{"id":1517,"date":"2017-02-24T16:00:00","date_gmt":"2017-02-24T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=1510"},"modified":"2017-02-24T16:00:00","modified_gmt":"2017-02-24T15:00:00","slug":"connect-with-the-devil-27","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2017\/02\/24\/connect-with-the-devil-27\/","title":{"rendered":"Connect With The Devil 27."},"content":{"rendered":"
autor: Emilia<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
M\u00e1m t\u011b r\u00e1d. T\u0159i slova. Osm p\u00edsmen. Slova, kter\u00e1 nikdy od nikoho nesly\u0161el a s\u00e1m je nikdy nikomu ne\u0159ekl. Bylo to pas\u00e9. N\u011bco zapov\u011bzen\u00e9ho, n\u011bco, co se nesm\u011blo nikdy vy\u0159knout nahlas. P\u00e1lilo ho to jako up\u00edra, kdy\u017e vystav\u00ed kousek sv\u00e9 k\u016f\u017ee \u017ehav\u00e9mu slunci. Se\u017eehlo by ho to na popel a zem\u0159el by v ukrutn\u00fdch bolestech. Takov\u00e9 nebezpe\u010d\u00ed p\u0159edstavovala ta t\u0159i na pohled nevinn\u00e1 sl\u016fvka. N\u011bkte\u0159\u00ed hlup\u00e1ci byli zvykl\u00ed je vyslovovat \u010dasto, t\u0159eba ka\u017ed\u00fd den nebo i n\u011bkolikr\u00e1t denn\u011b jen tak. Neuv\u011bdomovali si, jak\u00e9mu riziku se vystavovali. Nejlep\u0161\u00ed mo\u017enost byla se jim vyh\u00fdbat. \u0160el z nich strach. Bylo to n\u011bco tak nere\u00e1ln\u00e9ho v jeho sv\u011bt\u011b, \u017ee se t\u011b\u017eko v\u011b\u0159ilo jejich skute\u010dn\u00e9 existenci. Tak jako se mal\u00fdm d\u011btem vysv\u011btlovalo, \u017ee se sprost\u00e1 slova ne\u0159\u00edkaj\u00ed, v jejich sv\u011bt\u011b se ne\u0159\u00edkalo m\u00e1m t\u011b r\u00e1d<\/em> nikdy!!! Pamatoval si p\u0159esn\u011b, kdy mu bylo objasn\u011bno, \u017ee jemu se tato slova budou v\u017edycky vyh\u00fdbat obloukem.<\/div>\n
<\/p>\n

O 13 let d\u0159\u00edve<\/em><\/div>\n

<\/p>\n

„Dobr\u00fd den, pane \u0159editeli, velmi r\u00e1di v\u00e1s vid\u00edme. D\u00e1te si k\u00e1vi\u010dku, \u010daj?“ Star\u0161\u00ed \u017eena s \u0161ediv\u011bj\u00edc\u00edmi vlasy vedla v\u00fdznamn\u00e9ho \u0159editele, kter\u00fd m\u011bl na starosti financov\u00e1n\u00ed a p\u0159\u00edsp\u011bvky d\u011btsk\u00fdm domov\u016fm a n\u00e1pravn\u00fdm za\u0159\u00edzen\u00edm.<\/em><\/div>\n

„K\u00e1vu, d\u011bkuji.“ Poprosil \u0159editel a star\u0161\u00ed \u017eena ho vedla sm\u011brem k jejich z\u00e1zem\u00ed, kde mu p\u0159edala podklady jako rozvrhy vyu\u010dov\u00e1n\u00ed a krou\u017ek\u016f, kter\u00e9 pro d\u011bti po\u0159\u00e1dali.<\/em><\/div>\n
„R\u00e1d bych vid\u011bl, jak zde prob\u00edh\u00e1 vyu\u010dov\u00e1n\u00ed, t\u0159eba…“ \u0158editel listoval v rozvrhu a d\u00edval se, co maj\u00ed jednotliv\u00e9 t\u0159\u00eddy za rozvrhy. \u0160kola zde byla men\u0161\u00ed, tak\u017ee spousta d\u011bt\u00ed podobn\u00e9 v\u011bkov\u00e9 kategorie byla spojena v jedn\u00e9 t\u0159\u00edd\u011b. \u010ctvr\u0165\u00e1ci s p\u00e1\u0165\u00e1ky, \u0161es\u0165\u00e1ci zase se sedm\u00e1ky. „Tady 6. a 7. t\u0159\u00edda. M\u011bli by m\u00edt zrovna hodinu d\u011bjepisu, \u017ee?“ \u0158editel vyslovil sv\u016fj po\u017eadavek a star\u0161\u00ed \u017een\u011b se zra\u010dil d\u011bs v o\u010d\u00edch.<\/em><\/div>\n
„Mysl\u00edm, \u017ee mnohem lep\u0161\u00ed by bylo nav\u0161t\u00edvit \u010dtvrtou a p\u00e1tou t\u0159\u00eddu. Maj\u00ed dnes p\u0159\u00edrodov\u011bdu. M\u011bli si don\u00e9st z venku n\u011bjak\u00e9 rostliny a bude to jist\u011b zaj\u00edmav\u011bj\u0161\u00ed hodina.“ Usm\u00e1la se na \u0159editele \u017eena.<\/em><\/div>\n
„Kdy\u017e dovol\u00edte, r\u00e1d bych vid\u011bl 6. a 7. t\u0159\u00eddu. Tento p\u0159echod z ni\u017e\u0161\u00edho stupn\u011b na vy\u0161\u0161\u00ed je velmi d\u016fle\u017eit\u00fd a zaj\u00edmalo by m\u011b, jak obs\u00e1hle v t\u011bchto dvou ro\u010dn\u00edc\u00edch st\u00edh\u00e1te prob\u00edrat d\u011bjiny tak, aby sedm\u00e1ci nebyli pozadu, a z\u00e1rove\u0148 to na \u0161es\u0165\u00e1ky nebylo moc n\u00e1ro\u010dn\u00e9.“ \u0158editel si trval na sv\u00e9m. \u0158editelka si pro\u010distila krk. „Ehm, dobr\u00e1 tedy. Poj\u010fte za mnou.“ Uk\u00e1zala sm\u011brem na konec chodby. Vzala za kliku, zhluboka se nadechla a cht\u011bla otev\u0159\u00edt, kdy\u017e v tom ze dve\u0159\u00ed vyrazila jedna z u\u010ditelek. M\u011bla slzy na tv\u00e1\u0159i, na oble\u010den\u00ed inkoust.<\/em><\/div>\n
<\/p>\n

