{"id":15329,"date":"2009-02-07T15:30:00","date_gmt":"2009-02-07T14:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=15294"},"modified":"2009-02-07T15:30:00","modified_gmt":"2009-02-07T14:30:00","slug":"jsi-moje-laska-21","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/02\/07\/jsi-moje-laska-21\/","title":{"rendered":"Jsi moje l\u00e1ska 21."},"content":{"rendered":"
\n
autor: Rachel<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
Kaulitz. Kaulitz? Simone se zatm\u011blo p\u0159ed o\u010dima. T\u011bkala pohledem z Toma na Billa, kte\u0159\u00ed m\u011bli ve tv\u00e1\u0159\u00edch naprosto stejn\u00e9 v\u00fdrazy. Bo\u017ee, ta podoba. Kaulitz.<\/div>\n
P\u0159ed osmn\u00e1cti lety si sl\u00edbila, \u017ee toto jm\u00e9no u\u017e nikdy nechce sly\u0161et. Podv\u011bdom\u011b jej zanechala v tom nejzaz\u0161\u00edm koutku sv\u00e9ho mozku. Sedm oby\u010dejn\u00fdch p\u00edsmen se j\u00ed postupem \u010dasu vytratilo z hlavy. Te\u010f tu v\u0161ak byla zase. Blikala j\u00ed v hlav\u011b, oz\u00e1\u0159en\u00e1 \u010derven\u00fdm sv\u011bt\u00fdlkem a dohromady d\u00e1vala jm\u00e9no, kter\u00e9 j\u00ed donutilo vybavit si v\u0161echny ty vzpom\u00ednky. Znova utkv\u011bla pohledem na Tomovi. Byl to velmi pohledn\u00fd kluk. Jin\u00fd ne\u017e Bill, a p\u0159esto tak podobn\u00fd. Musel to b\u00fdt on.<\/div>\n
„Tome, kdy ses narodil?“ optala se jej a v\u016fbec ji nep\u0159ekvapil jeho zmaten\u00fd v\u00fdraz.<\/div>\n
„Pros\u00edm?“ Tom se na ni nech\u00e1pav\u011b d\u00edval a vym\u011b\u0148oval si pohledy s Billem.<\/div>\n
„Prvn\u00edho z\u00e1\u0159\u00ed 1989,“ odpov\u011bd\u011bl j\u00ed popravd\u011b, nato se v\u0161ak ozval Bill, kter\u00fd byl a\u017e do t\u00e9 doby zticha.<\/div>\n
„To j\u00e1 taky,“ zmaten\u011b pok\u00fdval hlavinkou a vym\u011bnili si s Tomem p\u0159ekvapen\u00e9 pohledy.<\/div>\n
„My toho tedy m\u00e1me spole\u010dn\u00fdho,“ usm\u00e1l se Bill, ale po\u0159\u00e1d mu nedoch\u00e1zelo, pro\u010d je Simone tolik zara\u017een\u00e1.<\/div>\n
„M\u00e1te toho mnohem v\u00edc spole\u010dn\u00e9ho.“ Simone se s pohledem up\u0159en\u00fdm do zem\u011b sesunula do k\u0159esla v ob\u00fdv\u00e1ku.<\/div>\n
\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Nebudu se t\u011b pt\u00e1t, jestli si ho m\u016f\u017eu vz\u00edt nebo ne, je to moje d\u00edt\u011b!!“ mu\u017e zd\u016fraznil slovo moje a nerv\u00f3zn\u011b p\u0159ech\u00e1zel po kuchyni. Vzlyky dvou mal\u00fdch miminek a sv\u00e9 man\u017eelky v\u016fbec nevn\u00edmal. Simone uplakan\u011b vzhl\u00e9dla ke sv\u00e9mu roz\u010d\u00edlen\u00e9mu man\u017eelovi. Nepo\u010d\u00edtala, kolik\u00e1t\u00e1 je to h\u00e1dka.<\/em><\/div>\n
„J\u00fcrgene, to nem\u016f\u017ee\u0161. Z\u016fstanou se mnou. Oba. J\u00e1 jim d\u00e1m v\u0161echno, co pot\u0159ebuj\u00ed, tak to pochop,“ volala za odch\u00e1zej\u00edc\u00edm man\u017eelem, kter\u00fd si za p\u00e1r minut sedl do auta a odjel nezn\u00e1mo kam.<\/em><\/div>\n
