{"id":15226,"date":"2009-02-20T14:30:00","date_gmt":"2009-02-20T13:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=15191"},"modified":"2009-02-20T14:30:00","modified_gmt":"2009-02-20T13:30:00","slug":"rebel-ii-15","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/02\/20\/rebel-ii-15\/","title":{"rendered":"Rebel II 15."},"content":{"rendered":"
\n
autor: B-kay<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Lehce jsem usykl, kdy\u017e se Tom nev\u011bdomky ot\u0159el o m\u00e9 bolav\u00e9 stehno. Necht\u011bl jsem v\u0161ak d\u00e1t najevo skute\u010dnou bolest, proto jsem se vz\u00e1p\u011bt\u00ed lehce pousm\u00e1l a pohladil jsem jeho vyd\u011b\u0161enou tv\u00e1\u0159.<\/div>\n
„Ude\u0159il jsem t\u011b? N-nebo…“ popla\u0161en\u011b se ode m\u011b odsunul a pohledem zkoumal ka\u017ed\u00fd milimetr m\u00e9 dobit\u00e9 tv\u00e1\u0159e. Ur\u010dit\u011b jsem mu musel p\u0159ipadat jako n\u011bjak\u00fd dobit\u00fd pytl\u00edk brambor. Sta\u010dil mi jedin\u00fd pohled do zrcadla, abych sv\u00e9ho rozhodnut\u00ed vz\u00e1p\u011bt\u00ed trpce litoval, a tak jsem v\u011bd\u011bl v\u00edc ne\u017e jist\u011b, pro\u010d m\u011b Tom z\u0159ejm\u011b propaloval smutn\u00fdm a zklaman\u00fdm pohledem.<\/div>\n
„Nic jsi neud\u011blal, l\u00e1sko. Jsem v po\u0159\u00e1dku,“ sna\u017eil jsem se mluvit opatrn\u011b a ti\u0161e. P\u0159i ka\u017ed\u00e9m slovu m\u011b v\u0161ak v koutku rt\u016f nep\u0159\u00edjemn\u011b za\u0161t\u00edpalo, a kdy\u017e jsem si r\u00e1nu ol\u00edzl, bylo to mnohem hor\u0161\u00ed. „Nepot\u0159ebuje\u0161 n\u011bco? J-j\u00e1… nem\u011bl bych ti n\u011bco p\u0159in\u00e9st? Nem\u00e1\u0161 t\u0159eba hlad?“ je\u0161t\u011b nikdy jsem nevid\u011bl Toma v tomhle stavu. Ve tv\u00e1\u0159i byl po\u0159\u00e1d bled\u00fd a poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e jsem nev\u011bdomky bolestn\u011b stiskl rty, se na m\u011b vyd\u011b\u0161en\u011b zahled\u011bl. Kdy\u017e se m\u011b musel dotknout, ud\u011blal to s tou nejv\u011bt\u0161\u00ed n\u011b\u017enost\u00ed. P\u0159ipadal jsem si jako mal\u00e9 pt\u00e1\u010de, kter\u00e9mu n\u011bkdo ulomil k\u0159\u00eddla a nemohlo vzl\u00e9tnout. P\u0159esto tady v\u0161ak bylo dal\u0161\u00ed ob\u011btav\u00e9 pt\u00e1\u010de, kter\u00e9 se o n\u011bj staralo.<\/div>\n
\n
\n

Na chvilku jsem sklopil pohled a zad\u00edval jsem se na mal\u00fdho, kter\u00fd se nemotorn\u011b valil ke sv\u00e9mu t\u00e1tovi, a kdy\u017e po chvilce kone\u010dn\u011b dos\u00e1hl kousek jeho dlouh\u00e9ho tri\u010dka, roztomile se usm\u00e1l do modr\u00e9 l\u00e1tky Tomova trika.<\/p><\/div>\n

