{"id":1521,"date":"2017-02-22T15:00:00","date_gmt":"2017-02-22T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=1514"},"modified":"2017-02-22T15:00:00","modified_gmt":"2017-02-22T14:00:00","slug":"sweet-desire-34","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2017\/02\/22\/sweet-desire-34\/","title":{"rendered":"Sweet Desire 34."},"content":{"rendered":"
autor: The_poltergeist<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
Jsem ztracen\u00fd, jsem zbyte\u010dn\u00fd. Bez tebe u\u017e nikdy nebudu stejn\u00fd.<\/strong><\/div>\n
\n

Na verand\u011b st\u00e1l a sledoval ho \u010dlov\u011bk, kter\u00e9ho cht\u011bl moment\u00e1ln\u011b vid\u011bt ze v\u0161ech lid\u00ed na sv\u011bt\u011b nejm\u00ed\u0148.<\/p><\/div>\n

Bill.<\/div>\n
Tom\u016fv prvn\u00ed instinkt byl oto\u010dit se a vyb\u011bhnout schody zp\u00e1tky nahoru. Druh\u00fd instinkt byl zabouchnout dve\u0159e p\u0159\u00edmo Billovi p\u0159ed nosem a b\u00fdt pro jednou v \u017eivot\u011b trochu takov\u00e1 here\u010dka. Nic z toho se ale nestalo, proto\u017ee byl kompletn\u011b paralyzovan\u00fd \u0161okem. Nev\u011b\u0159il, \u017ee se Bill opravdu uk\u00e1zal u n\u011bj doma.<\/div>\n
Byl otr\u00e1ven\u00fd, ale z\u00e1rove\u0148 n\u011bjak\u00fdm zvl\u00e1\u0161tn\u00edm zp\u016fsobem pot\u011b\u0161en\u00fd. Tom zakroutil hlavou. Ne. To, \u017ee Bill vykazoval n\u011bjak\u00e9 sign\u00e1ly toho, \u017ee to v\u0161echno chce uv\u00e9st na pravou m\u00edru, je\u0161t\u011b neznamenalo, \u017ee mu te\u010f a tady odpust\u00ed. Nejd\u0159\u00edve si zaslou\u017eil n\u011bjak\u00fd \u010das na to b\u00fdt na\u0161tvan\u00fd, ne\u017e mu to Bill za\u010dne vysv\u011btlovat.<\/div>\n
\n

„Ahoj,“ zkusil Bill. Zn\u011bl nejist\u011b, a jako kdyby tam v\u016fbec nebyl.<\/p><\/div>\n

Pro Toma bylo hodn\u011b zvl\u00e1\u0161tn\u00ed Billa vid\u011bt takhle vyd\u011b\u0161en\u00e9ho a nerv\u00f3zn\u00edho. Tenhle Bill byl \u00fapln\u011b jin\u00fd, nebyl jako ten v\u017edy sebejist\u00fd Bill. L\u00e1malo to Tomovo srdce, nez\u00e1le\u017eelo na tom, jak moc na n\u011bj byl na\u0161tvan\u00fd. Po\u0159\u00e1d se o Billa zaj\u00edmal. A v\u016fbec nez\u00e1le\u017eelo na tom, co v\u0161echno se stalo. Necht\u011bl, aby byl smutn\u00fd nebo plakal. Bylo to tak zatracen\u00e9 dilema – p\u0159\u00edsahal s\u00e1m sob\u011b, \u017ee nikdy nebude t\u00edm, kv\u016fli komu bude Bill bre\u010det, a \u017ee pro n\u011bj bude v t\u011b\u017ek\u00fdch chv\u00edl\u00edch, ale pr\u00e1v\u011b te\u010f m\u011bl pocit, \u017ee dlu\u017e\u00ed s\u00e1m sob\u011b b\u00fdt na\u0161tvan\u00fd, zu\u0159it a pro jednou myslet s\u00e1m na sebe.<\/div>\n
\n

„Ahoj,“ odpov\u011bd\u011bl Tom. Po\u0159\u00e1d p\u0159em\u00fd\u0161lel, jestli si Billa vyslechnout, nebo ho poslat pry\u010d. Vzpomn\u011bl si na to, co mu \u0159ekl Georg. Pokud chce zn\u00e1t pravdu, Bill je jedin\u00fd \u010dlov\u011bk, kter\u00fd mu ji pov\u00ed. Nev\u011b\u0159il, \u017ee byl k n\u011bmu Spencer up\u0159\u00edmn\u00fd a pr\u00e1v\u011b te\u010f trochu o Billovi pochyboval. M\u011bl by tomu d\u00e1t alespo\u0148 \u0161anci a uvid\u00ed, jestli to, co se mu Bill chyst\u00e1 \u0159\u00edct, mu pom\u016f\u017ee zbavit se bolesti. Z\u00e1rove\u0148 si ale nebyl jist\u00fd, zda zvl\u00e1dne Billa poslouchat. P\u0159edstava, \u017ee Bill se Spencerem spal, byla tak bolestiv\u00e1, a po\u0159\u00e1d mu vyskakovala p\u0159ed o\u010dima. Srdce se mu z toho stahovalo a hlava ho bolela. Mo\u017en\u00e1 ale, pokud si Billa vyslechne, tak zrovna tahle \u010d\u00e1st z jeho mysli zmiz\u00ed.<\/p><\/div>\n

