{"id":15207,"date":"2009-02-22T14:30:00","date_gmt":"2009-02-22T13:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=15172"},"modified":"2009-02-22T14:30:00","modified_gmt":"2009-02-22T13:30:00","slug":"rebel-ii-16-konec","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/02\/22\/rebel-ii-16-konec\/","title":{"rendered":"Rebel II 16. (konec)"},"content":{"rendered":"
autor: B-kay<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Mo\u017en\u00e1 jste to ne\u010dekali, ale ano:) tohle je posledn\u00ed d\u00edlek Rebela. T\u0159et\u00ed \u0159adu u\u017e nepl\u00e1nuju, a i tahle druh\u00e1 mi dala hezky zabrat. Nev\u00edm, jestli to skon\u010d\u00ed podle va\u0161ich p\u0159edstav, ale sna\u017eila jsem se, aby se v\u00e1m to l\u00edbilo, tak douf\u00e1m, \u017ee jsem v\u00e1s nezklamala. K t\u00e9hle pov\u00eddce jsem dost \u0159ekla u\u017e u konce prvn\u00ed \u0159ady a nechci se opakovat, ale kdybych mohla, tak bych v\u00e1m ze srd\u00ed\u010dka pod\u011bkovala, \u017ee jste ji \u010detli a n\u00e1dhern\u011b komentovali:).<\/em><\/div>\n
Bez v\u00e1s bych mo\u017en\u00e1 tu druhou \u0159adu ani neza\u010dala ps\u00e1t. Cht\u011bla jsem do n\u00ed vlo\u017eit n\u011bco jemn\u011bj\u0161\u00edho a k\u0159eh\u010d\u00edho, a tak jsem mezi dvoj\u010data zam\u00edchala i postavu Tomova miminka. Nev\u011bd\u011bla jsem, jestli to vyjde, ale jak se mi zd\u00e1, l\u00edbilo se v\u00e1m to:), a proto jsem nesm\u00edrn\u011b spokojen\u00e1. Tak\u017ee v\u00e1m je\u0161t\u011b jednou d\u011bkuju a snad se mi poda\u0159\u00ed vymyslet zase n\u011bco, co by se v\u00e1m l\u00edbilo alespo\u0148 jako tahle pov\u00eddka:). Byla bych moc r\u00e1da, kdybyste se k tomuhle d\u00edlku vyj\u00e1d\u0159ili, proto\u017ee jsem si n\u00edm nebyla tak jist\u00e1, ale u\u017e to nech\u00e1m tak, jeliko\u017e je posledn\u00ed. Tak\u017ee komu se bude l\u00edbit, tak bude a komu ne, tak se omlouv\u00e1m:)<\/em><\/div>\n
Stejn\u011b v\u00e1m v\u0161ak p\u0159eju hezk\u00e9 po\u010dten\u00ed a v\u011bnov\u00e1no je to m\u00e9 mlad\u0161\u00ed sest\u0159e, kterou m\u00e1m mocki r\u00e1da…<\/em><\/div>\n
Va\u0161e B:)<\/em><\/p>\n<\/div>\n
\n
<\/div>\n
Rozespale jsem otev\u0159el o\u010di a dlouh\u00e9 z\u00edvnut\u00ed jsem ztlumil v dlan\u00edch. To, co m\u011b vzbudilo, bylo z\u0159ejm\u011b lehk\u00e9 klep\u00e1n\u00ed de\u0161\u0165ov\u00fdch kapek, kter\u00e9 pomalu st\u00e9kaly po oknech a vytv\u00e1\u0159ely t\u00edm r\u016fzn\u00e9 mokr\u00e9 obrazce. Strnule jsem si povzdechl a opatrn\u011b jsem se nadzvedl na loktech, abych se mohl rozhl\u00eddnout pokojem. Pokoj byl je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d pono\u0159en do \u00fanavn\u00e9 tmy, ale p\u0159i pohledu na hodinky jsem zjistil, \u017ee je r\u00e1no. Bylo m\u00e1lo po p\u016fl \u0161est\u00e9, obloha se pr\u00e1v\u011b vzbouzela a cel\u00fd pokoj byl napln\u011bn klidn\u00fdm d\u00fdch\u00e1n\u00edm. Alespo\u0148 na chvilku jsem poc\u00edtil, co to znamen\u00e1 klid a jistota. Bill spinkal vedle m\u011b, ve tv\u00e1\u0159i m\u011bl klidn\u00fd v\u00fdraz, jenom sem tam lehce pohnul rty.<\/div>\n
