{"id":15297,"date":"2009-02-11T18:30:00","date_gmt":"2009-02-11T17:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=15262"},"modified":"2009-02-11T18:30:00","modified_gmt":"2009-02-11T17:30:00","slug":"bookmakers-scrubbers-29-konec","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/02\/11\/bookmakers-scrubbers-29-konec\/","title":{"rendered":"Bookmakers scrubbers 29. (konec)"},"content":{"rendered":"
autor: Ainikki<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
Tom<\/p>\n<\/div>\n
Volno po americk\u00e9m turn\u00e9 se nach\u00fdlilo ke konci a my se museli cht\u011b necht\u011b na on\u011bch p\u00e1r dn\u00ed, kter\u00e9 zb\u00fdvaly do V\u00e1noc, p\u0159esunout z rodinn\u00e9ho hn\u00edzda do hambursk\u00e9ho bytu a zav\u0159\u00edt se na chv\u00edli do studia, kde jsme m\u011bli v pl\u00e1nu alespo\u0148 p\u0159edst\u00edrat, \u017ee n\u011bco d\u011bl\u00e1me, jen aby m\u011bl management klid na du\u0161i a neza\u010dal n\u00e1m sp\u00edlat, \u017ee nest\u00edh\u00e1me term\u00edny. Nikdo z n\u00e1s \u010dty\u0159 se ale rozhodn\u011b nem\u00ednil p\u0159etrhnout. Na v\u0161echny u\u017e pomalu dol\u00e9hala v\u00e1no\u010dn\u00ed atmosf\u00e9ra a sp\u00ed\u0161e ne\u017e l\u00e1m\u00e1n\u00edm si hlavinek nad nov\u00fdmi songy, jsme vym\u00fd\u0161leli, jak\u00fdmi d\u00e1rky obla\u017eit na\u0161e bl\u00edzk\u00e9. P\u0159eci jen za t\u011bch 7 let p\u016fsoben\u00ed na hudebn\u00ed sc\u00e9n\u011b jsme si u\u017e vydobyli v\u00edcem\u00e9n\u011b ust\u00e1lenou pozici, nemuseli jsme d\u0159\u00edt nonstop jako kon\u011b do roztrh\u00e1n\u00ed t\u011bla a men\u0161\u00ed luxus v podob\u011b prota\u017een\u00ed term\u00ednu vyd\u00e1n\u00ed nov\u00e9 desky jsme si tak\u00e9 mohli dovolit. Nikoho to nestresovalo. A nav\u00edc, my jsme p\u0159eci um\u011blci. V\u017edycky tu proto byla mo\u017enost oh\u00e1n\u011bt se tvrzen\u00edm, \u017ee zrovinka m\u00e1me tv\u016fr\u010d\u00ed krizi a p\u0159eci fanou\u0161k\u016fm nenab\u00eddneme n\u011bco, co by neodpov\u00eddalo na\u0161\u00ed standardn\u00ed kvalit\u011b jen proto, \u017ee kdosi vylezl na sv\u011btlo s jak\u00fdmsi datumem, zaru\u010duj\u00edc\u00edm, \u017ee na\u0161e c\u00e9d\u00e9\u010dka budou v ono \u010d\u00edslo v kalend\u00e1\u0159i na v\u0161ech pultech obchod\u016f s hudbou.<\/div>\n
\n