\n

„J\u00e1… J\u00e1… Uhm…“ vykoktal Bill. Tv\u00e1\u0159e mu trochu zr\u016f\u017eov\u011bly z toho, jak\u00e9 m\u011bl probl\u00e9my s najit\u00edm t\u011bch spr\u00e1vn\u00fdch slov.<\/p><\/div>\n

„Co chce\u0161?“ zeptal se Tom. Zn\u011bl mnohem nep\u0159\u00edjemn\u011bji, ne\u017e pl\u00e1noval. V duchu se u\u0161kl\u00edbl. Nepl\u00e1noval b\u00fdt nep\u0159\u00edjemn\u00fd a tak p\u0159\u00edm\u00fd, ale nebylo to \u0161patn\u00e9. Mo\u017en\u00e1 jen trochu.<\/div>\n
„Neodpov\u011bd\u011bl jsi mi na zpr\u00e1vy,“ \u0159ekl Bill pomalu. Mluvil s Tomov\u00fdm hrudn\u00edkem, nepod\u00edval se mu do o\u010d\u00ed. „A j\u00e1… cht\u011bl jsem… cht\u011bl jsem se omluvit a jen ti \u0159\u00edct mou verzi toho, co se stalo.“<\/div>\n
„Co t\u011b nut\u00ed myslet si, \u017ee to chci sly\u0161et?“<\/div>\n
Bill se p\u0159i Tomov\u011b posledn\u00ed v\u011bt\u011b skoro rozbre\u010del a Tom okam\u017eit\u011b litoval toho, \u017ee se na n\u011bj tak utrhl. Nechystal se ale omlouvat. Ne! Pr\u00e1v\u011b te\u010f to nebyl on, kdo by m\u011bl p\u0159ij\u00edt s omluvou.<\/div>\n
„Pod\u00edvej, nep\u0159i\u0161el jsem sem proto, abych \u0161kemral o odpu\u0161t\u011bn\u00ed,“ odka\u0161lal si Bill. „Je jen a jen na tob\u011b, jestli mi odpust\u00ed\u0161. A up\u0159\u00edmn\u011b? Kdybych byl tebou, nemysl\u00edm si, \u017ee bych si odpustil. Jen ti chci prost\u011b \u0159\u00edct, co se doopravdy stalo a jak se to stalo.“<\/div>\n
<\/div>\n
\n
Tom se d\u00edval dol\u016f na \u0161pi\u010dky sv\u00fdch bot a schv\u00e1ln\u011b se vyh\u00fdbal Billovu intenzivn\u00edmu pohledu. V\u011bd\u011bl, \u017ee by ho ihned ovl\u00e1dl. C\u00edtil to. Mus\u00ed b\u00fdt siln\u00fd, mus\u00ed odolat tomu, aby mu bylo Billa l\u00edto, a zazd\u00edt pomy\u0161len\u00ed na to, \u017ee ran\u011bn\u00fd je on.<\/div>\n
„Z\u00e1le\u017e\u00ed na tom?“ zeptal se Tom. C\u00edtil beznad\u011bj ohledn\u011b cel\u00e9 t\u00e9to situace. V\u00e1\u017en\u011b nedok\u00e1zal pochopit, kdy a jak se z jejich vztahu stalo tohle.<\/div>\n
„Jo,“ odpov\u011bd\u011bl Bill pevn\u011b. „Mo\u017en\u00e1 se to mezi n\u00e1ma nezm\u011bn\u00ed, ale… Tome, zaslou\u017e\u00ed\u0161 si v\u011bd\u011bt, co se stalo. A v\u00e1\u017en\u011b nechci, aby to skon\u010dilo takhle.“<\/div>\n
Billova posledn\u00ed v\u011bta zas\u00e1hla Tomovo t\u011blo a\u017e do morku kost\u00ed. Ano, v\u00e1\u017en\u011b si zaslou\u017eil v\u011bd\u011bt, co se stalo. Po tom, \u010d\u00edm si proch\u00e1zel, po tom, co v\u0161echno pro Billa ud\u011blal, zaslou\u017eil si to. Ale… byl p\u0159ipraven\u00fd to sly\u0161et? Opravdu to sly\u0161et cht\u011bl?<\/div>\n
„Fajn,“ povzdychl si Tom frustrovan\u011b.<\/div>\n
„M\u016f\u017eeme… n\u011bkam j\u00edt a promluvit si?“<\/div>\n
„Jo,“ p\u0159ik\u00fdvl Tom a sna\u017eil se nedat najevo sv\u016fj hn\u011bv. Byl tak moc na\u0161tvan\u00fd, ale necht\u011bl str\u00e1vit zbytek ve\u010dera t\u00edm, \u017ee bude na Billa nep\u0159\u00edjemn\u00fd. „M\u016f\u017eeme j\u00edt t\u0159eba… do parku?“<\/div>\n
„Jasn\u011b,“ k\u00fdvl Bill a v\u011bnoval Tomovi mal\u00fd, ale sladk\u00fd \u00fasm\u011bv.<\/div>\n
Tom se ze v\u0161ech sil sna\u017eil, aby mu \u00fasm\u011bv oplatil. Vzal si svou bundu, opustil d\u016fm a Bill ho n\u00e1sledoval.<\/div>\n
\n