„Danielo, co se stalo?“ Ptala se j\u00ed \u017eena zhrozen\u011b.<\/em><\/div>\n

„J\u00e1 u\u017e tam u\u010dit nebudu, skon\u010dila jsem. V\u0161ichni jsou to parchanti. A on\u2026 je to \u010f\u00e1bel, \u010f\u00e1bel!!“ Vyk\u0159ikovala mlad\u00e1 u\u010ditelka pominut\u011b. „Dal mi na \u017eidli obrovsk\u00e9 \u0161pendl\u00edky, mohla jsem se v\u00e1\u017en\u011bji zranit.“ Star\u0161\u00ed \u017eena okam\u017eit\u011b v\u011bd\u011bla, odkud v\u00edtr vane. Ve\u0161la do t\u0159\u00eddy a zam\u00ed\u0159ila k posledn\u00ed lavici. Ty o\u010di, temn\u011b hn\u011bd\u00e9, skoro a\u017e \u010dern\u00e9, ji u\u017e ode dve\u0159\u00ed propalovaly pohledem. Chlapec s uhlov\u011b \u010dern\u00fdmi vlasy a jemn\u00fdmi pihami na tv\u00e1\u0159i m\u011bl na rtech sv\u016fj obvykl\u00fd \u00fa\u0161klebek. \u017dena chytila chlapce surov\u011b za pa\u017ei a vyt\u00e1hla ho z lavice. Byl vyhubl\u00fd a lehk\u00fd jako p\u00edrko, ale zd\u00e1n\u00ed klamalo. „Jdeme.“ Sykla na n\u011bj. Kdy\u017e proch\u00e1zeli kolem udiven\u00e9ho \u0159editele, chlapec zak\u0159i\u010del nahlas sm\u011brem k n\u011bmu.<\/em><\/div>\n
„Nic jim ned\u00e1vejte! Stejn\u011b z toho neuvid\u00edme ani floka. Cht\u011bj si nahrabat kapsy!“ \u017dena se na \u0159editele omluvn\u011b usm\u00e1la a zat\u00e1hla chlapce do nejbli\u017e\u0161\u00ed vychovatelny. Sm\u00fdkla s n\u00edm o ze\u010f.<\/em><\/div>\n
„Zav\u0159i klapa\u010dku, ty jeden parchante. Jsi to nejv\u011bt\u0161\u00ed zlo, co mohlo n\u00e1\u0161 \u00fastav potkat. Tebe nikdy nikdo nebude m\u00edt r\u00e1d! Pat\u0159\u00ed\u0161 do pekla, Williame Tr\u00fcmpere. Nem\u011bl ses nikdy narodit!!!“ K\u0159i\u010dela na n\u011bj, \u017ee to muselo j\u00edt sly\u0161et na hony daleko, a do ruky vzala r\u00e1kosku.<\/em><\/div>\n
\n

A tady je. William Tr\u00fcmper po 13 letech. A kdo je te\u010f v pekle? Musel se u\u0161kl\u00edbnout. Ta star\u00e1 mrcha, co je neust\u00e1le \u0159ezala r\u00e1koskou p\u0159es h\u0159bety rukou, jeho osobn\u011b denn\u011b, se za to nyn\u00ed musela sma\u017eit v pekle. Zem\u0159ela na infarkt, ne\u017e mu bylo 15. Potom ho p\u0159em\u00edstili do mnohem hor\u0161\u00edho za\u0159\u00edzen\u00ed, kter\u00e9 se dalo p\u0159irovnat k v\u011bzen\u00ed. Bylo to speci\u00e1ln\u00ed m\u00edsto, kam d\u00e1vali jenom extra probl\u00e9mov\u00e9 d\u011bti. Tam se nikdo nev\u011bnoval jejich vzd\u011bl\u00e1n\u00ed nebo v\u00fdchov\u011b. Dr\u017eeli je zkr\u00e1tka jako v\u011bzn\u011b, co nem\u011bli pr\u00e1vo na norm\u00e1ln\u00ed \u017eivot. D\u011bly se tam hr\u016fzy, o kter\u00fdch by norm\u00e1ln\u00ed smrteln\u00edk necht\u011bl nic sly\u0161et. On jednu takovou no\u010dn\u00ed m\u016fru musel pro\u017e\u00edvat denn\u011b cel\u00fdch 5 let. Zat\u0159epal hlavou a nehodlal se d\u00e1l ut\u00e1p\u011bt ve vzpom\u00ednk\u00e1ch. Nebyly pro n\u011bj bolestiv\u00e9, nic jin\u00e9ho neznal, tak\u017ee to pro n\u011bj bylo zcela norm\u00e1ln\u00ed. Nau\u010dilo ho to \u017eivotu, jak\u00fd vedl, nau\u010dilo ho to p\u0159e\u017e\u00edt. M\u011bl zvl\u00e1\u0161tn\u00ed dar. A\u010dkoli se spoustu lid\u00ed sna\u017eilo jeho \u017eivot na zemi ukon\u010dit, v\u017edycky se z toho vyl\u00edzal. Za\u010dalo to jeho matkou. Cht\u011bla ho zab\u00edt, sotva se poprv\u00e9 nadechl. Pokra\u010dovalo to v d\u011btsk\u00e9m domov\u011b a v pas\u0165\u00e1ku, ve v\u011bzen\u00ed i mimo n\u011bj. On v\u0161ak nikomu tu radost neud\u011bl\u00e1. Hodlal tu b\u00fdt je\u0161t\u011b hodn\u011b dlouho a p\u011bkn\u011b ty parchanty vyt\u00e1\u010det svoj\u00ed p\u0159\u00edtomnost\u00ed. Dal\u0161\u00ed na \u0159ad\u011b byli Lev\u00e1k s Pir\u00e1tem a p\u0159edev\u0161\u00edm Pavouk. Prok\u00e1\u017ee jim je\u0161t\u011b lep\u0161\u00ed laskavost ne\u017e oni jemu. Po\u0161le je hn\u00edt tam, kam pat\u0159\u00ed.<\/p><\/div>\n

<\/div>\n
\n
\u2026<\/div>\n
\n

Hlasit\u00e9 basy dun\u011bly po cel\u00e9 \u010dtvrti, zpocen\u00e1 t\u011bla se mezi sebou zm\u00edtala p\u0159i n\u011b\u010dem, co m\u011blo p\u0159ipom\u00ednat tanec.<\/p><\/div>\n

„Vid\u00edte ji n\u011bkde?“ Fred se sna\u017eil p\u0159e\u0159vat basy, jak se rozhl\u00ed\u017eeli v davu lid\u00ed.<\/div>\n
„T\u00e1mhle je.“ Uk\u00e1zal prstem Gustav do rohu k roztrhan\u00e9mu gau\u010di, kde se o\u0161kliv\u00e1 dredat\u00e1 Lev\u00e1kova holka bavila s n\u011bjakou jinou, o pozn\u00e1n\u00ed hez\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Tak jdeme.“ Zavelel Fred a Ricki ho zat\u00e1hl za tri\u010dko zp\u011bt.<\/div>\n
„Po\u010dkej, ty amat\u00e9re. Nem\u016f\u017eem tam v\u0161ichni nakr\u00e1\u010det, akor\u00e1t ji vypla\u0161\u00edme.“ Ricki mluvil dost hlasit\u011b, aby ho p\u0159es hlasitou hudbu bylo v\u016fbec sly\u0161et.<\/div>\n
„Kdo tam teda p\u016fjde?“ Zeptal se Gustav, a Ricki s Fredem se na n\u011bj s \u00fa\u0161klebkem pod\u00edvali.<\/div>\n
„Co? J\u00e1? Pro\u010d?“ Za\u00fap\u011bl buben\u00edk.<\/div>\n
„Jsi v\u00edc jej\u00ed typ.“ Posm\u00edval se Ricki.<\/div>\n
„Chce\u0161 \u0159\u00edct, \u017ee vypad\u00e1m jako ten kret\u00e9n Lev\u00e1k?“ Gustav se zamra\u010dil a chytil Rickiho za l\u00edmec.<\/div>\n
„Zav\u0159ete huby, vy dva kret\u00e9ni, mus\u00edme jednat. Gusy, seber se a vypadni zjistit n\u011bjak\u00fd informace. J\u00e1 tady s princeznou se trochu porozhl\u00eddnem kolem a budem ti kr\u00fdt z\u00e1da.“ Fred ty dva odtrhl od sebe a pop\u00edchl Rickiho za to, jak r\u00fdpal do Gustava.<\/div>\n
„Fajn.“ Zavr\u010del Gustav a oto\u010dil se k odchodu.<\/div>\n
„Bu\u010f nen\u00e1padnej.“ Zavolal za n\u00edm Ricki a buben\u00edk na n\u011bj vystr\u010dil prost\u0159edn\u00edk.<\/div>\n
\n

Gustav se bl\u00ed\u017eil ke gau\u010di, nafingoval zakopnut\u00ed a dopadl p\u0159\u00edmo p\u0159es ob\u011b d\u00edvky.<\/p><\/div>\n