„Copak bys cht\u011bl, hmm?“ zeptal se jej Tom n\u00e1dhern\u011b m\u011bkk\u00fdm t\u00f3nem, ve kter\u00e9m d\u0159\u00edmala starostlivost a l\u00e1ska. Bill se na Toma vesele za\u0161klebil, a kdy\u017e jej vzal do n\u00e1ru\u010de, klidn\u011b vydechl a str\u010dil si do pusinky jeden z jeho dred\u016f. Na to v\u0161ak byl Tom u\u017e zvykl\u00fd, proto se jenom nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b usm\u00e1l, chytil jej do dlan\u00ed malinko jist\u011bji a zvedl sv\u00e9 o\u010di k t\u011bm m\u00fdm. „Nem\u011bl ses vracet. Nem\u011bl jsem t\u011b do tohohle v\u0161eho zat\u00e1hnout. Mrz\u00ed m\u011b to,“ c\u00edtil jsem, jak m\u011b jeho h\u0159ejiv\u00fd pohled propaluje a jak se jeho voln\u00e1 dla\u0148 pomalu sunula k t\u00e9 m\u00e9. Jeho slova m\u011b v\u0161ak p\u0159ekvapila.<\/div>\n
\n

Jako by nic nepochopil. J\u00e1 v\u00edm, \u017ee m\u011bl o m\u011b strach… j\u00e1 bych jej m\u011bl taky, ale s\u00e1m jsem si vybral tuhle cestu. Rad\u011bji a\u0165 ubl\u00ed\u017e\u00ed mn\u011b, ne\u017e aby trp\u011bl Tom, nebo to mal\u00e9 miminko. S\u00e1m jsem se cht\u011bl vr\u00e1tit. Bylo to moje rozhodnut\u00ed a l\u00e1ska, kter\u00e1 m\u011b hnala vp\u0159ed. On za to p\u0159ece nemohl. S t\u00edmhle jsme nepo\u010d\u00edtali a jenom z\u00e1zrak mi pomohl p\u0159e\u017e\u00edt… Kdy\u017e si vzpomenu, \u017ee oni byli t\u0159i a j\u00e1 byl s\u00e1m…<\/p><\/div>\n

\n

„Nad n\u011b\u010d\u00edm jsem p\u0159em\u00fd\u0161lel,“ \u0159ekl po chvilce a to, \u017ee se na m\u011b pod\u00edval zni\u010den\u00fdm pohledem, m\u011b v\u016fbec nep\u0159ekvapilo. Pohladil mal\u00e9ho po vl\u00e1sk\u00e1ch, vtiskl mu lehk\u00fd polibek na tv\u00e1\u0159 a znovu jej opatrn\u011b polo\u017eil na postel vedle m\u011b.<\/p><\/div>\n

„Nad \u010d\u00edm?“ nadzvedl jsem se na loktech a naklonil jsem tv\u00e1\u0159 na stranu, \u017ee poslouch\u00e1m. Myslel jsem, \u017ee je smutek v jeho o\u010d\u00edch jenom chvilkov\u00fd, proto jsem p\u0159ekvapen\u011b vydechl, kdy\u017e promluvil nesm\u011bl\u00fdm a zvl\u00e1\u0161tn\u011b jin\u00fdm hlasem. P\u016fsobil dokonce a\u017e zdrcen\u011b.<\/div>\n
„Cht\u011bl jsem… t-tedy myslel jsem, \u017ee by bylo lep\u0161\u00ed, kdybys odjel zp\u00e1tky do Mnichova, a\u017e se d\u00e1 tv\u00e1 noha do po\u0159\u00e1dku,“ zbytek jeho v\u011bty zanikl v m\u00e9m nech\u00e1pav\u00e9m zavrt\u011bn\u00ed hlavou.<\/div>\n
„T-ty m\u011b tady nechce\u0161?“ m\u016fj hlas zn\u011bl n\u00e1hle zklaman\u011b. Cht\u011bl jsem se posadit, ale m\u00e9 dlan\u011b neudr\u017eely t\u00edhu m\u00e9ho t\u011bla, a tak jsem s bolestiv\u00fdm zast\u00e9n\u00e1n\u00edm p\u0159ist\u00e1l op\u011bt v pe\u0159in\u00e1ch. Tom se ke mn\u011b p\u0159\u00edmo automaticky nat\u00e1hnul, ale j\u00e1 jeho horliv\u00e9 pokusy pomoct mi posadit se, odm\u00edtal. „Jdi pry\u010d,“ za\u0161eptal jsem smutn\u011b a odm\u00edtal jsem se na n\u011bj pod\u00edvat.<\/div>\n
„Bille… l\u00e1sko, tys to \u0161patn\u011b pochopil,“ musel pou\u017e\u00edt men\u0161\u00ed n\u00e1sil\u00ed, abych se mu nakonec do t\u011bch o\u010d\u00ed zahled\u011bl. „Ty tomu je\u0161t\u011b nerozum\u00ed\u0161? Jsi ten nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed \u010dlov\u011bk v m\u00e9m \u017eivot\u011b… a proto tady nem\u016f\u017ee\u0161 z\u016fstat, alespo\u0148 do doby, ne\u017e se rozhodn\u011b o p\u00e9\u010di,“ rty se mu zni\u010den\u011b t\u0159\u00e1sly a v o\u010d\u00edch mu z\u00e1\u0159ila drobn\u00e1 slza. Necht\u011bl to! Jenom se m\u011b zoufale sna\u017eil ochr\u00e1nit…<\/div>\n
\n

