{"id":15170,"date":"2009-02-25T18:00:00","date_gmt":"2009-02-25T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=15135"},"modified":"2009-02-25T18:00:00","modified_gmt":"2009-02-25T17:00:00","slug":"1000-meere-1","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/02\/25\/1000-meere-1\/","title":{"rendered":"1000 Meere 1."},"content":{"rendered":"
autor: Bitter<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
V\u017edycky snil o l\u00e1sce. V bezesn\u00fdch noc\u00edch snil o d\u00edvce sv\u00fdch sn\u016f, o sv\u00e9 princezn\u011b s pomn\u011bnkov\u00fdma o\u010dima a dlouh\u00fdma lehce vlnit\u00fdma, ebenov\u00fdma vlasama. O d\u00edvce, kter\u00e1 by ho ch\u00e1pala a milovala takov\u00e9ho jak\u00fd je. Krapet sobeck\u00fd, punti\u010dk\u00e1\u0159sk\u00fd, n\u00e1ladov\u00fd a nesnesiteln\u011b majetnick\u00fd, pro ty co m\u011bl r\u00e1d, se ale dok\u00e1zal rozdat.<\/div>\n
\u017divot mu v\u0161ak nad\u011blil n\u011bco jin\u00e9ho. Tolik to v sob\u011b dusil. Nev\u011bd\u011bl, jestli je to pravda nebo jen vnuknut\u00e1 my\u0161lenka. Z ka\u017ed\u00e9 strany se na n\u011bj \u0159\u00edtilo n\u011bco jin\u00e9ho, ka\u017ed\u00fd \u0159\u00edkal n\u011bco jin\u00e9ho…<\/div>\n
Sta\u010dila v\u0161ak jedna oslava, trochu alkoholu… jeden pohled… jeden polibek a jeho sny o princezn\u011b se rozplynuly.<\/div>\n
Flashback<\/div>\n
„Jestli tuhle noc p\u0159e\u017eiju, tak u\u017e v \u017eivot\u011b nechlast\u00e1m.“<\/em><\/div>\n
„Kec\u00e1\u0161.“<\/em><\/div>\n
„Ne fakt, p\u0159\u00edsah\u00e1m… Tyhle Tomovy pa\u0159by m\u011b jednou zabijou.“Bill polo\u017eil fla\u0161ku piva na stolek a sednul si vedle Andrease na postel v jeho pokoji. Bylo to moment\u00e1ln\u011b jedin\u00fd m\u00edsto v dom\u011b, kde byl klid. Rodi\u010de odjeli a Tom toho hned vyu\u017eil a uspo\u0159\u00e1dal p\u00e1rty ve velk\u00fdm stylu.<\/em><\/div>\n
„A co jinak… ka\u017edou chv\u00edli jinde, co n\u011bjak\u00e1 holka? Tom se furt kas\u00e1, jak kde n\u011bjakou sbalil.“<\/em><\/div>\n
„No jo… cpe to ka\u017ed\u00fdmu…“<\/em><\/div>\n
„No a co ty?“<\/em><\/div>\n
„J\u00e1 nevim.“<\/em><\/div>\n
\n
„Tak\u017ee p\u0159ece…“<\/em><\/div>\n
„Ne, to ne… j\u00e1 nevim jestli v\u016fbec holku chci.“<\/em><\/div>\n
„Boj\u00ed\u0161 se \u017ee na n\u00ed nebude\u0161 m\u00edt \u010das?“<\/em><\/div>\n
„Ne, to ne ale… j\u00e1 nevim.“<\/em><\/div>\n
„Co nev\u00ed\u0161?“Bill si t\u011b\u017ece povzdychnul a lehnul si. Ruce rozt\u00e1hnul po cel\u00e9 d\u00e9lce postele a zav\u0159el o\u010di. V\u00e1hal, jestli mu m\u00e1 o sv\u00fdch obav\u00e1ch \u0159\u00edct, ne\u0159ekl to je\u0161t\u011b nikomu, ani Tomovi ne. Nakonec alkohol zp\u016fsobil, \u017ee se rozpov\u00eddal.<\/em><\/div>\n