Ti\u0161e se sehnula nad post\u00fdlkami sv\u00fdch d\u011bt\u00ed a miminko v zavinova\u010dce, na kter\u00e9 bylo vy\u0161ito p\u00edsmenko T, si k sob\u011b p\u0159ivinula. V\u011bd\u011bla, \u017ee jsou to posledn\u00ed chvilky, kter\u00e9 s n\u00edm str\u00e1v\u00ed.<\/em><\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
„Soud, kter\u00fd prob\u00edhal za m\u011bs\u00edc, rozhodl, \u017ee ty z\u016fstane\u0161 u m\u011b a Tom u otce. Ne\u0161lo proti tomu nic d\u011blat,“ povzdechla si Simone. Oba chlapci na ni \u0161okovan\u011b hled\u011bli a ani v nejmen\u0161\u00edm si necht\u011bli p\u0159iznat, \u017ee to, co p\u0159ed chv\u00edl\u00ed sly\u0161eli, je pravda. Bill m\u011bl ve tv\u00e1\u0159i v\u00fdraz nep\u0159\u00edtomn\u00e9ho a hled\u011bl do pr\u00e1zdna. Jeho mozek se co nejrychleji pokou\u0161el vst\u0159eb\u00e1vat nov\u00e9 a nov\u00e9 informace. Nov\u00e1 a nov\u00e1 zji\u0161t\u011bn\u00ed. Bill se zad\u00edval na Toma. I on byl zna\u010dn\u011b vyveden\u00fd z m\u00edry a naslouchal mat\u010dinu hlasu, kter\u00fd \u0159\u00edkal, \u017ee se k nim m\u016f\u017ee nast\u011bhovat.<\/div>\n
Mat\u010dinu. To slovo ani nikdy nevyslovil. Za osmn\u00e1ct let sv\u00e9ho \u017eivota si zvykl na to, \u017ee nem\u00e1 matku jako ostatn\u00ed. Sice v\u011bd\u011bl, \u017ee n\u011bkde \u017eije, ale… Zat\u00edmco on \u017eil se sv\u00fdm pracovn\u011b vyt\u00ed\u017een\u00fdm otcem, jeho matka \u017eila s jeho bratrem a z\u00e1rove\u0148 dvoj\u010detem stovky kilometr\u016f od nich. S Billem. Tom zachytil Bill\u016fv pohled a v jeho o\u0159\u00ed\u0161kov\u00fdch o\u010d\u00edch zachytil n\u00e1znak slz a snad i n\u011bjak\u00e9ho strachu. To on s n\u00edm vyr\u016fstal v m\u00e1min\u011b b\u0159\u00ed\u0161ku, to on byl prvn\u00ed, s k\u00fdm se jako miminko obj\u00edmal. To on byl jeho dvoj\u010detem a m\u011bl mu b\u00fdt bl\u00ed\u017e, ne\u017e kdokoli jin\u00fd. A on skute\u010dn\u011b byl. I kdy\u017e jejich vztah trval p\u0159es \u010dtrn\u00e1ct dn\u00ed, p\u0159edstava, \u017ee by te\u010f m\u011bl vedle Billa \u017e\u00edt jako jeho dvoj\u010de a zahrnovat jej pouhou bratrskou l\u00e1skou, jej zab\u00edjela u\u017e te\u010f. Ne, ta l\u00e1ska, kterou dennodenn\u011b vyzn\u00e1vali jeden druh\u00e9mu, kterou ze sebe ventilovali sv\u00fdmi polibky a doteky. Ta m\u011bla b\u00fdt podle pravidel mor\u00e1lky a z\u00e1kon\u016f zavrhnuta.<\/div>\n
<\/div>\n
Ale to p\u0159eci nejde. Ano, je to m\u016fj bratr, ale jak jej m\u00e1m p\u0159estat milovat? Jak m\u00e1m vedle n\u011bj \u017e\u00edt a p\u0159edst\u00edrat, \u017ee je mi lhostejn\u00fd? \u017de po n\u011bm netou\u017e\u00edm? \u017de u\u017e ho nemiluji?<\/em><\/div>\n
Tom si povzdechl a prudce zdvihl hlavu, kdy\u017e Simone za\u010dal volat zn\u00e1m\u00fd a ona to samoz\u0159ejm\u011b zvedla. Vyu\u017eil situace a prstem p\u0159ejel po Billov\u011b dlani.<\/div>\n