Nav\u00edc moji pozornost letos nerozptylovaly jen bl\u00ed\u017e\u00edc\u00ed se sv\u00e1tky. Dokonce se nedostavila ani obvykl\u00e1 rozlad\u011bnost z toho, \u017ee mus\u00edm m\u00e1mino dom\u00e1c\u00ed stravov\u00e1n\u00ed vym\u011bnit za fast foody a pizzy od don\u00e1\u0161kov\u00e9 slu\u017eby, proto\u017ee jinak jsme se s br\u00e1chou o na\u0161e \u017ealudky postarat neum\u011bli. Ani ob\u010dasn\u00fd \u017eivot dvou osam\u011bl\u00fdch vlk\u016f n\u00e1s nedonutil nau\u010dit v kuchyni uh\u0148\u00e1cat z\u00e1kladn\u00ed pochutiny. Pro n\u00e1s bylo ne\u0159e\u0161iteln\u00fdm probl\u00e9mem o\u0161kr\u00e1bat i brambory, nato\u017e je snad postavit na spor\u00e1k a donutit je n\u011bjak zm\u011bknout. I kdy\u017e p\u0159iznejme si to na rovinu. Ono by se n\u011bco zvl\u00e1dlo, ale ta lenost\u2026 Ka\u017edop\u00e1dn\u011b jak u\u017e jsem nazna\u010dil, protentokr\u00e1te mi vr\u00e1sky ned\u011blala \u017e\u00e1dn\u00e1 z mali\u010dkost\u00ed, kter\u00e1 mi jindy docela dok\u00e1zala znechutit \u017eivot a zk\u0159ivit mi obli\u010dej do otr\u00e1ven\u00e9 grimasy. Sp\u00ed\u0161 naopak. Uculoval jsem se na v\u0161echny strany a m\u011bl jsem chu\u0165 jen tak bezd\u016fvodn\u011b si juchat. Pro nezasv\u011bcen\u00e9ho pozorovatele jsem nejsp\u00ed\u0161 musel p\u016fsobit jako tot\u00e1ln\u00ed bl\u00e1zen.<\/p>\n<\/div>\n
J\u00e1 byl ale jednodu\u0161e \u0161\u0165astn\u00fd jako snad nikdy d\u0159\u00edv. Na\u0161im jsem dokonce nabul\u00edkoval, \u017ee nahr\u00e1vat za\u010d\u00edn\u00e1me o n\u011bjak\u00fd ten den d\u0159\u00edve, ne\u017e bylo p\u016fvodn\u011b v pl\u00e1nu, bleskov\u011b jsem nastartoval svou k\u00e1ru, nalo\u017eil do n\u00ed Billa a d\u0159\u00edve ne\u017e n\u00e1m snad sta\u010dili mil\u00ed rodi\u010dov\u00e9 zam\u00e1vat na pozdrav, z\u016fstala za n\u00e1mi jen ohniv\u00e1 \u010d\u00e1ra. Oni ov\u0161em netu\u0161ili, \u017ee prav\u00fdm d\u016fvodem m\u00e9ho usp\u011bchan\u00e9ho odjezdu nen\u00ed horlivost do pr\u00e1ce, ale v\u00fdhled na soukrom\u00ed, je\u017e n\u00e1m n\u00e1\u0161 byte\u010dek poskytoval. Ne snad, \u017ee by n\u00e1m rodi\u010de doma st\u00e1li neust\u00e1le za zadkem, ale p\u0159eci jen ur\u010dit\u00e9 v\u011bci s jejich p\u0159\u00edtomnost\u00ed v dom\u011b, kter\u00e9 jsem m\u00ednil se sv\u00fdm neodolateln\u00fdm br\u00e1\u0161kou prov\u00e1d\u011bt, byly zna\u010dn\u011b utlumov\u00e1ny, ba v\u011bt\u0161inou p\u0159\u00edmo znemo\u017e\u0148ov\u00e1ny. A to jsem rozhodn\u011b nem\u00ednil dlouho akceptovat. Te\u010f, kdy\u017e u\u017e kone\u010dn\u011b Bill rozt\u00e1l a pustil si m\u011b k sob\u011b, jsem toho m\u00ednil pat\u0159i\u010dn\u011b vyu\u017e\u00edt a dohnat pokud mo\u017eno v\u0161echen ztracen\u00fd \u010das.<\/p>\n<\/div>\n
