{"id":15280,"date":"2009-02-13T18:00:00","date_gmt":"2009-02-13T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=15245"},"modified":"2009-02-13T18:00:00","modified_gmt":"2009-02-13T17:00:00","slug":"chaos-v-dusi-ii-3","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/02\/13\/chaos-v-dusi-ii-3\/","title":{"rendered":"Chaos v du\u0161i II 3."},"content":{"rendered":"
autor: \u00c1\u010fa<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Bill<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Cesta dom\u016f se n\u00e1m nakonec prot\u00e1hla v\u00edce, ne\u017e jsme zam\u00fd\u0161leli. Stavili jsme se v na\u0161\u00ed obl\u00edben\u00e9 pizzerii, kde jsme si krom lahodn\u00e9 pizzy dali je\u0161t\u011b vynikaj\u00edc\u00ed zmrzlinov\u00fd poh\u00e1r, jen\u017e n\u00e1m alespo\u0148 tro\u0161ku kompenzoval to vedro, kter\u00e9 na n\u00e1s slun\u00ed\u010dko vys\u00edlalo. Pak jsme je\u0161t\u011b zajeli na pokec k Andymu, kter\u00fd n\u00e1s vl\u00e1kal do sv\u00e9ho velik\u00e1nsk\u00e9ho zahradn\u00edho baz\u00e9nu, kde jsme v\u0161ichni t\u0159i \u0159\u00e1dili jako vydry, a kr\u00e1sn\u00fd den byl zakon\u010den\u00fd grilova\u010dkou, kterou Andy p\u0159ipravil, kdy\u017e jsme s Tomem je\u0161t\u011b blbnuli v baz\u00e9nu, odkud n\u00e1s vyt\u00e1hla a\u017e ta n\u00e1dhern\u00e1 v\u016fn\u011b grilovan\u00e9ho masa.<\/p>\n<\/div>\n
„No nene!“ nas\u00e1l dychtiv\u011b Tom. „Tomu \u0159\u00edk\u00e1m opravdov\u00fd pr\u00e1zdniny!“<\/p>\n<\/div>\n
„\u017de jo?“ zazubil se Andy. „Tak si nechte \u010dvachtat, p\u0159\u00e1tel\u00e9.“<\/p>\n<\/div>\n
Tak\u017ee ve fin\u00e1le jsme se tedy dom\u016f dostali a\u017e kr\u00e1tce p\u0159ed p\u016flnoc\u00ed, a jeliko\u017e je jak je\u017ed\u011bn\u00ed na koni, tak n\u00e1sledn\u00e1 tajn\u00e1 akci\u010dka, tak i dov\u00e1d\u011bn\u00ed v baz\u00e9nu pom\u011brn\u011b vy\u010derp\u00e1vaj\u00edc\u00ed z\u00e1le\u017eitost, ne\u010dekal jsem na Tomovo vr\u00e1cen\u00ed m\u00e9 p\u00e9\u010de a se zamuml\u00e1n\u00edm, \u017ee si to vynahrad\u00edme z\u00edtra, jsem usnul hned, jak se moje hlava dotkla nad\u00fdchan\u00e9ho pol\u0161t\u00e1\u0159e\u2026<\/p>\n<\/div>\n
Le\u017eel jsem na boku se zav\u0159en\u00fdma o\u010dima a prudce jsem lapal po dechu. Moje t\u011blo bylo v jednom ohni a j\u00e1 se nedok\u00e1zal pohnout ani o milimetr. Bezvl\u00e1dn\u011b jsem le\u017eel u Davidov\u00fdch nohou, zcela bezmocn\u00fd. Jen jsem c\u00edtil, jak mi po cel\u00e9m t\u011ble st\u00e9k\u00e1 moje vlastn\u00ed hork\u00e1 krev, zat\u00edmco jsem se chv\u011bl a tichoulince na\u0159\u00edkal\u2026<\/em><\/p>\n<\/div>\n
„Vst\u00e1vej,“ sly\u0161el jsem n\u011bkde v d\u00e1li nad sebou. Pokusil jsem se pohnout, ale nedok\u00e1zal jsem to. Poda\u0159ilo se mi pouze pootev\u0159\u00edt v\u00ed\u010dka, slepen\u00e1 k sob\u011b krv\u00ed a slzami.<\/em><\/p>\n<\/div>\n