~*~<\/p><\/div>\n

\n

„Tak\u017ee…“ \u0159ekl Tom nepohodln\u011b, kdy\u017e na\u0161li lavi\u010dku na p\u0159\u00edjemn\u00e9m m\u00edst\u011b a posadili se.<\/p><\/div>\n

„No…“ vydechl Bill. Zn\u011bl, jako kdyby se nemohl nadechnout. „Bo\u017ee, ani nev\u00edm, kde m\u00e1m za\u010d\u00edt.“<\/div>\n
„Spal jsi se Spencerem?“ vylet\u011blo z Toma. P\u0159ekvapil t\u00edm nejen s\u00e1m sebe, ale i Billa. Instinkt a star\u00fd zvyk mu \u0159\u00edkaly, aby se omluvil za to, jak\u00fd byl blbec. T\u00e9m\u011b\u0159 to i ud\u011blal. M\u00edsto toho ale na Billa koukal a sna\u017eil se skr\u00fdvat, jak moc to v\u0161echno bol\u00ed.<\/div>\n
„Ne,“ \u0159ekl Bill jemn\u011b a zavrt\u011bl hlavou. „J\u00e1 v\u00edm, mo\u017en\u00e1 mi nev\u011b\u0159\u00ed\u0161, zvl\u00e1\u0161\u0165 po tom, jak to Spencer vykreslil. Ale ne, nespal jsem s n\u00edm…“<\/div>\n
Tom se d\u00edval hluboko do Billov\u00fdch o\u010d\u00ed, nebyl si vlastn\u011b ani jist\u00fd, co v nich hled\u00e1. N\u011bjak\u00fd n\u00e1znak toho, \u017ee mu lhal? \u017d\u00e1dn\u00fd takov\u00fd ale nevid\u011bl. V jeho o\u010d\u00edch vid\u011bl l\u00edtost a vinu.<\/div>\n
Tom polknul a sna\u017eil se zadr\u017eovat slzy. „Tak\u017ee… co jste d\u011blali?“<\/div>\n
„Tome, j\u00e1… ty… mus\u00ed\u0161 pochopit, \u017ee Spencer… \u017ee m\u011b zn\u00e1,“ za\u010dal Bill, bojoval se slovy. „Hodn\u011b toho o mn\u011b v\u00ed a nen\u00ed to jen to dobr\u00fd. Byli jsme spolu opravdu dlouho a on se nenau\u010dil jen to, jak m\u011b rozesm\u00e1t a donutit se usm\u00edvat. Nau\u010dil se, jak si se mnou hr\u00e1t a jak m\u011b donutit, abych mu podlehl. Zn\u00e1 v\u0161echna moje siln\u00e1 i slab\u00e1 m\u00edsta…. V\u00ed, jak se mnou zach\u00e1zet. Z\u00e1rove\u0148 ale… n\u00e1\u0161 vztah byl tak zn\u00e1m\u00fd, tak bezpe\u010dn\u00fd… Prost\u011b m\u011b to v\u0161echno dohromady dostalo.“<\/div>\n
„To m\u011b mrz\u00ed,“ p\u0159eru\u0161il ho Tom. Slzy se mu koulely po tv\u00e1\u0159\u00edch a on najednou nev\u011bd\u011bl, jak se s t\u00edm cel\u00fdm vypo\u0159\u00e1dat. „Jak to ale s tebou a mnou souvis\u00ed?“<\/div>\n
„Dost\u00e1v\u00e1m se k tomu,“ \u0159ekl Bill potichu a pod\u00edval se na Toma. Nat\u00e1hl ruku, cht\u011bl set\u0159\u00edt Tomovy slzy. Kdy\u017e ale vid\u011bl odpor v Tomov\u011b tv\u00e1\u0159i, ruku st\u00e1hnul a znovu se rozpov\u00eddal.<\/p>\n

„V\u011bd\u011bl… jak m\u011b dostat na kolena a… kone\u010dn\u011b\u2026 p\u0159ed p\u00e1r m\u011bs\u00edci jsem se s n\u00edm kone\u010dn\u011b roze\u0161el. Bylo opravdu t\u011b\u017ek\u00e9 se p\u0159es to p\u0159en\u00e9st a zapomenout na n\u011bj… No a pak jsem si v\u0161iml tebe.“<\/div>\n