Pozoruj\u00edc to \u010dernovlas\u00e9 rozko\u0161n\u00e9 stvo\u0159en\u00ed, kter\u00e9 sed\u011blo v ob\u00fdv\u00e1ku na pohovce a soust\u0159ed\u011bn\u011b okusovalo tu\u017eku, ve snaze d\u00e1t dohromady n\u011bjak\u00fd text, jsem sp\u011b\u0161n\u011b smetl drobky z kuchy\u0148sk\u00e9 linky, kter\u00e9 tam zbyly po sn\u00eddani a pou\u017eit\u00e9 n\u00e1dob\u00ed nacpal do my\u010dky. Byl jsem s\u00e1m se sebou spokojen\u00fd. Jsem vskutku \u0161ikovn\u00e1 hospody\u0148ka. Byli jsme tu u\u017e \u010dtvrt\u00fd den a zat\u00edm se n\u00e1m tu neza\u010dal kupit obvykl\u00fd binec v podob\u011b tun \u0161pinav\u00e9ho n\u00e1dob\u00ed, krabic od pizzy a hordy v\u0161emo\u017en\u011b rozh\u00e1zen\u00e9ho oble\u010den\u00ed. Musel jsem v tom l\u00edtat fakt a\u017e po u\u0161i, proto\u017ee tyhle snahy m\u011b p\u0159epadaly hlavn\u011b kv\u016fli Billovi. Cht\u011bl jsem, aby se tu c\u00edtil dob\u0159e a nep\u0159ipadal si tu jako v chl\u00edvku, i kdy\u017e si nejsem tak \u00fapln\u011b jist, jestli tu ten po\u0159\u00e1dek v\u016fbec registroval, nato\u017e aby ho ocenil.<\/p>\n<\/div>\n
Ale co\u017e\u2026 Hlavn\u011b \u017ee jsem m\u011bl ze sebe dobr\u00fd pocit j\u00e1. Stal se ze m\u011b uk\u00e1zkov\u00fd pe\u010duj\u00edc\u00ed partner. P\u0159i ob\u010dasn\u00e9m uv\u011bdom\u011bn\u00ed si toho, jak moc tu n\u011bkdy \u0161a\u0161kuju a br\u00e1chu obskakuju, jsem si p\u0159ipadal a\u017e komicky a s\u00e1m pro sebe jsem si tipoval, jak dlouho mi to vydr\u017e\u00ed. Ka\u017edop\u00e1dn\u011b to byla sv\u00fdm zp\u016fsobem sranda a j\u00e1 se docela dob\u0159e bavil. U\u017e\u00edval jsem si ka\u017edou vte\u0159inku v jeho bl\u00edzkosti, i kdy\u017e to byla t\u0159eba jen situace, kdy jsem kolem n\u011bj \u0161ermoval s hadic\u00ed vysava\u010de a on pouze zvedal nohy do vzduchu, aby se mi snad n\u00e1hodou nepletl a usnadnil mi tak pr\u00e1ci.<\/p>\n<\/div>\n
„Posedla t\u011b m\u00faza?“ P\u0159ipl\u00ed\u017eil jsem se k n\u011bmu z kuchyn\u011b a o\u017eu\u017el\u00e1vaje mu u\u0161n\u00ed lal\u016f\u010dek jsem za\u0161eptal tu ot\u00e1zku za jedin\u00fdm \u00fa\u010delem. Odv\u00e9zt pozornost od jeho pr\u00e1ce a strhnout ji na sebe.<\/div>\n
„Ani ne.“ Zahuhlal. „V\u016fbec mi to nejde. Nenapad\u00e1 m\u011b nic smyslupln\u00fdho. U\u017e skoro hodinu tu p\u0159e\u0161krt\u00e1v\u00e1m prvn\u00ed sloku.“ Post\u011b\u017eovala si ta chud\u011brka, vzdychla a utr\u00e1pen\u011b si promnula sp\u00e1nky. Och, takhle vypadaj\u00ed strasti b\u00e1sn\u00edkovy.<\/div>\n
„J\u00e1 bych v\u011bd\u011bl o n\u011b\u010dem, co by smysl d\u00e1valo\u2026“ Zast\u0159en\u011b jsem zahuhlal, vytrhl mu tu\u017eku z ruky a odhodil ji nezn\u00e1mo kam. Za pas jsem si ho p\u0159it\u00e1hl bl\u00ed\u017e k sob\u011b a chtiv\u011b se mu p\u0159is\u00e1l na jemnou k\u016f\u017ei pod bradou.<\/div>\n
