{"id":15304,"date":"2009-02-10T18:30:00","date_gmt":"2009-02-10T17:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=15269"},"modified":"2009-02-10T18:30:00","modified_gmt":"2009-02-10T17:30:00","slug":"kdyz-krvacim-znamena-to-miluju-te-13","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/02\/10\/kdyz-krvacim-znamena-to-miluju-te-13\/","title":{"rendered":"Kdy\u017e krv\u00e1c\u00edm, znamen\u00e1 to miluju t\u011b 13."},"content":{"rendered":"
autor: Angel + Mitternacht<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
U\u017e se nesna\u017e\u00edm zadr\u017eet slzy. C\u00edt\u00edm jen n\u011b\u010d\u00ed tot\u00e1ln\u011b protivn\u00fd dotyk. D\u00e1 se \u0159\u00edct, jsem mimo, skoro nic nevid\u00edm. Jen c\u00edt\u00edm n\u011b\u010d\u00ed v\u00e1hu na sv\u00e9m t\u011ble a bezmoci v\u011bt\u0161\u00ed u\u017e prost\u011b nen\u00ed. Boj\u00edm se pohnout, boj\u00edm se dal\u0161\u00ed r\u00e1ny. Dal\u0161\u00ed bych u\u017e sn\u00e9st nemusel. Moje nohy se uvoln\u00ed z protivn\u00e9ho sev\u0159en\u00ed. Nem\u016f\u017eu se ani hnout. C\u00edt\u00edm jen jemn\u00fd vpich a jsem om\u00e1men\u00fd. M\u016f\u017ee si se mnou d\u011blat v\u0161echno, co jen chce. Tentokr\u00e1t jsem prohr\u00e1l, jsem mu vyd\u00e1n napospas. T\u0159esu se jako osika…<\/p>\n<\/div>\n
C\u00edt\u00edm jen nep\u0159\u00edjemn\u00fd tlak a ostrou, silnou bolest, kter\u00e1 prostupuje moje slabiny. Taky n\u011b\u010d\u00ed dech na sv\u00e9m krku. Vlhk\u00fd jazyk si kresl\u00ed cesti\u010dku po m\u00e9m krku, zat\u00edmco uvnit\u0159 sv\u00e9ho t\u011bla c\u00edt\u00edm pohyby. Nepravideln\u00e9, trhan\u00e9 pohyby. Sly\u0161\u00edm hlas, o\u010dividn\u011b uspokojen\u00fd. Chce se mi zvracet, chci odsud pry\u010d. Takov\u00e9 pon\u00ed\u017een\u00ed jsem je\u0161t\u011b neza\u017eil a m\u00e1m pocit, \u017ee v \u017eivot\u011b neza\u017eiju. C\u00edt\u00edm taky, \u017ee m\u016fj \u017eivot je na v\u00e1\u017ek\u00e1ch. Takhle p\u0159ece nem\u016f\u017eu dlouho vydr\u017eet. Tohle p\u0159ece nejde…<\/p>\n<\/div>\n
Zaslechnu jen n\u011b\u010d\u00ed v\u00fdk\u0159ik a pak se n\u011b\u010d\u00ed t\u011b\u017ek\u00e9 t\u011blo, kter\u00e9 mi br\u00e1nilo d\u00fdchat, kone\u010dn\u011b odvalilo. Nem\u011bl jsem s\u00edlu ani oto\u010dit hlavu, v\u011bd\u011bl jsem, kdo to je a nemusel jsem mu ani hled\u011bt do tv\u00e1\u0159e. Jedin\u00e9 co v\u00edm je to, \u017ee za tohle bude pykat. Se\u017eere si to. Ale to si asi moc v\u011b\u0159\u00edm, proto\u017ee jak zn\u00e1mo, svin\u00edm v\u0161echno proch\u00e1z\u00ed a\u017e moc snadno. Boj\u00edm se, \u017ee tohle je taky ten p\u0159\u00edpad. Uc\u00edt\u00edm je\u0161t\u011b n\u011b\u010d\u00ed pohlazen\u00ed po tv\u00e1\u0159i. Hrub\u00e9 dlan\u011b se m\u011b st\u00e1le dot\u00fdkaj\u00ed. Obl\u00e9kaj\u00ed m\u011b…<\/div>\n
