{"id":15301,"date":"2009-02-11T16:00:00","date_gmt":"2009-02-11T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=15266"},"modified":"2009-02-11T16:00:00","modified_gmt":"2009-02-11T15:00:00","slug":"unfaithful-19","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/02\/11\/unfaithful-19\/","title":{"rendered":"Unfaithful 19."},"content":{"rendered":"
autor: Angel + Tajemn\u00e1 Nezn\u00e1m\u00e1<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
Bill<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Kdo by \u0159ekl, \u017ee mi tak neuv\u011b\u0159iteln\u011b vyhl\u00e1dne pouze z n\u00e1v\u0161t\u011bvy kade\u0159n\u00edka. Ukecal jsem Toma, abychom je\u0161t\u011b jeli do n\u011bjak\u00e9 restaurace. Nejl\u00e9pe pizzerie. Nejrad\u0161i bych samou l\u00e1skou se\u017eral Toma, ale… Opravdu m\u00e1m hlad a je to sly\u0161et. Pohazuju v aut\u011b sv\u00fdmi nov\u00fdmi vlasy a Tom jen ti\u0161e nad\u00e1v\u00e1 na hust\u00fd provoz, kter\u00fd bohu\u017eel mus\u00edme p\u0159ekousnout. Kone\u010dn\u011b se p\u0159ed na\u0161ima o\u010dima objev\u00ed ona zn\u00e1m\u00e1 restaurace a j\u00e1 si nad\u0161en\u011b zatlesk\u00e1m. Tom se jen usm\u011bje. Mus\u00ed si myslet n\u011bco o infantilnosti, ale o t\u011bhle m\u00fdch povahov\u00fdch rysech mi vypr\u00e1v\u011bl u\u017e tolikr\u00e1t… Nep\u0159ekvapuje ho, \u017ee se takhle chov\u00e1m.<\/p>\n<\/div>\n
„Vystupujeme, panstvo,“ zvol\u00e1 Tom a vytrhne m\u011b z p\u0159em\u00fd\u0161len\u00ed. Slo\u017eit\u011b vyt\u00e1hne z auta voz\u00edk a rozlo\u017e\u00ed ho p\u0159ed dve\u0159e auta, t\u011bsn\u011b vedle m\u011b. Vezme m\u011b do n\u00e1ru\u010de, n\u00e1mahou zafun\u00ed a posad\u00ed m\u011b do kole\u010dkov\u00e9ho k\u0159esla. D\u00edky bohu pr\u00fd tady nejsou schody. To si mysl\u00edm, to by asi Tom nesouhlasil. Nebo mo\u017en\u00e1 jo a jen mi cht\u011bl ud\u011blat radost. Nechci do toho moc r\u00fdpat, jsem prost\u011b jen r\u00e1d, \u017ee jsem s n\u00edm. Je tak mil\u00fd a pozorn\u00fd… Ale m\u00e1m pocit, \u017ee se chov\u00e1 trochu divn\u011b…<\/p>\n<\/div>\n
Schody tu opravdu nejsou, Tom m\u011b akor\u00e1t tla\u010d\u00ed p\u0159es pr\u00e1h k jednomu stolu, kter\u00fd je pr\u00fd u\u017e odjak\u017eiva n\u00e1\u0161. Je tu hodn\u011b p\u0159\u00edjemn\u00e9 prost\u0159ed\u00ed, l\u00edb\u00ed se mi tady. U stolu je jen jedna \u017eidle, j\u00e1 zajedu do voln\u00e9ho prostoru. Objedn\u00e1me si pit\u00ed a dostaneme j\u00eddeln\u00ed l\u00edstky. Najednou Tom znerv\u00f3zn\u00ed. K na\u0161emu stolu toti\u017e p\u0159istoup\u00ed David s Anisem…<\/div>\n
\n
„Ahojky, tak co, u\u017e\u00edv\u00e1te si?“ \u0159ekne s \u00fa\u0161klebkem Anis. Nen\u00e1padn\u011b na m\u011b mrkne a Tom se tv\u00e1\u0159\u00ed, jako by mu cht\u011bl \u0161l\u00e1pnout do \u00fasm\u011bvu. Vypad\u00e1 hodn\u011b podr\u00e1\u017ed\u011bn\u011b. Anis m\u00e1 v o\u010d\u00edch takovou zvl\u00e1\u0161tn\u00ed jiskru. Bezd\u011b\u010dn\u011b si ol\u00edznu rty a Anis akor\u00e1t p\u0159iv\u0159e o\u010di a d\u00e1l m\u011b pozoruje.<\/p>\n<\/div>\n