„Tomi\u2026“ Vydechl jen, zaklonil hlavu a obmotal mi ruce kolem krku. Od doby, co jsme byli spolu, byl je\u0161t\u011b \u017e\u00e1dostiv\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e kdy d\u0159\u00edv. U\u017e se nemusel omezovat jen na pouh\u00e9 ob\u010dasn\u00e9 uspokojov\u00e1n\u00ed nutkav\u00e9 pot\u0159eby. Mohl si to dop\u0159\u00e1vat kdykoli. A on to m\u011bl tak moc r\u00e1d\u2026<\/p>\n<\/div>\n
\u2026<\/p>\n<\/div>\n
Pobledl\u00e1 d\u00edvka sed\u011bla shrben\u00e1 u psac\u00edho stolu ve sv\u00e9m d\u011btsk\u00e9m pokoji. Nerv\u00f3zn\u011b klinkala nohama sem tam a \u010dern\u00e9 prov\u00e1zky dlouh\u00fdch tmav\u011b hn\u011bd\u00fdch vlas\u016f j\u00ed spadaly do obli\u010deje. Vypadala zoufale. Labiln\u011b si skous\u00e1vala popraskan\u00e9 rty a\u017e t\u00e9m\u011b\u0159 do krve a up\u0159en\u011b si prohl\u00ed\u017eela mal\u00fd kousek pap\u00edru, ot\u00e1\u010deje ho v prstech. Rozt\u011bkan\u011b pohl\u00e9dla na monitor sv\u00e9ho po\u010d\u00edta\u010de a emailovou adresu z toho o\u017emoulan\u00e9ho l\u00edstku tam p\u0159epsala. Kr\u00e1tce zauva\u017eovala nad t\u00edm, jak\u00e9 by vlastn\u011b m\u011bla zpr\u00e1va obsahovat sd\u011blen\u00ed. Ne, nic takov\u00e9ho. Nem\u00e1 na to pr\u00e1vo\u2026<\/p>\n<\/div>\n
Monitor zhasl a c\u00e1ry pap\u00edrku se snesly do odpadkov\u00e9ho ko\u0161e. Tak to bylo lep\u0161\u00ed. On si nezaslou\u017e\u00ed \u017e\u00e1dn\u00e9 dal\u0161\u00ed starosti. Nem\u016f\u017ee se mu znovu p\u0159ipom\u00ednat. Z\u016fstane na v\u0161echno sama. To je jej\u00ed trest\u2026<\/p>\n<\/div>\n
\u2026<\/p>\n<\/div>\n
Bill<\/p>\n<\/div>\n
„Tomi\u2026“ Uniklo mi slastn\u011b a zakl\u00e1n\u011bje hlavu, jsem mu poskytoval prostor, aby se ke mn\u011b mohl dostat co mo\u017en\u00e1 nejbl\u00ed\u017ee.<\/div>\n
„M\u011bl bych pracovat.“ Pokusil jsem se chab\u011b zaprotestovat.<\/div>\n
„Tohle po\u010dk\u00e1. J\u00e1 ti s t\u00edm pak pom\u016f\u017eu.“ P\u0159isl\u00edbil a jeho ruce mi vklouzly pod tri\u010dko. P\u0159iv\u00edral jsem v\u00ed\u010dka, uv\u011bdomuj\u00edc si tak mnohem intenzivn\u011bji elektrizuj\u00edc\u00ed vzru\u0161en\u00ed, kter\u00e9 mnou za\u010dalo proplouvat. Neuv\u011b\u0159iteln\u00e9. D\u011blali jsme to tolikr\u00e1t p\u0159ed t\u00edm, p\u0159esto to bylo od on\u00e9 proch\u00e1zky se Scottym tak diametr\u00e1ln\u011b odli\u0161n\u00e9. Rozechv\u00edval m\u011b jeho sebemen\u0161\u00ed dotek, jeho v\u016fn\u011b m\u011b omamovala a t\u00f3n jeho hlasu nutil m\u00e9 srdce vysko\u010dit mi z hrudn\u00edku. Tak moc bu\u0161ilo v jeho bl\u00edzkosti. Bylo to a\u017e bolestiv\u00e9, p\u0159esto bych se toho pocitu u\u017e nikdy nevzdal. A to sta\u010dilo tak m\u00e1lo a mohl jsem to za\u017e\u00edvat mnohem d\u0159\u00edv. Nebr\u00e1nit se a p\u0159ijmout nab\u00edzen\u00e9. Te\u010f, kdy\u017e u\u017e jsem to kone\u010dn\u011b ud\u011blal, to m\u00edn\u00edm pevn\u011b dr\u017eet a nepustit. U\u017e nikdy.<\/p>\n<\/div>\n