\n
C\u00edt\u00edm, jak z m\u00e9ho t\u011bla vyt\u00e9k\u00e1 n\u011bco tepl\u00e9ho. T\u0159esu se a nejde to zastavit. Vid\u00edm p\u0159ed o\u010dima fleky, pr\u00e1zdno, nic v\u00edc. Nejrad\u0161i bych na m\u00edst\u011b um\u0159el. C\u00edt\u00edm se tak znehodnocen\u00fd, \u0161pinav\u00fd, zbyte\u010dn\u00fd… Nev\u00edm, jestli tohle Tomovi \u0159eknu, boj\u00edm se. Boj\u00edm se toho v\u0161eho, boj\u00edm se tohohle m\u00edsta, kam jsem byl d\u00e1n snad za trest. Tady mi nepom\u016f\u017ee snad nikdo. Tady mi nepom\u016f\u017ee nic…<\/p>\n<\/div>\n
„Byl jsi \u00fa\u017easn\u00fd, mali\u010dk\u00fd… Jen tak d\u00e1l,“ usly\u0161\u00edm je\u0161t\u011b, ne\u017e kone\u010dn\u011b zaklapnou dve\u0159e. Za\u010dnu sebou h\u00e1zet a hodn\u011b hlasit\u011b vzlykat. Te\u010f u\u017e m\u016f\u017eu d\u011blat, co jen chci, on tu u\u017e nen\u00ed. Takov\u00e9 pon\u00ed\u017een\u00ed, takov\u00e1 ostuda, pane bo\u017ee… V\u00edm, co se se mnou d\u011blo a je\u0161t\u011b hor\u0161\u00ed je, \u017ee jsem s t\u00edm nemohl nic d\u011blat. Je\u0161t\u011b hor\u0161\u00ed je, \u017ee nem\u00e1m v\u016fbec kam ut\u00e9ct a jsem v bezv\u00fdchodn\u00fd situaci, kterou neum\u00edm vy\u0159e\u0161it. Neuv\u011b\u0159iteln\u011b se boj\u00edm, jako je\u0161t\u011b nikdy v m\u00e9m \u017eivot\u011b…<\/p>\n<\/div>\n
Kdy\u017e tohle \u0159eknu Tomovi, ztrat\u00edm ho. Ztrat\u00edm v\u0161echno. Mus\u00ed m\u011b odsud dostat, hned! Ale… J\u00e1 u\u017e v\u016fbec nev\u00edm, jakou v\u00fdmluvu si m\u00e1m naj\u00edt. Nev\u00edm, co mu m\u00e1m \u0159\u00edct, proto\u017ee po tomhle mu ur\u010dit\u011b budu p\u0159ipadat hrozn\u011b \u0161pinav\u00fd a pra\u0161iv\u00fd, stejn\u011b, jako si te\u010f p\u0159ipad\u00e1m j\u00e1 s\u00e1m sob\u011b. Je to zoufalstv\u00ed, jin\u00e9 slovo pro tohle nezn\u00e1m, dalo by se dokonce \u0159\u00edct, \u017ee pro tohle by pasovalo slovo je\u0161t\u011b hor\u0161\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
Pomalu se mi zav\u00edraj\u00ed o\u010di. Usnout nechci. Nechci sp\u00e1t. Po dne\u0161ku se boj\u00edm ud\u011blat cokoliv, proto\u017ee v\u00edm, \u017ee tohle m\u011b bude pron\u00e1sledovat je\u0161t\u011b hodn\u011b dlouho. C\u00edt\u00edm, \u017ee to je\u0161t\u011b nebylo v\u0161echno, co se stalo. V\u00edm, co po Tomovi budu cht\u00edt, a\u017e p\u0159ijde. V\u00edm to naprosto p\u0159esn\u011b, i kdy\u017e nev\u00edm, co mu m\u00e1m \u0159\u00edct, aby m\u011b odsud dostal.<\/p>\n<\/div>\n