„Ale to p\u0159eci m\u016f\u017ee trvat n\u011bkolik m\u011bs\u00edc\u016f. Mysl\u00ed\u0161, \u017ee tak dlouho bez tebe vydr\u017e\u00edm?“ Tom ti\u0161e stiskl v\u00ed\u010dka a pevn\u011b sev\u0159el rty.<\/p><\/div>\n

„Kdy\u017e j\u00e1… j\u00e1 se na to nedok\u00e1\u017eu d\u00edvat. Dnes mi t\u011b m\u00e1lem zabili. Mus\u00ed\u0161 odjet, kdyby se ti n\u011bco stalo, nikdy bych si to neodpustil… miluju t\u011b jako nikdy nikoho. A proto nem\u016f\u017eu p\u0159ihl\u00ed\u017eet tomu, jak se v\u011bdom\u011b ni\u010d\u00ed\u0161.“<\/div>\n
„Kdy\u017e m\u011b od sebe odh\u00e1n\u00ed\u0161, a\u017e tehdy m\u011b ni\u010d\u00ed\u0161. J-j\u00e1 nikam nepojedu! My dva p\u0159eci pat\u0159\u00edme k sob\u011b. Stejn\u011b jako i tv\u016fj syn. J\u00e1 tady z\u016fstanu a budu u tebe, kdykoliv m\u011b bude\u0161 pot\u0159ebovat,“ opatrn\u011b jsem se k n\u011bmu naklonil a lehce jsem pol\u00edbil jeho \u00fazkost\u00ed semknut\u00e9 rty.<\/div>\n
„M\u00e1\u0161 pravdu, l\u00e1sko,“ vydechl Tom m\u011bkk\u00fdm hlasem a rty pomalounku p\u0159ech\u00e1zel po m\u00fdch ran\u00e1ch a mod\u0159in\u00e1ch na tv\u00e1\u0159i. „My dva pat\u0159\u00edme k sob\u011b… a pokud ti je\u0161t\u011b n\u011bkdo bude cht\u00edt ubl\u00ed\u017eit, nedovol\u00edm to!“ spojil sv\u00e9 \u010delo s t\u00edm m\u00fdm a oddan\u011b m\u011b pol\u00edbil do vlas\u016f…<\/div>\n
\n