L\u00edbal m\u011b. Vzru\u0161iv\u011b, nenasytn\u011b, p\u0159esto jemn\u011b a l\u00e1skypln\u011b. Jeho \u00fasta a hork\u00fd jazyk chutnala tak moc slastn\u011b a opojn\u011b. To\u010dila se mi z toho a\u017e hlava a jakoby z d\u00e1lky jsem sly\u0161el s\u00e1m sebe vzdychat a spokojen\u011b mru\u010det rozko\u0161\u00ed. Umdl\u00e9val jsem. Nesta\u010dil jsem si ani uv\u011bdomit, kdy z n\u00e1s st\u00e1hl v\u0161echno oble\u010den\u00ed, ani kdy m\u011b zvedl z pohovky a s nejv\u011bt\u0161\u00ed opatrnost\u00ed m\u011b p\u0159enesl do lo\u017enice. Probrala m\u011b a\u017e lehce zastudiv\u0161\u00ed pe\u0159ina, do kter\u00e9 m\u011b polo\u017eil. Od r\u00e1na se tu v\u011btralo a p\u0159ikr\u00fdvka do sebe nas\u00e1la chlad zven\u010d\u00ed. Tom duchap\u0159\u00edtomn\u011b okno zav\u0159el a vr\u00e1til se ke mn\u011b.<\/div>\n
„Tomi\u2026“<\/div>\n
„Copak, mil\u00e1\u010dku?“ V\u0159el\u00fdm osloven\u00edm m\u011b ujistil o tom, \u017ee poslouch\u00e1 a p\u0159i tom zam\u011b\u0159il svou pozornost na moje b\u0159\u00ed\u0161ko. \u0160imrav\u011b m\u011b hladil kolem pup\u00edku a j\u00e1 se tetelil blahem. A nebylo to jen d\u00edky jeho jemn\u00e9 p\u00e9\u010di. Doj\u00edmaly m\u011b i ty zdrobn\u011blinky, kter\u00fdmi si zvykl m\u011b \u010dastovat. Tak r\u00e1d jsem to poslouchal. Rozn\u011b\u017e\u0148ovalo m\u011b to.<\/div>\n
„Co m\u00e1\u0161 proti milov\u00e1n\u00ed na gau\u010di? Tady je zima\u2026“ Vzpomn\u011bl jsem si na to, co jsem mu to vlastn\u011b cht\u011bl \u0159\u00edct.<\/div>\n
„Je tu v\u00edc m\u00eds\u2026“ Tom se zarazil uprost\u0159ed v\u011bty a s otazn\u00edky v o\u010d\u00edch se na m\u011b zad\u00edval. „Cos to \u0159ekl?“<\/div>\n
„\u017de je tu zima.“ Odtu\u0161il jsem trochu nech\u00e1pav\u011b. Musel m\u011b p\u0159eci sly\u0161et.<\/div>\n
„Nenene, to nemysl\u00edm.“<\/div>\n
„No\u2026 pak jsem se je\u0161t\u011b ptal, co m\u00e1\u0161 proti milov\u00e1n\u00ed na pohovce.“ Trp\u011bliv\u011b jsem mu to zopakoval.<\/div>\n
„Milov\u00e1n\u00ed\u2026“ Odhl\u00e1skoval to slovo t\u00e9m\u011b\u0159 a\u017e n\u00e1bo\u017en\u011b. „Mi\u2026 miluje\u0161 se se mnou? U\u017e \u017e\u00e1dnej\u2026 sex, ale\u2026“<\/div>\n
