{"id":15157,"date":"2009-02-27T16:00:00","date_gmt":"2009-02-27T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=15122"},"modified":"2009-02-27T16:00:00","modified_gmt":"2009-02-27T15:00:00","slug":"chaos-v-dusi-ii-10","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/02\/27\/chaos-v-dusi-ii-10\/","title":{"rendered":"Chaos v du\u0161i II 10."},"content":{"rendered":"
autor: \u00c1\u010fa<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Bill<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
„Te\u010f si teprve budeme hr\u00e1t\u2026“<\/p>\n<\/div>\n
Ta slova pronikala do m\u00fdch u\u0161\u00ed tak vzd\u00e1len\u011b. Jako bych byl p\u0159\u00edli\u0161 daleko od toho, kdo je \u0159\u00edk\u00e1. Zkus\u00edm se pohnout. Jde to, ale n\u011bjak nem\u016f\u017eu h\u00fdbat s rukama. Pro\u010d? Co s nima m\u00e1m? Pravd\u011bpodobn\u011b jsem si je b\u011bhem span\u00ed zase zamotal do pol\u0161t\u00e1\u0159e, ob\u010das se mi to st\u00e1v\u00e1. Jen\u017ee to pak s nima sta\u010d\u00ed trhnout a je to v pohod\u011b, ale te\u010f to jaksi nefunguje. Jak to? \u010c\u00edm v\u00edc se sna\u017e\u00edm se sv\u00fdmi horn\u00edmi kon\u010detinami h\u00fdbat, t\u00edm v\u00edce m\u011b bol\u00ed z\u00e1p\u011bst\u00ed. Polekan\u011b zast\u00e9n\u00e1m a otev\u0159u o\u010di.<\/p>\n<\/div>\n
V\u0161echno kolem m\u011b je n\u011bjak\u00e9 matn\u00e9, rozmazan\u00e9. Le\u017e\u00edm na celkem m\u011bkk\u00e9m povrchu, ale z\u00e1p\u011bst\u00ed m\u011b stud\u00ed. Jako bych je m\u011bl na n\u011b\u010dem jin\u00e9m ne\u017e na tom, na \u010dem le\u017e\u00edm. Postupn\u011b za\u010d\u00edn\u00e1m zaost\u0159ovat. Nade mnou se t\u00e1hne \u0161pinav\u00fd strop. Sto\u010d\u00edm hlavu k lev\u00e9mu rameni. Vid\u00edm m\u0159\u00ed\u017ee. A za nimi\u2026<\/p>\n<\/div>\n
„Tommy?“ \u0161pitnu nech\u00e1pav\u011b, kdy\u017e tam spat\u0159\u00edm bratrovu tv\u00e1\u0159.<\/p>\n<\/div>\n
Nerozum\u00edm tomu. Pro\u010d ho ode m\u011b d\u011bl\u00ed m\u0159\u00ed\u017ee? A pro\u010d mu te\u010dou slzy z o\u010d\u00ed, zat\u00edmco se na m\u011b d\u00edv\u00e1 a jeho rty se nehlasn\u011b pohybuj\u00ed? Najednou uc\u00edt\u00edm na sv\u00e9m t\u011ble n\u011bjak\u00fd dotyk. Pohnu hlavou\u2026<\/p>\n<\/div>\n
„Ahoj Bille,“ zacul\u00ed se na m\u011b ten d\u011bsiv\u011b zn\u00e1m\u00fd obli\u010dej. „Tak jsme se kone\u010dn\u011b zase setkali.“<\/p>\n<\/div>\n
Vyp\u00edsknu strachy. Ne, to nen\u00ed mo\u017en\u00e9! To nem\u016f\u017ee b\u00fdt pravda. V\u017edy\u0165 on m\u00e1 snad b\u00fdt je\u0161t\u011b ve v\u011bzen\u00ed, nebo ne? Opravdu t\u011bch dvan\u00e1ct let u\u017e uteklo a on je zase venku? Zd\u011b\u0161en\u011b na n\u011bj z\u00edr\u00e1m.<\/div>\n
\n
<\/div>\n
„Teda, nezd\u00e1 se, \u017ee bys byl nad\u0161en\u00fd z toho, \u017ee m\u011b vid\u00ed\u0161,“ \u0159\u00edk\u00e1 David a hled\u00ed na m\u011b.<\/p>\n<\/div>\n