Kdy\u017e jsem se zahled\u011bl na jeho rozbitou tv\u00e1\u0159, cht\u011blo se mi bre\u010det. Snad nikdy se nezbav\u00edm toho pocitu viny, \u017ee za to v\u0161echno m\u016f\u017eu jenom j\u00e1. Kdyby z\u016fstal v Mnichov\u011b, nic z tohohle by se nemuselo st\u00e1t. V hloubi du\u0161e jsem mu v\u0161ak nesm\u00edrn\u011b d\u011bkoval, \u017ee se vr\u00e1til. Nep\u0159e\u017eil bych to bez n\u011bj. Ten rok, co u m\u011b nebyl, byl t\u00edm nejhor\u0161\u00edm, co se mi mohlo st\u00e1t. Po\u0159\u00e1d jsem doufal a snil o tom, \u017ee jej je\u0161t\u011b jednou uvid\u00edm. N\u011bkdy jsem se cht\u011bl dokonce sm\u00ed\u0159it s my\u0161lenkou, \u017ee si mo\u017en\u00e1 tak\u00e9 na\u0161el p\u0159\u00edtelkyni a o\u017eenil se. Tahle mo\u017enost v\u0161ak byla tak bolestiv\u00e1, \u017ee jsem se tomu necht\u011bl odd\u00e1vat. Nev\u00edte, co jsem c\u00edtil v tu chv\u00edli, kdy\u017e jsem jej spat\u0159il po tak dlouh\u00e9 dob\u011b… Kdyby se mu stalo n\u011bco v\u00e1\u017en\u00e9ho, nep\u0159e\u017eil bych to. Ka\u017ed\u00fd den budu d\u011bkovat Bohu, \u017ee mi jej nevzal. Je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d nech\u00e1pu ten z\u00e1zrak, kdy\u017e se do tak k\u0159ehk\u00e9ho \u010dlov\u00ed\u010dka pust\u00ed t\u0159i chlapi a on skon\u010d\u00ed jenom se zlomeninou.<\/div>\n
Do o\u010d\u00ed se mi znovu nalily slzy a j\u00e1 jsem bolestn\u011b zast\u00e9nal. Opatrn\u011b jsem se k n\u011bmu sklonil a nal\u00e9hav\u011b jsem jej pol\u00edbil do vlas\u016f.<\/div>\n
„Hm… l\u00e1sko?“ v\u00ed\u010dka se mu lehce zachv\u011bla, jak pomalu otev\u00edral o\u010di a kdy\u017e se na m\u011b zahled\u011bl, strnule se pousm\u00e1l. Bylo mi jasn\u00e9, \u017ee jej ta pusa je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d bol\u00ed. M\u011bl ji lehce nateklou a poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e se pokusil usm\u00e1t, si zhluboka povzdechl.<\/div>\n
„To jsem j\u00e1. Klidn\u011b spinkej,“ pol\u00edbil jsem jej je\u0161t\u011b jednou a pe\u010dliv\u011b jsem jej p\u0159ikryl. Bill se na m\u011b dlouze zahled\u011bl a n\u011b\u017en\u011b m\u011b pohladil po \u010delisti.<\/div>\n
„Polib m\u011b,“ zaprosil, a i kdy\u017e poznal ustra\u0161en\u00fd nesouhlas v m\u00fdch o\u010d\u00edch, nevzdal se a trval na sv\u00e9m. Nezb\u00fdvalo mi tedy nic jin\u00e9ho, ne\u017e poslechnout. Sklonil jsem se k n\u011bmu a zlehka jsem vs\u00e1l jeho spodn\u00ed ret. Vz\u00e1p\u011bt\u00ed jsem v\u0161ak uc\u00edtil Billovy prsty na m\u00e9m podb\u0159i\u0161ku, kter\u00e9 se pomalu sunuly n\u00ed\u017e.<\/div>\n