„Sorr\u00e1\u010d… sor\u00e1\u010d…“ Zvedal se z nich a hr\u00e1l opil\u00e9ho.<\/div>\n
„Odpal, kret\u00e9ne.“ Nad\u00e1valy ob\u011b a sna\u017eily se ze sebe Gustava shodit.<\/div>\n
„Chcete se pobavit? Ne?“ Gustav vyt\u00e1hl z kapsy pytl\u00ed\u010dek s b\u00edl\u00fdm pr\u00e1\u0161kem uvnit\u0159. Pokr\u010dil rameny a chystal se k hran\u00e9mu odchodu.<\/div>\n
„Po\u010dkej!“ Zavolala na n\u011bj Lev\u00e1kova holka. Drogy byly vz\u00e1cn\u00e9 zbo\u017e\u00ed, zvl\u00e1\u0161\u0165 pro ty, kte\u0159\u00ed si je nemohli dovolit. Ka\u017ed\u00fd dealer na dluh ned\u00e1val, a kdy\u017e ano, tak rozhodn\u011b ne na velk\u00fd dluh. Spousta lid\u00ed z gheta fetovala. Byl to pro n\u011b jedin\u00fd \u00fanik z toho sv\u011bta, v n\u011bm\u017e \u017eili. A Lev\u00e1kova holka na tom nebyla jinak. Gustav se posadil mezi ob\u011b holky a za\u010dal d\u011blat na st\u016fl lajny. Musel je trochu sjet, aby jim rozv\u00e1zal jazyky.<\/div>\n
„Co tady d\u011bl\u00e1 takov\u00e1 kr\u00e1ska tak sama?“ Za\u0161eptal Gustav dredat\u00e9 d\u00edvce do ucha. D\u00edky hlasit\u00e9 hudb\u011b je jej\u00ed kamar\u00e1dka nesly\u0161ela. M\u011bla trochu jin\u00e9 starosti. Na tv\u00e1\u0159i se j\u00ed skv\u011bl \u00fasm\u011bv a pozorovala sv\u011btla nad sebou. Drogy za\u010d\u00ednaly p\u016fsobit.<\/div>\n
„Nejsem sama, Lev\u00e1k m\u011bl te\u010f n\u011bjakou pr\u00e1ci.“ Zamumlala d\u00edvka a op\u0159ela se o op\u011bradlo. V\u0161echno okolo dost\u00e1valo jasn\u011bj\u0161\u00ed barvy. Gustav pouze p\u0159edst\u00edral, \u017ee si drogy vzal. Ani jedna z d\u00edvek si toho nev\u0161imla. Bylo pot\u0159eba st\u00e1le z\u016fst\u00e1vat ve st\u0159ehu.<\/div>\n
„Pr\u00e1ci? N\u011bjakej v\u00fdhodnej k\u0161eft?“ Zeptal se Gustav, sna\u017eil se v\u00e9st d\u00e1l nen\u00e1padn\u011b konverzaci.<\/div>\n
„Pro\u010d t\u011b to zaj\u00edm\u00e1?“ D\u00edvka se na Gustava up\u0159en\u011b pod\u00edvala. Roz\u0161i\u0159ovaly se j\u00ed zorni\u010dky. Nebyla tak mimo jako jej\u00ed kamar\u00e1dka, proto\u017ee drogy brala pravideln\u011b, nem\u011bly u\u017e takov\u00fd zdrcuj\u00edc\u00ed \u00fa\u010dinek.<\/div>\n
„N\u011bco by se mi hodilo. Jsem te\u010f na suchu, rozum\u00ed\u0161.“ Gustav se sna\u017eil odvr\u00e1tit jej\u00ed podez\u0159en\u00ed.<\/div>\n
„To si nemysl\u00edm. Byly to sp\u00ed\u0161 nevy\u0159\u00edzen\u00e9 \u00fa\u010dty.“ D\u00edvka spustila z Gustava pohled a m\u00e1vla rukou.<\/div>\n
\n

„N\u011bkdo ho nasral?“ Ptal se d\u00e1l Gustav.<\/p><\/div>\n

„Mysl\u00edm, \u017ee \u010e\u00e1bel, po\u0159\u00e1d mu le\u017eel v \u017ealudku od jedn\u00e9 akce. Hele, nepotkali jsme se u\u017e n\u011bkde?“ D\u00edvka Gustavovi za\u010dala dlan\u00ed ma\u010dkat tv\u00e1\u0159e. Zd\u00e1l se j\u00ed pov\u011bdom\u00fd, ale nemohla si ho za\u0159adit.<\/div>\n
„To ur\u010dit\u011b n\u00e9, j\u00e1 jsem nev\u00fdraznej.“ Gustav doufal, \u017ee j\u00ed nedojde, \u017ee hraje s \u010e\u00e1blem v kapele.<\/div>\n
„Oh… no ka\u017edop\u00e1dn\u011b, mo\u017en\u00e1 ti pom\u016f\u017ee Pavouk, jestli chce\u0161 n\u011bjakej k\u0161eft.“ D\u00edvka sundala ruku z Gustavova obli\u010deje a p\u0159estala p\u0159em\u00fd\u0161let nad t\u00edm, odkud ho zn\u00e1. P\u0159em\u00fd\u0161len\u00ed pro ni te\u010f byla p\u0159\u00edli\u0161 velk\u00e1 n\u00e1maha a ona rozhodn\u011b necht\u011bla v tuhle chv\u00edli d\u011blat nic, co zahrnovalo n\u00e1mahu.<\/div>\n
„Pavouk?“ Gustav zamrkal p\u0159ekvapen\u00edm. ‚Co ten s t\u00edm m\u00e1 spole\u010dn\u00e9ho?‘ Pomyslel si.<\/div>\n
„No jo, Lev\u00e1k sl\u00edbil, \u017ee mi uva\u0159\u00ed skv\u011blou m\u0148amku.“ D\u00edvka se zachichotala a tleskala. Myslela t\u00edm samoz\u0159ejm\u011b n\u011bjak\u00e9 drogy, byla ji\u017e zna\u010dn\u011b mimo. Gustavovi p\u0159i\u0161la smska. Vyt\u00e1hl z kapsy telefon a pod\u00edval se. Psal mu Fred. Vypadni vodtamta\u010f, jde sem Lev\u00e1k!!!!<\/em> Gustav se dvakr\u00e1t nerozm\u00fd\u0161lel a vstal z gau\u010de. U hlavn\u00edho vchodu zahl\u00e9dl Lev\u00e1ka. Oto\u010dil se a b\u011b\u017eel do dal\u0161\u00ed m\u00edstnosti. Napsal Fredovi, a\u0165 ho s Rickim \u010dekaj\u00ed u zadn\u00edho vchodu.<\/div>\n
\n

„Kret\u00e9ni, ne\u0159\u00edkal jsi, \u017ee tady Lev\u00e1k nebude?“ Str\u010dil do Rickiho zad\u00fdchan\u00fd Gustav.<\/p><\/div>\n

„Dote\u010f tam nebyl. Jak jsem mohl v\u011bd\u011bt, \u017ee se ten bezmozek mus\u00ed v\u0161ude nasrat?“ Br\u00e1nil se Ricki.<\/div>\n
„Sklapni.“ Poru\u010dil Rickimu Fred a obr\u00e1til se na Gustava.<\/div>\n
„Co jsi zjistil?“<\/div>\n
„Definitivn\u011b na \u010e\u00e1bla n\u011bco u\u0161il a je v tom nejsp\u00ed\u0161 namo\u010denej i Pavouk!“ Vychrlil ze sebe Gustav s ji\u017e klidn\u011bj\u0161\u00edm dechem.<\/div>\n
„Pavouk? To je blbost, pro\u010d by \u0161el proti \u010e\u00e1blovi?“ Fredovi to ne\u0161lo do hlavy. \u010e\u00e1bel prok\u00e1zal Pavoukovi docela velkou laskavost, pro\u010d by ho podr\u00e1\u017eel? Dlu\u017eil mu.<\/div>\n
„Tak to nev\u00edm, ale ta holka ho zmi\u0148ovala.“ Pokr\u010dil rameny Gustav.<\/div>\n
„Rad\u0161i voca\u010f vypadnem, ne\u017e si ta holka pust\u00ed klapa\u010dku na \u0161pac\u00edr.“ Upozornil Ricki.<\/div>\n
„Ta je tak sjet\u00e1, \u017ee zapomn\u011bla sv\u00fd jm\u00e9no.“ Uchechtl se Gustav a v\u0161ichni t\u0159i zam\u00ed\u0159ili pry\u010d. Ve vzduchu nyn\u00ed viselo je\u0161t\u011b v\u00edc ot\u00e1zek ne\u017e na za\u010d\u00e1tku.<\/div>\n
\n