„J\u00e1 n\u011bkoho chci, to jo, ale nejsem si jistej, jestli… jestli chci zrovna holku.“P\u00edpnul a \u010dekal co na to Andreas. Ten se polo\u017eil na b\u0159icho vedle Billa a podep\u0159el si hlavu dlan\u00ed.<\/em><\/div>\n
„To jako \u017ee se\u0161 na kluky?“<\/em><\/div>\n
„Asi.“Zad\u00edval se na n\u011bj Bill smutn\u011b. Kone\u010dn\u011b to bylo venku.<\/em><\/div>\n
„No ale v\u017edy\u0165 jak jsi chodil se Sabrinou, tak tos do n\u00ed byl upe bl\u00e1zen, n\u00e9?“<\/em><\/div>\n
„No pr\u00e1v\u011b.“<\/em><\/div>\n
„Hele a nejse\u0161 bisexu\u00e1l?“<\/em><\/div>\n
„To m\u011b u\u017e taky napadlo, jen\u017ee nejhor\u0161\u00ed je, \u017ee ka\u017edej \u0159\u00edk\u00e1 n\u011bco jin\u00fdho, votev\u0159u n\u011bjakej \u010das\u00e1k a ne\u010dtu nic jin\u00fdho, \u017ee jsem buz\u00edk, a p\u0159itom mi ka\u017edej \u0159\u00edk\u00e1, \u017ee n\u00e9, \u017ee jsem na holky a a\u0165 se na to vyka\u0161lu a jak j\u00e1 m\u00e1m pak v\u011bd\u011bt co.“<\/em><\/div>\n
„Tak se na to vyka\u0161li. Ber to, co se naskytne a pak uvid\u00ed\u0161.“<\/em><\/div>\n
„Jen\u017ee to by se muselo n\u011bco naskytnout, v\u00ed\u0161.“<\/em><\/div>\n
„T\u0159eba jo… co ty v\u00ed\u0161.“Bill jen zavrt\u011bl hlavou a znova zav\u0159el o\u010di. Najednou uc\u00edtil na tv\u00e1\u0159i jemn\u00fd a nesm\u011bl\u00fd dotyk. Prudce otev\u0159el o\u010di a z\u016fstal n\u011bm\u011b z\u00edrat na Andrease, kter\u00fd byl naklon\u011bn\u00fd p\u0159\u00edmo nad n\u00edm a ukazov\u00e1\u010dkem ho jemn\u011b hladil po tv\u00e1\u0159i. Andreas se zap\u0159el druhou rukou t\u011bsn\u011b vedle jeho hlavy a t\u00e9m\u011b\u0159 na n\u011bm le\u017eel. Billovi jako by v b\u0159i\u0161e za\u010dali l\u00e9tat mot\u00fdlci. Bylo to tak jednozna\u010dn\u00fd, p\u0159esto se b\u00e1li zaj\u00edt d\u00e1l. A\u017e kdy\u017e Bill pomalu vzt\u00e1hl ruku a objal Andrease kolem pasu, se Andreas odhodlal a jemn\u011b ho pol\u00edbil. Nejd\u0159\u00edv jen lehce p\u0159itiskl svoje rty k Billov\u00fdm a pomalu ho za\u010dal l\u00edbat. Bill pod n\u00edm st\u00e1le le\u017eel neschopn\u00fd cokoli ud\u011blat. A\u017e ve chv\u00edli, kdy Andreas p\u0159ejel po jeho horn\u00edm rtu, se probral z tranzu, Andrease k sob\u011b p\u0159itiskl a pootev\u0159el rty…<\/em><\/div>\n