„Tak\u017ee jsem pro tebe byl jen rozpt\u00fdlen\u00ed?“ \u0159ekl Tom. V\u011bd\u011bl, \u017ee by m\u011bl Billa nechat, aby to kone\u010dn\u011b do\u0159ekl, a nep\u0159eru\u0161ovat ho, ale tak moc to bolelo. Tohle bylo, jako kdyby se jedna z jeho no\u010dn\u00edch m\u016fr st\u00e1vala skute\u010dnost\u00ed, a up\u0159\u00edmn\u011b, cht\u011bl v\u0161echny odpov\u011bdi co nejd\u0159\u00edve. Byla muka jen sed\u011bt a poslouchat, co Bill \u0159\u00edk\u00e1.<\/div>\n
„Ne,“ zakroutil hlavou Bill, vypadal trochu otr\u00e1ven\u011b. „Nebyl jsi pro m\u011b jen rozpt\u00fdlen\u00ed. V\u0161iml jsem si t\u011b a… v\u017edycky jsi byl na m\u011b mil\u00fd, byl jsi tak sladk\u00fd a…. V\u0161iml jsem si t\u011b u\u017e d\u0159\u00edv, ale prost\u011b jsem o tom nemohl p\u0159em\u00fd\u0161let, proto\u017ee jsem byl se Spencerem. Pak jsme se ale roze\u0161li a j\u00e1 se s tebou sna\u017eil mluvit. Kdykoliv jsem s tebou ale mluvil ve t\u0159\u00edd\u011b, tak jsi bu\u010f omdlel, nebo utekl. A j\u00e1 jsem si uv\u011bdomil, \u017ee t\u011b m\u00e1m na Facebooku, tak jsem t\u011b kontaktoval tam…“<\/div>\n
„Jo,“ p\u0159ik\u00fdvl Tom. Dob\u0159e, tahle \u010d\u00e1st byla pravdiv\u00e1. Opravdu nebylo jednoduch\u00e9 nav\u00e1zat s n\u00edm konverzaci.<\/div>\n
„No a potom… V\u00ed\u0161, skoro v\u0161echno, co se stalo od doby, co spolu mluv\u00edme,“ usm\u00e1l se Bill. Tom si nemohl pomoct a usm\u00e1l se s\u00e1m pro sebe. Nesetkali se a\u017e tolikr\u00e1t v re\u00e1lu, ale i tak m\u011bli hodn\u011b spole\u010dn\u00fdch vzpom\u00ednek. „Byl jsem si tak jist\u00fd, \u017ee m\u011b m\u00e1\u0161 taky r\u00e1d. Ka\u017ed\u00fd den jsem se ti to sna\u017eil nazna\u010dovat, proto\u017ee jsem se b\u00e1l, \u017ee kdy\u017e na tebe svoje pocity jen tak vybal\u00edm, \u017ee t\u011b to zabije.“<\/div>\n
\n

Tom musel spolknout sm\u00edch. V\u017edycky miloval, jak\u00fdm zp\u016fsobem se Bill vyjad\u0159oval. Ne. Zakroutil hlavou. Nevzd\u00e1 se. Ne takhle jednodu\u0161e. Nejd\u0159\u00edve pot\u0159eboval sly\u0161et i zbytek p\u0159\u00edb\u011bhu.<\/p><\/div>\n

„A potom… M\u011bli jsme ten projekt na chemii. Pamatuje\u0161?“<\/div>\n
Tom p\u0159ik\u00fdvl a polknul. Ten den se ho Bill zeptal, jestli to s n\u00edm p\u016fjde oslavit a on \u0159ekl, \u017ee ne.<\/div>\n
„Tak\u017ee… zeptal jsem se t\u011b, jestli se mnou n\u011bkam p\u016fjde\u0161 a… a\u010dkoliv jsem v\u011bd\u011bl, \u017ee vzhledem ke sv\u00fdm probl\u00e9m\u016fm \u0159ekne\u0161 pravd\u011bpodobn\u011b ne,“ \u0159ekl Bill a zhluboka se nadechl, „nev\u00edm, co to bylo, prost\u011b… Byl jsem tak zklaman\u00fd, kdy\u017e jsi m\u011b odm\u00edtl. Sna\u017eil jsem si namlouvat, \u017ee to nem\u00e1 co d\u011blat se mnou, ale nepom\u00e1halo to, proto\u017ee mozek mi tvrdil opak. Byl jsem smutn\u00fd, c\u00edtil jsem se s\u00e1m a… o dva dny pozd\u011bji jsem \u0161el na party a byl tam Spencer,“ \u0159ekl Bill a pevn\u011b k sob\u011b stisknul o\u010dn\u00ed v\u00ed\u010dka, jako kdyby si zrovna tuhle \u010d\u00e1st necht\u011bl pamatovat. „Vid\u011bl, \u017ee jsem na dn\u011b a zeptal se m\u011b, co je \u0161patn\u011b. No a jak jsem byl opil\u00fd, v\u0161e jsem mu vyklopil… On byl jako d\u0159\u00edv, byl tak sladk\u00fd a j\u00e1… j\u00e1 dostal ten hloupej n\u00e1pad obnovit n\u00e1\u0161 vztah, proto\u017ee… bylo to tak jednoduch\u00fd, tak bezpe\u010dn\u00fd a j\u00e1 se nemohl vyrovn\u00e1vat s dal\u0161\u00edm zlomen\u00fdm srdcem.“<\/div>\n
\n

Tomovi se p\u0159est\u00e1valo l\u00edbit, jak to cel\u00e9 zn\u011blo. Zatnul dlan\u011b v p\u011bsti. Stisk byl tak siln\u00fd, a\u017e byly jeho klouby b\u00edl\u00e9. Sna\u017eil se tak z\u016fstat sed\u011bt na m\u00edst\u011b. M\u011bl strach, \u017ee se jinak zvedne a odejde.<\/p><\/div>\n