„Odejd\u011bte,“ sykne podr\u00e1\u017ed\u011bn\u011b Tom. Uskrne si ze sv\u00e9 citronov\u00e9 limon\u00e1dy a v\u00fdhru\u017en\u011b z\u00edr\u00e1 na ty dva, kte\u0159\u00ed se k n\u00e1m p\u0159isomrovali. Z Davida nem\u00e1m dobr\u00fd pocit, u\u017e podle toho, co mi o n\u011bm Tom \u0159\u00edkal, ale sna\u017e\u00edm se na to tolik nemyslet, zkou\u0161\u00edm si na n\u011bj utvo\u0159it vlastn\u00ed n\u00e1zor. Je to sice t\u011b\u017ek\u00e9, ale Tom mi vypr\u00e1v\u011bl, \u017ee jsem si sv\u016fj vlastn\u00ed n\u00e1zor v\u017edycky utvo\u0159il s\u00e1m a na v\u0161echny ka\u0161lal. Ud\u011bl\u00e1m to tedy i te\u010f.<\/p>\n<\/div>\n
„A pro\u010dpak, vad\u00edme ti snad? Pot\u0159ebuju s tebou mluvit,“ \u0159ekl David sm\u011brem k Tomovi a ten se jen otr\u00e1ven\u011b zvedl a zmizel s Davidem n\u011bkam pry\u010d. Nerv\u00f3zn\u011b jsem si hr\u00e1l s ubrusem a b\u00e1l jsem se Anisovi pod\u00edvat do o\u010d\u00ed. Uh\u00fdbal jsem pohledem. B\u00e1l jsem se, \u017ee v jeho o\u010d\u00edch najdu n\u011bco, co by mohlo tot\u00e1ln\u011b zm\u011bnit m\u016fj pohled na tohle v\u0161echno. Opravdu m\u00e1m strach. Nen\u00ed to f\u00e9r v\u016f\u010di Tomovi…<\/p>\n<\/div>\n
„Chv\u011bje\u0161 se, zlat\u00ed\u010dko… Nen\u00ed ti zima?“ prav\u00ed Anis a n\u011b\u017en\u011b m\u011b pohlad\u00ed po ruce, kter\u00e1 doposud le\u017eela na stole vedle moj\u00ed skleni\u010dky s Fantou. Nasucho polknu a kone\u010dn\u011b se odv\u00e1\u017e\u00edm zvednout k Anisovi pohled. Otev\u0159u pusu, chci n\u011bco \u0159\u00edct, ale rty se mi chv\u011bj\u00ed. Anis zvedne jednu ze sv\u00fdch rukou a jemn\u011b m\u011b pohlad\u00ed po m\u00fdch chv\u011bj\u00edc\u00edch se rtech. Ne\u017e sta\u010d\u00edm cokoliv \u0159\u00edct, ruku zase odt\u00e1hne.<\/p>\n<\/div>\n
„Ty se m\u011b snad boj\u00ed\u0161?“ \u0159ekne Anis, kdy\u017e mu dlouho neodpov\u00edd\u00e1m. Opravdu nev\u00edm, co \u0159\u00edct. Jen se pod\u00edv\u00e1m vedle sebe na lidi proch\u00e1zej\u00edc\u00ed okolo m\u011b. Pak se kone\u010dn\u011b odv\u00e1\u017e\u00edm pod\u00edvat Anisovi do o\u010d\u00ed. \u0160kubne ve mn\u011b. N\u011bco se mnou dokonale zat\u0159ese a j\u00e1 m\u00e1m pocit, \u017ee v dan\u00e9 chv\u00edli se opravdu neovl\u00e1dnu a ud\u011bl\u00e1m n\u011bco, \u010deho budu hodn\u011b litovat je\u0161t\u011b hodn\u011b dlouho.<\/p>\n<\/div>\n
„Nem\u00e1m pro\u010d se b\u00e1t, ani mi nen\u00ed zima. Co… Co po mn\u011b vlastn\u011b chce\u0161, Anisi?“ za\u0161ept\u00e1m. Nechci, aby n\u00e1s kdokoliv sly\u0161el, a u\u017e v\u016fbec ne Tom. Boj\u00edm se, \u017ee by si to mohl vylo\u017eit jinak. M\u00e1m hodn\u011b h\u0159\u00ed\u0161n\u00e9 my\u0161lenky, kter\u00e9 se t\u00fdkaj\u00ed u\u017e nejen Toma, ale on se o tom nesm\u00ed dozv\u011bd\u011bt. Kdyby to z\u016fstalo t\u0159eba jen mezi mnou a Anisem, nezlobil bych se. Marn\u011b p\u0159em\u00fd\u0161l\u00edm, jak si m\u011b vlastn\u011b dneska na\u0161el, ale o tom se nebav\u00edme…<\/p>\n<\/div>\n
