{"id":15263,"date":"2009-02-15T18:00:00","date_gmt":"2009-02-15T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=15228"},"modified":"2009-02-15T18:00:00","modified_gmt":"2009-02-15T17:00:00","slug":"trest-za-zradu-boli","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/02\/15\/trest-za-zradu-boli\/","title":{"rendered":"Trest za zradu bol\u00ed…"},"content":{"rendered":"
\n
autor: Fabiana<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
~Bill~<\/div>\n
„Tak o co jde?“ Zeptal se Tom a posadil se na radi\u00e1tor. Sklopil jsem hlavu. C\u00edt\u00edm na sob\u011b jeho pohled. „Tak?“ Ml\u010d\u00edm. Byl to blb\u00fd n\u00e1pad, v\u016fbec jsem se o to nem\u011bl pokou\u0161et. „\u010cek\u00e1m.“ Nerv\u00f3zn\u011b si zastr\u010d\u00edm ruce do kapes. „Hele, jestli jsi m\u011b sem zat\u00e1hl jen tak pro srandu, tak mi to \u0159ekni hned, a\u0165 m\u016f\u017eu vypadnout, ju? Venku na m\u011b \u010dek\u00e1 Karen a j\u00e1 se na ni po tom dni docela t\u011b\u0161\u00edm, jestli v\u00ed\u0161, jak to mysl\u00edm.“ Je\u0161t\u011b chv\u00edli jsem ml\u010del. Zvedl se a ud\u011blal krok dop\u0159edu, ale zastavil jsem ho nata\u017eenou pa\u017e\u00ed.<\/div>\n
„Po\u010dkej, pros\u00edm.“ Za\u0161ept\u00e1m. Posadil se zp\u00e1tky a vrhl na m\u011b t\u00e1zav\u00fd pohled. Na chodb\u011b u\u017e je ticho, v\u0161ichni jsou pry\u010d a cel\u00e1 \u0161kola zeje pr\u00e1zdnotou.<\/div>\n
„Co se d\u011bje, Bille?“<\/div>\n
„Nic… nic zvl\u00e1\u0161tn\u00edho.“<\/div>\n
„Ale nekecej, pozn\u00e1m to.“ To je fakt. V\u017edycky to pozn\u00e1… ale nezn\u00e1 d\u016fvod, tak\u017ee bych vlastn\u011b nemusel… „Nechce\u0161 mi to \u0159\u00edct?“ Zavrt\u00edm hlavou.<\/div>\n
„Dob\u0159e.“ Zvedne se a odch\u00e1z\u00ed. Jde pry\u010d, on m\u011b… opou\u0161t\u00ed m\u011b… znovu se ho pokus\u00edm zastavit, ale jemn\u011b m\u011b odstr\u010d\u00ed a vyjde ze t\u0159\u00eddy.<\/p>\n<\/div>\n
N\u00e1sleduju ho p\u0159ed \u0161kolu, kde opravdu \u010dek\u00e1 Karen. Vysok\u00e1, \u0161t\u00edhl\u00e1 a op\u00e1len\u00e1 Karen, s dlouh\u00fdmi zlat\u00fdmi vlasy a jisk\u0159\u00edc\u00edma o\u010dima. Na sob\u011b m\u00e1 kr\u00e1tk\u00e9 tri\u010dko a minisukni. M\u00e1lem ten pohled neustoj\u00edm. Jen\u017ee co se Karen t\u00fd\u010de, Tom byl rychlej\u0161\u00ed. Te\u010f k n\u00ed do\u0161el, naparoval se p\u0159i tom jako blbe\u010dek, a pol\u00edbil ji. Pak j\u00ed dal ruku kolem pasu a vydal se s n\u00ed k domovu. Na m\u011b se u\u017e ani nepod\u00edval.<\/div>\n
\n