\n

„Neza\u010dali jsme se sch\u00e1zet denn\u011b…“ \u0159ekl Bill v r\u00e1mci obhajoby. „Po t\u00e9 party… c\u00edtil jsem se opravdu \u0161patn\u011b, tak\u017ee jsem se vyh\u00fdbal tob\u011b i jemu. On mi po\u0159\u00e1d psal, ty jsi mi psal… A j\u00e1 nev\u011bd\u011bl, co d\u011blat, c\u00edtil jsem se p\u0159\u00ed\u0161ern\u011b. Necht\u011bl jsem to s tebou ukon\u010dit. Cht\u011bl jsem to ukon\u010dit s n\u00edm, ale po\u0159\u00e1d se mi vracel do mysli, kde jsi byl i ty. Bylo to tak… \u0161\u00edlen\u00e9. V\u011bt\u0161inou jsem skon\u010dil tak, \u017ee jsem bre\u010del ve sv\u00e9m pokoji.“<\/p><\/div>\n

„Myslel jsi na n\u011bj?“ zeptal se Tom. Byl zmaten\u00fd a na\u0161tvan\u00fd v jednom.<\/div>\n
„Jak jsem \u0159ekl… Spencer m\u011b zn\u00e1,“ popot\u00e1hnul Bill. „Prost\u011b… v\u00ed, jak o mn\u011b \u0159\u00edkat \u0161patn\u00e9 v\u011bci a donutit m\u011b v\u011b\u0159it jim. A… po\u0159\u00e1d m\u011b p\u0159esv\u011bd\u010doval, \u017ee j\u00e1 a ty nikdy nebudeme p\u00e1r. V\u00edm, \u017ee to neomlouv\u00e1 to, co jsem ud\u011blal a tak, proto\u017ee jsem byl ten, co ho poslouchal, co se k n\u011bmu vr\u00e1til… I tak ale… ani netu\u0161\u00ed\u0161, jak moc toho lituju. Jak moc lituju toho, co jsem ti ud\u011blal…“<\/div>\n
„Co jste teda d\u011blali?“ Tom m\u011bl pocit, \u017ee to cel\u00e9 moc nech\u00e1pe.<\/div>\n
„Pamatuje\u0161 si, jak jsem ti poslal zpr\u00e1vu Taky mi chyb\u00ed\u0161, ale je to komplikovan\u00e9<\/em>?“<\/div>\n
„Jo,“ p\u0159itakal Tom. Vzpom\u00ednal, kolik probl\u00e9m\u016f tahle oby\u010dejn\u00e1 zpr\u00e1va zp\u016fsobila.<\/div>\n
„Nep\u0159ekvap\u00ed t\u011b, kdy\u017e \u0159eknu, \u017ee jsem lhal?“ zeptal se Bill ho\u0159ce. „Lhal jsem. Bylo to pro Spencera. Po\u0159\u00e1d mi psal… Sna\u017eil jsem se mu vyh\u00fdbat, ale z\u00e1rove\u0148 jsem nev\u011bd\u011bl, jestli je dobr\u00fd n\u00e1pad zp\u0159etrhat v\u0161echen kontakt s n\u00edm kv\u016fli n\u011bkomu, o kom jsem nev\u011bd\u011bl, jestli se mnou v\u016fbec b\u00fdt chce, tak\u017ee jsem mu odepsal. V tu chv\u00edli jsem nev\u011bd\u011bl, jestli mi chyb\u00ed, nebo si to jen namlouv\u00e1m… Nev\u011bd\u011bl jsem nic. Jedin\u00e9, co jsem v\u011bd\u011bl, bylo to, \u017ee m\u011b po\u0159\u00e1d zaj\u00edm\u00e1\u0161 ty. Nev\u011bd\u011bl jsem, kde u m\u011b se\u0161 ty, ale v\u011bd\u011bl jsem, kde je on…“<\/div>\n
„Nev\u011bd\u011bl jsi, kde m\u00e1\u0161 m\u011b?“ zeptal se Tom nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b. Celou dobu byl tady. Nikam ne\u0161el – po\u0159\u00e1d sed\u011bl za sv\u00fdm po\u010d\u00edta\u010dem, den za dnem byl p\u0159ipraven\u00fd mluvit s Billem.<\/div>\n
„Nev\u011bd\u011bl,“ zakroutil Bill hlavou. „Jasn\u011b, byl jsi sladkej, oddanej, z\u00e1bavnej – po\u0159\u00e1d jsi – jen jsem nec\u00edtil… kdy\u017e jsem to porovn\u00e1val se Spencerem, nec\u00edtil jsem, \u017ee bys se mnou opravdu cht\u011bl chodit. Jsem taky jenom \u010dlov\u011bk a c\u00edt\u00edm nejistotu. A Spencer tu pro m\u011b byl, \u0161eptal mi do ucha v\u0161echny ty p\u011bkn\u00fd v\u011bci. V\u011bci jako… jak n\u00e1m to spolu \u0161lo a j\u00e1… vzpom\u00ednal. Nechal jsem se j\u00edm sv\u00e9st. Ne doslova, ale… Prost\u011b jsem nev\u011bd\u011bl, co d\u011blat,“ za\u00fap\u011bl Bill. „… A kdy\u017e jsem omylem poslal tu zpr\u00e1vu tob\u011b a ud\u011blal jsem ze sebe tot\u00e1ln\u00edho blbce, kdy\u017e jsem nep\u0159iznal, pro koho to bylo… myslel jsem, \u017ee jsem to cel\u00e9 \u00fapln\u011b zbabral a pak…“<\/div>\n
\n