„Dob\u0159e… Jen chci v\u011bd\u011bt, jak na tom spolu jsme. Chci v\u011bd\u011bt, co c\u00edt\u00ed\u0161, co si mysl\u00ed\u0161, co chce\u0161… Nemus\u00ed\u0161 mi to \u0159\u00edkat, ale tou\u017e\u00edm po tom, abys mi to \u0159ekl, aby ses sv\u011b\u0159il. Tu\u0161\u00edm toti\u017e, \u017ee je n\u011bco, co se sna\u017e\u00ed\u0161 p\u0159ed tv\u00fdm br\u00e1chou utajit. A mn\u011b m\u016f\u017ee\u0161 v\u011b\u0159it. Kdysi jsme byli nejen d\u016fv\u011brn\u00ed p\u0159\u00e1tel\u00e9, Bille,“ \u0159ekl s ledov\u00fdm klidem Anis. D\u00e1l hladil mou ruku, voln\u011b polo\u017eenou na stole. Zvedl jsem k n\u011bmu pohled a st\u00e1le jsem n\u011bjak netu\u0161il, co po mn\u011b vlastn\u011b chce.<\/p>\n<\/div>\n
„Pro\u010d to chce\u0161 v\u011bd\u011bt?“ za\u0161ept\u00e1m. Je tak hrozn\u011b bl\u00edzko. Tak divn\u011b se na m\u011b d\u00edv\u00e1. Mus\u00edm zav\u0159\u00edt o\u010di a zahnat my\u0161lenky, kter\u00e9 mi koluj\u00ed v hlav\u011b. Jsou pon\u011bkud neslu\u0161n\u00e9. Asi nemus\u00edm \u0159\u00edkat, \u017ee v nich vid\u00edm tohohle nechutn\u011b nemravn\u00e9ho \u010dlov\u011bka. Napadaj\u00ed m\u011b miliony v\u011bc\u00ed, nem\u016f\u017eu se soust\u0159edit. Jen z\u00edr\u00e1m do skleni\u010dky stoj\u00edc\u00ed p\u0159ede mnou a \u010dek\u00e1m na odpov\u011bdi, kter\u00fdch se mi st\u00e1le nedost\u00e1v\u00e1.<\/p>\n<\/div>\n
„Chci jen… V\u0161ak uvid\u00ed\u0161,“ odpov\u00ed. Pohlad\u00ed m\u011b po tv\u00e1\u0159i a jemn\u011b m\u011b pohlad\u00ed po vlasech. P\u0159iv\u0159u o\u010di a op\u0159u se do jeho doteku. Jeden dotaz m\u011b ale po\u0159\u00e1d p\u00e1l\u00ed na jazyku a nenech\u00e1v\u00e1 m\u011b klidn\u00fdm.<\/p>\n<\/div>\n
„Jak jsi m\u011b vlastn\u011b na\u0161el? Jak v\u00ed\u0161, kde jsem?“ zept\u00e1m se. Zamrk\u00e1 a na chv\u00edli pro zm\u011bnu pohledem uhne on. M\u00e1m pocit, \u017ee tohle nebude jen tak. \u017de on m\u00e1 vlastn\u011b n\u011bco za lubem a jen tak se nehodl\u00e1 pustit. Na jednu stranu mi to nah\u00e1n\u00ed strach, na tu druhou m\u011b to a\u017e neuv\u011b\u0159iteln\u00fdm zp\u016fsobem p\u0159itahuje.<\/p>\n<\/div>\n
„Te\u010f se t\u00edm nezab\u00fdvej, m\u00e1me je\u0161t\u011b spoustu \u010dasu si v\u0161echno p\u0159ipomenout…“ \u0159ekne Anis. U\u017e se m\u011b nedot\u00fdk\u00e1. Za\u010dnu hrozn\u011b rychle d\u00fdchat, najednou nem\u00e1m slov. V\u00edm, co m\u00e1 na mysli. Nejsem takovej tupec, na jak\u00fdho vypad\u00e1m. Jen se nem\u016f\u017eu d\u00edvat na n\u011bj. Nem\u016f\u017eu. Jinak v\u00edm, \u017ee bych asi n\u011bjak ubl\u00ed\u017eil Tomovi a to bych jen velice nerad ud\u011blal…<\/p>\n<\/div>\n
„Tak… Dob\u0159e… Kdykoliv jindy, ne te\u010f,“ prav\u00edm. Anis se na m\u011b op\u011bt oto\u010d\u00ed, doposud se d\u00edval tak trochu okolo kolem a nev\u0161\u00edmal si m\u011b.<\/p>\n<\/div>\n