„Bill\u00ed,“ \u0161pitl n\u011b\u017en\u011b, ale v\u00fdsledkem bylo, \u017ee se mu Bill vytrhl a se slzami v o\u010d\u00edch ut\u00edkal nahoru do sv\u00e9ho pokoje. Zav\u0159el za sebou dve\u0159e, lehl si na postel a tichounce se rozplakal. Sna\u017eil se tlumit hlasit\u00e9 vzlyky, ale ne\u0161lo to. Za ty dva t\u00fddny, co byli spolu, toho tolik pro\u017eili a te\u010f na to budou muset zapomenout. Te\u010f se budou muset vzd\u00e1t v\u0161ech t\u011bch n\u011b\u017enost\u00ed, dotyk\u016f, pohled\u016f a tak\u00e9 l\u00e1sky, kterou d\u00e1vali jeden druh\u00e9mu.<\/div>\n
Chci b\u00fdt s tebou, Tome. Nechci nic m\u011bnit. Nechci t\u011b opou\u0161t\u011bt, ale… Ty m\u011b asi te\u010f bude\u0161 br\u00e1t jinak.<\/em><\/div>\n
Bill se znova rozvzlykal a hlavu zabo\u0159il do pol\u0161t\u00e1\u0159e. Ani nesly\u0161el, jak ti\u0161e cvakla klika u dve\u0159\u00ed. Tom ve\u0161el a dve\u0159e pro jistotu zav\u0159el. P\u00edchlo jej u srd\u00ed\u010dka, kdy\u017e vid\u011bl, jak se Billovo k\u0159ehk\u00e9 t\u011bl\u00ed\u010dko ot\u0159\u00e1s\u00e1 ve st\u00e1le v\u011bt\u0161\u00edch a v\u011bt\u0161\u00edch vzlyc\u00edch. Pomalu p\u0159ech\u00e1zel k jeho posteli, na kterou se opatrn\u011b posadil. V\u011bd\u011bl, \u017ee te\u010f mus\u00ed b\u00fdt on ten siln\u011bj\u0161\u00ed. V duchu se je\u0161t\u011b uji\u0161\u0165oval, \u017ee to, co d\u011bl\u00e1, je spr\u00e1vn\u00e9.<\/div>\n
„Bill\u00ed,“ oslovil jej m\u011bkce a pohladil po st\u0159apat\u00fdch vl\u00e1sc\u00edch. Bill si set\u0159el slzi\u010dky, posadil se naproti Tomovi a up\u0159el na n\u011bj sv\u00e1 \u010dokol\u00e1dov\u00e1 o\u010dka. Tom myslel, \u017ee omdl\u00ed. Mot\u00fdlci v jeho b\u0159\u00ed\u0161ku za\u010dali skota\u010dit a on vzt\u00e1hnul ruku, aby se mohl alespo\u0148 b\u0159\u00ed\u0161ky prst\u016f dotknout t\u00e9 kr\u00e1sy p\u0159ed sebou. I p\u0159esto, \u017ee Bill plakal, mu p\u0159i\u0161el dokonal\u00fd. A Tom si uv\u011bdomil to, co si uv\u011bdomil teprve ned\u00e1vno. Nem\u016f\u017eu bez tebe b\u00fdt, l\u00e1sko.<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
U\u017e u\u017e se nadechoval, ale zastavil jej Bill\u016fv prst na jeho rtech.<\/div>\n
„P\u0161\u0161\u0161t… j\u00e1 t\u011b ch\u00e1pu, Tome… p-pochop\u00edm, kdy\u017e… Kdo by taky cht\u011bl… se sv\u00fdm bratrem,“ p\u0159i posledn\u00edm slov\u011b se mu z jeho uplakan\u00fdch o\u010dek vyronil dal\u0161\u00ed vodop\u00e1d slz. Skryl si hlavu do dlan\u00ed a d\u00e1l ti\u0161e plakal. Tom mu prsty n\u011b\u017en\u011b nadzvedl tv\u00e1\u0159 a t\u00edm set\u0159el ve\u0161ker\u00e9 slzi\u010dky, kter\u00e9 ulp\u011bly na t\u00e9 dokonal\u00e9 tv\u00e1\u0159i.<\/div>\n
„\u017d\u00e1dn\u00fd z\u00e1kon mi nem\u016f\u017ee zak\u00e1zat milovat t\u011b, Bille. Je \u00fa\u017easn\u00e9, \u017ee jsem se zamiloval do n\u011bkoho, kdo je z\u00e1rove\u0148 i m\u016fj br\u00e1\u0161ka. Je pro m\u011b jedin\u00fd na cel\u00e9m sv\u011bt\u011b a tak to tak\u00e9 z\u016fstane,“ \u0161pital Tom a s drobn\u00fdm \u00fasm\u011bvem pozoroval Billova vykulen\u00e1 o\u010dka, kter\u00e1 nazna\u010dovala, \u017ee Bill je p\u011bkn\u011b zmaten\u00fd.<\/div>\n
„Jak to mysl\u00ed\u0161, Tome?“ optal se a prohl\u00ed\u017eel si ka\u017ed\u00fd milimetr Tomovy tv\u00e1\u0159e.<\/div>\n