Pro\u010d m\u011bl Tom pocit, \u017ee tohle je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d nen\u00ed konec Billova srdcervouc\u00edho p\u0159\u00edb\u011bhu? Nev\u011bd\u011bl, co si myslet; c\u00edtil z\u00e1vra\u0165, cht\u011bl se prost\u011b zvednout a odej\u00edt. Byl na\u0161tvan\u00fd, nev\u011b\u0159il sv\u00fdm vlastn\u00edm u\u0161\u00edm. Nemohl uv\u011b\u0159it tomu, \u017ee Bill m\u011bl sv\u00e9ho ex p\u0159\u00edtele po\u0159\u00e1d kolem sebe, zat\u00edmco se sna\u017eil budovat n\u011bco s n\u00edm. Nez\u00e1le\u017eelo na tom, \u017ee se Spencerem nespal, a ani na tom, \u017ee jejich vztah nebyl ofici\u00e1ln\u00ed… Po\u0159\u00e1d se c\u00edtil zklaman\u00fd a pon\u00ed\u017een\u00fd.<\/p><\/div>\n

„\u0160el jsem na party, hodn\u011b jsem se opil. Ty jsi m\u011b ignoroval na Facebooku a j\u00e1 se c\u00edtil jako kus hovna,“ Bill si ot\u0159el koutky o\u010d\u00ed do ruk\u00e1vu a d\u00edval se do sv\u00e9ho kl\u00edna. „Potom, samoz\u0159ejm\u011b, m\u011b p\u0159i\u0161el Spencer ut\u011b\u0161ovat a postarat se o m\u011b. Cht\u011bl se ujistit, \u017ee piju dostatek vody, trochu jsme o tob\u011b mluvili a potom… Ne\u017e jsem si uv\u011bdomil, co vlastn\u011b d\u011bl\u00e1m, byli jsme jeden na druh\u00e9m. L\u00edbali jsme se tak, jako kdy\u017e n\u00e1m bylo \u0161estn\u00e1ct. Byl jsem tak ztracen\u00fd, cht\u011bl jsem na v\u0161echno zapomenout a najednou… byli jsme v pokoji, naz\u00ed…“ Bill\u016fv hlas se zlomil a za\u010dal \u0161kytat. „V tom okam\u017eiku jsem si uv\u011bdomil, \u017ee s n\u00edm nechci b\u00fdt, \u017ee chci b\u00fdt s tebou. Ale… byl jsem u\u017e na kolenou a v puse jsem m\u011bl… ty v\u00ed\u0161 co.“<\/div>\n
Tom si zakryl \u00fasta dlan\u011bmi a kousal se, byla to prevence p\u0159ed t\u00edm, aby neza\u010dal k\u0159i\u010det nebo Billa naz\u00fdvat v\u0161ema mo\u017en\u00fdmi v\u00fdrazy, co mu p\u0159ich\u00e1zely na jazyk.<\/div>\n
\n

„Po tom ve\u010deru jsem se c\u00edtil tak moc \u0161patn\u011b a sna\u017eil se to cel\u00e9 s n\u00edm ukon\u010dit,“ Bill \u0161kytl. „Ale samoz\u0159ejm\u011b, op\u011bt jsem selhal. Zavolal mi uprost\u0159ed noci a zeptal se m\u011b, jestli se s n\u00edm setk\u00e1m… \u0160el jsem za n\u00edm, pol\u00edbil m\u011b a pak… on cht\u011bl… cht\u011bl se mnou sp\u00e1t. J\u00e1 \u0159ekl ne, poh\u00e1dali jsme se a j\u00e1 ode\u0161el dom\u016f. Pak, na dal\u0161\u00ed party, p\u0159i\u0161el za mnou na verandu a j\u00e1 jsem to s n\u00edm ofici\u00e1ln\u011b ukon\u010dil,“ \u0159ekl Bill a trhan\u011b vydechl. „Sna\u017eil se m\u011b p\u0159esv\u011bd\u010dit, \u017ee je to \u0161patn\u00fd n\u00e1pad, ale j\u00e1 mu \u0159ekl, \u017ee mi to u\u017e sta\u010dilo, \u017ee m\u00e1m r\u00e1d tebe a chci ti d\u00e1t \u0161anci.“<\/p><\/div>\n