„Pro\u010d? Boj\u00ed\u0161 se snad Toma? Nebo snad s\u00e1m sebe? J\u00e1 ti neubl\u00ed\u017e\u00edm, zlat\u00ed\u010dko,“ odpov\u00ed mi. Otv\u00edr\u00e1m pusu a sna\u017e\u00edm se n\u011bco \u0159\u00edct, jen\u017ee v tu chv\u00edli doraz\u00ed Tom i s Davidem.<\/p>\n<\/div>\n
„P\u016fjdeme, Bille, hned,“ \u0159ekne Tom a u\u017e tla\u010d\u00ed na madla od voz\u00edku. Nech\u00e1pu pro\u010d.<\/p>\n<\/div>\n
„Ale Tome, co pizza?“ odpov\u00edm. Ne, \u017ee by m\u011b ten slan\u00fd kol\u00e1\u010d po italsku a\u017e tolik l\u00e1kal, ale nedostal jsem n\u011bkolik sv\u00fdch odpov\u011bd\u00ed od Anise. Z\u0159ejm\u011b dostane, co chce. Budeme se muset sej\u00edt jinde a jindy, abychom na sebe m\u011bli v\u00edc \u010dasu a on aby mi v\u0161echno \u0159ekl.<\/p>\n<\/div>\n
„Nechal jsem j\u00ed zabalit, dovezou n\u00e1m j\u00ed pak dom\u016f. Te\u010f se tady nem\u016f\u017eeme zdr\u017eovat, mus\u00edme pry\u010d. Neptej se m\u011b. Mus\u00edme odej\u00edt, hned,“ \u0159ekne je\u0161t\u011b razantn\u011bji Tom a u\u017e m\u011b tla\u010d\u00ed p\u0159es pr\u00e1h. Jen se d\u00edv\u00e1m za n\u00e1s, na Anise a Davida.<\/p>\n<\/div>\n
„Nem\u011bl by ses s n\u00edm bavit,“ \u0159ekne Tom, kdy\u017e vid\u00ed, kam se zrovna d\u00edv\u00e1m.<\/p>\n<\/div>\n
„Pro\u010d?“ zept\u00e1m se. Tom zastav\u00ed t\u011bsn\u011b u auta a oto\u010d\u00ed m\u011b \u010delem k n\u011bmu.<\/p>\n<\/div>\n
„Proto\u017ee ten chl\u00e1pek ti chce akor\u00e1t ubl\u00ed\u017eit. A te\u010f u\u017e fakt jdeme,“ odpov\u00ed mi Tom a otv\u00edr\u00e1 auto. Nalo\u017e\u00ed m\u011b dovnit\u0159 a j\u00e1 jen spokojen\u011b vrn\u00edm. P\u0159esto mi v hlav\u011b rezonuje tolik ot\u00e1zek a nikdo nen\u00ed schopn\u00fd mi na n\u011b odpov\u011bd\u011bt.<\/p>\n<\/div>\n
Kdy\u017e Tom startuje, vid\u00edm je\u0161t\u011b dv\u011b postavy, stoj\u00edc\u00ed u vchodu restaurace. Polo\u017e\u00edm ruku na sklo a zad\u00edv\u00e1m se na n\u011b. Tom mi akor\u00e1t st\u00e1hne ruku zp\u00e1tky a zapne mi p\u00e1s. Pod\u00edv\u00e1 se na m\u011b se zoufal\u00fdm v\u00fdrazem a na ty dva se pod\u00edv\u00e1 s hlubok\u00fdm opovr\u017een\u00edm. P\u0159esto mi ale nikdo po\u0159\u00e1d je\u0161t\u011b ne\u0159ekl, co ti dva maj\u00ed za lubem a co t\u00edm v\u0161\u00edm Tom mysl\u00ed. Co se vlastn\u011b d\u011bje a pro\u010d do toho n\u011bkdo tah\u00e1 m\u011b? Pro\u010d? A co mi vlastn\u011b chce Anis \u0159\u00edct? Kdo je ta d\u00edvka v \u010dasopise? Mus\u00edm se to dozv\u011bd\u011bt, st\u016fj co st\u016fj. Pravdu p\u0159ede mnou p\u0159ece tajit nem\u016f\u017eou!<\/p>\n<\/div>\n
Tom<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Myslel jsem si, \u017ee si s Billem ud\u011bl\u00e1me hezk\u00fd den. \u017de ho str\u00e1v\u00edme neru\u0161en\u011b spolu a nikdo n\u00e1m do toho nebude r\u00fdpat. Ale u\u017e tak jsem byl p\u0159\u00edli\u0161 rozru\u0161en\u00fd z toho videa a telefon\u00e1tu od Josta. J\u00e1 v\u00edm, \u017ee mu nepodlehnu. V\u00edm, \u017ee tohle je jen dal\u0161\u00ed hra, kterou se na n\u00e1s sna\u017e\u00ed vyd\u011blat, jako u\u017e tolikr\u00e1t. On m\u00e1 moc n\u00e1s zni\u010dit i vyn\u00e9st na vrchol a toho se boj\u00edm. U\u017e jsem obvolal spousty schopn\u00fdch mana\u017eer\u016f, kte\u0159\u00ed jsou ochotn\u00ed n\u00e1m pom\u00e1hat, ale v\u00edm, \u017ee Josta se prost\u011b jen tak nezbav\u00edm.<\/p>\n<\/div>\n