Po chv\u00edli m\u011b sp\u00e1nek stejn\u011b p\u0159em\u016f\u017ee. V\u00edm, \u017ee po t\u00e9 obrovsk\u00e9 d\u00e1vce l\u00e9k\u016f a ut\u011b\u0161ovadel, kolik jsem dostal, budu m\u00edt bezesn\u00e9 span\u00ed. Jedin\u011b tohle uv\u00edt\u00e1m. Pot\u0159ebuju na chv\u00edli na v\u0161echno zapomenout. Hlavn\u011b na to, \u017ee jsem se dostal do pekla a nem\u00e1m kam ut\u00e9ct. M\u00e1m jen \u010dty\u0159i st\u011bny, m\u0159\u00ed\u017ee a nic v\u00edc. M\u00e1m v hlav\u011b jedin\u011b vzpom\u00ednku na Toma, kter\u00e1 mi jako jedin\u00e1 pom\u00e1h\u00e1 p\u0159e\u017e\u00edt. Nic v\u00edc nechci – jen p\u0159e\u017e\u00edt. I kdy\u017e bych nejrad\u0161i na m\u00edst\u011b um\u0159el studem…<\/p>\n<\/div>\n
Probuzen\u00ed je zvl\u00e1\u0161tn\u00ed. Probud\u00edm se hned, jakmile slune\u010dn\u00ed paprsky polechtaj\u00ed moje v\u00ed\u010dka. Uc\u00edt\u00edm, \u017ee u\u017e nem\u00e1m spoutan\u00e9 ruce. Pod\u00edv\u00e1m se vedle sebe. Vid\u00edm, jak po m\u00e9m pokoji n\u011bkdo energicky pob\u00edh\u00e1 a je\u0161t\u011b se u toho tak roztomile sm\u011bje. Roztomile sm\u011bje… Tome, ty se um\u00ed\u0161 tak kr\u00e1sn\u011b sm\u00e1t… Ale tohle nen\u00ed Tom, je to d\u00edv\u010d\u00ed hlas. Nevid\u00edm t\u00e9 sle\u010dn\u011b do tv\u00e1\u0159e. Hrozn\u011b m\u011b bol\u00ed hlava a d\u011bl\u00e1 mi probl\u00e9m v\u016fbec zaost\u0159it, co se kolem m\u011b d\u011bje. Zamrk\u00e1m a kone\u010dn\u011b pozn\u00e1m siluetu d\u00edvky, kter\u00e1 tu se mnou je.<\/p>\n<\/div>\n
„Dobr\u00e9 r\u00e1no, Bille… Jej, j\u00e1… Necht\u011bla jsem t\u011b… V\u00e1s… Budit,“ za\u0161ept\u00e1 Hanah a zakryje si \u00fasta. Poprv\u00e9 za del\u0161\u00ed dobu m\u011b to donut\u00ed se usm\u00e1t.<\/p>\n<\/div>\n
„Jen mi pros\u00edm tykejte… No, jestli to bude vz\u00e1jemn\u00fd, zlobit se nebudu,“ zasm\u011bju se a promnu si z\u00e1p\u011bst\u00ed. Pokus\u00edm se posadit, ale moc to nejde. Pal\u010div\u011b m\u011b bol\u00ed zadek a mysl\u00edm, \u017ee je\u0161t\u011b dlouho bolet bude.<\/p>\n<\/div>\n
„Dob\u0159e, Bille, tak\u017ee… Co se tu vlastn\u011b ve\u010der d\u011blo, \u017ee jsem musela tak rychle vypadnout?“ zeptala se. P\u0159isunula si \u017eidli t\u011bsn\u011b k moj\u00ed posteli a pod\u00edvala se mi zp\u0159\u00edma do o\u010d\u00ed. M\u00e1 tak kr\u00e1sn\u00e9, up\u0159\u00edmn\u00e9 o\u010di. Ale t\u011bm Tomov\u00fdm se nevyrovnaj\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
„Nechci o tom mluvit…“ \u0161eptnu. Zase se rychle z polosedu um\u00edst\u00edm na postel a lehnu si. Hanah jen pok\u00fdv\u00e1 a hned se pod\u00edv\u00e1 jinam.<\/p>\n<\/div>\n
„Mysl\u00edm, \u017ee byste… Bys t\u0159eba m\u011bl. T\u0159eba se ti ulev\u00ed. Mus\u00ed\u0161 to n\u011bkomu \u0159\u00edct… Opravdu se mi nechce\u0161 sv\u011b\u0159it, Bille? J\u00e1 to nikomu ne\u0159eknu, pokud nebude\u0161 cht\u00edt… Ale jestli mi nev\u011b\u0159\u00ed\u0161, tak to \u0159\u00edkat samoz\u0159ejm\u011b nemus\u00ed\u0161, nenut\u00edm t\u011b a nechci nal\u00e9hat, v\u00edm, \u017ee je to tady t\u011b\u017ek\u00fd,“ \u0159ekne. Trpce se usm\u011bju a pod\u00edv\u00e1m se na n\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