„Milov\u00e1n\u00ed.“ Dokon\u010dil jsem jeho v\u011btu pobaven\u011b a vyslovil t\u011bch p\u00e1r p\u00edsmen znovu. U\u017e mi to do\u0161lo. Toma doj\u00edmalo ka\u017ed\u00e9 citov\u011bj\u0161\u00ed sl\u016fvko, kter\u00e9 vy\u0161lo z m\u00fdch \u00fast. P\u0159ipadalo mi, \u017ee po\u0159\u00e1d nem\u016f\u017ee uv\u011b\u0159it tomu, \u017ee se to d\u011bje.<\/div>\n
„Ach\u2026 \u0159ekni\u2026 \u0159ekni to je\u0161t\u011b.“ Zaprosil a stulil se mi obli\u010dejem do prohlubn\u011b mezi krkem a ramenem. L\u00edsal se a ma\u010dkal ke mn\u011b, jak nejv\u00edc to jen \u0161lo.<\/div>\n
„Milov\u00e1n\u00ed\u2026 milov\u00e1n\u00ed\u2026 milov\u00e1n\u00ed\u2026“ Opakoval jsem to po\u0159\u00e1d dokola a on se u toho \u0161\u0165astn\u011b usm\u00edval, „\u2026milov\u00e1n\u00ed\u2026 ach, miluj m\u011b, l\u00e1sko.“<\/div>\n
„L\u00e1sko\u2026“ Za\u0161evelil.<\/div>\n
„Ano, sly\u0161el si spr\u00e1vn\u011b. L\u00e1sko\u2026 l\u00e1sko\u2026 l\u00e1sko\u2026 Je\u0161t\u011b st\u00e1le to m\u00e1m opakovat?“<\/div>\n
„Ano\u2026“<\/div>\n
„L\u00e1sko\u2026 mil\u00e1\u010dku\u2026 l\u00edbej m\u011b a nenu\u0165 m\u011b u\u017e d\u00e1l mluvit.“ Na oko jsem ho pok\u00e1ral a vtiskl mu drobnou pusu na \u010delo. Nev\u00e1hal ani vte\u0159inu a se mnou se znovu zato\u010dil sv\u011bt.<\/p>\n<\/div>\n
A \u017ee mi byla je\u0161t\u011b p\u0159ed chv\u00edl\u00ed zima? Na to jsem si vskutku u\u017e ani nevzpomn\u011bl. Na\u0161e t\u011bla se t\u0159pytila drobn\u00fdmi perli\u010dkami potu. Byli jsme tak moc rozhicovan\u00ed, roztou\u017een\u00ed a \u017ehav\u00ed. Propadali jsme se do neutuchaj\u00edc\u00ed ext\u00e1ze, dychtivosti, v\u00e1\u0161n\u011b, dravosti a z\u00e1rove\u0148 jsme byli n\u011b\u017en\u00ed, pozorn\u00ed a hladiv\u00ed. Ochotni dop\u0159\u00e1t tomu druh\u00e9mu tu nejvy\u0161\u0161\u00ed mo\u017enou m\u00edru uspokojen\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
„Cht\u011bl bych ti je\u0161t\u011b n\u011bco \u0159\u00edct\u2026“ Promluvil jsem po notn\u00e9 chvilce ticha, kdy jsme si u\u017e jen spokojen\u011b le\u017eeli v n\u00e1ru\u010d\u00ed a mazliv\u011b se k sob\u011b tiskli.<\/div>\n
„Poslouch\u00e1m.“ Brouknul Tom a potem slepen\u00e9 pram\u00ednky vlas\u016f se mi op\u011bt neohraban\u011b sna\u017eil vecpat za ucho. Potuteln\u011b jsem se uculil a uchopil jsem do dlan\u011b jeho bradu, jemn\u011b mu tak p\u0159ikazuj\u00edc, aby se mi d\u00edval do o\u010d\u00ed.<\/div>\n