\u0160el jsem smutn\u011b za nimi, koukaj\u00edc Karen na zadek. Ti dva vep\u0159edu \u0161li hodn\u011b rychle, kampak asi m\u016f\u017eou sp\u011bchat, jak\u00e1 ironie. Za chv\u00edli se mi ztratili z o\u010d\u00ed. Posadil jsem se na lavi\u010dku a koukal jsem do zem\u011b. Nem\u00e1 cenu b\u00fdt doma, kdy\u017e se tam zase bude oz\u00fdvat to, co v\u017edycky. Karen je hodn\u011b hlasit\u00fd typ. Je\u010d\u00ed u toho<\/em> jak na lesy. A to sly\u0161et nemus\u00edm. Rad\u0161i si zajdu koupit zmrzlinu, t\u0159eba mi to sprav\u00ed n\u00e1ladu. M\u011bl bych se u\u017e sm\u00ed\u0159it s faktem, \u017ee Karen chod\u00ed s Tomem a je pro m\u011b naprosto nedosa\u017eiteln\u00e1. Smutn\u011b pohl\u00e9dnu do o\u010d\u00ed prodava\u010dky a nahl\u00e1s\u00edm dva kope\u010dky malinov\u00e9. Pak se vyd\u00e1m ulic\u00ed, l\u00ed\u017eu zmrzlinu a p\u0159em\u00fd\u0161l\u00edm. O v\u010derej\u0161ku.<\/p>\n<\/div>\n
Tom nebyl doma. Karen byla u n\u00e1s. Vzpom\u00edn\u00e1m, jak jsem sed\u011bl na pohovce a koukal na Simpsonovy, kdy\u017e se ke mn\u011b p\u0159itulila… a na to, co bylo pak. A je\u0161t\u011b pozd\u011bji. \u0158ekla, \u017ee to byl jenom \u00falet. A \u017ee to Tomovi ne\u0159ekneme. Jen\u017ee j\u00e1 mu to nedok\u00e1\u017eu ne\u0159\u00edct. Cht\u011bl bych b\u00fdt s Karen. Jen\u017ee to nejde. Mysl\u00edm, \u017ee bych to m\u011bl Tomovi \u0159\u00edct. Jo. \u0158eknu mu to. U\u017e jsem se rozhodl. Vzhl\u00e9dnu a r\u00e1zn\u00fdm krokem se vyd\u00e1m k domovu. Sakra, skoro jsem zapomn\u011bl, jak je to daleko. U\u017e tam budu. JO!! Ta cesta m\u011b dost unavila. No jo, norm\u00e1ln\u011b jezd\u00edv\u00e1m autobusem. Vlastn\u011b ani nev\u00edm, kdy jsem \u0161el naposledy dom\u016f p\u011b\u0161ky. To u\u017e je d\u00e1vno. Zmo\u017een\u011b se vydr\u00e1pu po p\u011bti sch\u016fdc\u00edch a odemyk\u00e1m dve\u0159e. Proti mn\u011b kr\u00e1\u010d\u00ed Karen.<\/div>\n
„Ahoj, Bille!“ Za\u0159ve na cel\u00fd d\u016fm, vytlemen\u00e1 jak debil, a zmiz\u00ed za rohem. Zav\u0159u za sebou dve\u0159e, hod\u00edm batoh ke st\u011bn\u011b a zhrout\u00edm se na pohovku. Do o\u010d\u00ed se mi hrnou slzy. To je ta pohovka. Tady jsem v\u010dera… v\u0161ak v\u00edte. Tom se ke mn\u011b nen\u00e1padn\u011b p\u0159ipl\u00ed\u017eil (p\u0159i\u010dem\u017e ti\u0161e rozbil jakousi v\u00e1zu \u010di co) a zakryl mi o\u010di.<\/div>\n
„Nech si ty blb\u00fd vtipy.“ Zavr\u010del jsem na n\u011bj.<\/div>\n
„Jak mysl\u00ed\u0161.“ P\u0159esko\u010dil op\u011bradlo a posadil se vedle m\u011b na pohovku. „Tak co je?“<\/div>\n
„Jak jako co?“ Zept\u00e1m se nech\u00e1pav\u011b.<\/div>\n
„No, ve \u0161kole jsi mi cht\u011bl n\u011bco \u0159\u00edct, pamatuje\u0161?“ Zavrt\u00edm hlavou. „Ale.“ Zatv\u00e1\u0159il se ura\u017een\u011b. „\u0158ekni mi to, Bille. N\u011bco t\u011b tr\u00e1p\u00ed, j\u00e1 to na tob\u011b pozn\u00e1m…“ Lehce m\u011b pohladil po tv\u00e1\u0159i.<\/div>\n
„A-a nebude\u0161 se zlobit?“ P\u00edpnu ti\u0161e.<\/div>\n
„Nebudu.“<\/div>\n
„P\u0159\u00edsahej! P\u0159\u00edsahej, \u017ee na m\u011b nebude\u0161 k\u0159i\u010det, a \u017ee m\u011b nezbije\u0161…“ V o\u010d\u00edch se mu objevil t\u00e1zav\u00fd pohled.<\/div>\n