„Nejde tady o d\u016fv\u011bru, tohle… Mus\u00edm to \u0159\u00edct n\u011bkomu… Nezlob se na m\u011b, ale tohle v\u00e1\u017en\u011b nejde,“ prav\u00edm. Jen hlasit\u011b vydechne. Sv\u00edr\u00e1 mou ruku ve sv\u00fdch dlan\u00edch, jej\u00ed ruce p\u0159\u00edjemn\u011b h\u0159ejou. Ty moje jsou jako led. Takov\u00e9 jsou v\u017edycky, kdy\u017e se nec\u00edt\u00edm dob\u0159e.<\/p>\n<\/div>\n
Znovu se pokou\u0161\u00edm posadit. Odhrnu si deku z kl\u00edna, najednou v\u0161ak usly\u0161\u00edm hlasit\u011b pi\u0161tiv\u00fd hlas, div mi to neroztrhne bub\u00ednky. Pod\u00edv\u00e1m se, co se vlastn\u011b tak hrozn\u00fdho stalo. Krev na prost\u011bradle mluv\u00ed za v\u0161e. N\u00e1m ob\u011bma je jasn\u00e9, kde se vzala. Za\u010dnu znova plakat. Ale jen ti\u0161e. Slza si p\u0159ece jen najde cestu a u\u017e mi pomalu st\u00e9k\u00e1 po brad\u011b. Bolestn\u011b zav\u0159u v\u00ed\u010dka a u\u017e se na Hanah ani nepod\u00edv\u00e1m.<\/p>\n<\/div>\n
„Tak\u017ee on t\u011b…“ za\u0161ept\u00e1. Zvedne se a za\u010dne taky plakat. Nerv\u00ed m\u011b jej\u00ed pob\u00edh\u00e1n\u00ed sem a tam kolem m\u011b. Ruku m\u00e1 p\u0159itisklou na \u00fastech a sna\u017e\u00ed se nejsp\u00ed\u0161 rozd\u00fdchat ten \u0161ok. Tentokr\u00e1t seberu v\u0161echnu odvahu a pod\u00edv\u00e1m se kone\u010dn\u011b na n\u00ed. Jej\u00ed v\u00fdraz se moc nezm\u011bnil.<\/p>\n<\/div>\n
„Mus\u00ed t\u011b o\u0161et\u0159it, zavol\u00e1m na ambulanci, tohle p\u0159ece…“ \u0159ekne rozklepan\u00fdm hlasem.<\/p>\n<\/div>\n
„A co jim \u0159ekne\u0161, a\u017e m\u011b takhle uvid\u00ed? Co jim pov\u00ed\u0161?“ odpov\u00edd\u00e1m je\u0161t\u011b zoufaleji. Schoul\u00edm se na posteli do klub\u00ed\u010dka. Nechci, aby na m\u011b sahal n\u011bkdo dal\u0161\u00ed, i kdy\u017e to bude jen l\u00e9ka\u0159 a o\u0161et\u0159\u00ed mi r\u00e1nu. Nepot\u0159ebuju tohle, tohle absolutn\u011b nepot\u0159ebuju!<\/p>\n<\/div>\n
„Mus\u00ed ti to o\u0161et\u0159it, jinak m\u016f\u017ee\u0161 chytit infekci, n\u011bco se ti m\u016f\u017ee st\u00e1t a pochop, \u017ee to je to posledn\u00ed, co si p\u0159eju,“ \u0159ekne. Op\u011bt se ke mn\u011b posad\u00ed a stiskne mi ruku. Jen pok\u00fdv\u00e1m, m\u00e1 pravdu. I kdy\u017e, \u0159\u00edk\u00e1m si, \u017ee mn\u011b se nic hor\u0161\u00edho ne\u017e tohle st\u00e1t nem\u016f\u017ee…<\/p>\n<\/div>\n
Nepamatuju se, \u017ee bych za\u017eil n\u011bjakou v\u00fdraznou bolest, nepamatuju se na to. Byl jsem zfetovanej, pod l\u00e9kama. Bylo mi hrozn\u011b. J\u00e1 ani nev\u011bd\u011bl, v jak\u00fd poloze se nach\u00e1z\u00edm. Jedin\u00fd, co si je\u0161t\u011b pamatuju, bylo to t\u011blo. To t\u011blo le\u017e\u00edc\u00ed na m\u011b. Ten nep\u0159\u00edjemn\u011b horkej vzduch, kter\u00fd na m\u011b d\u00fdchal. C\u00edt\u00edm se \u0161pinav\u011b, bezv\u00fdznamn\u011b.<\/p>\n<\/div>\n