\u2026<\/strong><\/div>\n

\n

Ulice se pomalu probouzely, provoz po r\u00e1nu je\u0161t\u011b nebyl tak hust\u00fd. A\u010dkoli den je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1dn\u011b neza\u010dal, Serina ved\u011bla, \u017ee to bude jej\u00ed nejlep\u0161\u00ed den za posledn\u00ed dobu. M\u011bla v aut\u011b nahlas pu\u0161t\u011bn\u00fd song S.O.S. od Rihanny a radostn\u011b si prozp\u011bvovala do rytmu. Zajela na parkovi\u0161t\u011b ke \u0161kole, a dokonce se j\u00ed poda\u0159ilo uko\u0159istit m\u00edsto co nejbl\u00ed\u017ee ke vchodu do budovy. Zkontrolovala si ve zp\u011btn\u00e9m zrc\u00e1tku sv\u016fj make-up a kdy\u017e zjistila, \u017ee je v\u0161e perfektn\u00ed, vyt\u00e1hla si z kabelky sv\u016fj telefon. Najela na fotku, kterou po\u0159\u00eddila p\u0159edev\u010d\u00edrem na hodin\u011b t\u011blocviku. Zadala ji jako hromadnou mms a dala rozeslat na v\u0161echna \u010d\u00edsla spolu\u017e\u00e1k\u016f, kter\u00e9 ze \u0161koly m\u011bla.<\/p><\/div>\n

„Nikdo si nebude zahr\u00e1vat se Serinou D\u00f6rflerovou, mrcho!“ Vystoupila z auta a se z\u00e1\u0159iv\u00fdm \u00fasm\u011bvem vyrazila ke \u0161kole. V\u0161em okolo zvonily telefony. Ka\u017ed\u00fd, kdo si otev\u0159el mms zpr\u00e1vu, se pochecht\u00e1val. \u0160\u00ed\u0159ilo se to rychle jako n\u011bjak\u00e1 n\u00e1kaza.<\/div>\n
\n

Tom zam\u00e1val na Erica, kter\u00e9ho zahl\u00e9dl u schodi\u0161t\u011b vedouc\u00edho do prvn\u00edho patra. „Ahoj.“ Dob\u011bhl jej a objal.<\/p><\/div>\n

„Ty taky \u017eije\u0161?“ Pop\u00edchl Toma Eric.<\/div>\n
„V\u00edm, dlouho jsem se neozval, promi\u0148, bylo toho moc.“ Tomovi trochu z\u010dervenaly tv\u00e1\u0159e, jak se zastyd\u011bl. P\u0159i tom v\u0161em, co se stalo Billovi, pro n\u011bj p\u0159estal okoln\u00ed sv\u011bt skoro existovat.<\/div>\n
„V\u0161e odpu\u0161t\u011bno.“ Usm\u00e1l se na Toma Eric a zatahal jej za dred. Eric se na Toma nikdy nedok\u00e1zal zlobit. V podstat\u011b od doby, co spolu kamar\u00e1d\u00ed, se za celou dobu snad po\u0159\u00e1dn\u011b nepoh\u00e1dali. Eric necht\u011bl na Toma tla\u010dit, m\u011bl to te\u010f doma t\u011b\u017ek\u00e9.<\/div>\n
„Pot\u0159ebuju s tebou po \u0161kole mluvit.“ \u0158ekl Tom a Eric pok\u00fdval hlavou.<\/div>\n
„Jasn\u011b, kdykoli.“ Najednou Ericovi i Tomovi sou\u010dasn\u011b zazvonily telefony.<\/div>\n
„To je zvl\u00e1\u0161tn\u00ed, kdo n\u00e1m m\u016f\u017ee ps\u00e1t ve stejnou dobu.“ Podivil se Tom a s uchechtnut\u00edm oba za\u010dali vytahovat sv\u00e9 mobily.<\/div>\n
„No ty vole…“ Zvolal Eric, kdy\u017e otev\u0159el mms.<\/div>\n
„Tak to je mazec.“ P\u0159itakal Tom. „Musel to poslat n\u011bkdo, kdo ji nem\u00e1 moc v l\u00e1sce.“ Konstatoval.<\/div>\n
„Nebo n\u011bkdo, koho hodn\u011b na\u0161tvala.“ Prohodil Eric a zav\u0159el fotku Kamily naho\u0159e bez. V\u011bd\u011bl moc dob\u0159e, \u010d\u00ed to byla pr\u00e1ce.<\/div>\n
„To teda jo. Mus\u00edm na hodinu. Tak po \u0161kole u lavi\u010dek?“ Potvrzoval si je\u0161t\u011b Tom jejich domluvu.<\/div>\n
„Jo.“ P\u0159ik\u00fdvl Eric a oba se vydali do sv\u00fdch t\u0159\u00edd.<\/div>\n
\n

\u2026<\/strong><\/div>\n

\n

„J\u00e1-j\u00e1… to ne-nech\u00e1pu. Pro\u010d… pro\u010d by to n\u011bkdo d\u011blal?“ Vzlykala hlasit\u011b Kamila. Sed\u011bla na chodb\u011b a kolem n\u00ed jej\u00ed kamar\u00e1dky.<\/p><\/div>\n

„Dobr\u00fd kozy, Kamilo.“ Za\u0159vali na ni proch\u00e1zej\u00edc\u00ed florbalisti ze \u010dtvr\u0165\u00e1ku.<\/div>\n
„Odpalte, blbe\u010dci!“ Ok\u0159ikla je jedna z jej\u00edch kamar\u00e1dek a uk\u00e1zala jim prost\u0159edn\u00edk.<\/div>\n
„Te\u010f jsem pro sm\u00edch cel\u00e9 \u0161kole.“ Kamila se rozbre\u010dela je\u0161t\u011b v\u00edc.<\/div>\n
„Kamilo, brouku, u\u017e jsem to vid\u011bla, je mi to tak l\u00edto.“ Zvolala Serina z d\u00e1lky a ne\u017e se k nim roze\u0161la, nadhodila dramatick\u00fd v\u00fdraz v obli\u010deji.<\/div>\n
„Tob\u011b to taky poslali?“ Za\u0161tkala Kamila.<\/div>\n
„Jo.“ Povzdechla si hran\u011b Serina a p\u0159isedla si k n\u00ed na lavi\u010dku.<\/div>\n
„Nech\u00e1pu, kter\u00e1 mrcha to mohla ud\u011blat.“ \u0158ekla nahlas jedna z d\u00edvek.<\/div>\n
„To nev\u00edm, ale zjist\u00edme to.“ Odv\u011btila Serina a zabodla pohled do d\u00edvky, kter\u00e1 tato slova vy\u0159kla.<\/div>\n
„Jsi tak hodn\u00e1.“ Kamila si op\u0159ela hlavu o Serinino rameno a ta ji na oko ut\u011b\u0161ovala.<\/div>\n
„Zaslou\u017e\u00ed\u0161 si to.“ Serina se na Kamilu usm\u00e1la, ale ve sv\u00e9 mysli se u\u0161kl\u00edbala a tetelila blahem. ‚Jak jsem \u0159ekla, dost\u00e1v\u00e1\u0161 jen to, co si zaslou\u017e\u00ed\u0161, drahou\u0161u.‘ Dodala si pro sebe v duchu.<\/div>\n
\n