Jedna z nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00edch osob jeho \u017eivota se stala jeho l\u00e1skou a on byl p\u0159ipraven o n\u00ed bojovat, klidn\u011b se vzd\u00e1t v\u0161eho, to je\u0161t\u011b netu\u0161il, \u017ee l\u00e1ska se p\u0159ed jeho o\u010dima zjev\u00ed i v n\u011bkom jin\u00e9m, v podob\u011b n\u011b\u010deho tajemn\u00e9ho, nedosa\u017eiteln\u00e9ho, ale hlavn\u011b zak\u00e1zan\u00e9ho…<\/p>\n<\/div>\n
Jen co Bill zav\u0159e dve\u0159e hotelov\u00e9ho pokoje, hned na jeho hlavu padne hromada v\u00fd\u010ditek.<\/div>\n
„M\u016f\u017ee\u0161 m\u011b vysv\u011btlit, kde jsi byl? \u010cek\u00e1m na tebe u\u017e snad p\u016fl hodiny a ty se ani neozve\u0161… Jak si jako tohle p\u0159edstavuje\u0161?!“<\/div>\n
„Promi\u0148… „<\/div>\n
„Jak\u00fd promi\u0148, si mysl\u00ed\u0161, \u017ee to sta\u010d\u00ed?! Si se zas cumlal s n\u011bjakou fanynkou!“<\/div>\n
„To nen\u00ed pravda a nek\u0159i\u010d na m\u011b…“ Na Billov\u011b tv\u00e1\u0159i p\u0159istane facka. \u010cekal to, posledn\u00ed dobou nic neobvykl\u00e9ho… zp\u016fsobil si to s\u00e1m. Kdyby tenkr\u00e1t ml\u010del a nic mu ne\u0159\u00edkal…<\/div>\n
„Ned\u011blej ze m\u011b debila, jsou toho pln\u00fd noviny. A \u0159v\u00e1t si na tebe budu jak chci!“<\/div>\n
„Nen\u00ed to pravda, jako bys nev\u011bd\u011bl, \u017ee to jsou fotomont\u00e1\u017ee…“<\/div>\n
„Hmmm, jen aby. „<\/div>\n
„V\u017edy\u0165 v\u00ed\u0161, \u017ee j\u00e1 chci jenom tebe.“<\/div>\n
„V\u00e1\u017en\u011b?“<\/div>\n
„V\u00e1\u017en\u011b… tak Andy… nezlob se u\u017e…“ Za\u010dne Bill sm\u00ed\u0159liv\u011b a pomalu k n\u011bmu dojde. Nejist\u011b ovine ruce kolem jeho pasu a jemn\u011b ho za\u010dal hladit na z\u00e1dech. V\u011bd\u011bl jak ho uklidnit a pot\u0159eboval to co nejd\u0159\u00edv. Byl naprosto vy\u010derpanej a necht\u011bl se h\u00e1dat. Klidn\u011b ho i odpros\u00ed, i kdy\u017e prakticky nem\u00e1 za co. Andreas ho k sob\u011b pevn\u011b p\u0159itiskne a l\u00edbne do vlas\u016f. Necht\u011bl na n\u011bj hned vyjet, jen\u017ee m\u011bl v\u00fdbu\u0161nou povahu a Bill to v\u011bd\u011bl, nem\u011bl ho provokovat.<\/div>\n
„Bille… j\u00e1 na tebe nechci k\u0159i\u010det, ale co jin\u00fdho mn\u011b zbejv\u00e1. Kdybys chodil v\u010das nebo dal alespo\u0148 v\u011bd\u011bt…“<\/div>\n
„Promi\u0148. Mrz\u00ed m\u011b to.“<\/div>\n
„Je\u0161t\u011b aby t\u011b to nemrzelo.“<\/div>\n
„Promi\u0148.“ \u0160eptne znova Bill a hlavu schov\u00e1 do Andreasova tri\u010dka. Po tv\u00e1\u0159i mu ste\u010de p\u00e1r slz. Nesn\u00e1\u0161el h\u00e1dky a na tohle t\u00e9ma u\u017e v\u016fbec.<\/div>\n
„Ale no tak, snad to tak nebolelo? No tak…“Andreas za bradu vyt\u00e1hne Billovu hlavu a jemn\u011b ho pol\u00edb\u00ed.“Promi\u0148,“ \u0161pitne a l\u00edbne ho tv\u00e1\u0159. Znova ho k sob\u011b p\u0159itiskne a pohlad\u00ed ho po vlasech. Bill se od n\u011bj po chvilce odt\u00e1hne.<\/div>\n