Ten pohled mi nah\u00e1n\u00ed strach. Prohl\u00ed\u017e\u00ed si m\u011b tak, jako orel zaj\u00edce, kter\u00fd mu nem\u00e1 \u0161anci uniknout. Rty se mu roztahuj\u00ed v nep\u011bkn\u00e9m \u00fa\u0161klebku. Sedne si na m\u011b obkro\u010dmo a naklon\u00ed se t\u011bsn\u011b nad m\u016fj obli\u010dej.<\/p>\n<\/div>\n
„Kone\u010dn\u011b,“ za\u0161ept\u00e1. „Pomsta je tak sladk\u00e1 v\u011bc\u2026“<\/p>\n<\/div>\n
F\u0148uknu. M\u00e1m strach, hodn\u011b velik\u00fd strach. Pro\u010d se mi chce pomst\u00edt? V\u017edy\u0165 jsem mu nic neud\u011blal!<\/p>\n<\/div>\n
„Pro\u010d\u2026 pro\u010d se mi chce\u0161 pomst\u00edt?“ vydechnu slab\u00fdm hl\u00e1skem, v n\u011bm\u017e ten sv\u016fj vlastn\u00ed nepozn\u00e1v\u00e1m.<\/p>\n<\/div>\n
Zablesklo se mu v o\u010d\u00edch a na tv\u00e1\u0159 m\u011b \u0161t\u00edpla prudk\u00e1 facka. Zvuk jej\u00edho plesknut\u00ed byl doprov\u00e1zen Tomov\u00fdm v\u00fdk\u0159ikem a cloum\u00e1n\u00edm m\u0159\u00ed\u017e\u00ed. Pevn\u011b jsem stiskl o\u010di, jak m\u011b to zabolelo, ale nevydal jsem ani hl\u00e1sku. Pokud mi opravdu chce ubl\u00ed\u017eit, budu se sna\u017eit br\u00e1nit, a pokud to nep\u016fjde, tak budu aspo\u0148 zaryt\u011b ml\u010det. U\u017e jen kv\u016fli Tomovi! Sice jsem se neuv\u011b\u0159iteln\u011b b\u00e1l, co dal\u0161\u00edho mi David provede, ale nechci d\u00e1t bolest najevo, v\u00edm, jak Tom trp\u00ed, kdy\u017e m\u011b n\u011bco zra\u0148uje. Nemus\u00edm to zd\u016fraz\u0148ovat k\u0159i\u010den\u00edm.<\/p>\n<\/div>\n
„Pro\u010d?“ zopakoval po mn\u011b a vz\u00e1p\u011bt\u00ed m\u011b na tot\u00e9\u017e m\u00edsto ude\u0159il znovu. „Proto\u017ee jsem kv\u016fli tob\u011b sed\u011bl, ty hajzle!“<\/p>\n<\/div>\n
„Nesed\u011bl jsi kv\u016fli n\u011bmu!“ ozval se Tom nen\u00e1vistn\u00fdm hlasem. „Sed\u011bl jsi opr\u00e1vn\u011bn\u011b, zaslou\u017eil sis to! Byl jsi to ty, kdo Billovi ubli\u017eoval, a ne naopak!“<\/p>\n<\/div>\n
David se zvedl. V obli\u010deji se mu zra\u010dil vztek. Zaryl mi prsty do vlas\u016f a zvr\u00e1til m\u016fj obli\u010dej sm\u011brem k sob\u011b.<\/p>\n<\/div>\n
„Dvan\u00e1ct let jsem kv\u016fli tob\u011b trp\u011bl jako zv\u00ed\u0159e!“ zasy\u010del. „A t\u011bch dvan\u00e1ct let ti vr\u00e1t\u00edm i s \u00farokama!“<\/p>\n<\/div>\n
Odb\u011bhl ke stolu, a kdy\u017e se vr\u00e1til, narazil mi na o\u010di \u010dernou l\u00e1tku, kterou mi sv\u00e1zal pod hlavou. Nevid\u011bl jsem absolutn\u011b nic.<\/p>\n<\/div>\n
„To m\u00e1\u0161 proto, abys mohl pln\u011b vn\u00edmat tu bolest, co tebou bude prostupovat,“ za\u0161eptal. „Aby ses nemohl soust\u0159edit na nic jin\u00fdho.“<\/p>\n<\/div>\n