Jeho je t\u011b\u017ek\u00e9 se zbavit, jak jsem mohl vid\u011bt p\u0159ed chvilkou. U\u017e u\u017e jsme si s Billem d\u011blali pohodl\u00ed, kdy\u017e se k n\u00e1m p\u0159ibl\u00ed\u017eili ti dva. Z Davidova v\u00fdrazu tu\u0161\u00edm, \u017ee n\u011bco chce. U\u017e se t\u0159esu, nejrad\u0161i bych mu p\u00e1r vrazil. Ale prozat\u00edm zkus\u00edm hr\u00e1t taky jeho hru. Odeberu se s n\u00edm na WC a Billa nech\u00e1v\u00e1m napospas tomu praseti, kter\u00e9 si na n\u011bj d\u011bl\u00e1 n\u00e1rok. Nedovol\u00ed si mu ubl\u00ed\u017eit, to v\u00edm jist\u011b. Kdy\u017e jsem tak bl\u00edzko, nedovol\u00ed si na n\u011bj jen s\u00e1hnout…<\/p>\n<\/div>\n
„Tak co mi chce\u0161, Davide? Vyd\u00edr\u00e1n\u00ed ti jde… Jak jsi n\u00e1s vlastn\u011b na\u0161el?“ \u0159eknu bojovn\u00fdm hlasem. Ta svin\u011b se mi nepokryt\u011b sm\u011bje do o\u010d\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
„To v\u0161echno je te\u010f vedlej\u0161\u00ed, te\u010f se mus\u00ed\u0161 postarat o dobro svoje a o dobro Billa. P\u0159ece nechce\u0161, aby ti Bill utekl, nebo se snad pletu?“ odpov\u00ed u\u0161t\u011bpa\u010dn\u011b. Sv\u00edr\u00e1m ruku v p\u011bst, ale tak, aby to David nevid\u011bl. Ani bych nenapo\u010d\u00edtal do t\u0159\u00ed a hned mu jednu vrazil. On v\u00ed, \u017ee jsem toho schopnej.<\/p>\n<\/div>\n
„Ale j\u00e1 se t\u011b na n\u011bco zeptal prvn\u00ed, jen pov\u00eddej, zaj\u00edm\u00e1 m\u011b, pro\u010d se na n\u00e1s lep\u00ed\u0161 jako pijavice… Ty to ned\u011bl\u00e1\u0161 pro na\u0161e dobro, tomu j\u00e1 nev\u011b\u0159\u00edm. A\u017e zase p\u0159ijde krize, odkopne\u0161 n\u00e1s, my t\u011b nepot\u0159ebujeme. Je spousta schopn\u00fdch mana\u017eer\u016f a v\u011bz, \u017ee na n\u011b m\u00e1m kontakty. Nejsi ten nejlep\u0161\u00ed pod sluncem, tolik by sis fandit nemusel. Jen chci v\u011bd\u011bt, co z toho vlastn\u011b bude\u0161 m\u00edt,“ \u0159eknu. Jost se zarazil. Jen pok\u00fdval hlavou a uhnul mi pohledem. Lidi na z\u00e1chodech do n\u00e1s vr\u00e1\u017eeli, ale mn\u011b to moment\u00e1ln\u011b bylo \u00fapln\u011b ukraden\u00fd. Neodejdu odsud, dokud nenajdu svoje odpov\u011bdi a pot\u0159ebuju je naj\u00edt hned.<\/p>\n<\/div>\n
