{"id":15293,"date":"2009-02-12T15:30:00","date_gmt":"2009-02-12T14:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=15258"},"modified":"2009-02-12T15:30:00","modified_gmt":"2009-02-12T14:30:00","slug":"princezna-nebo-princ-13","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/02\/12\/princezna-nebo-princ-13\/","title":{"rendered":"Princezna? Nebo princ? 13."},"content":{"rendered":"
autor: \u00c1\u010fa<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Je\u0161t\u011b chv\u00edli setrvali v l\u00e1skypln\u00e9m objet\u00ed, ne\u017e se Tom zvedl z postele. Zam\u00ed\u0159il ke kr\u00e1sn\u011b vy\u0159ez\u00e1van\u00e9mu n\u00e1bytku a vyt\u00e1hl z n\u011bj \u010distou b\u00edlou ko\u0161ili a \u010dern\u00e9 kalhoty. Byl to jeho n\u00e1hradn\u00ed oblek, proto m\u011bl i stejnou barvu jako ten, kter\u00fd m\u011bl zrovna na sob\u011b. Te\u010f jej v\u0161ak hodil Billian.<\/p>\n<\/div>\n
„Tak za\u010dneme,“ usm\u00e1l se. „Nap\u0159ed se p\u0159evl\u00e9kni do tohohle a pak p\u016fjdeme na sn\u00eddani. A pak za\u010dneme s praktickou v\u00fdchovou, kter\u00e1 se do tv\u00e9ho nov\u00e9ho \u017eivota bude hodit mnohem v\u00edc, ne\u017e ta, kterou ti vnucovali.“<\/p>\n<\/div>\n
„Dob\u0159e,“ k\u00fdvl hlavou Billian.<\/p>\n<\/div>\n
Tom opustil jeho pokoj a bylo mu do sm\u00edchu, kdy\u017e op\u011bt sly\u0161el ten poslu\u0161n\u011b pod\u0159\u00edzen\u00fd t\u00f3n hlasu. No jo, chud\u00e1k kluk m\u011bl t\u011b\u017ek\u00fd \u017eivot i jako holka, a nav\u00edc objevil teprve te\u010f, co je vlastn\u011b za\u010d. Ale s t\u00edm si Tom ned\u011blal starosti. Cestou do j\u00eddelny dohodl s Andym, aby se p\u0159ipravili dva kon\u011b a aby na zahrad\u011b byl k dispozici luk i me\u010d. Usm\u00e1l se, kdy\u017e si vybavil, jak asi bude Billian vypadat, a\u017e bude v ruce poprv\u00e9 t\u0159\u00edmat zbra\u0148. M\u011bl tu\u0161en\u00ed, \u017ee z tohohle vypla\u0161en\u00e9ho pt\u00e1\u010d\u00e1tka se jednoho dne stane mocn\u00fd dravec, ze kter\u00e9ho budou m\u00edt v\u0161ichni kolem respekt. Jen\u017ee k tomu povede je\u0161t\u011b dlouh\u00e1 cesta\u2026<\/p>\n<\/div>\n
„Tak jsem tady!“ ozvalo se ode dve\u0159\u00ed a Tom se k nim oto\u010dil.<\/div>\n
\n
<\/div>\n
Tv\u00e1\u0159 mu rozz\u00e1\u0159il pobaven\u00fd \u00fasm\u011bv, kdy\u017e vid\u011bl tu zm\u011bnu. Mu\u017esk\u00e9 oble\u010den\u00ed padlo Billian mnohem l\u00e9pe, ne\u017e \u0161aty. P\u0159esto chlapec st\u00e1le je\u0161t\u011b mnohem v\u00edce p\u0159ipom\u00ednal \u017eenu, ne\u017e mu\u017ee, p\u0159esto\u017ee jeho po lopatky dlouh\u00e9 havran\u00ed vlasy byly sepnuty v cul\u00edku, velmi podobn\u00e9mu tomu, jen\u017e m\u011bl Tom na hlav\u011b. Kter\u00fd mu\u017e by taky ke stolu tan\u010dil jako v\u00edla a z\u00e1\u0159il up\u0159\u00edmnost\u00ed jako slun\u00ed\u010dko, kter\u00e9 se pr\u00e1v\u011b prod\u00edralo skrz \u010derv\u00e1nky? A kter\u00fd by si nechal magicky za\u010dern\u011bn\u00e9 o\u010di, je\u017e tak n\u00e1dhern\u011b kontrastovaly s alabastrovou plet\u00ed?