„Sice nev\u00edm, co tak stra\u0161n\u00e9ho to mohlo b\u00fdt… ale dobr\u00e1, p\u0159\u00edsah\u00e1m. Nezml\u00e1t\u00edm t\u011b a nebudu na tebe k\u0159i\u010det.“ D\u00edv\u00e1m se mu do o\u010d\u00ed. Tohle m\u011b zabije. Ale prost\u011b mu to mus\u00edm \u0159\u00edct. Nadechnu se.<\/div>\n
„Karen… toti\u017e, j\u00e1 a Karen…“ Jeho pohled ztvrdl. Ale u\u017e jsem to nakousl, mus\u00edm pokra\u010dovat. „My jsme…toti\u017e, my… my jsme s-se… my jsme se spolu milovali.“ Z nosu mu vy\u0161lehly plameny a z u\u0161\u00ed mu stoupala p\u00e1ra. Skoro.<\/div>\n
„Co si o sob\u011b mysl\u00ed\u0161?!“ Za\u0159val. Pak mi vrazil facku. Stra\u0161nou. Plesk!<\/em> Vhrkly mi slzy do o\u010d\u00ed. „Ty…“ (plesk!<\/em>) „…sis…“ (plesk!<\/em>) „…jako…“ (plesk!<\/em>) „…myslel…“ (plesk!<\/em>) „…\u017ee…“ (plesk!<\/em>) „…to…“ (plesk!<\/em>) „…p\u0159ejdu…“ (plesk!<\/em>) …\u00fapln\u011b…“ (plesk!<\/em>) „…v klidu?!!“ (plesk! plesk!)<\/em> (B\u011bhem jeho monologu a fackov\u00e1n\u00ed se pomalu p\u0159esouv\u00e1m z pohovky ke zdi) P\u0159itisknu se ke zdi a svezu se po n\u00ed k podlaze. T\u0159e\u0161t\u00ed mi hlava, z o\u010d\u00ed se mi koul\u00ed slzy a ti\u0161e vzlyk\u00e1m. Ale v\u00edm, \u017ee si to zaslou\u017e\u00edm. Tom doslova p\u011bn\u00ed vzteky. Popadne m\u011b za z\u00e1p\u011bst\u00ed a prudk\u00fdm \u0161kubnut\u00edm m\u011b vyt\u00e1hne na nohy. Vyk\u0159iknu. T\u0159\u00edskne mnou o ze\u010f, bol\u00ed to jako \u010dert. Tiskne m\u011b k n\u00ed, jeho obli\u010dej je p\u0159ed m\u00fdm asi p\u011bt centimetr\u016f. Prudce d\u00fdch\u00e1 a slova ced\u00ed p\u0159es za\u0165at\u00e9 zuby. „Tak ty jsi m\u011bl chu\u0165 na sex, br\u00e1\u0161ko, ano?“ Zavrt\u00edm hlavou. P\u0159itiskne m\u011b ke zdi je\u0161t\u011b v\u00edc. „Cht\u011bl sis u\u017e\u00edt s moj\u00ed holkou!“ Za\u0159val a sm\u00fdkl mnou o zem. Kr\u010d\u00edm se tam a bre\u010d\u00edm. Znova m\u011b vyt\u00e1hne na nohy, tentokr\u00e1t za triko.<\/div>\n
„Tome… pros\u00edm…“<\/div>\n
„Moc nepros!!“ Znova u t\u00e9 zdi.<\/p>\n<\/div>\n
~Tom~<\/div>\n
Rozzu\u0159en\u011b se na n\u011bj d\u00edv\u00e1m. Na jeho obli\u010dej. Tv\u00e1\u0159e zarudl\u00e9 z m\u00e9ho fackov\u00e1n\u00ed, o\u010di napuchl\u00e9, l\u00ed\u010didla rozmazan\u00e1 po cel\u00fdm obli\u010deji. A t\u0159ese se. Jako sulc. Hnus\u00ed<\/em> se mi. Je odporn\u00fd. Najednou m\u011b n\u011bco napadne.<\/div>\n
„Cht\u011bl jsi sex,“ zavr\u010d\u00edm, „m\u00e1\u0161 ho m\u00edt.“ Tv\u00e1\u0159\u00ed se vyd\u011b\u0161en\u011b. Ale tak mi to vyhovuje. Jednou rukou ho tisknu ke zdi a druhou z n\u011bj servu kalhoty. Na chv\u00edli ho pust\u00edm a roztrhnu mu triko. „Tome… pros\u00edm t\u011b… pros\u00edm…“ Kv\u00edk\u00e1, upe tak vyd\u011b\u0161en\u011b. Zaryju mu nehty do boku, a\u017e bolestn\u011b vyjekne.<\/div>\n