„Jen\u017ee nezapom\u00ednej, kdo v\u00e1s dostal na vrchol. M\u00e1m nad v\u00e1mi po\u0159\u00e1d je\u0161t\u011b ur\u010ditou moc a byla by \u0161koda zahodit nad\u011bjnou spolupr\u00e1ci. Pokud se potop\u00edm, vy se mnou,“ \u0159ekl David.<\/p>\n<\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1 jo. Mo\u017en\u00e1 m\u00e1\u0161 pravdu, ale j\u00e1 nepot\u0159ebuju \u017e\u00e1dn\u00fd dny na rozmy\u0161lenou, \u0159\u00edk\u00e1m ti to rovnou – NE. Ty Billovi v\u016fbec nic ne\u0159ekne\u0161, nech\u00e1\u0161 ho na pokoji. J\u00e1 nejsem blbej, m\u00e1m svoje cesti\u010dky. Na m\u011b jsi kr\u00e1tkej. Odkopl jsi ty n\u00e1s a ne my tebe. Pokud se potop\u00ed\u0161, bude to jen a jen tvoje vina, Davide. Ty jsi kdysi rozhodl za n\u00e1s a ode\u0161el jsi. Nech n\u00e1s na pokoji, jdi se napakovat zase n\u011bkam jinam. Vsadil bych se, \u017ee o m\u00e9m vztahu s Billem jsi novin\u00e1m \u0159ekl ty, bylo by ti to podobn\u00fd. Ale je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d jsi mi ne\u0159ekl, jak vlastn\u011b jsi n\u00e1s na\u0161el, tak pov\u00eddej, \u010dasu dost, m\u00e1\u0161 \u0161anci,“ pravil jsem. Nen\u00e1vid\u00edm ten jeho \u00fasm\u011bv, nejrad\u0161i bych mu do n\u011bj \u0161l\u00e1pl. Je to jen zasran\u00e1 svin\u011b, nic v\u00edc. Odporn\u00fd prase, kter\u00fd nesn\u00e1\u0161\u00edm stejn\u011b, jako toho op\u00e1len\u00fdho rapera, kterej val\u00ed k\u00f3dy na m\u00fdho mil\u00e1\u010dka, kterej si stejnak nic nepamatuje.<\/p>\n<\/div>\n
„Nezapom\u00ednej, \u017ee Bill si stejnak vzpomene a jestli mu to p\u0159ipomenu j\u00e1 nebo kdokoliv jin\u00fd, to se teprve uvid\u00ed. O tomhle te\u010f mluvit nebudu. \u0158ekn\u011bme, \u017ee zn\u00e1m ka\u017ed\u00fd tv\u016fj a Bill\u016fv krok. M\u00e1te v\u0161echno skv\u011ble napl\u00e1nov\u00e1no, to ano. Opravdu m\u00e1te skv\u011bl\u00fd t\u00fdm lid\u00ed. A op\u011bt ho m\u016f\u017eu organizovat j\u00e1. Zaprv\u00e9 si nenech\u00e1m ut\u00e9ct p\u0159\u00edle\u017eitost a za druh\u00e9 – pot\u0159ebujete n\u011bkoho schopn\u00e9ho. V\u00edm, \u017ee si n\u011bkoho takov\u00e9ho m\u016f\u017eete sami naj\u00edt, ale pro\u010d zbyte\u010dn\u011b hledat? Kdy\u017e m\u00e1te m\u011b,“ \u0159ekne. Tentokr\u00e1t se nafouknu. Tohle v\u00e1\u017en\u011b p\u0159ehnal, to tak nesm\u00edm nechat, nebo na n\u00e1s je\u0161t\u011b nasad\u00ed tajnou slu\u017ebu!<\/p>\n<\/div>\n
„Tak\u017ee ty n\u00e1s nech\u00e1v\u00e1\u0161 sledovat? No skv\u011bl\u00fd… Davide, j\u00e1 taky um\u00edm tahat za nitky, bude\u0161 se je\u0161t\u011b divit. Nejsi jedinej, kdo um\u00ed b\u00fdt svin\u011b. Nepot\u0159ebuju se rozm\u00fd\u0161let, a proto ti to \u0159\u00edk\u00e1m hned – NE. M\u00e1me svoje lidi a tebe nechci u\u017e ani vid\u011bt. A je\u0161t\u011b jednou se p\u0159ibl\u00ed\u017e\u00edte jen jeden z v\u00e1s k Billovi, jen jednou se na n\u011bj cokoliv pokus\u00edte, zabiju v\u00e1s. Vlastnoru\u010dn\u011b. A to mysl\u00edm smrteln\u011b v\u00e1\u017en\u011b!“ za\u0161ept\u00e1m Davidovi. Natla\u010dil jsem ho na st\u011bnu, dr\u017e\u00edm ho pod krkem.<\/p>\n<\/div>\n
„Jen klid, Tome, j\u00e1 rozum\u011bl, za\u0159\u00edd\u00edm se podle toho. Je to dojemn\u00fd, jak se o toho sv\u00fdho drobe\u010dka star\u00e1\u0161, ale pamatuj, \u017ee v\u0161echno m\u00e1 svoje meze,“ \u0159ekne klidn\u011b David. Kysl\u00edk mu je\u0161t\u011b m\u00edrn\u011b p\u0159idus\u00edm, ne\u017e ho kone\u010dn\u011b pust\u00edm.<\/p>\n<\/div>\n