\u2026<\/strong><\/div>\n

\n

„Tak\u017ee, co jsi zjistila?“ Zeptala se \u017eena s kr\u00e1tk\u00fdmi blond vlasy a nerv\u00f3zn\u011b si poposedla na \u017eidli.<\/p><\/div>\n

„Nic moc, oby\u010dejn\u00e1 mlad\u00e1 \u017eena. Vystudovala vysokou \u0161kolu, oba rodi\u010de jsou Indov\u00e9. P\u0159est\u011bhovali se sem, kdy\u017e j\u00ed bylo 5. Jej\u00ed otec je vlastn\u00edkem obchodu s exotick\u00fdm ko\u0159en\u00edm. Matka je v dom\u00e1cnosti.“ Odv\u011btila j\u00ed o pozn\u00e1n\u00ed mlad\u0161\u00ed \u017eena s dlouh\u00fdmi hn\u011bd\u00fdmi vlasy sv\u00e1zan\u00fdmi do cul\u00edku.<\/div>\n
„To nen\u00ed mo\u017en\u00e9. Mus\u00ed\u0161 na ni vy\u0161\u0165ourat n\u011bjakou \u0161p\u00ednu.“ Star\u0161\u00ed \u017eena ude\u0159ila lehce p\u011bst\u00ed do stolu. „\u010c\u00ed\u0161n\u00edku? Je\u0161t\u011b jednu sklenici whisky, pros\u00edm.“ Zavolala na \u010d\u00ed\u0161n\u00edka, kdy\u017e m\u00edjel jejich st\u016fl.<\/div>\n
„Beze v\u0161eho, pan\u00ed.“ Odpov\u011bd\u011bl slu\u0161n\u011b \u010d\u00ed\u0161n\u00edk a vydal se splnit jej\u00ed p\u0159\u00e1n\u00ed. Tohle byl luxusn\u00ed podnik. Host\u00e9 tady byli p\u00e1ny a obsluha se sna\u017eila splnit, co jim na o\u010d\u00edch vid\u011bla. Ceny tohoto podniku tomu tak\u00e9 odpov\u00eddaly. B\u011b\u017en\u00fd smrteln\u00edk s pr\u016fm\u011brn\u00fdm platem si zde nemohl dovolit ani skleni\u010dku vody.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
Konstantine<\/strong><\/div>\n
\n

„Stans, bude t\u011b bolet hlava, kdy\u017e tohle vypije\u0161.“ Upozornila Konstantine taktn\u011b jej\u00ed dlouholet\u00e1 p\u0159\u00edtelkyn\u011b, je\u017e pracovala jako detektiv. M\u011bla o svou kamar\u00e1dku obavy. P\u0159ed ned\u00e1vnem se j\u00ed sv\u011b\u0159ila o sv\u00e9m probl\u00e9mu s rozvodem, s n\u00edm\u017e se musela vypo\u0159\u00e1d\u00e1vat. Nechodila s kamar\u00e1dkou na v\u00edno, jak Tomovi tvrdila. Sch\u00e1zela se s Leelou, aby j\u00ed pomohla zji\u0161\u0165ovat informace o Alicii, Franzov\u011b milence. Samoz\u0159ejm\u011b to bylo proti p\u0159edpis\u016fm, ale Leela pro ni byla ochotn\u00e1 riskovat. Jejich p\u0159\u00e1telstv\u00ed j\u00ed za to st\u00e1lo.<\/p><\/div>\n

„Nem\u011bj obavy Leelo [\u010dti L\u00edlo], je\u0161t\u011b n\u011bco snesu.“ Ubezpe\u010dila Leelu Konstatine, a jakmile j\u00ed \u010d\u00ed\u0161n\u00edk donesl dal\u0161\u00ed skleni\u010dku, sotva ji sta\u010dil polo\u017eit na st\u016fl, m\u011bla ji na ex v sob\u011b.<\/div>\n
„Pot\u0159ebuju na tu couru n\u011bco naj\u00edt.“ Konstantine mluvila rozru\u0161en\u011b. Ne\u010dekala, \u017ee je ta d\u011bvka bez poskvrnky.<\/div>\n
„Nen\u00ed co. Projela jsem v\u0161echny z\u00e1znamy. Nem\u00e1 dokonce ani \u017e\u00e1dnou pokutu. \u017dije spo\u0159\u00e1dan\u00fd \u017eivot a p\u0159i\u0161\u00edt j\u00ed jen tak nic nem\u016f\u017eu, to dob\u0159e v\u00ed\u0161. M\u011bla bys toho nechat a vyka\u0161lat se na n\u011bj.“ Leela c\u00edtila v\u016f\u010di Konstantine velkou l\u00edtost. Vid\u011bla, jak se ni\u010d\u00ed, jak ji ta bolest po\u017e\u00edr\u00e1 zevnit\u0159.<\/div>\n
„Nem\u016f\u017eu. Nechci p\u0159ij\u00edt o v\u0161echno, co jsem cel\u00fd \u017eivot tvrd\u011b budovala, jen proto, \u017ee se n\u011bjak\u00e1 p\u0159i\u010dmoudl\u00e1 coura rozhodla, \u017ee mi ukradne man\u017eela! Venku l\u00edt\u00e1 tis\u00edce svobodn\u00fdch chlap\u016f. Pro\u010d zrovna m\u016fj Franz?!“ Konstatine mluvila hlasit\u011bji, ne\u017e by se slu\u0161elo. P\u00e1r jin\u00fdch host\u016f se po n\u00ed ohl\u00e9dlo. Leela ji chytila za ruku a sna\u017eila se ji ut\u011b\u0161it.<\/div>\n
„To sta\u010d\u00ed, drahou\u0161ku. Jdeme odsud, pot\u0159ebuje\u0161 na \u010derstv\u00fd vzduch. Ta whisky ti stoupla do hlavy.“ Leela nazna\u010dila \u010d\u00ed\u0161n\u00edkovi, \u017ee zaplat\u00ed. Konstantine se zamra\u010dila.<\/div>\n
„Je\u0161t\u011b nem\u00e1m dost, chci si d\u00e1t dal\u0161\u00ed skleni\u010dku.“<\/div>\n
„P\u016fjdeme n\u011bkam na k\u00e1vu.“ Leela byla neoblomn\u00e1. Jako jedna z m\u00e1la lid\u00ed, kte\u0159\u00ed se Konstantine neb\u00e1li, si k n\u00ed mohla dovolit b\u00fdt maxim\u00e1ln\u011b up\u0159\u00edmn\u00e1. Nehodlala j\u00ed v tomhle op\u00edjen\u00ed podporovat. Hodila na st\u016fl bankovky, mezi nimi\u017e bylo i spropitn\u00e9 pro \u010d\u00ed\u0161n\u00edka, a vzala Konstantine za rameno, kdyby si n\u00e1hodou usmyslela, \u017ee bude d\u011blat hlouposti. Vedla ji k v\u00fdchodu a Konstantine pora\u017een\u011b kr\u00e1\u010dela vedle n\u00ed. Mohla ji pro tuto chv\u00edli hl\u00eddat, ale nemohla s n\u00ed b\u00fdt 24 hodin denn\u011b. Konstantine v\u011bd\u011bla, \u017ee a\u017e p\u0159ijede dom\u016f, d\u00e1 si vytou\u017een\u00e9 tekutiny, kolik bude cht\u00edt. Byla to jedin\u00e1 v\u011bc, d\u00edky kter\u00e9 se c\u00edtila otup\u011bl\u00e1. U\u017e necht\u011bla c\u00edtit tu bolest. Takovou bolest, jako kdy\u017e v\u00e1s zrad\u00ed nejbli\u017e\u0161\u00ed \u010dlov\u011bk, od kter\u00e9ho byste to nikdy ne\u010dekali, navzdory v\u0161em rozd\u00edl\u016fm a spor\u016fm, kter\u00e9 jste mezi sebou m\u011bli.<\/div>\n
\n