„N-ne… tohle ne,“ rychle jsem se vzd\u00e1lil z dosahu jeho chtiv\u00fdch prst\u016f a omluvn\u011b jsem se na n\u011bj zahled\u011bl. Bill smutn\u011b stiskl v\u00ed\u010dka a nam\u00e1hav\u011b se posadil.<\/div>\n
„Copak ty nechce\u0161?“ zeptal se m\u011b smutn\u011b a bylo na n\u011bm jasn\u011b vid\u011bt, \u017ee je zklaman\u00fd…<\/p>\n<\/div>\n
Kdyby jen v\u011bd\u011bl, jak moc jsem cht\u011bl. Ale strach byl v tu chv\u00edli prost\u011b siln\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e touha. Kdybych mohl, miloval bych se s n\u00edm, kdykoliv by cht\u011bl, ale ne te\u010f. Jeho t\u011blo bylo p\u0159ece poseto mod\u0159inama a jednu nohu m\u011bl v s\u00e1d\u0159e. Nemohl bych se s n\u00edm milovat. Kdybych mu zp\u016fsobil bolest, neodpustil bych si to. Proto jsem jenom rozhodn\u011b zavrt\u011bl hlavou a vzal jsem jeho tv\u00e1\u0159 do dlan\u00ed.<\/div>\n
„Mil\u00e1\u010dku, ty v\u00ed\u0161, \u017ee chci. Ale je\u0161t\u011b nem\u016f\u017eu. V\u0161echno t\u011b bol\u00ed a nic bys z toho nem\u011bl. J\u00e1 bych se tak\u00e9 po\u0159\u00e1d d\u00edval, jestli jsem t\u011b n\u00e1hodou nepohladil moc siln\u011b a nem\u011blo by to svoje kouzlo,“ rozpa\u010dit\u011b jsem se na n\u011bj usm\u00e1l a sna\u017eil jsem se mu to n\u011bjak vysv\u011btlit. Bill smutn\u011b sv\u011bsil hlavu a hrav\u011b propl\u00e9tal na\u0161e prsty.<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm… akor\u00e1t jsem m\u011bl strach, \u017ee… \u017ee se ti takhle nel\u00edb\u00edm. \u017de t\u011b takovej nep\u0159itahuju,“ povzdechl si a hlavu mi zabo\u0159il do ramene.<\/div>\n
„Mil\u00e1\u010dku, ty bude\u0161 pro m\u011b t\u00edm nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00edm, i kdyby se stalo cokoliv. A p\u00e1r mod\u0159in a od\u0159enin p\u0159ece nedok\u00e1\u017ee vyhnat tu touhu z m\u00e9ho t\u011bla. Miluju t\u011b,“ zhluboka jsem se nadechl a kone\u010dn\u011b jsem se osm\u011blil k po\u0159\u00e1dn\u00e9mu polibku, na kter\u00fd Bill tolik \u010dekal…<\/div>\n
Je\u0161t\u011b chvilku jsme se v posteli l\u00edbali, ne\u017e n\u00e1s mamka zavolala na sn\u00eddani. Mezit\u00edm se vzbudil tak\u00e9 malej, tak\u017ee jsem jej vzal do n\u00e1ru\u010de a odnesl jsem jej do kuchyn\u011b, kde jsem jej usadil do jeho d\u011btsk\u00e9 seda\u010dky. Mamka mu mezit\u00edm p\u0159ipravila n\u011bjakou v\u00fd\u017eivu a j\u00e1 rychle vyb\u011bhl pro Billa. Posledn\u00ed t\u00fdden jsem si p\u0159ipadal jako p\u0159enosn\u00fd invalidn\u00ed voz\u00ed\u010dek, ale moc m\u011b to bavilo.<\/div>\n
„Tomi, zlato… p\u0159i\u0161la ti n\u011bjak\u00e1 po\u0161ta,“ kdy\u017e jsem se na mamku zv\u011bdav\u011b zad\u00edval a uvid\u011bl jsem strach a \u00fazkost v jej\u00edm pohledu, bylo mi hned jasn\u00e9, co to bude – a hlavn\u011b od koho to bude. Nejist\u00fdm krokem jsem k n\u00ed popo\u0161el a vzal jsem si nab\u00edzenou ob\u00e1lku. Jej\u00ed adresa… to mi bylo hned jasn\u00e9. Srdce jsem m\u011bl a\u017e n\u011bkde v krku, kdy\u017e jsem ji pomalu otev\u00edral…<\/div>\n