Na chv\u00edli se ode m\u011b vzd\u00e1lil, sly\u0161el jsem, jak jeho kroky sl\u00e1bnou. Neovl\u00e1dl jsem se a ze rt\u016f mi unikl tich\u00fd vzlyk. Sto\u010dil jsem hlavu sm\u011brem k Tomovi a marn\u011b se sna\u017eil osvobodit sv\u00e9 ruce, kter\u00e9 byly pevn\u011b p\u0159ipout\u00e1ny k posteli.<\/p>\n<\/div>\n
„Bill\u00ed,“ vzlykl polohlasem. „L\u00e1sko moje\u2026 L\u00e1sko\u2026“<\/p>\n<\/div>\n
„Tommy,“ \u0161pitnul jsem hlasem, z n\u011bho\u017e \u010di\u0161el strach. „Tommy, co mi chce ud\u011blat?“<\/p>\n<\/div>\n
„J\u00e1 nev\u00edm, brou\u010dku,“ hlesl Tom. Skute\u010dn\u011b nedok\u00e1zal rozpoznat, kter\u00fd n\u00e1stroj si z\u00e1dy k n\u011bmu oto\u010den\u00fd David bere do rukou. „Bill\u00ed\u2026 miluju t\u011b, l\u00e1sko, a nikdy nep\u0159estanu!“<\/p>\n<\/div>\n
„Tommy, j\u00e1 tebe\u2026“ za\u0161tkal jsem, a\u010d m\u011b jeho vyzn\u00e1n\u00ed l\u00e1sky v t\u00e9hle situaci dojalo.<\/p>\n<\/div>\n
„J\u00e1 tebe taky!“ Najednou se op\u011bt ozvaly kroky. Zcela jsem strnul, dokonce i brada se mi na chv\u00edli p\u0159estala t\u0159\u00e1st. Jenom jsem ti\u0161e naslouchal, zat\u00edmco kroky se zastavily v moj\u00ed bl\u00edzkosti.<\/p>\n<\/div>\n
„Co\u017ee?“ ozval se nade mnou zl\u00fd hlas, z n\u011bho\u017e \u010di\u0161elo nezm\u011brn\u00e9 p\u0159ekvapen\u00ed. „Opravdu padlo slovo l\u00e1sko a miluju t\u011b? Nebo jsem snad m\u011bl sly\u0161iny?“ Oba jsme zaryt\u011b ml\u010deli. Uv\u011bdomili jsme si toti\u017e, \u017ee on o na\u0161em vztahu nev\u00ed v\u016fbec nic a my jsme se te\u010f pravd\u011bpodobn\u011b prozradili.<\/div>\n
„Nesly\u0161eli jste? Na n\u011bco jsem se v\u00e1s ptal, ne?“ zu\u0159il, kdy\u017e jsme neodpov\u00eddali. Pak mu ale nejsp\u00ed\u0161 do\u0161la trp\u011blivost. „V\u0161ak j\u00e1 to z v\u00e1s vyp\u00e1\u010d\u00edm, vy zmetci,“ zasy\u010del. Na okam\u017eik se vzd\u00e1lil\u2026<\/div>\n
„A\u00e1\u00e1\u00e1\u00e1\u00e1!“ za\u0159val jsem, kdy\u017e se ozvalo hlasit\u00e9 pr\u00e1sknut\u00ed, \u00fapln\u011b jako r\u00e1na bi\u010dem a j\u00e1 poc\u00edtil, jak se mi n\u011bco hodn\u011b moc ostr\u00e9ho za\u0159\u00edzlo do hrudi. Nahlas jsem se rozplakal, myslel jsem, \u017ee snad ho\u0159\u00edm. Tom zaje\u010del taky\u2026<\/p>\n<\/div>\n
„Okam\u017eit\u011b mi vyklop pravdu, nebo dostane dal\u0161\u00ed!“ za\u0159val rozzu\u0159en\u011b David. „Milujete se nebo ne?“ Ozvala se dal\u0161\u00ed pr\u00e1skav\u00e1 r\u00e1na, na\u0161t\u011bst\u00ed jen do vzduchu, pravd\u011bpodobn\u011b jen v\u00fdhru\u017en\u00e1. Sly\u0161el jsem, jak Tom ti\u0161e vzlyk\u00e1.<\/p>\n<\/div>\n
„A\u2026 ano,“ hlesl t\u00e9m\u011b\u0159 nesly\u0161n\u011b. Zaslechl jsem, jak David odhodil tu pal\u010divou v\u011bc na zem. P\u0159istoupil a\u017e t\u011bsn\u011b ke mn\u011b a pohladil m\u011b po tv\u00e1\u0159i.<\/p>\n<\/div>\n
