00e1\u017eil nic nam\u00edtnout, vid\u011bl, jak moc je Tom rozzloben\u00fd a aby pravdu p\u0159iznal, v tuto chv\u00edli se ho b\u00e1l. D\u011bsily ho ty plameny, kter\u00e9 \u0161lehaly z temn\u00fdch o\u010d\u00ed, kdy\u017e Tom Louise odzbrojoval, svazoval mu ruce a dlouh\u00e9 lano p\u0159ipevnil k sedlu. Ani nep\u00edpl, kdy\u017e se Tom mocn\u00fdm skokem vy\u0161vihl na ko\u0148sk\u00fd zadek a trhl lanem, aby donutil Louise, kter\u00fd ho poznal a za\u010dal vzdorovat, zvednout se na nohy.<\/div>\n
„Jdeme!“ vy\u0159kl rozkazovac\u00edm t\u00f3nem, p\u0159i n\u011bm\u017e se Billovi zje\u017eily vlasy. „A nepokou\u0161ej se vym\u00fd\u0161let!“<\/div>\n
„Tohle t\u011b bude mrzet,“ zasy\u010del vztekle Louis, kdy\u017e nemohl jinak, ne\u017e pod\u0159\u00edzen\u011b kr\u00e1\u010det za kon\u011bm. „V\u00e1s oba! Moji lid\u00e9 m\u011b pomst\u00ed a oba v\u00e1s zabijou – „<\/div>\n
„Zmlkni!“ za\u0159val Tom a prudce trhl lanem tak, aby Louis upadl a o to v\u00edce si tak od\u0159el zran\u011bn\u00e1 \u00fasta. „Je\u0161t\u011b jednou cekne\u0161 a poveze\u0161 se cvalem, rozum\u00ed\u0161? Dej sem ot\u011b\u017ee!“ \u0161t\u011bkl na Billa.<\/div>\n
Ten jenom vystra\u0161en\u011b kn\u00edkl a p\u0159edal bez jedin\u00e9ho slova ko\u017een\u00e9 \u0159emeny Tomovi, kter\u00fd okam\u017eit\u011b beze slov d\u00edk\u016f nakopl klisnu, aby ud\u011blala p\u00e1r cvalov\u00fdch skok\u016f, na\u010de\u017e trhl udidlem tak mocn\u011b, a\u017e se p\u0159i zastaven\u00ed postavila na zadn\u00ed a ti\u0161e za\u0159ehtala, jak ji \u0161kubnut\u00ed kovu v citliv\u00e9 hub\u011b zabolelo. Zlostn\u011b shl\u00e9dl na Louise, jemu\u017e t\u011bch p\u00e1r metr\u016f ta\u017een\u00ed po zemi sed\u0159elo ko\u0161ili z rukou a hrudi a tvrd\u00e1 zem jej te\u010f nemilosrdn\u011b d\u0159ela do op\u00e1len\u00e9 k\u016f\u017ee.<\/div>\n
„Vst\u00e1vej!“ p\u0159ik\u00e1zal mu Tom, op\u011bt trhnouc lanem, aby ho vyt\u00e1hl na nohy. „Je\u0161t\u011b jedno slovo a pojede\u0161 takhle a\u017e do z\u00e1mku!“<\/div>\n
Vypadalo to, \u017ee tohle na Louise zabralo. Za celou cestu ne\u0159ekl jedin\u00e9 sl\u016fvko, pouze propaloval Tomova z\u00e1da nen\u00e1vistn\u00fdm pohledem, zat\u00edmco \u0161el poslu\u0161n\u011b za nimi. A Bill se na Toma ani neodv\u00e1\u017eil pohl\u00e9dnout. To, \u010deho byl p\u0159ed chv\u00edl\u00ed sv\u011bdkem, mu toti\u017e uk\u00e1zalo Tomovu temnou str\u00e1nku. Co kdy\u017e je to ve skute\u010dnosti jeho prav\u00e1 povaha, kterou p\u0159ed n\u00edm jenom mistrn\u011b maskoval? M\u016f\u017ee mu v\u011b\u0159it, \u017ee se jednoho dne podobn\u011b nezachov\u00e1 k n\u011bmu? Sed\u011bl, ani nedutal a ml\u010dky hled\u011bl na h\u0159\u00edvu b\u00edl\u00e9 klisny. Co m\u00e1 te\u010f d\u011blat? B\u00e1l se, aby se neuk\u00e1zalo, \u017ee obavy jeho matky byly opodstatn\u011bn\u00e9\u2026 aby se na Tomov\u011b z\u00e1mku nestal zajatcem. Aby se tam nestal otrokem, bez mo\u017enosti \u017e\u00edt podle sv\u00e9 v\u016fle\u2026 a se zlomen\u00fdm srdcem.<\/div>\n
\n
<\/div>\n<\/div>\n
autor: \u00c1\u010fa<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n
\n
<\/div>\n<\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: \u00c1\u010fa „Dovol, maminko, abych ti p\u0159edstavil sv\u00e9ho zachr\u00e1nce i sv\u00e9ho mil\u00e9ho, Toma de Peyraca,“ \u0159ekl Bill do lehce napjat\u00e9ho ticha. Samou radost\u00ed si neuv\u011bdomoval, jak\u00e1 zloba se bl\u00fdskla v mat\u010din\u00fdch o\u010d\u00edch. Zato Tom ji post\u0159ehl. Tro\u0161ku se zamra\u010dil. Nem\u011bl Billovy rodi\u010de<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[196],"tags":[],"class_list":["post-15146","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-princezna-nebo-princ"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/15146","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=15146"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/15146\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=15146"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=15146"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=15146"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}