„P\u016fjdu si lehnout, dneska toho bylo moc.“<\/p>\n<\/div>\n
„Andreasi p\u0159esta\u0148,“ sykne Bill, kdy\u017e se Andreas u\u017e snad pop\u00e1t\u00e9 sna\u017e\u00ed dostat pod jeho triko.“J\u00e1 dneska nem\u00e1m n\u00e1ladu\u2026“ Andreas se na\u0161tvan\u011b oto\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Kdybych byl Tom, to bys n\u00e1ladu m\u011bl, vi\u010f.“<\/div>\n
„Andreasi, tohle jsme si snad vyjasnili, bylo to jen poblouzn\u011bn\u00ed nebo j\u00e1 nevim co… v\u017edy\u0165 v\u00ed\u0161, \u017ee t\u011b miluju… \u017de j\u00e1 ti to tenkr\u00e1t \u0159\u00edkal.“ Vzdychnul a Andreas se na n\u011bj bleskov\u011b oto\u010dil.<\/div>\n
„Ty m\u011b miluje\u0161? \u017de sem si nev\u0161im.“ Znova se dob\u00fdv\u00e1 pod jeho tri\u010dko.<\/div>\n
„Andreasi… j\u00e1 nechci…“<\/div>\n
„Ale j\u00e1 jo.“<\/div>\n
„Andreasi…“ Sna\u017e\u00ed se ho odstr\u010dit, ale Andreas mu strhne ruce za hlavu a za\u010dne hrub\u011b l\u00edbat.<\/div>\n
„Notak… j\u00e1 v\u00edm, \u017ee to chce\u0161 taky…“ B\u011bhem chvilky mu sund\u00e1 triko. Bill vyu\u017eije chv\u00edle, kdy ho nedr\u017e\u00ed a odstr\u010d\u00ed ho od sebe. Odpov\u011bd\u00ed je mu facka.“Chce\u0161, aby to dopadlo jak minule, hmmmm? Jak chce\u0161, \u0159\u00edk\u00e1\u0161 si o to s\u00e1m.“ Znovu mu strhne ruce za hlavu a znova ho za\u010dne l\u00edbat.<\/div>\n
„Andreasi, pros\u00edm t\u011b, p\u0159esta\u0148…“ Andreas ho naprosto ignoruje. Sedne si Billovi do kl\u00edna a za\u010dne tvrd\u011b pohupovat. Bill se sna\u017eil uvolnit ruce, ale marn\u011b. Za\u010dal se cel\u00fd klepat. Tu\u0161il jak to skon\u010d\u00ed, nebylo by to poprv\u00e9.<\/div>\n
„Pros\u00edm…“ Billovi u\u017e t\u00e9m\u011b\u0159 te\u010dou slzy. Znova u\u017e necht\u011bl pro\u017e\u00edt to, co snad poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e se poh\u00e1dali. Marn\u011b…<\/p>\n<\/div>\n
Bill si narovn\u00e1 obrovsk\u00e9 mu\u0161\u00ed br\u00fdle a jde do zku\u0161ebny za klukama. M\u00e1 zpo\u017ed\u011bn\u00ed, ale z\u00e1m\u011brn\u011b. Je mu mizern\u011b.<\/div>\n
„No \u017ee de\u0161, u\u017e sem myslel, \u017ee to za tebe budu muset odzp\u00edvat j\u00e1.“ Usm\u011bje se na n\u011bj Tom.<\/div>\n
„No to by to dopadlo.“ Vr\u00e1t\u00ed mu Bill pozn\u00e1mku a sna\u017e\u00ed se hr\u00e1t dokonalou n\u00e1ladu.<\/div>\n
Tom mu hod\u00ed sluch\u00e1tka a jde se zkou\u0161et.<\/div>\n