„No teda,“ zavr\u010del potichu. „Tak j\u00e1 \u010dek\u00e1m, a\u017e m\u011b pust\u011bj, abychom si zase spolu mohli u\u017e\u00edvat, a z tebe se mezit\u00edm stane incestn\u00ed kurvi\u010dka? No tak to je ale potom skute\u010dn\u00e1 romantika! Sm\u016fla jen, \u017ee jste od sebe odd\u011blen\u00ed, co?“<\/div>\n
Hlasit\u011b se rozchechtal, nasko\u010dila mi z toho hus\u00ed k\u016f\u017ee.<\/p>\n<\/div>\n
„Nevad\u00ed,“ pokra\u010doval, kdy\u017e se dostate\u010dn\u011b vysm\u00e1l. „Aspo\u0148 to budete oba o to v\u00edc pro\u017e\u00edvat.“<\/p>\n<\/div>\n
Znovu si na m\u011b sedl a polo\u017eil sv\u00e9 dlan\u011b na m\u00e9 tv\u00e1\u0159e. Chv\u00edli jen tak putoval prsty po m\u00e9m obli\u010deji, najednou ale jedna ruka zmizela a j\u00e1 po chvilce uc\u00edtil na sv\u00e9m obli\u010deji n\u011bco ledov\u00e9ho a p\u0159itom ostr\u00e9ho. Sly\u0161el jsem, jak Tom p\u0159idu\u0161en\u011b vyk\u0159ikl, kdy\u017e to n\u011bco za\u010dalo obkru\u017eovat m\u00e9 o\u010di.<\/p>\n<\/div>\n
„Tohle je n\u016f\u017e, mali\u010dk\u00fd,“ informoval m\u011b klidn\u00fdm hlasem David. „Kdy\u017e bude\u0161 hodn\u00fd, mo\u017en\u00e1 ti nic neud\u011bl\u00e1, ale kdy\u017e bude\u0161 zlobit nebo se mi n\u00e1hodou<\/em> smekne ruka, pote\u010de krev.“<\/p>\n<\/div>\n
Zbledl jsem a ti\u0161e kn\u00edkl. Skute\u010dn\u011b, te\u010f kdy\u017e u\u017e v\u00edm, co to na mn\u011b je, dok\u00e1\u017eu poznat, \u017ee se opravdu jedn\u00e1 o n\u016f\u017e. Ani jsem se nehnul, dokonce i chv\u011bn\u00ed jsem na chv\u00edli potla\u010dil. Jen jsem zhluboka d\u00fdchal, kdy\u017e jsem c\u00edtil, jak studen\u00fd hrot p\u0159ej\u00ed\u017ed\u00ed po m\u00e9m obo\u010d\u00ed\u2026 po m\u00fdch tv\u00e1\u0159\u00edch\u2026 po m\u00e9m nose\u2026<\/p>\n<\/div>\n
Z nosu mi jedn\u00edm plynul\u00fdm pohybem p\u0159ejel na rty. Zachv\u011bl jsem se. Horn\u00ed ret z\u016fstal v po\u0159\u00e1dku. C\u00edtil jsem v\u0161ak, jak se ten spodn\u00ed odchlipuje od m\u00fdch zub\u016f a chvili\u010dku putuje v souladu s tlakem no\u017ee sm\u011brem dol\u016f.<\/p>\n<\/div>\n
„M\u00e1\u0161 n\u00e1dhern\u00e9 rt\u00edky,“ zachraplal mi David u ucha. „Jen by je to cht\u011blo tro\u0161ku v\u00edce prokrvit, co \u0159\u00edk\u00e1\u0161?“<\/p>\n<\/div>\n
„NE!“ vyk\u0159ikl Tom.<\/p>\n<\/div>\n
Sly\u0161el jsem, jak op\u011bt cloum\u00e1 m\u0159\u00ed\u017eemi. V tu chv\u00edli jsem ale uc\u00edtil i n\u011bco jin\u00e9ho. Trhnul jsem sebou, kdy\u017e se n\u016f\u017e vno\u0159il pon\u011bkud hloub\u011bji a za\u010dal mi ret trhat. V tu chv\u00edli jsem zak\u0148u\u010del. Te\u010f u\u017e m\u011b nezaj\u00edmala ta p\u0159edsevzet\u00ed o tom, \u017ee budu ml\u010det, tohle se nedalo. Nebylo to je\u0161t\u011b nic drastick\u00e9ho, ale siln\u00e9 \u0159\u00edznut\u00ed m\u011b hodn\u011b zap\u00e1lilo\u2026<\/p>\n<\/div>\n