„Nesly\u0161el jsi?“ nesl se vzduchem zl\u00fd hlas. „\u0158ekl jsem, vst\u00e1vej!“<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Uc\u00edtil jsem, jak m\u011b tvrd\u00e1 bota nakopla do \u017eeber. Vst\u00e1t jsem ale nemohl, jenom jsem tedy ti\u0161e zak\u0148u\u010del a schoulil se do klub\u00ed\u010dka.<\/em><\/div>\n
\n
<\/div>\n
„Ty malej, rozmazlenej parchante! Mysl\u00ed\u0161 si, \u017ee nebude\u0161 poslouchat, nebo co?“ vjela mi Davidova ruka do vlas\u016f a bolestiv\u011b je sev\u0159ela. Zakv\u00edlel jsem, kdy\u017e m\u011b za n\u011b surov\u011b vyt\u00e1hl na nohy, na\u010de\u017e do m\u011b hrub\u011b str\u010dil a j\u00e1 se zhroutil na postel. Netu\u0161il jsem, co se kolem m\u011b d\u011bje. P\u0159er\u00fdvan\u011b jsem d\u00fdchal a sna\u017eil se nevn\u00edmat m\u00e9 ho\u0159\u00edc\u00ed r\u00e1ny, zat\u00edmco David se svl\u00e9kl a nalehl na m\u011b. Ani jsem se nehnul a nezmohl jsem se ani na vzdorov\u00e1n\u00ed mru\u010den\u00edm \u010di trh\u00e1n\u00ed hlavou. Jenom jsem bezmocn\u011b le\u017eel na posteli a byl absolutn\u011b v jeho moci, psychicky zcela zlomen\u00fd, neschopn\u00fd sebemen\u0161\u00edho odporu, tak, jak si to v\u017edycky p\u0159\u00e1l.<\/em><\/p>\n<\/div>\n
„\u0158\u00edkal jsem ti, \u017ee se pro tebe jednou vr\u00e1t\u00edm,“ za\u0161eptal a rozn\u011b\u017en\u011ble se na m\u011b d\u00edval. „A te\u010f je to tady\u2026 Ach, pomsta je tak nev\u011b\u0159iteln\u011b sladk\u00e1 v\u011bc\u2026 Bude t\u011b to bolet mnohem v\u00edce, ne\u017e m\u011b t\u011bch dvan\u00e1ct let za m\u0159\u00ed\u017eemi, to ti slibuju\u2026“<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Trochu jsem zbledl, zat\u00edmco on se ke mn\u011b op\u011bt p\u0159itiskl a za\u010dal p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bt sv\u00fdm vlhk\u00fdm jazykem mou bradu, tv\u00e1\u0159e i \u010delo. A\u010dkoliv jsem se kdesi uvnit\u0159 ot\u0159\u00e1sal odporem, nad\u00e1le jsem klidn\u011b spo\u010d\u00edval v jeho objet\u00ed. V\u011bd\u011bl jsem, \u017ee by jak\u00fdkoliv m\u016fj boj o svobodu nem\u011bl v\u00fdznam. Odevzdan\u011b jsem le\u017eel v jeho rukou, pevn\u011b zav\u0159el o\u010di a nechal si od n\u011bj proti m\u00e9 v\u016fli \u010distit obli\u010dej. Kdy\u017e do m\u011b ale bezohledn\u011b vnikl, na prvn\u00ed p\u0159\u00edraz a\u017e moc hluboko, zast\u00e9nal jsem. Zalil m\u011b hork\u00fd pot, kdy\u017e jsem sebou k\u0159e\u010dovit\u011b trhl a poprv\u00e9 b\u011bhem dne\u0161n\u00edho setk\u00e1n\u00ed jsem se pokusil vykroutit se z jeho sev\u0159en\u00ed, ale ne\u00fasp\u011b\u0161n\u011b.<\/em><\/p>\n<\/div>\n
„Neee\u2026“ vzlykl jsem ti\u0161e a p\u0159iv\u00edral o\u010di bolest\u00ed. „Pros\u00edm, p\u0159esta\u0148\u2026“<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Jedin\u00e9, \u010deho jsem ale doc\u00edlil, bylo to, \u017ee naopak zrychlil. Drtil m\u011b pod sebou svou vahou, a\u017e se mi chv\u00edlemi p\u0159est\u00e1valo dost\u00e1vat kysl\u00edku, b\u00e1l jsem se, \u017ee mi svou hrubou silou zl\u00e1me \u017eebra, kdy\u017e se zkus\u00edm jakkoliv pohnout a nelidsky mi kloubil ramena, a\u017e mi v nich hroziv\u011b zapraskalo.<\/em><\/p>\n<\/div>\n