Tom si na prst namotal pram\u00ednek jeho havran\u00edch vl\u00e1sk\u016f.<\/div>\n
„Jak? Takhle,“ naklonil se a spojil jejich rty v jedny. Ob\u011bma projel t\u011blem elektrick\u00fd v\u00fdboj. L\u00edbali se u\u017e hodn\u011bkr\u00e1t, ale toto ani jeden z nich nec\u00edtil. Bill m\u011bl v hlav\u011b po\u0159\u00e1dn\u00fd zmatek. Sice spolupracoval, ale my\u0161lenkami byl \u00fapln\u011b n\u011bkde jinde. Nejd\u0159\u00edv zjist\u00ed, \u017ee jsou dvoj\u010data a potom se tady l\u00edbaj\u00ed. Odpojil se od Toma a v jeho o\u010d\u00edch se sna\u017eil alespo\u0148 n\u011bco vy\u010d\u00edst. Tom pochopil.<\/div>\n
„U\u017e v\u00ed\u0161, jak jsem to myslel?“ Z\u00e1libn\u011b si prohl\u00ed\u017eel Bill\u016fv zamy\u0161len\u00fd v\u00fdraz. Jsi pro m\u011b jedin\u00fd na cel\u00e9m sv\u011bt\u011b a tak to taky z\u016fstane.<\/em> Tom\u016fv drobn\u00fd \u00fasm\u011bv se za\u010dal roz\u0161i\u0159ovat a za okam\u017eik u\u017e mohl Bill zahl\u00e9dnout jeho b\u00edl\u00e9 perli\u010dky. Do\u0161el mu v\u00fdznam Tomov\u00fdch slov.<\/div>\n
„Tomi, j\u00e1… miluju t\u011b, brou\u010dku. Neuv\u011b\u0159iteln\u011b moc t\u011b miluju, a kdybys cht\u011bl, tak…“ Nedopov\u011bd\u011bl, proto\u017ee se mu Tom vpil do rt\u016f. Vychutn\u00e1val si ten polibek, ve kter\u00e9m byla c\u00edtit v\u0161echna l\u00e1ska a zamilovanost, kter\u00e1 vych\u00e1zela p\u0159\u00edmo z jejich srd\u00ed\u010dek. Vzn\u00e1\u0161eli se v sedm\u00e9m nebi, jako by zapomn\u011bli na okoln\u00ed sv\u011bt a byli tu jen oni dva.<\/div>\n
Tom pohladil Billa po tv\u00e1\u0159i a l\u00edbnul jej na nos\u00edk. „R\u00e1d bych tu s tebou a s mamkou bydlel, ale… nev\u00edm, jestli m\u011b bude\u0161 cht\u00edt,“ \u0161eptnul a kousek se od Billa odsunul. Bill se kr\u00e1sn\u011b usm\u00e1l, povalil Toma do pe\u0159in a sklonil se nad jeho tv\u00e1\u0159\u00ed.<\/div>\n
„Neuv\u011b\u0159iteln\u011b moc t\u011b chci, Tome. Chci, abys tu bydlel, aby jsme byli po\u0159\u00e1d spolu a abych t\u011b mohl milovat nejenom jako br\u00e1\u0161ku, ale i jako svou l\u00e1sku. L\u00e1sku, kterou nadev\u0161echno miluju a nikdy ji neopust\u00edm. Nikdo a nic n\u00e1s nerozd\u011bl\u00ed, Tomi,“ sl\u00edbil mu, ale to u\u017e se jeho tri\u010dko ocitlo n\u011bkde na druh\u00e9 stran\u011b pokoje a on byl svalen na z\u00e1da a zasyp\u00e1n tunou Tomov\u00fdch polibk\u016f.<\/div>\n
<\/div>\n
„L\u00e1sko, u\u017e bychom m\u011bli j\u00edt dol\u016f,“ p\u0159ipomn\u011bl Bill Tomovi a o\u010dima se za\u010dal sh\u00e1n\u011bt po tri\u010dku. P\u0159eci jen u\u017e byli naho\u0159e p\u0159es p\u016fl hodiny a nato, \u017ee dole byla jejich mamka a dve\u0159e byly odem\u010den\u00e9, si dovolili opravdu hodn\u011b. Tom se od n\u011bj necht\u011bn\u011b odtrhl, ale neodpustil si je\u0161t\u011b pol\u00edben\u00ed na ou\u0161ko. Za\u010dali se obl\u00e9kat a po\u0159\u00e1d se na sebe z\u00e1\u0159iv\u011b usm\u00edvali. Bill myslel, \u017ee snad sn\u00ed. To v\u0161echno, v\u0161echno, co se stalo, bylo neuv\u011b\u0159iteln\u00e9. A taky n\u00e1dhern\u00e9.<\/div>\n