„Asi za deset minut by t\u011b m\u011bli p\u0159ij\u00edt prohl\u00e9dnout, nem\u00e1\u0161 se \u010deho b\u00e1t. Budu tu s tebou, jestli chce\u0161,“ \u0159ekne Hanah. P\u0159edt\u00edm telefonovala, ale nerozum\u011bl jsem, co \u0159\u00edk\u00e1. Tak u\u017e to kone\u010dn\u011b v\u00edm.<\/p>\n<\/div>\n
Pomalu se zved\u00e1m. Chci to ze sebe spl\u00e1chnout. V\u0161echnu tu \u0161p\u00ednu, kter\u00e1 na mn\u011b ulp\u011bla. \u00dapln\u011b v\u0161echno…<\/p>\n<\/div>\n
„Kam jde\u0161?“ zept\u00e1 se zmaten\u00fdm hlasem.<\/p>\n<\/div>\n
„Jdu se vykoupat, jsem… \u0160pinavej,“ odpov\u00edm. Chci se posadit, ale i v tom mi zabr\u00e1n\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
„Bille, to nem\u016f\u017ee\u0161. Oni pak uvid\u00ed, co ti ud\u011blal. Bude\u0161 jim to moct \u0159\u00edct, dostane\u0161 se odsud. Bille, ud\u011blej to pro sebe, kdy\u017e ne pro m\u011b. J\u00e1 opravdu nechci, abys musel d\u00e1l trp\u011bt. Pros\u00edm…“ \u0159\u00edk\u00e1 skoro pla\u010dtiv\u00fdm hlasem.<\/p>\n<\/div>\n
Zvednu k n\u00ed o\u010di, ona doopravdy pl\u00e1\u010de. M\u00e1 o m\u011b a\u017e dojemnou starost, je to roztomil\u00fd.<\/p>\n<\/div>\n
„Tak… Teda dob\u0159e,“ za\u0161ept\u00e1m a polo\u017e\u00edm se zp\u00e1tky na postel. Je tu celou dobu se mnou. \u017dmoul\u00e1 mi ruku, a\u017e j\u00ed skoro nec\u00edt\u00edm. Oto\u010d\u00edm se na b\u0159\u00ed\u0161ko, ta bolest je u\u017e nesnesiteln\u00e1. P\u0159idalo se p\u00e1len\u00ed, skoro se a\u017e boj\u00edm, co v\u0161echno mi asi \u0159eknou. Kdy\u017e tohle neud\u011bl\u00e1m, nic se nestane. Zase do toho spadnu, bude to stejn\u00fd jako p\u0159edt\u00edm a j\u00e1 to tak nechci.<\/p>\n<\/div>\n
Pod\u00edv\u00e1m se bokem. Vid\u00edm, jak se otv\u00edraj\u00ed dve\u0159e. Tohohle se v\u017edycky leknu. Tohohle pohybu se boj\u00edm. Ani ne tak toho pohybu, ale toho, kdo se za t\u011bmi dve\u0159mi objev\u00ed. Jestli m\u016fj tr\u00fdznitel, nebo n\u011bkdo \u00fapln\u011b jin\u00fd.<\/p>\n<\/div>\n
„Dobr\u00e9 r\u00e1no, Hanah. Tak kde m\u00e1me pacienta? To je on?“ \u0159ekne vesele mlad\u00e1 l\u00e9ka\u0159ka, kter\u00e1 rozrazila dve\u0159e. Tak toto… Po tom v\u0161em m\u011b tady je\u0161t\u011b bude o\u010dumovat \u017eensk\u00e1? Pane bo\u017ee, j\u00e1 se vzd\u00e1v\u00e1m…<\/p>\n<\/div>\n
„Ahoj, Mary, jo, tohle je on. Bill,“ odpov\u00ed Hanah. Ty dv\u011b se na sebe tv\u00e1\u0159\u00ed jako kamar\u00e1dky. Kupodivu.<\/p>\n<\/div>\n
„Tak Bill… \u0158\u00edkalas mi, co se mu stalo. Jsi si t\u00edm opravdu jist\u00e1?“<\/p>\n<\/div>\n
„Ano, to jsem. Vypad\u00e1 to na zn\u00e1siln\u011bn\u00ed.“<\/p>\n<\/div>\n