\n

(Bill)<\/p><\/div>\n

Pozorn\u011b jsem krmil tu malou potv\u016frku p\u0159ed sebou, p\u0159esto jsem se v\u0161ak sem tam zad\u00edval na Toma a jeho v\u00fdraz tv\u00e1\u0159e. „Tak, co p\u00ed\u0161e?“ ptala se netrp\u011bliv\u011b mamka, j\u00e1 jsem rad\u011bji ml\u010del. Necht\u011bl jsem jej je\u0161t\u011b v\u00edc tr\u00e1pit. Kdy\u017e jsem v\u0161ak zahl\u00e9dl v jeho o\u010d\u00edch slzy, ztuhl jsem se l\u017ei\u010dkou u Billovy pusinky. Ten chud\u00e1\u010dek malej se po n\u00ed natahoval, ale j\u00e1 jej v\u016fbec nevn\u00edmal.<\/div>\n
„Podala \u017e\u00e1dost o sv\u011b\u0159en\u00ed do p\u00e9\u010de. Soud bude za m\u011bs\u00edc,“ vydechl nakonec a zni\u010den\u011b dosednul na \u017eidli p\u0159ede m\u011b.<\/div>\n
„S t\u00edm jsi p\u0159eci po\u010d\u00edtal nebo ne?“ ptala se jej mamka ustaran\u00fdm t\u00f3nem a hladila jej po vlasech.<\/div>\n
„Ne\u010dekal jsem to tak brzo… t-tohle je prohran\u00fd. J\u00e1 o n\u011bj p\u0159ijdu,“ zast\u00e9nal ne\u0161\u0165astn\u011b a musel se siln\u011b ovl\u00e1dat, aby neplakal.<\/div>\n
„Ne, takhle nesm\u00ed\u0161 myslet. Dopadne to dob\u0159e,“ \u0161eptl jsem ti\u0161e a pokusil jsem se na n\u011bj povzbudiv\u011b usm\u00e1t. Nat\u00e1hnul jsem k n\u011bmu ruku a opatrn\u011b jsem jej pohladil. Kdyby se na n\u00e1s ned\u00edvala mamka, pol\u00edbil bych jej a p\u0159itulil bych si jej k sob\u011b.<\/div>\n
„J\u00e1 v to v\u011b\u0159\u00edm,“ \u0161eptl a smutn\u00fdm pohledem se zad\u00edval na sv\u00e9 mal\u00e9 miminko…<\/div>\n
\n

(Tom)<\/p><\/div>\n

\n

M\u011bs\u00edc ub\u011bhl jako voda a m\u011b \u010dekalo to nejhor\u0161\u00ed. I kdy\u017e jsme si ten m\u011bs\u00edc dokonale u\u017eili, p\u0159esto jsem nedok\u00e1zal myslet na nic jin\u00e9ho. Po\u0159\u00e1d jsem se b\u00e1l, \u017ee to nedok\u00e1\u017eu. \u017de se j\u00ed nebudu moct vyrovnat a bojovat o to, co miluju. \u017de bude m\u00edt podplacenou p\u016flku soudu, mi bylo od za\u010d\u00e1tku jasn\u00e9. A o to hor\u0161\u00ed to pro m\u011b bylo… Billovy r\u00e1ny na tv\u00e1\u0159i po n\u011bkolika dnech zmizely \u00fapln\u011b a te\u010f byl znovu jako p\u0159edt\u00edm. Dokonce mu v\u010dera dali dol\u016f s\u00e1dru. V\u0161echno bylo tak kr\u00e1sn\u00e9… A\u017e na to, \u017ee jsem pr\u00e1v\u011b \u0161el k soudu, na kter\u00e9m jsem m\u011bl p\u0159ij\u00edt o sv\u00e9 d\u00edt\u011b. Pomalu jsem nakra\u010doval budovou v doprovodu m\u00e9 l\u00e1sky, kter\u00fd m\u011b jako jedin\u00fd podporoval \u00fapln\u011b nejv\u00edce. Sta\u010dil mi jeho \u00fasm\u011bv a z\u00e1blesk v jeho o\u010d\u00edch a j\u00e1 v\u011b\u0159il, \u017ee to dob\u0159e dopadne. Kdy\u017e jsme v\u0161ak ve\u0161li dovnit\u0159 a uvid\u011bli jsme v\u0161echny ty nen\u00e1vistn\u00e9 pohledy, \u00fapln\u011b m\u011b to slo\u017eilo.<\/p><\/div>\n