„A tohle v\u0161echno… bylo to p\u0159ed na\u0161\u00edm prvn\u00edm rande?“<\/div>\n
„Jo,“ p\u0159itakal Bill a popot\u00e1hl. „V\u00edm, \u017ee na tom nez\u00e1le\u017e\u00ed, po\u0159\u00e1d jsme se spolu bavili, zkou\u0161eli… b\u00fdt n\u011bco nebo jakkoliv to nazve\u0161… A j\u00e1 jsem si nem\u011bl se Spencerem tak pohr\u00e1vat. V\u0161echno jsem s n\u00edm ale ukon\u010dil, opravdu. Dva t\u00fddny nebo tak n\u011bjak… p\u0159ed na\u0161\u00edm prvn\u00edm rande. Byl jsem s n\u00edm pln\u011b vypo\u0159\u00e1dan\u00fd a po na\u0161em prvn\u00edm rande jsem v\u011bd\u011bl, \u017ee ty jsi ten, ten jedin\u00fd, koho chci, a \u017ee jsem byl idiot, kdy\u017e jsem se cht\u011bl vr\u00e1tit ke Spencerovi.“<\/div>\n
\n

Tom v\u00e1\u017en\u011b nev\u011bd\u011bl, co si myslet. Nechal slzy vyt\u00e9kat z o\u010d\u00ed a bylo mu jedno, kdo je uvid\u00ed. Nezaj\u00edmalo ho, jestli vypad\u00e1 jako mimino, jak vzlykal. Byl ubl\u00ed\u017een\u00fd, tak\u017ee m\u011bl zatracen\u011b dobr\u00fd d\u016fvod tak bre\u010det.<\/p><\/div>\n

„Tak\u017ee… nebyl sis jist\u00fd, jestli m\u011b chce\u0161?“ zeptal se Tom, a\u010dkoliv ta ot\u00e1zka v jeho hlav\u011b ned\u00e1vala \u017e\u00e1dn\u00fd smysl. Nic ned\u00e1valo smysl, v\u0161echno bylo tak v prdeli.<\/div>\n
„Byl jsem si jist\u00fd,“ \u0159ekl Bill. „Cht\u011bl jsem t\u011b. Kdyby ne… nemluvil bych s tebou. Pak se v\u0161e ale posralo a Spencer za mnou p\u0159i\u0161el a j\u00e1… j\u00e1 nev\u011bd\u011bl, koho z v\u00e1s dvou vlastn\u011b chci. Dovolil jsem Spencerovi donutit m\u011b v\u011b\u0159it, \u017ee j\u00e1 a ty nen\u00ed v\u016fbec dobr\u00fd n\u00e1pad a m\u00edsto toho bych m\u011bl b\u00fdt s n\u00edm. A pak, kdy\u017e jsem to kone\u010dn\u011b uchopil do vlastn\u00edch rukou, uv\u011bdomil jsem si, \u017ee jsem ho nikdy v\u00e1\u017en\u011b necht\u011bl, \u017ee jsem cht\u011bl tebe. Po\u0159\u00e1d t\u011b chci.“<\/div>\n
\n

Tom vydechl. Co Bill o\u010dek\u00e1val, \u017ee \u0159ekne? \u017de je v\u0161echno v po\u0159\u00e1dku a odpou\u0161t\u00ed mu? Nebo \u017ee ho nen\u00e1vid\u00ed a u\u017e ho nikdy nechce vid\u011bt? Myslel si, \u017ee kdy\u017e tohle v\u0161echno usly\u0161\u00ed, \u017ee to bude jednodu\u0161\u0161\u00ed, ale m\u00edsto toho se uvnit\u0159 jeho t\u011bla odehr\u00e1val je\u0161t\u011b v\u011bt\u0161\u00ed boj. Skute\u010dnost, \u017ee byl Bill s\u00e1m a zmaten\u00fd… V\u011bd\u011bl, \u017ee to nebylo jednoduch\u00e9 ani pro n\u011bj. Na druhou stranu byl ale na\u0161tvan\u00fd, m\u011bl k tomu d\u016fvod. Nep\u0159em\u00fd\u0161lel Bill alespo\u0148 na okam\u017eik o jeho pocitech? Jak se bude c\u00edtit, kdy\u017e tohle v\u0161echno vyplave na povrch? V\u00e1\u017en\u011b si myslel, \u017ee se to nikdy nedozv\u00ed?<\/p><\/div>\n

\n

„Tome,“ popot\u00e1hl Bill, Tom takt\u00e9\u017e. „Miluju t\u011b, chci b\u00fdt s tebou a nik\u00fdm dal\u0161\u00edm. V\u00edm, \u017ee je mo\u017en\u00e1 p\u0159\u00edli\u0161 pozd\u011b a \u017ee jsem to pravd\u011bpodobn\u011b cel\u00e9 posral, ale… ale jsem do tebe tak \u0161\u00edlen\u011b zamilovan\u00fd a douf\u00e1m, \u017ee mi odpust\u00ed\u0161.“<\/p><\/div>\n

Sly\u0161et tahleta slova, v tomhle okam\u017eiku, po tom, co Bill \u0159ekl… Tomovo srdce bilo jako spla\u0161en\u00e9 a on byl… zmaten\u00fd. \u010cekal, a\u017e Bill \u0159ekne, \u017ee je do n\u011bj zamilovan\u00fd, nebo alespo\u0148 \u017ee ho chce a chce s n\u00edm b\u00fdt. Nep\u0159edstavoval si ale, \u017ee to bude takhle. P\u0159edstavoval si, \u017ee to bude v\u00edc romantick\u00e9, s polibky a objet\u00edmi. Rozhodn\u011b ne takhle – po takov\u00e9m rozhovoru a s ubre\u010den\u00fdma o\u010dima.<\/div>\n
„Pros\u00edm, \u0159ekni n\u011bco,“ \u017e\u00e1dal Bill, kdy\u017e se na n\u011bj Tom odm\u00edtal pod\u00edvat.<\/div>\n
„Taky t\u011b miluju,“ \u0159ekl Tom po chv\u00edli; po\u0159\u00e1d to byla pravda. Zamiloval se do Billa tak\u0159ka p\u0159es noc a v\u011bd\u011bl, \u017ee se nem\u016f\u017ee prost\u011b jen tak odmilovat, a\u010dkoliv by cht\u011bl. „Jsem do tebe zamilovan\u00fd tak dlouho a chci s tebou b\u00fdt…“<\/div>\n
\n