C\u00edtil jsem, jak mi z roztr\u017een\u00e9ho rtu te\u010de krev. Byla tak hork\u00e1, p\u00e1lila m\u011b na brad\u011b i v \u00fastech, kter\u00e1 plnila svou kovovou pachut\u00ed. Kanula mi do krku. Nebylo to p\u0159\u00edjemn\u00e9, p\u0159esto jsem se neodv\u00e1\u017eil se ani tro\u0161ku pohnout, b\u00e1l jsem se, \u017ee David\u016fv n\u016f\u017e m\u016f\u017ee op\u011bt kdykoliv \u0159\u00edznout. V m\u00edstnosti vl\u00e1dlo hrobov\u00e9 ticho, p\u0159eru\u0161ovan\u00e9 jen m\u00fdm p\u0159er\u00fdvan\u00fdm dechem a Tomov\u00fdmi vzlyky\u2026<\/p>\n<\/div>\n
Najednou jsem zaznamenal na sv\u00e9 brad\u011b vlhk\u00fd pohyb, jen\u017e nijak nesouvisel s tekouc\u00ed krv\u00ed. Na chvilinku jsem zav\u00e1hal v identifikaci, pak jsem to ale poznal. David\u016fv jazyk byl \u00fapln\u011b stejn\u00fd, jako kdy\u017e mi p\u0159ed lety sl\u00edz\u00e1val krev pot\u00e9, co m\u011b zml\u00e1til. Tak jako tehdy, i dnes n\u00e1sledoval rudou stopu, a\u017e se nakonec zastavil u poran\u011bn\u00e9ho rtu, k n\u011bmu\u017e se vz\u00e1p\u011bt\u00ed p\u0159is\u00e1l sv\u00fdmi \u00fasty.<\/p>\n<\/div>\n
Sykl jsem, hodn\u011b m\u011b to bolelo a taky jsem se krom bolesti t\u0159\u00e1sl odporem, \u017ee se sliny t\u00e9 bestie dost\u00e1vaj\u00ed do m\u00fdch ran. Jen\u017ee po chv\u00edli jsem u\u017e na n\u011bjak\u00e9 jeho sliny ani nemyslel. Do \u0161\u00e1tku na m\u00fdch o\u010d\u00edch se vsakovaly slzy, kdy\u017e m\u011b David za ret v\u0161elijak tahal, bolestiv\u011b jej s\u00e1l a sem tam do n\u011bj i hryzl. Sly\u0161el jsem, jak Tom zoufale cloum\u00e1 m\u0159\u00ed\u017eemi ve snaze mi jakkoliv pomoci, ale marn\u011b. Sna\u017eil jsem se sv\u00e9 projevy bolesti tlumit, jak jen to \u0161lo, v\u011bd\u011bl jsem, jak se br\u00e1\u0161ka mus\u00ed c\u00edtit. Dost jsem obdivoval, \u017ee je\u0161t\u011b nezkolaboval, b\u00fdt na jeho m\u00edst\u011b j\u00e1, tak u\u017e d\u00e1vno le\u017e\u00edm v mdlob\u00e1ch. Nedok\u00e1zal bych p\u0159ihl\u00ed\u017eet, jak trp\u00ed. Ale aspo\u0148 zde byly \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b vid\u011bt drobn\u00e9 rozd\u00edly na\u0161ich povah. On to vydr\u017eel. Necht\u011bn\u011b, nucen\u011b, ale p\u0159eci jen.<\/p>\n<\/div>\n
Bo\u017ee, pros\u00edm! K\u00e9\u017e by na mn\u011b m\u00edsto Davida le\u017eel on! Od Tommyho bych si nechal l\u00edbit cokoliv, kdyby to byl on, tak by mi nevadil ani ten n\u016f\u017e, kter\u00fd te\u010f hladil sv\u00fdm ost\u0159\u00edm k\u016f\u017ei, hal\u00edc\u00ed mi kr\u010dn\u00ed tepnu. V\u011bd\u011bl bych toti\u017e, \u017ee n\u016f\u017e sv\u00edr\u00e1 moje l\u00e1ska, kter\u00e1 by mi nikdy, nikdy neubl\u00ed\u017eila, jen by si hr\u00e1la. Jen\u017ee takhle? Co j\u00e1 v\u00edm, kdy Davida chytne dal\u0161\u00ed p\u0159\u00edliv vzteku nebo kdy se mu smekne ruka? Nezb\u00fdv\u00e1 mi, ne\u017e potla\u010dit v sob\u011b vystra\u0161en\u00e9 t\u0159esy a napjat\u011b dr\u017eet, abych se ani nehnul, abych mu ned\u00e1val z\u00e1minku k tomu, aby mi p\u0159\u00edmo p\u0159ed Tomov\u00fdma o\u010dima pod\u0159\u00edzl hrdlo. Skoro jsem ani ned\u00fdchal, kdy\u017e jsem c\u00edtil, jak tepy m\u00e9ho vlastn\u00edho srdce prudce nar\u00e1\u017eej\u00ed na ledov\u00e9 ost\u0159\u00ed\u2026<\/p>\n<\/div>\n