„V\u00e1\u017en\u011b to chce\u0161 sly\u0161et?“ Uji\u0161\u0165oval jsem se s r\u00e1doby kamenn\u00fdm v\u00fdrazem, aby si uv\u011bdomil, jak moc z\u00e1va\u017enou v\u011bc se chyst\u00e1m vyslovit. Jen jsem to ale protahoval. Nedok\u00e1zal jsem v sob\u011b zapudit hravost a pot\u0159ebu bratra \u0161k\u00e1dlit. Bavil jsem se jeho vr\u00e1skou na \u010dele, kter\u00e1 se tam objevila, kdykoli byl nad n\u011b\u010d\u00edm nazloben\u00fd nebo usilovn\u011b p\u0159em\u00fd\u0161lel. Nyn\u00ed se mu nejsp\u00ed\u0161 honilo hlavou, co jen jsem to zase vymyslel za kuli\u0161\u00e1rnu.<\/div>\n
„Jo chci. Pov\u00eddej.“ Vypadlo z n\u011bj nakonec rozhodn\u011b, p\u0159esto mi v t\u00f3nu jeho hlasu neunikla slab\u00e1 obava. J\u00e1 ho ale necht\u011bl d\u011bsit. Jenom jsem si hr\u00e1l\u2026<\/div>\n
„Neboj se.“ P\u00edpnul jsem ti\u0161e a chl\u00e1choliv\u011b. Pohladil jsem ho po tv\u00e1\u0159i. Obsypal jeho obli\u010dej p\u00e1r drobn\u00fdmi polibky. P\u0159it\u00e1hnul jsem si ho je\u0161t\u011b bl\u00ed\u017ee k sob\u011b a p\u0159ivinul si jej na t\u011blo jako mal\u00e9 d\u00edt\u011b a pak\u2026 Pak jsem se kone\u010dn\u011b i j\u00e1 s\u00e1m odhodlal k tomu to \u0159\u00edci.<\/div>\n
„MILUJU T\u011a!“<\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
KONEC<\/strong><\/div>\n
____________________<\/p>\n<\/div>\n
Tak a je tu konec. Douf\u00e1m, \u017ee nikoho z v\u00e1s nen\u00ed zklaman\u00fd, a \u017ee jste pov\u00eddku \u010detli alespo\u0148 z poloviny tak r\u00e1di, jako j\u00e1 ji psala. Chci pod\u011bkovat ka\u017ed\u00e9mu \u010dten\u00e1\u0159i, kter\u00fd kdy zanechal by\u0165 sebemen\u0161\u00ed koment\u00e1\u0159. Ka\u017ed\u00fd z nich mi ud\u011blal radost a moc povzbudil.<\/em><\/div>\n
M\u011bjte se kr\u00e1sn\u011b, opatrujte se a u n\u011bjak\u00e9 m\u00e9 dal\u0161\u00ed pov\u00eddky “ na \u010dtenou“. ;o)<\/em><\/div>\n
Ainikki<\/strong><\/em><\/p>\n<\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Ainikki Tom Volno po americk\u00e9m turn\u00e9 se nach\u00fdlilo ke konci a my se museli cht\u011b necht\u011b na on\u011bch p\u00e1r dn\u00ed, kter\u00e9 zb\u00fdvaly do V\u00e1noc, p\u0159esunout z rodinn\u00e9ho hn\u00edzda do hambursk\u00e9ho bytu a zav\u0159\u00edt se na chv\u00edli do studia, kde jsme m\u011bli<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[173],"tags":[],"class_list":["post-15297","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-bookmakers-scrubbers"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/15297","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=15297"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/15297\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=15297"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=15297"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=15297"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}