„Ty brejle si sund\u00e1\u0161, ne?“ Zept\u00e1 se Gustav a n\u011b\u017e stihne Bill zareagovat na to, co se d\u011bje, Tom mu brejle se sm\u00edchem sund\u00e1. Sm\u00edch ho p\u0159ejde ve chv\u00edli, kdy spat\u0159\u00ed Billovo lev\u00e9 oko. Bill rychle sklop\u00ed hlavu a v\u010detn\u011b Toma na n\u011bj civ\u00ed cel\u00e1 kapela.<\/div>\n
„Co se ti proboha stalo?“<\/div>\n
„To nic nen\u00ed.“ \u0160pitne Bill, vytrhne Tomovi brejle a znova si je nasad\u00ed.<\/div>\n
„Jak nic nen\u00ed… Kdo ti to ud\u011blal?“<\/div>\n
„Nikdo, nebudu se o tom bavit.“ Odbyde ho Bill ost\u0159e. Jen\u017ee Tom se jen tak odb\u00fdt nenech\u00e1.<\/div>\n
„\u017de n\u00e9…“ Tom ho prudce chytne za ruk\u00e1v a odt\u00e1hne do vedlej\u0161\u00ed m\u00edstnosti.<\/div>\n
„Tak kdo ti to ud\u011blal? Nebo… ud\u011blal ti to Andreas…?“<\/div>\n
„Ne! Mezi n\u00e1ma je to v pohod\u011b, on by m\u011b nikdy bezd\u016fvodn\u011b neubl\u00ed\u017eil!“ Zal\u017ee pohotov\u011b Bill.<\/div>\n
„Tak kdo?“<\/div>\n
„A nen\u00ed to jedno?“<\/div>\n
„Ne, to nen\u00ed, jestli ti n\u011bkdo ubli\u017euje, tak mi to \u0159ekni, j\u00e1…“<\/div>\n
„Co? Tome, u\u017e nejsme na \u0161kole, abys m\u011b furt chr\u00e1nil. Prost\u011b m\u011b v parku napad n\u011bjakej anti.“<\/div>\n
„Tak promi\u0148, \u017ee m\u00e1m strach. P\u0159\u00ed\u0161t\u011b t\u011b nech\u00e1m bejt! To jednou p\u0159\u00edde\u0161 s mod\u0159inama a mysl\u00ed\u0161 si, \u017ee si toho nikdo nev\u0161imne a te\u010f tohle… Ale jak chce\u0161, j\u00e1 se t\u011b dopro\u0161ovat nebudu.“ Odsekne Tom a odejde za klukama…<\/div>\n
Takhle se s Billem u\u017e jednou h\u00e1dal a Bill si poka\u017ed\u00e9 n\u011bco vymyslel. Pomalu ale jist\u011b za\u010d\u00ednal doch\u00e1zet k z\u00e1v\u011bru, \u017ee mezi Andym a Billem to nebude zas tak r\u016f\u017eov\u00fd jak to vypad\u00e1. A popravd\u011b u\u017e to ani tak nevypad\u00e1. Rozhodn\u011b ne jak by m\u011blo. Bill je posledn\u00ed dobou hodn\u011b nerv\u00f3zn\u00ed a Andreas taky. Modlil se, aby to bylo tou h\u00e1dkou s mana\u017eerem, co Bill prod\u011blal, ale b\u00e1l se, \u017ee za t\u00edm bude n\u011bco v\u00edc a b\u00e1l se opr\u00e1vn\u011bn\u011b, o tom ale zat\u00edm nem\u011bl ani pon\u011bt\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
„No vid\u00ed\u0161, \u017ee to jde, chodit v\u010das.“ \u0158ekne Andreas, hned jak se Bill vr\u00e1t\u00ed na pokoj. Bill ho p\u0159ehl\u00ed\u017e\u00ed. Andreas k n\u011bmu dojde a sna\u017e\u00ed se ho pol\u00edbit. Bill ho odstr\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Coe? Jestli je to kv\u016fli tomu oku, tak za to sem se ti snad omluvil… prost\u011b mn\u011b ujely nervy, to je toho… „<\/div>\n