\u2026<\/strong><\/div>\n

\n

Hlas u\u010ditelky k n\u011bmu dol\u00e9hal tlumen\u011b\u2026 z d\u00e1lky. Nevn\u00edmal slova, bylo to, jako by byl ve vakuu a v\u0161e z okoln\u00edho sv\u011bta k n\u011bmu dol\u00e9halo opo\u017ed\u011bn\u011b. D\u00edval se na ni, jak h\u00fdbe pusou. Vypadalo to, jako kdy\u017e n\u011bkdo zpomal\u00ed video. Potily se mu ruce. Byl to zn\u00e1m\u00fd pocit. P\u0159esn\u011b takov\u00fd m\u011bl p\u0159edt\u00edm, ne\u017e sd\u011blil Ericovi pravdu o svoj\u00ed nov\u011b objeven\u00e9 orientaci. B\u00e1l se zbyte\u010dn\u011b, proto\u017ee Eric to p\u0159ijal a pochopil. V\u017edycky se ho sna\u017eil ch\u00e1pat, porozum\u011bt mu a podpo\u0159it ho ve v\u0161em, co d\u011blal. Pokou\u0161el se uklidnit a doufal, \u017ee ani te\u010f tomu nebude jinak. Snad Eric pochop\u00ed, stejn\u011b jako Adu\u0161ka, \u017ee nem\u011bl v t\u00e9hle situaci na v\u00fdb\u011br, musel to tajit. Pravda, nemusel to tajit tak dlouho, ale stalo se. Zp\u00e1tky to nevr\u00e1t\u00ed. V\u0161echno se seb\u011bhlo tak rychle a ne\u017e se stihl vzpamatovat, za\u0161lo to s Billem moc daleko. Z n\u00e1hodn\u00e9 zn\u00e1mosti se stalo\u2026 ani nev\u011bd\u011bl, jak to nazvat. Byli p\u0159\u00e1tel\u00e9? N\u011bco v\u00edc? Bill nebyl na \u017e\u00e1dn\u00fd typ vztah\u016f nebo z\u00e1vazk\u016f, v\u011bd\u011bl to moc dob\u0159e. Pamatoval si Shadova slova v Lochu. „Hele, nemysl\u00edm, \u017ee bys ho m\u011bl hledat. Bill je prost\u011b takovej, nikde se nezdr\u017e\u00ed moc dlouho, jednou je tady a jindy zase n\u011bkde jinde. U\u017eije si a jde d\u00e1l. Pro n\u011bho to nic neznamen\u00e1, m\u011bl bys na n\u011bj zapomenout. On nen\u00ed ten prav\u00fd na n\u011bjak\u00fd dlouhodob\u00fd st\u00e1l\u00fd vztah nebo n\u011bco, nejsi prvn\u00ed, kdo se po n\u011bm takhle sh\u00e1n\u00ed.“<\/em> Vzpom\u00ednal si na slovo od slova, do punt\u00edku. Ale Bill se mohl zm\u011bnit, ne? U n\u011bj se zdr\u017eel. Sch\u00e1zeli se. Neopustil ho. Pol\u00edbil ho. Muselo to p\u0159ece n\u011bco znamenat. To m\u00e1lo, co m\u011bli, pro n\u011bj bylo nejv\u00edc na sv\u011bt\u011b. Nev\u011bd\u011bl, jak to bral Bill. Doufal, \u017ee to jednou zjist\u00ed, necht\u011bl na n\u011bj tla\u010dit. Bill nebyl ten typ, co by na sebe nechal tla\u010dit. Tom od n\u011bj necht\u011bl nic o\u010dek\u00e1vat, jen\u017ee si nemohl pomoct. M\u011bl o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00ed. Necht\u011bl, aby z jeho \u017eivota Bill zmizel jako p\u00e1ra nad hrncem. O\u010dek\u00e1val minim\u00e1ln\u011b to, \u017ee z\u016fstane. Cht\u011bl v\u0161ak z\u016fstat? V Tomovi za\u010daly nar\u016fstat siln\u00e9 pochybnosti. Jeho my\u0161lenky p\u0159eru\u0161ilo zvon\u011bn\u00ed, jeho\u017e si ani nev\u0161iml. Za\u010dal si opo\u017ed\u011bn\u011b balit v\u011bci. Byl ve t\u0159\u00edd\u011b mezi posledn\u00edmi. M\u011bl do konce \u0161koly je\u0161t\u011b spoustu \u010dasu, aby mohl pokra\u010dovat v t\u011bchto dr\u00e1saj\u00edc\u00edch \u00favah\u00e1ch.<\/div>\n

\n

\u2026<\/strong><\/div>\n

\n

„Musel jsi ze \u0161koly b\u011b\u017eet, ne? \u010cekal jsem t\u011b u v\u00fdchodu, ale kdy\u017e jsi ne\u0161el, do\u0161lo mi, \u017ee jsi d\u00e1vno venku.“ Eric se bl\u00ed\u017eil sm\u011brem k lavi\u010dk\u00e1m v are\u00e1lu \u0161koly, kde se s Tomem \u010dasto sch\u00e1zeli. Tom se na Erica pouze nerv\u00f3zn\u011b usm\u00e1l a hned odvr\u00e1til pohled jinam.<\/p><\/div>\n

„Tohle gesto ve mn\u011b neumoc\u0148uje moc dobr\u00e9 pocity. Jsi posledn\u00ed dobou po\u0159\u00e1d jako na jehl\u00e1ch.“ Eric stiskl Tomovo rameno. Byli si te\u010f trochu vzd\u00e1len\u011bj\u0161\u00ed. Tom byl neust\u00e1le zaduman\u00fd, my\u0161lenkami jinde a choval se opravdu podivn\u011b.<\/div>\n
„Ty sis v\u0161iml?“ Zamrkal Tom p\u0159ekvapen\u00edm. Sna\u017eil se chovat norm\u00e1ln\u011b, nevzbuzovat \u017e\u00e1dn\u00e9 podez\u0159en\u00ed a nebyl si v\u011bdom toho, \u017ee mu to \u0161lo a\u017e tak \u0161patn\u011b.<\/div>\n
„Ne\u0161lo si nev\u0161imnout. Tomi, j\u00e1 t\u011b zn\u00e1m, v\u00ed\u0161? Posledn\u00ed dobou jsi to nebyl v\u016fbec ty. Je to pochopiteln\u00e9 kv\u016fli tomu, co se u v\u00e1s doma d\u011bje. Mrz\u00ed m\u011b, \u017ee se tr\u00e1p\u00ed\u0161, r\u00e1d bych ti pomohl, ale n\u011bjak nev\u00edm jak.“ Eric si povzdechl. Nebylo tu nic, co mohl pro Toma ud\u011blat. Skute\u010dnost, \u017ee se Tomovi rodi\u010de rozv\u00e1d\u011bj\u00ed, zm\u011bnit nemohl.<\/div>\n
„Sna\u017e\u00edm se to moc nevn\u00edmat. T\u00e1tu jsem nevid\u011bl nejm\u00ed\u0148 t\u00fdden. A m\u00e1ma te\u010f vypad\u00e1 l\u00edp. Ned\u00e1vno \u0161la ven s kamar\u00e1dkou, a dokonce se i usm\u00edvala.“ Tom p\u0159es v\u0161echny ty starosti s Billem vypustil probl\u00e9m, kter\u00fd se u nich doma d\u011bl. P\u0159esto v\u0161ak nezmizel, jenom ho potla\u010dil. Jen\u017ee on se stejn\u011b vracel. Necht\u011bl na to myslet, proto\u017ee p\u0159i my\u0161lence na rozpad jeho rodiny se mu sv\u00edralo srdce. Bolelo to, hodn\u011b to bolelo. Vlastn\u011b dote\u010f nev\u011bd\u011bl, co p\u0159esn\u011b se stalo. Necht\u011bl to v\u011bd\u011bt, necht\u011bl nic sly\u0161et. Kdyby si to vyslechl, dostala by cel\u00e1 situace re\u00e1ln\u011bj\u0161\u00ed n\u00e1dech a on rozhodn\u011b netou\u017eil po tom, aby cel\u00e1 ta v\u011bc s rozvodem byla re\u00e1ln\u00e1. Pop\u00edr\u00e1n\u00ed bylo o tolik jednodu\u0161\u0161\u00ed.<\/div>\n
\n