„Ne, pros\u00edm\u2026 pros\u00edm, neee,“ na\u0159\u00edkal jsem.<\/em><\/p>\n<\/div>\n
„Neboj, Bill\u00ed, to nic nen\u00ed\u2026“<\/em><\/p>\n<\/div>\n
„Ne\u2026 ne\u2026 pros\u00edm, nech m\u011b\u2026“<\/em><\/p>\n<\/div>\n
„Bill\u00ed, sly\u0161\u00ed\u0161 m\u011b? Vzbu\u010f se p\u0159ece! To se ti jenom n\u011bco zd\u00e1!“<\/em><\/p>\n<\/div>\n
„Ne\u2026“<\/em><\/p>\n<\/div>\n
„Bill\u00ed, tak poslouchej m\u011b! Vst\u00e1vej!“<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Davidova ruka mnou prudce cloumala a j\u00e1 se zm\u00edtal \u010d\u00edm d\u00e1l v\u00edc\u2026<\/em><\/p>\n<\/div>\n
N\u00e1hle zmizel. David se nen\u00e1vratn\u011b ztratil a j\u00e1 vid\u011bl, jak se nade mnou skl\u00e1n\u00ed Tom. Dr\u017eel m\u011b p\u0159esn\u011b v t\u011bch m\u00edstech, ve kter\u00fdch m\u011b dr\u017eel David a cloumal mnou stejn\u011b jako on.<\/p>\n<\/div>\n
„Ne\u2026 pros\u00edm,“ vyjekl jsem potichu, zat\u00edmco Tomova ruka m\u011b sv\u00edrala \u010d\u00edm d\u00e1l pevn\u011bji.<\/p>\n<\/div>\n
„Klid, l\u00e1sko\u2026 Byl to jenom sen,“ objal m\u011b Tom.<\/p>\n<\/div>\n
Sen\u2026 Ne, nemohl to b\u00fdt sen! V\u017edy\u0165 to bylo v\u0161echno tak opravdov\u00e9! T\u0159esu se \u00fapln\u011b stejn\u011b jako tenkr\u00e1t a z obli\u010deje se mi \u0159ine pot sm\u00edchan\u00fd se slzami. Posl\u00e9ze zji\u0161\u0165uju, \u017ee prost\u011bradlo pode mnou je cel\u00e9 mokr\u00e9 a \u017ee se do m\u011b d\u00e1v\u00e1 stra\u0161liv\u00e1 zima, jak se m\u00e9 siln\u011b zpocen\u00e9 t\u011blo dostalo zpod pe\u0159iny na pokojov\u00fd vzduch. Pomalu mi to v\u0161echno doch\u00e1z\u00ed. Tom m\u011bl pravdu. Nebyla to skute\u010dnost, byl to jen sen. No\u010dn\u00ed m\u016fra, kter\u00e1 se mi nezd\u00e1la u\u017e dvan\u00e1ct let. Respektive takhle cel\u00e1 a \u00fapln\u00e1 se mi nezd\u00e1la takovou dobu. Dodnes se mi o m\u00e9 minulosti ob\u010das zd\u00e1valo, ale v\u017edycky to byly jenom st\u0159\u00edpky a \u00falomky, kter\u00e9 m\u011b jenom na chv\u00edli zastra\u0161ily. Ale naposledy jsem m\u011bl takov\u00fdhle sen v dob\u00e1ch, kdy se mi jeho d\u011bj skute\u010dn\u011b d\u011bl\u2026 Rozt\u0159esen\u011b jsem skryl obli\u010dej do dlan\u00ed a rozbre\u010del jsem se.<\/p>\n<\/div>\n
„No tak, Bill\u00ed,“ obj\u00edmal m\u011b konej\u0161iv\u011b Tom, kter\u00fd mi p\u0159es z\u00e1da p\u0159ehodil svou vlastn\u00ed pe\u0159inu. „Je to jenom vzpom\u00ednka na n\u011bco, co u\u017e je d\u00e1vno pry\u010d\u2026 U\u017e ti neubl\u00ed\u017e\u00ed\u2026“<\/p>\n<\/div>\n
Poslouchal jsem jeho uklid\u0148uj\u00edc\u00ed sl\u016fvka, ale nevn\u00edmal jsem je. A\u0165 u\u017e se mi to toti\u017e zd\u00e1lo z jak\u00e9hokoliv d\u016fvodu, byl jsem si jist\u00fd jednou jedinou v\u011bc\u00ed. Tohle nebyl sen. Bylo to varov\u00e1n\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