„Spr\u00e1vn\u011b, m\u00e1 to svoje meze, tak se do n\u00e1s u\u017e laskav\u011b neser, nebo nahl\u00e1s\u00edm, \u017ee n\u00e1s vyd\u00edr\u00e1\u0161, ty sr\u00e1\u010di,“ odpov\u00edm mu. Pust\u00edm ho a vrac\u00edme se ke stolu, kde sed\u00ed Anis nebezpe\u010dn\u011b bl\u00edzko Billa. Mus\u00edme okam\u017eit\u011b vypadnout.<\/p>\n<\/div>\n
Billovy ot\u00e1zky jsou nep\u0159\u00edjemn\u011b vlezl\u00fd a vad\u00ed mi. Na druhou stranu se mu v\u016fbec nediv\u00edm, \u017ee se tak vypt\u00e1v\u00e1. B\u016fh v\u00ed, co mu Anis d\u011blal. Jestli tohle moje rozhodnut\u00ed je spr\u00e1vn\u00e9 nebo ne, se uvid\u00ed \u010dasem. Dejme tomu, \u017ee zrovna te\u010f c\u00edt\u00edm velk\u00fd pocit zadostiu\u010din\u011bn\u00ed. Kone\u010dn\u011b se vykot\u00edme a jsme doma. Vysad\u00edm Billa na verand\u011b a je\u0161t\u011b zaparkuju auto. Dokonce tu na n\u00e1s u\u017e \u010dek\u00e1 posl\u00ed\u010dek s pizzou. Zaplat\u00edm mu a kone\u010dn\u011b se uveleb\u00edme doma. Super!<\/p>\n<\/div>\n
Bill<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Tom celou cestu zaryt\u011b ml\u010del. Vypadal rozt\u011bkan\u011b, skoro jsem m\u011bl z n\u011bj strach. A\u017e kdy\u017e jsme dojeli dom\u016f, m\u011bl o n\u011bco spokojen\u011bj\u0161\u00ed v\u00fdraz. Po\u0159\u00e1d jsem musel myslet na tu restauraci. P\u0159edstavoval jsem si, co asi mohl David Tomovi \u0159\u00edct, \u017ee se tv\u00e1\u0159\u00ed takhle. B\u00e1l jsem se Toma zeptat, vypadal nebezpe\u010dn\u011b. Tom m\u011b vysadil na seda\u010dce v ob\u00fdv\u00e1ku a za\u010dal si hr\u00e1t s DVD. Vyndal jeden z disk\u016f a vkl\u00e1dal ho do ob\u00e1lky. Nev\u00edm pro\u010d, ale ud\u011blal to. Pak zase p\u0159i\u0161el ke mn\u011b s l\u00e1hv\u00ed v\u00edna.<\/p>\n<\/div>\n
„Ale Tome… Je p\u0159ece teprve odpoledne a nen\u00ed je\u0161t\u011b tak pozd\u011b,“ op\u00e1\u010d\u00edm. Nechci protestovat, nev\u00edm, co do Toma najednou vjelo. Je mi to p\u0159\u00edjemn\u00fd.<\/p>\n<\/div>\n
„A nen\u00ed to jedno?“ usm\u011bje se. Jen pok\u00fdv\u00e1m. Otev\u0159e lahev, posad\u00ed se ke mn\u011b a nalije do p\u0159ipraven\u00fdch skleni\u010dek. Jednu z nich mi nab\u00eddne. Op\u0159u si hlavu o jeho rameno a nech\u00e1m se un\u00e1\u0161et p\u0159\u00edjemnou hudbou, kterou Tom pustil. Interpreta ani n\u00e1zev p\u00edsni\u010dky nezn\u00e1m, ale d\u00e1l to ne\u0159e\u0161\u00edm…<\/p>\n<\/div>\n
V klidu ukusujem kousky pizzy, jsme p\u0159itulen\u00ed k sob\u011b a nic n\u00e1m nechyb\u00ed. Na p\u00e1r chvil dokonce zapomenu na to, co se dnes stalo. \u00dapln\u011b zapomenu na Anise i v\u0161echno ostatn\u00ed. Vn\u00edm\u00e1m jen p\u0159\u00edjemnou Tomovu v\u016fni, kterou nas\u00e1v\u00e1m pln\u00fdmi dou\u0161ky. Po\u0159\u00e1dn\u011b se nadechnu, zas a znova. Jemn\u011b Toma l\u00edbnu na krku. On m\u011b k sob\u011b p\u0159itiskne je\u0161t\u011b bl\u00ed\u017e, ale to je tak v\u0161echno. Na doteky nereaguje, je n\u011bjak\u00fd divn\u00fd. Tu\u0161\u00edm, \u017ee ho n\u011bco tr\u00e1p\u00ed, ale i tak se boj\u00edm co se vlastn\u011b d\u011bje.<\/p>\n<\/div>\n