„To je dobr\u00e1 v\u011bc. Hor\u0161\u00ed by bylo, kdyby byla zhroucen\u00e1.“ Eric se sna\u017eil vyzdvihnout alespo\u0148 jeden sv\u011btl\u00fd bod z cel\u00e9 t\u00e9 hrozn\u00e9 situace. Tom te\u010f musel myslet pozitivn\u011b, jinak by se z toho zbl\u00e1znil.<\/p><\/div>\n

„Jo\u2026 ka\u017edop\u00e1dn\u011b je tady toho mnohem v\u00edc, co se d\u011bje a o \u010dem jsem ti ne\u0159ekl.“ Tom nakousl t\u00e9ma, o kter\u00e9m cht\u011bl s Ericem p\u016fvodn\u011b mluvit. Eric na n\u011bj nyn\u00ed zv\u011bdav\u011b pohl\u00e9dl. V\u016fbec nev\u011bd\u011bl, co mohl m\u00edt Tom na mysli. Posledn\u00ed dobou spolu nem\u011bli mo\u017enost mluvit.<\/div>\n
„Poslouch\u00e1m.“ Eric na Toma up\u0159el sv\u016fj pohled a nazna\u010dil mu, \u017ee je jedno velk\u00e9 ucho.<\/div>\n
„Ehm… ani nev\u00edm, kde bych za\u010dal.“ Tom si pro\u010distil krk a do tv\u00e1\u0159\u00ed se mu za\u010d\u00ednalo hrnout teplo. Stalo se to v\u017edy, kdy\u017e byl hodn\u011b nerv\u00f3zn\u00ed nebo se c\u00edtil trapn\u011b.<\/div>\n
„Zkus to.“ Povzbudil ho Eric s \u00fasm\u011bvem k pokra\u010dov\u00e1n\u00ed.<\/div>\n
„Ten bar a \u00fat\u011bk od tebe z domu.“ Vypadlo z Toma rychle. Tak rychle, \u017ee ani on s\u00e1m si nesta\u010dil promyslet, jak nejl\u00e9pe za\u010d\u00edt. P\u0159em\u00fd\u0161lel nad t\u00edm cel\u00fd den ve \u0161kole, jen\u017ee nic se nezd\u00e1lo dostate\u010dn\u011b dobr\u00e9.<\/div>\n
„Co s n\u00edm?“ Eric nyn\u00ed nemohl b\u00fdt zmaten\u011bj\u0161\u00ed. Ud\u00e1lost, kdy byli v tom baru, se stala ji\u017e p\u0159ed del\u0161\u00ed dobou. Nech\u00e1pal, pro\u010d to Tom te\u010f vytahoval a jak to souviselo s rozvodem Tomov\u00fdch rodi\u010d\u016f.<\/div>\n
„\u0158ekl jsem ti, \u017ee jsem se tam setkal s kytaristou jedn\u00e9 kapely. \u0160el jsem s n\u00edm na drink.“ Tom se na Erica ned\u00edval. Nerv\u00f3zn\u011b tam post\u00e1val a pokou\u0161el se uspo\u0159\u00e1dat svoje my\u0161lenky panicky pob\u00edhaj\u00edc\u00ed v jeho hlav\u011b.<\/div>\n
\n

„Jo, to si pamatuju dob\u0159e, byl jsi z toho jednoho pan\u00e1ka dost p\u0159iopil\u00fd.“ Uchechtl se Eric. Byla to vtipn\u00e1 vzpom\u00ednka, jak Tom \u017evatlal se z\u010dervenal\u00fdmi tv\u00e1\u0159emi.<\/p><\/div>\n

„Jo.“ Tom se tomu musel tak\u00e9 trochu pousm\u00e1t. Eric zat\u00edm vypadal klidn\u011b, co\u017e dodalo Tomovi o trochu v\u00edc kur\u00e1\u017ee pokra\u010dovat. „V\u00ed\u0161, ten kytarista se jmenuje Bill.“<\/div>\n
„Bill?“ Eric zopakoval po Tomovi jm\u00e9no, je\u017e Tom p\u0159ed chv\u00edl\u00ed vy\u0159knul.<\/div>\n
„P\u0159esn\u011b tak. V\u00edm to, proto\u017ee… proto\u017ee…“ Tom se nemohl vym\u00e1\u010dknout. Cht\u011bl mluvit, ale bylo to, jako by ho n\u011bkdo dr\u017eel za hrdlo poka\u017ed\u00e9, co m\u011bla pravda vyj\u00edt najevo.<\/div>\n
„Proto\u017ee ti to \u0159ekl?“ Zkusil Eric a pozvedl obo\u010d\u00ed. Nech\u00e1pal nyn\u00ed ji\u017e v\u016fbec nic. Z jak\u00e9ho d\u016fvodu mu Tom \u0159\u00edkal, jak se jmenoval n\u011bjak\u00fd kytarista?<\/div>\n
„Jo, ale ne ten ve\u010der. Sch\u00e1zel\u2026 tedy sch\u00e1z\u00edm se s n\u00edm. N\u011bjakou dobu.“ Kone\u010dn\u011b to z Toma vypadlo ven. Pod\u00edval se na Erica a \u010dekal na jeho reakci.<\/div>\n
„Sch\u00e1z\u00ed\u0161?!“ Vyk\u0159ikl Eric hlasit\u011bji, ne\u017e cht\u011bl, a kulil na Toma \u0161okovan\u011b o\u010di.<\/div>\n
„Jak jako sch\u00e1z\u00ed\u0161?“ Jeho mozek se sna\u017eil zpracovat informaci, kterou mu jeho nejlep\u0161\u00ed p\u0159\u00edtel pr\u00e1v\u011b sd\u011blil, ale po\u0159\u00e1d mu v hlav\u011b blikalo \u010derven\u011b „chyba“.<\/div>\n
„Chod\u00edme spolu ven. Nemysl\u00edm t\u00edm ven jako na rande. Jsme p\u0159\u00e1tel\u00e9.“ Dle toho, jak Eric reagoval, Tom rad\u011bji neuv\u00e1d\u011bl dal\u0161\u00ed podrobnosti o jejich vztahu. Tom si stejn\u011b s\u00e1m nebyl jist\u00fd, jak to, co mezi nimi bylo, pojmenovat a Eric m\u011bl co d\u011blat, aby str\u00e1vil v\u016fbec fakt, \u017ee se s n\u011bk\u00fdm, jako je Bill, Tom sch\u00e1z\u00ed.<\/div>\n
\n