<\/p>\n<\/div>\n
P\u0159ivinul si jej k sob\u011b a pevn\u011b ho uchopil kolem pasu. Dlouho hled\u011bl do t\u011bch temn\u011b hn\u011bd\u00fdch o\u010d\u00ed, kter\u00e9 jako by byly zrcadlov\u00fdm odrazem jeho vlastn\u00edch. Pe\u010dliv\u011b zkoumal ka\u017ed\u00fd z\u00e1blesk sv\u011btla, \u0161lehaj\u00edc\u00ed po duhovk\u00e1ch a obdivoval n\u00e1dhern\u011b dlouh\u00e9 a hust\u00e9 \u0159asy, zv\u00fdrazn\u011bn\u00e9 n\u00e1nosem \u010derni. V\u011bd\u011bl, \u017ee to, co d\u011bl\u00e1, je pon\u011bkud nemravn\u00e9. Jenom\u017ee cit\u016fm se ned\u00e1 porou\u010det a bylo mu jedno, \u017ee Billian je vlastn\u011b chlapec. V\u011bd\u011bl, \u017ee tohle \u010dernovlas\u00e9 vypla\u0161en\u00e9 stvo\u0159en\u00ed nikdy v \u017eivot\u011b neopust\u00ed. A cht\u011bl mu vynahradit ten \u017eivot, o kter\u00fd ho rodi\u010de svou je\u0161itnost\u00ed p\u0159ipravili…<\/p>\n<\/div>\n
Kdy\u017e se nasn\u00eddali, chytil Billiana za ruku a odvedl ho na zahradu, kde ji\u017e pohrab\u00e1vali kopyty dva kon\u011b a u sedel m\u011bli p\u0159ipevn\u011bn\u00e9 kordy a luky.<\/p>\n<\/div>\n
„Tak jdeme na v\u011bc,“ \u0159ekl Tom. „Chce\u0161 za\u010d\u00edt \u0161ermem, lukost\u0159elbou nebo j\u00edzdou na koni?“<\/p>\n<\/div>\n
Billian se na okam\u017eik zamyslel, tu\u0161il, \u017ee ani jedno z toho pro n\u011bj nebude dvakr\u00e1t lehk\u00e9. Proto se rozhodl za\u010d\u00edt t\u00edm, co u\u017e aspo\u0148 tro\u0161ku zn\u00e1.<\/p>\n<\/div>\n
„J\u00edzdou na koni,“ odpov\u011bd\u011bl.<\/p>\n<\/div>\n
„Dob\u0159e,“ k\u00fdvl hlavou Tom.<\/p>\n<\/div>\n
Sundal ze sedel zbran\u011b, p\u0159ivedl oba kon\u011b bl\u00ed\u017e, a zat\u00edmco dal Billian ot\u011b\u017ee ka\u0161tanov\u00e9ho hn\u011bd\u00e1ka, s\u00e1m se obr\u00e1til ke sv\u00e9 b\u00edl\u00e9 klisn\u011b.<\/p>\n<\/div>\n
„Tak\u017ee,“ za\u010dal. „Asi ti je jasn\u00e9, \u017ee nem\u016f\u017ee\u0161 jako mu\u017e jezdit po \u017eensk\u00e9m zp\u016fsobu. Tak\u017ee za\u010dneme nased\u00e1n\u00edm. Tro\u0161ku si levou rukou zkr\u00e1t\u00ed\u0161 ot\u011b\u017ee, aby ti k\u016f\u0148 nemohl j\u00edt, kam chce, a tu levou ruku dr\u017e\u00ed\u0161 na ko\u0148sk\u00e9m krku p\u0159ed hru\u0161kou. Prava\u010dkou se chytne\u0161 za hru\u0161ku. P\u0159itom