„Zaslou\u017e\u00ed\u0161 si trest.“ Zasm\u011bju se. Pohled na n\u011bj mi d\u011bl\u00e1 dob\u0159e. Vlastn\u011b… je to asi hodn\u011b divn\u00e9, ale vzru\u0161uje m\u011b to. Hodn\u011b. Servu z Billa boxerky a chv\u00edli si ho prohl\u00ed\u017e\u00edm. Jist\u011b\u017ee je men\u0161\u00ed ne\u017e ten m\u016fj, to je p\u0159ece jasn\u00e9. Oto\u010d\u00edm se a Billa tla\u010d\u00edm p\u0159ed sebou, mr\u0161t\u00edm j\u00edm na pohovku a sund\u00e1m si triko. Vyu\u017eil toho momentu a pokusil se ut\u00e9ct, ale popadl jsem ho za vlasy a pak za pa\u017ei a p\u0159inutil jsem ho lehnout si na pohovku. Sundal jsem si kalhoty. Jen douf\u00e1m, \u017ee nep\u0159ijde matka a nep\u0159ekaz\u00ed mi to. Bill se nestihl ani pohnout. „Lehni si na b\u0159icho!“ P\u0159ik\u00e1zal jsem mu. Zavrt\u011bl hlavou.<\/div>\n
„Tomee…“<\/div>\n
„D\u011blej!“ Za\u0159val jsem, a kdy\u017e neposlechl, dal jsem mu dal\u0161\u00ed facku a oto\u010dil jsem ho s\u00e1m. „Pohni se a nep\u0159e\u017eije\u0161 to!“ P\u0159e\u0161el jsem ke stolu a ze z\u00e1suvky jsem vyt\u00e1hl klubko provazu, kter\u00fd mamka pou\u017e\u00edv\u00e1, vlastn\u011b nev\u00edm na co. Pak jsem se vr\u00e1til k Billovi. Neutekl. Le\u017eel na b\u0159i\u0161e na pohovce a ot\u0159\u00e1sal se p\u0159er\u00fdvan\u00fdmi vzlyky. Posadil jsem se na n\u011bj, upe za\u0159val. Pak jsem mu sv\u00e1zal ruce za z\u00e1dy. U\u017e mi neute\u010de. Spokojen\u011b jsem odhodil zbytek provazu a chv\u00edli jsem se kochal pohledem na n\u011bj. Je to kret\u00e9n, mr\u0148av\u00e1 zr\u00e1dcovsk\u00e1 svin\u011b. Tak. Ale je to divn\u00e9\u2026 tohle v\u0161echno je moc divn\u00e9. Myslel jsem, \u017ee ho jen tak vystra\u0161\u00edm, tahle hra se mi ale za\u010d\u00edn\u00e1 l\u00edbit. A m\u016fj mal\u00fd Tom (vlastn\u011b velk\u00fd xD) m\u00e1 stejn\u00fd n\u00e1zor. Pomalu si st\u00e1hnu spodky, p\u0159itom nespou\u0161t\u00edm o\u010di z Billa. \u00dapln\u011b ztuhnul. Jen na m\u011b vyd\u011b\u0161en\u011b z\u00edr\u00e1 a z o\u010d\u00ed se mu koulej\u00ed slzy. Rozesm\u011bju se z pohledu na n\u011bj a p\u0159ijdu k n\u011bmu bl\u00ed\u017e. Jako by se vzpamatoval. Znovu sebou za\u010dal h\u00e1zet a sna\u017eil se ut\u00e9ct z pohovky, moc mu to ale ne\u0161lo. Sklopil jsem op\u011bradlo, pot\u0159ebuju v\u00edce prostoru. Billovi se poda\u0159ilo shodit nohy na zem. Rychle jsem ho zvedl zp\u011bt na pohovku a obkro\u010dmo jsem si na n\u011bj sedl. N\u011bco k\u0148oural, ale ne\u0161lo mu rozum\u011bt. Ani jsem necht\u011bl. Zkusmo jsem se na n\u011bm zhoupl.<\/p>\n<\/div>\n
„Vzru\u0161uje\u0161 m\u011b\u2026“ \u0158ekl jsem tlumen\u011b. Bill zakv\u00edlel.<\/div>\n
„Tome, pros\u00edm t\u011b, p\u0159esta\u0148, j\u00e1-j\u00e1 ud\u011bl\u00e1m, co bude\u0161 cht\u00edt, klidn\u011b ti ho vyhon\u00edm, vykou\u0159\u00edm, ale tohle ne!“ Zasm\u00e1l jsem se.<\/div>\n