N\u016f\u017e postupn\u011b sjel z m\u00e9ho krku a\u017e na hru\u010f, tou se ale moc dlouho nezab\u00fdval. Nev\u00edm, jestli to Davida p\u0159estalo bavit nebo co, ale ke sv\u00e9 nezm\u011brn\u00e9 \u00falev\u011b jsem najednou zaslechl, jak n\u016f\u017e \u0159in\u010d\u00ed, kdy\u017e byl odhozen na podlahu. Ani jsem tomu necht\u011bl v\u011b\u0159it. Bu\u010f u\u017e Davida p\u0159estalo bavit d\u011blat mi bolest\u2026. Nebo ho taky mohlo napadnout n\u011bco hor\u0161\u00edho\u2026<\/p>\n<\/div>\n
Na chv\u00edli se zvedl z postele a ode\u0161el. Z\u016fstal po\u0159\u00e1d v m\u00edstnosti, ale pravd\u011bpodobn\u011b se od n\u00e1s vzd\u00e1lil.<\/p>\n<\/div>\n
„L\u00e1sko,“ hlesl jsem, na\u010de\u017e jsem sykl bolest\u00ed. Ret mi toti\u017e u\u017e sta\u010dil docela dost opuchnout a p\u0159i mluven\u00ed m\u011b hodn\u011b bolel a p\u00e1lil.<\/p>\n<\/div>\n
„Mi\u2026 mil\u00e1\u010dku m\u016fj,“ zavzlykal. „Dr\u017e\u2026 dr\u017e se, brou\u010dku\u2026 Miluju t\u011b, a\u0165\u2026 a\u0165 ti ud\u011bl\u00e1 cokoliv\u2026“<\/p>\n<\/div>\n
Kroky se vracely, tak\u017ee jsme rad\u0161i rychle ztichli. S nap\u011bt\u00edm jsem \u00fazkostliv\u011b \u010dekal, co se bude d\u00edt\u2026<\/p>\n<\/div>\n
„Nezlob se, Bill\u00ed\u0161ku,“ zavrn\u011bl David a hrub\u011b mi pocuchal vlasy. „Ale m\u00e1\u0161 \u0161p\u00ednu pod nehtama, rad\u0161i ti ji vy\u010dist\u00edm.“<\/p>\n<\/div>\n
„Jak\u2026 jak vy\u010dist\u00ed\u0161?“ vydechl jsem nerv\u00f3zn\u011b.<\/p>\n<\/div>\n
Neodpov\u011bd\u011bl. Jenom jsem sly\u0161el, jak se op\u011bt \u0161kodolib\u011b uchichtnul a Tom op\u011bt zaje\u010del a sna\u017eil se m\u011b br\u00e1nit. David hrub\u011b uchopil m\u00e9 sv\u00e1zan\u00e9 ruce a nat\u00e1hnul mi prsty. Co\u2026 co m\u00e1 v pl\u00e1nu?<\/p>\n<\/div>\n
„Aaaach!“ vyjekl jsem a m\u00e9 t\u011blo se vzepjalo v bolestiv\u00e9 k\u0159e\u010di.<\/p>\n<\/div>\n
Pod nehty mi toti\u017e vrazil n\u011bco hodn\u011b tenk\u00e9ho, dlouh\u00e9ho a \u0161pi\u010dat\u00e9ho. Jehla! To mus\u00ed b\u00fdt jehla nebo \u0161pendl\u00edk! Jako mal\u00fd kluk jsem si jednou vrazil omylem pod nehet jehlu, kdy\u017e jsem si p\u0159i\u0161\u00edval utr\u017een\u00fd knofl\u00edk od ko\u0161ile a pamatuju si, \u017ee m\u011b to pak je\u0161t\u011b n\u011bkolik hodin bolelo.<\/p>\n<\/div>\n
„N\u2026 ne, pros\u00edm!“<\/p>\n<\/div>\n