Vy\u0161li z Billova pokoje a zam\u00ed\u0159ili po schodech dol\u016f. Simone sed\u011bla v ob\u00fdv\u00e1ku, hlavu v dlan\u00edch a v\u016fbec si nev\u0161imla, \u017ee si k n\u00ed Tom p\u0159isedl. A\u017e kdy\u017e ji pohladil po vlasech, vzhl\u00e9dla k n\u011bmu. Ch\u00e1pala, \u017ee j\u00ed te\u010f mo\u017en\u00e1 bude vy\u010d\u00edtat zni\u010den\u00e9 d\u011btstv\u00ed, ale…<\/div>\n
„Mami, m\u016f\u017eu se sem nast\u011bhovat?“ zeptal se a v duchu se modlil, jestli si to Simone nerozmyslela. Simonin zoufal\u00fd v\u00fdraz nahradil \u0161\u0165astn\u00fd \u00fasm\u011bv.<\/div>\n
„Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee m\u016f\u017ee\u0161,“ ujistila ho a po t\u011bch dlouh\u00fdch letech ho kone\u010dn\u011b objala. Z o\u010d\u00ed se j\u00ed vyhrnuly slzy, a kdy\u017e uvid\u011bla Billa, kter\u00fd st\u00e1l kousek opod\u00e1l a usm\u00edval se, uk\u00e1zala na n\u011bj prstem a za malou chvili\u010dku sv\u00edrala v n\u00e1ru\u010d\u00ed ob\u011b sv\u00e9 d\u011bti. Te\u010f si opravdu p\u0159ipadala jako spr\u00e1vn\u00e1 matka.<\/div>\n
„Kone\u010dn\u011b v\u00e1s budu m\u00edt oba dva u sebe,“ tiskla si je k sob\u011b. Hned Tomovi dala kl\u00ed\u010de od domu, aby se mohl kdykoli nast\u011bhovat. A Tom cht\u011bl co nejd\u0159\u00edv. Po ni\u010dem jin\u00e9m netou\u017eil, ne\u017e po tom, aby byl se svou l\u00e1skou. U\u017e se stm\u00edvalo, kdy\u017e od Billa odch\u00e1zel. Posp\u00edchal, aby byl co nejd\u0159\u00edv u sebe. M\u011bl je\u0161t\u011b spoustu pr\u00e1ce, pokud to cht\u011bl stihnout do z\u00edt\u0159ka.<\/div>\n
Ve\u010der Bill ul\u00e9hal s kr\u00e1sn\u00fdm nadleh\u010duj\u00edc\u00edm pocitem u srd\u00ed\u010dka. Dnes se oba p\u0159esv\u011bd\u010dili o l\u00e1sce toho druh\u00e9ho. A Bill u\u017e te\u010f v\u011bd\u011bl, \u017ee bude \u010d\u00edm d\u00e1l t\u00edm v\u00edc siln\u011bj\u0161\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
autor: Rachel<\/strong><\/div>\n
betaread: Helushka<\/strong><\/div>\n<\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Rachel Kaulitz. Kaulitz? Simone se zatm\u011blo p\u0159ed o\u010dima. T\u011bkala pohledem z Toma na Billa, kte\u0159\u00ed m\u011bli ve tv\u00e1\u0159\u00edch naprosto stejn\u00e9 v\u00fdrazy. Bo\u017ee, ta podoba. Kaulitz. P\u0159ed osmn\u00e1cti lety si sl\u00edbila, \u017ee toto jm\u00e9no u\u017e nikdy nechce sly\u0161et. Podv\u011bdom\u011b jej zanechala v<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[191],"tags":[],"class_list":["post-15329","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-jsi-moje-laska"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/15329","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=15329"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/15329\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=15329"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=15329"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=15329"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}