„Jen\u017ee mn\u011b se to l\u00edb\u00ed takhle.“ Rozt\u00e1hl jsem mu nohy od sebe.<\/div>\n
„Tome, pros\u00edm t\u011b ne-“ Sta\u010dil je\u0161t\u011b za\u010d\u00edt v\u011btu, ale nedo\u0159ekl. Tvrd\u011b jsem do n\u011bj pronikl a za\u010dal jsem se pohybovat. Moje st\u00e9n\u00e1n\u00ed se ztr\u00e1celo v jeho k\u0159iku. Zaryl jsem mu nehty do zad. V tuhle chv\u00edli jsem ho pot\u0159ebovat mu\u010dit, zranit ho, ubl\u00ed\u017eit mu. Zrychlil jsem. Uvid\u011bl jsem krev. Krv\u00e1c\u00ed. Rozp\u00e1lilo m\u011b to na nejvy\u0161\u0161\u00ed mo\u017enou m\u00edru. Uc\u00edtil jsem, jak se mi nap\u00edn\u00e1 ka\u017ed\u00fd sval v t\u011ble. Je\u0161t\u011b ne, pros\u00edm, jen je\u0161t\u011b chv\u00edli… Roze\u0159val jsem se z pln\u00fdch plic, c\u00edtil jsem mrazen\u00ed v cel\u00e9m t\u011ble, vn\u00edmal jsem ka\u017edou spermii, kter\u00e1 ze m\u011b vy\u0161la. Pak jsem vys\u00edlen\u011b padl na pohovku a pozoroval Billa. P\u0159estal se h\u00fdbat. Omdlel snad? Jeho v\u011bc. P\u0159elezl jsem ho a zam\u00ed\u0159il jsem do koupelny, abych ze sebe smyl jeho krev. Pak jsem se obl\u00edkl. Pohled mi sklouzl na n\u00e1st\u011bnn\u00e9 hodiny. KURVA!!! Matka se za p\u016fl hodiny vr\u00e1t\u00ed z pr\u00e1ce! Do prdele… co te\u010f? Popadl jsem Billovo oble\u010den\u00ed a p\u0159eh\u00e1zel jsem si ho p\u0159es ramena. Billa jsem vzal do n\u00e1ru\u010de a pomal\u00fdmi kroky jsem se vydal nahoru. V jeho pokoji jsem ho polo\u017eil do postele. Dole by mi p\u0159ek\u00e1\u017eel. Vydal jsem se zp\u011bt, ale kdy\u017e jsem uvid\u011bl pohovku, ihned jsem zalitoval sv\u00e9ho \u010dinu. Potah byl cel\u00fd zamazan\u00fd krv\u00ed a spermatem. Vypad\u00e1 to docela nechutn\u011b. Rychle jsem ho st\u00e1hl a nacpal do pra\u010dky. Zrovna jsem ji zapnul, kdy\u017e jsem zachytil odemyk\u00e1n\u00ed dve\u0159\u00ed.<\/div>\n
„Kluci, jsem doma!“ Vyb\u011bhl jsem z koupelny.<\/div>\n
„Ahoj mami! Billovi bylo blb\u011b, \u0161el si lehnout.“
„OK. M\u00e1m pro v\u00e1s ob\u011bd, donesu mu ho.“
„Nee, odpo\u010di\u0148 si, j\u00e1 mu ho donesu!“
„Dob\u0159e. A co jste ud\u011blali s pohovkou?“
„Ehm\u2026 spadla mi na ni zmrzlina, tak jsem to dal vyprat…“<\/div>\n
„Dob\u0159e.“ \u0158ekla a ode\u0161la nachystat ob\u011bd. Posadil jsem se na pohovku a pustil si televizi. D\u00e1vali n\u011bjak\u00fd anim\u00e1k. Pono\u0159il jsem se do d\u011bje.<\/div>\n
„Tome!“
„Ano mami?“
„Kone\u010dn\u011b. Dones to teda Billovi, ano?