„P\u0159\u00e1tel\u00e9?! V\u017edy\u0165 ho v\u016fbec nezn\u00e1\u0161!“ Eric c\u00edtil t\u00edhu na hrudn\u00edku. Za\u010dalo se mu h\u016f\u0159 d\u00fdchat. C\u00edtil se zrazen\u011b, podveden\u011b. Toma m\u011bl tolik r\u00e1d, byl jako jeho mal\u00fd br\u00e1\u0161ka. Byl to krom\u011b rodi\u010d\u016f jeho nejbli\u017e\u0161\u00ed \u010dlov\u011bk v \u017eivot\u011b a Eric zase Tom\u016fv. P\u0159inejmen\u0161\u00edm doned\u00e1vna. \u0158\u00edkali si v\u0161echno, ka\u017edou sebemen\u0161\u00ed blb\u016fstku. Jak mu Tom mohl zatajit takovou velkou v\u011bc? Te\u010f byl v jeho \u017eivot\u011b n\u011bkdo jin\u00fd. N\u011bkdo, kdo o Tomovi v t\u00e9to chv\u00edli v\u011bd\u011bl v\u00edc ne\u017e on s\u00e1m. N\u011bkdo, komu Tom v\u011b\u0159il, komu se sv\u011b\u0159oval.<\/p><\/div>\n

„Zn\u00e1m. Tedy technicky vzato, nev\u00edm o n\u011bm je\u0161t\u011b spoustu v\u011bc\u00ed, ale v\u011b\u0159 mi, zn\u00e1m ho za tu dobu, co se st\u00fdk\u00e1me.“ Tom ch\u00e1pal Ericovy pochybnosti. M\u011bl o Toma strach a Tom v\u011bd\u011bl, \u017ee to zn\u011blo p\u0159ita\u017een\u00e9 za vlasy. Kdyby byl jen nez\u00fa\u010dastn\u011bn\u00fd poslucha\u010d, taky by si mo\u017en\u00e1 \u0159ekl, \u017ee to zn\u00ed \u0161\u00edlen\u011b. Sch\u00e1zet se s \u00fapln\u011b ciz\u00edm chlapem z ghetta. Zrovna on, kter\u00fd se po\u0159\u00e1dn\u011b nebavil ani se sv\u00fdmi vrstevn\u00edky. Tolik se zm\u011bnil za tu kr\u00e1tkou dobu. Ne, Bill ho zm\u011bnil. Uk\u00e1zal mu zcela nov\u00fd sv\u011bt. Sv\u011bt, kter\u00fd by s\u00e1m nikdy nepoznal a za to mu byl neskute\u010dn\u011b vd\u011b\u010dn\u00fd. Ale po\u0159\u00e1d \u017eil sou\u010dasn\u011b v tom sv\u00e9m star\u00e9m a musel do toho zahrnout i pro n\u011bj d\u016fle\u017eit\u00e9 lidi, co\u017e nebylo zrovna jednoduch\u00e9.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Kdys mi to cht\u011bl \u0159\u00edct?“ Eric m\u011bl na tv\u00e1\u0159i viditeln\u011b ubl\u00ed\u017een\u00fd v\u00fdraz.<\/div>\n
„Cht\u011bl jsem.“ P\u00edpnul Tom. P\u00edchlo ho u srdce. Tohle rozhodn\u011b necht\u011bl.<\/div>\n
„Ale neud\u011blal jsi to. Celou tu dobu. Litoval jsem toho, co se stalo u v\u00e1s doma. Nech\u00e1val jsem ti prostor, sna\u017eil jsem se p\u0159ij\u00edt na n\u011bco, co by ti mohlo pomoct, a ty m\u00edsto toho, aby ses sv\u011b\u0159il nejlep\u0161\u00edmu kamar\u00e1dovi, pob\u00edh\u00e1\u0161 venku s n\u011bjak\u00fdm chlapem, kter\u00fdho v\u016fbec nezn\u00e1\u0161. A je\u0161t\u011b mu \u0159\u00edk\u00e1\u0161 kamar\u00e1d? A co jsem potom j\u00e1?!“ Eric m\u011bl rozzloben\u00fd t\u00f3n. St\u0159\u00eddala se v n\u011bm ubl\u00ed\u017eenost a velk\u00fd vztek i strach o Toma.<\/div>\n
„Tak to nen\u00ed, s tebou je to \u00fapln\u011b n\u011bco jin\u00e9ho. Jsi jako m\u016fj bratr. Bylo toho te\u010f moc a j\u00e1…“ Tom se c\u00edtil zahnan\u00fd do \u00fazk\u00fdch. M\u00edsto, aby se cel\u00e1 ta situace rozpletla, tak se je\u0161t\u011b v\u00edc za\u0161modrchala. ‚A pak, \u017ee pravda osvobozuje.‘ Pomyslel si Tom.<\/div>\n
„Jo a sv\u00e9mu bratrovi bys takhle lhal? V\u00ed\u0161 co, Tome? Te\u010f je toho moc zase na m\u011b. “ Eric zvedl ruce v kapitulaci a oto\u010dil se k odchodu. Nem\u011bl na to d\u00e1l n\u011bco rozeb\u00edrat.<\/div>\n
„Ericu po\u010dkej.“ Zavolal za n\u00edm Tom se zoufalstv\u00edm v hlase.<\/div>\n
„Sly\u0161el jsem toho u\u017e dost. V\u00edc to nechci poslouchat.“ Dodal je\u0161t\u011b Eric a ode\u0161el.<\/p>\n

Tomovi za\u010daly po tv\u00e1\u0159\u00edch nekontrolovateln\u011b st\u00e9kat slzy. Ubl\u00ed\u017eil \u010dlov\u011bku, na kter\u00e9m mu nejv\u00edce z\u00e1le\u017eelo. Nemohl \u0159\u00edct, \u017ee by ho nech\u00e1pal. Nev\u011bd\u011bl, jak by se zachoval on, kdyby za n\u00edm Eric p\u0159i\u0161el s t\u00edm, \u017ee se sch\u00e1z\u00ed s \u00fapln\u011b ciz\u00edm \u010dlov\u011bkem, kter\u00e9ho on s\u00e1m nezn\u00e1, a \u017ee na ten \u00fakor zanedb\u00e1v\u00e1 jeho samotn\u00e9ho. Do toho m\u011bl tis\u00edc p\u0159\u00edle\u017eitost\u00ed mu \u0159\u00edct pravdu a stejn\u011b to neud\u011blal. V\u011bdom\u011b p\u0159ed n\u00edm tenhle vztah zatajoval. C\u00edtil by se ubl\u00ed\u017een\u011b, osam\u011ble a ztracen\u011b. Mo\u017en\u00e1 Erica ztratil\u2026 Tom vzlyknul, jak se mu do o\u010d\u00ed tla\u010dilo v\u00edc slz a v krku se mu tvo\u0159il obrovsk\u00fd knedl\u00edk. Sed\u011bl na lavi\u010dce minim\u00e1ln\u011b dal\u0161\u00ed hodinu, ne\u017e se rozhodl zavolat Timovi. Ve \u0161kole u\u017e d\u00e1vno nikdo nebyl. Tom se c\u00edtil pr\u00e1zdn\u011b. Za tak kr\u00e1tkou dobu se mu zvl\u00e1dla rozsypat rodina, nejlep\u0161\u00ed p\u0159\u00e1telstv\u00ed. Aby toho nebylo m\u00e1lo, je\u0161t\u011b by mohl ztratit Billa, kdy\u017e se to v\u0161e takhle hroutilo.<\/p>\n

autor: Emilia<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Emilia M\u00e1m t\u011b r\u00e1d. T\u0159i slova. Osm p\u00edsmen. Slova, kter\u00e1 nikdy od nikoho nesly\u0161el a s\u00e1m je nikdy nikomu ne\u0159ekl. Bylo to pas\u00e9. N\u011bco zapov\u011bzen\u00e9ho, n\u011bco, co se nesm\u011blo nikdy vy\u0159knout nahlas. P\u00e1lilo ho to jako up\u00edra, kdy\u017e vystav\u00ed kousek sv\u00e9<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[443],"tags":[],"class_list":["post-1517","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-connect-with-the-devil"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1517","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=1517"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1517\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=1517"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=1517"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=1517"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}