„… Nebo jsem si to alespo\u0148 myslel,“ dodal Tom, kdy\u017e se Bill t\u00e9m\u011b\u0159 za\u010dal znovu usm\u00edvat. „Po\u0159\u00e1d t\u011b miluju, ale nev\u00edm, jak d\u00e1l.“<\/p><\/div>\n

„Ch\u00e1pu to.“<\/div>\n
„Nechci na tebe b\u00fdt na\u0161tvan\u00fd,“ p\u0159iznal Tom; v\u0161e by bylo pravd\u011bpodobn\u011b jednodu\u0161\u0161\u00ed, kdyby nebyl na\u0161tvan\u00fd. „J\u00e1 ale jsem. Jsem tak na\u0161tvan\u00fd, frustrovan\u00fd a zklaman\u00fd. J\u00e1… j\u00e1… mohl bych jednodu\u0161e p\u0159ehl\u00eddnout v\u0161e, co jsi mi \u0159ekl, ale… to, \u017ee jsi t\u00e9m\u011b\u0159… promi\u0148. J\u00e1 prost\u011b nem\u016f\u017eu…“<\/div>\n
Skute\u010dnost, \u017ee se na Billa t\u00e9m\u011b\u0159 nemohl ani pod\u00edvat, n\u011bco vypov\u00eddala. Bill byl v\u011bt\u0161inou jeho nejobl\u00edben\u011bj\u0161\u00ed v\u011bc, kterou mohl pozorovat, a te\u010f… se prost\u011b zam\u011b\u0159oval na n\u011bco jin\u00e9ho. „D\u011bkuju, \u017ee jsi mi tohle v\u0161echno \u0159ekl,“ \u0159ekl Tom, a\u010dkoliv byl alespo\u0148 o p\u011bt kilo t\u011b\u017e\u0161\u00ed. „J\u00e1… prost\u011b tomu nem\u016f\u017eu uv\u011b\u0159it. Nem\u016f\u017eu uv\u011b\u0159it tomu, \u017ee bys ud\u011blal n\u011bco takov\u00e9ho,“ \u0159ekl. Upustil trochu na\u0161tv\u00e1n\u00ed, kter\u00e9 dote\u010f tak dob\u0159e skr\u00fdval.<\/div>\n
„Omlouv\u00e1m se,“ zopakoval Bill ti\u0161e, hlas se mu znovu zlomil.<\/div>\n
Kdy\u017e m\u011bl Tom chu\u0165 Billa na m\u00edst\u011b profackovat, byl \u010das zvednout se a odej\u00edt.<\/div>\n
„P\u016fjdu,“ ozn\u00e1mil Tom a zvedl se. Jeho o\u010di byly otekl\u00e9. „J\u00e1… h\u00e1d\u00e1m, uvid\u00edme se… mo\u017en\u00e1,“ pokud se rozhodnu odpustit ti<\/em>, dodal si s\u00e1m pro sebe.<\/div>\n
„Jo,“ zamumlal Bill a d\u00edval se na \u0161pi\u010dky vlastn\u00edch bot.<\/div>\n
Tom u\u017e nem\u011bl nic jin\u00e9ho, co by \u0159ekl. Oto\u010dil se, ode\u0161el a \u010dekal dostate\u010dn\u011b dlouho, ne\u017e si byl jist\u00fd, \u017ee ho Bill neusly\u0161\u00ed. Zastavil se a nechal ze sv\u00e9ho hrdla vyj\u00edt hlasit\u00fd, na\u0161tvan\u00fd vzlyk.<\/p>\n

autor: The_poltergeist<\/strong><\/div>\n

p\u0159eklad: Catherine<\/strong><\/div>\n
betaread: J :o)<\/p>\n

original<\/a><\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: The_poltergeist Jsem ztracen\u00fd, jsem zbyte\u010dn\u00fd. Bez tebe u\u017e nikdy nebudu stejn\u00fd. Na verand\u011b st\u00e1l a sledoval ho \u010dlov\u011bk, kter\u00e9ho cht\u011bl moment\u00e1ln\u011b vid\u011bt ze v\u0161ech lid\u00ed na sv\u011bt\u011b nejm\u00ed\u0148. Bill. Tom\u016fv prvn\u00ed instinkt byl oto\u010dit se a vyb\u011bhnout schody zp\u00e1tky nahoru. Druh\u00fd<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[658],"tags":[],"class_list":["post-1521","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-sweet-desire"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1521","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=1521"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1521\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=1521"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=1521"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=1521"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}