„Aha, tak… Mlad\u00fd p\u00e1n ale nejsp\u00ed\u0161 nebude cht\u00edt, abych… Nebo se pletu?“ \u0159ekne mlad\u00e1 doktorka a sladce se na m\u011b usm\u011bje.<\/p>\n<\/div>\n
„Tak\u017ee… Na b\u0159i\u0161e le\u017e\u00edte dob\u0159e, to je v po\u0159\u00e1dku. Jen bych poprosila ty kalhoty dol\u016f. V\u00edm, \u017ee to je poni\u017euj\u00edc\u00ed, ale nic jin\u00e9ho d\u011blat nem\u016f\u017eeme,“ pov\u00ed klidn\u00fdm hlasem. Chv\u00edli se na ni d\u00edv\u00e1m, jako bych vlastn\u011b ani nerozum\u011bl, ale pak se za\u010dnu nadzved\u00e1vat. L\u00e1tka pomalu sklouz\u00e1v\u00e1 dol\u016f a moje tv\u00e1\u0159e zrudnou.<\/p>\n<\/div>\n
C\u00edt\u00edm ruce v gumov\u00fdch rukavic\u00edch, jak m\u011b ohmat\u00e1vaj\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
„Tohle v\u00e1\u017en\u011b vypad\u00e1 jako sperma. A z\u0159ejm\u011b m\u00e1\u0161 pravdu, pana Kaulitze nejsp\u00ed\u0161 nebude. Krv\u00e1c\u00ed. Bude pot\u0159ebovat masti\u010dku a bude to t\u0159eba vy\u010distit. S t\u00edm si mysl\u00edm porad\u00ed s\u00e1m, je nejsp\u00ed\u0161 hodn\u011b state\u010dn\u00fd. M\u016f\u017eete se zase obl\u00e9ct. M\u011bl byste se um\u00fdt. Potom v\u00e1m tu mast p\u0159inesou z l\u00e9k\u00e1rny… Pane bo\u017ee, to je snad nemo\u017en\u00fd. \u00dapln\u011b sed\u0159en\u00e1 sliznice. Ne\u017e se to zacel\u00ed, bude to trvat snad celou v\u011b\u010dnost. Ale my m\u00e1me \u010dasu dost. Tohle nahl\u00e1s\u00edm veden\u00ed nemocnice, u pacient\u016f tohohle odd\u011blen\u00ed je to bohu\u017eel p\u0159\u00edli\u0161 \u010dast\u00fd jev, mus\u00ed se to pro\u0161et\u0159it,“ prav\u00ed doktorka. Odsune se ode m\u011b a j\u00e1 se pomalu obl\u00e9k\u00e1m. Sna\u017e\u00edm se zvednout a posadit, ale opravdu to nesnesiteln\u00fdm zp\u016fsobem p\u00e1l\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
V dal\u0161\u00ed chv\u00edli se doktorka zvedne a odejde. Je\u0161t\u011b p\u0159edt\u00edm n\u011bco prob\u00edrala s Hanah. Tohle byla katastrofa. Tolik jsem toho snad je\u0161t\u011b neza\u017eil. Ale u\u017e to v\u00ed n\u011bkdo dal\u0161\u00ed a snad se to pohne, proto\u017ee je\u0161t\u011b jednou se stane n\u011bco takov\u00e9ho a m\u011b to snad zabije. Tohle mi sta\u010dilo na cel\u00fd zbytek \u017eivota….<\/p>\n<\/div>\n
Voda ve spr\u0161e m\u011b p\u0159\u00edjemn\u011b chlad\u00ed na m\u00edstech, kter\u00e1 \u00fapln\u011b ukrutn\u011b p\u00e1l\u00ed. K\u016f\u017ei si skoro rozed\u0159u, jak vehementn\u011b se drhnu. Nakonec se usu\u0161\u00edm a obl\u00e9knu. Vlezu si zp\u00e1tky do pokoje, Hanah sed\u00ed na posteli a vedle n\u00ed…<\/p>\n<\/div>\n