d\u00e1\u0161 levou nohu do t\u0159menu. Op\u0159e\u0161 se do n\u011bj, sev\u0159e\u0161 hru\u0161ku a jedn\u00edm plynul\u00fdm pohybem se vyt\u00e1hne\u0161 nahoru. Ve chv\u00edli, kdy jsi ve vzduchu, p\u0159ehod\u00ed\u0161 pravou nohu na druhou stranu. Mus\u00ed\u0161 opatrn\u011b, abys toho kon\u011b nekopl do zadku, n\u011bkte\u0159\u00ed jsou na to citliv\u00ed a vzali by ti \u0161m\u00edra cvalem a\u017e do Pa\u0159\u00ed\u017ee, jasn\u00fd? Tak\u017ee na tohle pozor. No a pak u\u017e to je jednoduch\u00e9. D\u00e1\u0161 pravou nohu do t\u0159menu, narovn\u00e1\u0161 z\u00e1da a je to! Pod\u00edvej.“<\/p>\n<\/div>\n
Billian pe\u010dliv\u011b sledoval, jak Tom p\u0159edv\u00e1d\u00ed to, co mu nyn\u00ed \u0159ekl, v praxi. D\u00e1val si pozor, aby mu neunikl jeden jedin\u00fd pohyb. P\u0159esto\u017ee u\u017e mnohokr\u00e1t vid\u011bl nasedat mu\u017ee ode dvora, dokonce i jeho otce, nikdy tomu nev\u011bnoval p\u0159\u00edli\u0161nou pozornost, musel se starat o to, aby sed\u011bl vzorn\u011b bokem nap\u0159ed a nehrbil p\u0159itom z\u00e1da a aby dlouh\u00fd bi\u010d, nahrazuj\u00edc\u00ed pravou nohu, dr\u017eel s nejvy\u0161\u0161\u00ed mo\u017enou eleganc\u00ed. Proto se neudr\u017eel, a kdy\u017e se Tom ladn\u011b na svou klisnu vy\u0161vihl, Billian zav\u00fdskl a obdivn\u011b tleskl jemn\u00fdmi ru\u010dkami.<\/p>\n<\/div>\n
„No vid\u00ed\u0161,“ shl\u00ed\u017eel na n\u011bj Tom ze sedla. „Te\u010f to zkus taky.“<\/p>\n<\/div>\n
„Ano,“ poslu\u0161n\u011b k\u00fdvl hlavou chlapec a Tomovi op\u011bt zacukaly koutky nad jeho krotkou poslu\u0161nost\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
Billian p\u0159istoupil ke koni a zad\u00edval se na n\u011bj. Zv\u00ed\u0159e mu up\u0159en\u00fd pohled oplatilo. Chlapec pon\u011bkud znejist\u011bl. Dok\u00e1\u017ee v\u016fbec to, co p\u0159ed malou chvili\u010dkou dok\u00e1zal Tom? Opatrn\u011b p\u0159it\u00e1hl levou rukou ot\u011b\u017ee. K\u016f\u0148 dupl zadn\u00ed nohou a na okam\u017eik sklopil u\u0161i dozadu. Billian v tu chv\u00edli ti\u0161e vyjekl. V\u011bd\u011bl, \u017ee kdy\u017e k\u016f\u0148 sto\u010d\u00ed u\u0161i dozadu ke krku, tak je rozzloben\u00fd. O krok ucouvl.<\/p>\n<\/div>\n
„Neboj se,“ ozval se Tom\u016fv hlas. „Nic se ned\u011bje! To zv\u00ed\u0159e jenom vyc\u00edtilo tvou nejistotu, a kdy\u017e k\u016f\u0148 vyc\u00edt\u00ed nejistotu, tak ob\u010das zlob\u00ed. Prost\u011b to zkus ud\u011blat rychle a v klidu jako j\u00e1!“<\/p>\n<\/div>\n
„Ano,“ hlesl Billian.<\/p>\n<\/div>\n