Nedok\u00e1zal jsem ani vn\u00edmat slova soudce, cel\u00fd jsem se t\u0159\u00e1sl, a kdyby m\u011b Bill nedr\u017eel nen\u00e1padn\u011b za ruku, nedok\u00e1zal bych to. V\u0161echno hr\u00e1lo proti n\u00e1m. U\u017e jsem jenom \u010dekal, kdy mi to ozn\u00e1m\u00ed. Roby se na m\u011b pohrdav\u011b d\u00edvala a v\u00edt\u011bzn\u011b se usm\u00edvala. Kdy\u017e m\u011b soudce vyzval, abych vyslovil svou \u0159e\u010d, nam\u00e1hav\u011b jsem vstal a se slzami v o\u010d\u00edch jsem se zhluboka nadechl.<\/div>\n
„J-j\u00e1… j\u00e1 nev\u00edm, co k tomu \u0159\u00edct. P\u0159i\u0161el jsem sem bojovat o sv\u00e9 miminko, ale\u2026 vid\u00edte, \u017ee tohle nem\u00e1 cenu. J-j\u00e1 sv\u00e9ho syna miluju a nechci o n\u011bj p\u0159ij\u00edt. Proto v\u00e1s pros\u00edm, neberte mi moje d\u00edt\u011b. Pros\u00edm,“ v\u00edc jsem u\u017e ne\u0159ekl, proto\u017ee se mi podlomila kolena a j\u00e1 dosednul na svou \u017eidli. Po tv\u00e1\u0159i mi st\u00e9kaly slzy a l\u00edtostiv\u00e9mu pohledu soudce jsem se vyh\u00fdbal. Bill m\u011b hladil po tv\u00e1\u0159i a \u0161eptal mi slova l\u00e1sky. Netrvalo dlouho a \u010dekal na n\u00e1s rozsudek. V\u0161ichni jej\u00ed pr\u00e1vn\u00edci se na m\u011b d\u00edvali s odporem a zhnusen\u00edm, jako bych jim snad n\u011bco ud\u011blal. Bill mi pomohl vst\u00e1t a j\u00e1 skoro bez dechu civ\u011bl na soudcovy rty, kter\u00e9 promluvily jasn\u00fdm hlasem. Nevn\u00edmal jsem v\u0161echno, co \u0159ekl, sta\u010dila mi jenom posledn\u00ed v\u011bta.<\/div>\n
„A pr\u00e1v\u011b proto se soud rozhodl sv\u011b\u0159it neplnolet\u00e9ho Billa Kaulitze do p\u00e9\u010de otce\u2026“<\/div>\n
<\/div>\n
Konec<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
autor: B-kay<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: B-kay Mo\u017en\u00e1 jste to ne\u010dekali, ale ano:) tohle je posledn\u00ed d\u00edlek Rebela. T\u0159et\u00ed \u0159adu u\u017e nepl\u00e1nuju, a i tahle druh\u00e1 mi dala hezky zabrat. Nev\u00edm, jestli to skon\u010d\u00ed podle va\u0161ich p\u0159edstav, ale sna\u017eila jsem se, aby se v\u00e1m to l\u00edbilo, tak<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[181],"tags":[],"class_list":["post-15207","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-rebel-ii"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/15207","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=15207"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/15207\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=15207"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=15207"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=15207"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}