David v\u0161ak na m\u016fj hlas nereagoval. Jenom se za\u010dal sm\u00e1t jako smysl\u016f zbaven\u00fd, a\u017e mi z t\u00e9 jeho intonace nasko\u010dila hus\u00ed k\u016f\u017ee. Vr\u00e1\u017eel mi jehlu hloub\u011bji a hloub\u011bji, zat\u00edmco m\u00e9 n\u00e1\u0159ky se odr\u00e1\u017eely od st\u011bn m\u00edstnosti. Nebyl jsem si jist\u00fd, jak dlouho je\u0161t\u011b \u0161\u00e1tek vydr\u017e\u00ed pohlcovat slzy, kter\u00e9 se mi \u0159inuly z o\u010d\u00ed\u2026<\/p>\n<\/div>\n
Najednou v\u0161e ustalo. Vzduch naplnilo zvoniv\u00e9 ticho, p\u0159eru\u0161ovan\u00e9 m\u00fdmi vzlyky a Tomem, kter\u00fd plakal se mnou. Po chv\u00edli jsem uc\u00edtil, jak David p\u0159e\u0159ezal provazy, kter\u00e9 m\u011b poutaly k posteli. Pak m\u011b vyt\u00e1hl na nohy a kamsi vlekl. Ne\u0161li jsme dlouho, jenom p\u00e1r krok\u016f, ne\u017e se ozvalo vrznut\u00ed otev\u00edran\u00fdch dve\u0159\u00ed\u2026<\/p>\n<\/div>\n
„Tak,“ ozn\u00e1mil David. „Pro dne\u0161ek by to sta\u010dilo. U\u017e jsem n\u011bjak unaven\u00fd. Ale neboj se, mali\u010dk\u00fd,“ p\u0159is\u00e1l se mi na chv\u00edli ke krku. „Z\u00edtra budeme pokra\u010dovat a bude to je\u0161t\u011b v\u011bt\u0161\u00ed z\u00e1bava, ne\u017e dneska. Dobrou noc!“<\/p>\n<\/div>\n
Hrub\u011b do m\u011b str\u010dil, a\u017e jsem upadl na studenou podlahu. Dve\u0159e za\u0159in\u010dely, zavrzal kl\u00ed\u010d a t\u011b\u017ek\u00e9 kroky odezn\u011bly v d\u00e1li. Ozvalo se bouchnut\u00ed dve\u0159\u00ed od m\u00edstnosti, op\u011bt zachrastil kl\u00ed\u010d a my s Tomem jsme osam\u011bli. Vn\u00edmal jsem, jak se za\u010d\u00edn\u00e1m cel\u00fd t\u0159\u00e1st. M\u011bl jsem hr\u016fzu z toho, co z\u00edtra p\u0159ijde, a ke v\u0161emu jsem si to d\u00edky vzpom\u00ednk\u00e1m dok\u00e1zal dost \u017eiv\u011b vybavit. Ne\u0161\u0165astn\u011b jsem se rozplakal\u2026<\/p>\n<\/div>\n
autor: \u00c1\u010fa<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: \u00c1\u010fa Bill „Te\u010f si teprve budeme hr\u00e1t\u2026“ Ta slova pronikala do m\u00fdch u\u0161\u00ed tak vzd\u00e1len\u011b. Jako bych byl p\u0159\u00edli\u0161 daleko od toho, kdo je \u0159\u00edk\u00e1. Zkus\u00edm se pohnout. Jde to, ale n\u011bjak nem\u016f\u017eu h\u00fdbat s rukama. Pro\u010d? Co s nima m\u00e1m?<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[203],"tags":[],"class_list":["post-15157","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-chaos-v-dusi-ii"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/15157","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=15157"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/15157\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=15157"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=15157"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=15157"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}