Znovu zkr\u00e1til ot\u011b\u017ee a chytil se pravou rukou za hru\u0161ku sedla. Sna\u017eil se nevn\u00edmat, jak zv\u00ed\u0159e pohazuje hlavou \u010d\u00edm d\u00e1l divo\u010deji a jak tiskne u\u0161i ke krku \u010d\u00edm d\u00e1l v\u00edc. Zasunul \u0161pi\u010dku lev\u00e9 nohy do t\u0159menu, tak, jako to ud\u011blal Tom, a odrazil se pravou nohou od zem\u011b.<\/p>\n<\/div>\n
Ve chv\u00edli, kdy byl ve vzduchu, se v\u0161ak k\u016f\u0148 se vztekl\u00fdm za\u0159i\u010den\u00edm postavil na zadn\u00ed. Ohnal se po chlapci zuby. Jen o vlas minul ten \u00fatl\u00fd bok a dal se do rychl\u00e9ho cvalu, nev\u011bnuj\u00edc sebemen\u0161\u00ed pozornost tomu, \u017ee jeho jezdec spadl na zem.<\/p>\n<\/div>\n
Billian ti\u0161e vzlykal. Sice mu p\u00e1d nijak moc neubl\u00ed\u017eil, p\u0159esto ho v\u0161ak bolela z\u00e1da a co bylo na tom v\u0161em nejhor\u0161\u00ed, byl jeho pocit. P\u0159i\u0161lo mu, \u017ee se snad nikdy v \u017eivot\u011b takhle nepon\u00ed\u017eil. Jak je mo\u017en\u00e9, \u017ee cestu na z\u00e1mek de Est\u00e9lleov\u00fdch zvl\u00e1dne na divok\u00e9m andalusk\u00e9m h\u0159ebci a najednou ani nevyleze na stoj\u00edc\u00edho kon\u011b? Jak to? To u\u017e je z n\u011bj takov\u00fd slaboch, \u017ee nedok\u00e1\u017ee ani nasednout na kon\u011b jako mu\u017e? A je\u0161t\u011b k tomu p\u0159ed Tomov\u00fdm pohledem\u2026<\/p>\n<\/div>\n
Rozt\u0159\u00e1sl se, kdy\u017e zaznamenal, \u017ee Tom okam\u017eit\u011b sesko\u010dil ze sv\u00e9 klisny a rozeb\u011bhl se k n\u011bmu. Kdy\u017e u\u017e byl jen n\u011bkolik krok\u016f od n\u011bj, schoulil se Billian do klub\u00ed\u010dka a \u0161kubl sebou. V\u011bd\u011bl, \u017ee pr\u00e1v\u011b projevil svou velikou slabost a \u017ee jeho projev nez\u016fstane bez trestu. Vyk\u0159ikl strachy, kdy\u017e se ho Tomovy ruce dotkly\u2026<\/p>\n<\/div>\n
„No tak, neboj se,“ konej\u0161il ho hn\u011bdovlas\u00fd chlapec. „Nestalo se ti nic?“<\/p>\n<\/div>\n
Billian zavrt\u011bl hlavou a z o\u010d\u00ed mu st\u00e1le tekly slzi\u010dky.<\/p>\n<\/div>\n
„Ne\u2026 neud\u011bl\u00e1\u0161 mi nic?“ hlesl a se strachem kulil na mlad\u00e9ho de Peyraca vypla\u0161en\u00e1 kukadla. „Ty\u2026 ty m\u011b nebude\u0161 b\u00edt prutem za to, \u017ee se mi to nepovedlo?“<\/p>\n<\/div>\n
Tentokr\u00e1t to byl Tom, kdo vykulil o\u010di.<\/p>\n<\/div>\n
„Pro\u010d bych t\u011b m\u011bl b\u00edt?“ vydechl nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b. „Tak se ti to napoprv\u00e9 nepovedlo, no a co? Povede se ti to podruh\u00e9 nebo pot\u0159et\u00ed! \u017d\u00e1dn\u00fd u\u010den\u00fd z nebe nespadl! Jak t\u011b tohle v\u016fbec mohlo napadnout?“<\/p>\n<\/div>\n
Billian ti\u0161e vzlykal v jeho konej\u0161iv\u00e9 n\u00e1ru\u010di.<\/p>\n<\/div>\n