“ Podala mi tal\u00ed\u0159 s \u0159\u00edzkem a brambory. Opatrn\u011b jsem s n\u00edm vy\u0161el po schodech a bez zaklep\u00e1n\u00ed jsem vstoupil do Billova pokoje. Nebyl tu. Polo\u017eil jsem mu tal\u00ed\u0159 na no\u010dn\u00ed stolek a chystal jsem se k odchodu, kdy\u017e jsem zaslechl vzlyknut\u00ed. A pak dal\u0161\u00ed. Zaposlouchal jsem se. \u0160lo to ze sk\u0159\u00edn\u011b. Opatrn\u011b jsem ji otev\u0159el. Bill sed\u011bl na dn\u011b, tiskl k sob\u011b ply\u0161\u00e1ka a vypadal, \u017ee si m\u011b nev\u0161iml. Ti\u0161e jsem sk\u0159\u00ed\u0148 zav\u0159el a vypl\u00ed\u017eil se z pokoje. V ob\u00fdv\u00e1ku jsem se posadil na pohovku a kone\u010dn\u011b jsem v duchu zaost\u0159il na ply\u0161\u00e1ka, kter\u00e9ho Bill obj\u00edmal: byl to ps\u00edk, kter\u00e9ho dostal p\u0159ed t\u0159emi lety ode m\u011b k narozenin\u00e1m\u2026te\u010f, opo\u017ed\u011bn\u011b, mi kone\u010dn\u011b do\u0161lo, co jsem vlastn\u011b ud\u011blal. Pane bo\u017ee! Co jsem to ud\u011blal! Vhrkly mi do o\u010d\u00ed slzy. „Co jsem to ud\u011blal\u2026“
„\u0158\u00edkal jsi n\u011bco?“ Ozvalo se z kuchyn\u011b, ale nev\u0161\u00edmal jsem si toho. „Pane bo\u017ee\u2026 pane\u2026 bo\u017ee\u2026“ Slzy mi st\u00e9kaly po tv\u00e1\u0159\u00edch, u\u017e jsem je nemohl zastavit. J\u00e1 jsem takov\u00e1 svin\u011b!<\/div>\n
„Jsi v po\u0159\u00e1dku?“ Matka kle\u010d\u00ed p\u0159ede mnou a z\u00edr\u00e1 na m\u011b.<\/div>\n
„Jsem v p-pohod\u011b\u2026“ Zvedl jsem se a b\u011b\u017eel nahoru. Cht\u011bl jsem j\u00edt k sob\u011b, ale\u2026 zaklepal jsem na Billovy dve\u0159e. „Bille? M\u016f\u017eu d\u00e1l?“ Zevnit\u0159 se ozvalo vyjeknut\u00ed a zvuk ot\u00e1\u010den\u00ed kl\u00ed\u010de v z\u00e1mku.<\/div>\n
„Co chce\u0161?“ M\u00e1 tak rozt\u0159esen\u00fd hlas\u2026<\/div>\n
„Cht\u011bl jsem se ti omluvit\u2026“
„To je mi ale jedno! Jdi pry\u010d!“ K\u0159ikl.<\/div>\n
A j\u00e1 jsem \u0161el. Odst\u011bhoval jsem se. M\u00e1m te\u010f sv\u016fj vlastn\u00ed mal\u00fd byt. Po\u0159\u00e1d se ale sna\u017e\u00edm Billovi omluvit\u2026 vyh\u00fdb\u00e1 se mi. Ani se mu nediv\u00edm\u2026 nikdy to nevzd\u00e1m\u2026 lituju toho, co jsem ud\u011blal\u2026 ale budu s t\u00edm muset \u017e\u00edt.<\/p>\n<\/div>\n
autor: Fabiana<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n<\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Fabiana ~Bill~ „Tak o co jde?“ Zeptal se Tom a posadil se na radi\u00e1tor. Sklopil jsem hlavu. C\u00edt\u00edm na sob\u011b jeho pohled. „Tak?“ Ml\u010d\u00edm. Byl to blb\u00fd n\u00e1pad, v\u016fbec jsem se o to nem\u011bl pokou\u0161et. „\u010cek\u00e1m.“ Nerv\u00f3zn\u011b si zastr\u010d\u00edm ruce do<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[45],"tags":[],"class_list":["post-15263","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-ff-jednodilky"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/15263","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=15263"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/15263\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=15263"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=15263"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=15263"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}