„Jak jsme se vyspali?“ pov\u00ed ta kreatura, kter\u00e1 m\u011b tu samou noc skoro zmrza\u010dila a ubl\u00ed\u017eila. Nen\u00e1vid\u00edm toho chlapa. Skoro se rozbre\u010d\u00edm. Nejrad\u0161i bych mu ud\u011blal to sam\u00fd, co on ud\u011blal mn\u011b, aby vid\u011bl, jak\u00fd to je. Nen\u00e1vid\u00edm ten jeho \u00fasm\u011bv. Nen\u00e1vid\u00edm ho!!!<\/p>\n<\/div>\n
„V\u00edm, \u017ee jsi to \u0159ekl. Nemuselo to zaj\u00edt a\u017e sem. Teprve te\u010f se bude\u0161 m\u00edt na co t\u011b\u0161it, zlato. Jdeme, Hanah!“ zavel\u00ed. Ne\u017e Hanah sta\u010d\u00ed cokoliv \u0159\u00edct, tak j\u00ed tla\u010d\u00ed pry\u010d ze dve\u0159\u00ed. Tohle je snad zl\u00fd sen. Tohle nen\u00ed pravda! Pane bo\u017ee, j\u00e1 chci odsud pry\u010d!<\/p>\n<\/div>\n
Co kdy\u017e mu to ona \u0159ekla? Co kdy\u017e \u0159ekla, \u017ee u\u017e to n\u011bkdo dal\u0161\u00ed v\u00ed, co se stane p\u0159\u00ed\u0161t\u011b? A co sakra bude se mnou? J\u00e1 to mus\u00edm \u0159\u00edct Tomovi. Boj\u00edm se, \u017ee tady mi p\u016fjde o \u017eivot! Nem\u011blo se to \u0159e\u0161it, nem\u011blo se v\u016fbec nic \u0159\u00edkat. M\u011bl jsem si po\u010dkat na Toma, tohle se prost\u011b nem\u011blo st\u00e1t. Sakra, co te\u010f se mnou bude…<\/p>\n<\/div>\n
Sn\u00eddani jak\u017e tak\u017e je\u0161t\u011b p\u0159etrp\u00edm. Diana tu nen\u00ed, sed\u00edm u stolu s\u00e1m. Nejrad\u0161i bych se vyblil z podoby, ale p\u0159edstava, \u017ee bych to po sob\u011b t\u0159eba musel ukl\u00edzet… Vid\u00edm, jak si o n\u011b\u010dem ta zr\u016fda pov\u00edd\u00e1 s jedn\u00edm m\u011b zn\u00e1m\u00fdm doktorem. Docela by m\u011b zaj\u00edmalo, o \u010dem asi tak m\u016f\u017eou mluvit. Je jasn\u00fd, \u017ee asi o mn\u011b. Kdy\u017e vid\u00edm ty o\u010di, kter\u00e9 si m\u011b tak dychtiv\u011b prohl\u00ed\u017e\u00ed, nen\u00ed o tom ani pochyb…<\/p>\n<\/div>\n
Cel\u00fd den prob\u011bhne v relativn\u00edm poklidu. Dokonce mi u\u017e p\u0159inesli i tu masti\u010dku, \u010demu\u017e se div\u00edm. Docela dobrej servis. P\u0159\u00edjemn\u011b to chlad\u00ed… A douf\u00e1m, \u017ee dneska se to n\u011bjak do\u0159e\u0161\u00ed… Z\u00edtra m\u011b pr\u00fd \u010dek\u00e1 skupinov\u00e1 terapie. U\u017e se vid\u00edm… „Ahoj, j\u00e1 jsem Bill. Pod\u0159ezal jsem se, proto\u017ee miluju sv\u00fdho br\u00e1chu a ud\u011blal jsem blbost a pot\u0159eboval jsem se potrestat. C\u00edt\u00edm se, jako bych nosil masku, c\u00edt\u00edm se zle. Byl jsem zn\u00e1siln\u011bnej a boj\u00edm se o \u017eivot. C\u00edt\u00edm se \u0161pinavej a nejrad\u0161i bych se houpal na n\u011bjak\u00fdm p\u011bkn\u00fdm tr\u00e1mu nebo vykrv\u00e1cel.“ Nev\u00edm pro\u010d, ale tahle p\u0159edstava moj\u00ed \u0159e\u010di m\u011b rozesm\u00edv\u00e1… Hur\u00e1, kone\u010dn\u011b jsem se zbl\u00e1znil!<\/p>\n<\/div>\n