„On\u2026 on by mi to ud\u011blal,“ vzdychl. „Otec by mi to ud\u011blal.“<\/p>\n<\/div>\n
Tom na n\u011bj chvilku \u0161okovan\u011b koukal, na\u010de\u017e nadzvedl rozechv\u011bl\u00e9 t\u011bl\u00ed\u010dko a p\u0159itiskl si t\u0159esouc\u00ed se hlavinku na rameno. Zabo\u0159il prsty do z\u00e1plavy \u010dern\u00fdch vlas\u016f a hladil Billiana, aby se uklidnil. Teprve te\u010f mu za\u010dalo doch\u00e1zet, jak hrozn\u00e9 musel m\u00edt tenhle kluk d\u011btstv\u00ed. Jako by nebylo stra\u0161n\u00e9 samo o sob\u011b to, \u017ee ho rodi\u010de nutili vyd\u00e1vat se za holku, ale asi doma vl\u00e1dl i p\u011bkn\u011b p\u0159\u00edsn\u00fd re\u017eim, jeho\u017e nedodr\u017een\u00ed bylo trest\u00e1no bolest\u00ed. U\u017e za\u010d\u00ednal rozum\u011bt, pro\u010d m\u011bl Billian v o\u010d\u00edch tak teskn\u00fd v\u00fdraz, kdy\u017e se poprv\u00e9 vid\u011bli, a pro\u010d jeho „Ano“, kdykoliv mu nab\u00eddl n\u011bjakou \u010dinnost, obsahuje takovou d\u00e1vku poslu\u0161nosti a pod\u0159\u00edzenosti.<\/p>\n<\/div>\n
„Neboj,“ za\u0161eptal do rozv\u00ed\u0159en\u00fdch jemn\u00fdch vlas\u016f. „Tady u\u017e nejsi doma. Tady jsi ve svobodn\u00e9 zemi, kde nemus\u00ed\u0161 nikoho poslouchat a kde m\u016f\u017ee\u0161 d\u011blat, co bude\u0161 cht\u00edt a to takov\u00fdm zp\u016fsobem, jak\u00fdm ty s\u00e1m bude\u0161 cht\u00edt. Tady t\u011b nikdo nebude trestat za to, \u017ee se ti n\u011bco nepovede nebo za to, \u017ee ned\u011bl\u00e1\u0161 p\u0159esn\u011b to, co ti n\u011bkdo jin\u00fd na\u0159\u00eddil. Tady jsi voln\u00fd a nikdo ti tu neubl\u00ed\u017e\u00ed. Nikdo. O to se postar\u00e1m.“<\/p>\n<\/div>\n
C\u00edtil, jak se k n\u011bmu Billian p\u0159itiskl je\u0161t\u011b v\u00edce. Opatrn\u011b ho uchopil za tv\u00e1\u0159e a jemn\u011b mu sto\u010dil hlavu tak, aby vid\u011bl do t\u011bch uplakan\u00fdch vystra\u0161en\u00fdch o\u010d\u00ed. Vid\u011bl v nich \u00fa\u017eas z toho, co pr\u00e1v\u011b \u0159ekl. Vid\u011bl, jak to chlapci postupn\u011b za\u010d\u00edn\u00e1 doch\u00e1zet a leskl\u00e9 duhovky n\u00e1hle zapl\u0148oval bezmezn\u00fd vd\u011bk, oddanost a hlubok\u00e1 l\u00e1ska. Usm\u00e1l se a jemn\u011b pol\u00edbil chv\u011bj\u00edc\u00ed se rty. Billian polibek op\u011btoval.<\/p>\n<\/div>\n
„Tome,“ za\u0161eptal ti\u0161e, st\u011b\u017e\u00ed sly\u0161iteln\u011b. „To v\u0161echno mysl\u00ed\u0161\u2026 mysl\u00ed\u0161 v\u00e1\u017en\u011b?“<\/p>\n<\/div>\n
„No samoz\u0159ejm\u011b,“ mrkl na n\u011bj Tom a Billian c\u00edtil, jak jeho obdiv k tomuhle mlad\u00e9mu \u0161lechtici vzr\u016fst\u00e1 je\u0161t\u011b v\u00edce, pokud to u\u017e v\u016fbec bylo mo\u017en\u00e9.<\/p>\n<\/div>\n