„To\u2026 Tommy,“ hlesl jsem ti\u0161e p\u0159er\u00fdvan\u00fdm hlasem. „Tak\u2026 takhle detailn\u011b se mi to od t\u00e9\u2026 t\u00e9 doby je\u0161t\u011b nikdy ne\u2026 nezd\u00e1lo. To\u2026. Tohle nebyl jen oby\u2026 oby\u010dejn\u00fd sen.“<\/p>\n<\/div>\n
„Ale brou\u010dku,“ nam\u00edtl. „J\u00e1\u2026 j\u00e1 v\u00edm, jak moc ti tenkr\u00e1t ubl\u00ed\u017eil! Tak je jasn\u00fd, \u017ee to v tob\u011b z\u016fstane, i kdy\u017e ne tak siln\u011b, jako p\u0159ed lety, ale jsou to jenom stra\u0161n\u00e9 vzpom\u00ednky! Vzpom\u00ednky, kter\u00e9 se m\u011bn\u00ed v no\u010dn\u00ed m\u016fry! Nic jin\u00e9ho!“<\/p>\n<\/div>\n
Zoufale jsem zavrt\u011bl hlavou. V u\u0161\u00edch mi po\u0159\u00e1d zn\u011bl ten fale\u0161n\u011b n\u011b\u017en\u00fd, p\u0159itom v\u0161ak tak v\u00fdhru\u017en\u00fd hlas. \u0158\u00edkal jsem ti, \u017ee se pro tebe jednou vr\u00e1t\u00edm\u2026 A te\u010f je to tady\u2026 Bude t\u011b to bolet mnohem v\u00edce, ne\u017e m\u011b t\u011bch dvan\u00e1ct let za m\u0159\u00ed\u017eemi, to ti slibuju\u2026<\/em> Rozbre\u010del jsem se je\u0161t\u011b v\u00edc.<\/p>\n<\/div>\n
„Bill\u00ed, l\u00e1sko moje,“ tiskl m\u011b Tom ke sv\u00e9 hrudi. „Pros\u00edm, neplakej mi! Nic se ned\u011bje, byl to jenom sen\u2026“<\/p>\n<\/div>\n
Ti\u0161e jsem zakv\u00edlel.<\/p>\n<\/div>\n
„\u0158\u00edkal\u2026 \u0159\u00edkal mi v tom snu\u2026 \u017ee\u2026 \u017ee si m\u011b najde\u2026. a \u017ee je ten \u010das u\u017e tady! Tommy, to nebyl sen! To byla v\u00fdstraha!“ zavyl jsem.<\/p>\n<\/div>\n
Panicky jsem stiskl Toma, jak jenom to \u0161lo, jako bych se do n\u011bj mohl vs\u00e1knout. B\u00e1l jsem se. Byl to p\u0159esn\u011b tent\u00fd\u017e strach, kter\u00fd mnou cloumal p\u0159ed dvan\u00e1cti lety, kdykoliv se ke mn\u011b David p\u0159ibl\u00ed\u017eil. Je pravda, \u017ee jsem ho za cel\u00e9 ty roky v\u016fbec nec\u00edtil, a kdy\u017e u\u017e, tak jenom slab\u011b a na chvilku, ale poznal jsem to! Kdybych se b\u00e1l \u010dehokoliv jin\u00e9ho, tak se boj\u00edm\u2026 no\u2026 norm\u00e1ln\u011b, nebo jak to m\u00e1m \u0159\u00edct\u2026. Tak n\u011bjak jinak. Ne takhle hystericky a zoufale\u2026. Proto\u017ee jsem v\u011bd\u011bl, \u017ee tenhle typ strachu byl v\u017edycky od\u016fvodn\u011bn\u00fd, tud\u00ed\u017e se mi nikdy nevyskytoval jen tak. N\u011bco se bl\u00ed\u017e\u00ed, v\u00edm to! N\u011bco si pro m\u011b jde\u2026. A dostane m\u011b to hodn\u011b brzo\u2026<\/p>\n<\/div>\n
„No tak,“ \u0161eptal mi Tom do ou\u0161ka chl\u00e1chol\u00edc\u00ed slov\u00ed\u010dka. „Klid, brou\u010dku\u2026 klid\u2026 Neboj se, jsem p\u0159ece s tebou a nedovol\u00edm, aby ti n\u011bkdo ubl\u00ed\u017eil, rozum\u00ed\u0161? I kdyby tu bylo sto David\u016f, tak se t\u011b v m\u00e9 p\u0159\u00edtomnosti ani jeden z nich nedotkne, to ti p\u0159\u00edsah\u00e1m!“<\/p>\n<\/div>\n