\u010cas b\u011b\u017e\u00ed jak spla\u0161en\u00fd. Boj\u00edm se dne\u0161n\u00ed noci v\u00edc, ne\u017e \u010dehokoliv jin\u00e9ho. Hrozn\u011b se boj\u00edm, ale v\u00edm, \u017ee mezit\u00edm p\u0159ijde Tom. Jedin\u011b my\u0161lenka na n\u011bj mi pom\u00e1h\u00e1 tady p\u0159e\u017e\u00edt. Jsem takov\u00fd idiot, \u017ee jsem se sem nechal zav\u0159\u00edt. A\u017e se odsud dostanu, tak u\u017e nebudu d\u011blat probl\u00e9my. Budu hodnej chlapec. Slibuju slavnostn\u011b. Hodnej jsem posledn\u00ed dobou a\u017e moc… Akor\u00e1t tohle v\u0161echno je v\u00e1\u017en\u011b jak za trest. Tohle nen\u00ed cvokhaus, tohle je v\u011bzen\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
Jsou z\u0159ejm\u011b \u010dty\u0159i hodiny. Vedou m\u011b do n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00ed m\u00edstnosti. Usm\u00edv\u00e1m se, kone\u010dn\u011b uvid\u00edm sv\u00fdho mil\u00e1\u010dka. Hrozn\u011b mi Tom\u00ed chyb\u00ed. Ale a\u0165 se rozhl\u00ed\u017e\u00edm, jak chci, Toma tady nevid\u00edm. Nech\u00e1pav\u011b se oto\u010d\u00edm na sle\u010dnu, kter\u00e1 m\u011b sem p\u0159ivedla.<\/p>\n<\/div>\n
„Dneska m\u00e1te n\u00e1v\u0161t\u011bvy dv\u011b. V\u00e1\u0161 bratr doraz\u00ed a\u017e kolem p\u016fl p\u00e1t\u00e9, pr\u00fd pot\u0159ebuje n\u011bco za\u0159\u00eddit. Mezit\u00edm tu na v\u00e1s \u010dek\u00e1 n\u011bkdo jin\u00fd, ale mysl\u00edm, \u017ee to vypad\u00e1 na velice p\u0159\u00edjemnou spole\u010dnost. Tamhle, u toho stolu,“ usm\u011bje se a uk\u00e1\u017ee sm\u011brem ke stolu \u00fapln\u011b v rohu. Nesm\u011ble tam vykro\u010d\u00edm. Vid\u00edm siluetu \u017eensk\u00e9 postavy, i kdy\u017e jen zezadu. Najednou se ke mn\u011b oto\u010d\u00ed \u010delem.<\/p>\n<\/div>\n
„Ahoj Bille… Tak co, jak je v pekle?“<\/p>\n<\/div>\n
To ne… Tohle nem\u016f\u017ee b\u00fdt pravda…<\/p>\n<\/div>\n
autor: Angel + Mitternacht<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Angel + Mitternacht U\u017e se nesna\u017e\u00edm zadr\u017eet slzy. C\u00edt\u00edm jen n\u011b\u010d\u00ed tot\u00e1ln\u011b protivn\u00fd dotyk. D\u00e1 se \u0159\u00edct, jsem mimo, skoro nic nevid\u00edm. Jen c\u00edt\u00edm n\u011b\u010d\u00ed v\u00e1hu na sv\u00e9m t\u011ble a bezmoci v\u011bt\u0161\u00ed u\u017e prost\u011b nen\u00ed. Boj\u00edm se pohnout, boj\u00edm se dal\u0161\u00ed<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[187],"tags":[],"class_list":["post-15304","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-kdyz-krvacim-znamena-to-miluju-te"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/15304","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=15304"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/15304\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=15304"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=15304"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=15304"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}