„D\u011bkuji,“ vydechl.<\/p>\n<\/div>\n
Op\u0159el se o Tomovo rameno a nech\u00e1val jej, a\u0165 nad\u00e1le hlad\u00ed jeho \u010dern\u00e9 vlasy. Pokud Tom mluvil skute\u010dn\u011b pravdu, pak mo\u017en\u00e1 poprv\u00e9 za\u017eije, co to je skute\u010dn\u00e1 volnost. Pomalou\u010dku ho za\u010d\u00ednala napl\u0148ovat euforie. C\u00edtil, jak jeho smutek miz\u00ed jako led na slunci a dostavuj\u00ed se z\u00e1chv\u011bvy \u0161t\u011bst\u00ed. Prudce vysko\u010dil na nohy a ch\u0148apnul po nedaleko le\u017e\u00edc\u00edm kordu, zat\u00edmco ten druh\u00fd opatrn\u011b uchopil za ost\u0159\u00ed a podal j\u00edlec p\u0159ekvapen\u00e9mu Tomovi.<\/p>\n<\/div>\n
„Tak se jdeme pr\u00e1t!“ vyp\u00edskl radostn\u011b, a ani\u017e by \u010dekal, a\u017e mu Tom uk\u00e1\u017ee n\u011bjak\u00e9 z\u00e1kladn\u00ed pohyby, za\u010dal kordem m\u00e1vat jako \u0161\u00edlen\u00fd.<\/p>\n<\/div>\n
A Tom ke sv\u00e9mu nezm\u011brn\u00e9mu \u00fa\u017easu zjistil, \u017ee \u0161erm Billianovi ne\u010din\u00ed sebemen\u0161\u00ed probl\u00e9my. V\u00fdborn\u011b odr\u00e1\u017eel r\u00e1ny, kter\u00e9 se mu Tom sna\u017eil u\u0161t\u011bd\u0159it, a s\u00e1m p\u0159itom \u00fato\u010dil jako hladov\u00fd orel, vid\u00edce osam\u011bl\u00e9ho zaj\u00edce. A v\u0161echno to podtrhoval zvoniv\u00fdm sm\u00edchem, jen\u017e spolu s cink\u00e1n\u00edm kord\u016f vytv\u00e1\u0159el n\u00e1dhern\u00fd chor\u00e1l a jen\u017e jasn\u011b d\u00e1val najevo, \u017ee je \u010dernovlas\u00fd chlapec snad poprv\u00e9 v \u017eivot\u011b doopravdy \u0161\u0165astn\u00fd.<\/p>\n<\/div>\n
autor: \u00c1\u010fa<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: \u00c1\u010fa Je\u0161t\u011b chv\u00edli setrvali v l\u00e1skypln\u00e9m objet\u00ed, ne\u017e se Tom zvedl z postele. Zam\u00ed\u0159il ke kr\u00e1sn\u011b vy\u0159ez\u00e1van\u00e9mu n\u00e1bytku a vyt\u00e1hl z n\u011bj \u010distou b\u00edlou ko\u0161ili a \u010dern\u00e9 kalhoty. Byl to jeho n\u00e1hradn\u00ed oblek, proto m\u011bl i stejnou barvu jako ten, kter\u00fd<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[196],"tags":[],"class_list":["post-15293","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-princezna-nebo-princ"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/15293","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=15293"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/15293\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=15293"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=15293"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=15293"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}