Zvedl jsem svou uplakanou tv\u00e1\u0159 a zad\u00edval se do jeho hlubok\u00fdch o\u010d\u00ed. Zlatav\u00e9 te\u010dky, poztr\u00e1cen\u00e9 v t\u00e9 nekone\u010dn\u00e9 hn\u011bdi, na m\u011b vys\u00edlaly uklid\u0148uj\u00edc\u00ed vlny. Sna\u017eily se m\u011b p\u0159esv\u011bd\u010dit, \u017ee Tom mluv\u00ed pravdu, \u017ee se mi v jeho bl\u00edzkosti nic nestane. Pokou\u0161ely se m\u011b uklidnit, stejn\u011b jako Tomovy ruce, kter\u00e9 m\u011b hladily a stejn\u011b jako ty hebk\u00e9 pln\u00e9 rty, kter\u00e9 m\u011b sametov\u011b laskaly ve vlasech. P\u0159esto ale trvalo neskute\u010dn\u011b dlouh\u00fd \u010das, ne\u017e jsem se p\u0159estal aspo\u0148 trochu t\u0159\u00e1st a ne\u017e se m\u016fj puls za\u010dal sni\u017eovat k norm\u00e1ln\u00edm hodnot\u00e1m, tak jako m\u016fj zrychlen\u00fd dech. \u00dap\u011bnliv\u011b jsem hypnotizoval Tom\u016fv pohled, sna\u017eil jsem se v n\u011bm naj\u00edt tu oporu, kterou mi tak moc nab\u00edzel a kterou jsem vid\u011bl, av\u0161ak st\u00e1le odm\u00edtal p\u0159ijmout.<\/p>\n<\/div>\n
„Tommy\u2026 ale on si m\u011b stejn\u011b najde\u2026 u\u017e brzy\u2026“<\/p>\n<\/div>\n
„Ne, l\u00e1sko,“ zavrt\u011bl hlavou a p\u0159itiskl m\u011b k sob\u011b je\u0161t\u011b v\u00edc, pokud to snad bylo v\u016fbec je\u0161t\u011b mo\u017en\u00e9. „Nenajde. A jestli ano, tak j\u00e1 mu t\u011b ned\u00e1m, rozum\u00ed\u0161? I kdyby vrazil o p\u016flnoci sem do lo\u017enice, tak j\u00e1 t\u011b ochr\u00e1n\u00edm! Sly\u0161\u00ed\u0161 m\u011b? Ochr\u00e1n\u00edm! Pokud budu ve tv\u00e9 bl\u00edzkosti, tak nebude m\u00edt sebemen\u0161\u00ed \u0161anci se t\u011b dotknout, a pokud ano, tak za to zaplat\u00ed, a t\u0159eba i \u017eivotem, kdy\u017e to bude nutn\u00e9! Rozum\u00ed\u0161, Bill\u00ed? Kdy\u017e u tebe budu j\u00e1, tak ti nezk\u0159iv\u00ed ani vl\u00e1sek!“<\/p>\n<\/div>\n
Snad to bylo t\u00edmhle jeho rozohn\u011bn\u00edm, snad kone\u010dn\u011b za\u010dala zab\u00edrat jeho uklid\u0148uj\u00edc\u00ed sl\u016fvka a chov\u00e1n\u00ed. Ale po t\u00e9hle jeho \u0159e\u010di se mi za\u010dalo n\u00e1hle d\u00fdchat o mnoho voln\u011bji. P\u0159esto\u017ee jsem se po\u0159\u00e1d hodn\u011b b\u00e1l, vd\u011b\u010dn\u011b jsem se na Toma skrz slzy usm\u00e1l.<\/p>\n<\/div>\n
„Ach Tommy,“ vzdychl jsem pot\u00e9, co jsem mu v\u011bnoval mokr\u00fd rozechv\u011bl\u00fd polibek. „Je\u0161t\u011b\u017ee t\u011b m\u00e1m\u2026 Miluju t\u011b, l\u00e1sko\u2026“<\/p>\n<\/div>\n
Usm\u00e1l se na m\u011b.<\/p>\n<\/div>\n
„A v\u011b\u0159\u00ed\u0161 mi? V\u011b\u0159\u00ed\u0161, \u017ee t\u011b p\u0159ed t\u00edm zmetkem ochr\u00e1n\u00edm, a\u0165 se bude d\u00edt cokoliv?“<\/p>\n<\/div>\n
„V\u011b\u0159\u00edm,“ vydechl jsem. „V\u011b\u0159\u00edm ti, brou\u010dku\u2026“<\/p>\n<\/div>\n