(Tom)<\/p><\/div>\n

Dal\u0161\u00ed dva dny mi p\u0159i\u0161ly stra\u0161n\u011b roztomil\u00e9. C\u00edtil jsem se, jako bych m\u011bl miminka dv\u011b. Zat\u00edmco mamka se sna\u017eila mi pom\u00e1hat s mal\u00fdm, j\u00e1 jsem se s radost\u00ed v\u011bnoval sv\u00e9 l\u00e1sce. Rozn\u00e1\u0161el jsem jej v\u0161ude po dom\u011b v n\u00e1ru\u010d\u00ed, proto\u017ee se mi zd\u00e1ly ty berle dost nepraktick\u00e9 a takhle to bylo p\u0159eci pohodln\u011bj\u0161\u00ed pro n\u00e1s oba. Krmil jsem jej, koupal a pom\u00e1hal jsem mu s obl\u00e9k\u00e1n\u00edm, stejn\u011b jako i se svl\u00e9k\u00e1n\u00edm…<\/div>\n
Oba jsme v\u011bd\u011bli, \u017ee na n\u011bjakou dobu, budeme muset milov\u00e1n\u00ed prost\u011b omezit. Billovo k\u0159ehou\u010dk\u00e9 t\u011blo bylo je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d poset\u00e9 velik\u00fdmi mod\u0159inami a j\u00e1 mu necht\u011bl ubli\u017eovat je\u0161t\u011b v\u00edc. P\u0159esto jsme v\u0161ak na\u0161li skulinky, d\u00edky kter\u00fdm jsme se mohli v\u011bnovat jeden druh\u00e9mu, ani\u017e bychom si n\u011bjak ubl\u00ed\u017eili… P\u0159esn\u011b jako v tuhle chv\u00edli. Mal\u00fd Bill u\u017e d\u00e1vno spokojen\u011b brumlal ze sv\u00e9 post\u00fdlky a mamka \u0161la na n\u011bjakou ve\u010de\u0159i se svou nejlep\u0161\u00ed p\u0159\u00edtelkyn\u00ed. Proto jsme nikam nemuseli sp\u011bchat a kone\u010dn\u011b jsme si v r\u00e1mci mo\u017enost\u00ed u\u017e\u00edvali bl\u00edzkost toho druh\u00e9ho.<\/div>\n
\n

Billovi se do tv\u00e1\u0159e kone\u010dn\u011b vr\u00e1tila zdrav\u011bj\u0161\u00ed barva, dokonce se tro\u0161ku i usm\u00edval. Le\u017eel na posteli nah\u00fd, sto\u010den\u00fd do sladk\u00e9ho klub\u00ed\u010dka a opatrn\u011b op\u011btoval m\u00e9 lehk\u00e9 polibky. J\u00e1 sice nah\u00fd je\u0161t\u011b nebyl, ale Bill po\u0159\u00e1d st\u00e9nal do m\u00fdch \u00fast, a\u0165 u\u017e se svl\u00e9knu. L\u00edbal jsem cel\u00e9 jeho t\u011blo a dlan\u011bmi jsem vn\u00edmal n\u00e1dhernou horkost a teplo, kter\u00e9 z n\u011bj vych\u00e1zelo. Tyhle mazliv\u00e9 noci byly v\u017edycky nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed. Kdyby n\u00e1m nep\u0159ek\u00e1\u017eela ta s\u00e1dra, bylo by to je\u0161t\u011b p\u0159\u00edjemn\u011bj\u0161\u00ed, ale nemohl jsem si st\u011b\u017eovat…<\/p>\n<\/div>\n

autor: B-kay<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n<\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: B-kay Lehce jsem usykl, kdy\u017e se Tom nev\u011bdomky ot\u0159el o m\u00e9 bolav\u00e9 stehno. Necht\u011bl jsem v\u0161ak d\u00e1t najevo skute\u010dnou bolest, proto jsem se vz\u00e1p\u011bt\u00ed lehce pousm\u00e1l a pohladil jsem jeho vyd\u011b\u0161enou tv\u00e1\u0159. „Ude\u0159il jsem t\u011b? N-nebo…“ popla\u0161en\u011b se ode m\u011b odsunul<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[181],"tags":[],"class_list":["post-15226","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-rebel-ii"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/15226","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=15226"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/15226\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=15226"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=15226"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=15226"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}