Tom<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Najednou zase idylka. Po dne\u0161ku se pot\u0159ebuju uklidnit, nap\u00edt se n\u011b\u010deho a b\u00fdt v klidu. B\u00fdt s Billem a v\u0161echno si promyslet. Absolutn\u011b nev\u00edm, co si o dne\u0161ku myslet. V\u00edm jen, \u017ee Jost je svin\u011b, jakou jsem snad za celej sv\u016fj \u017eivot je\u0161t\u011b nevid\u011bl. Tisknu Billa k sob\u011b, skoro ani nevn\u00edm\u00e1m jeho doteky. Jen se sna\u017e\u00edm tomu v\u0161emu p\u0159ij\u00edt na kloub. Za\u010dnu t\u00edm, \u017ee z\u00edtra zkus\u00edm d\u00e1t dohromady p\u00e1r dal\u0161\u00edch lid\u00ed, kte\u0159\u00ed m\u011b a kapelu podpo\u0159\u00ed, abychom se zase dostali na vrchol. Zkus\u00edm p\u0159es m\u00e9ho kamar\u00e1da a advok\u00e1ta Sebastiana zjistit, jak vlastn\u011b na Josta, jak se ho n\u011bjak\u00fdm leg\u00e1ln\u00edm zp\u016fsobem zbavit. Je\u0161t\u011b z\u00edtra pojedu do jedn\u00e9 firmy, kde p\u0159ezkoumaj\u00ed to DVD. N\u011bco mi na n\u011bm nesed\u011blo a oni mo\u017en\u00e1 moje obavy potvrd\u00ed. D\u00e1l se tul\u00edm k Billovi a v hlav\u011b sp\u0159\u00e1d\u00e1m pl\u00e1n, jak tohle v\u0161echno rozseknout a neztratit p\u0159i tom Billa, o kter\u00e9ho jsem bojoval a d\u00edky kter\u00e9mu se tahle \u0161pinav\u00e1 hra rozjela.<\/div>\n
Ale moje p\u0159em\u00fd\u0161len\u00ed nevydr\u017e\u00ed dlouho, kdy\u017e uc\u00edt\u00edm n\u011b\u010d\u00ed neposednou ru\u010dku, jak si raz\u00ed cestu p\u0159es m\u016fj p\u00e1sek… Te\u010f se pot\u0159ebuju uvolnit a pak ur\u010dit\u011b p\u0159ijdu na to, co d\u00e1l. Bude to slo\u017eit\u00fd, ale pro tohohle brou\u010dka ud\u011bl\u00e1m cokoliv, jen aby byl \u0161\u0165astn\u00fd… A pokud mo\u017eno jedin\u011b se mnou…<\/p>\n<\/div>\n
autor: Angel + Tajemn\u00e1 Nezn\u00e1m\u00e1<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Angel + Tajemn\u00e1 Nezn\u00e1m\u00e1 Bill Kdo by \u0159ekl, \u017ee mi tak neuv\u011b\u0159iteln\u011b vyhl\u00e1dne pouze z n\u00e1v\u0161t\u011bvy kade\u0159n\u00edka. Ukecal jsem Toma, abychom je\u0161t\u011b jeli do n\u011bjak\u00e9 restaurace. Nejl\u00e9pe pizzerie. Nejrad\u0161i bych samou l\u00e1skou se\u017eral Toma, ale… Opravdu m\u00e1m hlad a je to<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[188],"tags":[],"class_list":["post-15301","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-unfaithful"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/15301","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=15301"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/15301\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=15301"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=15301"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=15301"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}