Nechal jsem ho, aby m\u011b tlakem sv\u00fdch rukou p\u0159inutil op\u011bt si lehnout. P\u0159itiskl si m\u011b p\u0159itom k sob\u011b, abych nemusel le\u017eet na tom mokr\u00e9m prost\u011bradle a p\u0159ikryl n\u00e1s oba pe\u0159inou. Schoulil jsem se pod jeho bradu \u00fapln\u011b stejn\u011b, jako tenkr\u00e1t, kdy\u017e m\u011b uklid\u0148oval po m\u00fdch no\u010dn\u00edch m\u016fr\u00e1ch a hrozn\u00fdch z\u00e1\u017eitc\u00edch. C\u00edtil jsem, jak m\u011b je\u0161t\u011b jednou pol\u00edbil do vlas\u016f a pot\u00e9 jsem se propadl do hlubok\u00e9ho sp\u00e1nku beze sn\u016f.<\/p>\n<\/div>\n
Televizi si za cel\u00fd den nestihli pustit a noviny ne\u010detli u\u017e hezk\u00fdch p\u00e1r let. A\u010dkoliv to oba podv\u011bdom\u011b v\u011bd\u011bli, \u017ee se p\u00ed\u0161e ji\u017e dvan\u00e1ct\u00fd rok od on\u011bch stra\u0161liv\u00fdch ud\u00e1lost\u00ed, nem\u011bl ani jeden z nich tu\u0161en\u00ed, \u017ee byl v\u010dera k ve\u010deru David Jost propu\u0161t\u011bn z v\u011bzen\u00ed. Kdyby si byli p\u0159e\u010detli p\u0159edposledn\u00ed str\u00e1nku dne\u0161n\u00edch novin, jimi\u017e Andy podpaloval hranici, mo\u017en\u00e1 by si byli v\u0161imli miniaturn\u00edho odstavce, kter\u00fd o tomto faktu informoval a kter\u00fd Andy p\u0159ehl\u00e9dl.<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Jen\u017ee to oni nev\u011bd\u011bli. Netu\u0161ili, \u017ee u\u017e je David op\u011bt na svobod\u011b. A u\u017e v\u016fbec by je nenapadlo, \u017ee pr\u00e1v\u011b te\u010f sleduje zpovzd\u00e1l\u00ed jejich d\u016fm a v o\u010d\u00edch mu plane tvrd\u00e1 nen\u00e1vist a touha po pomst\u011b. Nikdo nesly\u0161el v\u011btu, kter\u00e1 opustila jeho rty t\u011bsn\u011b p\u0159edt\u00edm, ne\u017e v aut\u011b za\u0159adil rychlost, vrhl na d\u016fm posledn\u00ed vra\u017eedn\u00fd pohled a zmizel ve tm\u011b.<\/em><\/p>\n<\/div>\n
„Za to v\u011bzen\u00ed mi zaplat\u00ed\u0161, Kaulitzi. Zaplat\u00edte oba dva. A to u\u017e hodn\u011b brzy.“<\/em><\/p>\n<\/div>\n
autor: \u00c1\u010fa<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: \u00c1\u010fa Bill Cesta dom\u016f se n\u00e1m nakonec prot\u00e1hla v\u00edce, ne\u017e jsme zam\u00fd\u0161leli. Stavili jsme se v na\u0161\u00ed obl\u00edben\u00e9 pizzerii, kde jsme si krom lahodn\u00e9 pizzy dali je\u0161t\u011b vynikaj\u00edc\u00ed zmrzlinov\u00fd poh\u00e1r, jen\u017e n\u00e1m alespo\u0148 tro\u0161ku kompenzoval to vedro, kter\u00e9 na n\u00e1s slun\u00ed\u010dko<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[203],"tags":[],"class_list":["post-15280","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-chaos-v-dusi-ii"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/15280","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=15280"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/15280\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=15280"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=15280"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=15280"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}