„Jen\u017ee tob\u011b nervy uj\u00ed\u017ed\u011bj n\u011bjak \u010dasto.“ Odsekne mu Bill necht\u011bn\u011b, \u010d\u00edm\u017e zad\u011blal na dal\u0161\u00ed h\u00e1dku. Ale co, u\u017e mu to bylo jedno, celej den nad t\u00edm p\u0159em\u00fd\u0161lel a rozhodnul se. V\u010dera to byla posledn\u00ed kapka. Ukon\u010d\u00ed to. A\u0165 se poh\u00e1daj\u00ed nebo ne.<\/div>\n
„Stejn\u011b je to tvoje vina.“<\/div>\n
„No jasn\u011b, jak jinak. V\u00ed\u0161 ty co? Je konec. M\u011b u\u017e ty tvoje n\u00e1lady nebav\u011bj. Nejd\u0159\u00edv m\u011b miluje\u0161 a pak m\u011b m\u00e1lem zabije\u0161 jen kv\u016fli tomu, \u017ee se s tebou nechci vyspat…“<\/div>\n
„Tak hele, ty to neskon\u010d\u00ed\u0161.“<\/div>\n
„Stalo se.“<\/div>\n
„Ne, Bille, veme\u0161 to zp\u00e1tky a r\u00e1d, jinak se Tom dozv\u00ed o tom tv\u00fdm „pobl\u00e1zn\u011bn\u00ed“.“<\/div>\n
„To bys neud\u011blal!“<\/div>\n
„Ne? V\u011b\u0159, \u017ee jo, proto\u017ee m\u011b to taky nebav\u00ed, dva m\u011bs\u00edce jsme spolu byli norm\u00e1ln\u011b, pak ses za\u010dal chovat divn\u011b, nakonec z tebe vyleze, \u017ee asi miluje\u0161 Toma, a kdy\u017e se zd\u00e1, \u017ee t\u011b to p\u0159e\u0161lo a v\u0161echno by bylo zas v pohod\u011b, tak za\u010dne\u0161 chodit pozd\u011b, furt se\u0161 n\u00e1ladovej a j\u00e1 nevim co je\u0161t\u011b, tak se mi nediv, \u017ee se chov\u00e1m takhle!“ Andreas do\u0161el a\u017e t\u011bsn\u011b p\u0159ed Billa. „No co ml\u010d\u00ed\u0161? M\u00e1m pravdu?“ Bill jen zpupn\u011b pohod\u00ed hlavou.<\/div>\n
„No… J\u00e1 \u010dek\u00e1m…“ Chytne ho za vlasy a p\u0159it\u00e1hne k sob\u011b. „Tak co mi na to teda \u0159ekne\u0161.“<\/div>\n
„Andresi, pus\u0165 m\u011b!“<\/div>\n
„Pro\u010d?“<\/div>\n
„Proto\u017ee to bol\u00ed.“ Jen\u017ee pr\u00e1v\u011b o to Andreasovi \u0161lo. \u010c\u00edm v\u00edc se Bill sna\u017eil vykroutit, t\u00edm pevn\u011bji ho Andreas dr\u017eel.<\/div>\n
„Nepust\u00edm t\u011b, dokud mi neodpov\u00ed\u0161.“<\/div>\n
Bill s sebou je\u0161t\u011b jednou cuknul.<\/div>\n
„Tak pus\u0165 m\u011b… “ Andreas ho opravdu pustil, jen\u017ee hned na to p\u0159ist\u00e1la na Billov\u011b jemn\u00e9 tv\u00e1\u0159i jeho dla\u0148. Bill od n\u011bj vyd\u011b\u0161en\u011b ustoupil.<\/div>\n
Andreas poznal podle pohledu, \u017ee se ho Bill boj\u00ed. Na okam\u017eik ho to zlomilo, do\u0161el k n\u011bmu a jemn\u011b pohladil. „Nesahej na m\u011b!“ Bill ho od sebe odstr\u010dil. „Co si jako mysl\u00ed\u0161?! \u017de mi nejd\u0159\u00edv d\u00e1\u0161 facku a pak se ke m\u011b bude\u0161 l\u00edsat?! Je konec!“<\/div>\n
„Nek\u0159i\u010d na m\u011b!“<\/div>\n
„Ty na m\u011b k\u0159i\u010d\u00ed\u0161, tak pro\u010d bych nemohl j\u00e1?“<\/div>\n
„Tak tohle si p\u0159ehnal.“ Andreas se znovu nap\u0159\u00e1hl a Billa znovu uhodil. Bill se tentokr\u00e1t br\u00e1nil a r\u00e1nu Andreasovi vr\u00e1til. Jen\u017ee jeden z jeho prsten\u016f ud\u011blal Andreasovi krvav\u00fd \u0161r\u00e1m. Andreas se pod\u00edval na dla\u0148, kterou si p\u0159ejel po tv\u00e1\u0159i. Byla od krve.<\/div>\n
„Andy, p-promi\u0148… to…“ Bill cht\u011bl Andrease obejmout, musel ho rychle uklidnit, ne\u017e se Andreas vzpamatuje, ale Andreas ho srazil k zemi, sehnul se k n\u011bmu a za vlasy si ho nadzdvihl, aby mu vid\u011bl do obli\u010deje. Bill\u016fv naprosto vyd\u011b\u0161en\u00fd pohled ho tentokr\u00e1t nezlomil, naopak je\u0161t\u011b v\u00edc rozp\u00e1lil.<\/div>\n
„Co si o sob\u011b mysl\u00ed\u0161?! \u010clov\u011bk se s tebou sere, trp\u00ed ty tv\u00fd n\u00e1lady a ty pak ud\u011bl\u00e1\u0161 tohle?!“ Za\u010dal Billa nep\u0159\u00ed\u010detn\u011b fackovat.<\/div>\n
Tom proch\u00e1zel kolem Billova a Andreasova pokoje a usly\u0161el Billa a Andrease, jak se h\u00e1daj\u00ed. Nejd\u0159\u00edv se p\u0159ed dve\u0159ma zastavil, cht\u011bl n\u011bjak pomoct, jen\u017ee kdy\u017e ani nev\u00ed o co jde, je\u0161t\u011b by se na\u0161tvali, \u017ee se plete do n\u011b\u010deho, do \u010deho mu nic nen\u00ed. A byla to pravda, jestli maj\u00ed n\u011bjak\u00fd probl\u00e9my, mus\u00ed si je vy\u0159e\u0161it sami. D\u00e1l pokra\u010doval ke sv\u00e9mu pokoji.<\/p>\n<\/div>\n
autor: Bitter<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Bitter V\u017edycky snil o l\u00e1sce. V bezesn\u00fdch noc\u00edch snil o d\u00edvce sv\u00fdch sn\u016f, o sv\u00e9 princezn\u011b s pomn\u011bnkov\u00fdma o\u010dima a dlouh\u00fdma lehce vlnit\u00fdma, ebenov\u00fdma vlasama. O d\u00edvce, kter\u00e1 by ho ch\u00e1pala a milovala takov\u00e9ho jak\u00fd je. Krapet sobeck\u00fd, punti\u010dk\u00e1\u0159sk\u00fd, n\u00e1ladov\u00fd a<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[208],"tags":[],"class_list":["post-15170","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-1000-meere"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/15170","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=15170"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/15170\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=15170"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=15170"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=15170"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}